Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
To Setth: to same si hovorim aj ja, teda ja v poslednom case, ale vzdy, dost analyzujem a uz mi to lezie krkom. nezvladam tolko analyzovat vsetko a vsetkych a seba a to a tam a tu a tam a zase a znova ... hell.
Moja riesenie bolo vzdy prestat, dat si BREAK, proste TIME OFF. to som urobil aj v tychto casoch, len neviem ako dlho mi to vydrzi ... kedze pocit HIGH mam fakt rad.
I've come a long way, I used to think of myself as nothing but a loser, but I'm here now and I'm winnin'. I'm startin' off fresh, and this is the beginnin'. JUST NEVER GIVE UP. peace
To MUZsRANAMI:
Budu-li mluvit ze své zkušenosti, tak je třeba s tím přestat jako se zlozvykem (mám na mysli ten způsob přemejšlení). Prostě jakmile si člověk uvědomí, že se zase začíná v myšlenkách dostávat někam, kde to už přestává bejt v pohodě, je třeba hodit stopku. Mávnout nad tím v myšlenkách rukou a přestat hrotit a zaměřit pozornost někam jinam.
Je to přesně jak popisuješ. Nad všemožnou "kravinou" se začnu zamejšlet a probírat to z různej filozofickej úhlů pohledu a snažim se přijít na pravdu. A pak už je toho moc až se v tom doslova začnu ztrácet. V tvym případě možná přemejšlíš jinak než filozoficky, ale myslím, že ten princip myšlení bude podobnej.
Jasně, jestli cítíš, že ti pomáhá nějakej čas nehulit, tak v pohodě. Každej máme svý způsoby jak se z takovejma věcma popereme. Já takhle přemejšlel (a občas stále přemejšlim) i za střízliva a do toho se mi začal navíc srát morální konflikt jestli je to, že hulim dobře nebo špatně - vzhledem k tomu, že mám odpovědnost jednak sám za sebe, ale i taky třeba vůči rodičům a dalším blízkejm osobám. Nechci moc hadrovat, ale uvědomil jsem si (a to bylo zrovna na těch houbách), kolik utrpení bych způsobil těmto lidem, co mě mají tak rádi a co se o mě v minulosti tak starali a pro mě se v mnohých případech obětovali, kdybych si tímhle něco způsobil. A to ať už po fyzické nebo i psychické stránce věci. Vlastně mě tenkrát ani tolik neděsilo to, že bych se zbláznil, ale kolik by toho museli se mnou vytrpět ostatní, navíc když by si to odemně vlastně vůbec nezasloužili. No prostě mazec, nebudu to tu dál rozebírat, ale něco na tom je (mírně řečeno).
Jestli ti můžu dát jednu radu, co se hulení týče, změnil jsem k tomu trochu přístup, abych tyhle pocity a myšlenky trochu eliminoval. Zkrátka to beru tak, že když jdu na špeka, tak jdu na takovou malou dovolenou, kde si odpočinu od všech starostí. A když se mi tam chce náhodou připlést nějaká nepříjemná myšlenka, tak jí buď odsunu na pozdějc a nebo na ní pak i zapomenu a tudíž už to nemusim řešit vůbec. Zkrátka zabejvám se jen pozitivníma věcma a myšlenkama, co mi vyhovujou.
No doufám, že jsem to popsal nějak srozumitelně.
------------------------------- Kdo nehulí, ten nežije!!! (I když život není jen o hulení).
-------------------------------
- Marihuana může ukázat jednu z mnoha pravd, ale nedokáže zachytit celou podstatu skutečnosti.
-------------------------------
- Realita je někdy relativní!
-------------------------------
Původní příspěvek od Setth
[B], je třeba hodit stopku. Mávnout nad tím v myšlenkách rukou a přestat hrotit a zaměřit pozornost někam jinam.
Mé oblíbené psychedelické heslo: "Ser na to" ti dává volnost...
citace:
vzhledem k tomu, že mám odpovědnost jednak sám za sebe, ale i taky třeba vůči rodičům a dalším blízkejm osobám. Nechci moc hadrovat, ale uvědomil jsem si (a to bylo zrovna na těch houbách), kolik utrpení bych způsobil těmto lidem, co mě mají tak rádi a co se o mě v minulosti tak starali a pro mě se v mnohých případech obětovali, kdybych si tímhle něco způsobil. A to ať už po fyzické nebo i psychické stránce věci. Vlastně mě tenkrát ani tolik neděsilo to, že bych se zbláznil, ale kolik by toho museli se mnou vytrpět ostatní, navíc když by si to odemně vlastně vůbec nezasloužili. No prostě mazec, nebudu to tu dál rozebírat, ale něco na tom je (mírně řečeno).
Tuhle zodpovědnost necítím. To, že oni mě mají rádi jsem si nevybral. To je jejich problém. Něco jiného jsou lidé, kteří mě mají rádi proto, že jsem o to usiloval, ale neuznávám závazky ze vztahů vzniklých bez mého souhlasu.
Setthe, ale problém přístupu "ser na to" je v tom,
že dlouhodobě to nefunguje. Protože to, že se cítíme špatně
na drogách značí, že je něco špatně v nás, čili já osobně
mám vyzkoušené naopak jít proti tomu a zjistit co SKUTEČNĚ způsobuje ty nepříjemný stavy. Vždy to je nějaký vnitřní konflikt,
konflikt sama se sebou, něco, co v sobě potlačujeme.
Čili já to vidím jedině na zaměření-analyzování-zjištění a poté buď na nápravu, pokud to jde, nebo na smíření a odpuštění si, pokud to jsou věci, které se už staly a nejdou změnit. U spousty věcí jsem to takhle udělal a v podstatě když pak v tom podvědomí nejsou nějaké zásadní hnusy, před kterými člověk utíká, tak si může užívat změněných stavů
vědomí dosytosti a bez obav z nějakého bad tripu.
A co kdyz je tim problemem prilisna resivost a neschopnost si vcas rict, ser na to? :-)
Smireni lze take vulgarne popsat jako ser na to.
Ber to jako bonmot, alegorii. Samozrejme, ze je blbost rikat si ser na to, kdyz se na tebe riti nakladak. Zavirat pred problemem oci. Tohle moje ser na to ma byt spise ochranou pred vytvarenim problemu tim, ze se budu donekonecna bahnit v nejake blbosti, ktera tim drasani nabyde straslivych rozmeru.
Původní příspěvek od Pavlik v podstatě když pak v tom podvědomí nejsou nějaké zásadní hnusy, před kterými člověk utíká, tak si může užívat změněných stavů
vědomí dosytosti a bez obav z nějakého bad tripu.
Ano v podstate, ano. Ma to ale chybu. Nikdo nevi zda nejake hnusy v podvedomi nema. Neda se to spolehlive zjistit predem.
No, hnusy má v podvědomý každý.
Podle mě jde o celkové ladění toho vztahu,
proč vlastně a za jakým účelem beru drogy.
Pokud beru drogy s tím, že očekávám za všech okolností
příjemné stavy a jakákoliv známka toho, že bych mohl cítit i něco nepříjemného, ve mě vyvolá nevoli a touhu od toho utéct
a zažívat zase jen ty příjemné stavy, tak to podle mě dlouhodobě nemůže fungovat. Podle mě ty bad tripy nejsou z toho samotného faktu, že se vyjeví nějaký hnusný obsah podvědomí, ale z toho, že ty informace potlačujeme a nechceme je přijmout. Takže já osobně,
pokud jdu do něčeho výlučnějšího než hulení (E, lsd)tak vždy předem
počítám s tím, že se s nějakou větší či menší sračkou v sobě potkám a neberu to jako něco nežádoucího, jako něco, co by nemělo být,
ale snažím se to pokud možno brát pouze jako informaci,
kterou můžu řešit okamžitě, nebo si můžu přiznat, že na to nemám
a nechat to na jindy. Ale hlavní pro to, aby mohl člověk brát dlouhodobě drogy je v tom, že tyto jakoby nepříjemné stavy
jsou celé té věci nevyhnutelnou součástí, a ne něco, co by nemělo být.
To Sinuhet:
Heslo "ser na to" co se týče trávy je v podstatě určitý ekvivalent mojí "dovolený". Když jsem na špeku (na dovolený), tak prostě seru na to co je mi v myšlenkách nepříjemný, protože vim, že když jsem zmaštěnej, že stejně se ničeho kloudnýho nedoberu. A tak problém zkrátka nechám na tu dobu, kdy jsem střízlivej a můžu rozumě uvažovat. (Je-li tím problémem právě ta přílišná řešivost nebo něco, co se dá a je lepší vyřešit až potom) V mnohých případech pak stejně zjistím, že to co vidim jako problém je ve skutečnosti nějaká kravina. Takže v tom s tebou souhlasim.
To Pavlik:
To s tim konfliktem máš pravdu a to s tou sebeanalýzou taky. Jenže to už jsem udělal. A jak jsem psal v prvním odstavci mého prvního příspěvku nahoře této stránky, zabývám se čím se zabývám a došel jsem do určitýho stádia, kdy cítím, že se musím nějak rozhodnout. Buď se tomu naplno věnovat a brát to zcela vážně (a tedy přestat hulit, protože jako zmaštěnej se nedoberu ničeho hlubšího) nebo se v tom radši přestat šťourat (a užívat si fyzickech prožitků).
A protože se zatím rozhodnout nechci, páč oběti by byli velký ať už bych se rozhodl tak nebo tak, mám jen následující možnosti:
1) Přestanu hulit, na což se přiznám zatim nemám dostatek sil ani odhodlání, protože ta chuť a následný prožitek je něco co se mi možná až příliš líbí.
2) Dát si pauzu s řešením tohoto konfliktu (a tedy i s rozhodnutím po jaké "životní cestě" se vydám) a odsunout to do budoucnosti, což neznamená, že od něj uteču, ale jen si ho přesunu na jindy. Řekněme až mi bude třeba 35, tak se rozhodnu jestli chci dál hulit a vysrat se zcela na tu svou duchovní složku člověka, a nebo jestli se chci vysrat na hulení a zabývat se dál těmito věcmi a to zcela a naplno.
3) Použít model "ser na to", což ale nic neřeší a naopak problém V TOMTO UŽITÍ prohlubuje.
Z těchto možností je asi nepohodlnější zvolit variantu č.2.
A co se týče mýho zážitku na houbách, až v tu noc jsem si poprvý uvědomil tu odpovědnost. A ačkoli to byla zkušenost, kterou bych nikomu nepřál zažít, mohu po půl roce říct, že pro mě měla pozitivní přínos, a že jsem paradoxně za to rád.
Ono jde taky o to, že když se snažím najít pravdu o životě, o tom co je v něm skutečně důležité, co má skutečnou hodnotu a hlavně jaký je smysl existence člověka jako jednotlivce, mnohdy není to co se člověk dozví tak úplně příjemné a vyhovující. Nechci se tu pouštět do nějakých filozoficko-náboženských debat, ale snad chápete co se snažím říct.
Zkrátka připustíte-li si jen na malou chvilku existenci něčeho většího, smysluplnějšího a mnohem hlubšího než jsme my lidé (nazývejme to třeba Bůh), bylo by myslím naivní domnívat se, že to lze pochopit a stát se toho součástí aniž bychom nemuseli něco obětovat. Bylo by pohodlné kdyby ne, ale bohužel (nebo naštěstí?) nejsme to mi, kdo stanovuje pravidla.
Nechci a nebudu se tu s nikým bavit, zda je to čím se zabývám blbost nebo ne, ačkoli mnozí z vás si budou myslet, že je. Jen jsem vám chtěl nastínit v čem tkví problém a jak uvažuji. Toť vše.
------------------------------- Kdo nehulí, ten nežije!!! (I když život není jen o hulení).
-------------------------------
- Marihuana může ukázat jednu z mnoha pravd, ale nedokáže zachytit celou podstatu skutečnosti.
-------------------------------
- Realita je někdy relativní!
-------------------------------
ako sledujem debatka sa rozrastla. "SER NA TO" je vyhuleny pohlad, nezrely.
To Setth: respect
I've come a long way, I used to think of myself as nothing but a loser, but I'm here now and I'm winnin'. I'm startin' off fresh, and this is the beginnin'. JUST NEVER GIVE UP. peace
Setthe, pokud mohu přispět do tvé mozaiky pohledem 35letého kuřáka, tak je tuještě jedna možnost, kterou kolegové buddhisti ppsali jako střední cesta. Pokud vezmi za základ to, že mým prvotním cílem je být dobrým člověkem ve smyslu, že své štěstí založím na svém takovém jednání a chování, které bude přinášet radost a uspokojení nejen mě, ale i mému okolí, tak se to nutně nemusí s tím, že budu kouřit konopí, nijak míjet. Ale samozřejmě si to chce najít takový režim,
kdy to hulení nebude na obtíž tomu, co jsem napsal výše.
Řeknu ti proč se, alespoň v mém případě, marihuana s tímto neslučuje. Když na sobě pracuješ nejde jen o to umět meditovat nebo se snažit být morálně správným člověkem. Jistě také to k tomu patří, ale není to jen o tom.
Je třeba si vytvořit jakousi větší vnímavost. A aby si ji bylo možné vytvořit, potřebuješ si i určitým způsobem pročistit tělo. Potom si v průběhu času začneš uvědomovat, že vnímáš takový jemný detaily v životě kolem sebe. Pomocí těhle jemnejch detailů můžeš pak spoustu věcí vycítit nebo i pochopit. Je těžké popsat, co přesně se pod tímto výrazem skrývá, protože to zahrnuje velmi širokou skupinu oblastí a abych byl upřímný, ještě se mi to nepovedlo pojmenovat a ani správně pochopit. Ale v podstatě by se dalo říct, že to má nějakou souvislost s instinktem, například když víš jakým směrem se budou některé události vyvíjet nebo třeba co si o někdo o něčem myslí.
A právě když zahulim, tak celá snaha, kterou jsem do toho investoval, vyjde nazmar, protože to tim hulenim nějak přebiju a ty věci přestanou fungovat. Ale zase na druhou stranu, nemá na to vliv jen marihuana. Chlast třeba taky. A v podstatě by se dalo říct, že čim zdravějším stylem života žiješ, tím lépe a snadněji můžeš do těhle "podprahových" věcí proniknout.
Proto říkám, že je možné buď jedno nebo druhé. Doufám, že jsi mě pochopil.
------------------------------- Kdo nehulí, ten nežije!!! (I když život není jen o hulení).
-------------------------------
- Marihuana může ukázat jednu z mnoha pravd, ale nedokáže zachytit celou podstatu skutečnosti.
-------------------------------
- Realita je někdy relativní!
-------------------------------
No to samozřejmě, pokud to máš takhle,
tak prostě přestaň hulit, překonej absťák
a budeš pak šťastnější.
Vzdání se něčeho vždycky bolí, ale to je součást cesty.
Ale zase bych to neviděl nějak vyhroceně,
jedno brko za měsíc tě tvých instinktů nezbaví.
No a ještě jedna úvaha, co mě kdysi napadla.
Podle mě jsou dvě cesty. Ta první, co popisuješ ty,
tedy jakýsi asketizmus, který vyjasní mysl a dá pak vědět,
co je důležité, a pak cesta druhá, mně tedy osobně bližší
jakožto člověku žijícímu ve městě, majícímu rodinu
a jinými rušivými vivy ovlivňujícímu se, tedy cestu, kdy jdeme směrem k morálce, k dobrému člověku obecně, a pokud to děláme poctivě, tak se nějakým samovolným mechanizmem
také dobereme té zvýšené citlivosti.
Ano, máš pravdu, to co říkáš je také cesta. Já jdu možná trochu jinou, ale v zásadě s tebou souhlasím. Ono je v podstatě mnoho cest vedoucích k onomu cíli a každý máme tu svou, která nás tam jednou dovede. Nicméně jsem rád, že tu nejsem s takovými zájmy sám.
To all:
Tak nějak jsem nezáměrně odchýlil tohle téma někam jinam, než jaké bylo jeho původní zaměření. Tak proč nepokračovat v jeho původní myšlence? Tak jaké další stavy prožíváte vy, v intoxikacích všeho druhu?
------------------------------- Kdo nehulí, ten nežije!!! (I když život není jen o hulení).
-------------------------------
- Marihuana může ukázat jednu z mnoha pravd, ale nedokáže zachytit celou podstatu skutečnosti.
-------------------------------
- Realita je někdy relativní!
-------------------------------
ja sem mel pod slovem schyza vzdycky zafixovany - strac - proste z čehokoli at už jeli kolem policajti a nebo jako takovou haluz .- nemohl sem najit sklenenku a uz bych ju nesehnal a podobne ..... ale je to kazdeho vec i kdyz to mozna rikam spatne .- mam to tak vzite
Jo, musí to být uzaviratelny, protoze jinak se to smícha a to je pak v píči.
vsetko a vsetkych a seba a to a tam a tu a tam a zase a znova ... hell.
16-05-2005 v 21:28 PM
Kdo nehulí, ten nežije!!! (I když život není jen o hulení).
