"Dnes se zaměříme na metody tzv. "mikro pěstování", aneb jak vytěžit co nejvíce z malých sodíkových lamp."

Malých myslím do 250W. Sodíkové výbojky použijeme proto, že vegetační fáze je velice krátká a proto, že mají dobrý poměr světla a tepla. Obvykle když někdo začíná pěstovat, spíše si pořídí takovouto "mikro" skříň, než místnost pro několik tisíci-wattových výbojek. U těchto malých systémů je lepší rozložení světla a tudíž i efektivita. Teď si ukážeme, jak této efektivity co nejlépe využít.

Sea of Green "moře zeleně"

Menší sodíkové výbojky mají velice omezený dosah. U 70W je to zhruba 20cm, u 250W asi 50cm. Od této délky musíme odečíst bezpečnou vzdálenost rostlin od vlákna, které i při takto malé wattáži zatraceně hřeje. Podle toho, jak dobře je zařízena ventilace řekněme kolem 8cm od sedmdesátky a 20cm od dvěstěpadesátky. Díky těmto světelným (a tudíž i prostorovým) omezením je klasický růst do keříků (bush-style) prostě bez diskuze. Cílem SoG je dosáhnout co nejvyšší rychlosti růstu v podmínkách s omezenou výškou.

Klony jsou sázeny hustě vedle sebe (4 až 9 řízků na čtvereční stopu) a v krátkém čase přepnuty na 12 hodin tmy.

Po změně cyklu řízky začnou ohromnou rychlostí hnát do výšky - jako by chtěly nahnat alespoň nějakou velikost, při které budou schopny vykvést. Proto preferujeme spíše Indiky - zůstanou velice nízké, narozdíl od Sativ. Takto dosáhneme toho, že veškeré palice budou v efektivním dosahu lampy, navíc v rekordně krátkém čase. Podmínkou je užití identických klonů, protože u SoG je uniformita rostlinné masy nutností.

Kromě řízkování není v případě Sea of Green potřeba moc práce. Hned potom, co čerstvě zakořeněné řízky vykážou nějaký nový růst, jsou nezastřižené donuceny vykvést. Pěstitel případně během "vytahování" prostříhá spodní růst, který je stíněn listím. Rostlina tak může věnovat veškerou energii vrškům = palicím. Hlavní smysl SoGu je v kontinuálním sklízení: pěstírna na kvetení s cyklem 12/12 je trvale zásobována čerstvými klony z matky. Sklizené řízky jsou okamžitě nahrazeny novými. Cyklus sklizní se tak zkracuje *pouze* na dobu kvetení, která je u čistých Indik kolem 40-50 dní.

Nevýhodou SoG je vysoký počet rostlin konopí, který obvykle koliduje se zákonem. A navíc, i když jsou kytky v Sea of Green těsně u sebe, stále zůstanou "mrtvá" místa, která by šla zaplnit hodnotnými palicemi. A tak vzniknul SCroG...

Screen of Green "mříž zeleně"

Tato metoda je dobrým příkladem toho, co jsou fanoušci ganjy schopni vymyslet. Nejdůležitější v této metodě je použití mřížky (chovatelské pletivo 5x7cm) zavěšené horizontálně mezi lampu a pěstební médium. To obvykle znamená zkonstruování nějakého rámu či držáku, který síť upevní v rovině zhruba 20 - 30cm (u malých lamp je možno i méně) nad médiem. Principem SCroGu je "výchova" čerstvých výrustků tak, aby kompletně vyplnily celé pletivo - vždy jedna "bud site" na každou díru. Znamená to denně či obden ručně vtahovat poddajné výhonky pod pletivo a upravovat směr veškerého primárního a posléze i sekundárního růstu. Mezera mezi úrovní média a mřížkou je důležitá hned ze dvou důvodů: jednak je třeba dobrý přístup pod pletivo kvůli výchově výhonků a druhak musí být pod pletivem dost místa pro větvení kytek, které je u SCroGu nejdůležitější.

Vychovávání výhonků pomocí sítě tedy slouží k zaplňování pěstební plochy tak, že veškerý růst je v ideálním dosahu lampy.

Výsledkem tedy není "džungle" jako u SoG, ale spíš rovné pole - dobrý základ pro maximalizaci produkce. Při výchově se kromě ohybání občas nevyhneme ani přivazování, lámání a zastřihování. Platí, že prořezávat se má co nejméně, ale vystavení palic světlu má přednost. Během růstu se dá prořezávat celkem hodně - obvzlášť listí pod pletivem (které postupně stejně odumře z nedostatku světla). Tím dosáhneme dobré vzdušnosti pod pletivem. Během květu je třeba postupovat s opatrností (listy jsou zásobárna živin) - pak je lepší pouze lehce zastřihávat konce listů.

Teď k jednotlivým fázím růstu. Esenciální pro SCroG je použití klonů namísto sazenic ze semen. Ve fázi, kdy jsou kytky přepnuty na kvetení by bylo velmi těžké z rostlinné masy vyjmout samce různě propletené se samicemi. Navíc by to vedlo k mezerám v pletivu, které by se jen těžko vyplňovaly. Rostliny ze semínek také začínají s větvením později - narozdíl od řízků, které se větví hned u země. Jakmile máme zakořeněné řízky připravené, umístíme je pod pletivo vždy jeden na čtvereční stopu. Můžete si všimnout výrazného rozdílu oproti SoG - méně kytek znamená také méně práce. S počtem kytek můžete experimentovat a přizpůsobit ho odrůdě; jedna na čtvereční stopu je ale dobrý začátek. Pak pokračujeme růstem při světelném cyklu 18/6 případně 24/0. Řekněme dva týdny, dokud řízky nedorostou k pletivu a neprostoupí několik centimetrů nad něj. V téhle fázi přepneme na květ 12/12 a začne růstový spurt tak jak ho známe u Sea of Green. Bude trvat zhruba 10-14 další dní, kdy má SCroGař nejvíce práce - každý den je třeba výhonky usměrňovat pod mřížku.

Rostliny během této doby kompletně vyplní celé pletivo - nejdůležitější je načasování přepnutí světelného cyklu.

Pokud byste přepnuli na květ pozdě, skončíte s neprostupnou neproduktivní džunglí. Dokud nebudete mít dostatek zkušeností se svou odrůdou, doporučuji přepnout spíše dříve (viz ilustrační foto).

Jakmile se mřížka naplní a listy pod ní začnou strádat z nedostatku světla, postupně je ostříháme. Zůstanou jen stonky jako "trubky", které zásobují horní palice. Zlepšíme prodyšnost pod zelenou masou a tím předejdeme plesnivění. Mnohdy se musí ostříhat spousta listí a větviček, ale nebojte - kytky to zvládnou!

Celkově trvá růst zhruba dalších čtrnáct dní při cyklu 12/12, pak se zastaví a začne květ. Během něho už máme minimálně práce. Kytky narostou zhruba do stejné výšky jako u SoG, ale jejich horizontální růst je řízen. Vyrostou zhruba dalších 20 - 30cm nad pletivo a pod pletivem zbydou pouze stonky. Palice z menších lamp sice nejsou žádní výstavní kousci, ale výnos bývá kolem 50 gramů na čtvereční stopu. Pěstitelé, kteří přešli na Screen of Green ze SoGu obvykle udávají rozdíl ve výnosu o 50%.

Box of Green "krabice zeleně"

BoG je první a nejjednodušší variací klasického plochého SCroGu. Při této metodě jsou využity i vertikální stěny z pletiva. Ty jsou vyplněny dalším růstem buď přidáním kytek, nebo prodloužením vegetace, kdy rostliny necháme rozrůst i do stran. První metoda nám posune množství kytek blíž k Sea of Green, druhá metoda zase oddálí sklizeň o čtrnáct dní.

Dolní plochá mříž se vychovává klasickým způsobem. Růst na vertikálních stěnách se vychovává tzv. "do spirály" - větve rostoucí kolem boxu ohýbáme na ležato podél vertikálních stěn.

U BoGu rozeznáváme dvě modifikace podle zavěšení lampy. Buď klasický horizontální (označován jako h/bog) nebo vertikální (v/bog), kde lampa bez stínidla visí volně do prostoru. Důraz je zde kladen především na růst na vyšších vertikálních stěnách.

Vertical SCroG "vertikální mříž zeleně"

K v/SCroGu už jen teoreticky. Hlavním rozdílem oproti v/BoGu je úplná eliminace spodní horizontální mříže. Zde jsou pouze vertikální stěny - buď do čtverce nebo do kruhu; a doprostřed visí holá výbojka. Jeho využití je především v pěstírnách s velice omezenou výškou (kolem 50cm), kde by jinou metodu nešlo použít. Vychovávat zde lze prakticky výhradně do spirály. Obvykle je u vertikálních mříží třeba pletivo s menšími oky (2x3cm) než u klasického SCroGu.

Dnes jsme se sice bavili o mikro pěstírnách, ale tyto metody jsou více či méně aplikovatelné i na větší světla (viz ilustrační foto). Doufám, že jsem vás alespoň trochu inspiroval. Díky za pozornost.