Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Při pročítání fór týkajících se genetiky jsem nabyl dojmu, že tu chybí polopatické vysvětlení základů. Pokusil jsem se tedy něco stvořit. Nejsem žádný odborník. V tomto oboru jsem samouk, takže tam určitě budou nějaké chyby. Prosím tedy laskavé znalce aby neváhali a uváděli na pravou míru dále v diskusi. Jejich připomínky se budu snažit zapracovat do dalších verzí abychom snad časem získali uspokojivý dokument vhodný třeba pro zařazení do FAQ. Kde jsem si nebyl jist použil jsem na kytky to, co vím o genetice lidské. Ono se to na první pohled zas tak moc neliší.
Na začátku máme semínko. To je malá továrna na výrobu květiny. Obsahuje předpis pro výrobu a základní suroviny pro výrobu klíčku, který pak zajistí další dodávku surovin z okolí. Onen předpis se zove genom. Genom je soubor genů. Gen je něco jako jeden krok v receptu. Například gen pro modré oči, gen pro krevní skupinu A, apod. U kytek nás asi bude zajímat gen pro obsah pryskyřice, gen pro odolnost proti plísním… Aby to nebylo tak jednoduché jsou tak složité věci jako je obsah pryskyřice ovlivněny asi celou soustavou genů. Jeden gen by třeba mohl rozhodovat o množství pryskyřice, další o obsahu THC, další o době když se pryskyřice objeví apod.
Takže semínko „čte“ svůj předpis a podle něj vyrábí kytku. Výsledek pak závisí jednak na kvalitě onoho předpisu a jednak na kvalitě prostředí ve kterém „výroba“ probíhá. Můžete mít sebelepší genom, potmě z toho nic moc nevyroste. Cílem pěstitele je pěstovat takové rostliny jejichž genom přesně odpovídá prostředí. Pokud máte málo světla, budete hledat odrůdu, které stačí málo světla.
Semínko ve skutečnosti obsahuje dva předpisy. Jeden od matky a druhý od otce. Jak se rozhodne podle kterého pojede? Nevybere si jeden z nich, ale jejich kombinaci. Některý krok udělá podle předpisu otce, jiný krok podle matčina předpisu. Rozhoduje se podle toho, který gen je dominantní. Klasickou ukázkou je u lidí barva očí. Gen pro hnědou barvu je dominantní. To znamená, ze pokud vám kterýkoliv z rodičů předal gen pro hnědou barvu očí, budete i vy mít oči hnědé. Z předpisu ve vašich genech se vzal ten hnědý. Druhým typem genu je gen recesivní. To je u člověka gen pro modré oči. Recesivní gen se použije pouze tehdy pokud je obsažen v obou předpisech. Abyste měli modré oči musíte dostat gen pro modrou od otce i od matky. Nejsem si jist, zda existují i geny neutrální, pak by asi výsledkem byla nějaká míchanina obou předpisů. Takový otco-matkovský výrobní krok.
Kytka roste, každá její buňka obsahuje oba předpisy co byly už v semínku. Při dělení tyhle návody buňky nakopírují do každé nové buňky pořád dokola, pořád totéž, co bylo už v semínku. Vyjímkou jsou pohlavní buňky. Ty neobsahují dvě verze (otec, matka), ale už jen jednu verzi. Kterou? Zase kombinaci obou, ale teď vyrobenou poněkud jinak. Bez ohledu na dominanci, či recesivnost. Představte si dva balíčky karet. Třeba každý s 20 kartami. Každý ten balíček představuje jeden předpis. Jeden je od otce, druhý od matky. Vezmete z obou balíčků horní kartu. Máte dvě karty. Každou z nich položte na stůl. Začínáme vytvářet dvě nové hromádky. V původních hromádkách nám zbývá ještě v každé 19 karet. Vezměme z nich další kartu. Náhodně se rozhodněte kterou položíte na kterou novou hromádku. A celé znova. Výsledkem by mělo být namíchání původních hromádek do nových dvou. Ty dvě nové hromádky budou dvě nové pohlavní buňky. V každé pohlavní buňce je tedy jeden předpis namíchaný náhodně z genů otce a matky. Při opylení dodá samice svou pohlavní buňku a samec svou. Výsledkem bude buňka opět se dvěma sadami genů (předpisů výroby kytky) s jednou sadou od otce, a s jednou sadou od matky. A pak z toho vznikne semínko. Semínko tedy dostalo od své matky sadu, která je namíchána z genů matčiných rodičů (babička a dědeček) a od otce totéž, opět namícháno z genů jeho rodičů. Důležitá věc! Pokud kytka nerostla zrovna v Černobylu předala semínku mix přesně toho, co bylo v jejím semínku. Geny se během života organismu nemění. Nereagují na okolní prostředí. Když kytka rostla v suchu, nerozhodla se, že vyrobí semínka, která budou produkovat kytky suchu odolnější. Jen prostě do semínka předá svou půlku namíchanou z genů svých rodičů.
Takže si dáme nějaký konkrétní příklad. Otevřete skříň a v ní je úplně černá kytka. Vypadá zdravě, ale je černá. Paráda. Budeme tomu říkat Black Velvet a prodávat semínka za těžké prachy. Samozřejmě prvním krokem je výroba řízků, protože jestli by tahle kytka umřela, máme po šlechtění. Klon z kytky je geneticky identický. Jaké geny má zdroj klonu, stejné bude mít i klon (bude taky černý). A teď, když jsme si experiment pozálohovali pomocí klonů, můžeme to rozjet. Máme dvě možnosti. Opylit matku nějakým samcem, nebo ji opylit samu-sebou. Řekněme, že zvolíme externího samce. Opylíme černou kytku, máme semínka. A teď jsou dvě možnosti, černý gen je dominantní, nebo je recesivní. Pokud je dominantní, stačí aby ho kytka měla alespoň v jednom svém předpise a bude černá. Označme si gen pro barvu kytky. M1 a M2 v matce a O1 a O2 v otci. Opylením získáme semínka, která budou obsahovat tyto kombinace: M1-O1, M1-O2, M2-O1 a M2-O2. Pokud je černý gen třeba M1, máme dvě varianty ze kterých vyroste černá kytka (obsahují M1) a dvě, ze kterých černá nevyroste. Tudíž zhruba polovina semínek bude produkovat černé kytky a půlka ne. Pokud by onen černý gen byl dokonce recesivní, rostly by černé kytky jen ze semínek, které mají černý gen v obou předpisech. Jelikož matka je černá, má M1 i M2 černou verzi. Kombinace jsou stejné, ale žádné semínko by neplodilo černou kytku, protože v každém semínku je jeden předpis od otce a ten černý gen nemá a tudíž není splněna podmínka, že musí být černé oba předpisy. Ovšem pokud bychom taková semínka vypěstovali, dostaneme směs samců a samic z nichž někteří mají gen pro černou. Konkrétně polovina potomků ho bude mít. Takže pokud bychom spolu zkřížili potomky podaří se nám občas trefit, že se sejdou oba černé geny a další generace už bude černá.
Zkusme si to spočítat, jakou máme šanci. Existují opět čtyři kombinace nositel černé a nenositel černé. Nositel-nositel, nositel-nenositel, nenositel-nositel, nenositel-nenositel a každá ta kombinace produkuje 4 kombinace M1-O1, atd… Máme tedy 16 různých kombinací, které se budou vyskytovat stejně často. Z těchto 16 kombinací jen některé vedou k tomu, že se sejdou dva černé geny. Jsou to pouze ty, kdy se potkají nositel-nositel a to ještě jen některé z nich. Nositel v první generaci obsahuje kombinaci černá-bílá a výsledek je černý jen když se sejde černá-černá. Tedy pouze jedna varianta z 16 je ta správná. Pokud si tedy v první generaci vypěstujeme 16 samic a 16 samců a pokřížíme je mezi sebou. Máme šanci, že pouze jedna jediná kombinace z nich nám dá černý výsledek. Proto je nutné při šlechtění pracovat docela ve velkém.
Pokud pak zkřížíme černého samce s černou samicí, máme jistotu, že jejich semínka budou spolehlivě černá. Proč?
Aby byla kytka černá musí mít oba geny černé tudíž černá matka má M1 i M2 černé a černý otec má O1 i O2 černé. Všechny čtyři kombinace pak dávají černá-černá, tudíž máme semínka, která budou spolehlivě produkovat černé kytky.
No já nevím, nejlíp by bylo vzít si do ruky ňáký skripta z genetiky a aspoň si ujasnit trošku názvosloví a kombinace (zdá se že jich tvoříš víc než je skutečně možné vytvořit). Ke konci zaměňuješ pojem gen s pojmem alela.
Nevidím moc smysl v tom to takhle doširoka rozebírat, protože princip je ještě mnohem složitější. Na druhou stranu to co si může zkusit "obyčejný" grower je na popis poměrně jednoduché, člověk to dělá už několik tisíc let, a to je vybírat rostliny se znaky, které tě zajímají, a křížit je navzájem.
Každopádně K+, takovejhle text už bych po těch pár letech od zkoušek asi nenapsal
Tohle nema byt text plny haploidne diploidnich monomimetickych alel :-) Prave proto volim nazvoslovi lidove aby to bylo pro normalni lidi. Pro ty kdo to cheji hluboce jsou ta skripta.
Tak aby to ještě neusnulo, dáme si určování pohlaví...
Pohlaví kytky je zakódováno už v semínku. Je to dáno geneticky. Samička obsahuje v genech něco, co nebudu vysvětlovat (protože sám přesně nevím co to je. No vlastně je to poslední chormozom a tak...) ale budeme tomu říkat XX. Sameček ma XY. To X, či Y je jako jedna kapitola onoho návodu výroby. Každý má dvě sady. Samička ma v každé sadě kapitolu X, kdežto sameček ma v jedné sadě X a v druhé Y. Jak víme při opylení dodá samička půlku a sameček druhou. Samičká má jen X, takže ta dodá X, a podle toho, co tam vrazí samec, bude semínko holka (vrazil tam X), nebo kluk (Dodal Y). Ano, pánové, pohlaví dítěte vždy určujeme my. Pokud se vám furt rodí holky, neviňte svou manželku, to vy tam furt cpete X. :-)
Když jsme výše křížili naši černou kytku, použili jsme na opylení černé samice externího samce. To byl ovšem blbý nápad. Existuje druhá efektivnější cesta. Opylit samici samu sebou. Nejprve musíme docílit toho, aby nám na samici vyrostli samčí květy. Pořád to bude samice obsahující pouze XX, ale se samčími květy. Toh se dá docílit stresem. Například světlo. V době kdy by měla být tma, dáme na hodinu světlo. To opakujeme každou noc a máme-li stěstí, objeví se samčí květy. Tím rostlina opýlí sama sebe. Takže se akce neúčastní žádné O1 a O2, ale pouze 2x M1 a M2. Výsledkem jsou tedy kombinace M1-M1, M1-M2, M2-M1 a M2-M2. Z nichž jsou všechny černé, pokud je to gen dominantní, nebo všechny černé, pokud je recesivní. Jak to? Zamotáme se? Pokud je to gen recesivní a kytka je černá, musí tam být oba dva černí. (recesivní gen se projeví jen když je tam dvakrát) M1 i M2 je černá. Každopádně mnohem větší šance na úspěch, než v případe křížení s neznámým samcem. A mimochodem, vzniklá semínka jsou feminizovaná. Samice oplodnila samici, takže všechna semínka obsahují XX, neúčastnil se samec, takže nebylo odkud vzít Y pro vznik XY.
fiiiiiiiha,aj ja som riadne domotany..k+
ZOZENTE SI 15 ROZNICH ODROD A VYSADTE ICH VEDLA SEBA.
SAMCE NEVYTRHAVAJTE A NA JAR VYSEJTE SEMENA CO VAM VYRASTU..
MOZNO SA VAM PODARI VYPESTOVAT TAKU PEKNU CIERNU RASTLINKU.
cus kamarati nasi
Původní příspěvek od VeselaKopriva Sinuhet.... Námitka... chromozomy XX a XY jsou u lidí, u cannabis ne. Kytky si vybíraj pohlaví později, neni to daný.
A si si jistej, že z feminizovanejch semen je na 100% samice. Neni tam jen větší šance na samici? A kdyby to bylo jak píšeš, tak jak by se mohl u konopí měnit poměr samice/samci tak snadno podle podmínek. To by byla půlka kytek už od klíčku hermafroditní, a to tak, že bys to nepoznal. Respektive nebyly by hermafroditní, měli by geny samice a byli by to samci (toto by se dělo především v nepříznivých podmínkách). Díky tomu by potomci byli zas jen samice (z feminizovaných semen), a samci by už nebyli....teda byli, ale jen ti, co by měli samičí geny.
jasne ze aj travka ma xy chronozomy hehehe
dufam ze tento serial bude pokracovat:-))
da sa urcit pohlavie podla vzorky chromozomov z listu?? napr gelovou elektroforezou? ak je x vecsi ako y musi migrovat pomalsie (chromozomy su vraj velke a je potrebny neaky specialny setup) okementujte to niekto co sa orientujete v tomto to pls