Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
hmm. este k ty ginesove knize... muj strejc ma komse a ten vyvri zlato z nakejch picovim... ma barak na kopci a ty sracky leje k plotu... po par mesicich prisel soused ze mu vyrostla obrovska rajcata... vyhral s tim snad nakou zahradkarskou cenu ... ...myslim ze by to nebylo spatny skusit to... nevim presne co to mohlo bejt za sracku ale tusim ze to byl nakej dusicnan...
btw: fefle?? nechodis senou nahodou na zakladku ?? :P
To QTH: hele mýlíš se Soda je uhličitan sodný Na2CO3 ,zatímco uhličitan vápenatý je CaCO3..
To X-Man : sic máš pravdu,že H2SO4 je vodumilující(a používá se jí do exikátorů),ale nevím jak by se mohla naředit natolik aby přestala reagovat s různýma solema... Přeci jenom patří mezi nejsilnější kyseliny...si piš ,že i 1% by fungovala..
To ALL:
A co takhle použít (NH4)2CO3 tj. uhličitan amonný (když už jsme u těch vyvíjení plynů)
(NH4)2CO3 + 2HNO3 -->> 2NH4NO3 + 2CO2 + H2O
Nezůstane vám žádný odpad jelikož dusičnan amonný je chilský ledek neboli normální hnojka... V laborce se normálně na vyvíjení plynů používá Kippův přístroj : jsou to 3 nádoby pospojovány na výšku,kde se kyselina připouští na danou sůl...
Na CO2 je nejlepší CaCO3.
To timothy: Na koncentraci kysleliny záleží hodně. Při různé koncentraci má kyselina různé vlastnosti. S něčím reaguje pouze zředěna a s něčím pouze koncentrovaná.
To QTH: Nemáš asi dobré znalosti z chemie, když chceš svařovat pomocí CO2
Nevím jak jsi přišel na to ,že CaCO3 je lepší než Na2CO3,jelikož to reaguje třeba s H2SO4 stejně poměrem 1:1 ,a to znamená že z jednoho molu sody či vápence vznikne 1 mol CO2 tj. asi 22,4 litru oxidu uhličitého...(když budu považovat ,že to je ideální chování,ale to snad nebudem rozebírat).A k té naředěnosti také nemáš pravdu..(neb jen trochu).ta voda v kyselině zvyšuje disociaci vodíkových iontů H3O+ ,já osobně bych konc.kyselinu trochu naředil i když je to asi jedno postupem času by se sama naředila......
To QTH:
Jsi se asi spletl ,CO2 se sice používá u svařování ,ale jako inertní atmosféra.........
Je uplne jedno, kterej z tech uhlicitanu se pouzije, lepsi bude ten levnejsi. Reagujou se zminovanejma kyselinama jakkoli zredenejma, meni se jen intenzita reakce...tedy v dusledku rychlost uvolnovani CO2.
V pouziti HCl a castecne i H2SO4 kapanim na uhlicitan vidim jen jeden potencialni problem. Reakce je pomerne prudka a sumina a ono sumeni s sebou strhava do vzduchu i nejakou tu(byt malou) cast HCL - pokud samozrejme nemate ten kippuv pristroj . Nemam to vyzkouseny co se kytek tyka, ale bez promejvacky bych to nedelal - kysely deste v pestirne . Jestli to ale nekdo takhle vali a je to OK, jen dobre.
Jinak lze taky velmi pohodlne smichat spolu SUCHOU(!) sodu a nejakou SUCHOU praskovou kyselinu(citronova, vinna atd.). Pak uz se prikapava jen voda. Analogie sumivejch tablet. Zase idealne delat v nejaky nadobe smerem k hrdlu se zuzujici, aby sumenim byly minimalne strhavany maly kapky do ovzdusi pestirny. V technicky kvalite se da soda i kyselina citronova koupit v chemicky zamerenejch drogeriich pomerne levne. Jak to bude vychazet k flasce s CO2 ale nevim.
To timothy
Na2CO3 je rorpustný ve vodě - musíš ho koupit. CaCO3 najdeš kde chceš v přírodě, sou toho hromady - toť výhoda (alespoň pro mě).
Reakci zřeďené a koncetrované H2SO4 jsem ještě nezkoušel, ale rozhodně bude reagovat líp 40 procentní, než 1 proc. Jsem pro HCl. S disociací ve vodě máš pravdu. 98proc. sem tam stejně dávat nechtěl.
OK..uhličitany máme vyřešený ,jinak jsem stejnak pro tu sejrovou kyselinu(H2SO4),protože narozdíl od háclovky(HCl) není korozovní..podařilo se mi nechat jednou ve sklepě otevřenou konc.HCl a do rána bylo všechno kovové pokryto rzí(a to samozřejmě nemluvě o smradu ).tak si nejsem jistý jestli by se to hodilo do toho klimatu, co panuje ve skříni......
Nejsem proti zavádění CO2 do skříně ,ale myslím si že většina má ve skříni narváno a hlavně je stále co vylepšit,a zavádění oxidu uhlíku do skříně se mi jeví jako problém jeden z posledních(to se nechci nikoho dotknou )
no dik joooooooooo , vim že autogení svařování je kyslík + acetylen, ale o to přece v mim příspěvku nešlo, myslel sem že když napíšu pro sváření, že každej pochopí že při obloukovim jako int atmosféra, dobrá , příště se vyjádřim přesněji ....
To timothy:
Asi teda bude lepší ta sírová, s tou korozí máš pravdu a ten smrad taky není zrovna zdravej, Když sem čistil něco od vodního kamene pomocí HCl, tak sem pak nemohl pořádně dýchat 5 dní.
Ve skříni je narváno a hlavně každý má větrání (já Euro 2 - 150m3/h) a když se Ti vymění vzduch ve skříni více jak 150 krát za hodinu, tak je to s tím CO2 nesmysl jak sviňa.
když sem čet tenhle theard tak sem trochu zapřemejšlel jak dostat z minerálky víc CO2. Napadlo mě tohle. de o to že když mineralkou jenom trochu zatresete tak začne bublat a tim ze ten vzduch bude prochazet zkrz ni tak by se ho taky mohlo uvolnit vic. ty hadicky by tam mozna sly dat i jinak alle pak by se to muselo u kazdy PETky delat znova a nebo tu mineralku prelejvat alle to taky zbytecne utece moc CO2. neni to ozkouseny, pouze navrh alle jestli to nekdo zkusite tak dejte vedet
"Je lépe litovat, že jsme něco zažili, než litovat, že jsme nezažili." - Boccaccio
"Kořenem všeho zla je nedostatek poznání." - Buddha
HCl je plyn, ktery se z vodneho roztoku uvolnuje. Rozhodne bych ji nepouzival. Nejvhodneji vidim bud vyvijeni CO2 z uhlicitanu, nebo flasku od Lindeho. Kouknete se na akvaristicke weby, tam uz to pouzivaji davno a maji to pekne vychytane. Hydraci to mohou prevzit komplet beze zmen.