Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Zakládám toto téma jako ucelený zdroj informací ohledně změn EC po přídavku různých hnojiv pro přípravu živného roztoku. Tento článek je mojí prací, nikde nezkopírováno. Databáze obsahuje mé vlastní měření a další měření EC hnojiv od člena BRUNCO. Byl bych rád kdyby se i ostatní členové G připojili a proměřili změnu vodivosti po přídavcích hnojiv. Chtěl bych vytvořil databázi změn EC všech dostupných hnojiv.
EC = Electrical conductivity, elektrická vodivost
Na čem závisí vodivost G [S]? (převrácená hodnota odporu)
Druh přítomného iontu v elektrolytu (velikost přenášeného náboje).
Molární koncentrace iontu.
Velikostí iontu (čím menší, tím rychleji se pohybuje).
Teplota (se vzrůstající teplotou se zvyšuje vodivost a je to dáno snižováním viskozity roztoku což snižuje odpor prostředí ve kterém se ionty pohybují).
Geometrie a konstrukce měřícího zařízení.
Z těchto závislostí lze tedy vyčíst, že vodivost způsobují pouze látky které mohou přenášet náboj - disociované na kationty a anionty - kyseliny, zásady a jejich vzájemné sole.
Příjem prvků rostlinami
Dusík - kation amonný (NH4)+, anion dusičnanový (NO3)-. Kořenovým systémem jsou v omezené míře přijímány některé aminokyseliny (vznikají rozkladem složek humusu jako jsou fulvokyseliny, huminové kyseliny a jejich sole) a amidický dusík NH2 (obsažen v močovině).
Fosfor - anionty dihydrogenfosforečnanové a hydrogenfosforečnanové (H2PO4)- a (HPO4)2-
Draslík - kation draselný K+
Vápník - kation vápenatý Ca2+
Hořčík - kation hořečnatý Mg2+
Síra - anion síranový (SO4)2-
Železo - kation železitý Fe3+
Měď - kation měďnatý Cu2+
Mangan - kation manganatý Mn2+
Zinek - kation zinečnatý Zn2+
Bór - anion boritanový (BO3)-
Kobalt - kation kobaltnatý Co2+
Molybden - anion molybdenanový (MoO4)2-
Chlór - anion chloridový Cl-
Specifická vodivost K [S/m]
Veličina eliminující vliv geometrického uspořádání vodivostní cely, kterou provádíme měření.
K = (G . l) / S
kde l je vzdálenost elektrod [m] a S je jejich plocha [m2]
Na rozdíl od kovů, nebo polovodičů je u roztoků elektrolytů poměrně variabilní i počet částic, které se podílí na přenosu náboje a vliv koncentrace iontů v roztoku na jeho specifickou vodivost může být i značně komplikovaný.
Molární vodivost A [S.m2/mol]
Nově zavedená veličina na korekci koncentrace dané rozpuštěné soli.
A = K / c
kde c je koncentrace soli [mol/m3]
Protože k vodivosti soli přispívají jak kationty tak i anionty je možno rozepsat molární vodivost soli na součet molárních vodivostí iontů.
Tabelované hodnoty limitní molární vodivosti iontů ve vodě při 20°C.
Přestože voda sama o sobě je téměř nevodivá, hodnoty molárních vodivostí iontů H+ a OH- jsou výrazně vyšší než vodivosti ostatních částic. Je to dáno tím, že z těchto iontů je složena molekula vody (třeba ion H+ se navazuje na molekuly vody - putuje převázáním na další molekulu atd., kdežto ostatní ionty musí putovat kolem všech ostatních částic v roztoku a jsou "brzděny" odporem prostředí). Upozorňuji na to, že v tabulce není brán ohled na velikost přenášeného náboje - tudíž pro porovnání hodnotu podělit velikostí náboje daného iontu.
Proč se měří EC a jeho význam pro výživu rostlin?
Měřením EC získáme informace o celkové vodivosti iontů obsažených v roztoku. Bohužel už nezískáme informace o tom, které ionty jsou v roztoku obsaženy, ani v jakém poměru.
Zde rozhoduje doporučení výrobce či zkušenosti pěstitele jaké druhy hnojiv přidávat v různých vývojových fázích růstu rostlin.
Při přidávání hnojiv s obsahem potřebných iontů pro výživu rostlin a měřením EC dostáváme také určitý odhad jejich koncentrace v roztoku.
Čím vyšší je koncentrace těchto iontů v roztoku, tím vyšší EC roztoku a tyto ionty jsou více přijímany rostlinami pomocí kořenového systému a listové plochy(hnojení na list je velmi specifické).
Buňky, které jsou obsaženy v pletivech rostlin jsou vystavovány osmotickému tlaku způsobeným rozdílnou koncentrací iontů na vnitřní a vnější straně této buňky (stěna buňky je tvořena semipermeabilní = polopropustnou membánou). Tento efekt v rostlinných pletivech se nazývá turgor.
Při osmotickém jevu kdy na vnější straně buňky je menší koncentrace solí dochází vlivem difuze k vyrovnání koncentrací, tudíž k příjmu vody buňkou, která se začne "nafukovat". V hraničních případech dojde k narušení buněčné stěny. Lze to přirovnat s tím když bude člověk pít pouze destilovanou (demineralizovanou - záleží na způsobu přípravy, ale vždy bez rozpuštěných solí, EC téměř 0) tak jeho buňky "explodují" z důvodu malého vnějšího tlaku - dochází k nevratným změnám a úmrtí.
Opačným osmotickým jevem je když je na vnější straně buňky vysoká koncentrace solí, kdy dochází k jevu plazmolýza kdy opět vlivem difuze dochází k postupnému vyrovnání koncentrací a to způsobí ztrátu vody na naředění okolního prostředí. V buňce dochází k odtržení buněčné membrány od buněčné stěny, při přesažení určité koncentrace opět dochází k úhynu buněk. Opět srovnatelné s tím, když člověk bude pít mořskou vodu, jeho buňky se smrsknou a přestanou pracovat.
Tímto způsobem, lze i vysvětlit proč kytka vadne z nedostatku vody. Aby vyrovnala snižující se obsah vody v okolí buňěk (ale zvyšuje se koncentrace solí) tak opět dochází k plazmolýze a buňka její vodu ztrácí, tím dochází k menšímu tlaku uvitř celého pletiva a kytka vadne. Tento efekt je do určité míry vratný, v pozdější fázi opět dochází k úmrtí.
Asi všichni pěstitelé, už někdy pozorovali spálení rostlin vysokou dávkou hnojiva. To je právě způsobeno vysokým osmotickým tlakem v okolí buňek.
Naopak třeba dlouhodobý flushing destilovanou vodou také není moc vhodný, ale to už je o zkušenostech a pozorování změn na rostlinách. Probíhá rychleji než z použitím kohoutkové vody, ale je tu určité riziko, že v rostlině zastavíte určité pochody, které urychlují dozrávání... To už musí každý zvážit sám, podle svých zkušeností!
Osmotický tlak v okolí buněk je tedy závislí na hodnotě EC roztoku, což je nepřímo vyjádřená koncentrace solí v roztoku. Experimentálně bylo dokázáno, že vodivost více jak 2,0 - 2,2 mS/cm snižuje výnosnost celého pěstování. Do hodnoty 2,2 mS/cm bych započítal i vodivost samotné vody, protože množství rozpustěných solí ve zdrojové vodě budu též zvyšovat osmotický tlak.
Tuto závislost lze pozorovat i ze sigmodiní výnosové křivky (přiložený obrázek).
Badatelé RUSSEL, WAGNER a PRJANIŠNIKOV dospěli k názoru, že závislost výnosu na hnojení není ani logaritmickou, ani parabolickou závislostí, ale že má sigmoidní charakter. Zhodnocením dlouhodobých pokusů se totiž ukázalo, že malé dávky živin dávají nízký výnos, který se začíná zvyšovat teprve zvýšenými dávkami hnojiva. Po dosažení určitého maxima nastává dalšími dávkami hnojiva již snižování výnosů a nakonec hynutí rostliny. Ke stejným závěrům dospěl i náš badatel akademik DUCHOŇ, který též považuje sigmoidní průběh za nejpravděpodobnější.
Z obrázku je též vidět, že stejného výnosu lze dosáhnout i různou dávkou živin (hnojiva). Dávka H1, která zasahuje do vzestupné části výnosové křivky je samozřejmě daleko ekonomičtější než dávka H2, kde daleko vyšší náklady na hnojení nemají již žádný výnosový efekt.
Pro pěstitele je velmi složité, nebo dokonce nemožné zjistit molární koncentrace složek obsažených v hnojivech pro zjištění molární vodivosti. Vycházím ze zádladního předpokladu, že se koncentrace složek v hnojivech nebude měnit s časem (nedochází k rozkladu organických složek hnojiv, špatné promíchání flašek s hnojivy).
Změna EC jednotkové koncentrace dEC1 [mS/cm]
Zavádím novou a velmi specifickou veličinu a to je změna vodivosti při koncentraci 1ml/l hnojiva v roztoku. Změna EC bude oproti molární vodivosti vztažena na koncentraci vyjádřenou objemový poměrem. Pro každé specifické hnojivo bude hodnota rozdílná, ale pouze tak lze jediným možným způsobem přesně odhadnout EC výsledného roztoku, bez použití konduktometru.
dEC1 = dEC / c
kde dEC je změna EC po přídavku hnojiva a c je jeho koncentrace (objemový poměr v ml/l)
teorii dodělám později, na dotazy prosím PM! díky za pochopení
Naposledy upravil HurricaneGeorge 20-12-2010 v 11:36 AM
Použití dEC1 1) Výpočet množství hnojiv na příslušnou hodnotu EC
Př.: objem roztoku 50L, RO voda (EC=0,01), hnojiva GHE micro+bloom v poměru 1:2 (Lucas Formula), požadované EC=1,2
Nejdříve zjistit dEC1 příslušného poměru hnojiv (viz. databáze)... dEC1(GHE1:2)=0,41+2*0,265=0,94 (o tolik by se změnilo EC při koncentraci GHE micro 1ml/L a bloom 2ml/L)
Nyní tedy potřebujeme zjistit naší požadovanou koncentraci, ta je dána podílem mezi požadovaným rozdílem dEC (1,2-0,01) a dEC1(GHE1:2)... c(GHE1:2)=1,19/0,94=1,27ml/L při daném poměru hnojiv
Výsledný objem je tedy koncentrace vynásobená objemem roztoku... V(GHE1:2)=1,27*50=63,5ml
POZOR! Výsledný objem je nutno korigovat vůči poměru hnojiv, proto je nutno přidat 63,5ml GHEmicro a 127ml GHEbloom.
Postup s použitím vodovodní vody je identický... dEC=1,2-EC(vody)
2) Výpočet přesného přídavku hnojiv pro recirkulační systémy (bubbler, aero, NFT,...)
Př.: objem roztoku 50L, hnojiva GHE micro+bloom v poměru 1:2, EC roztoku 1,2 - po dvou dnech rostliny spotřebovaly určité množství vody i hnojiv, pro další měření je důležité vždy doplnit na původních 50L, pořádně zamíchat a změřit, v tomto případě EC=0,8.
Pokud se chci vrátit na původní hodnotu EC=1,2 musím vypočítat pro jakou koncentraci odpovídá EC=0,79 (EC bez vody) c(GHE1:2)=0,79/0,94=0,84ml/L
Množství přidaných hnojiv je dáno rozdílem původní a současné koncentrace vynásobené objemem roztoku: V(GHE1:2)=(1,27-0,84)*50=21,5ml
POZOR! Musím přidat 21,5ml GHEmicro a 43ml GHEbloom a EC opět stoupne na původní hodnotu 1,2.
Pokud bych chtěl místo 1,2 zvýšit na 1,5:
c(GHE1:2)=1,5/0,94=1,60ml/L
V(GHE1:2)=(1,60-0,84)*50=38ml
POZOR! Přídavek 38ml GHE micro a 76ml GHEbloom.
Možností výpočtů je spousta, důležité je sečíst dEC1 hnojiv v daném poměru.
Není nutností odečítat EC destilky pokud má EC 0,01-0,03 - nutnost pouze pro vodovodní vodu, která do roztoku vnáší vodivé ionty...
Plagron
Phytamin - Při přípravě postřiku o koncentraci 5ml/L bude EC roztoku 5*0,41=2,05 mS/cm (viz databáze dEC1 pro phytamin). Přibližně stejná hodnota EC byla zjištěna měřením členem Branco - Hnojiva - velke meranie ich vplyvu na Ph a Ec, rozdíl 0,17 EC je způsoben mnoha faktory - rozdílným měřením objemů, jiným měřícím přístrojem a jeho kalibrací při různé teplotě. Ale i tak lze tento malý rozdíl pro potřeby odhadu EC zanedbat.
Green Sensation 1ml/L + Alga Bloom 4ml/L bude vodivost roztoku 0,38+(4*0,29)=1,54
a ještě doplním o přesný návod jak správně proměřit živné roztoky hnojiv, pro Bezdechu: to snad napíši co nejdříve
!Pozor! Alga Grow a Bloom jsou organická hnojiva. U těchto hnojiv nedochází k mineralizaci organických látek okamžitě. Tudíž při přípravě roztoku nejsou uvolněny všechny ionty. Dochází k rozkladům humusové složky půdy na aminokyseliny a amidy, které vykazují další nárůst vodivosti. Nedoporučuji přesahovat doporučenou koncentraci organických hnojiv, ikdyž okamžitá změna EC není hraniční pro poškození rostlin.
Naposledy upravil HurricaneGeorge 27-02-2011 v 17:25 PM
Za přesnost těchto hodnot nemůžu ručit, nevím jak přesně byl měřen objem roztoku a objem přidávaných hnojiv. Chtělo by to znovu proměřit, bohužel nevlastním tyto hnojiva.
Za přesnost těchto hodnot nemůžu ručit, nevím jak přesně byl měřen objem roztoku a objem přidávaných hnojiv. Chtělo by to znovu proměřit, bohužel nevlastním tyto hnojiva.
Za přesnost těchto hodnot nemůžu ručit, nevím jak přesně byl měřen objem roztoku a objem přidávaných hnojiv. Chtělo by to znovu proměřit, bohužel nevlastním tyto hnojiva.
Přípravek - dEC1 [mS/cm]
Nutri Nova A Hydro - 0,225
Nutri Nova B Hydro - 0,208
Spraymix - 0,125
BN-ZYM enzymes - 0
Coco Nova A - 0,21
Coco Nova B - 0,204
PK 13-14 - 0,391
NOBURN - 0
Naposledy upravil HurricaneGeorge 06-01-2011 v 20:34 PM
Za přesnost těchto hodnot nemůžu ručit, nevím jak přesně byl měřen objem roztoku a objem přidávaných hnojiv. Chtělo by to znovu proměřit, bohužel nevlastním tyto hnojiva.
Alga-A-Mic - 0,036 - snižuje (RO voda pH=6,00, při 2,5ml/L pH=5,61, při 5ml/L pH=5,25)
BioHeaven - 0,123 - výrazně snižuje (RO voda pH=6,00, při 1ml/L pH=5,14, při 2ml/L 4,52)
Fish-Mix - 0,463 - stabilní (RO voda pH=6,00, při 2ml/L pH=5,75)
Bio-Grow - 0,35 - doměřím a zpřesním dEC1
Bio-Bloom - 0,13 - doměřím
Naposledy upravil HurricaneGeorge 15-07-2011 v 16:32 PM
Jestli nemáš EC metr a potřeboval by jsi počítat EC z této databáze, tak mi budeš muset poslat v uzavřených zkumavkách vzorek těchto hnojiv (10ml), proměřím a zveřejním .
Atazyme na 99,9% dEC1 = 0
Bloombastic odhaduji dEC1 okolo 0,4. Musí být o něco vyšší než PK 13-14 a přibližně stejné jako Plagron GreenSensation.
Naposledy upravil HurricaneGeorge 25-02-2011 v 16:43 PM
19-12-2010 v 00:45 AM
