| hexamin |
| diky a nepoznas niekoho co pod tym uz nieco vypestoval??? pls neake osobne skusenosti ci sa to oplati pozeral som sa na overgrow ale moja angl je uboha |
|
|
| albertus |
Vážení, dovolte mi pár poznámek k LED. Těmito součástkami se zabývám cca 8 let. Spousta zde uvedených info je správných, některé ovšem nikoliv. Chcete-li mraky informací k LED, klikněte na http://ledmuseum.home.att.net/. K LED samotným bych měl cca toto. Původně byly za LED považovány samostatné čipy, které "zabalené" do skla, později plastu, vydávají světlo. V několika posledních letech ovšem honba za maximem světla způsobila uspořádání LED do matice a vznikají tak LEDkové pole v jednom čipu. Poznáte je snadno, jsou větší než klasické LED a zeména mají větší proud - cca od 150mA nahoru. A také hřejí, musí být na chladiči. Dále již dávno neplatí ceny a výkony LED které uvádíte. Svět LED lze z hlediska výkonu rozdělit na dva tábory (myslím tím komu to nejvíc svítí, má v současné době největší účinnost a svítivost) a to LED na svítící bíle, zeleně a modře - tam vítězí u nás málo známá japonská firma Nichia na jejchž LED máme postaveny všechny výrobky. Druhá část je žlutě a červeně svítící - tam vítězi USA, konkrétně firma Agilent. Jejich čipy používají všichni. U nás známé firmy, jako Kingbright jsou ovšem pouze pouzdřiči !!! LED vyrábí tak, že koupí čipy a zapouzdří je. Ovšem Nichia čipy neprodává, takže ostatní "výrobci" kupují jinde a pak to nesvítí tolik. Pokud jde o vámi zmiňované červené a modré, pak při úhlu vyzařování 20 stupňů (candely jsou vztaženy k úhlu svitu, nelze tedy srovnávat LED jinak než při stejném úhlu svitu !!!) je nyní svítivost
modré cca 4cd, červené pak dejme tomu 10cd (vše klasické 5mm LED, proud 20mA). V červené je opravdu lépe použít čtvercové LED (8x8mm) nazývané též AutoLED, FluxLED, PowerLED, atd. Jsou výkonější a přitom cenově podobné jako 5mm. My vyrábíme spoustu aplikací s LED a pro vaše pěstitelské účely by vyhovovaly zejména LEDtyče, které děláme pro mladé automobilisty - nasvícení spodku vozidla. Jde o hliníkový profil "U" ve kterém jsou LED v řadě, je to na 12V a barvy svitu jsou libovolné, a hlavě se dají na jedné tyči kombinovat různé barvy ! Celé je to zalité v čirém epoxidu a tedy vodě odolné a téměř nezničitélné. Cena např. 1m takové modře svítící tyče je cca 1000kč, osazena je 24ks LED. Pro červenou je pak cena výrazně nižší.
Pěkný den |
|
|
| hexamin |
to albertus diky za info
no bojim sa ze tie tyce nebudu to prave pre pestovatelov (nemozna vymena jednej odpalenej diodky a iba 24 ks na meter je asi malo a 40 sk za diodku je dost vela)
vedel by si porovnat 70w sodik vs led (lolko ich treba cervenych a modrich z akymi parametrami ????/
to by pomohlo aby som si urobil predstavu ci je to 100 alebo 1000 diod
cau diky |
|
|
| albertus |
| Hexamin, hustota LED (24ks/1m) je priklad, prevzato z vhodnosti pro auta. Neni problem napr. 48ks, pak cena za 1ks zabudovane LED je cca 30Kc. LED neni treba menit, nekazi se, kdyz ano menime celou tyc za bezvadnou. Delky tyci od 250mm az do 2,5m. Vykon lze bez poblemu zvysovat dvema tycemi vedle sebe, rozmer je 11,5 x 11,5mm, dve nezabiraji tedy moc mista. Dve metrove tyce po 48ks LED "vyrobi" svetlo odpovidajici cca 100W klasicke zarovky (s modrym filtrem). Parametry sodiku neznam naspamet, zjistim to, zejmena spektralni caru. |
|
|
| hexamin |
to albertus
diky za rychlu odpoved
a ak si najdes cas a zistis kolko cervenych led je treba na vyrobu rovnakeho mnozstva fotonov v cervenom svetle ako napr sodik o urcitej vatazi potesis ma
no a musim si najst cas na nastudovanie fyz jednotiek hehehe ani netusim co je to kandela ci lumen |
|
|
| fernetman |
| A nechceš Albertusi sem hodit nějaký podrobnější parametry a ceny ??? A to se dá koupit pouze zalité v tom epoxidu nebo se daj koupit i jednotlivě? Podle toho co a jak si to psal, mi nějak tak došlo, že vo tom víš nějak moc na laika nebo growera :-), takže předveď co jsi schopen nabídnout !!! Jsem zvědav !!!! |
|
|
| Deda Mraz |
| albertus: tvůj text je jistě velice zajímavý, ale jaksi v něm postrádám příklady těch nesprávných nebo dnes už neaktuálních informací, o nichž se zmiňuješ. To, že dnes trh ve větší míře nabízí i tzv. LED clustery není žádná novinka, ale zahrnout je jednoduše pod označení LED bych se trochu zdráhal, ostatně je to zkratka pro light emitting diode a nikoliv light emitting diodes (array). Dále bych řekl, že ceny a výkony zde uváděné v rozporu s tvým tvrzením naopak přímo odrážejí aktuální stav trhu. Co se týče intenzity světla, ve většině případů s ní byl uveden i vyzařovací úhel. Dále k tzv. autoLED, nemám možná správné informace, koneckonců se narozdíl od tebe o LEDky zajímám z čistě amatérského hlediska, ale domnívám se, že právě rudé diody tohoto určení pro pěstování moc vhodné nejsou a to kvůli nevhodné vlnové délce vyzařovaného světla, která je spíše bližší hranici oranžové a červené (590-630 nm), než námi pěstiteli požadovaným 660-690nm, které již hraničí s IR zářením. Nuže abych to shrnul, zdá se mi, že tvůj příspěvek je pouze pokusem o reklamu vašich výrobků, které se ale na pěstování moc nehodí. Ať už pro vysokou cenu, nebo nevhodné prostorové rozložení (tyče). Pokud tomu tak není, rád se nechám přesvědčit o opaku, ale to by si žádalo větší upřesnění, doplnění parametrů toho vašeho výrobku apod. Jinak tomu, že dvě ty tyče po 48 diodách zhruba odpovídají světlu filtrované 100W žárovky se dá celkem snadno uvěřit, klas. wolframová žárovka má účinnost asi 8%, což je ze sta wattů 8W a 96 LED při předpokládaném příkonu 0,1W na diodu mohou tomuto světelnému výkonu zřejmě snadno konkurovat. O to více mi takovéto formulace připadají účelové a ukazují skutečně na reklamní podtext... |
|
|
| hexamin |
to dedo mraz
ja dufam ze sa albertus ozve a hodi mi tu link na cervene ledky tych 660-690nm s vysokou svietivostou
mozes mi prisim ta zadefinovat a vysvetlit kandelu a lumen?? pls niekde v katalogoch udavaju lumeny a niekde kandely neviem sa orientovat
a este som nasiel toto http://www.ezk.cz/led_diody_kulate.htm
napr L53SRC-D hyper červená 660 1,6cd cca 2ck+dph 30stupnov je to ook ci nie? |
|
|
| albertus |
| Vážení, asi bohužel nemám tolik času zde podrobně popisovat vše o LED. Nařčení z reklamy našich výrobků je mimo, neuvedl jsem ani svoje pravé jméno či firmu a ani to nikdy neudělám. Obecně, účinnost nejlepších LED je nyní cca 5 - 10%. Jejich výhoda je ovšem jinde - v monochromatičnosti, tedy že svítí v jedné barvě (vyjma bílých, plněbarevných atd.). Dáme li před žárovku či sodík, nebo něco jiného barevný filtr, třeba modrý, zůstane nám pouze malá část energie přivedené do této žárovky. Dáme li stejný filtr před modře svítící LED, zůstane nám téměř sto procent (z již ovšem tak malé účinnosti LED). A vo tom to je... Vyrábět světlo, které potřebuji, nikoli celé spektrum. K jednotkám, Candela česky snad svíčka - je to intenzita světla v dané vzdálenosti od zdroje a na dané ploše! Tak a zde je ten vtip: mám zdroj světla s LED s úhlem třeba 50 stupňů, pokud této LED zmenším třeba vhodnou optikou úhel, pak zvýším svítivost udávanou v Kandelách!!! Tedy kupujete-li v GM LED s úhlem 10 stupňů či menším tak tyto budou mít největší udávanou svítivost vůbec. Neznamená to ovšem, že kupujete nejúčinější LED na trhu pro danou barvu ! Výrobci LED dosahují největší účinnost pro oblast červené ve vlnových délkách okolo 630nm. Pro 660nm je účinnost LED velmi malá - pro vás špatná zpráva. Pro 680 a více nm je účinnost zase již lepší, pokud LED ovšem pracují v dynamickém nikoli statickém režimu. Pro modrou 460nm je účinnost celkem dobrá, vše viz. např. ledmuseum.home.att.net. Stručně k cenám, nejlepší modře svítící LED na světě, které třeba GM bude nabízízet za 50 - 80Kč lze nakoupit za zlomek této ceny, ovšem pro kapku větší množství, třeba 100k. Dále mi nešlo o to nutit někomu konkrétní výrobek, ale naopak vyrobit něco na míru dle požadavku, věřte, že v této repbulice to nikdo líp neudělá. Nakonec ještě jeden technický termín. LED cluster je výraz používaný pro seskupení LED, zejména tedy v plastové krabičce umístěný větší počet jednobarevných či vícebarevných LED. Nejvíce LED clusterů pohromadě lze vidět na velkoplošných obrazovkách při různých zejména sportovních přenosech, přávě tam jde o masové nasazení LED. |
|
|
| hexamin |
diky za dalsie info asi to zacinam chapat este keby si mohol vysvetlit v com sa udavaju jednotky pre rozptil svetla z diody je to v steradianoch?? alebo v niecom inom? ako to premenit a co je to plný prost. úhel napr 70 stupnov
no a trochu reklami by si si urobit mohol a dat tu link na firmu kde pracujes kto nechce nepozrie sa cau |
|
|
| fernetman |
| Ja sem taky pro odhalení tvé práce a napsání nějakýho toho odkazu. Rád se kouknu na to , v čem jste tak dobří. |
|
|
| Deda Mraz |
albertus: Předem se upřímně omlouvám za poněkud ofenzivní tón mého předchozího příspěvku, měl jsem prostě pocit, že se tady zase někdo snaží vydělat na nevědomosti, ale ukazuje se, že jsem se zřejmě mýlil. Navíc jsi napsal, že některé informace zde nejsou pravdivé, ale neuvedl jsi žádný příklad, což ve mně pocit serióznosti taky nepovzbudilo... Nuže teď už k tomu, co píšeš v posledním příspěvku. Udávaná efektivita (5-10%) je pro mě nepříjemným překvapením, doufal jsem, že to je o dost lepší... No hele, když tak o tom teď přemýšlím, nechci znovu napadat tvé tvrzení, ale nedovedu si představit, že by mi 0,1W žárovička (která má účinnost kolem těch 8%) dokázala v noci posvítit stejně jako vysocesvítivá LED, která má zhruba stejný příkon... S vlnovými délkami a k nim se vztahujícími účinnostmi jsi mě taky moc nepotěšil, nezbyde zřejmě než počkat, až budou na trh uvedeny čipy s vylepšeným složením pro námi vyžadované vlnové délky. Problém je totiž v tom, že ačkoliv 630nm je jen o 30nm kratší než požadovaných 660nm, fotosyntetická účinnost takového světla je už několikanásobně nižší :( Dále k tvé nabídce výrobků vaší firmy, znovu se omlouvám za nedorozumnění, avšak pro pěstování by bylo zřejmě vhodnější husté rovinné uspořádání diod, tedy například svítídlo ve tvaru půdorysu pěstírny, které by svými rozměry odpovídalo právě použitému vyzařovacímu úhlu diod tak, aby byl pokryt celý pěstební prostor. Kytky by se nepěstovaly v malém množství a do výšky, ale naopak v hustě osázeném nízkém porostu (metoda Sea of green). Každopádně množství diod se pro úspěšné pěstování musí pohybovat v řádu stovek až tisíců kusů a nikoli desítek.
Takže asi tak, díky za nové informace a pohled na tuto problematiku z jiného než laického hlediska... |
|
|
| hexamin |
no trochu som studoval a
dolezita je svietivost v cd a a uhol svietenia udavaju ho v stupnoch a nie c sr co sa potom mota na ich konverziu si treba pozriet http://www.grandwell.com/vw_angle.htm
a prepocitat ten uhol na steradiany po vynasobeni svietivosti a ulu dostaneme lumeny nasiel som ledku L53SRC-F
so svetelnym tokom 4,9 lumenu za 5,57 kc
SON-T PLUS 70W ma 6600 lumenov takze cca 1350 diod
no ale kolko % vyziari sodik okolo 660nm??? mozno takze 135 diod 772 kc
zmylil som sa niekde?? opravte ma pls |
|
|
| Deda Mraz |
hexamin: dobrá práce, vím, že jsi se tím dost zaobíral... Jenom bych poznamenal, že se při porovnávání LED a sodíku nelze fixovat jen na 660nm. To je sice v červené fotosynteticky nejúčinější vlnová délka, ale ta ostatní, sice méně účinná, ale stále ještě fotosynteticky aktivní záření taky nelze opomíjet.
albertus: samozřejmě v určitém směru to i nám platné je, například ta obecná pasáž o fotosyntéze by mohla leckomu pomoci porozumnět trochu tomu, co tady píšeme. Na druhou stranu text je primárně zaměřen na vodní rostliny a jiným zdrojům světla, než jsou fluorescenční trubice se věnuje jen zcela okrajově. No a právě zářivky se pro pěstování konopí používají zřídka, zpravidla spíše pro předpěstování klonů a udržování matečních rostlin. Při samotném pěstování za účelem sklizně vyzrálých květenství je zatím nejpoužívanější vysokotlaká sodíková výbojka, protože složení jejího spektra podporuje rapidní květ (vyvolává v kytce zdání bližící se zimy). |
|
|
| hexamin |
to dedo mraz
jasne ze neberiem len 660 ale +/- 20 ale ako zistit kolko svetla vyziari sodik v tomto intervale netusim trebalo by to zintegrovat skusis to odhadnut??? |
|
|
| fernetman |
| Hele, mam takovy poznatek, mozna jste si toho uz vsimli, ale myslim, ze sem to tu nikde necet, takze... Kdyz treba na zlutou led date trosku vetsi napeti nez je standartni, tak misto zlute , tak sviti oranzove, takze z toho sem vydedukoval, ze pri zvyseni napeti na jakekoli led se posune barva o nejaky ten nanometr nahoru, takze se muzem dostat k 680 nm se standartnima ledkama, ktery maj 660 nm. Co vy na to ??? |
|
|
| Deda Mraz |
hexamin: +/- 20? To ale také není moc směrodatné, v první řadě se podívej na graf účinnosti různých vln. délek (myslím, že jsem jej posílal na začátku tohoto tématu). Chlorofyl a je v červené aktivní od zhruba 550nm až po 700nm, přestože učinnost různých vlnových délek je v tomto rozmezí značně proměnná. O odhady mě, prosímtě, nežádej, byla by to stejnak asi čísla, která mají do skutečnosti daleko. Avšak z prostého porovnání grafů fotosyntetické učinnosti a barevného spektra sodíkové výbojky vyplývá, že maximum vyzářeného světla je v oblasti, kde je fotosyntetická účinnost nejslabší (550-630nm) a naopak v oblasti s vysokou fotosyntetickou účinností vysvítí sodík jen (odhadem) do 10% svého výkonu. Pro srovnání byla použita spektrální charakteristika výbojky Osram NAV-T.
fernetman: tak to je, dle mého názoru, velký nesmysl. Barva světla vyzařovaného LED je dána výhradně chemickým složením PN přechodu. Zvýšením napětí nad typickou pracovní hodnotu dosáhneš zvýšení svítivosti diody za cenu rapidního snížení její životnosti (pokud se tedy nejedná o pulzní napájení), ale ne změny vlnové délky vyzařovaného světla... |
|
|
| fernetman |
| jasne, barva urcite zalezi na typu a mnozstvi primesi v polovodicich, ale stejne ... (vrta mi to hlavou), ve skole sme brali ruzny ty prechody a diody, tranzistory, ale o led nam nerekli ani slovo (nebo sem byl nekde jinde nez ve skole, kdyz se to ucilo :-)) Takze to co vim o led, tak je prevazne z groweru nebo z katalogu se soucastkama nebo z praxe. |
|
|
| hexamin |
takze premohol som svoju lenivost a precital si nieco o led na og a l
ed sa hodi len na pestovanie stilom sog a musi bit zavesene nizko nad rastlinami cca 1 cm ak je vyssie je neucinne
a este led ma sice vysokuzivotnost cca 100k hodin ale z pouzivanim velmi vyrazne straca svietivost
no a kym ho nepouzivaju vo velky holandsky pestovatelia neoplati sa hehe ak ano pouzivali by ho aj napriek velkym nakladom |
|
|
| fernetman |
| Takze timhle ukoncime diskuzi o LED ??? Jsou nevhodne a konec ??? |
|
|
| hexamin |
ale nie ale romanticky by som to povedal ze ak budu mat stastie vyrastu z nich hrdinovia indooru hehehehehe
no ale keby som dost skuseny v sog a staval novu skrinu isiel by som ledkami |
|
|
| Deda Mraz |
No já bych to řekl asi tak, že "mají budoucnost".
S tím SoGem jsem to docela dobře odhadnul už v tomhle příspěvku, ale zdá se mi víc než přehnané tvrzení, že musí být maximálně 1cm na rostlinami. To, že je OG obsáhlejší, ještě neznamená, že všechno, co se tam píše je pravda...a tohle se mi zdá jako blbost. Jsou tam borci, kteří rozhodně nepěstují 1cm od LED a taky jim to jakžtakž roste. Spíš bych řekl, že vzhledem k nízké emisi tepla MOHOU být AŽ 1 cm blízko k rostlinám. K té životnosti, 100.000 hodin je více než 11 let provozu a po té době je udávaná ztráta svítivosti kolem 20%. Dále si myslím, že v Hollandu nepěstují pod LED diodami z několika důvodů. Jednak se jim při už tak pohádkové ziskovosti jejich řemesla nevyplatí experimentovat s něčím jiným než HPS. Dále LED diody prošly v posledních dvou třech letech nesmírně překotným vývojem, doslova poskočily o několik generací kupředu (před pár roky byla zcela běžná svítivost rudých LED do 30 mCd) a holandští pěstitelé v té době už měli dávno nainstalované sodíkové systémy. Tudíž v době, kdy oni si vybavovali své pěstírny, byly LED diody ještě v plenkách a na trhu nebyla lepší volba než HPS...
Já osobně mám taky už rozjetý sodík a jsem docela spokojený, ale pokud vývoj LED diod půjde dále razantně dopředu, může se už za pár let stát, že se taky přeorientuji na LEDky. Stačilo by mi, aby jedna dioda stála do 5 Kč a měla světelný tok alespoň 10 až 20 lumenů. koupil bych jich tisíc nebo dva a kam se hrabe sodík... |
|
|
| albertus |
| Vážení, pár poznámek. Chcete-li pro kytičky širší spektrum než umí jedna LED (cca několik nm), pak není problém kombinovat na jedné desce různobarevné LED. Čtu zde, že mají význam i okraje spektra, ovšem potom nezbývá než použít širokospektrální (bíle) svítící LED. Ty začínají se svitem na 400nm a končí na 800nm. Vrchol mají na cca 460nm (neboť je v nich zakletá modrá LED) teplotu chromatičnosti mají cca 5500K - studená bílá. Pokud by některá vlnová délka (barva) byla "slabá", pak lze doplnit např. o červenou LED (červené mají bílé málo). Spektrální čáru bílé mohu přiložit. Dále změna barvy ze žluté na oranž zvětšením proudu opravdu existuje. Jmenuje se to wavelenght shift. LED opravdu mění vlnovou délku v závslosti na teplotě, proudu, atd. Ovšem jsou to nanometry a pokud LED přetížíte proudem, vzroste uvnitř teplota a změní barvu, překročením přípustého proudu ji však zničíte. |
|
|
| fernetman |
| Můj odhad byl dobrej, sem fakt skvělej pozorvatel !!! |
|
|
| hexamin |
ale mozno sa vsetci pozerame zlym smerom mozna sa daju ledky vyuzit na nieco ine
pri citani og som nasiel ze je mozne nimi svietit v case tmy vlnovymi dlzkami okolo 800nm bohuzial som vymazal link a som lenivy to hladat viete o tom nieco??? nieje to uz ir?? |
|
|
| fernetman |
| no, to muzes na kytky svitit v case tmy, ale jenom v zelenym spektru, ktery ty kytky vlastne nevidi, odrazi ho. Ale 800nm je uz prece infra, takze to nevim jaky by to melo ucinky v case spanku. Podle me to je ale blbost svitit na kytinky infra, kdyz zrovna vodpocivaj, nechal bych je v klidu spinkat. Ale nekdo tu uz testoval infra lampu z led na kytky, ale uz si fakt nevzpominam jaky z toho byly vyvozeny zavery. |
|
|
| Deda Mraz |
albertus: špatně jsi si to vyložil, při pěstování je naopak výhodné omezit se na na monochromatický zdroj s nejeefektivnější vlnovou délkou... To, že mají význam i okraje spektra jsem psal myslel tak, že mají význam při porovnání účinnosti sodíku a LEDky. Chtěl jsem tím říct, že nelze u sodíku a LED porovnávat jen výkony v jedné vlnové délce, ale je třeba zohlednit i fakt, že sodík ve svém spektru obsahuje i další, sice podstatně méně, ale stále ještě fotosynteticky účinné vlnové délky. Bíle svítící LED se moc nehodí, protože zelená dioda bude zcela nevyužitá.
Co se týče té změny vln. délky v závislosti na těch faktorech, které jsi vyjmenoval, je to pro mě nová užitečná informace. Můžeš prosímtě napsat, zda by například bylo možné rudou LED s údavanou vln. délkou 630nm provozovat na impulsním napájení a dosáhnout prodloužení vlnové délky vyzařovaného světla až někam k oněm 660 nanometrům? To by bylo hodně príma.
fernetman: jasně, sorry za bludy obludy.
hexamin: 800nm již IR je, ale jak velký vliv na vodní hospodářství rostlin bude mít, to vážně nevím. Zřejmě se zlepší odpar vody z listů, což nakonec vyústí v lepším příjmu vody kořeny. Otázka ale je, v jaké míře bude tento vliv působit... Zkus se zeptat SUPa, ten si IR diody dost pochvaloval. Já jsem v tomto ohledu zatím dost skeptický, nevěřím totiž, že by drahé IR diodky určené primárně do dálkových ovladačů, měly takový přínos, který by stál vůbec za povšimnutí... |
|
|
| hexamin |
to dedo mraz
diky opytam sa ho ale popisane to bolo cca tak ze to pomaha fotosynteze skusim najst ten link ak by slo len o odpar stacilo by viac vetrat uz to idem hladat |
|
|
| fernetman |
| Tak jsem se konečně rozhod, že do toho půjdu, ale nebudu stavět žádnou big skříň, protože do toho se mi nechce zase tak moc investovat, ale že dám do kupy LED-matkárnu. To tu ještě nebylo, takže to zkusím. Předpoklady, že bude matka růst tady jsou, takže nevidím důvod, proč to nezkusit. Za posledních pár týdnů se tady vedly dlouhatánské diskuze o tom, jaký LED vybrat. Já si osobně myslím, že to musí bý 660 nm, že ty kolem 630nm nejsou vončo, ikdyž maj o dost vyšší svítivost. Takže jako červený LED jsem vybral L-513LRC. Pro informace: parametry nejdete zde a z tohoto obchodu . Je tam napsaný, že je to 1 cd, ale na tom prvním odkazu je napsaný max výkon 2cd. Beru, je to málo, ale za tu cenu je to úplně ůžasný. Předpokládám, že budu dávat panely z LED i na stěny.A jako modrý LED sem vybral tyto .Nad poměrem LED zatím přemýšlím. Tak toto je zatím z mojí strany vše a teď čekám vaše názory, nápady a rady. |
|
|
| hexamin |
drzim palce
dufam ze nas budes informovat pravidelne podla mojich vypoctov davaju tie ledky cca 1lux kolko ich pouzijes ??
das vela modrich? rast.......... |
|
|
| fernetman |
| Nechtel jsi napsat lumen misto lux??? Luxy ti prece udavaj intenzitu, ne ??? A to je jestli se nemylim svitivost/plocha a kdyz nevis jak velkou plochu budu osvetlovat (zatim to presne nevim ani ja :-)) tak, prece numuzes urcit intenzitu svetla ??? Behem tejnde bych chtel rozjet prvnich 100 LED a pak behem dalsich dvou tejdnu dalsich 200, ale to uz bude zalezet na mnoztvi volnyho casu. Prece nemuzu v kuse jenom dělat plošáky (to by nebyl problem, ale vrtani je uz trochu narocny) a pajet do zblbnuti. Myslim, ze na 1 matku by tech 300 LED mohlo stacit. Jestli to chci mit jenom na matku (vlastne mi jde o rust a ne o kvet), tak bych tam mohl dat tech modrejch vic nez tady na Groweru kdo kdy pouzil, ale o spravnym pomeru bych si klidne nechal od nekoho poradit. |
|
|
| hexamin |
jasne pomylil som sa myslel som na lumeny
az budes menit matky mohol by si skusit nechat ich pod ledkami kvitnut len takzo zvedavosti ak budes mat cas
no a co sa tyka pomeru modra/cervena ti neporadim ale bol by to zaujimavy experiment a velmi uzitocny skusit rozne pomery
a este ma napadlo mozno by sa daly modre vypinat zapinat aby sa menil pomer modra/cervena |
|
|
| fernetman |
| to uz me taky napadlo s tim menitelnym mnoztvim rozvicenych modrych led a premyslim o tom. Chtelo by to udelat ten experiment, udelat 3 panely po cca 100 LED a pod kazdy zasadit 1 seminko a kytka, ktera by mela nejvetsi prirustky, tak ten panel(pomer LED na nem) by byl pro pestovani nejidealnejsi. |
|
|
| Zoidberg |
| Otazka pro elektrikare: U skrine, kde bych chtel pestovat pod diodama, nahodou vede drat zvonkovyho proudu. To je tusim 12V, to samy, co radite jako napeti zdroje. Neslo by to pichnout na to a usetrit za zdroj? |
|
|
| Soars |
zkoušel kámoš před cca 6. lety tehdy nebyly ledky tak silné tak svítil vyřazeným reklamním panelem (červené , žluté a modré diody matice asi 30*120) z výšky nevím přesně ale asi asi 15 cm. Ve skříni s větrákem z počítače TNS (mělo to uhlíkový filtr který nepustil ani světlo a tlumil hluk) a používal jen ty červené a modré v poměru 3/1
Prý to dopadlo docela dobře, ale panel už mu dávno nefunguje , ještě se ho zeptám když se náhodou potkáme jaké měl výsledky a pošlu to sem. |
|
|
| viridis |
| 2 Zoidberg: zvonkovy trafo Ti da tak odhadem 500 mA. Jedna LED rekneme 30 mA => 500/30 = 17 ks segmentu po max. 5 ks do serie LEDek tim napajet muzes - ale uz si nikdo nezazvoni :(. |
|
|
| Sinuhet |
Mam vizi svetle budoucnosti...
Ve skrini nekolik laseru s presnymi vlnovymi delkami pro spolupraci s chlorofylem. Pocitacem rizene zamerovani tech laseru na kytku tak, aby postupne objizdely kytku, list po listu, palicku po palicce s presnym davkovanim fotonu. Jeden silnejsi laser pro "tvarovani" koruny (zastipovani ala hvezdne valky). :-)
Ale abych nebyl az tak off, mam pro vas mozna zajimavy napad. Koupit si opticke filtry k fotaku, ktere propousti jen co nejuzsi pasmo svetla kolem tech vlnovych delek, ktere nas zajimaji. Pak staci nasroubovat filtr na fotak ze vzdalenosti 1m ho namirit na svetelny zdroj a fotak nameri nejakou expozici, ktera je umerna intenzite vyzarovaneho svetla ve vlnovych delkach danych tim filtrem. To umozni porovnavat jednotlive svetelne zdroje ve spektralnich oblastech, ktere nas zajimaji.
Cele to stoji na jednom predpokladu, ze se daji sehnat uzkospektralni opticke filtry v prislusnych vlnovych delkach. Jdu se podivat nekam na web... |
|
|
| osim |
| Vykon ledky sa da zvysit pomocou pwm zdroja(pulse whidt modulation). princip je jednoduchy ako ked pripojite ziarovku va vyssie napatie.hodne silne zasvieti a odide do vecnych lovist. Ale ak ju pripajate na vyssie napatie v kratkych impulzoch tak nestiha zhasnut takze sa to javi ako keby svietila stale a co je dolazite svieti silnejsie. to iste sa da spravit s LEDkou. treba len skusit. |
|
|
| lSlUlPl |
| Mam to v planu v dalsim kole pesteni v LED skrince.Tak pak dam vedet ale stejne to asi o dost sunda zivotnost ale 200 000h co udavaj by to mohlo podchitit. |
|
|
| Sinuhet |
| citace: |
Původní příspěvek od osim
Vykon ledky sa da zvysit pomocou pwm zdroja(pulse whidt modulation). princip je jednoduchy ako ked pripojite ziarovku va vyssie napatie.hodne silne zasvieti a odide do vecnych lovist. Ale ak ju pripajate na vyssie napatie v kratkych impulzoch tak nestiha zhasnut takze sa to javi ako keby svietila stale a co je dolazite svieti silnejsie. to iste sa da spravit s LEDkou. treba len skusit. |
Jenomze je opravdu celkovy pocet fotonu vyzarenych za casovou jednotku vyssi, nez pri kontinualnim sviceni? Nebo se diky mezeram mezy pulsy jedna o totez, ale diky setrvacnosti lidskeho oka to vypada, jako by dioda svitila kontinualne vice? |
|
|
| oton |
| já bych se jen chtěl zeptat, máte někdo s tima LEDkama už konkrétní výsledky, případně fotky, nebo jsou to jen teorie a spekulace, protože pokuď by se to aspoň trochu nerovnalo sodíku, tak bych řekl, že je to plejtvání jak časem tak penězma :) |
|
|
| Sinuhet |
| citace: |
Původní příspěvek od oton
já bych se jen chtěl zeptat, máte někdo s tima LEDkama už konkrétní výsledky, případně fotky, nebo jsou to jen teorie a spekulace, protože pokuď by se to aspoň trochu nerovnalo sodíku, tak bych řekl, že je to plejtvání jak časem tak penězma :) |
Kdyz kdyzi pan Edison hledal to spravne vlakno pro svou zarovku, musel udelat nekolik set neuspesnych pokusu, nez nasel ten spravny material. Nejsi evidentne Edison. Toje OK, ale zkus alespon ty, kdoz Edisoni jsou, neodrazovat.
Zatim cekej, jestli to Edisoni vychytaji a pak si to v klidu pouzij. |
|
|
| oton |
to Sinuhet: já nechci nikoho odrazovat, mě jen zajímá, jestli už má někdo nějaký výsledky, a jeslti to má vůbec smysl.... si mě nepochopil
jen bádejte, zapálený hlavičky :D |
|
|
| Sinuhet |
| Jestli to ma smysl se predem nevi. Zatim probihaji pokusy. |
|
|
| osim |
| to Sinuhet: vidis to ma nenapadlo. Ja si to overim a dam vediet. zalezi to podla mna na pomere impulz/medzera. zintegrujem a uvidim :-/ |
|
|
| morrissey |
| ale tady (http://www2.webpark.cz/diody/), naleznete řekl bych dobrý popis zapojení LEDek. I já to z toho jakš takš pochopil. A to su vysokoškolák. hahaha. Ne vážně. |
|
|
| bigfoot |
Proc na led pouzivate trafa?
treba jedna je na 3V v siti mame 230V stridaveho dioda propousti jen polovinu. 115/3=38.333 to je 38 led do serie . Vykyv site prehnane na 250V tudis 125/77=3,3V na jednu led, ktera toto napeti kratkodobe vydrzi a jelikoz v podstate blika, vydrzi to urcite. Jestli nechceme aby blikala, vyfiltrovat kondenzatorem a je to.
Kdyz vememe treba 380 led a kazda 20mA, pri zapojeni primo na sit mame odber 200mA a to je uplne smnesne.
K tomu pulznimu modu:
LED vydrzi i 3x vetsi proud pocas velmi kratkeho okamziku a proto vic zasviti. Taky je potrebna pauza aby se nam LED nespalila. Pocet vyzarenych fotonu v jednotce casu vsak zustava stejny nebo se dokonce snizi. Tema zableskama oblbneme oko, ale pochybuji, ze kytku a chem reakce. |
|
|
| lSlUlPl |
Hele zatim jsem o tom moc neuvzoval ale neni tam jakoby 230 porad akorat jednou v plusu a jednou v minusu,jsem dost mimo zejtra si to preberu??
Pak bych taky rek ze je obcas v siti vysi spicka nez 250 a tak bude trafo slouzit jako pojistka za 50 KC i kdyz to taky nemusi vzdycky vyjit.
Dalsi zadrhel poradne budou svitit jen polovinu doby jestli vubec,kdyz se veme v potaz nabeh sinusoidy,no ale to se asi da nejak osefovat prez ty kondiky.
A co me prijde vubec blby kdyz se jedna posere tak ti vypadne celej blok 40 kusu coz si zada skoro okamzitou napravu.Me vypadneou jen 4 kusy coz je zanedbatelny a muzu na to na cas hodit bobek a nemusim nic vymontovavat.
Ale jinak te chapu ze ti jde o snizeni strat,GE index je podle me docela dobra porovnavaci metoda ale chtel bych jeste zavyst neco jako GEc coz by byl GE index celku kde by se zapocitavala i energie dodana vetrakum vyzarena tlumivkou atd kde by na tom LED byly zas lip oproti klasickejm systemum.
Jinak jsem si z bez stratovou metodou taky pohraval az dotestuju celkovou spolehlivost mozna to zkusim ale musej bejt nejak rozumne opravitelny zavady a ne ze kazdej tejden budu pomoci skratovani hledat spatnej kus.
Jinak nechtel jsem rejpat svetu mir |
|
|
| Shadoow |
tývole asi nakopim LEDky a vypolstruju skřín z 5stran:)
K+ |
|
|
| hary |
| ty wole to je fakt dobrý ta spotřeba stou učiností to je nářez ale to tapetování 10000ks za 2,10 to je 21000kč neříkám že to je příliš mnoho oproti té učinosti ale pro mnoha lidí to bude asi otazka daleké budoucnost nejen kvůli finacím ale i ty věci a zapojení nebude nic jednoduchého jinak za tvůj thrend K+ |
|
|
| robos |
| uf, tiez ma zaujima to riesenie s tymi 10 000 diodami a o cene nehovorim, ale drzim palce, experimenty rulezzz:)K+ |
|
|
| jestedman |
dostavas K, protoze se mi to libi a uvazuju o tom
az budou prihod fotky |
|
|
| gr@wer |
Hmm, rozhodne zajimava teorie, to ano. Take vse kolem sleduji bedlive kde se da, ale pouze ze zajimavosti. Rozhodne je pro mne daleko jednodussi koupit do skrine za par tisic 2x600W sodik nez za nekolik desitek tisic tapetovat skrin LED diodama, nemluve o pracnosti tohoto reseni, atd. I kdyz uznavam, ze pokud se vse podari, vysledny efekt muze mit neco do sebe.
BTW: Hele a kde sezene clovek najednou $1000+ na diody, kdyz jeste pred par tydny neni schopnej dat dohromady pitomejch 41 baku na semena, no to je mi zahadou heh |
|
|
| jestedman |
| no opicak tady tvrdi, ze to bude mit ucinost jako zhruba 1-2kW vybojka, takze nepotrebuju tolik, tudiz to nebude tak drahy |
|
|
| hexamin |
to maharsi
drzim ti palce ale pridam par poznamok neviem ci sa ti budu pacit;-(
1.uvazujes spravne ze diod budes potrebovat vela hehehe
2.ale ak zmenis napetie posunie sa spektrum diody neviem ako sa tento jav vola a ci je sposobeny iba zahrievanim diod ale skus si to pozriet a precitat nieco naokolo
3. to je pekne ze chloroplasty absorbuju svetlo iba kratky casovy usek a potom predavaju energiu ale nemyslim si ze budu vsetky pracovat naraz v cykloch preto je dolezite svietit nepretrzite alebo aspon upravit dlzku ci frekvenciu cyklov
dufam ze ti to vide (tiez by som sa bal ze diody nepresvietia rovnaky objem rastlinnej hmoty ako 1kw hps takze mozno sog)
ciao |
|
|
| PiosOne |
| maharsi: držím palce ať ti to vyjde a už se těším na fotoseriálek. btw. není náhodou dopplerův efekt něco se zvukem (ve zkratce že před jedoucím autem je zvuk slyšet na menší vzdálenost než za ním)? jo a pro povzbuzení taky nějaká ta karmička :) |
|
|
| hexamin |
to maharsi
diky za upozornenie precitam si tem patent (ak sa mi podari otvorit tu stranku)
na zmenu vlnovej dlzky som upozornoval koly tomu ze ak zapojim zltu ledku na 9V svieti oranzovo neviem posudit o kolko nm sa zmenila vlnova dlzka a zmena cca 10nm je asi naozaj zanedbatelna
kolko lumenovmaju tvoje ledky? |
|
|
| Kokono |
>PiosOne> Dopplerov efekt spociva v zmene frekvencie (tym aj vlnovej dlzky) svetla vnimanej pozorovatelom ak sa zdroj pohybuje. Pri pohybe smerom k pozorovatelovi je frekvencia vyssia, pri pohybe od pozorovatela nizsia. To iste plati aj pre zvuk.
>Maharsi> V prvom rade ti prajem uspech, ak sa ti to podari nastartujes revoluciu v efektivnom vyuzivani energie pri growingu.
Tie linky nejdu otvorit, skus ich postnut este raz, rad by som si ich precital.
Vidim ze to mas premyslene, no asi to tak lahko nepojde.
1) Ako pise hexamin, pri pretaktovani LEDky svietila viditelne inym svetlom. Ak to dokaze postrehnut ludske oko, urcite to je zmena o viac ako jednotky nm, kyticka je urcite na taketo veci citlivejsia, ale to by sa dalo vyladit.
2) Je mozne ze perioda 3/240000 neni vhodna rovnako pre vsetky rastliny, mozno to zalezi dokonca aj od konkretnej genetiky. To by sa tiez dalo vychytat pouzitim nejakeho preladovacieho spinaca. Asi bude treba dost experimentovat kym dosiahnes vysledky, no pevne verim ze ti to vide...K+ len tak dalej, postni foto hned ako dake budu. |
|
|
| PiosOne |
| kokono: ok, díky za doplnění informací, nevěděl jsem že to platí i pro světlo. |
|
|
| viridis |
Drzim Ti palce, jen bych poznamenal, ze trapit LEDku napetim a zjistovat, pri jakem napeti ... atd... nema mnoho smyslu, svitivost LED je dana - krome jineho - pruchodem proudu, nikoli velikosti prilozeneho napeti. Na cervene LED je ubytek napeti cca 1.5 Voltu, typicky proud prechodem je vetsinou 20 mA. Da se pouzit vetsi proud, pak ovsem musi nasledovat primerena doba, kdy proud neprochazi: napr. zvedneme-li proud 100x, tedy na 2 Ampery, musime doby, kdy prochazi zkratit take 100x , cili prochazi zhruba jen setinu sekundy. Zalezi ovsem na max. povolenem proudu prechodem - zjisti z katalogu, proud nelze zvysovat libovolne, i kdyz by prochazel pouze miliontiny sec.
Videl bych to tak, ze na kazdem panelu by mel byt zdroj konstantniho proudu pro kazdou seriovou radu diod, a ten teprve spinat v pozadovanem rytmu - honit to primo napetim, at tam tece, co tam tece neni prilis koser a odrazi se na zivotnosti konstrukce.
AD 'Potřebuju pomoct se spínáním 12V/200A na několik mikrosekund!' - zaroven me napada,, ze kdybys udelal ten proudovy zdroj pro kazdy panel, (jeden panel tak do 2 az 5A na 48 Voltech) tak nebudes potrebovat takovy proudy a da se to zvladnout se soucastkami 'za hubicku', zvlast, kdyz pri navrhu budes myslet na jeho spinani s tim, aby se nemusel budit vykonove, ale napetim. |
|
|
| gr@wer |
Opicaku, ja osobne ti fandim, vazne se mi tohle reseni moc libi, ale ..
Nechtej, abych ti tady spocital, kolik let budu svitit za muj levnej proud sodikem a kolik kilo susenyho vyprodukuju (a kolik toho vubec dokazu zhulit) nez dozenu tvoje pocatecni naklady na LEDky a ostatni nezbytne komponenty ty dlouhodobej horizonte.
A i kdyby tohle reseni bylo nevim jak vyhodne v horizontu 10ti let, klobouk dolu pred zapalem dnesnich studentu, co desetitisice korun z dlouhodobych brigad venuji do svy almary ... tim spise, kdyz riskuji anonymitu aby rozlozili naklady z par dolaru za semena, obzvlaste za tak vyjimecna semena lol
Nemyslim to spatne, jsem proste rypak od prirody a kdyz mi neco nesedi, musim se proste ozvat. K+ pro tebe at vis, ze to neni ve zlem .. cus gr@wer |
|
|
| lSlUlPl |
| Hele ja nevim jestli jsi koukal na muj therd je pravda ze jsem ho jeste neuzavrel ale to prijde.No a na co se te chci zeptat jakej uhel budou met ty diody co ti prijdou?? |
|
|
| Locki23 |
MAHARSI: No, jsem tejden na dovoleny a nestacim koukat. :)
Naprosto nerozumim elektrice...lepsi uz je to ale ve fyziologii rostlin. Ten patent nejde otevrit, takze jsem to necetl. Hrozne fandim podobnejm experimentum, ovsem predpovidam Ti, ze tech 3 mikrosekundovejch intervalu tam budes muset narvat vic. Odhaduju radove tak desitky na ten jeden 240000 mikrosekund "spanek". Neni totiz naprosto mozny(jak uz psal Pitrysek), aby vsechny aktivni chlorofylovy komplexy chytly onen jeden zablesk. Normalne rozhodne nepracujou synchronim zpusobem, jak by to bylo idealni pro Tve reseni a z kontinualniho slunecniho svitu se aktivuji v ruznejch casech. Realne odhaduju, ze to bude pri kazdym zablesu pouze nekolik malo procent celkoveho chlorofylu, ktery uvedes do aktivniho stavu.
Resil bych to tedy tak, ze bych to sileny kvantum diod(i kdyz ses dobrej, tech 11000 pripajenejch kousku Ti fakt nezavidim a predpovidam, ze jeste pul roku se Ti kazdou noc bude zdat, jak pajis diody :D) rozdelil na segmenty, ktery by vuci sobe byly asynchronni a podle jejich poctu bych je pak nechal stejne blikat vickrat na tu dlouhou periodu tmy.
Taky bych to nehrotil jen na ty 3 mikrosekundy, ale dal bych tak 5. Coz je opet osetreni toho, ze rostlina neni stroj a vyrazne tim navysenim zvysis sanci na chyceni fotonu...resp. zvysis pocet molekul aktivovanych zableskem.
No uvidis. Strasne se na to tesim...muj odhad je, ze ve vysledku budes blikat nekolikrat casteji s malinko delsimi intervaly a pak to snad pojede.
Ovsem bojim se jeste jedne dulezite veci...na beh fotochemickych reakci v rostline maji zasadni vliv i jine vlnove delky, nez ty, ktery aktivujou oba chlorofyly. Tim, ze budou chybet se podle myho nazoru(a toho, co me ucili ruzni paprdove...treba ale kecali :) ) zase nejak posune ten pomer 3/240000, protoze nasledny kaskadovy reakce, ktery svetlo mimo chloroaktivni vlnovy delky ovlivnuje budou probihat casove jinak. Uz to tu ale nekdo na groweru psal i s tim, jak jednotlivy nefotosynteticky vlnovy delky pusobi na rostlinu.
Znova ale opakuju, jsem Tvuj zapalenej fanousek a tesim se.
L. |
|
|
| Balabán |
HMM Kdyz si to tak spocitam tak te to vyjde pekne draho jenom zy led-¨ky a to nemluvim o zbytku systemu 20000Kc jen za svetlo no nevim , kazdopadne zajimavej expriment , na ledku bych ani nepomysle kdybych to tady necetl .
cuyy ahodne uspechu s LED :)) |
|
|
| Locki23 |
| MAHARSI: OK, no problem pal...ale po prvnim omylu zkus co Ti radim...:) |
|
|
| hexamin |
to locki
kde si mozem overit potrebu vsetky vlnovych dlzok svetla? neaky link ci citacia pls slo by doplnit chybajuce svetlo hps par watov ci mh a usetrit na modrych diodach
to maharsi
ako usporiadas tie diody v akych vzialenostiach cca 1cm? aku to bude mat plochu? niekolko m2? |
|
|
| Locki23 |
hexamin: nemam moc cas to hledat...neco je tady:
http://grower.cz/forum/showthre...16&pagenumber=6
Ale v treadech o ledkach byly i odkazy a podrobnejsi specifikace pusobeni jednotlivych vlnovych delek. To najdes. :)
s doplnenim chybejich vlnovejch delek to vidim stejne. Poridit levny lumeny pres LED a prdnout tam jeste slabou HPS. |
|
|
| W3m3n0 |
| Na www.ges.cz maj ted vyprodej supersvitivejch diod tak hurá na ně |
|
|
| W3m3n0 |
| Na www.ges.cz maj ted vyprodej supersvitivejch diod tak hurá na ně |
|
|
| gunman |
Maharshi, ako bývalý fyzik som v tvojich úvahách nenašiel žiadnu chybu, takže ti držím palce, mohlo by to fungovať. Toto ma na groweri vždy fascinovalo, že sa tu vyskytujú ľudia, ktorým to páli, v bežnom živote na nich narazím veľmi zriedka :-))
Pokiaľ ide o ten posun vlnovej dĺžky pri napájaní vyšším prúdom, ten určite nie je taký, aby sa dal zistiť voľným okom. Ide totiž o to, že vlnová dĺžka je priamo určená energetickým rozdielom excitovanej a základnej hladiny v danom atóme, a tie hladiny sú určené kvantovými pravidlami v elektrónovom obale atómu. Väzbové energe kvantových stavov sú o niekoľko rádov vyššie než typické kinetické energie voľných nosičov náboja v polovodiči, takže prúdom alebo tepelným pohybom atómov polovodiča sa kvantové hladiny "rozlaďujú" iba nepatrne, odhadujem rádovo 10**-5. Ak sa dá voľným okom zistiť posun farby svetla, bude to preto, že pri zvýšení napájacieho prúdu sa začnú preferovať iné vyžarované čiary.
Iná vec je tvoja snaha merať spektrálnu charakteristiku fotkou z digifoťáku. To nemá šance na úspech, cez pôvodné spektrum sa ti preloží najprv charakteristika snímacieho prvku vo foťáku (ten zďaleka nie je korigovaný na "bielu" farbu) a potom farebná škála CMYK pri naťahovaní do fotoeditora. Jediný spôsob je spektrometer.
Pokiaľ ide o biochémiu, samozrejme že bunky neprijímajú svetlo synchronizovane, ale odhadom by som nastavil interval svetla tak desaťnásobok tých 3 us a tmu by som nechal. Tu sa ovára krásny priestor na experimentovanie. Opakujem, znie to sľubne a informuj. |
|
|
| 1.ondras |
No pěkně dobrý nápad, ale
LED diody nevyzařují světelné spektrum, ale pouze jednu určitou vlnovou délku.Myslí někdo, že by to stačilo???
Nechci nikoho urazit, je to pouze můj osobní názor ( možná nejsem dost informovaný ), ale do toho bych v žádném případě nešel. |
|
|
| CarloSSS |
:) škoda, že jsem si tohoto threadu musel všimnout zrovna v neděli ve 2.30h ráno když v 5h mám vstávat do práce a je právě 3.10h a já to teprve dočetl!!!Zajímavé!!!napadlo mě zkombinovat sodík a tyhle LEDkdy!!!ale já je chci mít zespodu (podlaha skříně)
doma sadit nemůžu, ale stavět skříň mám povoleno!!!Budu se totiž za pár měsíců stěhovat do vlastního a tam už rozjedu lampu!!!chtěl bych tam jen 4x 70w (z rohů) a zespod bych si teda mohl začít dělat LEDky!!!určitě to bude mít nějaký vliv!!!Ale budu čekat na názoRRR EDISONŮ!!!dík a konečně DOBROU NOC!:)!
:mutant: |
|
|
| hexamin |
hello maharsi pekny den ti prajem :-)
velmi pekny link si tu hodil o tych led veris tomu co tam pisu? napr
Now I also have read an plant biology text book stating that
'the chlorophyll reaction centers absorb maximally at 680 nm (Photosystem I)
and 700 nm (Photosystem II). Conflicting data? Yup. But - it confirms that 640 nm is too low.
ta dievcina co to pise pouziva sice niekedy divne argumeny hehehe ale mas overene ze 640nm je ook? no keby nebolo hps by nefunovali hehehe este skusim vypocitat kolko lumenov maju tvoje diodky za vysledok nerucim hehehe takze toto je z rovnakeho linku
these conversions are rather fun, yes?
actually, sy9942 and i are saying the same thing. it's just that the original question was how to convert mcd (millicd) to lumen. and that's 0.013 lu = 1 mcd.
same thing as 1 cd = 12.57 lu.
just depends on which side of the candle you're on
takze tvoje 640nm ledky budu mat tak cca 37,71-62,85 lumenov uff celkom dost heheh iba ze by tam bola chyba
but regardless, the conversion is a little flakey, since cd and lu are two differerent things...be careful...
vybral som len perlicky hehehe kolko lumenov maju tie diodky pls a aky je ich el vykon?
to carlossss
to moze byt zaujimave ale si si isty ze rasliny absorbuju svetlo aj spodnou starnou listov? |
|
|
| fernetman |
Ctu dobre nebo ne ??? Mluvis tu o kilu kytek nebo kilu palic ??? Ale tohle uz zavani vyroby omamnych latek v mnozstvi vetsim nezli malem, zase to nemyslim, tak jak to zni, proste se uz tesim na tuhle velkou akci, uplne vidim tu skrin.
20% je uz celkem dost, je rozdil jestli vypestujes 1000g palic nebo 1200g, podle me je 20% dost velka "zbytecna strata", ale cenove jsou ty 640 nm levnejsi, coz zase snizi pocatecni investici, tohle je podle me jenom o tom, kolik kdo do toho je ochotny vrazit penez. V dnesni dobe jsou jedinym problemem penize, kdyz mas je, tak muzes mit cokoliv.
A tohle jsem uprime teda nepochopil: "na kmitočtu ve fotosynteticky nejaktivnější časti". Prece lumen je lumen, ma presnou definici a velikost, vzorec jak se spocita atd... proste LED 20st 1 cd je nejaky ten necely lumen baj oko. Muze mi nekdo vysvetlit to :"na kmitočtu ve fotosynteticky nejaktivnější časti" Je to mimo moje chapani.
Jinak sem tim nemyslel nic spatneho vuci Maharsimu, fandim mu. |
|
|
| Deda Mraz |
fernetman: nejsem si jist, jestli to Maharsi s vysvětlením té věty chytil za správný konec, tak se taky přidám ;) Ono je to asi tak, že fotosyntéza nemá zdaleka stejnou účinnost při všech vlnových délkách pohlceného světla. Nejvyšší účinnosti pro chlorofyl dosahuje modré světlo na 460nm a červené kolem 660-690nm. Světlo sodíkové výbojky je však převážně v oblasti oranžovožlutých vlnových délek, které mají v porovnání s jasně rudými 660nm několikanásobně nižší fotosyntetickou účinnost. V tom právě tkví jedna z esenciálních výhod LED, protože díky jejich extrémní úzkospektrálnosti (světlo je prakticky monochromatické) je všechen světelný výstup uskutečňován pouze ve fotosynteticky nejúčinnější podobě. Žádné žluté, oranžové nebo dokonce zelené vlnové délky, které jsou pro pěstování rostlin pod umělým osvětlením nežádoucí...
Proto skutečně jeden lumen je jeden lumen, ale je propastný rozdíl v jeho účinku, poskytuje-li světlo rostlině nebo jen umožňuje nám lidem vidět ve tmě...
Eh, tak asi tak no, jsem docela našrot, holt Blueberry už dozrála a je mocná... :bandit: |
|
|
| fernetman |
Aha, uz sem pochopil, ono ledky maj nejvetsi vyhodu v tom, ze maj monochromaticky svetlo, takze jakou vlnovou delku spektra chceme, tak tu muzeme mit (teda skoro), to u sodiku nejde, treba takovej 70w sodik ma 6800 lumenu, ale kolik jich vyuziva kytka ? Takovejch 1000 lm ??? A zbytek lumenu za kery platime jak mourovati elektrarnam jdou do haje, takze pokud to beres tak, pomer 1 lumenu ledky(640-660nm) na 10 lumenu sodiku, tak to bych i souhlasil.
Vsem se omlouvam, ze tenhle rozbor, ale chtel sem to pochopit a co si nenapisu nebo nenakreslim, tak nepochopim.
Hele vis, ze to bude peknej omrd pajet tolik led ??? To mas 20 000 pajecich bodu + odpory, co takhle si to nechat udelat u nejaky firmy, kde to muzou pajet vlnou nebo ultrazvukem ?
Pekna predstava s tou vodarnou a hašem, vetsina lidi je rada, kdyz si muze narvat do vodarny listi nebo pridat k tabaku trosku skera nebo aspon nejaky shit a ty bys to rozjizdel s hasem, hihihi |
|
|
| The X |
| Jo tak nejak to presne je ale zase neni ta fotosinteza uplne na nule mimo tohle spektrum jestlize vememe 640 nm jako krajni mez tak daleko lip roste ta kytka mezi 350 az 510 nm a 640 az 690 nm.Ale je fakt ze do diod muzes investovat i proud kterej se promeni v teplo a prod kterej davas aby jsi teplo odvetralo. |
|
|
| hexamin |
hello
najprv diky za odpoved to maharsi
hm este trochu pridam v tom linku co tu hodil maharsi z og som este len na strane 25 ale mam uz predstavu o premene cd na lumeny hehehe takze lumen=2pi(1-cos a/2)cd no to som nevymyslel ja ale mam pocit ze je to spravny prevod takze diodky tuto propagovane maju cca 1,75-2,94 lumenu (ale na kmitočtu ve fotosynteticky nejaktivnější časti, což je alfa a omega celé naší story!) neviem posudit si je to vela alebo malo to necham na inych
tiez som mal pocit ze nasa v tom co je na nete dostupne hovorila o nevyhnutnosti ineho zdroja svetla so sirsim spektrom
a este k elektronike (neviznam sa v nej tak co napisem je mozno blbost ale mozno ma niekto opravy) takze ak chces blikat ledkami efektivne potrebujes ostre prechody z pulzov a nie nieco ako sinusoidu (berte to s rezervov netusim ci som sa vyjadril ook) bude to vediet zabezpecit tvoj zdroj?
a takychto detajlov je v tejto story podla mna este dost takze klobuk dole pred pioniermy |
|
|
| fernetman |
to Deda Mraz:vsiml sis, ze sme oba odeslali prispevek ve stejnou chvili ?? Ale uprednostilo to tebe :-) asi si to poslal o par sekund driv :-)
to hexamin: libi se mi tva myska :-)
No, zatim k tematu asi nic nemam co bych mohl prihodit, ale Maharsi by mohl zacit postupne rozvadet svuj projekt do detajlu, fakt me zajima jak to vyresi s tim napajenim, protoze to co sem zatim, cet o zdrojich a pozadavcich o zdrojich je potrebna urcita znalost elekriky a elektroniky, pokud s tim pulznim napajenim udela nekde botu, tak by to pak mohlo zpusobit velke skody |
|
|
| Zoidberg |
Mnoho otázek může vyřešit stránka http://www.ledgrowlights.com/
Jde o komeční prodej pěstepních LED svítidel. Radí tu mimo jiné používat 10-20W červených a 1-2W modrých na čtvereční stopu. |
|
|
| Deda Mraz |
| Maharsi: 20W řekněme alespoň pětkrát šestkrát účinnějšího světla se vyrovná 100-120W sodíku a to se mi na ploše thruba třicet krát třicet centimetrů nezdá tak málo... A pokud jsem si všiml správně, pěstují pod tím i rajčata a ta se mi na světlo nenáročná nezdají, takže to asi taková blbost nebude... |
|
|
| fernetman |
Chci se pokusit o pokus a overit jeden patent, ktery Maharsi zminoval a to ten s tim 3 us ON/240 ms OFF, jenze ja pouziju 1 ms ON/240 ms OFF, protoze nemam cim spinat na ty 3 us, tak to bude 1ms, myslim, ze to nebude vadit, jenom nebude tak brutalni uspora jako by byla u tech 3 us :), k testu pouziju 80 cervenych Ledek(660 nm, 2 cd, 30 st=1 lumen) a 20 modrych (470 nm, 3 cd, 30 st=1,5 lumenu), modrych chci pouzit tolik, protoze to chci dat nad matku a taky ty modre nelze tolik pretaktovat. Takze k tomu taktovani, ledky budou pripajeny dle nakresu, takze vsechny budou napajeny napetim 12 V (samozrejme pulzni napeti, 1 ms ON/240 ms OFF), takze svetelny vykon tohoto pole by mel byt kolem 600 lumenu, cevene budou pretaktovany 6x a modre 3x (protoze maji vyssi napajeci napeti), takze proud na cervene ledce by mel byt kolem 120 mA a proud na modre 60 mA, u tech cervenych vyrobce uvadi, ze pri cyklu 1/10@KHz maximalni proud az 160 mA, takze o zivotnost se nebojim, mely by nejakou dobu vydrzet i s pretaktovanim o modrych bohuzel nic nevim, takze se uvidi. Jenze jsem se dostal k problemu, snazil jsem se spocitat, jaky zdroj mam pouzit, ale nedosel jsme k zadnemu rozumnemu cislu, jednou mi to vyslo az strasne moc a po druhe zase strasne malo, takze prosim vsechny, co v elektronice nesvacili a nespali, tak prosim vas, vemte do ruky kalkulacku a zkuste vypocitat celkovy proud (ve spickach) a vykon (ve spickach), nepotrebuju to jenom kvuli zdroje (chci to pichnout na pc zdroj, ten by to mel utahnout), ale hlavne kvuli tranzistoru, ktery to bude spinat,, takze moooc prosim, zkuste to nekdo spocitat, dle nakresleneho schematu (nebo navrhnete i jine zapojeni) moooc diiik
PS: muzete mi nekdo rict, proc mi to nikdy neukaze nahled ??? Tak si na to prosim kliknete !!! Obrazek je v poradku |
|
|
| fernetman |
| Furt mi vychazi cislo 12A a tomu se mi nechce verit, taky mi vyslo 3A, coz je prijatelne, ale co je z techto dvou hodnot spravne ??? Kurna, fakt nevim, gde bych vzal zdroj , kterej by utahl 12A. Kurna, proc ja sem furt svacil v elektronice ??? Hecne te se nekdo a zkuste to prepocitat, pls |
|
|
| G-man |
| No ja newim... Este jsem newidil zadny rozumnny wysledek z LED diod. Wsichni o tom mluwi, ale kde nic tu nic. Nechci tim ledky nejak odsuzowat, ale podle mne na ne jeste nedozral cas. |
|
|
| Skogen |
| Dobra iniciativa!!! Ale bude to chtit velkou investici casu, ale hlavne penez, jinak drzim palce;) |
|
|
| Zadir |
| Bude to urcite dost zajimavy proti tomu co je tady videt spousta skrini na jedno brdo. Ne ze by byly spatny, rad bych byl, kdyby ta moje uz taky jela, ale ty diody sou pro me nak nepredstavitelny, takze se uz tesim na fotos. |
|
|
| Antymo |
| No tohle bude inovativni - pryc se sodiky se šilenou spotřebou! Přichází éra LEDek(no to asi těžko.. :-) ) |
|
|
| CAESAR |
4: vriridis k prispevku c.18
ako chces prosim Ta prinutit tu LEDku aby brala vatsi prud pri konstantonm napati ha? ono je to totiz tak, ze aj keby mas 1000A zdroj tak ta LEDka si pri tom 1,5 V napati zober vzdy len tych 20mA. samozrejme ina LEDka iny odber a ine napatie, tiez iny odber
4:maharasi
akosi sa to tu zaseklo. co tak daky update? |
|
|
| CAESAR |
4:maharasi
to je jasne ten odpor sa vola predradny. lenze ten prud mozez len znizovat od toho max prudu ktory by cez nu tiekol v pripade ze by tam ten odpor(rezistor) nebol. nie zvysovat o to mi v tom predoslom prispevku islo.
asi som spravne nepochopil ako to viridis myslel. |
|
|
| kafevar |
Maharsi, jako pestitele si te celkem vazim, ale tohle jsi asi nepochopil. Pokud ma ta ledka nejaky odpor s prubehem R(u) a je na ni pripojeno nejake konstanti napeti u=U, pak podle ohmova zakona uz dlouhou dobu plati, ze proud i(u)=u/R(u). Nic jinyho v tom vztahu vazne neni.
Zmena vrazeneho odpou (predpokladam seriove) sice zmensi/zvetsi proud vetvi, tim padem i diodou, ale je na nem zase vetis/mensi napetova ztrata. Cili na samotne diode nebude pozadovane napeti. Leda bys ho zvysil/snizil a tim bys zvysil/snizil i proud a jsme tam kde jsme byli.
Jedina moznost, podle ohmova zakona, jak zvysit proud prochazejici diodou, je pripojit ji na vetsi napeti a doufat, ze to na tu chvili vydrzi. Tim samozrejme myslim, aby na samotne diode bylo vyzsi napeti. Tedy pokud se jiz pouzivaji predradniky, staci zmensit jejich hodnotu. Ale tim padem bude dioda ne vetsim napeti. (Mensi ubitek na predradniku.) Teoreticky by i slo nejak zmensit jeji odpor, treba teplotou, ale nevim nevim.
Ted kdyz to tak po sobe ctu, tak jsme to asi vsichni mysleli dobre, ale nepochopili jsme se. :D
Ted to po sobe ctu podruhy a mam pocit, ze to podle toho mojeho popisku nemuze nikdy nikdo pochopit. :crazy: |
|
|
| Crat |
| Maharsi : To co jsi tu napsal je dobrá úvaha, ale elektrotechnik z tebe asi nikdy nebude. Věř mi, já mám na elektroniku školu. Teoreticky by to šlo, ale musíš vzít v úvahu jeden z docela nepříjemnejch faktorů, a to ten, že se jádra diod při vyšším napájecím napětí natavují. (To způsobuje změnu barvy při stálém napětí 5V a následné spálení diody). Nezáleží při tom vůbec na teplotě, ale na chemické reakci, ke které dochází uvnitř diody při napětím vyšším než dovoleném (samozřejmě, že má rezervu). Dioda se ti stejně pomalu rozkládá, ale při tak krátké době svitu by to v pěstírně trvalo třeba měsíc. Myslím že by se ti to sakra prodražilo. |
|
|
| bardel |
| Velmi zaujimavy clanok. Ak som to spravne pochopil , chces pouzit cervene a modre led? rozmyslal som ci ba sa nemohly led pridat po bocnych stenach skrinky. Hore by bol sodik a po bokoch skrinky by boly este led aby lepsie "posvietily" na rastlinku. Idem si teraz stavat moju prvu skrinku chcel by som poradit. Taktiez ledky moc nehreju, takze podla mna by to bolo idealne. Taktiez by nebole treba extra velke mnozstvo led. na moju skrynku 40x40x80 by stacilo okolo 150 -200 |
|
|
| CAESAR |
| ale ked tam ten odpor nebude tak sa zvysi napatie privadzane na tu LED o ubytok napatia ktory bol na tom odpore |
|
|
| CAESAR |
no ano
ale ked znizis napatie znizi sa tym aj prud prechadzajuci cez tu diodu |
|
|
| Sinuhet |
casar: Jeste zapominas na to ze voltamperova charakteristika diody se lisi od charakteristiky rezistoru. Zatimco zmena proudu podle napeti je u rezistoru linearni, u polovodicovych prvku tomu tak neni.
IMHO je to o tom najit si na VA charakteristice diody bod ve kterem chci aby pracovala a ten vnejsimi prvky nastavit. |
|
|
| CAESAR |
v tom mas iste pravdu, tak isto sa pracovny bod nastavuje aj na tranzistoroch, pouziva sa na to spätnoväzbovy obvod, ale ta dioda ma staly vnutorny odpor, takze tam plati furt ohmov zakon, precitaj si to co napisal kafevar prispevok 42, a ak sa ti to ani potom nebude zdat, tak si zeber zdroj, merak a diodu omeraj si tam prud vzdy pri inom napati a uvidis ze mam pravdu
cus |
|
|
| CAESAR |
| ak si si nahodou nevsimol tak ten graf hovori otom ako sa meni prud a napatie v zavislosti na zmene predradneho odporu, cize nic o zmene vnutorneho odporu, hovorim ti najlepsie to uvidis ked si to pekne sam omeras |
|
|
|
