Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
teda sory ale nesdílím tvoje nadšení pro větrné elektrárny ,myslím ty velké
někde jsem narazil na statistiky o provozu jedné takové v česku ,sory ale fakt nevím které a kde ale vím že se chlubili že je moc moc moderní a z těch statistik vyplývalo že pracovala na sto procent jen 30-40 dní v roce takže si tu cenu za vybudování 1kw výkonu můžeš rovnou vynásobit deseti a to už ani nemluvím o tom že pro případ výpadku musí být někde instalován jiný zdroj tastrana zelených mamlasů si může tvrdit co chce ale budování větrných elektráren je jenom vyhazováním našich peněz
o tom že větrníky nejsou zrovna spolehlivým zdrojem svědčí i rostoucí počet problémů v evropské rozvodné síti za což můžou hlavně němci kteří si postavili spoustu větrníků a když jim nejedou tak berou elektřinu z celé evropy
tak abych ti pravdu řekl, tak se o politiku nezajímám a nevím o žádnem programu
vítr a jeho poryvy se stále mění, tudíž není možné (a snad k kdyby vál 100% vítr ) dosáhnout maximálního zisku
elektrárna není blbost ale špatně jsi to asi pochopil.
je postavena a když je funkční tak z ní majitel (skupina) odebírá proud a přebytky prodává do sítě = zisk. když je ale nepřízeň a elektrárna proud nevyrábí tak odebírá spotřebitel proud ze sítě
stále se ale vyplácí (sice po delším užívání) tuto elektrárnu, pokud jest vybudována na dobrém místě využít.
ps. Jestli si někdo myslí že je toto nějaká politická propaganda, tak to klidně celé nechám smazat
jde mi jen o to aby jsme za 20 let nedýchali vzduch ze složení 30% síra, a zbytek oxid uhelnatý
pardooonpardooon
nemaž to
s těmi 30-40 dny provozu ročně mi to trochu ujelo
správně je to 1700 hodin ročně =70dní
tyhle tvoje bejby vrtule jsou celkem sympatické
ale ty monstrhnusy
něco k tomu od odborníků
Málokterá věc rozpoutává v poslední době takové vášně, jako oznámení o záměru výstavby větrných elektráren v blízkosti našich měst a obcí. Jakmile se objeví potenciální investor, rozdělí se zpravidla obyvatelé na dva nesmiřitelné tábory. Jedna skupina vidí ve větrníku zdroj peněz pro místní pokladnu a zatraktivnění obce, druhá pochybuje o přínosu takové investice a poukazuje na negativní vlivy stavby na životní prostředí.
Česká kotlina už ze své podstaty není ideálním místem pro získávání energie z větru, ale na druhou stranu je pravdou, že se u nás několik vhodných lokalit najde. Větrnou elektrárnu můžeme posuzovat z mnoha pohledů. Patří sem ekonomické otázky výstavby a provozu, vliv na ráz krajiny a na životní prostředí, kam můžeme zařadit i problematiku vlivu na zdraví obyvatel v okolí takové stavby.
Z pohledu ekonomického je problémem vysoká počáteční investice. Pokud vezme takovou investici na svá bedra cizí subjekt, který slíbí obci podíl na zisku, nesetká se většinou s větším odporem obyvatel. Druhou možností je, že se k takové investici rozhodne obec samotná. Takovým příkladem jsou Jindřichovice pod Smrkem. Obec nesmí podcenit ekonomickou analýzu návratnosti takové investice. V případě Jindřichovic se potvrdilo, že přílišný optimismus není namístě. Využitelnost zdejších dvou větrníků je pouze 1700 hodin za rok. V Německu a Rakousku se začíná ve větší míře využívat model takzvaných občanských větrných parků, kdy jsou zakládány komanditní společnosti, ve kterých jsou podílníky místní podnikatelé a obce. Firmy, které „zatáhnou“ do podnikání s větrem obce v okolí, pak mají mnohem snazší pozici při přesvědčování obyvatel. Lidé prostě vezmou větrníky za své.
Investiční náklady větrné elektrárny jsou okolo 0,75 Kč/kWh, zatímco například u jaderných zdrojů je to v průměru 0,29 Kč/kWh. Vložené prostředky se musí navrátit v horizontu deseti až patnácti let a to by za současné situace na trhu nebylo reálné. Proto musel přispěchat na pomoc zákon 180/2005 o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, na jehož základě Energetický regulační úřad stanovuje výkupní ceny elektřiny. Ceny jsou nastaveny tak, aby byla provozovatelům vodních, větrných, slunečních nebo biomasových elektráren zaručena návratnost jejich investice. Distribuční společnosti mají dokonce povinnost připojit takové zdroje přednostně do sítě a vykupovat od nich elektřinu za předem stanovené ceny. Elektřina z větru nebo slunce je tak několikanásobně dražší než silová elektřina z klasických zdrojů. Celkové zvýšení ceny silové elektřiny se pak samozřejmě promítá do ceny pro koncové zákazníky, kteří tak fakticky zaplatí státní podporu obnovitelným zdrojům.
Z pohledu ekonomického, ale i ekologického, je zajímavým údajem takzvaný life cycle energy ratio, tedy poměr vyjadřující množství energie, které daný zdroj vyrobí k celkovému množství energie, která se spotřebuje při jeho výrobě, výstavbě, získávání paliva, provozu a údržbě. Vyjádříme-li tento poměr v procentech, zjistíme, že jaderná elektrárna spotřebuje v tomto smyslu 1,7% energie, které vyrobí, vodní 2%, uhelná 3,5%, větrná 8.3% a sluneční dokonce 9,4%. Důležitou hodnotou svědčící naopak pro větrné elektrárny jsou takzvané externality, čili náklady vyjadřující například poškození životního prostředí a zdraví obyvatel při výstavbě, těžbě a dopravě paliva a provozu energetického zdroje. Tyto náklady byly vyčísleny v rámci rozsáhlého projektu Evropské komise nazvaného ExternE. U větrníků dosahují tyto náklady hodnoty 0,15 eurocentů na vyrobenou kilowatthodinu, následují vodní a jaderné elektrárny s 0,4, slunce s 0,6 a bezkonkurenčně nejvyšších externích nákladů dosahují uhelné elektrárny – 4 centy/kWh.
Výběr vhodné lokality je možná největším problémem větrných elektráren. Moderní větrná turbína potřebuje k přifázování rychlost větru 3-4 m/s, ovšem v takovém případě je její účinnost velmi malá. Až při rychlostech větru vyšších než 10 m/s začíná větrník dosahovat optimálního výkonu. Pro lepší představu uveďme, že rychlost 10 m/s (36 km/h) je podle Beaufortovy stupnice označován stupněm 6 – silný vítr. Z pohledu síly větru je situace u nás pro větrné elektrárny nepříznivá. Podle větrné mapy České republiky, kterou sestavuje Ústav fyziky atmosféry Akademie věd, nepřesahuje na většině našeho území rychlost větru 4 m/s. Lokalit, kde fouká dostatečně je u nás velmi málo. Jsou soustředěny především ve vrcholových partiích severních pohraničních hor. Rychlost větru stoupá s výškou nad povrchem země. Proto se staví i sloupy o výšce 70 metrů a více. Odborníci odhadují, že v Krušných horách je možno postavit 288 větrníků, které by měly při výšce 78 m jednotkový výkon 2 MW. Představu pohledu na takové hory přenechám ctěným čtenářům. Bylo by tak dosaženo celkového instalovaného výkonu 576 MW, což je zhruba třetina výkonu instalovaného v jaderné elektrárně Dukovany. Rozdíl je v tom, že dukovanská elektrárna vyrábí 24 hodin denně a její roční využití výkonu se blíží 90%, zatímco u větrníků se využitelnost pohybuje kolem 20%.
Asi největší vášně vyvolává otázka vlivu větrných elektráren na ráz krajiny. Tento problém jsem zmínil už v souvislosti s Krušnými horami. I malé větrné elektrárny, které se staví v blízkosti našich obcí mají stožáry vyšší než 30 metrů. Nejvyšší stavbou na vsi je většinou kostelík. Je jasné, že takový stožár s větrníkem je hlubokou jizvou na rázu dané lokality. Problémy s rychlostí větru a nedostatkem místa pro větrné elektrárny řeší svérázně v Rakousku. Staví se zde stožáry o výšce přes 100 metrů (výjimkou nejsou ani stožáry dosahující 150 metrů). V takové výšce je větší rychlost větru a stožár elektrárny může stát klidně i v lese. V Rakousku mají totiž nedostatek plání, kde by se daly elektrárny stavět. Představu pohledu na les, ze kterého vyčnívají sloupy s vrtulemi nechávám opět na čtenáři. Musíme si také uvědomit, že pro výstavbu a následný provoz větrné elektrárny je třeba vybudovat přístupovou komunikaci, která může být také výrazným zásahem do krajiny. Nesmíme zapomenout na to, že stožár není jen sloup, ale potřebuje mohutnou základovou betonovou desku. V našich podmínkách musí být respektován zákon 114/1992 ochraně přírody a krajiny, který nedovoluje stavby v národních parcích, přírodních rezervacích, v chráněných krajinných oblastech první zóny a v blízkosti národních památek.
Mezi argumenty odpůrců větrných elektráren patří hluk těchto zařízení. Při provozu větrníku vznikají dva druhy hluku. Jedním je mechanický, jehož zdrojem je strojovna zařízení, druhým je hluk aerodynamický, který vzniká při obtékání vzduchu kolem listů rotoru a při procházení listů kolem stožáru. Problém tohoto zvuku je jeho periodičnost, která může neblaze působit na psychiku obyvatel v okolí. Druhým problémem je potom široký rozsah frekvencí těchto zvuků. Zastánci větrných elektráren poukazují na fakt, že pro kolaudaci takového zařízení je nutné měření hluku, jehož úroveň musí splňovat hygienické podmínky. Problémem jsou však infrazvuky, lidskému uchu neslyšitelné, avšak mající také vliv na lidskou psychiku. Lidé mohou být následkem působení zvuků o nízkých frekvencích podráždění a trpět depresemi. Vzpomínám si, jaké těžkosti provázely čtyři větrné elektrárny o výkonu 400 kW, postavené v roce 1995 v blízkosti obce Nový Hrádek v Orlických horách. První problémy se objevovaly už během montáže a v roce 1997 byl přerušen zkušební provoz pro vysokou úroveň hluku, který byl slyšet až na půl kilometru vzdáleném náměstí. V roce 2002 byla sice provedena konstrukční úprava, ale byl povolen pouze denní provoz, protože byly překračovány povolené hodnoty hluku pro noční hodiny. Podobných případů bychom našli v republice více (Nová Ves a Dlouhá Louka v Krušných horách, Mladoňov v okrese Šumperk a mnohé další). Zastánci větrných elektráren argumentují tím, že dnešní větrné elektrárny jsou mnohem modernější a problémy s hlukem mají vyřešené díky optimalizovanému tvaru listů vrtule. To je pravda, ale háček je v tom, že málokterý investor si v našich podmínkách může dovolit investovat několik desítek milionů korun do moderní technologie nové elektrárny. Namísto toho se k nám ve většině případů dováží repasované vysloužilé elektrárny z Rakouska a Německa, které na tom s hlukem nejsou o mnoho lépe než zmíněné větrníky na Novém Hrádku.
Nejen lidé trpí provozem větrných elektráren. Ještě více trpí zvířectvo žijící v okolí. To je důvod, proč by se elektrárny neměly stavět například na trasách stěhování tažných ptáků. Přesto podle studie Americké asociace pro větrnou energii rozsekají ročně tamní větrníky 30 tisíc ptáků. Řeklo by se, že na celé Spojené státy to není mnoho. Novinář a ekolog Ivan Brezina v jednom ze svých článků porovnal toto číslo s počtem ptáků, kteří zahynuli u španělského pobřeží v důsledku havárie ropného tankeru Prestige. Tehdy zahynulo 80 tisíc ptáků a havárie byla označována za jednu z největších ekologických katastrof v historii lidstva. Americké větrníky zabijí stejné množství ptáků za necelé tři roky. Samozřejmostí před zahájením výstavby je posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), ale z výše uvedených důvodů by měla být provedena i ornitologická studie. Zajímavostí je, že jsou větrné elektrárny nebezpečím nejen pro živé, ale i pro ocelové ptáky. Česká armáda už vydala několik desítek nesouhlasných stanovisek k výstavbě větrných elektráren. Podle ministerstva obrany by tak vysoké stavby omezily provoz vojenských radiolokátorů, jež jsou součástí integrovaného systému protivzdušné obrany ČR a mohly by narušovat i samotnou leteckou činnost.
Vraťme se ještě na chvíli k ekonomice. Větrné elektrárny se vyznačují nízkou hustotou výkonu, takže větrná farma o celkovém výkonu 1000 MW (jeden blok temelínské elektrárny) zabere rozlohu 35 tisíc kilometrů čtverečních. Uhelná nebo jaderná elektrárna o stejném výkonu má rozlohu pouze několik kilometrů čtverečních. Pro výstavbu větrných parků je tak třeba vykupovat rozsáhlé pozemky, což může být začátkem konce celého podnikatelského záměru. Dalším problémem je přenos elektřiny. Větrné elektrárny na severu Německa mají celkový instalovaný výkon přes 16 tisíc MW. V této části země je nízké osídlení a tak se musí elektřina přenést do střední a zejména jižní části země. Na první pohled by se mohlo zdát, že tento problém se nás netýká. Kámen úrazu spočívá v tom, že proud neteče podle našich přání, ale podle fyzikálních zákonů a německá přenosová soustava není na přenášení tak velkého výkonu dimenzovaná. Zatížení se tak přenáší na naši přenosovou soustavu. Díky paralelním a kruhovým proudům jsou tak omezovány možné přeshraniční kapacity pro vývoz elektřiny z České republiky na západ. Paradoxně tak na německé větrníky doplácí naše ekonomika.
Co říci závěrem? Fandím obnovitelným zdrojům, a tedy i větrným elektrárnám. Měli bychom si ale uvědomit, že Česká republika není ideálním územím pro jejich výstavbu. Několik málo lokalit se u nás najde, ale musíme velmi citlivě zvažovat dopady takových staveb na obyvatelstvo, životní prostředí a ráz krajiny. Musíme mít na paměti, že za podporu těchto ekologických zdrojů platíme my všichni, koncoví zákazníci. Nesmíme zapomenout ani na fakt, že v důsledku toho, že větrné elektrárny jsou velmi proměnlivý a neregulovatelný zdroj, je nutné na každou instalovanou větrnou kilowatthodinu zajistit jinou kilowatthodinu v klasickém zdroji (uhelném, jaderném nebo vodním), který zajistí dodávku elektřiny v případě, že nebude foukat.
Současná česká legislativní úprava, vycházející z evropských směrnic, není ideální, protože deformuje trh s elektřinou. Ideální podporu obnovitelných zdrojů si představuji zcela jinak. Měli bychom podporovat především výzkum a vývoj těchto technologií, aby dosáhly úrovně, při které by se v budoucnosti obešly bez dotování jejich provozu.
Daneš Burket
je to z neviditelného psa chtěl jsem dát odkaz ale nějek to nejde
HA HA HA ZASMÁLI SE LODNÍCI A ODJELI NA ŠICÍM STROJI
Mě osobně, se nové ekologické možnosti získávání energie velice líbí.
Ale i tepelná čerpadla pro vytápění domů, solární kolektory, a kořenové čističky odpadních vod.......................
Ale mrzí mne že všechny tyto technologie jsou prostě drahé, investice cca 150 tis. na větrnou elektrárnu která "utáhne" můj dům (kecám, žádnej nemám :-) )je trochu moc.
Prostě ekeologicky mohou žít jen ti co jsou za vodou.
To je první co se musí změnit.
To: Touchwood, Ale jinak prosím tě pokračuj!!!! mne to baví a zajímá mne to. Chtělo by to ale nějakou tu podomácky stavěnou :-)
ja si myslim, ze veterna energia je super, ale v nasom state je este stale vela blbcov ktori zarabaju na devastacii prirody a este viac kretenov co sa takimto ludom pchaju do riti .... ked radsej vdychuju jedovate plyny miesto toho aby si dali stople do usi, tak je to ich vec, ale ja si urcite raz postavim svoju vlastnu veternu elektraren
Větrné elektrárny jsou levnější než klasické elektrárny. Instalovaný výkon 1 kW stojí u větrných elektráren 35.000,- Kč, u současných hnědouhelných elektráren 45.000,- Kč. A jaderná elektrárna? Všichni si vzpomeneme, jak jsme sledovali, když se stavba Temelína prodražovala až k hodnotě 100,000,000.000,- Kč (sto miliard korun). Jednoduchým přepočtem (Temelín má výkon 2 x 1 000 MW) zjistíme, že jaderný kilowatt nás přišel na 50.000,- Kč bez započtení stavby meziskladu na vyhořelé palivo a konečného úložiště.
sice už to je na 1. straně ale neodpustil jsem si to
Původní příspěvek od hal9000 Mě osobně, se nové ekologické možnosti získávání energie velice líbí.
Ale i tepelná čerpadla pro vytápění domů, solární kolektory, a kořenové čističky odpadních vod.......................
Ale mrzí mne že všechny tyto technologie jsou prostě drahé, investice cca 150 tis. na větrnou elektrárnu která "utáhne" můj dům (kecám, žádnej nemám :-) )je trochu moc.
Prostě ekeologicky mohou žít jen ti co jsou za vodou.
To je první co se musí změnit.
To: Touchwood, Ale jinak prosím tě pokračuj!!!! mne to baví a zajímá mne to. Chtělo by to ale nějakou tu podomácky stavěnou :-)
Je pravda, že počáteční náklady jsou sice vyšší, ale pak už se ti to jenom splácí, a návratnost je docela rychlá, kolik se tak platí za rok za elektriku 10, 20 tisíc?? Tak si to zpočítej, vrátí se ti to hned.
Problém je, že češi jsou prostě blbci, někdo si chce postavit dům, tak si postaví ten nejlevnější, bez zateplení a pak třeba topí na uhlí, to je hrozný, kdyby radši na začátku zainvestoval např. o 1-2 milionu víc, tak by se mu za 50 let vrátily 4 miliony, a hlavně by žil ekologicky. ČR nepotřebuje totiž nové elektrárny, ale ČR potřebuje začít šetřit energiema!!!!Teď sem například viděl toho blbce Klause v televizi, jak říká, že potřebujeme nové uhelné nebo jaderné elektrárny, ty vole už sem myslel, že jednou řekne něco ekologickýho, ale od něj se to asi nedočkáme!
TouchWood : Čéče...zpracování úplně parádní...K+....akorát mi uniklo, proč zrovna na Grower??Určitě se tu najde spusta ekologů, ale najde se tu i někdo kdo by s tim něco udělal??
sory TW
ale když ten větrník jede jen 70 dní v roce tak to je využití 20%
takže náklady na 1kw bych násobil pěti =35000krát 5=175000
a nezapomen že musíš mít někde náhradní kapacitu která není závislá na větru a to taky není zadarmo
HA HA HA ZASMÁLI SE LODNÍCI A ODJELI NA ŠICÍM STROJI
ale to je větrník. Na grower jsem to dal, protože jsou tu squelý lidi.
možná časem seženu cash tak to rozjedu
** musíš ale dbát ohled na českou mentalitu - jelikož větrnou elektrárnu možná staví soukromníci, ale jadernou staví stát - a jelikož jsou to státní prachy tak bude každej krást jak straka. Tudíž dříve než postaví základy bude rozkradená
TouchWood: diky moc za tenhle dred, kacko dostanes nekde mimo kurarnu celkove si myslim ze vsechno mluvi pro obnovitelne zdroje, polemizovat s tim ze kilowatt z uhelne elektrarny je levnejsi muze jen sebevrah-zdroje dochazeji a cim driv se na to zacneme pripravovat tim lip. jadro nam sice muze pomoci blizici se krizi zmirnit, ale neni to reseni (a na perpetum mobile aka vodikovy nesmysl neverim).
Jedine co by mluvilo vazne proti je infrazvuk, mimo spektrum frekvenci ktere lidske ucho dokaze vnimat. videl jsem o tom kdysi davno dokument a v nem se lide dokonce museli odstehovat pryc od rotorove elektrarny protoze uz byli psychicky i fyzicky na dne z toho "neexistujiciho" hluku. zajimalo by me jak to s tim doopravdy je, kdovi o jakou propagandu mohlo jit.
bobek: hehe to se hezky rika, "češi jsou prostě blbci, kdyby radši na začátku zainvestoval např. o 1-2 milionu víc"-spousta lidi nema ani na vlastni bydleni, natoz to nejlevnejsi a pri jeho porizeni se matrixu upise na zbytek produktivniho zivota. vrat se na zem
thread je to moc pekny, ale porad to vidim cerne. Nejde jen o to, ze je to ekologicka energie, dulezitej aspekt je jeji cena. Podle me jde vyrabet energii ekologicky a zaroven levne, treba Temelinem. To je porad jeste vzhledem k mnozstvi i nebezpecnosti odpadu nejekologictejsi metoda pri rozumnem pomeru vykon/cena.
Rad bych mel vetrnou elektrarnu (musel bych bydlet tak kde fouka), ale za tyhle prachy si ji proste nekoupim. Jeji udrzba taky neco stoji, a energie je z ni nekolikanasobne drazsi i kdyz by foukalo na nominalni vykon 365 dni v roce, coz se nestane nikdy. Navic baterie pro akumulovani energie na dobu kdy nefouka odejdou za dva roky, ale mozna i driv, a pak to zas vyjde strasne draho koupit nove.
Rad bych mel solarni panely, ale s tema je to uplne stejne naprd, jako s vrtulema. Jsou drahy, vykon neni staly, a baterie malo vydrzi a jsou taky strasne drahy.
Nejlepsi je voda, ta tece furt, kdyz se vybere dobre misto, ale i tam je porizovaci cena strasne vysoka.
Myslim, ze neni cas pouzivat tyhle tri druhy energii, protoze jsou proste prilis drahe, ty penize bych investoval do vyzkumu pro lepsi technologie, treba vynalezneme baterie, co vydrzi 100x dyl (vice cyklu) a panely, co budou i pri 20% slunicka davat plnej vykon :-)...Jeste si pockam, a zatim budu podporovat klidne dalsi Temelin.
Dalsi cesta je samozrejme snizovani spotreby, a to lepsi ucinnosti. Tim myslim nejenom setrivky zarovky, ale treba i topeni (elektricke je fakt nahovno), pocitace (CPU ma vetsinu prikonu prevedenou na teplo a jen zlomek spotrebuje sam), klimatizace, sporaky...proste vsechno je nedostatecne ucinny a energie unika (premenuje se na teplo).
hmmm tak já mám stréca na horách - krušné - je hajný - a bydlí kousínek od větrné elektrárny (ta je docela hodně veliká) a celá rodina spí jako pařezy. Já taky když tam přebývám
přišel mi konečně email od další společnosti tak vám to tu postnu
Nejprve uvedu technické údaje elektráren, nakonec obdržený e-mail.
WT8000
>Generátor<
Typ synchronní s permanentními magnety
Výkon 8 kW
Otáčky 1500 n/min.
Napětí 230/400V D/Y
Kmitočet 50Hz ( 35 - 65Hz )
Regulace elektronická
>Brzda<
Typ odporová
Ovládání manuální
>Převodovka<
Typ planetová
>Rotor<
Regulace PITCH CONTROL
Otáčky 220 n/min.
Průměr 5,5 m
Počet listů 3
Materiál EPOXY
Hlučnost LAeq pod 38dB v pásmu 10 m
>Gondola<
Natáčení kormidlem
>Stožár<
Typ trubkový
Výška 14 m nebo 16 m
>Charakteristika<
Zapojovací rychlost větru 3,5 m/s
Jmenovitá rychlost větru 12 m/s
Vypínací rychlost větru 25 m/s
Maximální rychlost větru 55 m/s
>Hmotnost<
Gondola 400 kg
Stožár 1400 kg
Záruční doba 2 roky
Životnost 20 roků
WT10P
Generátor
Typ asynchronní
Výkon 10 kW
Účiník 0,9 cos
Otáčky 1000 n/min.
Napětí 400V
Kmitočet 50Hz
Regulace mikroprocesorem
Připojení k síti tyristory
Brzda
Typ elektromagnetická
Ovládání elektronické
Převodovka
Typ planetová
Rotor
Regulace PITCH CONTROL
Otáčky 200 n/min.
Průměr 5,5 m
Počet listů 3
Materiál EPOXY
Hlučnost LAeq pod 38dB v pásmu 10 m
Gondola
Natáčení kormidlem
Stožár
Typ trubkový
Výška 14 m nebo 16 m
Charakteristika
Zapojovací rychlost větru 3,5 m/s
Jmenovitá rychlost větru 12 m/s
Vypínací rychlost větru 20 m/s
Maximální rychlost větru 55 m/s
Hmotnost
Gondola 400 kg
Stožár 1400 kg
Záruční doba 2 roky
Životnost 20 roků
Profesionální - WT50S
Generátor
Typ asynchronní
Výkon trvalý 50 kW
Výkon špičkový 60 kW
Účiník 0,9 cos
Otáčky 1500 n/min.
Napětí 400V
Kmitočet 50Hz
Regulace mikroprocesorem
Připojení k síti tyristory
Brzda
Typ elektromagnetická
Ovládání elektronické
Převodovka
Typ planetová
Rotor
Regulace STALL
Otáčky 80 n/min.
Průměr 13,5 m
Počet listů 3
Materiál EPOXY
Hlučnost LAeq 40dB
Gondola
Natáčení servomotorem
Stožár
Typ trubkový
Výška 24 m
Charakteristika
Zapojovací rychlost větru 3,5 m/s
Jmenovitá rychlost větru 14 m/s
Vypínací rychlost větru 25 m/s
Maximální rychlost větru 50 m/s
Hmotnost
Gondola 1300 kg
Stožár 5000 kg
Záruční doba 2 roky
Životnost 20 roků
životnost udává dobu užívání ale když se o ní budete dobře starati, číst jí každý večer pohádky, tak vám vydrží déle.
nebylo by na škodu sehnat si technický manuál těchto elektráren (asi jedině ukrást) sehnat si kontakty, na odlití částí atd
I Ty, se můžeš stát malým teroristou 
06-11-2006 v 21:53 PM
