Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
morfee: nejsi mimo ....ba i mas pravdu...viz. treba krystalky (radio bez napajeni)...je to tady sice prezentováno jako stres kytek....ale osobně nad tím váhám....
btw.jsem kdysi v nejakym ARadiu viděl schéma na "odposlouchávání" rostlin (v podstatě to byl nějaký zesilovač biologických jevů) a když se k tomu připojil repráček tak bylo "něco" slyšet
imho.no a když se nad tím pořádně zamyslíš...ba i nezhulený...tak přijdeš na to že těch možností je milión....
zkuleny napad jsem vymyslel v nezkulenem stavu a myslim myslim... snad by to teda slo. Docela dlouho se zajimam o ziskavani elektriny alternativnimy zpusoby a vyjimecne me v tomhle treadu napadlo i vyuziti te male elktriny ziskane timto zpusobem. otazka je jestli by to vbylo dost a jestli by to melo tu spravnou polaritu (i kdyz tu jak je videt zatim vlastne nevime jaka je sparavna vic testu pro elektriku.. mozna taky neco vyzkousime az se poradim se spolupestiteli...
A hele, co smoukreport? Vidis subjektivne rozdil mezi elektrifikovanou a neelektrifikovanou palkou
Kazdopadne zajimave cteni, to se musi nechat!
A IMHO se klanim k Voidmanove alternative- tj. poustet proud do kytek jen v rustu/(ja bych teda spis v )nakvetu a pak pri flushi.
Myslim si, ze proud by mohl kytku nakopnout kytku k vykvetu, anzto by nahle doslo ke stressu, na ktery neni zvykla. Z te same teze vychazim i pri moznosti napajeni v dokvetu.
Jeste tak pul roku budu cist a pak si postavim neco podobneho... Snad
Kompfasujete všichni co jste stáli za dveřmi vy mrdky.
stoned: to právě nééé....vyber si jednu variantu (tobě nejdostupnější) a tu zkus...
a jeste rozdíl? řekl bych, že ta elektro je víc speedovější....ale může to být subjektivní pocit...dneska se na to zaměřím...
/// Poznámka pro mě:
Hybná síla transportu určité látky přes membránu je dána rozdílem jejího chemického potenciálu na opačných stranách membrány. Hodnota chemického potenciálu dané látky v sobě integruje působení koncentrace dané látky, tlaku, kterému je v daném prostředí vystavena, a náboje (pokud ho látka nese) na množství volné energie využitelné k práci, v tomto případě k transportu látky přes membránu. (V případě přenosu látek přes membránu je gravitační složka chemického potenciálu zanedbatelná).
Minerální látky jsou příjmány jako ionty, vliv náboje v jejich případě hraje v hodnotě chemického potenciálu významnou roli a nellze ho zanedbat. Z těchto důvodů se pro ionty častěji užívá názvu potenciál elektrochemický, v němž je význam náboje zdůrazněn. 72
///
ad1. REM ...
rostlina příjmá dusík z půdy jako ionty NH4+ nebo NO3- nebo ve formě aminokyselin. Ve všech případech se jedná o aktivní elektrogenní příjem. Jen amoniak NH3 může fosfolipidovou dvojvrstvou membrány difundovat. Rostlina v případě nedostatku N příjmá přednostně NH4+ (vysoce afinitní příjem NH4+, který rostlina používá při nedostatku N, má vyšší kapacitu neý vysoce afinitní příjem NO3-). V kyselých půdách je obsah NH4+ vyšší, neboť v nich nitrifikace probíhá pomaleji. Pro optimální vývoj rostliny je důležitý příjem N v obou formách.
===================================
Draslík - nejčastější kation v rostlinách. je příjmán z půdy ve formě K+ a v rostlině se NEVÁŽE do stabilních sloučenin ani struktur, tvoří jen slabé komplexy s organickými kyselinami, z nichž se snadno uvolňuje. K+ se významně podílí na UDRŽování ELEKTROneutrality buněk a spolu s doprovodnými anionty (Cl-,malát2-) hraje důležitou úlohu v regulaci osmotických poměrů buňky a slouží k udržování turgoru. V cytosolu a v chloroplastech je koncentrace K+ vysoká (80-200mM) a v těchto kompartmentech je K+ funkčně nezastupitelný jiným kladně jednomocným prvkem (Na+). Ve vakuolách je koncentrace K+ velmi různá, závisí na funkci a stavu buňky, obvykle se uvádí rozmezí 10-200mM. Změny obsahu K+ vedou k reverzibilním změnám objemu buněk při pohybech orgánů (např. pozice listů působená objemem buněk tzv. polštářků, lat.pulvini) a otvírání a zavírání průduchů i k trvalým změnám objemu buňky při jejím růstu. Obsah K+ v kořenu je významný pro příjem vody a vznik kořenového vztlaku. Při zvyšování osmotického potenciálu obsahu vakuoly může být K+ do jisté míry zastoupen jinými kationty (Na+,Mg+,Ca2+) nebo organickými látkami (sacharidy). Draslík ovlivňuje hydrataci a tím i konformaci proteinů, čímž mění aktivitu enzymů. Významný vliv K+ byl prokázán u asi 50 enzymů, např. u škrobsyntázy. V rostlině je draslík velmi pohyblivý, z kořenů do prýtu je K+ transportován xylémem, ze starších částí rostliny do částí mladých floémem.
ta šiška s elektro vypadá jak einstein No ale k věci, z principu to fugovat může a funguje, stačí se kouknout v kajech formách sou obsažený živyni v subtrátu a v hnojivejch. Kytka sama o sobě (dužnatá část) má odpor docela minimální (jednou sem přikládal kytku e lektrickýmu ohradníku přes metr biohmoty sem dostal pecku jak kdybych na to šáh rukou) ono je to k obsahu vodY docela logický. Největší problém vidím právě ve zdroji napětí. Za prvé, jak efetkitvně generovat 60V. otázka proudu je jednodušší, odpor drátu se dá zpočítat, odpor kytky se dá změřit a na výstup stači přidělat rezistentní poťák kterým se nastaví oněch X mA. Takže, teď stačí jen ten ydroj napětí.. páč 60V baterku..člověk jen tak hned nesežene Leda našupat do série 5 12V auto(moto) baterek, jenže ten proud by pak byl docela megální a odpor kterej by byl potřeba k tomu aby omezil výstup na těch pár mA taktéž.
We don't talk to police, we don't make a peace bond
We ain't trustin in the judicial system, we shoot guns
We rely on the streets, we do battle in the hood.
I was born in the G Code, embedded in my blood
Zdravim vsechny co skousi lektro, ja osobne do elektriny moc nevidim, ale kazdopadne tet ji chci zkusit, mozna to se uplne tak nepatri ale:
do tydne chci rozjet muj 2nd indoor - hlina, AHčka, elektro, rust 2x27w cool deylight, kvet 250w son t pia plus, 4 kyti
je tady nejaky elektro frajer ktery by mi pommohl se stavbou a slozeni vsech tech komponentu?( jen co se tyka cerpani zivin jinak vse je jiz davno funkcni) Slo by o rady prez PMka a k+ je samozrejmosti... at to tu ctu jak ctu tak porad si rikam ze aby o melo efekt poterbuji rady zkusenejsiho... tak diky a hodte mi PM
Moj skromny windoor zacal pred par dnami kvitnut, tak skusiim elektrosoky Dneska do kyti tresknem toto, co po usmerneni a vyhladeni kondenzatormi dava na vystupe nejakych 2x (41V @ 1,2A).
Sice netusim ako mam zapojit hornu elektrodu na tu rozvetvenu kytku, ale vsak ja nieco vymaslim
Drzte palce
//edit: Tak som zistil ze je dost tazke zohnat Cu kabel ktory neni nalakovany (pripraveny pre navijanie na trafaky) = nevodivy. Pomoze jedine odizolovat kabel (odstranit gumu) ale je s tym strasne vela roboty, a tie kabliky vovnutri su strasne tenke
pozitron:
horní (kladnou) elektrodu můžeš přidělat buď jako já omotat opaleným měděným drátem nebo jako voidman injekční jehlou skrz kytku
...mě zatím přijde "nejvhodnější" omotat 1,5 smyčky okolo kmínku (kmínek roste a 1,5 závitu se přizpůsobuje resp. rozmotává jak kytiz roste)...když jsem to teď naposledy tak mi přišlo, že větší rozdíl mezi kytkama byl právě při použítí tohoto "stylu"....
Pre:
Velmi subjektivne sa mi zda, ze male vyhonky pozdlz stonky su vacsie, a najvrchnejsie listy nahodili hustejsie svetle chlpky (nie palice, just chlpky na listoch). Kyti nevyrastla do vysky ani 1cm (vcera bez terapie to boli 2cm/noc).
Proti:
Nieco sa posralo V mieste kde bola "obmotana" kladna elektroda su vidiet popaleniny (male cierne pasiky kopirujuce ulozenie dratu) a stonka je tam zoslabnuta. Na 1 vrcholku dokonca tak zoslabla, ze sa zlomila a buduca palicka sa len tak hupala hlavou dole.. Co je zaujimave, tak ostatne "palice" sa nezlomili, ale ohli a rastu do strany. Gravitropizmus?
Bohuzial nemam fotak, ale vsetko som nakreslil
Poucenie:
Bud som tam treskol prilis silne napatie (rozdiel oproti 5V PC AT zdroju tam je) alebo bol problem v drate - bol moc hruby (0,8mm) a blbo sa obmotaval okolo stonky -> stycna plocha nebola ani zdaleka dokonala.
No nic, na tento harvest s pokusmi koncim, chcem aby mi z tej kyti aj nieco zostalo Ale do buducna na indoor s tym rozhodne pocitam. Hlavne ako prevenciu proti smejdom zivocichom. A pouzijem ine "elektrody" a nejaky slabsi zdroj.
cru_ci_fix: na 1,2A je dimenzovany zdroj, kytkou netieklo vsetko. Ak vychadzam z merani Jahudky, tak kytkou prechadzalo 0,00002 A. Ale to bude zrejme blbost, lebo nejake mA by toto nespravili. No, nemeral som to; pocas "elektrosokov" som bol prec a aj preto kyti "ohorela" - nedaval som na nu pozor. Do buducna sa urcite polepsim. A ked tuto metodu vychytam bude to fakt bomba :P