tak tu mam novy fota ze skleniku je to foceny tak pred 3 tejdnama ale to je jedno aspon neco jo a ustipavam to skoro kazedj obden a je to kytky jako krava HALUZ

je lepsi bejt zdravej, zhulenej,stastnej,bohatej,vlivnej a slavnej nez nemocnej, nevyhulenej,smutnej,chudej,nevlivnej a neznamej
1. offline Encyklopedie Modelu by "Blesk"
1. Indorek by "Blesk"(presunuto "dolu") Noname - sklizeno-zhuleno
2. Grow by "Blesk" 70W 6xC99-sklizeno-zhuleno
3. Grow by "Blesk" 250W 3xRox,3xS.A.D- presun opet "dolu"
1. DC-OutDoor xxxKw slunce.. Rox.. S.a.D -slizeno/zatim nezhuleno
-------------
Pokud zmizi protivnik uvnitr, protivnik venku mi uz nemuze ublizit.

V tomto thredu se pokusím popsat základy pěstování ve skleníku..

Předně je třeba říci něco o sklenících všeobecně. Je to velmi užitečný nástroj pro pěstování (nejen konopí), který má však svá daná pravidla, která je nutno dodržovat..

Skleník se obvykle jednou ročně před zimou řádně přeryje, vysíří sirnými knoty, nebo vykouří tabákem a zároveň by se také mělo aplikovat vápno (nebo Dursban) posypem proti půdním škůdcům. Skleník je dobré udržovat čistý, bez hnijícího materiálu a nánosů prachu na skle z venku i zevnitř..

Tohle je nejzásadnější pasáž od člena Tibeth, který se problematikou skleníků zabývá ve svém threadu a vesměs se vším souhlasím, až na tu část o tom, že kytky v květu potřebují minimum zálivky, spíše méně až minimum zálivky bych napsal. Je to dost o povětrnostních podmínkách a celkové vzdušné vlhkosti. Například já jsem letos moc nezaléval v růstu, aby to nerostlo jak blázen a stejně to rostlo jako blázen. V létě bylo deštivě a studeno, čili dostatek vzdušné vlhkosti a málo odpařování, zato babí léto, kdy 2. října bylo 25 stupňů, bylo neobvykle teplé a kytky chlastaly jak o život..

Každopádně na konci květu (poslední 4 týdny) dávat zálivky opravdu jen nutné minimum..

Převzato od Tibeth: "Ve skleníku je udržení nízké vlhkosti v době květu nejdůležitější věc.
Skleník samozřejmě nevětrá tak dokonale, jako když venku fouká
vítr, ale zato do něj neprší. Jediným regulátorem vlhkosti jsi Ty sám.
Pricip je velice jednoduchý - přestat včas zalévat.
Jakmile se totiž kytka přepnena květ, spotřebuje již minimum vody.

V období růstu udržujeme hlínu stále mírně vlhkou, protože když se
do skleníku opře letní slunce a je velice vysoká teplota květiny se
vypařováním vody ochlazují a spotřebují jí více. Hlavně potřebují
mnoho vody pro transport živin a ke stavbě nového pletiva. Voda
se váže na horký zduch, který ji neustále odvádí ze skleníku.
Z rozpálené hlíny se voda velice rychle vypařuje. Přez léto nebyl
problém narvat i 8 konví vody na jedno zalití a to obden. Nyní
zalévám půl konve na týden a to jen rostliny, které jsou teprve
v ranné fázi květu. Jako Safari Mix.

Nejdůležitější je vystihnout, kdy rostliny přechází z růstové do tkz. klidové doby. Mají již plně vyvinutý kořenový systém, a vlivem fotoperiody, pohlavní dospělosti a změnou počasí se začnou připravovat na květovou fázy. V tu chvíli je přímo nutné zmírnit zálivku. I to květinám pomáhá, aby co nejlépe vykvetli a zachovali svůj rod. To platí téměř u všech rostlin. Některé rostliny, jako třeba hořec, je přímo nutné nezalévat, aby přepnul do květové fáze potřebnou pro jeho reprodukci. Naše milovaná rostlina je teplomilná a tudíž na méně vody vybavená. S příchodem podzimu se už přebytečná voda ze skleníku mnohem hůře odvětrává, proto se musí začít včas. Počítej tak kolem půlky srpna. Když už víš, že bude jen pár dní horko (nebo hlásí špatné počasí) je třeba přestat zalévat úplně. Tak aby hlína stačila vyschnout a později tak pohlcovat přebytečnou vlhkost. Funguje jako houba. Největší průser je, když Ti voda kondenzuje na stropu skleníku a kape dolů na rostliny. To je špatné i za horka, kdy se vlivem kapek na listech rostlina spálí, ale mnohem nebezpečnější když Ti kápne do již kvetoucích kytek. Minimální pohyb vzduchu + vysoká vlhkost = základ plísně. Všechny stěny uvnitř skleníku musí být na dotyk suché. K podzimu se zvyšuje relativní vlhkost vzduchu, která je dostatečná pro výživu kvetoucích rostlin i bez mokré hlíny. Pokud má květina vody málo začne ji využívat nejprve ze větších spodních listů, které začnou zloutnout a opadávat. Není to na škodu. Naopak. Je to známka toho, že rostlina přestává vodu vypařovat, ale začne ji transportovat do vývinu květu. Květiny tak v boji o přežití nasadí na co nejlepší paldy, pro zachování druhu a co největší množství účinné pryskyřice, která brání dalšímu odpařování. Mám vyzkoušeno, že konopí bez vody v květové fázy prostě jen tak nezvadne. Mám na mysli samozřejmně outdoor. A je sto krát lepší, jim když tak nějakou vodu občas přilít, než mít ve skleníku velkou vlhkost. V takovéto fázi podzimu, je nejlepší zalévat za slunečného počasí, když je trochu vítr a mít otevřené co nejvíce ventilace. Tedy dveře, okno i průduchy. Květiny si vezmou tolik vody, kolik potřebují a zbytek se odpařuje a ihned mizí ven.

Rostliny by měly mít kolem sebe prostor, tak aby mohl kolem nich
co nejlépe proudit vzduch z větracích otvorů. Které je dobré mít
v protilehlých částech skleníku. Vždy kromě deštivého počasí
větrat. Hlavně pokud fouká vítr, rostliny posílíte a ještě se
odpařuje přebytečná voda. Bylo by ideální mít ve skleníku
el. větrák, ale to je pro většinu lidí přebytečný přepych.
Proto takto.

I já měl ve skleníku jiné druhy rostlin, rajčata, okurky, papriky a tak.
Z čehož samozřejmě nejnáchylnější na plíseň jsou okurky. Je dobré
napadené listy neustále likvidovat, aby se tak co nejvíce prodloužil
její život. Okurková plíseň, ale na konopí nepřejde. Samozřejmně čím je větší počet rostlin ve skleníku, ať už jakéhokoliv druhu, zvyšuje se množství vypařované vody, nutnosti zalévat a snižuje se proudění vzduchu. Proto je lepší většinu užitkových rostlin zlikvidovat ještě před plnou květovou fází konopí. Pravda je však taková, že se mi nikdy nepotvrdilo, že by se ostatní rostliny nějak negativně na trávě podepsaly.

Snad nemusím zdůrazňovat, že v takovém to počasí a květové
fázy je nevhodné čímkoliv palice stříkat, či se jich dotýkat.
Vlhké a slepené listy k sobě jsou pak živnou půdou
pro věškeré plísně."

Naposledy upravil 28-02-2012 v 14:58 PM

Závěrem si to trochu shrňme, pro pěstování ve
skleníku jsou podle mě nejdůležitější tyto faktory :

1) později sadit - toto je základní pravidlo pro pěstování ve skleníku, podle výškového potenciálu odrůdy se dá vysadit od června přes červenec až do srpna!! pro všechny nedočkavce, AF můžete samozřejmě dříve
2) s rozumem hnojit..
3) sledování vlhkosti, včasné snížení zálivky..
4) maximální větrání v dobrém počasí a při větru...
5) udržet prostor mezi rostlinami..
6) odstranění všech přebytečných věcí a rostlin, které vylučují vodu
(kýbl s otrhanými listy, plevel, plná konev vody, jiné rostliny)..
7) odstraňování suchých či napadených listů
8) zabránit dotyku se sklem a nedotýkat se palic...
9) raději nezaštipovat (nebo pak ošetřit štěpařským voskem),
v zaštíplé části a listnatých palicích se tvoří plíseň nejčastěji...
10) vhodné jsou i lapače hmyzu, tzv. lepové pásky určené do skleníku (indikátor napadení a zároveň účinný zabiják hmyzu)..
11) chytře zvolit genetiku, která se hodí do skleníku
12) kdo má možnost a peníze plácat elektrikou, tak stojanový ventilátor je neocenitelný pomocník (zhutňuje větve a rozhání vlhkost)..
13) pohybový alarm ve skleníku a zámek na dveřích je dobrá investice do 500 Kč (já jsem měl návštěvu tak 3.týden květu, poté, co jsem těm pár lidem, co o skleníku věděli, řekl, že tam je nově zámek a alarm, už se nikdo neukázal (nechtěl jsem načapat a mlátit kámoše a většinou to je kamarád !!, cizí člověk má strach a nezná situaci, když to není sprostý zloděj, nebo někdo na tip)..
14) důležité je promyslet, jak svítí přes den slunce (jestli něco dělá stín, atd..) a podle toho zasadit.. V podstatě sázet co nejvíce na sever a ohýbat na jih. Já jsem kytky směroval opačně a tu hlavní část jsem pak měl odpoledne v polostínu, protože jí stínily zadní kytky, které nešly nikam ohnout..
15) schopná genetika se neuvěřitelně rozroste, proto je potřeba na to myslet předem a nechat mezi kytkami dostatečný prostor (ideálně 1-2 metry)..

Rád bych zdůraznil důležitost PREVENCE proti plísním (polyversum, bud rot stop, atd.) a proti sviluškám a jiným škůdcům (lepové desky, BAC, biool, nebo nějakou chemii jako Omite OD!!! počátečního stádia rostliny..

Také je nutno zopakovat, že důležité je vysadit kytky do skleníku až někdy koncem června, začátkem července (stejně to přeroste..). Mně to přerostlo neuvěřitelně, kytky by opravdu měly kolem 4 metrů, kdybych nezastříhával..

Protože ve skleníku moc nefouká, větve jsou často slabé a neunesou tíhu palic v pozdějších fázích květenství, proto vázat nebo používat podpůrnou síť.

Plíseň je největší nepřítel, proto co nejméně zaštipovat (poraněné místo je více náchylné k plísni). Já bojoval polyversem, bud rot stopem, všechna okna i dveře dokořán, stojanový ventilátor jel nonstop a stejně to začalo hnít jak blázen posledních pár dní květu (nutno dodat, že jen jeden model ze dvou, druhý byl odolnější, ale také lépe situovaný, vepředu u dveří, kde foukal vítr i ventilátor). Při 100 procentní vlhkosti se moc nezmůže (ceresit nefunguje, možná nějaká brutální odvlhčovačka by něco zmohla, ale ta stojí od 5 tisíc výše a žere nesmysl). Zásadní je samozřejmě také zvolená genetika, spíše indiky to vydrží)..

Závěrem bych vše rád shrnul. V podstatě se vše točí kolem správného (pozdějšího) zasazení, aby kytky nepřerostly a udržení nižší vlhkosti v květu (stejně to bude plesnivět, jde o to kolik..). Skleník je prostě specifický instrument pro pěst a často dost zákeřný, protože plíseň a výskyt škůdců je téměř 100%, nicméně když se to uhlídá, tak výnos a kvalita je bezkonkurenční..

Naposledy upravil 28-02-2012 v 20:57 PM