Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Věřím, že pro mnohé nechutné, ale taková už realita bývá. Ať si z toho každý vezme to svý.
Rakovina plic
Nádor vzniká neorganizovanou proliferací (růstem) buněk, jejímž základem je mutace DNA (změna genetické informace). Tuto mutaci mohou způsobit faktory biologické (některé viry), chemické (mutageny, karcinogeny), fyzikální (záření) nebo hormonální.
Rozdělení nádorů podle chování
Nepravé nádory – útvary, které svým vzhledem nádory připomínají, ale vznikly jiným způsobem než abnormálním dělením buněk, např. nahromaděním tekutiny (cysty).
Pravé nádory
benigní – nezhoubné – ohraničené od ostatní tkáně, nešíří se do okolí. Recidivují (po léčbě se znovu objeví) vzácně.
maligní – prorůstají do okolí a jsou schopny se hematogenně (krví), lymfogenně (lymfatickými cestami) nebo přímým šířením rozsévat do ostatních částí těla a zakládat tam metastázy. Vzniku maligního onemocnění mohou předcházet změny, které jsou označovány jako prekancerózy. Jedná se sice o abnormální buněčnou aktivitu, ta ale ještě nemá nádorový charakter. Vývoj v maligní nádor trvá obvykle řadu let.
Nejčastějším nádorem plic je bronchogenní karcinom. Téměř jedinou příčinou jeho vzniku je kouření. Je velmi zhoubný, dlouhou dobu se nijak neprojevuje, a proto bývá odhalen až v pozdních stádiích. Z lékařského hlediska se dělí na malobuněčný a nemalobuněčný.
Malobuněčný karcinom je typický svým rychlým růstem a brzkým zakládáním metastáz. Mezi malobuněčným a nemalobuněčným bronchogenním karcinomem je kromě rozdílů v agresivitě a projevech také rozdíl ve způsobu a možnostech léčby. Nemalobuněčné karcinomy jsou více operabilní.
Plíce jsou také nejčastějším orgánem, ve kterém se vyskytují metastázy zhoubných nádorů jiných orgánů.
Projevy primárního nádoru
Nádory plic jsou obvykle v raných stadiích bezpříznakové. Spolu s jejich růstem se začínají objevovat příznaky. Projevují se také podle toho, o jaký typ nádoru se jedná.
Nejčastějším příznakem rakoviny plic je kašel. Protože rakovina plic velmi často postihuje lidi s chronickou bronchitidou, při níž je kašel samozřejmostí, rozhodujícím údajem je změna charakteru kašle. Může být více dráždivý, záchvatovitý, může se změnit množství a charakter vykašlávaného sputa (hlen).
Dalším průvodním znakem je tzv. hemoptýza (vykašlávání krve pocházející z průdušek nebo plic). Ne každá vykašlávaná krev je však příznakem rakoviny plic. Nejčastěji je způsobena infekcí dolních cest dýchacích. Charakteristické, i když ne příliš časté, je vykašlávání sputa vzhledu malinového želé.
Obvyklým projevem je chrapot. Je způsoben postižením nervu (nervus laryngeus recurrens).
Příznakem již pokročilejšího onemocnění je dušnost, nechutenství (relativně často odpor k masu) a úbytek hmotnosti více než 5 % váhy během 3 měsíců bez dietních opatření.
Rostoucí nádor se dále projevuje bolestí na hrudi. V závislosti na typu nádoru má různé příčiny a různý charakter. Prorůstání nádoru do hrudní stěny se projevuje tupou přetrvávající bolestí, bolest při dýchání, která se zhoršuje při kašli a hlubším nádechu, značí zasažení pohrudnice, trvalé, kruté bolesti ukazují na zasažení nervů. Nádor na periferii může způsobovat bolest pod lopatkou.
Dušností, kašlem a bolestí na hrudníku se projevuje také pleurální výpotek (tekutina nahromaděná v pohrudničním prostoru). Provází však i jiné nádory (prsu, žaludku), srdeční selhání nebo plicní embolii.
U některých typů nádorů se může objevit tzv. Pancoastův syndrom. Jedná se o soubor příznaků zahrnujících bolesti ramene a paže, atrofii svalů ruky a slabost. Objevuje se ještě před kašlem, hemoptýzou a dušností u periferně lokalizovaných nádorů. Může však být také způsoben infekcí. V souvislosti s tímto syndromem může dojít k stejnostrannému poklesu očního víčka – tzv. Hornerův syndrom.
Rostoucí nádor může začít utlačovat cévní stěnu horní duté žíly a tím bránit dostatečnému průtoku krve do pravé síně srdeční. Pak se otokem obličeje a paže, kašlem a záchvatovitou, zpravidla noční, dušností projeví tzv. syndrom horní duté žíly. Způsobuje také bolest hlavy, dysfagii (porucha polykání) nebo synkopu (náhlá a krátkodobá ztráta vědomí).
Vyšetřovacími metodami se určuje typ nádoru, jeho lokalizace, vztah k okolním strukturám, rozsah postižení regionálních lymfatických uzlin, výskyt metastáz a jejich lokalizace.
Anamnéza
Jedná se o důkladné zhodnocení rizikových faktorů prostřednictvím rozhovoru mezi lékařem a pacientem. Lékař zjišťuje, zda není nemocný vystaven rizikovým faktorům v práci (ionizující záření v uranových dolech, chemické karcinogeny apod.), potřebuje údaj o výskytu nádorového onemocnění v rodině a zaznamená si prodělaná onemocnění, hlavně plicní choroby. Nejdůležitějším údajem je to, zda je pacient kuřák či nekuřák.
Skiagram hrudníku
Skiagram hrudníku je rentgenový snímek hrudníku z předozadní i boční projekce. U nejasných nálezů je indikováno CT vyšetření.
CT je určitým druhem rentgenového vyšetření. Pomocí počítače se pak data zpracovávají a poskytují lékařům podrobné informace o vnitřních orgánech. S pomocí CT lze posoudit i postižení regionálních lymfatických uzlin. Tento údaj je důležitý při rozhodování o léčebném postupu. Velikost uzlin do 1 cm se obvykle považuje za negativní nález. V případě nejasného nálezu je indikována mediastinoskopie.
Mediastinoskopie
Provádí se v celkové anestézii. Přístupem nad hrudní kostí je možno pozorovat postižení mediastinálních uzlin a případně odebrat vzorek na histologické vyšetření.
Cytologická a histologická vyšetření
Jedná se o vyšetření, s pomocí kterých se ze vzorků tkáně určuje mikrobiologická podstata nádoru. Pro vyšetření je postačující minimální vzorek tkáně, který se získává punkční jehlou (punkce lymfatických uzlin, pleurálního výpotku atd.) nebo stěrem speciálním kartáčkem při bronchoskopii.
Magnetická rezonance
Ačkoli má magnetická rezonance vyšší specifitu i spolehlivost než CT, toto vyšetření je časově náročnější a dražší, a nepřináší oproti CT žádné zásadní informace. Standardně se proto nepoužívá.
Pozitronová emisní tomografie
Tato zobrazovací metoda využívá k vizualizaci radionuklidy, které se akumulují více ve tkáních nádorových než zdravých. V posouzení postižení uzlin jsou přesnější než CT. Standardně se toto vyšetření nepoužívá, protože je velmi drahé a v České republice nedostupné (v celé ČR je pouze 1 přístroj).
Bronchoskopie
Bronchoskopie je základní vyšetřovací metodou u každého pacienta s podezřením na rakovinu plic. V lokální anestézii se pomocí speciálního zobrazovacího přístroje (bronchoskopu) zkoumá rozsah nádoru. Umožňuje získat materiál na cytologické a histologické
vyšetření.
Tzv. fluorescenční bronchoskopie využívá rozdíl ve fluorescenci nepravých, benigních a maligních nádorů. Určitá aplikovaná fotosenzitivní látka se specificky hromadí v nádorovém ložisku.
Přes bronchoskop je také možné provést endobronchiální ultrazvuk. Je vhodný pro posuzování hloubky nádorové infiltrace a postižení lymfatických uzlin, které nejsou patrné na rentgenovém snímku.
Torakoskopie
Jedná se miniinvazivní operační metodu, při které se 1cm vpichy v oblasti mezižebří zavádí přístroje, kterými je možno prohlédnout si plíce a pleurální dutinu. Umožňuje také odběr materiálu na histologické vyšetření.
Oproti torakotomii (operační metoda, při níž je hrudník rozříznut v oblasti hrudní kosti) je torakoskopie šetrnější, méně bolestivější, má lepší kosmetický efekt a vyžaduje kratší hospitalizaci. Její nevýhodou je nemožnost palpačního vyšetření plíce (pohmatem) a mohou tak uniknout hlouběji uložená ložiska.
Transparietální punkční biopsie plic
Jedná se o odběr materiálu na cytologické vyšetření vpichem skrz hrudní stěnu tenkou jehlou nebo hrubší jehlou na histologické vyšetření. Využívá se spíše při diagnostice periferně uložených nádorů.
Léčba
Při terapii nádorů se rozlišují tzv. léčebné záměry, které jsou určeny typem a pokročilostí nádoru a celkovým stavem nemocného.
Kurativní záměr – cílem léčby je nemocného vyléčit. Ve většině případů se za kritérium úspěšnosti považuje přežití bez návratu choroby po dobu 5 let.
Paliativní záměr – cílem této léčby je zbavit nemocného projevů nádoru nebo zpomalit růst nádoru.
Symptomatický záměr – týká se nemocných, kteří nemají naději na uzdravení ani na zástavu postupu onemocnění. Cílem této léčby je snaha o udržení kvality pacientova života. Je zaměřena převážně na tišení bolestí.
Chirurgická léčba
Pacienti jsou po léčbě dále sledováni, aby byl včas zachycen případný návrat choroby.
Platí, že největší naději na vyléčení má pacient s nádorem, který lze chirurgicky odstranit.
Pro plánovanou operaci je nutné znát rozsah nádoru (tzv. staging), zda je vůbec možno jej odstranit (tzv. resektabilita). Pacient musí projít předoperačními vyšetřeními, aby bylo možno zvážit a minimalizovat rizika spojená s operací (tzv. operabilita).
Součástí předoperačního vyšetření je vyšetření plicních funkcí: Spirometrie – měření ventilační funkce plic. Poskytuje informace o základních dechových objemech. Poukazuje na stupeň postižení funkce plic a informuje tak o přípustném rozsahu odstranění části plic.
Difúzní kapacita plic – měření objemu plynu, který přestoupí z plicních sklípků do krve za časovou jednotku.
Spiroergometrie – vyšetření, při kterém se během zátěže monitoruje spotřeba O2, produkce CO2, vydaný pracovní výkon a EKG.
Scintigrafie plic – radioizotopové vyšetření, kterým se zjišťuje informace o distribuci ventilace (která část plic je funkční a která ne).
Krevní plyny – doplňkové vyšetření obsahu O2 a CO2 v arteriální krvi.
Před plánovanou operací je nutné alespoň 2 týdny vůbec nekouřit. Součástí předoperační přípravy je také rehabilitace s nácvikem dechových cvičení a správného odkašlávání. Pokud je to nutné, jsou pacientovi podávány léky, které mu odkašlávání usnadňují, popř. tvorbu hlenu snižují.
Pro chirurgické odstranění nádoru se používá několik typů plicních operací v závislosti na velikosti plicního nádoru. Každý člověk má 2 plíce, pravá se skládá ze 3 laloků (lalok = lobus), levá ze 2 laloků. Každý lalok je ještě rozdělen na segmenty. Operace jsou nazvány podle toho, která část plíce je odstraněna:
Radioterapie je léčba ionizujícím zářením. Energie záření se předává do nádoru a nádor je tím poškozován. Předpokladem pro tuto léčbu je to, že nádorové buňky jsou k poškození zářením citlivější než buňky zdravé. Používá se nejčastěji v kombinaci s chirurgickou léčbou.
Celková aplikovaná dávka záření je dána velikostí nádoru a je omezena tolerancí okolních zdravých tkání. Podává se frakcionovaně (celková dávka je rozdělena do několika menších a je aplikována v průběhu několika dnů). Záření se aplikuje do tzv. cíleného objemu (do místa nádoru), proto je důležité co nejpřesněji určit lokalizaci a rozsah nádoru.
I radioterapie má své nežádoucí účinky. Vyplývají z přímého poškození zdravých orgánů a tkání ozářením. Nejčastěji se objeví během ozařování nebo do 3 měsíců po jeho skončení. Tzv. postradiační syndrom se projevuje např. únavou a nechutí k jídlu. Jako prevence před jeho vznikem působí dostatek odpočinku, pobyt na čerstvém vzduchu a konzumace zdravé a vyvážené stravy v pravidelných malých dávkách.
Kůže může zareagovat na ozařování zčervenáním, může svědit, mokvat nebo se olupovat. Zmírnit dráždění se dá nošením volných prodyšných oděvů. Po radioterapii není vhodné vystavovat pokožku slunečnímu záření, omývat ji vysušujícím mýdlem nebo ji při utírání dřít.
Je možno na postiženou kůži aplikovat masti s kortikoidy a zásypy. V místě radiace dochází k vypadávání vlasů či chlupů a snižuje se činnost mazových a potních žláz. Na svědomí může mít také bolest hlavy, únavu, ospalost a nevolnost. Tyto příznaky jsou způsobeny zvýšením nitrolebního tlaku. Odstraňují se farmakologicky. Poškození jícnu se projevuje bolestivým a obtížným polykáním.
Bolest zmírní analgetika (léky proti bolesti) anebo polykací směs obsahující anestetika (znecitlivující látky). V neposlední řadě může radioterapie způsobit útlum produkce kostní dřeně a tzv. akutní radiační pneumotitidu, která se pozná podle suchého dráždivého kašle, dušnosti a bolesti na hrudi. Léčí se kortikoidy a klidem.
Pozdním následkem (projevuje se až po 3 měsících po ukončení terapie) ozáření plic je zmnožení plicního vaziva, tzv. fibróza, která je provázena dušností.
Existují dva základní typy radioterapie. Teleterapie, zevní radioterapie, při níž je zdroj záření umístěn mimo pacienta, ozařuje se tedy z vnějšku a z dálky. Při brachyterapii, vnitřní radioterapii, je zdroj záření umístěn přímo do oblasti nádoru, kde se tak koncentruje vysoká dávka záření.
Další terapie
Jedná se o léčbu vysokými dávkami cytostatik. Cytostatika jsou pro buňky toxické látky, přičemž platí, že nádorové buňky jsou na toxické poškození citlivější než buňky nádorem nepoškozené.
Používá se v kombinaci s radioterapií a chirurgickou léčbou.
K nežádoucím účinkům patří poruchy krvetvorby (anémie, krvácivé komplikace, poruchy srážlivosti krve), postižení zažívacího traktu (zánět dutiny ústní, zánět jícnu, nevolnost, zvracení, průjem, křečové stavy).
Způsobuje vypadávání vlasů a únavu. Může dojít také k poškození srdce.
Endobronchiální léčba
Cílem této léčby je obnovit průchodnost dýchacích cest, které mohou být nádorem zúžené.
Dělá se s použitím laseru, elektrokauterizace (upálení nádoru proudem), kryoterapie (zmrazení), fotodynamické terapie (destrukce nádoru ozářením UVA nebo viditelným světlem) nebo zavedením endobronchiálních protéz, tzv. stentů.
Podpůrná terapie
Tato léčba hraje důležitou roli v péči o psychiku pacienta. Zaměřuje se na odstraňování průvodních symptomů a komplikací nemoci. Jde především o zmírňování bolesti, o dohled na dostatečnou výživu pacienta a o psychoterapii.
Rizikové faktory
Nejrizikovějším faktorem pro vznik rakoviny plic je kouření. Riziko mnohonásobně stoupá po vykouření 150 000. cigarety.
Důležitý je také druh kuřiva, obsah karcinogenních látek, cigaretový filtr. Méně nebezpečné jsou dýmky a doutníky.
Svou roli hraje počet vykouřených cigaret za den a celková doba kouření, což souvisí s věkem začátku kouření.
Nebezpečí číhá i na pasivní kuřáky.
Rakovina plic souvisí také s působením kancerogenních vlivů radioaktivních látek, ionizujícího záření, azbestu, arzénu, vinylchloridu apod.
Negativní vliv má extrémně znečištěné ovzduší, nevhodné složení potravy, prodělaná zánětlivá a fibrotická plicní onemocnění a rodinný výskyt rakoviny plic.
Prevence
Primární prevence je zaměřená na zabránění vzniku onemocnění, vyhýbání se výše zmíněných rizikových faktorů. Nejideálnější je kouřit vůbec nezačít, ale už i pětiletá abstinence riziko rakoviny plic snižuje.
Nikdy se však nevyrovná nekuřákům. Pokud je úplná abstinence „nemožná“, je lepší snížit denní množství vykouřených cigaret, kouřit cigarety s nízkým obsahem dehtu. Ve snižování počtu cigaret může pomoci návod jak přestat kouřit.
Nepřipustit pasivní kouření a vyvarovat se profesionálních rizik. Dbát na důsledné doléčení onemocnění dýchacího ústrojí. Nemalou roli hraje zdravá strava, dostatek tekutin a pravidelný pohyb.
Tzv. retinoidy dohlížejí na normální průběh buněčného růstu a diferenciace, antioxidanty zpomalují nádorovou přeměnu.
Sekundární prevence je zaměřená na včasný záchyt onemocnění ve stádiu, které je léčitelné a mnohdy i vyléčitelné. Základem je tedy aktivní vyhledávání nádorových onemocnění, nejlépe plošně v celé populaci, tzv. screening. V České republice se screening rakoviny plic prozatím neprovádí.
Terciární prevence předchází poškozením vzniklých v důsledku onemocnění nebo terapie. V onkologii to znamená následné sledování pacientů po terapii s cílem včasného záchytu případného navrácení choroby.
Nekuřte děcka, hulte cannabis. Ještě se nepotvrdil jediný případ kdy jen kuřák cannabisu dostal rakovinu plic nebo něco podobného.
Zkušenosti bratra hulí už asi teď 10let. Byl dýchat na plicní a nadýchal nadprůměr, asi má velké plíce.
Já nepiji alkohol ani nekouřím a je mi fajn.
Snáze uvěříme lži, již jsme slyšeli uš tisíckrát, než pravdě, která je vyřčena poprvé.>4 2 0<
Původní příspěvek od Mr.MEN Nekuřte děcka, hulte cannabis. Ještě se nepotvrdil jediný případ kdy jen kuřák cannabisu dostal rakovinu plic nebo něco podobného.
Zkušenosti bratra hulí už asi teď 10let. Byl dýchat na plicní a nadýchal nadprůměr, asi má velké plíce.
Já nepiji alkohol ani nekouřím a je mi fajn.
O tom plucnom je to aj pravda kamosov stryko vraj mal tiez nadpriemer a tiez daval len cannabis!
A co sa tyka cigariet chcem prestat od noveho roku ked sa podari dufam ze hej lebo viac ako 10 denne nedam
Aj ja chcem prestat od noveho roku fajcim uz ale 4 roky priblizne 10 cigariet denne a ide to dost do penazi aj do zdravia cize od noveho roku stim seknem a uvidime kolko mi to vidrzi keby zas zacnem tak napisem
Jo, precevzeti nekourit je hezky, sem zvedavy, kolik z vas to vydrzi, uz vidim ty natazeny protivny ksichty par dni bez cigara Nekourim ctyri mesice, obcas dost hulim, ale cigaro si nedam, a ani nemam chut a to sem kouril normalne krabicku denne i vic, asi to chce odstranit prave ten blok v hlave, a hlavne si uvedomit, ze cigara sou uplne zbytecny. Za penize co zbydou z cigaretek si koupite v klidu dalsi obed.
Jo tak přesně kvůli tomuhle mě štvou kámoši, který neuznávaj čistý špeky a když před nima začnu motat čistý tak začnou mít kecy že to je hnus a že to přeci nebude hořet.
Většina jsou to samozřejmě kuřáci, ale už jsem potkal i týpka kterej do mě hučel jak nesnáší cíga a vůbec a pak umotal špeka se 70% tabáku.
Já nekouřím pres rok, a budu tet hulit patym rokem. Cigarety mi prijdou naprosto zbytecné, proto sem prestal, nedám si ani vyjimecne, a ani nemam chut, spis naopak, ta chut cigaret me odpuzuje, díky, ne! Zustanu pouze u cannabis, tam si aspon vychutnam chut, a uziju stavek btw. Do speku si cigaro davam, teda, ne uplne do kazdyho modelu, ale vetsinou jo, ..
Původní příspěvek od mopslik kouřil jsem 8 let, z toho poslední rok krábu denně.. přestal jsem ze dne na den.. za 162 dní to budou 3 roky
tak to gratuluju
Já kouřím cca 9let, hlavně v hospoďe, v práci ani moc ne, doma už vůbec, ale když se v práci sejde banda známejch a všichni čadí každejch třičtvrťě hodky cígo, tak je těžký nedat si taky.
Poslední dobou mi chutnaj cigára z měkkejch krabiček-přijdou mi takový proschlejší. A zpozoroval jsem, že poslední cca 3roky přidávaj do tabáku různý chemky aby právě vydržel déle vlhký-a to chutná dost chemicky, kysele, odpuzuje mě to(a sylyšel jsem, že to ještě zvyšuje riziko vzniku rakoviny apod.), tak jsem přešel na poloviční Javanese a balim si jen když mám opravdu chuť-vytáhnout z krabičky umí každej.
Vlastně si kupujem smrt ještě horší, než kdykoli dřív, ještě nám to napíšou velkým písmem, že nás zabíjejí a my to dobrovolně přijímáme a kupujem.
Když jsem nemocný, tak přestanu třeba na 14dní ale pak se k tomu blbec vždy nějak vrátím.
,,Každej, kdo kouří by zasloužil facku."
londýnská černoška při ankeťe na ulici v jednom tv dokumentu.
Ale do 4 cigaret denně to berou doktoři ještě jako zdravý životní styl.
Nedávno byl v novinách článek o nějaký 90 nebo 100letý paní, která kouřila 50 let a je zdráva, ale přiznala, že si dá už jenom jedno po večeři a už jí cigarety nechutnají a hodlá přestat.
Začlo to pokusem, skončilo závislostí na pěstování. Rostlina je duch. Rostlina nemá duši. Duch je vyrovnanost. Rostlina je tedy také vyrovnanost. Nemá strach, za ničím se nehoní. Žije teď a tady. Rostlina dává jen to, co člověk potřebuje. Příroda potřeby lidí zná. Dělá to přirozeně a prostě, neboť ji nepřekáží rozum. Rostliny nám umožňují, abychom pochopili svůj vlastní život.
Původní příspěvek od Mr.MEN Co jsem slyšel za výmluvu že kouří je "že neví co z rukama tak kouří".
Při tom sem se zasmál a povídám "nevím co z žílami tak si budu něco píchat".
Nejhorší je že skoro všechny co znám tak kouří co to kua je za trend. Se mi s nima ani nikam nechce protože být pasivní kuřák mě strašně se-e.
Nejlepší by bylo to zakázat ale to se kua nikdy nestane . Už vidím všechny mí kamarády pomalu umírat. Svinstvo jedno radioaktivní.
Tento názor chápu, pokud jsi nekuřák, jak jsi psal Bohužel, kdyby jsi někdy pocítil tu sílu závislosti na nikotinu a cigaretě celkově, tak něco takového nenapíšeš.
Já ze zdravotních důvodů nehulím třetím měsícem (ty řeči o tom, že canabis s plícemi nic nedělá, mě prosím necpěte), přestat úplně kouřit je pro mě předsevzetí letošního roku, jelikož jsem na sobě začal pociťovat vysokou míru závislosti. Abych si mohl dokázat, že mám určitou vůli, nechávám si na pc stát krabičku Máček a motivací pro mě je si prostě nezapálit Snad to vydržím, jestli to bude neúsnosné, tak je daruji některému z kamarádů, co si dobrovolně ničí zdraví dál ....
to, že tráva s plícema nic nedělá je až moc relativní pojem. Většině uživatelů dělá a dělá skoro to samé co tabák.
Podíval jsem se na to z jiného úhlu pohledu. 90% lidí, které znám kouří krabičku Startek denně. To je 365x61 . . . tedy 22265Kč ročně . . . .
Existuje jediný způsob jak do plic dostat THC bezpečně a to je vaporizace (i když jeden nikdy neví). A i když ten nejdražší vapík co znám s TOP Luxusní výbavou vyjde na 13.000Kč (pokud je ještě něco lepšího nechť mě někdo opraví, já mám na mysli Volcano digit.), tak by na něj většina mých známích, na místo cigaret, dokázala ušetřit za 214 dní, což je lehce přes 7 měsíců. A to nemluvím o tom, že by jim spíš vyhovovalo něco mobilního, nejlépe nějaký iolite/i-inhale, který stojí třetinu . . . . .
PS: a to nemluvím o rozdílu účinnosti kouření vs. vaporizace a s tím ušetřený materiál/peníze za něj. Vlastně s vapíkem by běžnému spotřebiteli stačila 1 sklizeň do roka. Nějakých 200g . . . 0,55g/den. A představy, že vaporuju 0,55g denně se děsím :-D
Plíce vs kuřák, rakovina
21-12-2009 v 11:21 AM
<---Kill him!
Nekourim ctyri mesice, obcas dost hulim, ale cigaro si nedam, a ani nemam chut a to sem kouril normalne krabicku denne i vic, asi to chce odstranit prave ten blok v hlave, a hlavne si uvedomit, ze cigara sou uplne zbytecny. Za penize co zbydou z cigaretek si koupite v klidu dalsi obed.
