Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Už déle se informuji o Výstavbě a provozu malých větrných elektráren. Je to můj životní sen. A jelikož jsem tvrdohlavý jako kozel v říji tak to řeším. Větrná energie, jakožto nevyčerpatelný zdroj energie, která navíc neničí životní prostředí, má obrovské kapacity které jsou ale díky menšímu výkonu a lehčímu zpracování fosilních paliv nedostatečně brány na zřetel.
ještě pro team mod. - toto není replikující téma - toto se zabývá čistě malými větrnými elektrárnami v praxi. V kuřárně se toto téma vyskytuje jelikož kuřárnu navštěvuje více lidí =>více potenciálních nadšenců
ZAČÁTKY
větrné proudy,základ dobré větrné elektrárny, jsou ovlivňovány různými faktory. Mezi základní patří budovy, stromy atd.
malé větrné elektrárny jsou zařízení na výrobu stejnosměrného proudu 12 - 24V, který se akumuluje do baterií. Odtud se používá na osvětlení. Je ale zcela běžné pomocí měniče napětí získat napětí 230V 50Hz
Při užití nejmenšího druhu mikroelektráren nám zajistí při užití např. dvou 50Ah akumulátorů Vám zabezpečí svícení dvou 20W úsporných svítidel (svítivost jako 2 běžné 100W žárovky) po dobu 4 hodin. Opět upozorňuji že toto jest příklad nejmenší mikroelektrárny při malém proudění vzduchu.
elektrárny a životní prostředí
I když jsou větrné elektrárny často symbolem ekologické výroby elektřiny, jsou jim někdy vytýkána i negativa. Obvykle neprávem; současné elektrárny jsou mnohem modernější, než byly před deseti lety.
Hluk současných strojů je poměrně nízký, navíc jsou elektrárny stavěny v dostatečné vzdálenosti od obydlí. Hluková studie bývá součástí dokumentace nutné ke stavebnímu povolení. U existujících strojů lze provést měření a na jeho základě případně omezit jejich provoz.
Jako příklad malá elektrárna pro osvětlení reklamy (jižní Morava).Stroboskopický efekt (vrhání pohyblivých stínů, je-li Slunce nízko nad obzorem) není v praxi závažný, zejména právě kvůli vzdálenosti strojů od lidských obydlí. Podobně i odraz Slunce na lopatkách je díky matným nátěrům již minulostí.
Rušení zvěře podle praktických zkušeností nenastává. Dokladem jsou ovce a krávy, ale i divoká zvěř pasoucí se v těsné blízkosti elektráren. Podle některých studií se v okolí elektráren zvýšil i počet hnízdících ptáků. Vysvětluje se to jednak tím, že elektrárny jsou dobrým orientačním bodem v krajině a jednak tím, že rotory mohou rušit dravé ptáky. Podobně se nepotvrdilo ani to, že by rotující listy zabíjely proletující ptáky. Ke kolizím dochází, ale poměrně vzácně, zejména v noci a za mlhy. Výjimkou byly případy, kdy elektrárna stála např. v místě tahu migrujících ptáků.
Nebudu psát údaje kde jsem vzal technické informace jelikož by se jednalo o reklamu.
jedna z nejmenších a nejlevnějších větrných mikroelektráren
průměr rotoru: 1,15 m
váha: 5,85 kg
přepravní rozměr: 686x380x228 mm 7,7 kg
rozběhová rychlost: 3,58 m/s (12,9 km/h)
napětí: 12V, 24V DC
nominální výkon: 400 W (při 12,5m/s; 45 km/h)
regulátor: inteligentní regulátor se sledováním proudových špiček
náboj rotoru: litý hliník
lopatky: směs uhlíkových vláken
zabezpečení: elektronická kontrola otáček
výtěžnost: 38 kWk/měsíc (při prům. 5,4m/s; 19,5km/h)
maximální rychlost: 49,2 m/s (177,12 km/h)
cena s DPH 34 343,-
budu sem postovat každou nalezenou mikrofrčelektrárnu. Lidem s mými podobnými plány se budou určitě hodit.
EKOLOGIE JE ZÁKLAD
silnější a výkonější
průměr rotoru: 2.7 m
váha: 30 kg
přepravní rozměr: 1295x508x330 mm 40 kg
rozběhová rychlost: 3,1 m/s (11,1 km/h)
napětí: 24V DC
nominální výkon: 1000 W (při 11,6m/s)
regulátor: regulátor Whisper
náboj rotoru: litý hliník
lopatky: sklouhlíkový laminát
zabezpečení: sklopení do strany
výtěžnost: 158 kWk/měsíc (o5,4m/s)
maximální rychlost: 55 m/s (198 km/h)
cena s DPH 93 903,-
Větrná energie je jedna z forem, do níž se transformuje sluneční záření, neustále dopadající na naši planetu. Vítr je proudění vzduchu, které vzniká tlakovými rozdíly mezi různě zahřátými oblastmi vzduchu v zemské atmosféře. Pokud není uvedeno jinak, rozumí se (i v odborné literatuře) pod pojmem vítr pouze horizontální složka proudění vzduchu.
Větrná energie je v centru pozornosti hlavně proto, že se dá snadno transformovat na cennou a žádanou elektřinu - na rozdíl třeba od energie biomasy. Využívání větru tak může napomoci splnění národního cíle - produkovat v roce 2010 z obnovitelných zdrojů 8 % spotřeby elektřiny.
Přírodní podmínky
Česká republika je vnitrozemský stát s typicky kontinentálním klimatem, který se projevuje významným sezónním kolísáním rychlostí větru. Příčinou je zejména globální vzdušné proudění typické pro severní a střední Evropu.
Rychlost větru je nejdůležitějším údajem při využívání energie větru, udává se převážně v m/s. Poblíž zemského povrchu je proudění vzduchu ovlivňováno drsností povrchu, ale s rostoucí výškou se rychlost větru logaritmicky zvyšuje. Je tedy velký rozdíl mezi rychlostí větru ve výšce 10 m a 100 m nad terénem. Vítr je nad terénem různě zpomalován, zejména terénními překážkami - stavbami, kopci, dále také druhem povrchu (tráva, les, vodní hladina, sníh...).
Proudění vzduchu je vždy turbulentní, což se projevuje kolísáním rychlosti a směru větru. Výsledky měření směru a rychlosti větru jsou proto průměrované za určitý časový interval, tzv. vzorkovací dobu. Měření rychlosti větru se provádí anemometry (mechanické, elektronické).
Pro měření rychlosti větru existují mezinárodní standardy. Pro rychlost a směr větru je to výška 10 m nad zemským povrchem (pokud ji není možno dodržet, jsou údaje dohodnutým způsobem přepočítávány na tuto výšku).
Bohužel jednotlivé metody nejsou plně srovnatelné, na některých stanovištích jsou mezi naměřenými hodnotami kontinuálním měřením a vypočtenými průměrnými rychlostmi při měření v klimatických termínech rozdíly 10 - 20 %.
Pro velmi hrubou představu jsou běžně dostupná měření na meteorologických stanicích. Měření rychlostí a směru větru se spolu s jinými klimatickými faktory provádí v ČR sítí cca 200 meteorologických stanicích ČHMÚ, včetně stanic synoptických a klimatologických. Výsledky měření jsou odborně kontrolovány, archivovány a jsou k dispozici za úhradu buď ve formě nezpracovaných dat, nebo ve formě výsledků analýzy těchto dat prováděných pro různé účely.
Možnosti využití
Dříve využívaná přímá přeměna energie větru na mechanickou práci (větrné mlýny) se dnes už téměř v Evropě nevyužívá. V rozvojových zemích a na pastvinách v USA se vítr používá pro čerpání vody.
Dnes se z větru získává zejména elektřina. Velká zařízení dodávají elektřinu do sítě, drobná zařízení slouží pro zásobování odlehlých objektů nepřipojených k síti, malé VE se používají na lodích pro dobíjení baterií apod.
a máme tu další elektrárnu od další nejmenované firmy
Malá větrná elektrárna ML 300 ve spojení s akumulátory (80 - 150 Ah, dle povětrnostních podmínek a požadavků zákazníka) je určena pro osvětlení, menší domácí spotřebiče, čerpání vody v zahradních zavlažovacích systémech, námořní yachting, camping aj. pracující v systému 12/24V. Elektrárna pracuje bez vazby na veřejnou rozvodnou síť.
Deklarovaný výkon 300 W (12 m/s)
Maximální výkon 450 W
Napětí 12/24 V DC
Průměr rotoru 1310 mm
Start 3,9 m/s
Odstavení 15 m/s
Hmotnost 7 Kg
Stožár 9-12 m
pro dva nedočkavce : Ted to neřešte - tam se dostanu
1500 W
Deklarovaný výkon 1500 W (11 m/s)
Maximální výkon 1600 W
Napětí 12/24 V DC, 230 DC/AC
Průměr rotoru 3200 mm
Start 3,6 m/s
Odstavení 15 m/s
Hmotnost 52 Kg
Stožár 12-21 m
Malá větrná elektrárna ML 3000 je využitelná k ohřevu teplé užitkové vody, topení a čerpání vody. Elektrárna s výstupem 3x230V 30-50Hz (jmenovitý výkon 3000W - dle povětrnostních podmínek dané lokality) je napojena do odporové zátěže (zásobníkové ohřívače teplé vody, akumulační kamna aj.), kde je elektrická energie akumulována. Zařízení lze připojit i do stávajících systémů topení tuhými palivy nebo plynem. Elektrárna pracuje bez vazby na veřejnou rozvodnou síť.
Deklarovaný výkon 3000 W (11,5 m/s)
Maximální výkon 3500 W
Napětí 3x230 V, 30-50 Hz
Průměr rotoru 4200 mm
Start 3,7 m/s
Odstavení 15 m/s
Hmotnost 55 Kg
Stožár 12-21 m
Malá větrná elektrárna ML 10 je využitelná k ohřevu teplé užitkové vody, topení a dodávkám do veřejné rozvodné sítě NN. Elektrárna s výstupem 3x230/400V 30-50Hz (jmenovitý výkon 10kW - dle povětrnostních podmínek dané lokality) je napojena do odporové zátěže (zásobníkové ohřívače teplé vody, akumulační kamna aj.), kde je elektrická energie akumulována. Zařízení lze připojit i do stávajících systémů topení tuhými palivy nebo plynem. Elektrárna pracuje bez vazby na veřejnou rozvodnou síť. Ve spojení s řídící jednotkou lze celý systém připojit do veřejné rozvodné sítě NN.
Deklarovaný výkon 6000 W (10 m/s)
Maximální výkon 12000 W
Napětí 3x230/400 V, 30-50 Hz
Průměr rotoru 6200 mm
Start 3,6 m/s
Odstavení 15 m/s
Hmotnost 450 Kg
Stožár 16 m
Jaká je skutečná pravda o větrných elektrárnách u nás.
Stavba větrných elektráren je drahá.
Větrné elektrárny jsou levnější než klasické elektrárny. Instalovaný výkon 1 kW stojí u větrných elektráren 35.000,- Kč, u současných hnědouhelných elektráren 45.000,- Kč. A jaderná elektrárna? Všichni si vzpomeneme, jak jsme sledovali, když se stavba Temelína prodražovala až k hodnotě 100,000,000.000,- Kč (sto miliard korun). Jednoduchým přepočtem (Temelín má výkon 2 x 1 000 MW) zjistíme, že jaderný kilowatt nás přišel na 50.000,- Kč bez započtení stavby meziskladu na vyhořelé palivo a konečného úložiště.
Proč se začnou v Česku stavět větrné elektrárny až nyní, když v Evropě pracují již řadu let?
Aby mohly obnovitelné zdroje fungovat, musejí mít oporu v zákoně, což v praxi znamená jistotu zajištěného odbytu vyrobené elektřiny a pevnou výkupní cenu na určitou dobu dopředu. To vše v Evropě existuje dlouhé roky. U nás však částečně až od roku 2002. Je to smůla i štěstí zároveň. Chyba je, že až nyní můžeme využívat obnovitelné zdroje a nahrazovat tak dosluhující hnědouhelné elektrárny. Kvůli zastaralé energetice jsme totiž největšími znečišťovateli na osobu v celé unii. To štěstí je v tom, že v Česku se bude stavět špičková technologie, budou tady stát nejmodernější elektrárny na světě. Tím snížíme i jejich počty, protože elektrárny jsou dnes větší a výkonnější. Před lety bychom potenciál větru museli využít tisícovkami elektráren, dnes jich bude stačit několik stovek.
Elektřiny má Česká republika nadbytek. Dokonce ji vyváží do zahraničí. Není tedy paradoxní stavět další elektrárny, byť větrné?
Ne. Budou se stavět proto, aby nahradily elektrárny hnědouhelné, které nejvíc škodí přírodě. Toto je hlavní smysl využívání obnovitelných zdrojů a nesouvisí to s tím, zda některý stát má přebytek nebo nedostatek kapacit. Co se týče zmíněného nadbytku, je skutečnost v podstatě jiná. S ním se totiž počítá pouze pro nejbližší roky. V naší republice došlo k souběhu několika okolností najednou. Uvedla se do provozu jaderná elektrárna Temelín. Ta měla nahradit vysloužilé hnědouhelné elektrárny v severních Čechách. Protože se vláda bojí nezaměstnaných z dolů, zrušila původní slib o omezování těžby v dolech, a proto dneska jede všechno naplno, jak jaderné, tak uhelné elektrárny. Další důvod v přebytcích je malá výkonnost ekonomiky. Počítalo se s větším rozvojem průmyslu. To se brzy změní. V roce 2010 končí životnost většině uhelných elektráren, a také průmysl bude mít jistě větší výkonnost i spotřebu než dnes. V tu dobu již žádné přebytky existovat nebudou, elektřina spíše bude chybět. Kdo sleduje vývoj kolem společnosti ČEZ, určitě slyšel, že po roce 2010 hodlá utratit kolem sto padesáti miliard do výstavby nových elektráren. Můžeme připomenout i jedno pozitivum - nadbytek elektřiny jsme si jako jedni z mála v Evropě mohli opravdu vychutnat léto 2003, kdy celá Evropa a Amerika, sužované horkem, neměly elektřinu na chlazení a klimatizaci, a omezovaly spotřebu všem, i domácnostem. To my jsme ani nepocítili. Všechno nám fungovalo, horko nehorko.
Elektrárnám spalujícím hnědé uhlí tedy díky těm větrným odzvoní?
V budoucnu by mohly sloužit již jen jako zálohy celé energetické soustavy. Hlavně by neměly vyrábět elektřinu. Společnost si je vědoma, že musí něco udělat pro zlepšení ovzduší, které se odráží na kvalitě našeho života. Víte, že nejvíce elektráren mají severní Čechy? A kde si myslíte, že je největší znečištění oxidem siřičitým, oxidy dusíku nebo největší prašnost? Kde lidé umírají nejdříve, a kde je i největší kojenecká úmrtnost? Právě tam. Například muži se v Ústeckém kraji, jako jediní v republice, nedožijí v průměru sedmdesátého roku života. Myslím si, že cokoliv, co povede ke zlepšení naší přírody a zdraví, stojí za podporu.
Pro svou nestabilnost se musí držet teplá záloha uhelné elektrárny.
Stát očekává, že na území republiky bude pracovat okolo 300 větrných elektráren s nominálním výkonem 600 MW, průměrně tedy dva megawatty výkonu na jeden stroj. Protože se nepočítá s významně větším počtem elektráren, budou stát na místech s velmi dobrým větrem. Budou se chovat asi následovně: v 5% času nebudou pro malý vítr pracovat, v 45% času budou pracovat do 500 kW, v 20% času pojedou na poloviční výkon, v 20% na tříčtvrtinový a v deseti procentech času budou pracovat naplno. Důležité je to, že elektrárny budou pracovat na různých lokalitách různě. Například pokud bude klid na Jižní Moravě, nebude tomu tak v Krušných horách. Nebude existovat žádné střídání náhlého výkonu 600 MW a pak prudkého poklesu na nulu. Třista zdrojů na různých místech bude udržovat hladinu výkonu z větrných elektráren na více méně stabilní úrovni s výkyvy v řádech desítek megawatt. Když uvážíme, že průměrný odběr v České republice je nad 8.000 MW, tzv. „nestabilnost“ dodávek z větrných elektráren rozkolísá energetický odběr o méně než půl procenta J . Samozřejmě, že se vyskytnou i případy s nízkým nebo naopak s vysokým větrem na území celé republiky. Ty se ale dnes dají s velkou přesností pomocí meteorologických modelů předpovědět. Názor nutnosti udržovat uhelnou elektrárnu o výkonu stovek megawatt v teplé záloze, která čeká jen na prudký výpadek všech větrných elektráren v republice, je tedy zcela zcestný.
Není výkupní cena elektřiny z větrných zdrojů příliš vysoká?
Dovolíme si odpovědět otázkou. Proč se pěstují drahé potraviny na ekofarmách? Proč se staví auta, u nichž pasivní bezpečnost a ekologický provoz pohltí většinu výrobních nákladů? Proč náš stát bude investovat šedesát miliard korun do čističek odpadních vod? Odpovědi na všechny tyto otázky, i na tu titulní jsou stejné. Je to daň přírodě, zdraví a životu. Abychom je zachovali. A je potřeba ji zaplatit velmi rychle, neboť je reálné nebezpečí z prodlení. Ptal by se někdo, kolik stojí transfúze, kdyby mu šlo o život?
Víte, kolik stála elektřina z prvních jaderných elektráren? Žádnou korunu, dokonce ani dvě sedmdesát, co stojí dnes elektřina z větru. Kilowatthodina byla dražší než dolar! Léta zdokonalování technologie pomohla k tomu, v co nikdo v minulém století nevěřil. Cena elektřina z jádra v řádech centů. Obnovitelné zdroje čeká stejně příjemný vývoj. Do budoucna se díky technologickému pokroku zcela jistě výrobní cena sníží. Vždyť za dvacet let se cena kilowatthodiny z těchto zdrojů snížila o více než osmdesát procent a nadále klesá. Ve Velké Británii je větrná elektřina už levnější než proud z jaderných reaktorů. V každém oboru, který vzkvétá, se technologie v čase zlevňuje, takže v budoucnu budeme moci prodávat elektřinu i za nižší ceny, tak jak to dopadlo i v Německu a Dánsku.
Největšími znečišťovateli ovzduší jsou hnědouhelné elektrárny, spalující uhlí s vysokým obsahem síry, a s množstvím nebezpečných látek - jak toxických, tak i radioaktivních. Pro životní prostředí je to obrovská zátěž přijímat každou vteřinou tuny a tuny emisí. Jsou jen dvě varianty, jak tomu zabránit: šetřením, nebo náhradou za nový, čistý zdroj. Aby se někdo pustil do stavby vodní nebo větrné elektrárny, musí mu stát pomoci. Není totiž jednoduché vyrobit elektřinu za cenu, za kterou ji vyrobí jaderné nebo uhelné elektrárny, tedy za korunu nebo korunu padesát. Proto stát nařídil rozvodným společnostem, aby vykupovaly elektřinu z obnovitelných zdrojů za vyšší ceny. Nejde o žádnou dotaci ani podporu, to je velký omyl. Ve výrobní ceně z uhelných elektráren nejsou totiž zahrnuty dodatečné náklady, takzvané externality, které platí stát, a tím samozřejmě my všichni. Patří sem náklady od rekultivace povrchových dolů přes revitalizaci Krušných hor, zničených kyselými dešti, až po velké výdaje státu na léčení větší nemocnosti v oblastech, kde je zhoršené prostředí právě díky uhelným elektrárnám. Existují studie, které jasně prokazují, že skutečná cena elektřiny z uhlí je daleko nad zmiňovanými třemi korunami. Je nutné proto chápat cenu okolo tří korun jako narovnání podmínek pro provozovatele větrných elektráren na stejnou startovní čáru vedle provozovatelů elektráren uhelných.
Kolik stát na stavbu větrných elektráren přispívá?
Nic. Stát sice chce podporovat ekologické stavby, ale pouze menšího rozsahu. Když si někdo bude chtít postavit na střeše rodinného domu sluneční kolektor, vytápět dům pomocí tepelného čerpadla nebo si postavit na zahradě malou větrnou elektrárnu, může požádat stát. Ten mu na to nějakou měrou přispěje. Ale na velké větrné elektrárny nedá stát ani korunu.
V Jindřichovicích pod Smrkem však stát velké elektrárny podpořil.
Ano. Byla to ale pouze ukázka postoje vlády k obnovitelným zdrojům. I pro ni to byla ostuda, do roku 2003 nemít ve státě pracující větrnou elektrárnu. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek se tehdy vyjádřil, že jde o mimořádnou akci, start nového oboru podnikání, a ten si zasluhuje ojedinělou dotaci. Ano, byly to naše první dvě velké větrné elektrárny. Proto ta výjimečná podpora státu.
Pokud se větrné elektrárny začnou objevovat i u nás, zvýší se cena elektřiny pro domácnosti.
Můžeme uvést příklad z Německa, kde je postaveno čtrnáct tisíc větrných elektráren. Takové množství elektráren, které samozřejmě u nás nikdy nebude stát, zvýšilo cenu pro domácnosti o jeden cent. U nás to může znamenat zdražení o haléře, v lepším případě díky konkurenci energetik nebude zdražení žádné. Jenom připomeneme, že od roku 1990 vzrostla cena elektřiny z šedesáti haléřů na dnešní tři koruny šedesát. A energetická společnost ČEZ například pro rok 2005 chystá další zdražení pro domácnosti o 15 haléřů. Bez přítomnosti větrných elektráren. Je jasné, že se ČEZ při svých dalších zdraženích bude již vymlouvat na obnovitelné zdroje, je to mistrný manipulátor davu.
Akceptování ceny z čistých obnovitelných zdrojů je také otázka vyspělosti lidí v ochraně přírody. I u nás se najdou ekologicky smýšlející lidé a firmy, kteří si rádi „zelenou elektřinu“ koupí za vyšší cenu. A jistě jich nebude málo, znovu je možné uvést Německo, kde tato podpora obnovitelných zdrojů je oblíbená.
Objevují se námitky k zásahům do krajiny.
Ano, samozřejmě, že stavba větrné elektrárny je zásahem do krajiny. Jako každá stavba a činnost člověka. Je nutné se ale vždy ptát, zda efekt z jakékoliv činnosti je úměrný tomuto zásahu. U stavby větrných elektráren musíme jednoznačně říct, že ano. V porovnání s ovlivněním krajiny povrchovými doly, jezery kališť, umělými kopci vytěžené hlušiny, odlesněnými vrcholky hor nebo vytěženými vápencovými lomy – tedy vesměs nevratnými zásahy. Ty budou napravovat ještě další generace. Větrné elektrárny se zde ale staví dočasně na dvacet let. Pokud se do té doby podaří najít jiný způsob získávání elektřiny, tak se pak jednoduše zdemontují, a v krajině po nich nezůstane ani stopa. Průzkumy ve Skotsku i jinde ukázaly, že obavy obyvatel okolních obcí z poškození krajiny, hluku nebo odlivu turistů se po zahájení provozu doslova rozplynuly. Nezapomínejme, že větrné mlýny - v podobě, jak je tehdy dokázali vyrobit - tady byly odnepaměti. Někdo může namítat, že ty vypadají pěkně, ale to můžou lidé za sto let o dnešních větrných elektrárnách říkat taky.
Nemůže se stát, že elektrárny přestanou fungovat, a zbudou z nich pouze památníky na kopcích?
To můžeme vysvětlit na příkladu s financováním. Dnes na stavbu elektráren půjčí pouze banka, která bude po investorovi chtít částečně elektrárny hradit. A myslíte, že investor, který musí dát své desítky milionů korun do projektu, ho zpracuje nedbale, s rizikem, že to nevyjde? Kdepak, ten jako první si důkladně prověří všechna technická a ekonomická rizika.
Nebudou lopatky elektráren znamenat nebezpečí pro ptáky?
Z výsledků výzkumu vlivu větrných elektráren na avifaunu v Nizozemsku vyplývá, že nebyl zaznamenán prokazatelný vliv elektráren na hnízdící ptactvo a ptactvo přilétající do blízkosti elektráren za potravou. Z dlouhodobého pozorování téměř devadesáti tisíců ptáků v blízkosti elektráren se v devadesáti sedmi procentech případů ptáci vyhnuli elektrárnám zcela, pouze zbytek volil průlet rotorem. Ten končívá většinou bez střetu s lopatkou, a i když k zásahu dojde, nemusí nutně končit těžkým zraněním nebo smrtí ptáka. Existence tlakového pole před otáčející se lopatkou vytváří bariéru, která často pomůže ptákovi přežít. Výsledky pozorování i u velkých větrných farem s mnoha stroji jen potvrzují, že průměrný počet kolizí ptáků na kilometr větrných elektráren není větší než počet ptáků zabitých na kilometr silnic, a je mnohem menší než počet nehod na kilometr elektrického vedení.
Většina pohoří v ČR leží v námrazové oblasti. Vydrží elektrárny námrazu?
Vydrží. Elektrárny jsou částečně vybaveny proti námraze. Mají speciální povrchovou úpravu lopatek, která brání ulpívání námrazy. Kdyby se námraza přesto objevila, stroj se okamžitě zastaví pomocí senzorů, sledující vibrace. V žádném případě neohrožuje své okolí. Začne pracovat až po uvolnění nebo roztání námrazy. S rizikem padání ledu je nutné počítat stejně, jako u padání námrazy z drátů vysokého napětí. Obavy z létajícího ledu, který se nekontrolovatelně uvolňuje z lopatek, jsou proto zbytečné. Že se většina kopců nacházejí v námrazové oblasti se samozřejmě ví, ale že by zde byla extrémní námraza, která by mohla poškodit elektrárnu, o tom můžeme pochybovat. Nadmořská výška pět set metrů a výše je pro stavbu větrné elektrárny zcela obvyklá, Krušné hory mají přes osm set metrů, a kolik elektráren stojí na německé straně. V Rakousku se staví i ve výškách nad tisícem metrů - a tam je námraza daleko větší. S námrazou počítají všechny stavby elektráren v našem podnebném pásmu, každý projekt kalkuluje s omezeným provozem během zimy. Přesto elektrárny dokážou vyrobit veliké množství elektřiny a pomoci zlepšit životní prostředí. Ve světě stojí několik desítek tisíc elektráren, a není doposud známá žádná havárie díky námraze.
Další častou námitkou proti výstavbě větrných elektráren je jejich údajná vysoká hlučnost.
Normy na hluk v tomto státě jsou kupodivu přísnější než normy v zahraničí. Například v Německu. Hluk pro noční dobu, tedy od deseti hodin večer do šesti hodin ráno, musí být u nás pod úrovní čtyřicet decibelů. Pro představu – stejnou hlučnost naměříte při tikání budíku ze vzdálenosti dvou metrů. I ledničky jsou hlučnější. Při běžném rozhovoru naměříte šedesát decibelů a normálně puštěná televize má sedmdesát decibelů. Každý projekt musí mít zpracovanou hlukovou studii. Pro projekty nových větrných elektráren bude hranice utlumení hlukových emisí pod normu ve vzdálenosti asi šesti set metrů. Obavy z obtěžování hlukem jsou proto neopodstatněné. S potěšením musíme konstatovat, že díky technickému vývoji mají dnešní větrné elektrárny mnohonásobné výkony, avšak emise hluku stejné, ne – li nižší než stroje staršího data.
Domácí větrná elektrárna se síťovým provozem, 5.2kW/den
Popis systému:
Kompletní větrná elektrárna s denním výkonem cca 5.2kW
Obsahuje turbínu XL.1, 9m stožár se speciální povrchovou úpravou, ukotvovací a instalační materiál, síťový měnič 230V, 50Hz, propojovací kabely
Cena: 198.500,- Kč
Technické parametry:
Typ: 3-listová vrtule
Průměr rotoru: 2.5 m
Minimální rychlost větru: 3 m/s
Výkon: 1Kw (při rychlosti větru 11 m/s)
Maximální výkon: ~ 1,600 W
Maximální rychlost větru: 54 m/s
Ochrana proti překročení max. rychlosti: automatické odstavení
Převodovka: žádná
Provozní teplota: -40° až +60°C
Generátor: magnetický alternátor
Výstupní napětí: 24V, stejnosměrný proud
zdroje a prodejce dodám až mi to dovolí adminé
mno - ale tyto data se mi moc nezdají - poptám se u nejmenované společnosti a získám více informací
teda sory ale nesdílím tvoje nadšení pro větrné elektrárny ,myslím ty velké
někde jsem narazil na statistiky o provozu jedné takové v česku ,sory ale fakt nevím které a kde ale vím že se chlubili že je moc moc moderní a z těch statistik vyplývalo že pracovala na sto procent jen 30-40 dní v roce takže si tu cenu za vybudování 1kw výkonu můžeš rovnou vynásobit deseti a to už ani nemluvím o tom že pro případ výpadku musí být někde instalován jiný zdroj tastrana zelených mamlasů si může tvrdit co chce ale budování větrných elektráren je jenom vyhazováním našich peněz
o tom že větrníky nejsou zrovna spolehlivým zdrojem svědčí i rostoucí počet problémů v evropské rozvodné síti za což můžou hlavně němci kteří si postavili spoustu větrníků a když jim nejedou tak berou elektřinu z celé evropy
HA HA HA ZASMÁLI SE LODNÍCI A ODJELI NA ŠICÍM STROJI
2mlynkovec: To podle mě ne, teď se dělají elektrárny, které se točí i při velmy nízkých větrnostních podmínkách, takže se to točí téměř pořád, úplné bezvětří není skoro nikdy!
I Ty, se můžeš stát malým teroristou 
06-11-2006 v 15:31 PM
to by zajimalo zase docela me...
USUSENO...
