breeder
Grower Team
Registrován: Feb 2001
Příspěvků: 1611 
|
 monitoring médií k 22.05.2003 |
Příspěvek č. 1 |
KOKOTÍ hlava promluvila: V boji proti drogám se střetnu i s politiky, kteří marihuanu podceňují
Právo 22.5.2003| rubrika: Zpravodajství| strana: 6| autor: Pavel Blažek
ŘEDITEL NÁRODNÍ PROTIDROGOVÉ CENTRÁLY JIŘÍ KOMOROUS ŘEKL PRÁVU:
* Všem výborům a politickým klubům Poslanecké sněmovny jste v pondělí zaslal dopis, ve kterém jdete do střetu s místopředsedou vlády Petrem Marešem kvůli marihuaně. Proč?
Pan místopředseda vlády Mareš začal veřejně navrhovat, aby se držení 250 cigaret s marihuanou stalo pouhým přestupkem, a nikoli trestným činem. Dále se vyslovil pro faktickou legalizaci držení a pěstování marihuany pro vlastní potřebu s konstatováním, že uživatelé a pěstitelé této drogy zákon stejně porušují. Takže by se měl změnit. Takový přístup považuji za nepřijatelný. Proto jsem se písemně obrátil na všechny poslance, aby byli ostražití před podobnými snahami. V boji proti drogám se prostě nelze vyhnout i střetům s těmi politiky, kteří marihuanu jako drogu podceňují. Zvláště marihuanu, která je po hořkých zkušenostech s jejím užíváním v USA zařazena do první a nejnebezpečnější skupiny drog.
* Marihuana a extáze jsou módní drogou mládeže. Současný zákon o nedovolené výrobě a držení omamných a psychotropních látek a jedů kriminalizuje mladé a zpravidla víkendové uživatele obou drog. Kriminalizace by zde neměla být cílem. Nemyslíte?
Vyjádřím se obrazně. Každý rok jsou pokutovány tisíce řidičů, kteří řídili pod vlivem alkoholu. Je to důvod pro to, aby se novelizoval zákon tak, aby řidiči mohli usedat za volant s alkoholem v krvi v zájmu snížení počtu trestně postižených řidičů? Aby předkladatel žádal po zákonodárcích přijetí novely, podle které by nemělo být trestně postihováno, jestliže řidič usedl za volant po požití třeba 250 malých panáků? Tuto logiku vnímám v argumentech pana místopředsedy vlády Mareše. Označuji takovouto logiku za ústup před drogovým problémem.
* Ve svém stanovisku adresovaném poslancům tvrdíte, že liberalizační kampaně ve prospěch snížení nebo odstranění trestnosti za pěstování, užívání a držení marihuany zatajují, překrucují a nepravdivě vykládají výsledky vědeckých výzkumů.
Nejenže to tvrdím. Výslovně ve stanovisku uvádím výzkumy vědců na lékařských fakultách v USA, Velké Británii, odkazy na odborné statě v British Medical Journal. Odvolávám se i na zjištění českých lékařů. Upozorňuji, že nejsou pravdivá tvrzení o léčebných účincích drog obsažených v marihuaně. Vědecké výzkumy prováděné ve světě léčebný účinek této drogy nepotvrzují.
* Nepokulhávají vaše argumenty?
Represívní politiku proti marihuaně uvolnila i konzervativní Velká Británie. Nejnovější studie Organizace spojených národů změkčení drogové politiky ve Velké Británii, ale i Austrálii a dalších zemích kritizuje. Výroční zpráva Mezinárodní komise pro kontrolu narkotik upozorňuje, že Británie omezením trestů za užívání marihuany riskuje, že se droga mezi uživateli rozšíří jako tabák a ve svých důsledcích znásobí poškození zdraví britské populace. Austrálii uvedená komise kritizuje za zavedení injekčních pokojů pro uživatele heroinu. Tento nezávislý orgán OSN zavedení injekčních pokojů označuje za rezignaci v boji proti drogám.
* Co na základě získaných zkušeností doporučujete?
Neustupovat drogovému problému. Nepodlehnout volání po změkčení protidrogových zákonů. Zaměřit se společně na prevenci, výchovu dětí, aby drogy nebraly, a na léčbu obětí narkomafie. Bude třeba společným úsilím dosáhnout snižování poptávky po drogách. Jako příslušník protidrogové centrály se chci na těchto úkolech podílet. I když mým hlavním cílem byla, je a bude narkomafie, které se svým týmem chci a budu uštědřovat stále tvrdší údery.
________________________________________________________________________
Za trest budeš pomáhat školníkovi!
Mladá fronta DNES 22.5.2003| rubrika: Z domova| strana: 6| autor: JANA BLAŽKOVÁ
Praha - Cigareta marihuany na diskotéce či drobná krádež v obchodě vyjde školáka od příštího roku draho. Ve svém volném čase bude muset za trest pracovat ve prospěch školy. Několik dní bude například k ruce školníkovi. Nové soudy pro mladistvé, o jejichž vzniku včera rozhodla Poslanecká sněmovna, totiž budou moci rozhodnout i o tom, že žáka za přestupek potrestá ředitel jeho školy. Vybrat může z několika postihů: vedle manuálních prací může hříšníkovi snížit známku z chování nebo třeba zakázat účast na školním výletě. Ředitelé škol dosud žáky za jejich přečiny spáchané ve volném čase trestat nesměli. Z rozšíření svých pravomocí nadšeni nejsou. "Nucené práce pro školu? Bral bych to, pokud bychom je mohli zadávat rodičům uličníků. Aby se o své děti lépe starali. Rozhodně se tak ale nechystám trestat své studenty," ironizuje nové nařízení ředitel brněnského gymnázia Josef Filouš. Proměny škol ze vzdělávacích institucí v represivní orgány se obávají i jeho kolegové. "Za děti a to, co dělají ve volném čase, zodpovídají rodiče. Rozhodně ne škola. Někdo si zase ulehčuje práci a hází ji na nás," bouří se ředitel Základní školy v Libici nad Cidlinou Zdeněk Souček. Školy navíc namítají, že už tak mají práce dost. "Teď jenom chybí, aby nám nařídili děti po vyučování špiclovat," kritizuje zákon i předseda Asociace základního školství Karel Bárta. Pokud chce stát skutečně řešit kriminalitu mládeže, měl by podle Bárty hlavně snížit věkovou hranici trestní odpovědnosti. Říká, že děti jsou dnes mnohem vyspělejší než dřív a svou odpovědnost si dokáží uvědomit.
________________________________________________________________________
Marihuanu pěstují ve skříni
Region - Týdeník Ostrava 20.5.2003| rubrika: Život v Ostravě| strana: 2| autor: (jas)
OSTRAVA - Vzrostl vám najednou účet za elektřinu o několik set korun, aniž byste více svítili? Nechce vaše dospívající ratolest, abyste otvírali její šatní skříň, z níž se line podivný zápach? Pak si váš potomek možná doma zařídil pěstírnu konopí.
Pěstovat marihuanu za oknem, na balkóně nebo na zahrádce před domem už dnes příznivci takzvaných lehkých drog raději neriskují. Mnozí z nich se ale nechávají inspirovat novým trendem a šlechtí rostliny konopí přímo doma ve skříni nebo v koupelně. "Tomuto domácímu pěstování se říká Indoor kultivace. Výhodou je, že můžete marihuanu sklízet několikrát do roka a ta je navíc několikrát silnější. Na druhou stranu ale musíte počítat s tím, že utratíte nehorázné peníze za elektřinu," říká jeden zasvěcený mladík, který se nám představil jako Tomáš. Pěstitelům konopí v paneláku prý vzroste měsíční účet za energii až o osm set korun. "Nejlepší to mají ti, co bydlí v rodinných domcích, tam jedou na noční proud, který je podstatně levnější," dodává Tomáš. Podle pěstitelů jde sice o náročný a hlavně nákladný způsob, jak přijít k marihuaně, ale má pro ně jednu obrovskou výhodu. Nemusejí se prakticky obávat, že je vyhmátne policie. "Když pěstujete konopí jen v malém pro vlastní potřebu a dáváte si pozor na specifický zápach rostlin, tak jste v pohodě," dodává Tomáš. Ostravští policisté potvrzují, že na domácí pěstírny konopí narazí až tehdy, pokud je marihuana určena k prodeji. "Když někdo pěstuje doma rostliny ve velkém, tak se to většinou dozvíme od kupujících. Nejčastěji se k tomuto účelu využívají pronajaté rodinné domy na okraji města nebo opuštěné chaty," uvedl Jiří Kopeček, vedoucí toxi teamu, který funguje při ostravské policii. Té se letos jednu velkou domácí pěstírnu podařilo odhalit v Muglinově. "V pronajatém rodinném domě jsme na půdě zajistili marihuanu - šlechtěný skank a zařízení určené k pěstování. To se většinou skládá z výbojkových zářivek, spínacích hodin, filtrů na odvětrávání," dodal Kopeček.
________________________________________________________________________
Spolužáci na šilheřovickém učilišti kšeftovali s drogou, nyní čelí obvinění
Moravskoslezský deník 21.5.2003| rubrika: Opavsko, Bruntálsko, Krnovsko| strana: 11| autor: (jih)
Opava - Před senátem okresního soudu stanuli v pondělí dva mladiství kuřáci marihuany. Žaloba vinila sedmnáctiletého Aloise Augustina a osmnáctiletého Romana Hünera z nedovolené výroby a držení psychotropních látek i ze šíření toxikomanie. Obviněný Alois Augustin měl větší zásobu marihuany, a když ho spolužák Roman Hüner letos v lednu požádal, ochotně mu část přenechal za čtyřicet korun. Roman projevil většího obchodního ducha a polovinu zakoupené drogy prodal jinému spolužákovi už za 250 korun. Transakce proběhla o přestávce na šilheřovickém učilišti, a když ji náhodně objevila třídní učitelka, bylo zaděláno na malér. Jakmile se o případu dozvědělo vedení školy, oznámilo ho policii a s oběma marihuanovými delikventy se bez pardonu rozloučilo. Oba dopadení milovníci "trávy"před soudem nezapírali, ale shodně odmítli, že by na této lehké droze byli závislí. Podle výpovědi jejich učitelky šlo o chlapce, kteří se sice dobře učili, ale měli občas výchovné problémy. Alois Augustin je navíc ještě trestně stíhán za krádež. Za žalované trestné činy ohledně držení psychotropní látky a šíření toxikomanie jim jako mladistvým hrozila sazba od jednoho roku do pěti let. S přihlédnutím k plnému doznání i nízkému věku soud oběma vyměřil roční trest s dvouletou podmínkou, což bez odvolání přijali, stejně jako státní zástupkyně. Předseda senátu ve zdůvodnění uvedl, že vinu nesou stejnou, a proto je stejná i výše trestu. Současně podotkl, že nejde pouze o drogu jako takovou, protože Augustin má na kontě další majetkovou trestnou činnost, pravděpodobně související se snahou obstarat si peníze na marihuanu.
________________________________________________________________________
V ŽALÁŘI ZA KOPEČKY
Instinkt 22.5.2003| rubrika: Sonda| strana: 28| autor: Text: Michaela Šmerglová, Ondřej Bílek
Pohoda i peklo v zahraničních celách
V zahraničních věznicích si odpykává trest na tisíc občanů České republiky. Nejvíc jich je v Německu, do cizích žalářů se ovšem krajané často dostávají i v Nizozemsku, Rusku, Británii. Přesto jsou jednoznačně nejznámější dva naši vězni v Thajsku.
Cela 6x5 metrů plná spoluvězňů, tak vypadá dočasný domov dvou Čechů, kteří byli odsouzeni a uvězněni v Thajsku na 50 let. V Bangkoku si odpykávají tresty za pašování heroinu. Jeden z nich má po nedávné ratifikaci smlouvy České republiky s Thajskem o vzájemném vydávání vězňů šanci vrátit se letos domů, do českého vězení. Druhý příští rok. Kdo opustí thajský žalář jako první, se dosud neví.
Made in Thailand
Šestadvacetiletému Emilu Novotnému vyměřil thajský soud v roce 1995 přísné vězení za pašování více než čtyř kil heroinu. Jeho "kolegovi" Radku Hanykovicsovi (33) byl o rok později za ilegální převoz 2,4 kg bílého prášku vypočten stejně přísný trest. Zprvu oběma hrozila smrt. Intervence českého ministerstva zahraničních věcí neměly po vynesení rozsudků nad oběma muži žádný vliv. Po čase byl však každému trest zkrácen. Novotnému o 7,5 roku, Hanykovicsovi o 20 let. Novotný, kterého z Čech finančně i psychicky podporují rodiče, jako cizinec nesmí ve vězení pracovat. Podobně jako druhý český vězeň tedy korzuje po kriminále a učí se jazyk. Nutno dodat, že se tak děje v prostředí výrazně neevropském a trochu i nelidském. Ovězení a českých vězních v Thajsku se často mluví z několika důvodů. Jednak jsou jejich tresty výjimečně vysoké, jednak jde o zemi, kde jsou podmínky v kriminále opravdu tvrdé. Drsné hygienické podmínky, korupce, špatné jídlo i voda, násilí. Znalci míní, že rok v thajském kriminále se rovná osmi letům vězení v Evropě. Své hraje u obou vězňů i fakt, že se z neúnosných podmínek chtějí dostat domů, do žaláře přijatelnějšího, a žádají o přesun. Tedy: dávají o sobě vědět. A to není běžné. Snad i proto zůstávají příběhy Čechů vězněných v jiných zemích v pozadí, ač jejich delikty nejsou moc odlišné.
Utajené tresty
Dostane-li se našinec do kriminálu v kultivovanější zemi, v mnoha případech si raději odkroutí trest, nikoho kromě rodiny o tom nezpraví a po vyhoštění ze země je osobou bezúhonnou. Pravda, s cejchem "persona non grata" na určitý čas. Pochopitelně nesmí jít o masového vraha hledaného Interpolem. "Takový člověk může říci, že trávil měsíce v zahraničí na brigádě nebo na dovolené," tvrdí Iva Chaloupková, mluvčí ministerstva spravedlnosti. Většina států v tomto případě totiž postupuje striktně podle Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích, což znamená, že i o občanech České republiky, kteří byli na území jejich země zadrženi, uvězněni či dáni do vazby, informuje naše diplomatické mise či konzuláty jen tehdy, pokud o to onen Čech žádá. "Občané České republiky zavření v evropských zemích své zadržení vůbec nehlásí. Zřejmě z obav před dalšími trestněprávními či pracovněprávními postihy," připouští Dana Pavlusková z ministerstva zahraničí.
Špinaví cizinci
Petrovi bylo dvaadvacet, když ho loni chytili v mnichovském obchodním domě. Kradl. "Přeskočilo mi a já sebral troje hodinky vystavené mimo vitrínu. Taky pár cédéček," vzpomíná mladý muž z Olomouce. U východu k němu přistoupili dva detektivové a začalo vyšetřování. Napřed v kanceláři ředitele obchodního domu, pak na policii. "Bavorská police se chovala slušně, jen mě nechali dlouho u ledu, než se začali ptát. Pak mě vyslechli a vezli na jiné oddělení a šoupli do vazby. To bylo divoký, dělali, že nerozumějí, když jsem o něco žádal." Petr slyšel, jak si mezi sebou policisté říkají, že "šmucige auslendrů" mají plné zuby. Ve vazbě byl mladý technik čtrnáct dnů spolu s cizinci, kteří měli na triku zajímavější trestné činy. "Děsně to tam smrdělo a jakýsi Turko-Arabo-Němec se chtěl stále domlouvat, že když se dostanu ven dřív, mám dát echo nějakému chlápkovi. Chtěl jsem, aby mě nechal, začal být agresivní a plival po mně." Od první chvíle Petr policisty žádal, aby mohl zavolat mnichovskému kamarádovi, v jehož bytě bydlel a který se vrátil z dovolené. "Volali na jeho číslo za sedm dnů. Musel za mne orodovat a platit pokutu. Možná to vyšlo proto, že jeho žena je Němka a dělá v advokacii. Skončil jsem vyhoštěním na vlastní náklady, zaplacením vazby a pohrůžkou, že když mě v Německu chytnou, jdu sedět," uzavírá Petr.
Češi, nekraďte!
"Češi si v zahraničních věznicích odpykávají trest odnětí svobody především za majetkovou trestnou činnost. Stále častěji se vyskytují případy, kdy jsou občané ČR zapojeni do mezinárodních gangů zabývajících se organizovanou trestnou činností, jako je pašování drog, radioaktivních látek, zbraní či kuplířství, krádeže osobních automobilů a tak dále," říká Dana Pavlusková z ministerstva zahraničí. Její slova potvrzuje například vedoucí českého konzulárního oddělení v Londýně Želmíra Klichová: "V minulém roce bylo na území Velké Británie hlášeno zadržení 54 osob, letos je jich zatím dvaadvacet. Nejčastějšími důvody jsou krádeže v obchodě, řízení motorových vozidel v opilosti, řidčeji pak porušování cizineckého zákona a v několika málo případech podezření z pašování drog."
Jako v zamčeném hotelu
Do krádeží aut se připletl v roce 1997 také český kickboxer Petr Vondráček. Na žádost Rakouska ho zatkla o několik let později v nizozemském Harllemu tamní policie. Sebrali ho na letišti těsně před finálovým turnajem osmi nejlepších kickboxerů, kterého se měl zúčastnit. Trenér i přátelé mladého sportovce z Plzně tvrdí, že jde o omyl. Přesto Vondráček v nizozemském vězení čeká na soud. Přesněji na to, zda Nizozemsko vyhoví Rakousku a mladík bude vydán tam, či zda bude vyslyšen Vondráčkův právník a kickboxer bude vrácen domů. "Soud má proběhnout v nejbližších dnech, takže je teď Petr nervózní. Víc k tomu řekne sám až pak," uvedl k případu sportovce trenér Bohouš Chudáček, který mladíka pro sport objevil. Ví se, že Plzeňan v nizozemském vězení trénuje, má možnost se i zdokonalit v angličtině. Žije v pokoji, který je vybaven televizí, videohrami a k dispozici má i telefon a může přijímat návštěvy.
Za práci načerno
Češi se za hranicemi proviňují ledasčím, nejeden chce načerno vydělat nějaké euro. Ne každý však zná poměry hostitelské země a přichází podvádět. "Odpověděla jsem agentuře, co zařizovala práci zdravotním sestrám v ústavu pro přestárlé v Bavorsku," líčí osmatřicetiletá Jarmila zkušenost z roku 2000. Zdravotní sestra musela do Německa na přezkoušení a pak získala podklad k pracovnímu povolení. V ústavu nastoupila po dvou měsících. "Práce byla náročná, ale dávali mi najevo, že jsou spokojeni. Primář i vrchní sestra," tvrdí. Za čas přišla do ústavu kontrola a po předložení dokladů ji jeden z úředník řekl: jdete s námi. Zdravotnici odvezli na oddělení uprchlické policie, kde čekala šest hodin bez vody i možnosti jít na toaletu. "Říkala jsem, že vše vyřizovala agentura. Nevěřili mi a tvrdili, že jsem zfalšovala razítko. Po opakovaném nařčení jsem pochopila, že razítko, které mám, je falešné." Jarmila se rozplakala až ve vazbě, kde jí nějaké cizinky půjčily deku. Vyšetřování trvalo měsíc. Agentura, která celou akci organizovala, vše popírala. Výsledek? Vyhoštění z Německa a zákaz vstupu na pět let. "Nejhorší byla reakce doma na vesnici. Říkali, náno, to je za to, žes chtěla hrabat marky."
Pašování lidí i zvířat
Převést Asiaty z chudé země do bohaté? Zdá se, že Češi se takovým úkolům nebrání. Ne vždy se akce podaří. Jako koncem letošního dubna. Za pokus propašovat v autě čtyři čínské běžence z Prahy do Paříže si čerstvě odpykává trest dvaadvacetiletý Lukáš Novotný. Byl zadržen francouzskými policisty při placení mýtného na jedné z východních dálnic a dostal osm měsíců. Přes hranice se pašují i zvířata. A ne vždy za účelem prodeje. Český učitel biologie vezl příteli na Nový Zéland dar v podobě mláďat chameleonů. Za živý dárek mu hrozí pětileté vězení a tučná pokuta.
Zruční čeští podvodníci
Pohořet lze i u velmi blízkých sousedů. Paní Zuzana si za cílovou zemi svých rozsáhlých podvodů vybrala Slovensko. Její snažení přišlo různé firmy na miliardy korun, a tak soud v Nitře odsoudil Češku na dvanáct let. Po skončení trestu bude ze Slovenska vyhoštěna. Aktuální je i případ miliardového českého podvodníka Petra Lukeše. Na něj vydal před rokem a půl mezinárodní zatykač Okresní soud v Karlových Varech. Lukeše zatkli 2. prosince 2002 na Floridě. O něco později ho tamní federální soud po složení kauce milion dolarů pustil z vazby do domácího vězení. To nedávno skončilo, přesto americká justice odmítá i po několikeré výzvě z České republiky Lukeše vrátit domů. Navzdory tomu, že mezi USA a ČR platí již od roku 1926 úmluva o vzájemném vydávání osob ke stíhání.
S Američany to drhne
Podobný údiv vyvolává i neochota USA vydat do Čech vězně Jana Bořka, který tu byl odsouzen za vraždu otčíma, když chránil svou matku. Alespoň to stojí v jeho výpovědi. Bořek se ve vězení chová skvěle, vystudoval dvě vysoké školy, vězni si ho zvolili za svého zástupce. Paradoxem je, že kdyby se k činu sám nedoznal, mohl být dávno doma. Tělo oběti se totiž nenašlo. To je možná důvod, proč ho americká strana z očekávání nálezu nehodlá pustit. Naši občané se dostávají do problémů i kvůli pašování drog. Dva vězni v Thajska jsou sice slavní, ale nijak výjimeční. Liberečtí řidiči Tomáš Honz a Jan Jisl sedí v britských věznicích za převoz heroinu, Václav Knecht si odpykává trest v Maroku, v Peru je zavřená slečna Zuzana. České vězně v Evropě potkáte téměř všude (viz tabulka). Jsou však také země, kde jsme zatím bez hříchu. Anebo se o něm prostě jen neví.
__________________________________________________
Občané ČR odsouzení v cizině a vrácení do vlasti
Rok převzetí Muži Ženy Předávající stát
1998 7 1 3 Slovensko, 1 SRN, 1 Makedonie,1 Norsko, 1 Polsko, 1, Rakousko
1999 7 1 5 Slovensko, 1 Rakousko, 1 SRN, 1 Rumunsko
2000 9 0 2 Švédsko, 3 Rakousko, 2 SRN, 1 Itálie, 1 Slovensko
2001 7 1 6 Slovensko, 1 Itálie, 1 SRN
2002 7 1 4 Slovensko, 2 SRN, 1 Španělsko,1 Itálie
2003 1 1 1 Slovensko, 1 Norsko (k 19. 5.)
________________________
Za ruskými mřížemi
Tomáš Martínek může srovnávat. Téměř rok a půl si odseděl v ruském vězení, další dva a půl už v Česku. "To bylo jako z pekla do ráje," říká mladý muž, když po letech popisuje podmínky v ruské a české base.
Vazební středověk
Před osmi lety, když mu bylo dvacet, se vypravil do Nepálu. Po čtrnácti dnech se vracel a vážil o čtyři a půl kila víc. Nepřibral, pašoval hašiš. Leukoplastí si různě po těle přilepil malé balíčky, dohromady 4680 gramů drogy. Hlídka si ho při mezipřistání na moskevském letišti Šeremetěvo všimla. Do Curychu, kde měl zásilku předat, už nedoletěl. V Rusku zůstal 17 měsíců. Proč hašiš pašoval, odmítá Martínek po letech vysvětlovat. Ale o životě v ruském vězení se rozpovídá ochotně. "V Rusku bylo v cele sto dvacet lidí, ale jenom čtyřicet postelí. Nefungovalo topení, takže přes noc čaj v hrníčku zamrzal. Všichni kouřili, cela neměla okno, sprcha jednou týdně. Na všechno se stála fronta. I na záchod. Fyzické tresty nebyly výjimkou." Takhle vypadaly první tři měsíce ve vyšetřovací vazbě, kde čekal na soud. Koncem roku 1995 odešel s šestiletým trestem.
Hřích mládí
Než se díky mezistátní dohodě dostal do českého vězení, strávil ještě 14 měsíců v táboře pro cizince, kde už vládly snesitelnější podmínky. "Tady měl každý svou postel." Mohl tu už konečně psát a dostávat dopisy od rodiny. Dokonce v češtině. Pochopitelně procházely cenzurou, ale Rusové si je překládali sami. Když se vrátil do Čech, nevěřil, že je v kriminále. Třeba jenom kvůli jídlu. "V Rusku byla třikrát denně kaše. Pořád dokola. Tady jsem zpočátku svůj příděl ani nedokázal sníst." Neřekne, že byl s dalšími třemi zavřený v cele, používá výraz "pokoj". Dneska proti vám sedí sebevědomý a úspěšný podnikatel, který v Bruntále dává práci čtrnácti lidem. "Myslím, že jsem se s tím velice dobře vyrovnal. Mám takovou povahu, že špatné věci zapomínám. A tamto byl totální úlet," uzavírá vzpomínku na nejtěžší léta života Tomáš Martínek.
________________________________________________________________________
Drog je v Havířově stále hodně
Region - Havířovsko 20.5.2003| rubrika: Události| strana: 5| autor: LIBOR BĚČÁK
HAVÍŘOV - Havířov si skálopevně drží přívlastek drogového města, a protože drogy se na domácí půdě vaří stále velké množství, už se tohoto označení asi nezbaví.
Důkazem jsou případy z poslední doby. Z trestného činu Nedovolená výroba a držení omamných látek byl minulý týden ve středu obviněn sedmatřicetiletý Milan N. z Havířova. Policejní rada tvrdí, že proti němu má dostatek důkazů, které svědčí o tom, že metamfetamin, jinak zvaný pervitin, vyráběl minimálně od loňského prosince. Trestného činu se dopustil přesto, že návykovou drogu používal pro vlastní potřebu. Obviněn byl i mladistvý D. R. Tomu hrozí vězení za stejný trestný čin. Před několika dny v odpoledních hodinách ve dvoře restaurace VVV club na Komenského ulici předal několika osobám sušené konopí seté. Po požití této látky byla jedna z dívek s nevolnostmi hospitalizována v havířovské nemocnici. Policie má jasno. Odhalených trestných činů souvisejících s nealkoholovou toxikomanií rok od roku přibývá, a to až to 50 procent. Stejně tak roste i objasněnost. Největší zastoupení mezi pachateli mají recidivisté a druhou skupinou jsou mladiství. Ve 20 případech figurovaly děti do 15 let. "Nejrozšířenějšími drogami v našem kraji je nadále marihuana, pervitin, heroin a extáze. V souvislosti s marihuanou bylo šetřeno téměř dvě stě případů. Nadále se projevuje trend přechodu od pěstování konopí ve volné přírodě k pěstování šlechtěných odrůd hydroponním způsobem (kořeny jsou mimo zeminu) při umělém osvětlení a umělé výživě. Takto pěstované konopí dosahuje vyšší hladiny psychotropní látky než konopí pěstované ve volné přírodě. V našem kraji byl zkoumán vzorek, který měl obsah oproti běžně pěstovanému konopí šestinásobný. Způsob množení umožňuje dosahovat tří až čtyř sklizní v kalendářním roce," uvedla krajská policejní mluvčí Dagmar Bednarčíková. Kvalita se projevuje i v ceně. Kilo hydroponní marihuany stojí 150 tisíc korun, zatímco u klasické je to zhruba 20 tisíc. Pěstitelé využívají různé garáže, hospodářské budovy, sklepy rodinných domků apod. Profesionalizaci policisté zaznamenávají i u výrobců pervitinu. Výrobci mají laboratoře zajištěny zabezpečovací technikou a panuje zde přísné utajení. Droga se vyrábí nejen v bytech, ale i hotelových pokojích a ubytovnách. Stále častěji se stěhuje do dočasně prázdných domů, horských chat, zahradních domků. Výrobci často své laboratoře přemísťují. Výchozí surovinou pro výrobce pervitinu jsou volně dostupné léky s obchodním názvem Modafen a Paralen Plus. Do výroby se zapojují i zdravotníci. V loňském roce byla obviněna praktická lékařka z Petřvaldu, která zajistila výrobcům pervitinu téměř 600 balení léku s názvem Solutan a dalších 1 553 balení léku Alnagon. Obojí dovedou výrobci zužitkovat při výrobě pervitinu. Cena gramu pervitinu se ustálila na tisícovce. K nově vyskytujícím se drogám lze zařadit i drogu , které se říká GABA. "Účinky jsou silnější než u pervitinu nebo extáze a výroba je poměrně jednoduchá z volně prodejných prostředků. Novým jevem je i velmi nebezpečné vdechování propan- butanu. Důsledky mohou být smrtelné. V loňském roce severomoravští policisté zaznamenali pět případů úmrtí toxikomanů. Většina byla v souvislosti s používáním toluenu," doplnila Bednarčíková.
________________________________________________________________________
PSÍ ŽIVOT ONDŘEJE HEJMY
Reflex 22.5.2003| rubrika: Reflexe| strana: 11| autor: ONDŘEJ HEJMA
Tahle vláda dovede také utrácet, když ví proč. Například politický kapitál vytlučený z pokuty za prohranou stockholmskou arbitráž hravě přebije nějakých deset miliard. Mediální jásání nad tím, jak mezinárodní soud "náležitě ocenil" naši čecháčkovskou proradnost, nikoho nepřekvapí, na novou licenci a eventuální ředitelské křeslo si už brousí zuby kdekdo. Mlha kolem prvních let TV Nov a je sice dodnes hutná, zato pokuta dozajista spravedlivá. Ostatně nevědomost má odnepaměti stabilizující účinky, v tomto směru to měli nejdotaženější soudruzi, ti nám pro jistotu neříkali vůbec nic. V demokracii je forma sice odlišná, ale ve vybraných případech obsah přibližně stejný.Například v případě pokuty pro tajemnou firmu Diag Human je to řečeno hezky po mečiarovsku: víme, ale nepovíme. Do vězení na celých 12 let by mohla jít ta panímáma s dětmi, co u ní našli 20 kytek marihuany. A tak Unie svobody v předsmrtné křeči oprášila staré téma legalizace. Dvě stě padesát jointů pro vlastní potřebu, to už je hodně liberální dávka. Než se ale pánové dostanou k činům, to si ještě počkáme. Dokud nebude první poslanec odvlečen do šatlavy za dobrou konopnou úrodu a trochu té štědrosti k bližním, budou to jen slova, milý princi, jen slova. A nakonec konečně výhra! Snad pod vlivem úspěchu našich neozbrojených sil v Zálivu, snad z důvodů pádu preferencí jisté strany byl podán návrh na urychlené zrušení povinné vojenské služby.I kdyby to byl čirý populismus, jsem pro. Ať si to mezi sebou vyřídí ti pánové a dámy,co je to baví. Pro ty ostatní je tu ještě pořád hokej.
________________________________________________________________________
Rohypnol bude na zvláštní předpis, má to bránit jeho zneužití
Zpravodajství ČTK 21.5.2003, rubrika: Politika - Praha, Středočes. kraj, ČR| autor: HJ
PRAHA 21. května (ČTK) - Prášky na spaní Rohypnol už lékaři nebudou moci předepisovat na běžný recept. Pacientům je budou moci dát jen na předpis s modrým pruhem, který podléhá přísnější kontrole. Rohypnol zneužívají narkomani, argumentuje vláda, která proto sněmovně předložila novelu zákona o návykových látkách. Poslanci ji dnes zcela hladce a velkou většinou hlasů schválili. Nyní ji posoudí Senát a prezident.
Čeští narkomani podle ministryně zdravotnictví Marie Součkové (ČSSD) Rohypnol čím dál víc zneužívají a lék se také stále častěji ke stejným účelům vozí do zahraničí. Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba již dříve ČTK řekl, že loni se v tuzemsku spotřeboval milion balení, tedy 20 milionů tablet.
Zpřísnit kontrolu Rohypnolu navrhovali poslanci už před více než dvěma lety. Nestalo se tak proto, že na trhu nebyla jiná hypnotika. Nyní ale lze Rohypnol nahradit Hypnogenem a Stilnoxem, uvedla vláda v důvodové zprávě k novele. Na recept s modrým pruhem by podle ní měli lékaři předepisovat i tablety Subutex, které obsahují buprenorfin. I tyto přípravky se objevují na nelegálním trhu.
Ivan Douda z nadace Drop-In již při únorovém projednávání novely ČTK řekl, že zpřísnění výdeje Rohypnolu nezabrání tomu, aby ho narkomani zneužívali, pouze bude pro běžné pacienty složitější se k němu dostat. "Někteří naši klienti (narkomani) budou muset přejít z Rohypnolu zpět na heroin," poznamenal. Douda je přesvědčen, že narkomani si najdou cestu, jak lék získat. "Bude bujet korupce," podotkl. Cestu k omezení spotřeby Rohypnolu vidí ve vysvětlující kampani.
Rohypnol je znám i tím, že ho používají "uspávačky" k omámení svých obětí, které pak okradou.
Jan Hrdlička kar
________________________________________________________________________
Dealerka pervitinu dostala šestiletý trest
Mladá fronta DNES 22.5.2003| rubrika: Severní Čechy| strana: 1| autor: JAN VACA
Ústí nad Labem - Na šest let za mříže poslal včera ústecký krajský soud bývalou prostitutku Lenku Kawíkovou z Mostu. Sedmadvacetiletá žena se díky své profesi seznámila před čtyřmi roky s Andreasem Köhlerem, provozovatelem nočního klubu v saském Chemnitzu, a začala pro něj v Česku shánět pervitin. Podle obžaloby měla zprostředkovat prodej třiceti pěti kilogramů této drogy, soudci ale nakonec rozhodli, že to bylo pouze pět kilogramů.
Kawíkové se nicméně včerejší rozsudek nelíbil. Proti verdiktu se ihned odvolala, stejně jako žalobkyně. "Nic jsem neudělala, na prodeji drog jsem se vůbec nepodílela. Netuším, proč na mne všechno shazují," uvedla už při začátku přelíčení žena. Včera trvala na svém. Její advokát Vojtěch Krejčíř dokonce řekl, že Kawíková je v případu obětním beránkem. "Jeden z Němců, kterému měla drogy prodávat, dostal za obchodování s narkotiky v Německu pouze tři roky vězení," pozastavil se nad výší trestu.
Verdikt se zdál naopak nízký žalobkyni. Ta se proti němu proto také ihned odvolala. "Trest měl být tak o dva roky vyšší. Uvidíme, jak případ posoudí Vrchní soud v Praze," podotkla žalobkyně.
Kawíková začala podle soudců obchodovat s pervitinem na podzim roku 1996. Její známý Köhler za ní jezdil pro drogy průměrně třikrát do měsíce. O rok později zatkla Köhlera německá policie, žena ale s obchody nepřestala. Naopak kontaktovala dalšího německého známého a nabídla pervitin za lukrativní cenu jemu. Za každý prodaný gram drogy pak dostávala od dvou do tří marek.
"Žaloba tvrdila, že celkem žena zprostředkovala prodej pětatřiceti kilogramů drogy. My jsme ale nalezli důkazy dokládající pouze prodej pěti kilogramů," uvedla soudkyně Kateřina Jonáková. "Snížili jsme také částku, kterou měla žena prodejem narkotik vydělat, z 1,3 milionu korun na 400 tisíc korun," dodala.
Soudci zároveň řekli, že Kawíková byla pouze článkem v obchodu s pervitinem. Policie zná i její dva společníky. Jejich vyšetřování ale zatím neskončilo a před trestním senátem se zatím objevila pouze Kawíková.
O pervitin je v Německu stále zájem
- V Německu se českému pervitinu říká crystal. Policisté říkají, že si Němci pro drogu do Česka stále jezdí. "Nemáme k dispozici údaje, jak časté to je. O pervitin je ale v Německu stále zájem. Češi ho pašují přes hranice, řada Němců si ho k nám jezdí kupovat sama," říká Jarmila Hrubešová, mluvčí severočeské policie.
- S policisty souhlasí i Lubomír Šlapka z mosteckého K-centra. "K lidem, kteří prodávají do Německa, se moc nedostaneme, z doslechu ale vím, že obchod stále funguje. Některé suroviny se do Německa vozí z Polska a z Čech tam zase jezdí přímo vařiči drogy," uvedl Šlapka.
________________________________________________________________________
Droga znamená dno, od kterého se ale lze i odrazit, tvrdí dokument
Hospodářské noviny 22.5.2003| rubrika: kultura| strana: 12| autor: Jiří Hlinka
Krátce po revoluci vykazovala jeho firma roční obrat 27 miliónů korun. Částka na osobním kontě mu jen málokdy klesla pod tři milióny. O pár let později se muž-podnikatel změnil k nepoznání: ošuntělé oblečení, tramvaj jako byt, ucpané a ztvrdlé žíly a místo jména výstižná přezdívka Špína. I takové podoby může mít fatální spojení s drogou. Špína na následky dlouhodobého užívání syntetik zemřel. Další jsou stále "Na cestě". Stejný název má i třídílný dokumentární cyklus, jehož první část odvysílá Česká televize dnes od 20.30 na svém druhém programu. Tomáš, Panky, Láďa, Klára, Kališník a zmiňovaný Špína tvoří věkově i intelektuálně nesourodou skupinu lidí, pro které se setkání s drogou stalo životním milníkem. Režisér série Jan Šikl začal narkomany portrétovat v době jejich někdy až patologické závislosti nebo ve vzácných chvílích abstinence. Tvůrce zvolil - aniž dokázal odhadnout pointy svých mikropříběhů - formu časosběrného dokumentu. Tím nápadně připomíná Helenu Třeštíkovou, která před časem šokovala diváky otevřeným příběhem drogově závislé Katky z cyklu V pasti. Na rozdíl od režisérky Třeštíkové Šikl neměl tolik prostoru zobrazit nitro portrétovaných osob. To však neznamená, že ve svých filmech pouze zachycuje putování svých antihrdinů od aplikace k aplikaci, od absťáku k absťáku. Mezi naturalistickými, avšak již zdaleka nikoliv šokujícími záběry lidí v různých stadiích drogové závislosti vyplouvá na povrch teze, kterou předestřel další nedávný cyklus České televize Když musíš, tak musíš. Ne každý narkoman totiž splňuje popis individua z asociální minulostí. Ne každý narkoman je zločincem patřícím do izolace. A ne každý narkoman se vykazuje absencí zájmu o dění okolo sebe, o duchovní život, o umění. "Jen" se na první místo hodnotového žebříčku dostala droga. Proto zamrzí (a zamrazí) pohled na Kláru se silně narušenou tkání na rukou, která vypráví o svém vztahu k poezii. A tím spíše vnese jiskřičku naděje do osudů všech závislých i jejich rodinných příslušníků příběh Kališníka. Chlapce, který byl ještě v polovině 90. let ikonou pražské drogové scény, aby nyní patřil k čelným politickým osobnostem severomoravského regionu. Cyklus Na cestě je několikátým projektem, kterým Česká televize mapuje téma drogové problematiky. Nečiní tak didakticky, autoritativně. Má ambici oslovit diváky skrze konkrétní lidské příběhy a situace. Zároveň ani (vzhledem k delšímu časovému období, po který vznikal) nezůstává v polovině věty. Nesnaží se z narkomanů snímat osobní vinu a neuhýbá ani před následky užívání drog. Možná ani nepřináší nic nového. Nicméně to samé se dá obecně říct i o drogové scéně a závislosti. Pouze aktéři, bohužel, přibývají. Česká televize je ve svém boji také tak trochu "na cestě".
 |
člověk si musí postavit skříň, aby mu slunce vycházelo a zacházelo každý den, kdy on chce
buď sám sebou bohem › postav si skříň a pořiď si lampu
|
22-05-2003 v 09:13 AM
Hmmm...
