Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Moje hnojka se taky skládá z obligátní moči (mojí). Nachcal jsem toho 2 kýble. Do jednoho jsem dal ostříhaný listí z kytek a do druhého kopřivy, řepku a nasekaný seno. Kvasí to už 14 dní, ještě tomu dám tak 14 dní, pak to smíchám s masokostní moučkou a naředím vodou s Ec metrem. Půl půjde na kytičky a půl na kompost.
Zdar, mám odskoušené šlupky z banánu nechat zavřené v pet lahvi s vodou tak 3-5 dnů a hnojivo je na světě Známá si to vyrábí už delší dobu a kytky vypadají goood něco na tom bude . zkuste a uvidíte
Původní příspěvek od juli Zdar, mám odskoušené šlupky z banánu nechat zavřené v pet lahvi s vodou tak 3-5 dnů a hnojivo je na světě Známá si to vyrábí už delší dobu a kytky vypadají goood něco na tom bude . zkuste a uvidíte
tohle dellala prababicka, je to spis na rust ze?
co se mi na tom ale nelibi je to, ze banany patri mezi celosvetove chemicky nejvic osetrovane plodiny.
já si myslím, že s tou močí to nebude tak akutní, že by mu to mělo hned chcípnout, vždy jde jen o koncentraci, nic jinýho......a je jasný že když se vyvenčíš párkrát na jedno místo, tak to "spálíš" ovšem kdyby si to nejprve udělal do 10l kýble , zalil vodou a pak tím neco polil, tak se nic nestane ;-) .....ovšem otázka zůstavá v tom, jestli to má vubec nějakej účinek .....tak to doufám že to tu vyzkoušíte a já pak budu v noci chcát do petek PEAce
Haha se musim smat jaci odbornici se tu sesli. Ano, ucili nas uz na skolce, ze v moci jsou nejvetsi skodliviny. No jo, jenze pro lidsky telo, a co je spatny pro nas, je dobry pro jiny veci (napr hnojeni). Kdyby totiz bylo vsecko spatny a pro nikoho nepouzitelny, tak za celou historii tady sedime uz jen na hovnech a plaveme ve chcankach. Nevim odkud jste, ja sem z dediny, a proto vim ze hnojeni (uz jen ten nazev) se provadi klidne hnojem, klidne srackama, klidne mocuvkou.... Jen jak uz nekdo psal, ta mocovina je agresivni, takze se musi redit.
to kouba: ty ses best expert, najdi si neco o tom jak hnojili nase babicky - nakvasene koprivy jsou vyborne dusikate hnojivo
sundance: asi si daval pozor naposled v te materske skolce
taky jsem z vesnice a dokonce mam rekneme nekoho z rodiny kdo dela v agro podniku a neco malo o hnojeni vi a muzu semka hodit dva svoje poznatky:
1. hnuj kterym se vetsinou pole hnoji tzv. kravska kejda je smes kravske moci a stolice pricemz ta moc se tam nechava proto aby se to vubec dalo nejak pumpovat z fekalu ven a to cely se jen tak rozstrikava po poli, ale pak je tu tusim jeste praseci hnuj, kterej je v necem agresivnejsi i kdyz v nem neni tolik moci ... a proto se ten praseci hnuj (ruku do ohne bych za to nedal, ale 90% si verim) naklada na nakladaky a takovejma spesl rozmetadlama se rozmeta po poli a pak jede normalne pluh a ten to zaorava 30 cisel pod zem pricemz obojim se hnoji na tech stejnych polich jen tusim ze kazdy se dela v jinou dobu... cim jsem si naprosto jistej je to ze tekuty se caka na povrch a pevny se zaorava a oboji se pouziva pred vysazenim jakekoliv vegetace...
2. pokud jde o moc, tak jsem jednou zkousel nachcat do kyble a nechat to tak asi dva tejdny, dosahl jsem 2 veci:
a) neskutecnej smrad z ty kvaseny moci az se mi z toho chtelo zvracet a musel jsem se toho zbavit
b) kdyz jsem to vylil tak na spodu kyble byla sedimentovana cista mocovina a muzu vam rict, ze jsem tehdy pochopil proc se mocovinou osetruji letistni plochy v zime, kam se hrabe posypova sul, mocovina rozpousti snih a led tak asi 2x lip a sakra rychle, je to strasne agresivni svinstvo... samozrejme je to tim ze je v mocovine nekolik ruznych soli a to je duvod proc bych se bal ze to kytka neda, proste ji zaserete prilis moc mineralama.... vubec si nedovedu predstavit co udela moc s PH....
Jak na vlastní hnojivo?
Jako nádoby můžeme použít dřevěné sudy, kameninové hrnce nebo plastové kbelíky nebo sudy. Rostliny nahrubo nasekáme a nasypeme asi tak do 3/4. Zalijeme nejlépe dešťovou vodou, aby byly ponořené. Nádobu zakryjeme víkem, které podložíme např. polínkem, aby se k výluhu dostal vzduch. Za 3 dny začne směs kvasit. Několikrát za den jí promícháme. Po 2-3 týdnech přestane pěnit, rostliny klesnou ke dnu a výtažek je hotový. Většina výtažků výrazně páchne, proto je třeba nádoby umístit dál od domu. Také je možné přidat do nádoby mletý vápenec, který zápach tlumí.
Ředění a použití
Před použitím je nutné výtažky vhodně naředit, jinak bychom spálili u rostlin kořeny i listy. Na mladé rostlinky ředíme více, asi v poměru 1:20. Je vhodné hnojit před deštěm, nikdy ne za prudkého slunce, a nepoléváme rostliny, nýbrž půdu kolem nich. Pokud potřísníme listy rostlin, je dobré další konví s vodou je opláchnout.
Čím hnojit
Kostival, kopřiva, pampeliška, křen a heřmánek - to jsou byliny, které můžeme využít k přípravě rostlinných výtažků na hnojení a ochranu rostlin.
Dovolím si vstoupit z trochu jiné strany. Co si před pěstováním nejprve připravit vlastní kompost ve velmi jednoduchém komposteru s kalifornskými žížalami. Má to neobyčejnou výhodu. Denně produkujeme v domácnosti velké množství bioodpadu. (Slupky z banánů, slupky z brambor a zeleniny, vaječné skořápky, drcené kosti atd. ) O komposteru je možno napsat víc. Mohou využít i ti, kteří bydlí třeba v bytě, v paneláku, komposter nezapáchá a žížaly postupně přeměňují organ. zbytky na perfektní substrát. pak stačí změřit pH a je vymalováno. Náklady na výrobu minimální a na žížaly tuším 120,-Kč, ale množí se rychle a mohou být zdrojem dalších financí.
Na zálivkové hnojení existuje obrovské množství receptů (známé pod názvem hnojivá jícha), naše babičky dobře veděly, že např. voda z masa je super zálivka pro kytky i do zahrádky. Z dětství si dobře pamatuji, že moje babička nevylila nic, co by nemohla zužitkovat. Např. teplá voda z mytí nádobí- BEZ SAPONÁTU!!, patří na kompost. Pokud by jste chtěli, mohla bych se rozepsat dál a podrobněji. Na venkově jsem nejen vyrostla, ale agro je i moje profese. - Jen upozorním, že je to můj přístup ke všemu, co příroda poskytuje. Nic se bez užitku nelikviduje, ani lidská moč! Ale je nutné si i uvědomat, že i moč musí být nejprve zfermentována, než dojde ke kytkám.
Prosím o pochopení, moje téma je pro extenzívní pěstování. Jak si pomoci co nejlépe a pokud možno ZDARMA. Nechci rozebírat složitosti kompostů a substrátů. Je to pohled opravdu pro ty, kteří chtějí pěstovat, na substrátu a bez zbytečných nákladů. O intenzívním pěstování moje příspěvky nejsou. To je jiná liga.
Nedělej lidem to, co nechceš, aby oni dělali tobě!
A pokud se zamyslíte, omlouvám se za kantorský podtón, ale je to moje profese a deformace, jak to chodí v přírodě, myslím obecně, tak dostanete velké množství odpovědí od matky Přírody.
Otázka: Jakou vodou zalévat jíchy na hnojení? No přece dešťovou! Ale pokud bydlíte v paneláku, vyběhněte k řece a naberte do kanystrů. Určitě bude voda pro kytky kvalitnější a měkkčí, než vám poteče z veřejného vodovodu. Prospějete svému zdraví i svým kytičkám.
Ať se vám i kytkám daří.
Nedělej lidem to, co nechceš, aby oni dělali tobě!
A pokud se zamyslíte nad svojí každodenní činností, zjistíte, že vyprodukujete v běžném životě ohromné množství bio odpadu, které se dá využít na hnojení a zdarma. Třeba ostříhané nehty, je to rohovina, která patří do substrátu- jinak ji budete kupovat. A draho. pečete kuřata? Hloupá otázka? Ne, není. Co děláte s vodou při mytí masa? Kam dáváte odřezané kůže a zbytky kostí? Do odpadu nepatří, ale do komposteru. Že je to málo, Není. Co vlasy po ostříhání celé rodiny a známých? Denně vyprodukujeme spousty buničiny a obalového papíru, vše patří do komposteru. Natrhat a nechat zpracovat žížalami. Čajové sáčky, různé kosti, vše přírodní a organické se musí vrátit zpět do substrátu. prostě, takto "Příroda" funguje! Tedy, pokud do ní -MY LIDÉ -zbytečně a špatně nezasahujeme. Pokory nám třeba! A pokud milujete své kytičky, nějaká ta námaha nemůže nikoho zlomit. To není o penězích, ale o myšlení! Nesnažme se přírodu podmanit a zlomit nějakými čárami a kouzly! ONA to umí nejlépe a bez nás. Učme se od ní.
Nedělej lidem to, co nechceš, aby oni dělali tobě!
03-04-2007 v 22:47 PM
Známá si to vyrábí už delší dobu a kytky vypadají goood něco na tom bude . zkuste a uvidíte 
new photo 
