Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Pro start velmi mladých řízků jsem raději volil nejnižší doporučenou koncentraci hnojiv (i tak se EC zvedlo o 0,4mS.cm-1). Po týdnu jsem zvýšil konc. základních hnojiv z 0,5 na 0,74ml na litr roztoku.
První kořínky vylezly z květináčů za 3 dny a to zatím pouze u všech šesti klonů indika/sativa. Ze zbývajících tří sativa/indika dva odumřely a jediný klon prokořenil ve čtvrtém dnu růstu v hydru. Tímto mi vznikla díra v pletivu a sousedící kytka sat/ind se neměla moc k růstu oproti zbylým klonům, které se větví a rostou přímo nádherně. Snažil jsem se tedy ty nejsilnější nasměřovat k díře aby jí co nejvíce vyplnily.
To je prostě důsledek toho, že když se na něčem dlouho domlouváte s matkářem pak nejsou ty kytky v poměru 4+4 ve stejném stáří ale ze tří matek po 3 kusech s dvěma klony nezakořeněných. Nedá se nic dělat, budu muset bojovat.
Kytkám se velmi dařilo a nezaznamenal jsem žádné známky možného problému. Kořeny bílé jako sníh, listy krásně zelené, bez známek popálení hnojivem ani jiným deficitem mikroprvků.
Naposledy upravil HurricaneGeorge 22-11-2010 v 13:23 PM
Obr. 5.09a Kořeny po kůře v silném roztoku peroxidu.
Obr. 5.09b
Domníval jsem se, že po výměně roztoku bude vše v pohodě. Jenže já vůl jsem udělal dost zásadní chybu, kterou jsem si uvědomil, až po dvou dnech, kdy jsem zpozoroval nenadálé a nepříjemné změny.
Výměnu roztoku jsem provedl už po 14 dnech a to tím způsobem, že jsem slil 10l destilky a 10l převařené vody z vodovodu (vše kvůli snížení EC, které kleslo z 0,65 na 0,37), přidal hnojiva a nakonec i ATA Clean. Vše jsem nechal dva dny vesele bublat a když jsem se kouknul na kořeny tak jsem se zhrozil. Místo bílých krásných jsem najednou viděl zhnědlé a na některých místech oslizlé kořeny.
Následně probíhalo pátrání po možné příčině. Zde na fóru jsem našel tři hlavní možná vysvětlení (nedávno se tu objevilo i čtvrté):
1. prosvítání světla do roztoku (to jsem vyloučil, ptž prvních 14 dní vše v pohodě)
2. slabé vzduchování (to u mě s poměrem 30l vzd. na 1l hydra za hodinu jsem taky vyloučil)
3. používáním kyseliny citrónové k úpravě pH (téma zde - HARYho problém vyřešil DEDA MRAZ)
Nemohl jsem najít vysvětlení a pak mi to došlo po přečtení úplně posledního příspěvku v tématu HARYho problému a to je nedostatek VÁPNÍKU.
Odkaz na agrokom.cz s velmi zajímavou informací (odkaz mám od člena FISTE, který za vyhledání této informace dostal ode mne K+):
Při nedostatečném zásobení rostlin vápníkem dochází k poruchám na kořenovém systému, který je ve srovnání s nadzemní částí rostliny citlivější. U rostliny hydroponicky pěstovaných bylo dokázáno, že poškození začíná hnědnutím epidermu a korových buněk. Kořeny jsou krátké a odumírají směrem od špičky. Kořenové vlásnění se netvoří vůbec nebo málo a boční kořeny se nevyvíjejí. Kořeny slizovatí a rozkládají se.
Celé jsem si to udělal sám když jsem připravil roztok z destilky, převařené vody (vysrážely se vápenaté sole) a k tomu jsem ještě přidal ATA Clean, který se přidává do vodovodní vody, kvůli vyšší tvrdosti (zdroj atami.com). Prostě jsem si zavařil tím, že jsem se snažil snížit EC, ale odstranil veškeré vápenaté sole a ani po přídavku hnojiv se nic nezměnilo - hnojiva Bcuzz Hydro neobsahují žádné vápenaté sole.
Řešění:
Celý roztok chudý na vápenaté sole jsem vylil a kořeny ponořil do roztoku peroxidu vodíku (2,5ml na litr) a nechal 6 hodin bublat. Většině kořenům se vrátila barva a sliz zmizel. Na těch nejvíce postižených kořenech zůstalo mírné hnědé zabarvení viditelné na Obr. 5.09a.
Pro přípravu nového roztoku byla použita voda z vodovodu, bez ATA Clean (určitě ho budu do budoucna používat, ale příštích 14 dní raděje ne :-D) a s přídavkem H2O2.
Možné vysvětlení problému s kys. citronovou:
Jedním z mnoha použití kyseliny je odstranění usazenin z varných nádob pro její výbornou schopnost rozpoštět vápenaté sole (v případě vodního kamene je to uhličitan vápenatý). Přídavkem kyseliny do roztoku se pravděpodobně ochuzuje kořenový systém o vápník a tím následně kořeny hnědnou a slizovatí.
Obr. 5.10 - Klony ASH6 během instalace dvou závitových tyčí průměru 6mm na uchycení horizontálního pletiva.
Obr. 5.11 Pohled na rostliny s prostrkanými listy ven z válce. Přidáním horizontálního pletiva jsem modifikoval techniku pěstování z V-SCROG na V-BOG (pěstitelské techniky). Ze začátku mě to vůbec nenapadlo, ale v průběhu růstu jsem nevěděl co s tak velkým množstvím spodních větviček a nechtělo se mi je všechny stříhat.
Důsledkem instalace pletiva je zvětšení využitelné plochy pro růst rostlin - původní válec o průměru 40cm a výšce 42 cm (plocha 0,528m2) jsem zkrátil na 37cm (nynější plocha 0,465m2) a horizontálně přidal vystříhaný prstenec pletiva (plocha 0,0877m2), celkově tedy 0,554m2.
Celková plocha se zvětšila přibližně o 2,5dm2. Hlavní výhodou je to, že původně bych musel spodní větvičky více redukovat a přesto by se k nim dostalo světlo s menší intenzitou (větší vzdálenost, špatný odraz světla) a kolem ofukového ventilátoru by nebyl prostor vůbec využit.
Na horizontální pletivo byly nasměrovány 2-3 větvičky z každé rostliny.
Obr. 5.12 Boční pohled na V-BOG - vpravo blíže ke středu je ten menší řízek ASH2 a vedle něj více doprava je nový řízek LA Confidential (100% indika). Ten byl zasazen se 14ti denním zpožděním oproti ostatním. Jeho funkcí bude hlavně vyplnit horizontální mříž a spodní část válce, horní část válce doplní nasměrované klony ind/sat. Uvidíme jak se mu povede pod dualní úsporkou...
Odkaz DNA Genetics - LA Confidential - řízek mi daroval kamarád od kterého jsem měl i ten Superskunk . Doba květu je 7-8 týdnů oproti 8-10 týdnům ASH. Bude muset být vystříhán a sušen zvlášť. Zbytek se bude sušit pravděpodobně vcelku i s kořeny.
Naposledy upravil HurricaneGeorge 11-01-2011 v 12:16 PM
Obr. 5.13 Tři klony ASH8 a úplně vpravo LA Confidential.
Obr. 5.14 Klony ASH6 a vlevo zpožděný klon ASH2.
Získané zkušenosti během období růstu
V rozmezí 10. - 16. dne jsem postupně z klonů ind/sat ostříhával spodní lístky a přebytečné slabé větvičky, které byly do výšky 5cm nad květináčema (lepší průtok vzduchu a přístup k rostlinám). Prostě žádné výrazné zásahy ani velký počet odstřižených lístků.
Větvičky je lepší vést vnitřkem válce a listy stačí šikovně prostrkat ven a rostlina drží bez nutnosti drátkování k pletivu.
Období růstu prodloužím do doby než rostliny vyrostou 10cm pod okraj pletiva a pak přepnu na květ (předpokládám tak 30 dní růstu). V další cyklech se budu snažit s přibývajícími zkušenostmi snížit dobu růstu na minimum.
Naposledy upravil HurricaneGeorge 11-01-2011 v 01:06 AM
Dávkování hnojiv a měření EC
Od začátku svého prvního indooru se snažím dávkovat hnojiva v co nejcitlivější míře pro rostliny. Na počátku růstu jsem začínal s nejnižší doporučenou konc. základních hnojiv A+B 0,5ml/l, po týdnu na 0,75. Rostliny během tohoto období nevyužívaly moc živin a jedinou nutností bylo dolévat vodu.
Vše se ale náhle změnilo po výměně nového roztoku o konc. 1ml/l. Kytky výborně rostly a šlo to znát i na větších poklesech EC.
Jsou dvě cesty jak zjistit množství přidávaných hnojiv:
1. Experimentální - vše založeno na pozorování při přídavku náhodného množství, sice ho lze i dobře odhadnout, ale výsledkem bude větší kolísání EC.
2. Teoretická - výpočet přesného objemu na základně měření změn EC. Vše nejlépe demonstruje následný příklad:
V tabulce 5.B je zajímavá poslední měřená hodnota EC. Ta odpovídá za množství hnojiv na konci životnosti roztoku, ale kdybych pokračoval v jeho používání tak bych musel řešit problém kolik tam mám dát hnojiva. Proto je vždy důležité doplnit množství vody na standardní a změřit EC, v tomto případě 1,38. Pokud se chci zase vrátit na EC 1,5, použiji pár jednoduchý a rychlých výpočtů.
Při vytváření nových roztoků, pravidelně zapisuji změnu EC po přídavcích různých hnojiv. Ze změn EC a známé koncentrace lze vypočítat takzvanou jednotkovou koncentraci (změna EC při přídavku hnojiv na koncentraci 1ml/l).
Základní hnojivo A + B mění EC o 0,49 + 0,17 při jejich jednotkové koncentraci v roztoku. Celkově tedy o 0,66.
Naměřené EC vody s doplňky přibližně 0,7 (s malou odchylkou musí být pořád stejné).
EC základních hnojiv je rozdíl naměřeného EC a EC vody (1,38-0,7=0,68) a to odpovídá koncentraci 1,03ml/l (0,68/0,66).
Pokud chci EC opět na hodnotě 1,5 udělám stejný postup. Od EC teoretického odečtu EC vody (1,5-0,7=0,8), výsledek vydělím jednotkovou koncentrací hnojiv a zjistím potřebnou koncentraci 1,21ml/l (0,8/0,66). Výsledný objem přidaných hnojiv je dán rozdílem koncentrace teoretické a skutečné vynásobené objemem roztoku ((1,21-1,03)x20=3,6). Potřeboval bych 3,6ml hnojiva A a 3,6ml B na udržení EC na hodnotě 1,5 (tady lze vidět jak rostliny spotřebovávají stále více hnojiva, v posledním doplňování jsem potřeboval pouze 3ml každé složky).
Tyto výpočty jsou pouze orientační, poslední a o mnoho přesnější výsledky jednotkové koncentrace jsou v tabulce 5.C.
Nutností je mít při každém měření stejné množství vody!
Obr. 5.16 Řízek LA Confidential za 14 dnů dorostl ASH2, který roste už měsíc a pořád je o polovinu menší, než všechny ostatní klony ASH. Je to zajímavý z toho důvodu, že matkář ho zase chválí z důvodu lepšího květenství (jede SOG a rozdíl v krátké růstové fázi se tolik neprojeví), no ještě má možnost se ukázat!
Obr. 5.17 Musím zaklepat, ale za celou dobu růstu jsem nebyl nucen odstřihnou jediný list, který by jevil náznak nemoci (kromě asi 10ti spálených kontaktem s úsporkou).
Naposledy upravil HurricaneGeorge 11-01-2011 v 01:06 AM
Obr. 5.20 Konečně jsem si pořídil vzduchovací opony (2x 88cm a 2x 5cm), ty rozstříhal na čtyři kusy po 40cm s 3-4mi zátěžemi.
Vzduchovací opony jsou oproti kamenům mnohem vhodnější - produkují více stejnoměrných bublinek a některým bublinkám trvá i desítky sekund než se odtrhnou. Takže se zvýší doba styku obou fází a bubliny mají větší měrný povrch. Důsledkem je zvýšení množství absorbovaných plynů v roztoku.
Naposledy upravil HurricaneGeorge 01-01-2011 v 02:06 AM
Ahojda, ták sem zvědavej jak se ti to začne nafukovat;-), no a konečne zase někdo kdo jde do kalfasu;-) s cfl;-) jako máš to fakt pěkně promyšlený a hlavně to máš precizně zhotovený! Držím palec a sleduji. K+fy
4. Agrochemie - Faktory ovlivňující průběh fotosyntézy
Kvalita a intenzita světla
Koncentrace oxidu uhličitého
Zásobování rostliny vodou
Teplota
Obr. 4.04 Závislost intenzity fotosyntézy na vlnové délce světla.
Zajímavostí je, že v přirozených podmínkách rostliny využívají z celkové energie vyzařované sluncem pouze 0,17% fotosynteticky účinného záření. Je to tedy mizerná účinnost, ale Slunce při spalování 700 milionů tun vodíku za sekundu vyprodukuje ohromné množství energie .
Obr. 4.05 Závislost intenzity fotosyntézy na intenzitě osvětlení.
Obecný průběh fotosyntézy je takový, že zvyšováním intenzity světla stoupá též intenzita fotosyntézy, ale jen do určité hranice a pak se již více nezvyšuje, neboť chloroplasty se staví na buněčné stěně rovnoběžně se směrem paprsků a proto listy blednou. Příliš vysoká intenzita světla chlorofyl poškozuje.
Naposledy upravil HurricaneGeorge 26-11-2010 v 11:43 AM
Obr. 4.06 Závislost intenzity fotosyntézy na koncentraci oxidu uhličitého.
Obr. 4.07 Závislost intenzity fotosyntézy na teplotě.
Nejvyšší rozdíl intenzity fotosyntézy a dýchání je při 25°C.
Obr. 4.08 Sigmoidní výnosová křivka.
Badatelé RUSSEL, WAGNER a PRJANIŠNIKOV dospěli k názoru, že závislost výnosu na hnojení není ani logaritmickou, ani parabolickou závislostí, ale že má sigmoidní charakter. Zhodnocením dlouhodobých pokusů se totiž ukázalo, že malé dávky živin dávají nízký výnos, který se začíná zvyšovat teprve zvýšenými dávkami hnojiva. Po dosažení určitého maxima nastává dalšími dávkami hnojiva již snižování výnosů a nakonec hynutí rostliny. Ke stejným závěrům dospěl i náš badatel akademik DUCHOŇ, který též považuje sigmoidní průběh za nejpravděpodobnější.
Z obrázku je též vidět, že stejného výnosu lze dosáhnout i různou dávkou živin (hnojiva). Dávka H1, která zasahuje do vzestupné části výnosové křivky je samozřejmě daleko ekonomičtější než dávka H2, kde daleko vyšší náklady na hnojení nemají již žádný výnosový efekt.
Obr. 5.26 Trénink. Výhodou vertikálu oproti klasickému horizontálnímu scrogu je to, že když nějaký list stíní lze ho jednoduše prostrčit ven z válce bez nutnosti jeho zkrácení či ustřihnutí.
Obr. 5.27 Další hodinová práce hotova .
Naposledy upravil HurricaneGeorge 01-01-2011 v 02:10 AM