| chell |
Sviluška
Přezimující samičky jsou oranžové, ostatní pohybliví jedinci žlutozelení, se dvěma tmavými skvrnami na bocích těla.Kladou průsvitná bělavá vajíčka o průměru 0,1 mm. Samečci jsou štíhlejší a kratší než samičky.
Samičky přezimují v různých úkrytech, pod kůrou stromů, pod kameny, v půdě apod. Vyvíjejí se na bylinách. Ovocné dřeviny napadají koncem července, na zelenině řádí od jara. Sají převážně na spodní straně listů a předou jemnou pavučinku. Za vhodných podmínek se vývoj jedné generace dovrší za 15 i méně dní. Do roka se vyvine několik generací. Sviluška chmelová napadá především zeleninu. Je obávaným likvidátorem okurkových porostů jak ve sklenících, tak ve venkovních porostech. Sviluška ve všech svých druzích miluje a ke svému životu nutně potřebuje suché prostředí a teplo. Z tohoto by měli vycházet ti pěstitelé, kteří se chtějí vyvarovat používání chemických ochranných prostředků a ochrana přirozenými škůdci je pro ně příliš drahá, nebo se v menších porostech nevyplatí. Sviluška poškozuje rostlinu vysáváním listů, většinou odspodu. Její přítomnost zjistíme, když podrobných prohlížením listu objevíme jemné pavučinky a skoro nezřetelné dospělce světlé barvy s dvěma fleky na hřbetní části. Na vrchní části listů lze pozorovat světlé skvrny, způsobené vysáváním rostlin. Právě toto vysávání rostlin má za následek ztrátu okurek v době, kdy se nám zdá, že úroda je na dosah ruky. Opak je bohužel pravdou. Svilušky se namnoží běhež dvou týdnů a statisíce malýchpredátorů spolehlivě zničí úrodu. Proto je nutné jara kontrolovat mladé rostliny, spodní stranu především.Zde se obvykle zabydlí první vetřelci a vytvoří si základnu potravy. Na mladých výhoncích byste při bedlivějším pohledu lupou zjistili svilušky, hledající nová teritoria, neboť množení těchto roztočů probíhá velmi rychle. Spodní zažloutlé napadené listy tedy odstraníme i s vajíčky a zbytek rostliny ošetříme. V této době je nejvhodnější osvědčený akaricid OMITE 30W / propargite / v koncentraci 0,2%. Postřik lze provádět kdykoliv za suchého počasí, podle návodu výrobce. Jako další přípravky lze uvést VERTIMEC 1,8 EC / abamectin / v koncentraci 0,04% nebo další vysoce účinný ORTUS 5 SC. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit OMITE 30W
Lícové strany listů napadených rostlin postupně získávají světlejší až žluté zbarvení, přičemž žilnatina (nervatura) zůstává zelená. Spodní strany listů jsou pokryty jemnou pavučinkou, ve které se pohybují velmi drobní (0,5 mm) nazelenalí nebo žlutí "pavoučci" s červenýma očima, kteří zde sají. Tím dochází ke zvýšenému odpařování a k poruchám růstu rostlin v důsledku vylučování toxických slin. Silněji napadené listy hnědnou a předčasně zasychají. Napadené rostliny mají oslabený růst, zpomalenou tvorbu plodů a často i předčasně hynou. Sviluška chmelová napadá mnoho druhů rostlin.
Svilušky vyžadují sucho a teplo. Čím je vyšší teplota, tím je jejich vývoj rychlejší. Optimální teplota je nad 20 °C a vlhkost vzduchu nižší než 70 %. Nepříznivé podmínky přežívají v půdě nebo v různých jiných úkrytech (např. v konstrukcích skleníků a fóliovníků) bez přijímání potravy.
Dravý roztoč - Amblyseius cucumeris
Dravý roztoč je 0,5 mm velký, mléčně bílé barvy. Napadá a vysává jak larvy třásněnek, tak svilušky. Je ale schopen vyvíjet se i na pylu. Vývoj z vajíčka do dospělce trvá v závislosti na potravě 6 – 10 dnů. Za jeden den roztoč vysaje asi 3 larvy třásněnek. Nasazení druhu Amblyseius cucumeris je vhodný na začátku sezony v období krátkého zimního dne, kdy se třásněnky ještě neobjevují masově a Amblyseius cucumeris kolonizuje rostliny i bez přítomnosti třásněnek. Je možno jej aplikovat současně s ostatními predátory používaných ve sklenících k ochraně rostlin.
Dravý roztoč je citlivý vůči některým chemickým přípravkům na ochranu rostl
|
|
|
| TheKeptn |
Zdravím, mám takový problém na řízkách a matkách se mi objevují tyto fleky... Myslel sem že to bude plíseň a vyzkoušel sem vše co doma mám... Previcur,Polyversum,Dithane,Champion a Kuprikol a nic nezabralo ješte sem zkusil OMITE páč sem se domníval že to můžou být svilušky a taky nezbralo... Na jednom řízku sem objevil dokonce malé hnědé broučky tak 1-2mm velké , ale pouze na tom jednom... Tak nevím co by to mohlo být :confused: prosím poraďtě... Moc díky...
viz. Fotky... |
|
|
| vlček |
tak co bych wam rekl na uwod snad jen ze sem hledal a nic podobneho tady neni (faq sem widel ale to neni to co si predstawuji)
ha ted by asi chtelo rict jak si to asi predstawuji cili:
w predmetu prispewku nazew skudce pokud mozno cesky at dyz bude problem a dojdu do zahradnictwi ze chcu neco na neco tak na me necumi jak na japonce po plastice
::dale jak se skudce projewuje(priznaky napadeni)
::skromny popis
::gde se wyskituji (w hline na listech etc)
::cim na ne(pesticidy ale i predatori)
::nebylo by uplne spatny na uploadowat sem fotky skudcu ke kazdemu prispewku
a w neposledni rade uwest zdroj informaci kery nejsou z wasi hlawy
na zawer jen par zadosti a sic nechte me pls chwili psat prispewky at je to pohromade nepiste sem zadny komentare typu "fakt husty dlouho sem to hledal" to se da napsat ke komentari ke karme ;) jinak uwitam konstruktiwni nawrhy nebo rad wyswetlim konstrukci treadu co je jak a proc udelany |
|
|
| chell |
Mšice
Mšice vysává ze svých hostitelů šťávu a rostlině se nedostává sil a živin. Většinou si za vše ale mohou právě pěstitelé, kteří opominou pravidelnou prohlídku spodní strany listů a tak umožní vetřelcům základní namnožení.
V prvních fázích napadenou rostlinu můžeme omytím zbavit nežádoucích návštěvníků. Stejně tak mšice odpuzující saturajka, vysazená vedle chráněných rostlin omezí výskyt škůdce. Přítomnost mravenců jenežádoucí, podporující výskyt škůdců. Pokud likvidujeme namnožené mšice chemicky, použijeme nějaký z mnoha druhů insekticidů na trhu, např. Mospilan. Velmi účinný je rovněž Pirimor. Mšice broskvoňová způsobuje vážné onemocnění broskvoní.Vyskytne-li se ve větším množství, škodí sáním na listech, mladé větvičky zpomalují růst a toto způsobuje menší výnos ovoce. Poškozené listy žloutnou, kadeří se a opadají. Kromě toho přenáší mšice broskvoňová i virové choroby. Abychom usmrtili mřezimující vajíčka, provádíme zimní postřiky. Při výskytu prvních mšic na jaře stříkáme stromy Fosfotionem E 50. Mšice chmelová škodí spolu s mšicí švestkovou a mšicí slívovou na švestkových stromech. Způsobují zavinování listů, ale vytvářejí i lepkavý povlak, na kterém se pak daří černím. Ochrana je opět zimním postřikem a v době vegetace postřik Metationem E 50. Mšice listová napadá především černý rybíz, kde způsobuje velké škody síním na listech. Poznáme ji tak, že se brzy na jaře vytvoří na rubu listů jakési puchýřovité výdutě. Po mšicích se objevují známé černě. Ochrana opět zimním postřikem a v době vegetace insekticidy.
S m u t n i c e
Dospělé smutnice jsou 2 – 4 mm dlouhé mušky podobné komárům. Charakteristická jsou dlouhá křídla, černošedá barva těla průhledná křídla lehce kouřově zbarvená. Jejich 5 – 7 mm dlouhé larvy a jsou schopny poškozovat nejmladší kořínky zakořeňujících řízků a mladých rostlin. Bývají tak jednou z příčin odumírání řízků a mladých rostlin množených ve sklenících. Účinnou biologickou ochranou je použití parazitických hlístic. Parazitické hlístice napadají larvy různých druhů hmyzu žijící v půdě. Hlístice se v půdě nebo v zahradním substrátu aktivně pohybují a čichem vyhledávají hostitele. Napadené larvy smutnic během několika dnů hynou. V uhynulých larvách smutnic se hlístice dále množí. Ve třetím larválním stádiu opouštějí mrtvou larvu smutnice a vyhledávají nové hostitele. Tak je zajištěna dlouhodobější ochrana přes tímto hmyzem. Pokud nejsou v substrátu přítomny další larvy smutnic či jiného vhodného hmyzu, populace hlístic odumírá. Chemická ochrana je účinná jen zčásti, mušky se rychle množí. Zvýšený výskyt těchto mušek jsem zaznamenal v roce 2002 při použití koupeného substrátu, ze kterého se mušky líhly velmi rychle a zamořily mi celý byt. Problémy se smutnicemi má velmi mnoho lidí, jak je patrné z nepřeberného množství dotazů a stížností na různých diskuzních fórech zahradnických serverů. Pokud mohu doporučit ochranu v bytě zamořeném těmito muškami, použil jsem opakovaně spray Biolit, kterým jsem mušky opakovaně hubil. Při použití jiných přípravků varuji před použitím v bytě bez toho, abychom si ověřili, zda je přípravek pro tyto prostory povolen.
chvostoskok
Chvostoskoci jsou většinou jen několik milimetrů veliký a bezkřídlý půdní hmyz. V zemědělsky intenzivně využívaných půdách lze najít až 250 000 chvostoskoků na m2 z přibližně 50 druhů. Hlavní oblast života chvostoskoků a veškeré půdní fauny se nachází ve svrchních deseti centimetrech půdy. Populační hustota a druhové spektrum jsou určeny typem a druhem půdy, půdní vlhkostí, utužením a ostatními fyzikálními parametry stejně tak, jako hodnotou pH a pěstovanou plodinou.Škodlivé působení chvostoskoků je neustále stavěno do popředí a uváděno jako důvod pro jejich omezování.
Chvostoskoci jsou vždy považováni za škůdce tehdy, když požírají organický materiál z ještě žijících rostlin. Na klíčních rostlinkách řepy se stále občas objevují požerky. Mohou mít za následek odumírání řepy a tím působit ztrátu. Takové škody se ale vyskytují ve zvýšené míře tam, kde je cukrová řepa pěstována konvenčním způsobem. Orba naprosto zničí hloubkové rozvrstvení jednotlivých druhů chvostoskoků v půdě. Následkem toho se zřetelně sníží hustota populace. Ve svrchních vrstvách půdy se téměř nenalézá organická hmota, protože je zasypána na dně brázdy. Vznikne tak potravní deficit. Tehdy představují klíční rostliny řepy na čistých řádcích, které jsou téměř bez jakýchkoliv doprovodných rostlin, jediný zdroj potravy. Je ovšem lepší, když se před řepou po obilné předplodině pěstuje nějaká meziplodina, jako např. ředkev olejná, která půdním živočichům dodá potravu. Také výsev mulčovací plodiny mikroorganismy podpoří. Tento způsob pěstování řepy má vedle nižší eroze také tu přednost, že se sníží škody působené chvostoskoky i tehdy, když se jejich počet díky dobré dostupnosti potravy na podzim silně zvýší. Podobná doporučení platí i pro ostatní polní plodiny, u kterých dochází k uzavření řádek a tím i k zastínění půdy výrazně později.
Jedním ze zdrojů potravy jsou půdní bakterie. Mnozí chvostoskoci okusují mrtvá rostlinná pletiva, například odumřelé listy nebo klíčky. Odumřelé kořeny jsou chvostoskoky využívány sukcesivně, nejdříve jako potrava a poté jako obytný prostor. Někteří zástupci jsou dokonce masožravci, kteří požírají ostatní menší druhy, vajíčka, kukly a larvy hmyzu nebo především nematod. Podpora chvostoskoků by mohla napomoci zvládnutí problému půd zamořených nematody. Většina druhů chvostoskoků není ale přísně vázána najeden zdroj potravy, ale může fakultativně přijímat alternativní potravu. Většina chvostoskoků se živí půdními houbami. Mezi řadou hub selektivně volí s pomocí čichu. Rozlišují, jestli je listový materiál ještě čerstvý nebo již infikovaný houbami, a poté upřednostňují infikovaný materiál.
Molice
Jedná se o jednoho z nejobtížnějších škůdců, vyskytujících se především ve sklenících a i v bytech. Na jaře se zcela nenápadně objeví tu a tam bílá podlouhlá muška, asi 2 mm dlouhá. Je velmi dobře rozeznatelná díky své bílé barvě. Molice napadá prakticky všechny skleníkové rostliny.
U napadených rostlin se objeví nejdříve tu a tam několik velmi dobře zřetelných bílých mušek klínovitého tvaru, které při klepnutí na rostlinu třepotavě vzlétají, takže je lze za letu zabít. Později se na spodních částech listů objeví bělavá místa, jakoby bílý prášek. To jsou vajíčka, která jsou odolná proti postřikům. Brzy se rodí stovky mladých molic. Mušky vysávají rostlinné tkanivo a oslabená rostlina není schopna vyživovat své plody, což má za následek např. u okurek prakticky zástavu růstu plodů a ochabnutí listů při slunečním osvitu během několika málo dnů. Molice se namnoží do tisícových rojů a výsledkem jsou povadlé rostliny, na jejichž listech jsou viditelné černé skvrny v místech sladkých výměšků molic, na kterých parazitují houby, způsobující čerň. Při pohybu rostlinou nebo poklepnutí na ni se ze spodní strany listů zvedají bílé roje mušek, které vzápětí usedají na okolní rostliny. Molice nejvíce ohrožují okurkové kultury, neboť znemožní potřebně rychlý a mohutný nárůst nasazených plodů. U rajčat, která mají plody nasazeny a stejně tak u paprik molice nezlikvidují nasazené plody, ale zamezí vzniku a řádnému vývinu dalších. Pokud se molice vyskytnou v bytě, doporučuji zasaženou rostlinu omýt mýdlovou vodou a snažit se očistit všechna místa, kde je viditelný bílý poprašek s násadou vajíček.
Ochrana: při zjištění prvních jedinců důkladná prohlídka rostlin a nasazení isekticidů, např. Mospilan. Ochrana je možná pouze v prvopočátku, ihned po zjištění bílých vetřelců a postřik se musí opakovat, neboť přípravek zabírá pouze na živé jedince, kteří mají třídenní dobu líhnutí. Vajíčka se totiž postřiky nezničí a nové generace molic se rychle mění. Přezimují na zelených rostlinách ve vytápěných sklenících a dnes již proti mrazu odolné generace přezimují dokonce ve volné přírodě na hluchavkách. Přesto jedinou odzkoušenou a účinnou ochranou skleníku je nechat jej v přes zimní období vymrznout. Další možnou ochranou, velmi účinnou je vysazení vábničky - např. fuchsie, nebo tabáku, na které se molice slétají a tuto rostlinu sají. Když je jejich populace dostatečně početná, rostlina se vyhodí i s muškami v igelitovém pytli. Biologickou ochranou lze molice zlikvidovat také.
molice skleníková
Přímé škody molice způsobují sáním na rostlinách. Následkem toho dochází k odbarvování, deformování a opadávání listů. Napadené rostliny zakrňují, chřadnou a nezřídka i hynou. Škodí i znečišťováním výpěstků medovicí a černěmi a přenosem některých virových chorob. Molice vylučují lepkavou sladkou medovici, která ulpívá na listech, kde je porůstána houbovými černěmi. Kromě molice skleníkové se u nás rozšiřuje i příbuzná molice bavlníková (Bemisia tabaci).
Molice skleníková je původně tropický a subtropický druh, který není schopen v našich podmínkách přezimovat v nevytápěných prostorách. Při vyšších teplotách je rozvoj a množení molice velmi rychlý. Dospělé molice jsou voskově ojíněné o velikosti kolem 1 až 1,5 milimetru. Larvy jsou šedožluté, elipsovitého tvaru. Všechna vývojová stádia se přednostně zdržují na spodní straně listů.
K ochraně je možné použít přípravky Admiral 10 EC, Mospilan 20 SP nebo Talstar 10 EC.
Při aplikaci přípravků je třeba důkladně ošetřit celé rostliny, zejména pak spodní strany listů.
molice vlašťovičníková
Dospělé molice jsou voskově ojíněné (proto též "bílé mušky") o velikosti kolem 1 až 1,5 mm. Larvy jsou šedožluté, elipsovitého tvaru. Všechna vývojová stádia se přednostně zdržují na spodní straně listů. Přímé škody molice způsobují sáním na rostlinách. Následkem toho dochází k odbarvování, deformování až k opadávání listů. Kromě toho molice vylučují lepkavou sladkou medovici, která ulpívá na listech, kde je porůstána houbovými černěmi, které snižují asimilační efekt rostlin a znečišťují výpěstky. V neposlední míře jsou molice i přenašeči některých virových chorob. Největší škody způsobují larvy.
Oproti molici skleníkové nebo molici bavlníkové, které jsou tropického a subtropického původu a v našich podmínkách nejsou schopny přezimovat v nevytápěných prostorách, je molice vlašťovičníková u nás původní hmyz, který se v posledních letech z některých volně rostoucích rostlin rozšířil především na všechny brukvovité druhy zeleniny, zejména pak na růžičkovou kapustu, květák a brokolici. Při vyšších teplotách a za suchého počasí je rozvoj a množení molice velmi rychlý a proto může mít molice za vegetaci řadu generací. Každá oplodněná samice klade až 100 vajíček. Tato molice přezimuje především na jahodníku, na mléčích nebo na přezimujících druzích brukvovitých rostlin.
První ošetření se doporučuje v době prvních výskytů molic na rostlinách a většinou je třeba je opakovat.
K ochraně je možné použít přípravek Actellic 50 EC.
Při aplikaci přípravků je třeba důkladně ošetřit celé rostliny, zejména pak spodní strany listů.
Červci
Červci jsou stejnokřídlý hmyz, který se velmi intenzivně rozmnožuje. Samičky červců jsou bezkřídlé, samečci jsou okřídlení. Napadají nejrůznější bylinné rostliny a dřeviny, v našich podmínkách poškozují především skleníkové nebo pokojové rostliny. Dospělci i larvy červců vysávají pletiva z listů, větví a stonků a tím se napadené rostliny deformují, zaostávají v růstu a při přemnožení často hynou. Většina červců vylučuje medovici, na které rostou černě houbového původu. Někteří červci (především vlnatí) žijí i na kořenech rostlin. Červce rozdělujeme na červce vlnaté (mají na povrchu těla voskové výpotky ve formě poprašků, vláken nebo chomáčků - např. červec paprsčitý a č. citroníkový, kteří škodí na orchidejích, palmách, citrusech a jiných hrnkových rostlinách), puklice (jejich těla jsou pokryty vyklenutým a většinou okrouhlým štítkem, který je v dospělosti pevný - např. p. polokulovitá a p. kaktusová, které škodí na pokojových a skleníkových rostlinách, nebo p. lísková a p. březová, které škodí na venkovních okrasných dřevinách a na štítenky (jsou pokryty štítky různé velikosti a tvaru - např. š. kaktusová, která škodí na kaktusech, š. břečťanová a š. skleníková, které škodí především na hrnkových rostlinách).
Asi 1mm velký, oválný hmyz se zdržuje na chráněných částexch rostliny, jako je např. kořenový krček, paždí listů apod. Snadno jej rozpoznáte, protože má své tělo potažené bílými voskovitými výměšky.
Výskyt: podporován vyššími teplotami a nižší vlhkostí vzduchu se vyskytuje převážně u klívií, marant,vánočních hvězd, orchidejí, krotonů a kaktusů.
Likvidace: postřik preparáty na bázi parafinového oleje nebo potírání lihovými roztoky či mýdla, které narušuje voskovitou ochranu těla červců.
|
|
|
| vlček |
priznaky napadeni:
:: hnede tecky na listech, prisedle pawucinky, postupne wadnuti cele rostliny a usichani celych listu-posledni tri sou au pri wecim napadeni
jejich wzhled:
:: malynkati zeleni a hnedi pawoucci snasejici kulata bila wajicka (welice male)
misto wyskytu:
:: ze spodu na listech
cim na ne na swine:
:: omite, biool(ten se mi neoswedcil ale spousta lidi s nim nema zadnej problem)
co se obrazku tyce tak je oprawdu este zelena warianta ale tu sem nigde nenasel
zdroj obrazku: http://www.biocont.cz/parkytpyri.html |
|
|
| vlček |
priznaky napadeni:
:: na listech pod napadenymi listy se objewuje naka lepiwa sracka kterou udajne wylucujou
jejich zjew:
:: takowy bily musky dlouhy do 2mm plus este kulate chlupate walicka o prumeru asi 1mm
wyskyt:
:: ze spodu na listech
cim na ne:
:: mospilan a o5 biool
zdroj obrazku: http://www.pelargonie.cz/117.html |
|
|
| vlček |
priznaky:
:: celkowe chradnuti rostliny priznaky podobne wysuseni hliny celkowa zwadlost
popis:
:: neco malo pod 3mm dlouhy bili cerwici
wyskyt:
:: w pude
cim na ne:
:: tak to este zjistim a cesem dodam ale myslim si ze peroxid wodiku by jim rozhodne neprospel
2 chell: jo ted sem to widel se omlouwam ale ty tam treba zase namas uwedeny zdroje odrazku |
|
|
| pelech |
Na svilušky a mšice se mi osvědčil přípravek BioOL:
Je to kontaktní přípravek, tzn veškerá havěť se musí důkladně smočit
Založený na bázi řepkového oleje
Ochranná lhůta 0 dní (žádný toxický svinstvo!!)
Podle návodu účinné také na molice, třásněnky, puklice, houbové choroby
:flamer::grrr::rocket: |
|
|
| chell |
Padlí
Původcem choroby jsou dvě botanicky odlišné houby, avšak příznaky poškození jsou u obou zcela shodné. Na listech a často i na stoncích se objevují zprvu drobné, později rozrůstající se skvrny s typickým bělavým moučnatým povlakem hub. Skvrny jsou nejdříve na vrchní straně listů, kde postupně pokrývají celou jejich plochu, později jsou i na straně rubové. Napadené listy zaostávají v růstu a zasychají. V některých případech se na bílém vzdušném povlaku houby objevují i velmi drobné černé plodničky.
Původci padlí přetrvávají na napadených zbytcích rostlin, které jsou také hlavním zdrojem šíření choroby. Dalšími zdroji infekce mohou být i některé plevelné rostliny nebo i výtrusy původců padlí přetrvávající v konstrukcích skleníků a fóliovníků. Rozvoj a šíření choroby podporuje suché a teplé počasí při současné vyšší vzdušné vlhkosti. Výskyt vody na povrchu listů však není podmínkou a ovlhčení listů dokonce výskyt padlí omezuje.
Houba přezimuje především ve formě podhoubí v pupenech, které jsou citlivé k zimním mrazům nebo ve formě plodniček, které jsou však mrazům odolné. Na jaře se mycelium rozrůstá a vytváří se na něm výtrusy, kterými se houba šíří za vegetace. Rozvoj choroby podporuje vyšší nebo střídavá vzdušná vlhkost, teploty 24 až 30 °C, nadbytek dusíku, nedostatek draslíku a přehoustlé výsadby.
U porostů s pravidelným výskytem padlí je třeba začít s ochranou již ve fázi 5 až 6 listů a do květu provést dvě ošetření. U středně náchylných porostů se doporučuje těsně před květem jeden postřik. |
|
|
| chell |
plži
Slimáci, slimáčci, plzáci a hlemýždi okusují nadzemní a často i podzemní části (zdužnatělé kořeny a hlízy) mnoha druhů rostlin. Typickým příznakem je výskyt zaschlého stříbřitého slizu. Listy okusují od okrajů nebo vytvářejí "okénka", přičemž silnější nervy bývají nepoškozené. Při silnějším výskytu, především ve vlhčím období, mohou způsobit i totální zničení porostů. Větší škody jsou i na těžkých a hrudovitých půdách a na zastíněných lokalitách. Především slimák největší působí značné škody i na skladovaném ovoci, bramborách i zelenině.
Plži si libují ve stinném a vlhkém prostředí a teplotách 13 až 18 °C. K přemnožení dochází v dubnu až květnu a zejména pak za teplého podzimu, samozřejmě především na zastíněných lokalitách a na těžších půdách. Aktivní jsou převážně v noci, přes den jen za vlhkého počasí. Kulatá sklovitá vajíčka kladou po celou dobu vegetace do děr v zemi nebo pod kameny a hroudy. Za příznivých podmínek může mít každý plž během jedné vegetační doby teoreticky až 10 000 potomků.
Návnadový přípravek Mesurol Schneckencorn se klade na cestičky, kolem záhonů, mezi rostliny nebo do skládek rostlinných produktů.
Dobrou účinnost má i dusíkaté vápno Perlka aplikované v dávce 30 g na 1 m2 na místa, kde se slimáci nejvíce zdržují.
Žádný z uvedených přípravků nesmí přijít do styku s rostlinami nebo skladovanými produkty.
jinak plži se budto posolej ale je to dost blee nebo dej nadobku s pivem oni do ni vlezou a utopej se |
|
|
| vlček |
| a pac se me wcera uz nechtelo pokracowat w psani tak pokracuju neska a sici trochu rozsirime obzory o pesticidy a wase zkusenosti a postrehy s nimi spojenymi jejih popis by mel byt wedeny jak napsano tady at tady newedu neco stejnyho jako co ma uz chell tak wesele piste a uploadujte fotky |
|
|
| vlček |
urceni na ziwocichy: swilusky, wlnownici, halciwci
obsah ucinnych latek: propagrit 570g/l
obsah rizikowych prwku: tak to bude asi to stejny jako wyse rozhodne bych to nezral :D:D:D
forma: emulze typu olej:woda (heh podle krabicky) ale je pekne husta (podle me)
barwa: sedo bila
doba pouzitelnosti: 2 roky od data wyroby
obsah: 2*5ml we hnedejch sklenenejch flastickach ale delaji se i mensi baleni
cena: tusim neco kolem pul sta ale cenowku sem sloupl a zahodil asi moc daleko
sehnatelnost: koupeno w normalnim mym oblibenym zahradnictwi kery nutno podotknout je dobre zasobeny |
|
|
| vlček |
urceni na ziwocichy: molice, msice, wlnatka
obsah ucinnych latek: acetamipirid 20%
obsah rizikowych prwku: tak to bude asi to stejny jako wyse rozhodne bych to nezral nefajcil nesnupal etc
forma: prasek
barwa: me zatim neznama az otewru sacek tak poreferuju
doba pouzitelnosti: 2 roky od data wyroby
obsah: 1g w sacicku ale tusim egzistujou i weci baleni ale na ty seru pac minule sem koupil hodne omite a mam ho asi az do konce ziwota :eek:
cena: 24 korun nestihl sem ztratit cenowku
sehnatelnost: koupeno w normalnim mym oblibenym zahradnictwi kery nutno podotknout je dobre zasobeny |
|
|
| Co? |
proc chemii?
biologicka ochrana : http://www.biocont.cz
jinak pudu je dobry sterilizovat v trobe pri 120 stupnu cca 30 minut ale trosku vic, teda vic to smrdi |
|
|
| MANHUNTT |
Bohužel nevim jak se tato housenka jmenuje,ale měl jsem jí na outdooru.Housenky jsem musel mechanicky odstranovat,protože mi požíraly neskutečnou rychlostí listy na kytkách.Mám takovej pocit že se znich klubaly motýli Běláskové(NEJSEM SI 100%JISTEJ)
Bylo jich stovky a šli špatně rozeznat mezi kytkami,mají identickou zelenou. |
|
|
| vlček |
| proc sem nepsal o biu-pac s tim nemam zkusenosti jinak su pro bio az na biool kerej mi moc nepomohl minulou sezonu ale je to jen subjektiwni thanx to link |
|
|
| De la Vastierre |
Nemám moc rád chemické přípravky, a tak při svém ekologickém experimentování se mi velice, co se týče posátí hmyzem, osvědčil postřik Vermesfluidem, krom toho, že se zároveň jedná i o foliální výživu, tak rostliny jsou odolnější i vůči plísňovým onemocněním. Hodlám zkoumat téže vliv na choroby virózního původu, resp. na odolnost vůči nim.
Mohu jen doporučit. Dávkování při postřiku na list je vhodné dle návodu, ale ani při překročení dané koncentrace (dokonce několikanásobně) nedošlo dlouhodobějšími aplikacemi k poškození rostlin vlivem přípravku. Odolnost rostlin je zvýšená i při použití zálivkou, ovšem do jaké míry si nejsem jist, ale jsou každopádně odolnější. |
|
|
| De la Vastierre |
| 2Co?: Jestli chceš, můžu Ti o této problematice napsat víc.. Od září to budu přednášet na universitě (i v rámci završování svého doktorského studia Ph.D. ) :slizoun: |
|
|
| chell |
Příznaky napadení
Housenky poškozují rostliny žírem a znečišťují je trusem.
Popis škůdce
Housenka běláska zelného je nevýrazně žlutá s černými skvrnkami. Housenka běláska řepového je sametově zelená.
Přezimují kukly. Motýli první generace létají od konce dubna do počátku června. Tato první generace je poměrně málo početná a jen výjimečně způsobuje významné škody. Druhá generace bývá početnější. Vyskytuje se v červenci a srpnu. Oba druhy se odlišují způsobem kladení vajíček a žírem housenek. Vajíčka běláska zelného jsou kladena ve skupinách. Housenky zůstávají první dva instary pohromadě. Teprve později se rozlézají na nevelkou vzdálenost. Po celou dobu žíru dávají přednost vnějším listům. Proto jsou snadno zasažitelné insekticidy. Způsobené škody jsou od počátku velmi nápadné. Vajíčka běláska řepového jsou kladena jednotlivě, především na žebra na spodní straně listů. Housenky žijí jednotlivě.
Podobné škody jako bělásek řepový způsobují i housenky některých můr, zejména můry zelné (Mamestra brassicae) a můry kapustové (M. oleracea). Housenky těchto můr, obdobně jako dospělí motýli, jsou přes den skryté v půdě nebo mezi listy a rostliny ožírají především v noci. Na poškozených rostlinách jsou většinou zřejmé, kromě požerků, jen tmavozelené hromádky trusu. Typicky nočními škůdci jsou i žlutohnědé housenky osenice polní (Agrotis segetum), které jednak poškozují rostliny obdobně jako housenky uvedených můr, ale okusují i všechny podzemní části a mladé rostliny pak často překusují v kořenových krčcích.
Chladné a deštivé jaro je pro dospělce první generace nepříznivé. Početnost druhé, škodlivější generace, je pak nižší. Housenky především běláska zelného jsou napadány velkým množstvím parazitoidů.
Ošetření je nutné při napadení více jak 10% rostlin. Zvláště proti housenkám běláska řepového je nutné včasné ošetření. Pozdější ošetření bývá málo účinné.
Biologické přípravky Biobit FC a Biobit WP hubí jen housenky mladé a na vnějších listech.
Biobit XL, Biobit WP, Consult 100 EC, Decis EW 50, Decis Flow 2,5, Dimilin 48 SC, Karate 2,5 WG,Karate Zeon 5 SC, Nomolt 15 SC, Vaztak 10 SC.
Ochrana je dostatečně účinná pouze tehdy, je-li provedena na nejmladší stádia housenek. Někdy se doporučuje provádět postřik v noci, kdy jsou housenky mimo své úkryty. |
|
|
| ragnar |
| ked mas rastlinku vonku, tak podla mna je lepsie pouzit chemiu, lebo ked na tych skodcov nasadis nejake osicky, tak, kde mas istotu, ze ostanu na tvojej raSTLINE? |
|
|
| ragnar |
| to De la Vastierre : ked uz budes doktor tak ma napadol taky napad a chcel by som vediet tvoj nazor. Co keby som priniesol k rastlinke normalneho pavuka aj zo sietou a ukotvil by som ju na nej, on by tie male svine vyhubil ne? Tento napad vznikol, uplne nahodne, ked som na okolitych burinach, ktore rastli okolo mojej rastlinky nasiel pavucinu aj s pavukom a premostil som ju cez buriny tak, ze bola akurat nad mojou rastlinkou, bol to nejaky kriziak a spravil som to preto, lebo som na nej objavil male dierky na vrchnych listoch, ktore boli orientovane do stredu listu, bol to len experiment, ale od vtedy som tam ziadne nove dierky neobjavil, za to na druhej rastline mi dierok na listoch pribuda a je od nej asi 2 metre tiez medzi burinami. |
|
|
| Wik |
Čaute,
mám problém s kytkama na horách 800 m.n.m. Před 14 dny jsem uviděl na některých listech žluto-hnědé skvrny. Na stoncích se vyskytovaly čevenočerní skákaví brouci.Na každé rostlině bylo asi 5 broučků. Půdou to asi nebude, protože na ostatních místech se nemoc nevyskytuje, ale na stejné stráni se minulý rok tato nemoc vyskytovala také. Co to muže být? Broučky bohužel vyfocené nemám, ale listy ano. Prosím o radu. |
|
|
| vlček |
2 wik: rekl bych ze je to wysoky ph ale uplne jist si nejsem a uplne ten twuj popis nechapu
| citace: |
Původní příspěvek od Wik
Půdou to asi nebude, protože na ostatních místech se nemoc nevyskytuje, ale na stejné stráni se minulý rok tato nemoc vyskytovala také. |
to jako nepestujes jinde whline nebo co fakt nechapu :confused: |
|
|
| Wik |
To vlček: Půdu mám stejnou jak na tomto místě, tak na několik kilometrů vzdáleném. Na tom vzdáleném místě je všechno v pohodě. Minulý rok jsem pěstoval taky na stráni, kde je ta nemoc a objevilo se mi to tam taky. Tak nevim. Zkusím poměřit ph, ale myslím, že tím to nebude.
Díky za radu |
|
|
| MF23 |
Prosim poradte mi, dneska uz druhej den prsi a ja sem sla zkontrolovat kyticky (mam jich spoustu pohromade v zahonu a maj u sebe konsky bobky) a zjistila sem ze vetsina z nich ma na listech i na stonku malinky (asi jako .) cerny tecky na kazdym listku jsou jich desitky, i ze spoda vicemene pravidelne, nejsou to jen flicky vlastne jsou to kulicky jako castecky cernyho bahna ale nejdou umejt ani pod proudem vody a setrit prstem jdou tezko.. Sem naprosto zdesena nevim co to je hned jak to zjistim neco si na to koupim..
Bohuzel nemam fotak ale jinak moje kyti sou velky a zdravy! Kazdopadne misty na nich sedej takovy hnusny zluty oranzovy a vselijaky mouchy..:(asi z tech bobku?
:flamer: :mutant: |
|
|
| vlček |
| ze by plisen nani kuprikol ci jine ted si newzpominam :confused: |
|
|
| MF23 |
| Nevim jako plisen mi to nepripada protoze je to "3D" spis kulicky proste jako vajicka ...mikropidivajicka:) |
|
|
| vlček |
| koule nebo poloukoule na listech bydy druha warianta tak plisen mel sem ju taky a je zpusobena wysokou wzdusnou wlhkosti |
|
|
| MF23 |
| A ta plisen takhle vypada?jako spousta cernejch kulickovejch tecek? |
|
|
| belladonna |
| Tak to jsou jasný mšice,loni jsem snima měl taky problem.Ja sem na ně stříkal mýdlovou vodu a pomohlo to.:DPoradila mi to maminka.:DA nebo jestli najdeš naký berušky(slunéčko sedmitečné),tak si je hod na kytičky a voni ti ty mršky sežerou.Ale jedna stačit nebude.:DMěj se fajn a at to roste |
|
|
| MF23 |
| Msice?Ale to snad jedine jejich vajicka ne?jinak msice sou videt maj nozicky a kridylka a tohle sou jen tecky..navic hodne rozprostreny a msice bejvaj nekde nabaleny..? |
|
|
| vlček |
| jo ta plisen ten druh kterym se nakazila moje shiwa mela podle popisu stejny priznaky a msice sou oprawdu nabaleny esi najdu fotku nevo fatak a naky list este s plisni tak wyfotim a uplouduju to sem - tak bohuzel plesniwy listy uz odrostly a stary fotky sem asi uz wymazal |
|
|
| belladonna |
| Jestli máš možnost,tak zkus připojit foto. |
|
|
| loeX |
| cože na moji shiwu si dovolujou ty parchanti:D btw je to vůbec ta ode mě? nemáš ted vlčku nějakou genetiku? ve čtvrtek jedu do Brna tak bysme zas mohli něco changnout.... |
|
|
| MF23 |
| Hele fakt myslim ze plisen to neni, koukala sem na googlu na obrazky a plisen na listech dela dycky jen fleky...A msice uz sme resili takze furt nic:( |
|
|
| Taker |
MF23 - hodně hodně pečlivě se podívej, jestli náhodou nemáš někde na kytičce takový sotva viditelný pavučinky, protože jinak:
| citace: |
| SPIDER MATES (Tetranychidae) jsou pravděpodobně příčinou vašeho trápení. Jsou to skoro mikroskopičtí škůdci a těžko se hledají. Na listech zanechávají sítě podobné pavoučím. Zanechávají za sebou také malé dírky v listech. První věcí, které si asi všimnete, je, že rostlina vypadá sklesle a nemocně. Sají enzymy z listů a jako důsledek se objevuje ztráta zelené barvy a lesku. Občas listy vypadají jako napadeny nějakou houbou. Vajíčka jsou velmi malé černé tečky. Použijte třeba i lupu a podrobně prozkoumávejte rostlinu. Zkoumejte také listy zespodu. Tyto škůdce najdete sedět na povrchu stejně jako zespod listu. Čím dříve začnete se škůdci bojovat, tím dříve budete mít od nich pokoj. K hubení SPIDER MATES (Tetranychidae) používejte přípravky, které obsahují tyto dvě sloučeniny: keltan (kelthane) a malateon (malatheon). Obě látky jsou smrtelné lidem a domácím zvířatům stejně jako škůdcům. Ale nemusíte mít obavy, tyto látky se asi po deseti dnech detoxifikují. Tedy můžete v pohodě marihuanu kouřit po deseti dnech po postřiku. Tyto látky bohužel zabíjí jen dospělé jedince a tak pravděpodobně budete muset postřik opakovat co čtyři dny po dobu 2 týdnů, aby jste měli jistotu, že jste zabili všechny dospělé jedince, než začnou klást opět vajíčka. Dělejte vše pečlivě, protože jediný vajíčka kladoucí SPIDER MATES (Tetranychidae) stačí, aby se populace během krátké doby obnovila. A i přes vaši chemickou ofenzívu je skoro jisté, že jeden nebo dva jedinci přežijí. |
docela to sedí - nezávidim ti - tyhle svině mi kdysi dokázali vyřídit kytís co sem pěstil za oknem - venku sem je naštěstí ještě neměl (==klepu na dřevo - ťuk, ťuk, ťuk==) |
|
|
| MF23 |
| to je hrozny mam tam tech tecek stovky!A ty listky opravdu nemaj lesk a maj takovou divnou patinu:(A to je neco co je jen na trafce? |
|
|
| Taker |
nene, řek bych že to ničí všechny zelený rostliny... na trafce se jim jenom kurva daří :(
asi to fakt bude vono - nakup ňáký postřiky a co možná nejdřív to začni řešit... tyhlety mrzáci sou fakt schopný kytís totálně zničit, kor když jich tam máš takový kvanta
předem říkám že je to nerovnej boj :( já je dostal zrovna v květový fázi, tak sem to rači seknul.... sráči nejvěčí :grrr: |
|
|
| MF23 |
Hele tak zejtra na to nastrikam tohle:Sumithion super - systémový jed (náhrada metationu) to mi poradili v zahradkarstvi kdyz sem jim to popsala a dam vam vedet jaxe to vyviji..jako ty kytky sou mega krasny a jestli se snima neco stane tak prisaham ze si koupim nakladak DDT a vyhubim vsechny hmyzi svine ve strednich cechach!!!!
BTW. mam to nahusto, taxem trhala naky listy a hazela je do kompostu co je hned vedle..To abych tam ted v holinach vlezla a nasla to vsechno a spalila co?Stejne uz to urcite nekam prelezlo..Proc zrovna jaaa.:( |
|
|
| Darisss |
| Zdareec, to jsou hovinka od msic :wink: Nebo ti na ne sere neco jineho... |
|
|
| MF23 |
| Tem kytkam ale nic neni ani na nich nejsou msice.. |
|
|
| strihorukyeduar |
| Blahopřeju..Já teda mám taky mšice na kytce..Zksím tu mýdlovou vodu! Zatím a hodně zdaru |
|
|
| Jahudka! |
| Tak me napad jako obvykle genialni napad.Co si myslite o likvidaci vselijakejch tehle breber pomoci co2?Proste utesnit skrin,vypnout ventilaci a nafoukat to poradne co2 trebas z hasicaku.Kytkam to absolutne nemuze vadit.spis by jim to melo jen prospet a navic to neni absolutne zadna chemie..Ty brebery musej zakonite chcipnout jako kazdej zivej organismus co dejcha jen kyslik..Kdyz by tam byly vajicka a podobny nesmysly muselo by se to holt aplikovat trebas kazdej den do naprosty likvidace.No reknete sami-nejsem ja naprosto genialni?:frog: |
|
|
| Mr.goldie |
Zdarec....mýdlovou vodu na tyhle sviňky...je jendo ze stadia mšic...co jsem vypozoroval, tak jdou na sladší modely. Stalo se mi, že jsem měl několik kytek vedle sebe... a sativa dostala na piču...a indica držela a nebylo na ní ani prd....nevím nevím jaxi tento ukaz vysvětlit.
každopaádně pozor na insekticidy! |
|
|
| Mr.goldie |
| podívej se na to lupou...třeba to bude jejich děti:D |
|
|
| vlček |
bohuzel kytkam to wadit muze pac wysoka koncentrace (ta potrebna pro zniceni skudcu) je pro rostliny toxicka bohuzel kwetiny potrebujou i kyslik
nepride mi :confused: |
|
|
| Jahudka! |
| vlcek-pres den ale kyslik nepotrebujou jestli se nepletu a kratkodobe by jim to podle me vadit nemelo.Kytky spotrebovavaj kyslik v noci pokud vim. |
|
|
| vlček |
tak to schrnu w rostline probihaji mimo jine dwa procesy: dychani a fotosynteza
ad fotosynteza je potreba co2 probiha za swetla pomoci chlorofylu tworba a ukladani slozitych cukru
ad dychani je treba o2 probiha porad jedna se w podstate o stepeni slozitejsich cukru na jednodusi a ty sou pak rostlinou zpracowany na bunecnou wystawbu
tak to je psany w ucebnicich ale nejsem si jist esi si tu cast s cukrama nepletu ale jinak by to tak melo byt
ale kratkodobe by to oprawdu wadit nemelo myslim :confused: ale obawam se ze za kratkou dobu to nezabije skudce tuto metodu bych radil spis do kategorie neprozkoumanych a pro me nemajicich wyznam |
|
|
| ragnar |
| To jahudka - vyskusaj to a posli, ci to vyslo a potom uvidime, ci to je genialny napad. |
|
|
| Jahudka! |
| Mno hele pravda je ja ze jsem to nezkousel a zadny brebery nemam.Jen jsem to sem dal a nekdo to muze proste zkusit.Ja to zkusim urcite pokavad bude treba.Myslim ze nekomu by to pomoct mohlo.Je to jen myslenka mozna dobra,mozna spatna to nevim ale nikde jsem to jeste nevidel.Proste za vyzkouseni by to snad i stalo.Az to nekdo zkusi jsem sam zvedavej.Treba feminizaci acylpyrinem taky nikdo neveril a kouknete se do toho threadu.. |
|
|
| vlček |
| jo jasny i gdyz pro me to smysl nema tak je to napad w skutku originalni a mel by se docenit cili k+ |
|
|
| MF23 |
Nejsou to msice..Proc pozor na insekticidy?
Mimochodem ty kytky uz kvetou neni to nak brzo?sou asi 1m 40cm a ne moc rozvetveny hodne dou do vejsky.. |
|
|
| LIPEENO |
| No já bych řekl že nejlepší likvidátor je slunéčko sedmitečné čili beruška vona mřška žije stejně s kvíťou a ty si je můžeš dát po sklizni do skleničky a s novejma šniclema šup do skříňky.Těžo říct jak se chovají při kontinualu (nemam odzkoušeno) ale řekl bych že to bude to samé.Tak šup na louky lesy, pole ,stráně síťku a krabičku od sirek a dejte vzniknout novým indorovým generacím berušek:) Jo podle mě mi tam vzniknul nějakej novej druh (nebo sem jim to spíš nadiktoval) páč žrali jak třásněnky tak sviluše a mam pocit že se vrhnou i na molice a jiné" měkké" škůdce.No a za to karmu ne e páč to vymyslela příroda dik pic lip |
|
|
| Ganjor |
| Zdravim všechny milovníky zelených rostlinek. Mam problem se škůdci,nebo jsou to spíš nějaky mini červíci.Prožírají mi listy u mého krasného statného Šamana.Zanechávaji na listech takové bílé jakoby stopy nebo brázdy.Co s tím?Už jsem tu nějaké zmínky o tomto problému našel ale je jich moc málo. Prosím pomoc. |
|
|
| Dr.worry |
| listy otrhat, skudce postrikat ;) |
|
|
| Subzero_7 |
| zkus na to biooil prodávaj to v každym baumaxu, obi, bauhaus a snad ti to pomůže a něco jako prevenci si můžeš pořídit speciál lesk na listy s hnojivovými účinky je to 200ml a je to v zelený nádobě a obsahuje to jantar a stojí to 50kč já to používám už dlouho a sem s tim spokojenej a rostliny vypadaj i líp :satan: :satan: :mutant: |
|
|
| kotg |
Ganjore, tenhle samej problém sem měl taky, naprosto 100%ně mi pomohl pesticid jménem Sumithion super!!!Tahle věcička stojí cca 80Kč ale po 14ti dnech sem byl naprosto bez problémů!!!
Hodně štestí s tĚma potvorama!! |
|
|
| MF23 |
| Odpovi mi nekdo?:)BTW. kytis uz sou vetsi nez ja o par cm..(merim 175) |
|
|
| Taker |
he? basketballistka? :D
No řek bych, že na květ je ještě trošku brzy, ale jestli ty kytky nabíraj na dva metry, tak už bych to nechal, z toho už bude pohodový hulení :smoker:
Akorát to ti jako kvetou už samice i samci nebo jak? :eek:
Na začátku threadu píšeš, že jich máš spoustu pohromadě v záhonu, to by mohlo bejt tim - asi si navzájem dost stíní
No hlavně nezapomeň všechny klučíky zavčasu zničit :wink:
a proč pozor na insekticidy? no já kytky nikdy ničim takovým nestříkal, ale asi by bylo dobrý (pokuď to něčim postřikuješ), zjistit si za jak dlouho ty látky přestanou bej nebezpečný.... (takový čerstvě postříkaný paličky, mňam mňam :D:D)
Nebo nevim, co pan goldie myslel :) |
|
|
| MF23 |
| Samci uz sou v cudu, a holky uz skoro vsechny kvetousvetla maj dost z obou stran:) Postrikala sem je Suthinionem super, jed vyprcha za 21 dni a pak este chci zkusit bio-ol..Tecky sou tam porad a na nekterejch spodnich listech se udelali jakoby zevnitr hnedozluty flicky po obvodu listu..ale jinak vypadaj good..tak nevim.. |
|
|
| MF23 |
| zkus ten suthinion super...mel by zabit vsechno.. |
|
|
| Taker |
| citace: |
Původní příspěvek od MF23
...Tecky sou tam porad a na nekterejch spodnich listech se udelali jakoby zevnitr hnedozluty flicky po obvodu listu..ale jinak vypadaj good..tak nevim.. |
to že tam ty tečky sou pořád by odpovídalo tomu co píšou:
| citace: |
| ...Tyto látky bohužel zabíjí jen dospělé jedince a tak pravděpodobně budete muset postřik opakovat co čtyři dny po dobu 2 týdnů, aby jste měli jistotu, že jste zabili všechny dospělé jedince, než začnou klást opět vajíčka. Dělejte vše pečlivě, protože jediný vajíčka kladoucí SPIDER MATES (Tetranychidae) stačí, aby se populace během krátké doby obnovila. A i přes vaši chemickou ofenzívu je skoro jisté, že jeden nebo dva jedinci přežijí.... |
no hlavní je, jestli to fakt sou tyhleti spideři... to že se tam začínaj dělat flíčky by zase odpovídalo tomu, že zrovna v těch místech si jeden sráč pochutnával na enzymech z listů.... ale ono se to za chvíli rozšíří po celým listu :(
foto by fakt hodně pomohlo
MiniGrow - řek bych to samý, přečti si to tu a posuď sám |
|
|
| MF23 |
| Ja vim ze by pomohlo ale neni fotak :((((( Pavucinky tam nejsou ani pavoucci ani nic jinyho..proste jen tecky |
|
|
| Ganjor |
| OK BioOl už je doma,zejtra na to jdu! |
|
|
| MF23 |
| Taxem to postrikala projistotu este Bio-ol..musim rict ze kytky po nem vypadaj krasne maj takovy krasne nalesteny mastny listy a vypadaj ted fakt odolne tak doufam ze uz se ta mrcha NEBUDE sirit..ten jed moc nepomoh jelo to dal.. |
|
|
| vojtaxxx |
| pan přemet podlaha v receptáři říkal jeden zajimavej recept proti všem škůdcům, mšicím atd. Smícháš obyčejnej líh kterej koupíš v každý drogérce s vodou asi 1:10 to teď přesně nevim, naliješ do rozprašovače a postříkáš. Líh ty potvory a plísně spálí ale kytce neublíží páč se po chvíli zcela odpaří!! A určitě je to lepší než nějaká chemka (osobně to vyzkoušený ale nemam takže jestli se něco posere tak já za to nemůžu) |
|
|
| Ganjor |
| BioOl zdá se už působí.Je to fakt dobrá věcička proti škůdcům.Všem doporučuji.Je to 100% přírodní. Dokonce jsem si to omylem nastříkal i na ksicht a kupodivu se mi žadná vyrážka neudělala!!Později napíšu jak to šaman snáší.Děkuji všem za podporu. |
|
|
| MF23 |
| Tak tec h tecek je tam zase o neco vic...achjo:(A zajimavy je ze je to jen na ty spodni urovni listu jako by to vejs nevylezlo..a listy na ktrejch byla treba i jen jedna tecka zacinaj mit na sobe takovou jako prosisovanou mapu neco jako kdyz se spali pres sklo.. |
|
|
| Mr.goldie |
Dobrého dne přeji. Nechci být poslem špatných zpráv, nicméně něco jsem našel.
http://www.abecedazahrady.cz/articl...8&nLanguageID=1
přečtěte si hlavně ten odstavec o virech...skoro to sedí....
Napadlo mě....co zkusit kytkám pořádně nahnojit? neee přehnojit ,ale dát jim co unesou...třeba by se jim poté posílil celý methabolismus . V druhém případě jsem přemýšlel o ořezání , těch špatných listů.
peAce
goldie
Btw: abych se vrátil k těm insekticidům....jakýkoliv chemický zásah do kytky je nakonec cítit v jejím složení..asi ne markantně..ale je...pokud pěstuji outdor, nechávám kytce maximálně bio-přípravky....je to jemnější forma. Já nerad chemu.... |
|
|
| Mr.goldie |
ještě jeden link...a končim:D
skvrnitost listů - třešně, višně Delan 750 EC, Syllit 65, Baycor 25 WP
zkusil bych něco podobnýho.. |
|
|
| MF23 |
Ja samozrejme vsechny hnusny listy otrhavam, kytky si malinko stinej ale ne nak moc nedavno sem je trochu od sebe odtahla provazkem privazanym ke kolikum do stran a odstrauju hodne listu aby mely vsechny svetlo..no maj tam ty konsky bobky, ale ja myslim ze ty cerny tecky vylezly z nich,,uz proto ze je to hlavne dole..vlastne je to porad jen na spodnich listech jak ty cerny tecky tak ty zluty mapy ..nemuze to bejt klinenka?nedaleko je napadenej kastan..pohnojim je este guanem hned jaxe mi podari ho sem privizt..:)
Ach jo doufam ze to bude oukej.. |
|
|
| pelech |
| Taker: tohle bohuzel nejsou svilusky.. mam uplne stejnej problem a wubec nic na to nepusobi. Priznaky sou stejny jako u svilusek, teda krome pavucin, ale jedna se o hmyz tak 20x mensi.. skoro to nejni videt. Pokusim se nekde sehnat velkou lupu a napsat o tom vic informaci. |
|
|
| mičurin |
to mf23:cus minulej rok sem prisel o rozkvetlou metrovou kytku nakyho bonusu ud nirvany presne kuli cernejm teckam (jako . ). mel sem ji ve skleniku v kvetinaci v hline a hnojil asi po peti dnech kristalonem. este pred kvetem se rozjely ty tecky. trhal sem listy a zkousel isekticidy(tak 3x), zkousel sem vysadit hnojivo i dat vic a kdyz mela celkem dobry palicky tak ji to zabilo - byly uplne vsude asi 100 na cm2 a uvadla.
tenle rok mam ve skleniku to samy. zase 1 kytka od gypsy nirvana nema od spoda zadny listy a tecky postupujou nahoru. mam ji v kvetinaci v hline a hnojim obcas kristalonem, hlidam ph kolem 5,8 a nevim ale asi taky zdechne.
pouzivam stejny kvetinace takze mozna tahle kytka dostala ten z minulyho roku a nebo je to uz na seminkach nebo tak neco ale rozhodne taky nevim jak se toho zbavit ale mam to jenom ve skleniku a jinde sem to nevidel at venku nebo u kamosu pod lampama takze hodne stesti |
|
|
| MF23 |
| citace: |
Původní příspěvek od mičurin
to mf23:cus minulej rok sem prisel o rozkvetlou metrovou kytku nakyho bonusu ud nirvany presne kuli cernejm teckam (jako . ). mel sem ji ve skleniku v kvetinaci v hline a hnojil asi po peti dnech kristalonem. este pred kvetem se rozjely ty tecky. trhal sem listy a zkousel isekticidy(tak 3x), zkousel sem vysadit hnojivo i dat vic a kdyz mela celkem dobry palicky tak ji to zabilo - byly uplne vsude asi 100 na cm2 a uvadla.
tenle rok mam ve skleniku to samy. zase 1 kytka od gypsy nirvana nema od spoda zadny listy a tecky postupujou nahoru. mam ji v kvetinaci v hline a hnojim obcas kristalonem, hlidam ph kolem 5,8 a nevim ale asi taky zdechne.
pouzivam stejny kvetinace takze mozna tahle kytka dostala ten z minulyho roku a nebo je to uz na seminkach nebo tak neco ale rozhodne taky nevim jak se toho zbavit ale mam to jenom ve skleniku a jinde sem to nevidel at venku nebo u kamosu pod lampama takze hodne stesti |
Fakt??
Jak zhebla? A jak stara asi byla?To je husty co je to za mor??Nikdo nevi co to je..Asi bysme meli nak anonymne poslat list panu Vetvickovi nebo za nim do botanicky zahrady zajit:) |
|
|
| drtikol |
servus,
mam to taky, je to housenka-tak 5mm dlouha, svetle zelena-je blbe videt...
reseni=insekticid |
|
|
| hary |
| znám tenhle problém je to opravdu nějaká plísen já jí prvně viděl na g13 na všech ktré jsem měl to bylo odolnější a staré modely to něměli dokonce i na rok budu jsem to měl na jakých modelech to máš ty jinak já to neřešil protože nic nepomáhalo kytky jedou dál je to jen na větších listech a šíří se to velice pomalu a kde se to šířilo ukrutně rychle to bylo venku na balkoně tam se to objěvilo prvně ale jestli si dobře pamatuji tak kytka myslím tím g13 v bubleru u kámoše to neměla kde ty máš ty matky v hlíně nebo hydro |
|
|
| lordWilliam |
| Je to nějakej hmyzí škůdce, ty chodbičky ho prozrazujou. Mohla by to být třeba nějaká třásněnka, ale nejsem si jistej. |
|
|
| Grow3r P0mp0 |
| Zdravim objevili se mi byle nepravidelne pasiky na listech ,vypada to jako byla carka od zacatku listu az po konec carka je hruba asi 0,5-1 mm a na nekterych listech uz je tech carek mnohem vice typnul bych to na nejakeho skudce ale v theardech o skudcich a nemocech sem muj pripad nenasel tak se obracim navas diks za kazde info vas pompo |
|
|
| syncro |
| což takhle foto ? ;) |
|
|
| vata |
| jo mam to taky na kvitku co je venku.a zelennou malou housenku jsem tez vydel. |
|
|
| Grow3r P0mp0 |
| tady je to foto a omlouvam se za kvalitu snimku ale je to velkej zooom |
|
|
| Grow3r P0mp0 |
| nikdo ste se stim jeste nesetkal? |
|
|
| Leah |
Zdrvim taky sem mival kdysi takove carky po kitce bohuzel lidi todle moc neznaji ale poradil sem si stim tak ze sem vsechni napadene listy kompletne ostrihal a kitku to ani moc nezbrzdilo prave naopak ulevilo se ji pak se uz "nemoc" dale nesirila ale nejsem si jistej jestli to je nemoc nebo nejakej micro zivocich ale spis bych rekl ze je to vyzrane..
tak hodne stesti !peace |
|
|
| rociik |
hele mam problem se sviluškama a chci se zeptat jestli muzu kitiz postrikat kdyz mi uz kvetou...proste listecky ztraci barvu jak je ty svine vystavujou presne jak uvadite...maly tvoreccy...listky tak nejak zloutnou
odepiste prosim |
|
|
| chell |
| rociik hele ja bych to moc neresila chemkoukdyz kvetou maximalne iol ten se odboura tusim za nakejch 14 dnu ale spis bych si sehnala naky ty roztoce... |
|
|
| Jahudka! |
| Me by zajimalo kde se daj takovy roztoci sehnat?V bauhausu a v zadnym zahradnictvi a kvetinarstvi jsem nic takovyho nevidel a kdyz jsem se jich ptal tak na me cumely jak puci.. |
|
|
| rociik |
| problem je ze podimnky o kterych pisou na tom webu jim fakt v domacim klimatu nenavodim...mam ty kytky venku a pocasi ted nebejva uz moc teply...pisou tam ze nevydrzi min jak 18 nad nulou...to je celkem problem...co zkusit ten biool ten je organickej ne? |
|
|
| buba.sparxxx |
zdarec ..
potřeboval bych radu ...u jedný kytky se mi objevili na kokosu takový úplně malý bílí potvory lezoucí ..
tak sem je stříknul řepkovým olejem na svilušky mšice ..atd....co by to mohlo bejt?? |
|
|
| rociik |
| hm to nevim ale taky by mi ta rada helplaa.....:) |
|
|
| Thcmh |
| Nazdarek, mám problém a vůbec nevím co s tím. Na listech se mi dělají bílé skvrny a některé listy žloutnou-asi plíseň,ale nevím jak se to mohlo stát, dají se kýťí zachránit?? |
|
|
| rociik |
| tak jsem dneska osetril svoje kytiz pripravkem BioOL proti svilucham...co jsem tady cetl a ptal se na rady zkusenjsich groweru tak biool co se tyce ucinku v dobe kvetu a nasledkum na pripadnou chut kytek je to nejmensi a pritom nejucinnejsi zlo...je to 100% organika a i na obalu je napsano ze pri osetreni ovocnych stromu rano muzete jiz vecer jist...ucinek by mel byt na sviluchy temer okamzity, zacnou chcipat...po 5-14 dnech date druhou kuru cimz vyvrazdite zbytek a je po nich po svinich...pripravek je z repkoveho oleje a stejne tak i voni takze np...kdo mate svilusky a necete si znehodnotit chut huleni pred sklizni tak to testnete... |
|
|
| Thcmh |
| Mé kýtí přestávájí mít bílé skvrny, měl jsem asi malý ofuk v matkárně, snad se to zlepší :) A ještě mi tam lítají takové malé mušky - sviňě jedny :grrr: |
|
|
| Leah |
| caf hlavo diks za tvuj prispevek jeste takovej dotaz neublizi biolit sprej na hmyz kitkam?diks |
|
|
| Leah |
| jeeezis ja sem blbej=) sorac omlouvam se .. |
|
|
| Thcmh |
opět problém s kýtím a nevím vůbec co použít na zbavení se příšerek :grrr:
Problém: Bílé skvrnky, malé tečky na listech a po nahlédnutí jde vidět, že po nich lezou malé mršky, které nevím co jsou zač :( Jsou fakt mikro malé takové skoro prúsvitné - někdo mi asi řekne, že to jsou svilušky, ale copak já vím :( Šli by vyfotit, kdyby mi foťák fotil dobře na makro :(
Víte co s tím? Co použít za postřik, abych se jich zbavil?? |
|
|
| Thcmh |
| Tak to budou asi svilušky a chtěl bych na to použít predátory proti nim, ale chci se zeptat zda potom místo svilušek nebudou ti predátoři ničit kytky místo nich :) Nebo zatím doporučit chemku, kterou seženu v klasickém zahradnictví - kytky mám zatím v růstu takže myslím, že by jim to neuškodilo více jak svilušky. |
|
|
| Weny |
| Nejlepší zkušenosti mám se zde ji uváděným BioOLem je to 100% zdravotně nezávadné a hlavně téměř okamžitě vybiješ celou kolonii škůdců a kytkám to v žádném případě neublíží. Predátoři se přeci jen musí nejdřív namnožit a to chvíli trvá. Další výhoda je že tento přípravek můžeš skladovat hodně dlouhou dobu aniž by to mělo nějaký vliv na účinnost přípravku. Použil jsem ho s asi 3 roky propadlou zárukou na jednu kytku a nový (pro jistotu) na druhou kytku, v obou případech totální masakr šmejdů. |
|
|
| Weny |
| Ještě jsem si vzpomněl že tento přípravek má tu výhodu, že ho můžeš použít jak na indoor tak na outdoor, což u predátorů (pokud nemáš kyti ve skleníku) nejde. |
|
|
|
