| CO2 - Klikni zde pro originální téma |
| 4fun |
Ahoj lidi, dnes si povíme něco na téma „Má smysl přidávat CO2?“ Přidání oxidu uhličitého (CO2) vyžaduje mnoho ekonomických úvah. Kolik je CO2 potřeba? Kolik rostliny potřebují? Kolik se ztratí během větrání? Jaký bude mít efekt? Tyto body je třeba zvážit, abychom mohli určit náklady a výnosy.
Přidání CO2 do vzduchu zrychluje růst a zvyšuje produkci u téměř všech rostlin. . Většina pěstitelů na světě, kteří používají skleníky, se snaží obohatit vzduch ve skleníku o CO2. Ale je to velice nákladné, protože významná část unikne ven. Když v horkém počasí větráte skleník, není technicky možné dosáhnout výrazného zvýšení podílu CO2. CO2 se v průmyslové výrobě většinou získává spalováním fosilních paliv. Proto je teplo vzniklé při spalování, uchováno pro pozdější použití. Z toho důvodu se tanky na nashromážděné teplo (buffery) staly standardní součástí vybavení v zemích s nižšími nočními teplotami.
Zvýšený poměru CO2 znamená rychlejší růst , a větší části rostlin ( listů, větví, květů, plodů), a také vyšší výnos. Efekt obohacení o CO2 byl vyzkoušen v mnoha stovkách vědeckých pokusů, prováděných po celém světě. Výsledek okolo 60ti experimentů ve sklenících se dá shrnout následovně. V roce 1980, kdy byl pokus prováděn, byla průměrná koncentrace CO2 ve vzduchu 340ppm. Při nízké koncentraci 150ppm je růst rostlin asi o 30-40% pomalejší, než při průměrné koncentraci. Zvýšením poměru z 340ppm na 500ppm se zrychlí růst o 15-25%, při zvýšení na 700ppm až o 30-40%. Při dalším zvýšení není efekt už tak velký, od 1000ppm je křivka grafu téměř horizontální. Těchto výsledků bylo dosaženo při obohacování o CO2ve dne.
Nedostatek CO2 , může vzniknout, pokud v chladnějších, ale slunných dnech přestaneme větrat. Dostatek světla navozuje vysokou fotosyntézu, a pokud nepřichází čerstvý vzduch a nepřidáváme CO2, klesne poměr pod požadovanou hranici. Nastává nedostatek oxidu uhličitého.
Přidávat CO2 v létě? V horkém počasí, kdy je třeba větrat je těžké zvýšit poměr CO2. V každém případě, je vždy ekonomické alespoň trochu zvýšit poměr CO2 ve vzduchu – alespoň proto abychom zabránili nedostatku. Množství CO2 k tomu potřebné je tak velké, jakou potřebují rostliny k fotosyntéze. To je 5g/m2/hodinu (při dobrých světelných podmínkách). Těchto 5g/m2/h zabrání nedostatku, má za následek zvýšení z podprůměrného poměru na průměrný. To má silný dopad na produkci, jak jsme si řekli ve 3. odstavci. Náklad na zařízení je pak relativně malý. Jak však dosáhnout vyšší koncentrace? A vyplatí se to vůbec? Tady máte příklady ztráty CO2 v různých podmínkách.
Alternativním způsobem přidávání CO2 rostlinám, je použití CO2 tablet. Ty se přidávají do vody a částečně nahrazují přidávání oxidu uhličitého do vzduchu. Tato varianta je také finančně snadno dostupná.
Ventilace má obrovský vliv na ztrátu CO2. Rozlišujeme 3 situace. První z nich je nedostatek oxidu uhličitého, zmiňovaného výše. Zde ventilace pomůže přivést do skleníku čerstvý vzduch s průměrným obsahem CO2. Ventilace je zde užitečná.
Druhá situace která může nastat je, že ve skleníku je stejný poměr oxidu uhličitého jako v okolním prostředí. Toho je většinou dosaženo přidáním CO2, nebo přívodem čerstvého vzduchu.
Třetí varianta je se zvýšenou koncentrací CO2 docílené jeho obohacováním. Část CO2 unikne ventilací, zvláště při použití ventilátorů.
Na začátku 80tých let, kdy se s obohacováním vzduchu CO2 začalo v Holandsku, doporučená dávka byla 5g/m2/h. Dnes je to nejnižší doporučená dávka. Dnes pěstitelé přidávají CO2 v mnohem větším množství, pro představu asi 20g/m2/h, ve špičce ještě více. Toto dodávané množství je mnohem vyšší, než množství rostlinami spotřebované, a tím se poměr CO2 zvýší a udrží se, i pokud mírně větráme. Přidávat velké množství CO2 můžeme do té míry, dokud se nám to vyplatí (záleží na velikosti prostoru).
Jak získat CO2? Můžeme použít tlakové lahve s ventilem který má stupnici měřící průtok v g/min (hodinu, apod.) společně s elektromagnetickým ventilem. K dostání jsou také automatické dávkovací ventily. Spalováním vzniká také CO2což znamená, že zapálíme-li ve skleníku svíci, nebo plynový hořák, produkujeme CO2Suchý led je zmrzlé CO2, takže jeho umístění v prostoru kde začne tát má za následek jeho vypařování do vzduchu. Suchý led ale není už moc dostupný a může přijít docela draho. 1kg suchého ledu zvýší v prostoru 3x3m na 2000ppm na asi 24 hodin! Další variantou jsou generátory CO2, které ale spolu s CO2 vyrobí také hodně tepla a vody. CO2vzniká při kvašení. Je však těžko odhadnout kolik CO2 je vyprodukováno. V menších sklenících se doporučuje použít CO2 stlačené v lahvích. Nevzniká žádné teplo, nežádoucí pachy, snadno se změří kolik jsme přidali, nehrozí nebezpečí ohně a nevznikají nám další energetické náklady.
Pozor!!! CO2 sice není jedovatý plyn, ale je nedýchatelný. Pokud je člověk nebo zvíře v uzavřeném prostoru, v němž je vysoká koncentrace tohoto plynu, vystavuje se nebezpečí nedostatku kyslíku. Buďte proto opatrní a vždy pěstírnu vyvětrejte, než se v ní budete chtít zdržet.
Tak co, stále si nejste jisti, zda se vyplatí zvyšovat koncentraci CO2 ve skleníku?
Čerpáno a přeloženo z odborného časopisu Practical Hydroponics Greenhouses, originál možno najít na www.hydroponics.com.au |
|
|
| lienbow |
takovejch temat je tu hodne skus více hledat, ale kdyz sme u toho co2 tak to jenom podporuji klidne i ve vyssich davkach,hlavne kdyz svitime v noci nikdy (jedine O2), ale kdyz si s tim das praci a obohatis vzduch o CO2, tak musis mit taky kvalitni pudu, hnojku a minimalne 600W výbojku aby to melo nakej smysl, protoze jinak ho kiticka nespotrebuje a nevyuzije
jinak ja taky experimentuju s CO2 a doporucuji jednoduchy a levny zpusob vyroby, ktery zvladne kazdy
do o reakci kys chlorovodikove s uhlicitanem sodnym (obe chemky dostupne v drogerii) vyhody: nizka cena a dobra regulace
doporucoval bych velkou opatrnost s HCl precejenom to je kyselina |
|
|
|
| liebow - NaCl pokud vím je obyčejná sůl. nebyla by tímto způsobem moc zasolená půda? |
|
|
| lienbow |
| citace: |
Původní příspěvek od RespectFlowers
liebow - NaCl pokud vím je obyčejná sůl. nebyla by tímto způsobem moc zasolená půda? |
jak by mohla byt zasolena puda, kdyz se sul nedostane do kontaktu se zeminou, tasul je v oddeleny nadobe (neni tam spolecne se zeminou - to by kyticky chciply) posilam lepsi verzi nakresu |
|
|
| lienbow |
| nova zjednoducena verze (misto reakcni banky muzete pouzit petlahev ale musite to di vyvrtat dve dirky a sikovne na to napojit hadicky) |
|
|
| 4fun |
| tak tyhle CO2 tabletky dokážou dělat divy, působí po dobu čtyř až šesti hodin po zalití, 1 tableta 250l vody |
|
|
| petas22 |
| Nevite nekdo jak se to dela s kvasnic-drozdi |
|
|
| 4fun |
nevim, ale kvaska se dělá z chleba, droždí to zaliješ vodou. ale hafo to smrdí
jinak vážím si vašich K+:rolleyes: |
|
|
| Šlajs |
Ale jo, pár threadů tu je ;)
|
|
|
|
| tady to zaviram, protoze Šlajs to tady tak pekne napsal a poslal ze by jste mu kazdy mel dat k+ . |
|
|
|
|
