Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Škoda, že podobnej názor nemá většina politiků. Něgdo je v komatu nebo těžce zraněnej a chce smrt, ale zákon je zákon. Tuhle sem viděl v TV, jak nějakej kreténskej politik mluví o tom, jak prej člověk do poslední chvíle bojuje a nemyslí na nic jinýho než na smrt - vysvobození. Ale ten kretén říkal, že musí bojovat, že každej člověk musí furt bojovat a nemůže umřít "násilnou" smrtí a proto je zákon takovej jakej je. Že ten zákon mu vlastně zachraňuje život. Debilnější názor sem neslyšel...toho politika bych chtěl vidě a až by umíral, tak bych mu tyhle jeho názory hustil do hlavy...a on by trpěl bolestí a chtěl by umřít a neumíral by....hehe¨
a jinak, co sem četl knížku historie trestu smrti - tak to se mi zvedal žaludek, když sem si to představoval a musim říct, že třeba smrt oběšením není tak hrozná...
osobně si myslim, že je tu vlastně náboženství i od toho aby se člověk smířil se smrtí. To je pak (asi, samozřejmě nemůžu hodnotit) smrt lepší...takže hulte, hodně přemejšlejte nad existencí a až dojdete duševně vejš, tak to nebude tak strašný...
podle mě po smrti není bohužel nic a to je tak hrozné pomyšlení,že vznikla náboženství aby nás chlácholila a přesvědčovala nás o tom že to smrtí nekončí
Mě náboženství přesvědčuje maximálně o tom že lidi vždycky půjdou v první řadě jen po moci a po penězích, myslím teď zejména křesťanství. To že to smrtí nekončí jsem si vštípil sám. Ono se totiž s tou představou žije mnohem líp
Já zase slyšel takové zajímavé přirovnání. Jeden filozof řekl, že život tady na zemi je, jako bychom žili v jeskyni při záři ohně. A život po smrti (ráj) je když vylezeme z tý jeskyně, a uvidíme všechnu krásu světa. Stromy, řeky, slunce, zvířata, rostliny... Myslím, že něco na tom možná opravdu je, ale...nikdo nikdy nic nedokázal, a nikdo neví, co po smrti doopravdy je. Člověk má proto nejvíce strach z nevědomosti.
Zdálo se mi jednou, když se mi živý sny ještě zdávaly jen ve spánku, zdálo se mi,že sem do sebe nacpal v afektu ňáký bobule. A jak byl ten sen živej, prožíval sem dost intenzívně, ale bezbolestně, jak mi ten svět kolem usíná, jak se stmívá a já ztrácim vědomí. Najednou sem si uvědomoval, jak moc to chci vrátit.....NEVER MORE
No mozna budou. Zalezi co povazujes za kravinu. Kazde mysleni na budoucnost?
No v podstate taky..a hlavne myslim lidi kteri resi zbytecne citove problemy,problemy jestli prodat to ci koupit ono atd..je toho hafo proste blbosti..
Něco podobnýho se mi zdálo taky - akorát si pamatuju, že sem ležel a najednou sem začal ztrácet sílu a viděl sem před sebou světlo a najednou mi bylo strašně krásně a pak sem se probudil. probuzení do tvrdé reality. Pár hodin potom mi bylo nádherně jako po nějaký droze....ale nic sem nepožil.
Od tý doby se smrti zas tak nebojim...nepřipadá mi strašná, spíš je to takový zvláštní uvolnění ze světa jinam
To nejsou kecy, přísáhám, že se mi to fakt zdálo...
Původní příspěvek od Moriaty Zdálo se mi jednou, když se mi živý sny ještě zdávaly jen ve spánku, zdálo se mi,že sem do sebe nacpal v afektu ňáký bobule. A jak byl ten sen živej, prožíval sem dost intenzívně, ale bezbolestně, jak mi ten svět kolem usíná, jak se stmívá a já ztrácim vědomí. Najednou sem si uvědomoval, jak moc to chci vrátit.....NEVER MORE
Jak to myslíš s tím že se ti zdály sny jen ve spánku? Umíš snad snít bez toho abys spal?
"Já jenom kráčím po cestách,které mají srdce.Po kterékoliv cestě,která má srdce.Po nich putuji a jediné,co mě zajímá,je,abych je prošel až na sám konec.
A jak jdu,tak bez dechu jenom zírám a zírám."
Juan Matus
Ju sinuhet ma v tomto trejde presvedčil o tom že je nehorázny týpek, sinuhet máš môj obdiv rešpekt a ja neviem ešte čo, aby som nebol až tak OT tak moje názory sú podobné až identické jak sinuheta ja som jeden z tých u ktorého si svoje memy zanechal
NO,smrt je věc,který by se podle mě člověk bát neměl.Je to osud a nikoho to nemine,ať už chce,či ne.Já osobně se na ni netěším,ale ani se ji nebudu snažit oddalovat.Až nastane můj čas,tak si prostě ubalim 2g brko a umřu společně se svojí věčnou láskou.Každopádně chci umřít bezbolestně(to je přání asi každýho).Ale když už umřít,tak trochu života do toho umírání!!!
2 Juggler: domnívám se, že takovýto ideální život po východu z jeskyně (po smrti) sedí spíš na křesťanské pojetí života a poživotí - lineární uspořádání ... východní mystikové (a přidružení zápaďané) hovoří o vyjití z jeskyně již za současného života - osvícení, atp. (krom jiného i pomocí zážitků blízkých smrti, probouzení kundalíny, ... metodami zazenu, yógy, tantry, psychedelik- a následného uvědomění; transovních tanců, hladovění ... ) ... trochu jsem ten výčet přeházel a zjednodušil, což si každý všimne
Jinak mě překvapuje, že tu si nikdo nevybral, ani nikdo nezmínil "odchod ze světa" dle Huxleyeho "příkladu" při plném vědomí, v jeho případě s LSD ... snad ne všichni chtějí tmu jeskyní a těsnost automobilu či práškovou otupělost? ... jsem pro přirozenou smrt, bez "medicínského prodlužování života", čímž se eliminůjí i případy nemohoucích nesamostatných důchodců, umělých výživ a domovů důchodců ...
btw: jedno vyčtené moudro nakonec: "Ti, kdo se nejvíc bojí smrti bývají zároveň nezřídka ti, kteří pro samý strach vlastně ani nežijí" ... nebo tak nějak ... no, spíš asi trochu jinak
Inability to accept the mystic experience is more than an intellectual handicap. Lack of awareness of the basic unity of organism and environment is a serious and dangerous hallucination. (Alan Watts)
Hehe, moc detailně momentálně nemůžu .. možná časem s knihou Mókša upřesnim
... blíže viz. výše uvedená kniha. Zjednodušeně: když Aldous Huxley umíral v blízkosti své ženy, tak jí posledních pár hodin před smrtí požádal o poslední dávku LSD ... a tak prošel branami smrti se smysly otevřenými k základnímu prožitku existence, tedy smrti ... žena Laura mu k tomu četla pasáže z Learyho, Ram Dassovy a Metznerovy psychedelické verze Tibetské knihy mrtvých (český překlad pod názvem Psychedelická zkušenost, soukromým tiskem 1996., na webu tady ) o jasném světle prázdnoty, aby mu takto pomohla dospět k pokojnému konci jeho života ...
btw: o Huxley-ovi je možné více přečíst na Dharmagaie ... jinak "doporučení k umírání" a především k životu viz. jeho výborná vrcholná kniha Ostrov
Inability to accept the mystic experience is more than an intellectual handicap. Lack of awareness of the basic unity of organism and environment is a serious and dangerous hallucination. (Alan Watts)
Naposledy upravil Galen Aldaron 26-05-2005 v 20:54 PM