Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Drzim Ti palce, jen bych poznamenal, ze trapit LEDku napetim a zjistovat, pri jakem napeti ... atd... nema mnoho smyslu, svitivost LED je dana - krome jineho - pruchodem proudu, nikoli velikosti prilozeneho napeti. Na cervene LED je ubytek napeti cca 1.5 Voltu, typicky proud prechodem je vetsinou 20 mA. Da se pouzit vetsi proud, pak ovsem musi nasledovat primerena doba, kdy proud neprochazi: napr. zvedneme-li proud 100x, tedy na 2 Ampery, musime doby, kdy prochazi zkratit take 100x , cili prochazi zhruba jen setinu sekundy. Zalezi ovsem na max. povolenem proudu prechodem - zjisti z katalogu, proud nelze zvysovat libovolne, i kdyz by prochazel pouze miliontiny sec.
Videl bych to tak, ze na kazdem panelu by mel byt zdroj konstantniho proudu pro kazdou seriovou radu diod, a ten teprve spinat v pozadovanem rytmu - honit to primo napetim, at tam tece, co tam tece neni prilis koser a odrazi se na zivotnosti konstrukce.
AD 'Potřebuju pomoct se spínáním 12V/200A na několik mikrosekund!' - zaroven me napada,, ze kdybys udelal ten proudovy zdroj pro kazdy panel, (jeden panel tak do 2 az 5A na 48 Voltech) tak nebudes potrebovat takovy proudy a da se to zvladnout se soucastkami 'za hubicku', zvlast, kdyz pri navrhu budes myslet na jeho spinani s tim, aby se nemusel budit vykonove, ale napetim.
Opicaku, ja osobne ti fandim, vazne se mi tohle reseni moc libi, ale ..
Nechtej, abych ti tady spocital, kolik let budu svitit za muj levnej proud sodikem a kolik kilo susenyho vyprodukuju (a kolik toho vubec dokazu zhulit) nez dozenu tvoje pocatecni naklady na LEDky a ostatni nezbytne komponenty ty dlouhodobej horizonte.
A i kdyby tohle reseni bylo nevim jak vyhodne v horizontu 10ti let, klobouk dolu pred zapalem dnesnich studentu, co desetitisice korun z dlouhodobych brigad venuji do svy almary ... tim spise, kdyz riskuji anonymitu aby rozlozili naklady z par dolaru za semena, obzvlaste za tak vyjimecna semena lol
Nemyslim to spatne, jsem proste rypak od prirody a kdyz mi neco nesedi, musim se proste ozvat. K+ pro tebe at vis, ze to neni ve zlem .. cus gr@wer
Hele ja nevim jestli jsi koukal na muj therd je pravda ze jsem ho jeste neuzavrel ale to prijde.No a na co se te chci zeptat jakej uhel budou met ty diody co ti prijdou??
MAHARSI: No, jsem tejden na dovoleny a nestacim koukat.
Naprosto nerozumim elektrice...lepsi uz je to ale ve fyziologii rostlin. Ten patent nejde otevrit, takze jsem to necetl. Hrozne fandim podobnejm experimentum, ovsem predpovidam Ti, ze tech 3 mikrosekundovejch intervalu tam budes muset narvat vic. Odhaduju radove tak desitky na ten jeden 240000 mikrosekund "spanek". Neni totiz naprosto mozny(jak uz psal Pitrysek), aby vsechny aktivni chlorofylovy komplexy chytly onen jeden zablesk. Normalne rozhodne nepracujou synchronim zpusobem, jak by to bylo idealni pro Tve reseni a z kontinualniho slunecniho svitu se aktivuji v ruznejch casech. Realne odhaduju, ze to bude pri kazdym zablesu pouze nekolik malo procent celkoveho chlorofylu, ktery uvedes do aktivniho stavu.
Resil bych to tedy tak, ze bych to sileny kvantum diod(i kdyz ses dobrej, tech 11000 pripajenejch kousku Ti fakt nezavidim a predpovidam, ze jeste pul roku se Ti kazdou noc bude zdat, jak pajis diody ) rozdelil na segmenty, ktery by vuci sobe byly asynchronni a podle jejich poctu bych je pak nechal stejne blikat vickrat na tu dlouhou periodu tmy.
Taky bych to nehrotil jen na ty 3 mikrosekundy, ale dal bych tak 5. Coz je opet osetreni toho, ze rostlina neni stroj a vyrazne tim navysenim zvysis sanci na chyceni fotonu...resp. zvysis pocet molekul aktivovanych zableskem.
No uvidis. Strasne se na to tesim...muj odhad je, ze ve vysledku budes blikat nekolikrat casteji s malinko delsimi intervaly a pak to snad pojede.
Ovsem bojim se jeste jedne dulezite veci...na beh fotochemickych reakci v rostline maji zasadni vliv i jine vlnove delky, nez ty, ktery aktivujou oba chlorofyly. Tim, ze budou chybet se podle myho nazoru(a toho, co me ucili ruzni paprdove...treba ale kecali ) zase nejak posune ten pomer 3/240000, protoze nasledny kaskadovy reakce, ktery svetlo mimo chloroaktivni vlnovy delky ovlivnuje budou probihat casove jinak. Uz to tu ale nekdo na groweru psal i s tim, jak jednotlivy nefotosynteticky vlnovy delky pusobi na rostlinu.
Znova ale opakuju, jsem Tvuj zapalenej fanousek a tesim se.
HMM Kdyz si to tak spocitam tak te to vyjde pekne draho jenom zy led-¨ky a to nemluvim o zbytku systemu 20000Kc jen za svetlo no nevim , kazdopadne zajimavej expriment , na ledku bych ani nepomysle kdybych to tady necetl .
cuyy ahodne uspechu s LED )
to locki
kde si mozem overit potrebu vsetky vlnovych dlzok svetla? neaky link ci citacia pls slo by doplnit chybajuce svetlo hps par watov ci mh a usetrit na modrych diodach
to maharsi
ako usporiadas tie diody v akych vzialenostiach cca 1cm? aku to bude mat plochu? niekolko m2?
Maharshi, ako bývalý fyzik som v tvojich úvahách nenašiel žiadnu chybu, takže ti držím palce, mohlo by to fungovať. Toto ma na groweri vždy fascinovalo, že sa tu vyskytujú ľudia, ktorým to páli, v bežnom živote na nich narazím veľmi zriedka :-))
Pokiaľ ide o ten posun vlnovej dĺžky pri napájaní vyšším prúdom, ten určite nie je taký, aby sa dal zistiť voľným okom. Ide totiž o to, že vlnová dĺžka je priamo určená energetickým rozdielom excitovanej a základnej hladiny v danom atóme, a tie hladiny sú určené kvantovými pravidlami v elektrónovom obale atómu. Väzbové energe kvantových stavov sú o niekoľko rádov vyššie než typické kinetické energie voľných nosičov náboja v polovodiči, takže prúdom alebo tepelným pohybom atómov polovodiča sa kvantové hladiny "rozlaďujú" iba nepatrne, odhadujem rádovo 10**-5. Ak sa dá voľným okom zistiť posun farby svetla, bude to preto, že pri zvýšení napájacieho prúdu sa začnú preferovať iné vyžarované čiary.
Iná vec je tvoja snaha merať spektrálnu charakteristiku fotkou z digifoťáku. To nemá šance na úspech, cez pôvodné spektrum sa ti preloží najprv charakteristika snímacieho prvku vo foťáku (ten zďaleka nie je korigovaný na "bielu" farbu) a potom farebná škála CMYK pri naťahovaní do fotoeditora. Jediný spôsob je spektrometer.
Pokiaľ ide o biochémiu, samozrejme že bunky neprijímajú svetlo synchronizovane, ale odhadom by som nastavil interval svetla tak desaťnásobok tých 3 us a tmu by som nechal. Tu sa ovára krásny priestor na experimentovanie. Opakujem, znie to sľubne a informuj.
Kým stúpa dym, rád stúpam s ním, až tam, kde všetko končí a začína...
No pěkně dobrý nápad, ale
LED diody nevyzařují světelné spektrum, ale pouze jednu určitou vlnovou délku.Myslí někdo, že by to stačilo???
Nechci nikoho urazit, je to pouze můj osobní názor ( možná nejsem dost informovaný ), ale do toho bych v žádném případě nešel.
škoda, že jsem si tohoto threadu musel všimnout zrovna v neděli ve 2.30h ráno když v 5h mám vstávat do práce a je právě 3.10h a já to teprve dočetl!!!Zajímavé!!!napadlo mě zkombinovat sodík a tyhle LEDkdy!!!ale já je chci mít zespodu (podlaha skříně)
doma sadit nemůžu, ale stavět skříň mám povoleno!!!Budu se totiž za pár měsíců stěhovat do vlastního a tam už rozjedu lampu!!!chtěl bych tam jen 4x 70w (z rohů) a zespod bych si teda mohl začít dělat LEDky!!!určitě to bude mít nějaký vliv!!!Ale budu čekat na názoRRR EDISONŮ!!!dík a konečně DOBROU NOC!!
hello maharsi pekny den ti prajem :-)
velmi pekny link si tu hodil o tych led veris tomu co tam pisu? napr
Now I also have read an plant biology text book stating that
'the chlorophyll reaction centers absorb maximally at 680 nm (Photosystem I)
and 700 nm (Photosystem II). Conflicting data? Yup. But - it confirms that 640 nm is too low.
ta dievcina co to pise pouziva sice niekedy divne argumeny hehehe ale mas overene ze 640nm je ook? no keby nebolo hps by nefunovali hehehe este skusim vypocitat kolko lumenov maju tvoje diodky za vysledok nerucim hehehe takze toto je z rovnakeho linku
these conversions are rather fun, yes?
actually, sy9942 and i are saying the same thing. it's just that the original question was how to convert mcd (millicd) to lumen. and that's 0.013 lu = 1 mcd.
same thing as 1 cd = 12.57 lu.
just depends on which side of the candle you're on
takze tvoje 640nm ledky budu mat tak cca 37,71-62,85 lumenov uff celkom dost heheh iba ze by tam bola chyba
but regardless, the conversion is a little flakey, since cd and lu are two differerent things...be careful...
vybral som len perlicky hehehe kolko lumenov maju tie diodky pls a aky je ich el vykon?
to carlossss
to moze byt zaujimave ale si si isty ze rasliny absorbuju svetlo aj spodnou starnou listov?
Ctu dobre nebo ne ??? Mluvis tu o kilu kytek nebo kilu palic ??? Ale tohle uz zavani vyroby omamnych latek v mnozstvi vetsim nezli malem, zase to nemyslim, tak jak to zni, proste se uz tesim na tuhle velkou akci, uplne vidim tu skrin.
20% je uz celkem dost, je rozdil jestli vypestujes 1000g palic nebo 1200g, podle me je 20% dost velka "zbytecna strata", ale cenove jsou ty 640 nm levnejsi, coz zase snizi pocatecni investici, tohle je podle me jenom o tom, kolik kdo do toho je ochotny vrazit penez. V dnesni dobe jsou jedinym problemem penize, kdyz mas je, tak muzes mit cokoliv.
A tohle jsem uprime teda nepochopil: "na kmitočtu ve fotosynteticky nejaktivnější časti". Prece lumen je lumen, ma presnou definici a velikost, vzorec jak se spocita atd... proste LED 20st 1 cd je nejaky ten necely lumen baj oko. Muze mi nekdo vysvetlit to :"na kmitočtu ve fotosynteticky nejaktivnější časti" Je to mimo moje chapani.
Jinak sem tim nemyslel nic spatneho vuci Maharsimu, fandim mu.
07-07-2004 v 10:38 AM
) rozdelil na segmenty, ktery by vuci sobe byly asynchronni a podle jejich poctu bych je pak nechal stejne blikat vickrat na tu dlouhou periodu tmy.
gunman
Tak to jsem nečekal!!!
