Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Maharsi : To co jsi tu napsal je dobrá úvaha, ale elektrotechnik z tebe asi nikdy nebude. Věř mi, já mám na elektroniku školu. Teoreticky by to šlo, ale musíš vzít v úvahu jeden z docela nepříjemnejch faktorů, a to ten, že se jádra diod při vyšším napájecím napětí natavují. (To způsobuje změnu barvy při stálém napětí 5V a následné spálení diody). Nezáleží při tom vůbec na teplotě, ale na chemické reakci, ke které dochází uvnitř diody při napětím vyšším než dovoleném (samozřejmě, že má rezervu). Dioda se ti stejně pomalu rozkládá, ale při tak krátké době svitu by to v pěstírně trvalo třeba měsíc. Myslím že by se ti to sakra prodražilo.
Velmi zaujimavy clanok. Ak som to spravne pochopil , chces pouzit cervene a modre led? rozmyslal som ci ba sa nemohly led pridat po bocnych stenach skrinky. Hore by bol sodik a po bokoch skrinky by boly este led aby lepsie "posvietily" na rastlinku. Idem si teraz stavat moju prvu skrinku chcel by som poradit. Taktiez ledky moc nehreju, takze podla mna by to bolo idealne. Taktiez by nebole treba extra velke mnozstvo led. na moju skrynku 40x40x80 by stacilo okolo 150 -200
casar: Jeste zapominas na to ze voltamperova charakteristika diody se lisi od charakteristiky rezistoru. Zatimco zmena proudu podle napeti je u rezistoru linearni, u polovodicovych prvku tomu tak neni.
IMHO je to o tom najit si na VA charakteristice diody bod ve kterem chci aby pracovala a ten vnejsimi prvky nastavit.
v tom mas iste pravdu, tak isto sa pracovny bod nastavuje aj na tranzistoroch, pouziva sa na to spätnoväzbovy obvod, ale ta dioda ma staly vnutorny odpor, takze tam plati furt ohmov zakon, precitaj si to co napisal kafevar prispevok 42, a ak sa ti to ani potom nebude zdat, tak si zeber zdroj, merak a diodu omeraj si tam prud vzdy pri inom napati a uvidis ze mam pravdu
cus
ak si si nahodou nevsimol tak ten graf hovori otom ako sa meni prud a napatie v zavislosti na zmene predradneho odporu, cize nic o zmene vnutorneho odporu, hovorim ti najlepsie to uvidis ked si to pekne sam omeras
Ten graf zobrazuje tri krivky. Kazdou pro jiny zpusob regulace. Kazda ta krivka zobrazuje zavislost proudu na napeti. Voltamperova charakteristika. Jak vydis z grafu, tak zhruba do 2,8V je odpor diody nekonecny. Pak se zacina snizovat a po prekonani toho kolena uz je vice mene staly. V oblasti kolena se meni vnitrni odpor v zavislosti na napeti.
pod tym grafom pise:
paralel LEDs supply current vs. voltage without serial resistor, with serial resistor 2.7 Ohm and transistor circuit
to znamena:
odber verzus napajanie bez serioveho odpor, so seriovym odporom 2.7 ohm a s tranzistorovou regulaciou,
inac myslim ze ten graf neni celkom v poriadku lebo vetsinov sa PN priechod LED diod zacina otvarat pri daleko nizsom napati ako je tych priblizne 2,8 V ako je znazornenich v tom grafe
ti hovorim zober merak a meraj a potom sa mi snaz tvrdit ze ked zmenim napatie ze sa nezmeni prud, a ak sa nezmeni tak ta budem volat velky a mudry ujo sinuhet ok?
CASAR: Jsou tam tri krivky, pro tri ruzne regulace proudu. Ale to nas nezajima. Nas zajima libovlna ta krivka. Osa x a osa y proud a napeti. Kdyz zmenis napeti, tak se napriklad proud nezmeni pokud je to napeti nizssi nez je tech 2,8 nebo kolik. Ale jde o to, ze napriklad v oblasti toho kolena se meni proud ruzne. V jednom miste toho kolena ti podelenim napeti a proudu vyjde jiny odpor, nez v jinem miste toho kolena.
ano to mas pravdu to koleno znazornuje to ked sa dioda este len otvara, ked uz neni uplne zavreta a ani este uplne otvorena, ak myslis to koleno pri osi ynayornujucej napatie
Jen pro upřesnění. Rozhodně jsem netvrdil, že odpor diody je konstantní. Proto jsem taky všude uváděl R(u), tedy odpor závislý na aktuálně přiloženém napětí. Ale je fakt, že v části VA charakteristiky, kde dioda svítí, v podstatě konstantní je.
To ale s tím, co jsem chtěl říct, zas až tolik nesouvisí. Leda, že by si někdo myslel, že diodou prochází stále stejný proud nezávisle na přiloženém napětí.Což by potom nebyla dioda, ale vlastně proudový zdroj.
Proudový zdroj je v podstatě napěťoví zdroj, který mění napětí podle odporu obvodu, ke kterému je připojen. Napětí je potom řízeno tak, aby šel ze zdroje stále stejný proud.
Původní příspěvek od Maharsi Jasné, že se zvýší napětí, ale přece do obvodu pustím takové, aby na diodě bylo přesně požadované. Nebo se to aspon dělá!!!
Pokud můžeš rovnou z říditelného zdroje do obvodu pustit takové napětí, aby na diodě bylo přesně to požadované, tak proč řešíš nějaký předřadný odpory.
Stále si nejsem jistej, jestli jsi pochopil, že nemůžeš normálníma prostředkama donutit diodu, aby si brala různý proud, pokud na ní bude konstantní napětí. Věř mi, že pokud nebudeš měnit VA charakteristiku diody, tedy R(u), tak to nejde. A VA charku diody součástkama kolem ní nezměníš. Leda, že bys ji zahříval, nebo něco podobného. A to bys asi zase změnil světelnou propustnost toho plasu, v kterym je zavřená.
Jediná možnost jak procpat diodou větší proud je pripojit na ní větší napětí.
Jen pro upřesnění. R(u) je derivace VA charakteristiky v bode [u,i].
Az budete nekdo prechazet silnici, kouknete se poradne na semafor. Jsem teda bohuzel momentalne v zahranici, ale tady jsou cerveny svetla normalne z ledek.... Zapojeny, se stinitkem. Zadna xtra prace. Mohl byste se mi nekdo podivat, jak je to v Cechach? Urcite by se takovy svetlo dalo lehce a lacino sehnat, pokud ho teda nechcete rovnou ukrast. Na to nemam povahu.