marc
Stálý Člen
Registrován: Apr 2001
Příspěvků: 298
|
str. 3, tema dne MARIHUANA
-----
Na chemoterapii jsem nasadil trávu
Není to ještě ani rok, co pětatřicetiletý Tomáš Roreček opustil bránu krčské nemocnice poté, co prošel poslední sérií mnohaměsíční chemoterapie. Rok předtím lékaři zjistili, že má rakovinu. Cytostatika, která do něj devět měsíců pumpovali horem dolem, zabrala, ale pochopitelně také způsobila dlouhodobé nechutenství, opakovaná zvracení, celkovou slabost a následně začal i výrazně hubnout. Tak nasadil marihuanu a ta - jak tvrdí - mu pomohla. "Bylo mi fakt zle, zvracel jsem ipo sklenici vody. Protože jsem měl několikaleté zkušenosti s marihuanou a věděl jsem, že mimo jiné zklidňuje a zvyšuje chuť k jídlu, zkusil jsem ji použít," svěřil se kreativní ředitel jedné z pražských reklamních agentur. "Bylo to skutečně mnohem lepší. Samozřejmě, v daném stavu člověk na jídlo chuť nedostane, ale - a to je podstatné - je daleko pravděpodobnější, že mu něco zůstane v žaludku," svěřil se mladý muž a nezastíral ani, že si jointa dá občas i dnes. Podle lékaře Tomáše Zábranského, který v Ústavu preventivního lékařství Univerzity Palackého v Olomouci přednáší drogovou epidemiologii, není Rorečkova zkušenost ojedinělá. "Marihuana se velmi úspěšně používá jako antiemetikum, tedy lék pro potlačení zvracení, a to jak pacienty, léčícími se na AIDS, tak těmi, kteří procházejí chemoterapií a radioterapií kvůli nádorům, což je v našich zemích častější," řekl Zábranský. "Syntetický tetrahydrocannabinol v tabletách je pro tyto účely registrován v USA, Britové vyvíjejí preparát, připravený z přírodní marihuany ve formě spreje, který se aplikuje pod jazyk. Tím se podle nich odstraní jednak škodlivé kouření, jednak to umožní tuto látku nemocným lépe aplikovat," dodal. Připomněl, že "je obecně znám i příznivý efekt na degenerativní onemocnění nervového systému - alzheimera, parkinsona, roztroušenou sklerózu, i když se o přesném biochemickém mechanismu zatím stále ještě spíše spekuluje". Jak se Právu svěřila manželka dalšího pravidelného kuřáka konopí, pětadvacetiletého Petra, jednou jeho naléhání podlehla a vykouřila s ním a jeho kamarády jointa. "Odmítám to s ním už kouřit. Přesvědčil mě jen jednou a bylo mi pak na omdlení. Kamarádi mě museli vodit hodinu na čerstvém vzduchu," zavzpomínala. Její kamarádka, která se k marihuaně také náhodně dostala jednou, se dokonce pozvracela a nechce ji už ani vidět. "Je to poměrně vzácné, nicméně dochází i k tzv. ,bad tripu` - stavu, kdy účinné látky konopí ovlivní psychiku uživatele jinak, než je zvyklý nebo než očekává. Takové stavy zahrnují úzkost, zvracení, pocení, třas, někdy i paranoidní stavy či halucinace, o kterých sice postižený ví, že to jsou halucinace, nijak mu to ale nepomáhá se jich zbavit," popsal doktor Zábranský.
---
Že drogy tvoří novodobý společenský mor, o tom nikdo nepochybuje. Heroin, pervitin, crack, tam jsme všichni celkem zajedno: za žádnou cenu ne! Jak se ale stavět k tzv. měkkým drogám, zvláště nejrozšířenější marihuaně, o to se stále vede spor. Máme šmahem odsoudit všechny návykové látky, nebo je vhodné mezi nimi rozlišovat na základě jejich nebezpečnosti?
Někdo si občas zajde na pivko, my si zase dáme jointa. Co je na tom, nechte nám volnost! Tak by se dal stručně vyjádřit argument zastánců marihuany. Kdyby zůstalo u jedné cigarety, nic proti, ale je to předstupeň k tvrdším, devastačním drogám. Navíc u lidí, kteří pravidelně berou drogy, marihuanu nevyjímaje, jsou různá zdravotní a společenská rizika, která mj. spějí i ke zvýšené kriminalitě. Tak kontrují odpůrci. Vzrušenou reakci zastánců konopí vyvolala v nedávné době novela paragrafu trestního zákona o šíření toxikomanie. Od 1. července už totiž tomu, kdo podněcuje k užívání zakázaných drog prostřednictvím filmu, tisku nebo internetu, nehrozí tři, ale pět let vězení. Naopak myšlenka mírnějšího přístupu ke konopí se již několikrát objevila i na parlamentní půdě. Zatím bez odezvy. Byla to v nedávných měsících např. iniciativa poslanců ODS Františka Pejřila a Lucie Talmanové, kteří se snažili přesvědčit kolegy v poslaneckých lavicích, aby pěstování marihuany pro vlastní potřebu nebylo trestné. Podobná byla snaha poslance za ČSSD Radima Turka, který přišel s návrhem, aby zákon rozlišoval nebezpečnost měkkých a tvrdých drog. Meziresortní protidrogová komise, spolu s ministerstvy zdravotnictv í a spravedlnosti, mají nyní ale do konce roku za úkol podobné rozlišení pro vládu vypracovat a předložit s tím, že by se odrazilo iv trestním zákoně.
Návyk a škodlivost
"Návykovost marihuany je obecně řečeno velmi nízká - výrazně nižší, než je návykovost tabáku nebo alkoholu a v zásadě srovnatelná s návykovostí kofeinu. Účinky marihuany ve smyslu bezprostředního a krátkodobého ovlivnění psychiky jsou ale výraznější než u kofeinu či tabáku," říká Tomáš Zábranský
, který v Ústavu preventivního lékařství Univerzity Palackého v Olomouci přednáší drogovou epidemiologii. Jeho slova potvrzuje i výzkumný pracovník Psychologického ústavu Akademie věd Michal Miovský, který se specializuje právě na výzkum závislostí, zvláště pak v oblasti tzv. rekreačního užívání drog. Rizika však - jako u každé psychotropní látky - existují. "Po psychologické a psychiatrické stránce se jedná o rizika plynouc í z dlouhodobého intenzivního užívání. To může vést k poruchám krátkodobé a střednědobé paměti a schopnosti soustředit se. Při přerušení užívání drogy se tyto funkce opět vracejí do normálu a není zcela jednoznačně vyřešena otázka, zda zcela nebo zda přece jen u excesivních uživatelů (velmi časté, např. dennodenní užívání - pozn. red.) nedochází k nějakým nevratným poškozením těchto jemných psychických funkcí," upozorňuje Miovský. Nejvážnější riziko podle jeho slov představují konopné drogy pro osoby s psychickými problémy, či přímo psychiatricky léčené. Mohou však spustit psychické onemocnení, které se dosud neprojevilo.
K předávkování je třeba 45 kilo
Fyzická zdravotní rizika jsou podle Zábranského srovnatelná s kouřením jakékoli jiné cigarety: "Zvyšuje se např. riziko rakoviny dýchacího systému, ústní dutiny a hltanu, riziko onemocnění srdce a periferních cév, častější mohou být zánětlivá onemocnění dýchacího systému, jako bronchitidy, zápaly plic atd." Největším rizikem u milovníků konopí je podle něj možnost, že by pod jeho vlivem vykonávali činnost, vyžadující vysoké soustředění typu řízení motorových vozidel, ovládání těžkých strojů apod. "V tomto smyslu není situace nepodobná alkoholu, jakkoliv se podle posledních výzkumů zdá, že marihuana na rozdíl od alkoholu spíše tlumí tendence riskovat," dodal Zábranský, podle nějž však není reálně možné se marihuanou předávkovat. Policie ale v posledních letech upozorňuje, že už i na českém trhu se objevují nové modely mnohem účinnější marihuany, která může obsahovat až 35 procent tetrahydrocannabinolu, tedy až desetinásobek účinné látky, než bývá obvyklé. "Předávkování v lékařském smyslu je u konopných drog vyloučeno. Smrtelná dávka, odvozená z pokusů na zvířatech, by vyžadovala vykouřit nebo sníst během cca 30 minut asi 45 kilogramů vysoce účinné marihuany. Nic takového nebylo z pochopitelných důvodů nikdy v historii popsáno," upozornil ale Zábranský.
Teorie vstupní drogy
Za překonanou považují odborníci i tzv. teorii vstupní drogy, tedy jakéhosi předstupně k drogám tvrdým. "Je to jednoduché. V ČR je zhruba jeden milión lidí, kteří mají s drogou osobní zkušenost. Problémových uživatelů, tj. těch, kteří skončí na heroinu, pervitinu apod., je mezi 37 a 38 tisíci, tedy necelá čtyři procenta. Kdyby platila zmíněná teorie, byli bychom dávno národem feťáků, což není pravda," vysvětluje šéf sekretariátu meziresortní protidrogové komise Josef Radimecký. Pokud jde o pravidelné konzumenty konopných drog, těch je u nás podle údajů Českého statistického úřadu nejméně čtvrt miliónu. Bohužel jsou mezi nimi i děti, u nichž je tendence k experimentování výraznější než u starších. "Ať si každý kouří jak chce, je to jeho věc," povzdechl si pro Právo detektiv, který se drogami zabývá léta, "když jsme ale pracovali na případu čtrnáctiletých školáků, kteří mezi sebou zkoušeli, co jen šlo - sex, alkohol, marihuanu, pervitin - a když pak vidím, jak to končí, je mi z toho smutno." Z výzkumu, který před časem prezentovala Hygienická stanice hlavního města Prahy, vyplývá, že s drogou - převážně jde právě o marihuanu - má již zkušenost každý druhý žák střední školy či učiliště, každý sedmý ji pak užívá pravidelně.
***
Marihuanu si u nás její uživatelé v převážné míře sami pěstují. Existují ale i skupiny obchodníků, kteří se jejím prodejem ve velkém živí. Většinou pak nezůstává jen u konopí, ale obchoduje se i s dalšími látkami, jako je hašiš, diskotéková droga Extáze či LSD, a obrat je miliónový. To byl případ sedmičlenné skupiny mladíků, které před několika týdny policie pozatýkala nedaleko Prahy, jak ukazuje snímek z policejního videa. (IvH)
Tim Summers z londýnské skupiny Cannabis Action si připravuje cigaretu marihuany. Britský ministr vnitra David Blunkett 10. července v parlamentu oznámil, že od července příštího roku chce snížit trestní postih držení marihuany pro osobní potřebu.
---
Alkohol a nikotin jsou horší
Heroin, alkohol a kokain, nikotin, a na posledním místě marihuana a kofein. Takové je podle prof. dr. Jacka E. Henningfielda z amerického National Institute On Drug Abuse (NIDA), institutu, který zkoumá drogové závislosti, pořadí nebezpečnosti nejznámějších a nejrozšířenějších návykových látek. Jednotlivá kritéria, která jsou pro škálování užívána, hovoří o přítomnosti a závažnosti charakteristických abstinenčních příznaků u konzumentů (odnětí), o potenciálu látky přimět konzumenta k opakovanému požití, když zeslabují účinky (nutkavost), o množství látky, které je třeba k ukojení zvyšujícího se bažení (tolerance), o míře obtížnosti, s níž je uživatel schopen přestat (dependence) a o míře, v níž se pod vlivem látky mění rozpoznávací a další psychické funkce (intoxikace). "Závislostní potenciál" psychotropních látek je na škále, vypracované odborníkem NIDA, kvalifikován od čísla 1 (nejtěžší) do čísla 6 (nejméně těžký).
látka odnětí tolerance intoxikace
nutkavost dependence průměrné hodnocení
heroin 2 2 1 2 2 1,8
alkohol 1 3 3 4 1 2,4
kokain 4 1 4 3 3 3
nikotin 3 4 2 1 5 3
marihuana 6 5 6 6 4 5,4
kofein 5 6 5 5 6 5,4
---
Evropa pomalu přehodnocuje svůj postoj
SEKRETÁŘ PROTIDROGOVÉ KOMISE JOSEF RADIMECKÝ:
* Zhruba každý desátý Čech prý ozkoušel marihuanu a každý třicátý kouří pravidelně. Stáváme se národem feťáků?
To rozhodně ne! Jsou dva způsoby užívání drog. Jeden je velmi nebezpečný, to je především záležitost heroinu a pervitinu, s velmi vysokým rizikem, že se jejich uživatel dostane do stavu silné závislosti. Ocitá se pak ve velkých zdravotních problémech a na okraji společnosti a zpravidla i páchá trestnou činnost, aby si obstaral prostředky na získání drogy. Na druhé straně je tzv. rekreační užívání, kam patří zejména marihuana. Chci upozornit, že označovat za narkomana každého, kdo rekreačně užívá drogy, je totéž, jako bychom říkali, že každý, kdo si občas dá sklenku vína, je alkoholik. Lidé, kteří kouří marihuanu, v naprosté většině nevyžadují lékařskou pomoc a nepáchají trestnou činnost, odhlédneme-li od toho, že trestné je samo o sobě to, že u sebe mají nebo si pěstují ilegální drogu.
* Z vaší odpovědi je cítit velmi liberální postoj. Kdyby ale byla věc tak prostá, nebyla by marihuana po celém světě zakázanou látkou.
Trend se v posledních letech výrazně mění. Vedle Nizozemska, které toleruje kontrolovaný prodej, si už v současné době můžete marihuanu podobně opatřovat i ve Švýcarsku (pouze švýcarští občané). Nedávno proběhly legislativní změny ve vztahu k jejímu držení pro vlastní potřebu i v Belgii, před časem také v Itálii, Španělsku, Portugalsku. Velká Británie v současnosti také řeší změnu postoje k těm, kteří drží marihuanu pro vlastní potřebu. Převážná většina zemí západní Evropy tedy začíná rozlišovat dva modely chování, problémové a rekreační užívání drog. Směřuje to k tomu, aby trestní systém nebyl zbytečně zatěžován a soustředil se na potírání obchodu s velmi nebezpečnými látkami, zejména heroinem.
* U nás pokusy o takové rozlišení ztroskotaly. Hodláte něco takového iniciovat?
Na základě velkého výzkumného projektu Analýza dopadů nové drogové legislativy schválila vláda námi navržená opatření, mj. abychom do konce roku připravili návrh na kategorizaci ilegálních drog podle jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti. Znamená to rozdělit je do dvou, možná tří kategorií, kde k nejhorším by patřily zejména heroin, pervitin, crack, v prostřední by se nacházely drogy typu syntetických amfetaminových látek. V kategorii s nejmenší mírou rizika bude zřejmě marihuana a možná i Extáze. Následně by se toto rozdělení mělo promítnout do rekodifikace trestního práva hmotného, což přeloženo do normálního jazyka znamená, že různé typy trestných činů držení a distribuce drog by měly být poměřovány různě podle nebezpečnosti dané látky.
* Největší skupinu těch, kdo mají s drogami zkušenost, tvoří mladí lidé. Domníváte se, že až "dorostou" do parlamentních lavic a vládních křesel, změní se výrazně i drogová politika v ČR?
Určitá regulace nebo dekriminalizace v dohledu pěti, deseti let nastoupí v celé západní Evropě a pak zřejmě i u nás. V parlamentech a vládách zemí západní Evropy dnes sedí řada lidí, kteří v 60. letech získali osobní zkušenost s rekreačním užíváním ilegálních drog, neboť to už tehdy bylo v západní Evropě moderní a dostupné. Nejenom proto se nyní společenský pohled přehodnocuje. Domnívám se, že je to postoj pragmatický, jelikož marihuana je látka užívaná stále větším počtem lidí, aniž by nesla tak fatální důsledky, jako třeba alkohol.
---
|
12-07-2002 v 12:51 PM
To je velice zajimave:Q
