Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Me neni jasne, co se tim impulsnim rizenim dosahne z hlediska kytky.
Proc je ekvivalentni svitit kontinualne a blikat? Vzdyt prece zalezi na mnozstvi fotonu a je jedno zda je vychrlim behem mikrosekundy a pak je chvili tma, nebo jestli je vychrlim postupne behem stejneho celkoveho casoveho useku.
sinu: právě že to jedno není (alespoň podle toho co jsem tady vyčetl). kytka je schopna přijímat a využívat fotony jenom určitý časový úsek, potom má chvíli pauzu a pak je zase schopna přijímat. a takhle to jde pořád dokola. proto teoreticky stačí dodávat kytce fotony jenom po dobu intervalu, kdy je schopna fotony přijímat.
PiosOne: A to jako je kytka taktovana? Ze jsou v case specifikovany okamziky kdy prijima a okamziky kdy neprijima? Neni to spise tak, ze treba kdyz foton vstoupi do te chemicke reakce, tak samotna ta reakce nejakou chvilku trva a tedy dalsi foton na stejnem miste nefunguje? Pak bys musel mit jistotu, ze behem toho zablesku zasahnes kazde mozne misto a tim padem dalsi milisekundy na kytce nebude misto kam by melo vyznam foton posilat. Jenomze k tomu imho nikdy nedojde.
2 Sinuhet akoze nechapem o com tocis akoze za tu microsekundu zasiahnes kazde mozne miesto uplne v pohode sak rychlost svetla by sa v tomto pripade dala povazovat za nekonecnu a myslim ze taka 1000 W vybojka presvieti kazdy porast okrem toho ked sa tam pocas toho zablesku nedostane tak by sa tam nedostala aj keby si tam svietil pol hodinu ne? Akoze s teoretickeho hladiska to nema chybu
Vodka, nezasahnes si myslim. Fotony vyletuji nahodne pokazde od jinud. To je jako kdybys mluvil o vcelim ulu. Miliony malych castecek, odrazy chaos. MYslim si, ze i po bliknuti zustane spousta bunek ktere jsi treba nezasahl a byly by zasazeny v zapeti.
Zasadni chyba je v tom tvrzeni, ze KYTKA prijima po dobu 3 mikrosekund a nejakych 240000 mikrosekund neprijima. To je typicky spatny pochopeni. To totiz plati ne pro kytku, ale pro CHLOROFYLOVEJ KOMPLEX a kaskadu reakci za nim. No a tech komplexu jsou na kytce miliardy a samozrejme nejsou a ani nemuzou bejt synchronizovany. Zbytek uz kazdej domysli, nebo na prani doplnim zejtra. Ted uz specham.
aha tak potom je to cele na hovno.
2 Sinuhet : to je sice pravda co hovoris ale za jednu mikrosekundu to presvieti aj tisickrat kurna sak pre svetlo je ta mikrosekunda asi niekolko hodin sak si zober kolko fotonov sa tam vystriela .
Na hovno to uplne neni, jen to chce najit spravnej pomer blikani...tedy takovou usporu energie pri ktery nam zaroven kytky nezacnou trpet nedostatkem svetla. Jen se obavam, ze u vysokotlaky sodikovky bysme takhle dosli zhruba k tomu, co delame vsichni uz ted, cili ze svitime prakticky kontinualne.
U led diod povazuju moznost efektivniho vyuziti pulsniho sviceni za pravdepodobnejsi a realizovatelnejsi, ale zas je to o tom, ze si nejde myslet, ze blikanim 3/240000 nebudu kytku trapit nedostatkem svetla. Takovej zablesk aktivuje vzdy jen urcity(a fakt jen dilci) procento chlorofylu a zbytek bude vlastne ve tme. Vyslednej efekt bude stejnej, jako svitit malo...nedostatek svetla. Otazka pro praktickou realizaci tedy zni, jakej pomer zablesku a jejich delka vuci fazim tmy je pro kytku nejefektivnejsi, aby byl aktivovan temer veskerej chlorofyl a zaroven se nesvitilo zbytecne...uvidime.
MAHARSI: Proste ve vsi ucte kamo, nemas pravdu. Neni ani nahodou jedno, kam foton dopadne. Rikas, ze je bezpredmetny teoretizovat...jo jiste, mas pravdu, ale rad bych Te jen upozornil, ze Ty teoretizujes(teoreticky vychazis) z naprosty jednotlivosti a delas z ni system a vychodiska do praxe. Jiste, je bezpredmetny teoretizovat, tedy predevsim psat o procentualnich usparach energie u diod a vybojek, ktere nejsou overeny a navic vychazi z velmi uzkeho teoretickeho zaberu. Uz jsem nekolikrat psal, ze Ti fandim a rad bych to videl fungovat a chci verit, ze to vychytas, ale dokaz uz to. Do ty doby teoretizujes ze vseho nejvic Ty a je velka odvaha davat sem titulky "20x snizeni spotreby vybojky". To jsou nbepodlozeny teorie.
locki pises, ze chlorofylovy reakce na kytce nemuzou bejt synchronizovany, ale proc by nemohli? kdybych uz v dobe kliceni seminka "blikal" 3/240000ms zarivkou a potom u sazenicky i vybojkou, tak ta kytka by MOHLA (?) sesynchronizovat vsechny ty reakce v jeden dany okamzik nebo ne? kytka prece sama zjisti kdy dostava svetlo, a podle toho roste. nevim, kazdopadne neco na tom je. maharsi good luck
MAHARSI: My ale mluvime kazdy o necem jinem. Sorry, ale zase musim oponovat, jsem totiz vzdelanim pan Vetvicka z botanickeho ustavu.
Takze NE na jakemkoliv miste rostliny...viz fyziologie rostlin a struktura fotonovych "lapacu".
Ten presny casovy usek to NETRVA rostline, ale JEDNY konkretni serii kaskadovejch reakci navazanejch na JEDEN KONKRETNI system lapace a chlorofylu.
Cili taktovani tohoto komplexu je jasne a v tom neni mezi nami spor. Problem je, ze techto komplexu reakci provadejicich fotosyntezu jsou na kytce miliardy a nejsou synchronni spolu! Cili se normalne kazdy aktivuje v jinem case, prakticky chaoticky a pro bunku je to dobre, protoze produkty jsou zpracovavany a transportovany naslednymi systemy, ktere "obsluhuji" velke mnozstvi techto chlorofylovych komplexu a naslednych fotosyntetickych reakci...atd., atd. Coz je take odpoved na otazku od Drtikola. Ano, rostlina se muze do jiste miry prizpusobit kratkym zableskum a naslednym(relativne) dlouhym obdobim tmy. Cim vic se ale blizis k pomeru 3/240000, tim je to pro bunky narocnejsi a zaroven nutne aktivujes cimdal mensi procento celkoveho chlorofylu. Opet viz jakakoli slusnejsi fyziologie rostlin.
Predstava, ze systemy lapacu a chlorofylu nadrzene cekaji, az jim blysknete neni spravna. Ne kazdy dopadajici foton se "ujme".
Tot muj zaverecny prispevek na toto tema a doufam, ze uz je to jasny.
to Locki23: jak sleduju tve prispevky, tak jsi byl nejdrive uplnym odpurcem "blikani", ale ted uz pripoustis, ze je mozne docilit stejneho vysledku "blikanim" jako s konstantnim osvetlenim. Ja taky tvrdim, to že s casy 3/240000 to nebude ono, ale kdyz se bude testovat, tak se najde spravna frekvence a pujde dostatecne usetrit a led jsou na pulzni napajeni uplne idealni.
Mimochodem jak to vubec pokracuje s tim "blikanim" a vybojkou ??? Tohle je uz krapet mimo me elektronicke vedomosti, takze probehly uiz aspon nejake pokusne zapojeni vybojky a casovace ????
2 Locki23: Ty CHLOROFYLOVÝ KOMPLEXY sesynchronizuješ tim, že na ně blikáš. Těžko se komplex zaktivuje, když na něj zrovna nesvítí světlo. Leda by jim to trvalo každýmu jinak, ta reakce.
01-09-2004 v 07:15 AM
