Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Ahoj,
tak jsem si četl o pěstování pod LED a taky jsem se rozhodl něco postavit. Zatím mám skříň s vnitřními rozměry 25(š)x48(h)x50(v), na svícení je tam 180 x L-53SCR-F a jeden 1W modrý Luxeon (455 nm). Panel červených LED má celkový příkon 12W, optický výkon odhadnutý z datasheetu L-53SRC-F je zhruba 684 cd. Pokud se dá věřit těm přepočtům z cd na lumeny (vynásobte 4Pi=12.57), tak lumenů to má asi 8600. Panel má nahoře vlastní větráček (pro jistotu, někomu to tady už myslím odešlo kvůli nedostatečnému chlazení). Modrý Luxeon má uvedených 150 mW optického výstupu. V kandelách to uvedeno není, ale k tomu se ještě dostanu. Už mám součástky na druhý panel se 180 červenými diodami, tak to tam někdy v dohledné době přidám. Jinak je v bedně ještě 75W Peltiérův modul na případné chlazení v létě/topení v zimě. Zatím používám jenom ty LEDky, bedna není úplně hotová, chtěl bych tam dodělat nějaké PLC na ovládání světel a chlazení a komunikaci s PC.
Taky bych chtěl říct pár slov k tomu Maharsiho projektu. Je to čistě můj osobní subjektivní názor. Nemůžu si pomoct ale přijde mi to jako úplná pitomost. Píšete (Maharsi a jeho skupina extrémních optimistů ) že kytka (první chyba, ne kytka jako celek, ale jedna malinká část kytky, kterých má jedna rostlina miliony) je schopná přijímat fotony pouze 3uS z 240 ms a že tudíž stačí svítit ty 3us "co to dá" a pak může být tma. No nevím. Nemám sice o biologii moc přehled, ale představa, že během 3us trefíte všechny receptory na květině a na 240ms je zabavíte až do příští dávky fotonů, se mi teda vůbec nezdá. Co třeba takové ty DETAILY, jako že každý receptor bude mít asi trochu jiné parametry co se týče doby zpracování jednoho fotonu (tudíž máte nevyužité receptory které jsou volné a čekají na foton, receptory, co ještě neskončily s předchozím fotonem a nejsou připravené na nový foton, tudíž optimálně trefíte jenom nějakou MALOU část gaussovy křivky a zbytek se aktivuje až při dalším osvitu), špičková zátěž rostliny na konci těch 240ms kdy všechny receptory NARÁZ skončí s reakcí a vyprodukují nějaký ten cukr či co (biologové prominou ) a podobně ?
Proč pod silnější lampou rostlina roste líp ? Protože se zvýší pravděpodobnost toho, že receptor zachytí další foton v krátkém čase po zpracování předchozího. Nevím jestli tímhle pulzním osvitem tu pravděpodobnost nějak zvýšíte. A takové ty formulace typu "je to přece z AMERICKÉHO PATENTOVÉHO ÚŘADU" nemají moc velkou váhu, klidně si můžete dát patentovat růžového slona s fialovýma puntíkama a patent vám dají. Ale asi to nebude trhák.
Klidně to v té bedně zkusím, 3us ON / 240ms OFF není s nějakým mikrokontrolérem problém udělat, ale pochybuju o výsledku.
Ale pěstování pod LED má určitě budoucnost. Spektrum si řídíte jak chcete, moc to nehřeje, dlouho vydrží...
A pro ty, co si myslí, že ledky nemůžou pořádně svítit - přijďte, můžete se podívat do těch 180 a uvidíme, jak dlouho neuvidíte . A to ještě musíte vzít v ůvahu obrázek č.1 - relativní citlivost lidského oka na různé vlnové délky. Ono to tak hrozně nevypadá, dokud si nevšimnete, že stupnice je LOGARITMICKÁ, takže aby se vám něco na 660nm zdálo stějně jasné jako sodík co má 590nm, museli byste svítit zhruba DVACETKRÁT silněji než na těch 590nm. Takže (a to je jenom moje nepodložená domněnka) pokud někde vidíte napsané 4cd u LED na 660nm, tak si to vynásobte dvaceti abyste dostali jak to svítí když se na to nebudete dívat lidským okem. Proto u toho luxeonu neuvádí žádné kandely nebo lumeny, protože to jsou silně subjektivní jednotky (pro lidské oko, podle CIE Photopic curve) a vyšlo by jim strašně málo. Na 455nm byste museli svítit asi 12x víc než na nějakých 560nm abyste dostali stejný jas (pro lidské oko). Někdo se tady ptal na rozdíl mezi peak a dominate wavelength u těch L-53SRC-F - myslím, že sice mají maximum na těch 660nm (peak), ale vlivem malé citlivosti lidského oka v této oblasti se člověku jeví jako 640nm (dominate).
Něco k obrázkům
1. závislost citlivosti lidského oka na vlnové délce, všimněte si zvýhodnění sodíku (589nm) oproti LEDkám na 660nm a 455nm, LOGARITMICKÁ STUPNICE
2. pohled do skříně přes větrák, nemohl jsem si odpustit . ještě to musím nějak zakrýt, dělá mi to na zdi prasátka
3. zkušební rostlinky ("velikonoční osení" z OBI, pšenice ozimá z nějaké celozrnné mouky, brokolice, salát, majoránka)
4. roste to
5. SROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ. Foceno 3.9.2004. Vlevo je pěstované pod LED (JENOM pod LED), vpravo je referenční květináč z balkónu. O tom špatném DATU vpravo to vím, psal jsem to po probdělé noci někdy o půl čtvrté ráno, tak se mi to trochu popletlo s 2004 . Asi jste si taky všimli že to z balkónu za LED poněkud pokulhává. Nechci tady dělat nějaké unáhlené závěry, LED měly periodu 18/6 zatímco venku bylo míň světla, LED byly v bedně s vyšší teplotou než byla venku na balkóně (první noc bylo docela chladno, tak to mohlo růst zbrzdit), ale STEJNĚ !!! Taky to může být tím, že ve skříni byl větší poměr modrého světla než venku a rychleji se dělily buňky. Ale STEJNĚ !!!
Bohužel další růst nemám nafocený, ale i potom to pod LED rostlo PODSTATNĚ rychleji než venku.
Tak to by bylo zatím všechno, postupně budu dodělávat skříň a pěstovat. Nemám žádná semínka/řízky cannabis, takže jestli někdo něco máte (pokud možno něco značkového, se známým růstem a světelnými požadavky), a jste z Brna, tak mě prosím PM.
"Early to rise, early to bed, makes a man healthy, wealthy and dead."
(Terry Pratchett, The Light Fantastic)
Pekny, ale mam par namitek tech 8600 lumenu je totalni kravovina, zkus si to prepocitat (napoveda tech tvych 180cervenych dava asi tak 1400 lm :-) ) a pak jeste namitka vuci tomu pulznimu napajeni, dokud to nekdo nevyzkousi, tak nemuzem vedet jestli to jede nebo ne, v praveku taky nemeli kolo do te doby, dokud ho nekdo nezkusil vytesat pazourkama
jo a jeste je zbytecny fsude psat, zes ztalozil thread o led, kdo bude chtit, tak si ho najde.
ale jinak chvalim, sem rad ze se nasel nekdo dalsi, kdo to zkousi pod led K+
Původní příspěvek od fernetman Pekny, ale mam par namitek tech 8600 lumenu je totalni kravovina, zkus si to prepocitat (napoveda tech tvych 180cervenych dava asi tak 1400 lm :-) ) a pak jeste namitka vuci tomu pulznimu napajeni, dokud to nekdo nevyzkousi, tak nemuzem vedet jestli to jede nebo ne, v praveku taky nemeli kolo do te doby, dokud ho nekdo nezkusil vytesat pazourkama
jo a jeste je zbytecny fsude psat, zes ztalozil thread o led, kdo bude chtit, tak si ho najde.
ale jinak chvalim, sem rad ze se nasel nekdo dalsi, kdo to zkousi pod led K+
Ad. 8600lm - však jsem to taky psal, POKUD platí přepočet * 12.57, tak potom 180x3.8x12.57=8600. Tenhle vzoreček jsem našel na několika stránkách o převodech z cd na lm, a je to myšleno tak, že takový výkon v lumenech by měl ten daný světelný zdroj (LED), pokud by se ten kužel světla kterým svítí rozkopíroval po celém povrchu koule (4*Pi SRad). Jestli je to blbost tak se omlouvám.
Ad. pulzní napájení - každý máme svůj názor , já to klidně vyzkouším, to spínání není problém, spíš teď nemám na co svítit...
Ad. vsude psat - ok sorry
dík za karmu
daQuirm
"Early to rise, early to bed, makes a man healthy, wealthy and dead."
(Terry Pratchett, The Light Fantastic)
Jo fernetman ma uplnou pravdu. Nekdo to bude muset vyskouset a je skvele ze takovy nekdo takdy je.
Ja myslim ze Maharasiova teorie neni spatna. Sice nektere receptory(anteny) se chovaji jinak, ale kdyz je ta tma o neco dele tak ony se stejne asi neplní energii.
No to si myslim ja. Ja maharashimu verim a i kdyby se to nepovedlo tak pod tim bude jet kytky normalne a s tim množstvim to bude supec aj tak.
PS:Abych jen nespekuloval a nekritizoval tak to mas fakt pekny a su rad ze se nasel dalsi LEDkar. Taky do toho postupem casu asi pujdu. And K+ fot U!
Tak už mi to ve skříni vesele bliká. Kolik jakých LED mám už víte, teď jsem k tomu ještě udělal ovládání na pulzní svícení. Je to založené na mikrokontroléru ATMEL AVR 90S2313@4MHz (sem doma našel), přesně to je 5us ON/307430,75us OFF/307435,75 celková perioda (napsal simulátor). Dal jsem to radši víc než těch 240ms, aby většina receptorů byla radši ve stavu "skončil jsem, čekám na foton" než "ještě pracuji, foton se nevyužije" (což by byl převažující stav kdybych dal míň než těch 240ms). Při zapnutí nejdřív dvakrát dlouze blikne modrou, pak červenou, pak dohromady (abych viděl že to jede) a pak začne pulzně. Při blikání během spouštění jsem si nevšiml nějakého výrazného poklesu svítivosti vlivem zapojení dalšího prvku do obvodu (tranzistor BD241). Při pulzním svícení je to blikání v úplné tmě celkem dobře vidět. Zatím pod tím zkouším pěstovat řeřichu , nic jiného vhodného k rychlému naklíčení a růstu jsem nenašel. Mám tři květináče, jeden pod LED, jeden ven na balkón a jeden do skříně do úplné tmy. Tak uvidíme. Jenom tak pro informaci, blikám se střídou (poměr ON/OFF) 1:61500, průměrný příkon LED asi 0.21mW=0.00021W červené + modrá DOHROMADY. To jsem vážně zvědavý .
Obrázky - ovládání s mikrokontrolérem. Toho relé a tlačítek si nevšímejte, původně to měl být číselný zámek na dveře, ale nějak z toho sešlo... tak bude teď blikat . No a to druhé je řeřicha co pod tím má růst .
"Early to rise, early to bed, makes a man healthy, wealthy and dead."
(Terry Pratchett, The Light Fantastic)
Ja jen jestli si rozumime. Pulsni sviceni by melo do tech diod rvat vetsi proud nez je jmenovity, ty zablesky by mely byt intenzivnejsi, nez pri kontinualnim sviceni.
Jo, já vím že by do těch LED mohlo jít víc, ale to bych musel zvednout napětí kterým je spínám, a protože tam mám zdroj z PC a teď diody běží na 12V (5 LED v sérii), musel bych to nějak překombinovat třeba na -5V..+12V=17V. A to se mi včera moc dělat nechtělo. Navíc, podle té vaší teorie by to s tímhle spínáním mělo růst stejně jako kdybych svítil kontinuálně, ne ?
"Early to rise, early to bed, makes a man healthy, wealthy and dead."
(Terry Pratchett, The Light Fantastic)
je potreba zkouset a od toho se odviji, ze je treba najit tu spravnou frekvenci pulsniho sviceni a duty cycle(pomer on/off), pokud to nepojede daQuirmu nebo se nedosahne ocekavaneho vysledku, tak to muze tim nespravnym pomerem tmy a svetla, je treba testovat a testovat.
mimichodem řeřicha je tak nenáročná rostlina, ze nevim jestli zrovna na ni se da testovat pulsni sviceni, ale probiha v ni fotosynteza a to je hlavni, takze fandim řeřichovym pokusum
to plha:
Ad. "rostliny se miliony let adaptovaly na sluneční světlo" - no moc na výběr ale neměly, ne ? Předpokládat že sluneční spektrum je pro rostlinu ideální jak složením tak intenzitou je nesmysl. Rostlina přišla na trik se zpracováním světla pomocí chlorofylu a celkem to v přírodě funguje, ale to ještě neznamená že nedokáže využít více světla než jí přichází ze Slunce. A jak víš, že by rostliny neměly radši slunce co bliká ? Někde (bohužel teď nevím kde) zkoušeli pěstovat rostliny pod "blikajícím" světlem, a zjistili, že rostliny produkují (o trochu) více O2 když má světlo frekvenci nějak kolem 37kHz. ALE S PRŮMĚRNÝM SVĚTELNÝM VÝKONEM STEJNÝM JAKO MĚLO REFERENČNÍ SVĚTLO SVÍTÍCÍ TRVALE. Například když měli referenční světlo 1W, blikali světlem 2W se střídou 50:50 a měli tak stejný počet vyzářené energie u obou světel. Žádné 3us ON/240ms OFF s průměrným příkonem všech LED asi 211 mikrowattů (asi 180x míň než má JEDNA LED).
to SUP:
Ahoj, dobrá práce s tvojí LED skříní. Mohl bys tady nějak shrnout výsledky, nějak jsem je tady neviděl. Myslím jako kolik byl celkový výnos a jaká byla výsledná kvalita ? Díky
to fernetman:
Myslíš, že by na prvotní testy byla vhodná náročná rostlina ? Chci něco co rychle vyroste a u čeho poznám jak moc je to zelené. Na to se mi zdá řeřicha ideální . Uvidíme, jaký bude rozdíl mezi tou pod LED a tou v naprosté tmě.
"Early to rise, early to bed, makes a man healthy, wealthy and dead."
(Terry Pratchett, The Light Fantastic)
Hele ja jsem mel v planu udelat zaver i sfotkama ale nekde se to proste stratilo jinak vynos byl asi 20 g kvalita Takova stredni rozhodne ne jak pod 600w sodikem ale zase jsem nemel z hodin gramofon
skoda ze ted nemam moc casu,navic moje kyti sou ted nemocny - mozna to bude tim ze sem byl ze zacatku netrpelivej a asi sem je pripalil hnojkou,nicmene kdybych sehnal cloveka kterej na tom bude delat za me tak mu rad pujcim diody a kdyz se o to postara tak mu jich par set naoplatku venuju..
to hexamin:
Díky za vzorečky, ještě si to přepočítám . V té bedně mám Mylar ze všech stran kromě dna, tam je polystyrén polepený tlustým PVC. Polystyrén je vlastně zevnitř na všech stěnách skříně. Protože tam mám regulaci teploty s tím Peltiérem, chtěl jsem omezit tepelné ztráty do okolí.
Dělal jsem si takový malý výzkum a zjistil jsem, že jednotky jako kandela a lumen jsou stejně na pěstování na nic. Jsou to totiž jednotky popisující světelný zdroj z pohledu lidského oka - jak jasné se to jeví člověku. Jak se ostatně praví v dokumentaci k Luxeon Star DS23 :
Minimum flux value for 470 nm devices. Due to the CIE eye response curve in the short blue wavelength range, the minimum luminous flux will vary over the Lumileds’ blue color range. Luminous flux will vary from a minimum of 2.9 lm at 460 nm to a typical of 16 lm at 480 nm due to this effect. Although the luminous power efficiency is lower in the short blue wavelength range, radiometric power efficiency increases as wavelength decreases. For more information, consult the Luxeon Design Guide, available upon request. 4. Royal Blue product is binned by radiometric power and peak wavelength rather than photometric lumens and dominant wavelength.
Minimální hodnota světelného toku pro 470nm zařízení. Kvůli CIE křivce citlivosti lidského oka v oblasti krátkých modrých vlnových délek, minimální světelný tok se mění v závislosti na vlnové délce - od minima 2.9lm při 460nm až k typické hodnotě 16lm při 480nm...blablabla...LED s barvou "královská modrá" je popisována radiometricky namísto fotometrických jednotek (protože by jim to vyšlo tak málo že by to nikdo nekupoval. no jo marketing ).
Takže se mi to jeví tak, že výrobce si to nejdřív změří radiometricky (objektivně fyzikálně) a pak to přepočítá podle CIE Photopic Luminous Efficiency křivky a výsledky (teď už subjektivní lidské v kandelách) publikují. Takže jestli chceme dostat původní hodnoty (kytce je nějaké lidské oko ukradené), musíme svítivost v kandelách zpětně vynásobit 1/CIE pro danou vlnovou délku. Akorát je s tím ten problém, že to asi nebude moc přesné, protože svítivost nějakého zdroje je vlastně integrál přes hodnoty na všech vlnových délkách, které z daného zdroje vyzařují. Takže třeba u sodíkové výbojky to není jenom to maximum na 590nm, ale integrál od nějakých těch 350nm k třeba 750nm. Takže přepočítávat LED monochromatický zdroj na širokospektrální HPS, MH a podobně je asi dost problém. Potřebovali bychom data ze spektrometru nebo tak něco. Možná by to šlo přes nějaké ty microeinsteiny nebo tak, ale na to jsem se ještě nedíval.
Zatím jsem si udělal takovej malej prográmek na určování "znevýhodnění" různých vlnových délek oproti maximální citlivosti lidského oka na 555nm (žlutozelená). Vycházím z hodnot pro CIE Photopic Luminous Efficiency Function z roku 1988 (původní křivku z roku 1931 aktualizovali protože nezachycovala dobře lepší citlivost na modrou u mladých lidí), které jsem někde stáhl. Takže pár příkladů: sodík (hlavní spektrální čára) je oproti maximu 555nm znevýhodněn faktorem... momentík...
1,32. To znamená, že sodík (jenom hlavní spektrální čára) by musel mít světelný výkon 1,32W, aby se člověku zdál stejně jasný jako 1W zdroj svítící na vlnové délce 555nm. Oboje modelově monochromatické. No ale sodík je na tom pořád ještě dobře. LED s vlnovou délkou 455nm (luxeon, královská modrá) je znevýhodněná 19x; červená LED L-53SRC-F na 660nm faktorem 16,4 (oboje oproti maximu). Oproti sodíku (590nm) je to 14,5 respektive 12,4. Síla, co ?
Jestli někdo ten prográmek chcete tak vám to pošlu na mail.
Obrázky
1. různé křivky citlivosti lidského oka s vyznačenými 455nm, 590nm a 660nm. Stupnice lineární nebo logaritmické, jak kde.
2. můj program, vyznačený je sodík 590nm (červená čára) a červená led 660nm (modrá )
"Early to rise, early to bed, makes a man healthy, wealthy and dead."
(Terry Pratchett, The Light Fantastic)
LED growing experiment
) že kytka (první chyba, ne kytka jako celek, ale jedna malinká část kytky, kterých má jedna rostlina miliony) je schopná přijímat fotony pouze 3uS z 240 ms a že tudíž stačí svítit ty 3us "co to dá" a pak může být tma. No nevím. Nemám sice o biologii moc přehled, ale představa, že během 3us trefíte všechny receptory na květině a na 240ms je zabavíte až do příští dávky fotonů, se mi teda vůbec nezdá. Co třeba takové ty DETAILY, jako že každý receptor bude mít asi trochu jiné parametry co se týče doby zpracování jednoho fotonu (tudíž máte nevyužité receptory které jsou volné a čekají na foton, receptory, co ještě neskončily s předchozím fotonem a nejsou připravené na nový foton, tudíž optimálně trefíte jenom nějakou MALOU část gaussovy křivky a zbytek se aktivuje až při dalším osvitu), špičková zátěž rostliny na konci těch 240ms kdy všechny receptory NARÁZ skončí s reakcí a vyprodukují nějaký ten cukr či co (biologové prominou 
. Asi jste si taky všimli že to z balkónu za LED poněkud pokulhává. Nechci tady dělat nějaké unáhlené závěry, LED měly periodu 18/6 zatímco venku bylo míň světla, LED byly v bedně s vyšší teplotou než byla venku na balkóně (první noc bylo docela chladno, tak to mohlo růst zbrzdit), ale STEJNĚ !!! 
26-09-2004 v 19:08 PM
LED
.
? Předpokládat že sluneční spektrum je pro rostlinu ideální jak složením tak intenzitou je nesmysl. Rostlina přišla na trik se zpracováním světla pomocí chlorofylu a celkem to v přírodě funguje, ale to ještě neznamená že nedokáže využít více světla než jí přichází ze Slunce. A jak víš, že by rostliny neměly radši slunce co bliká ? Někde (bohužel teď nevím kde) zkoušeli pěstovat rostliny pod "blikajícím" světlem, a zjistili, že rostliny produkují (o trochu) více O2 když má světlo frekvenci nějak kolem 37kHz. ALE S PRŮMĚRNÝM SVĚTELNÝM VÝKONEM STEJNÝM JAKO MĚLO REFERENČNÍ SVĚTLO SVÍTÍCÍ TRVALE. Například když měli referenční světlo 1W, blikali světlem 2W se střídou 50:50 a měli tak stejný počet vyzářené energie u obou světel. Žádné 3us ON/240ms OFF s průměrným příkonem všech LED asi 211 mikrowattů (asi 180x míň než má JEDNA LED).
)
