Miksa
Nový Člen
Registrován: Apr 2004
Příspěvků: 16 
|
Tak jsem něco o sušení našel a tady to máš:
Je několik možností, jak usušit sklizeň. Pomalé sušení je zřejmě nejběžněji používaný způsob a také nejšetrnější. Uspokojivé výsledky bez zvláštního úsilí nabízí následující metoda. Dochází při ní i k mírnému 'školení' marihuany s patřičným vlivem na chuť. Nejprve se otrhají listy a oddělí se od stvolů. Vložíme je do velkých papírových sáčků či pytlů s proraženými otvory po stranách a obaly ponecháme otevřené. Po několika dnech v suchém, teplém prostoru, kdy listy jsou na dotek suché, ale při uchopení ještě zůstávají vláčné, se přemístí marihuana do sklenic se šroubovými uzávěry. Tento moment je velice důležitý: je třeba dát velký pozor na to, aby listy nebyly příliš vlhké, protože by ve sklenici zplesnivěly. Sklenice se denně otvírají, aby uvolněná vlhkost mohla uniknout pryč. Znaleckým čichem pěstitel, nyní degustátor, ověřuje, zda tráva nezačíná plesnivět. Odporného pachu plísně si nelze nevšimnout. Pokud tráva plesniví, rozprostírá se na stůl, aby mohla rychle doschnout. Sušením v uzavřené sklenici vysychá tráva pomalu a získá strukturu tabáku. Bude suchá ač zdánlivě polovlhká, mírně vláčná, nepřeschlá, nedrolivá. Právě jako správně zpracovaný tabák.
Možným způsobem pomalého sušení, používaným obvykle pro poněkud větší množství, je sušení rostlin nebo jejich částí rozvěšených vrcholky dolů na provaz, na zeď atp. Schnou týden až dva. V místnosti, kde se suší, nesmí být velký průvan, ačkoliv je-li vzduch 'stojatý', vzniká nebezpečí růstu plísní na rostlinách. Za deštivého počasí a ve vlhkém vzduchu je nutno ventilaci zintenzivnit a důsledně hlídat plísně. Pokud se plíseň objeví, je třeba rostliny urychleně dosušit za mírného tepla. Mnozí ostřílení culltivators dávají přednost pomalému sušení před 'školením'. Nevzniká zde riziko závažnější chyby v technologii, 'hlavice' získávají správnou pružnou konzistenci a udržují si sladké, jemné aroma a chuť (pochopitelně, byly-li správně vyzrálé).
Další možností je tzv. rychlé sušení. Tímto způsobem se vyzíská tvrdší, ostřejší chuť trávy než při způsobu pomalého sušení. Mnohdy však bývá nejvhodnější metodou, jíž lze použít. Rostliny jsou zavěšeny stejně, jako už bylo popsáno u předcházejícího, ale sušení je urychleno zvýšením teploty na 30-45 °C použitím tepelného zdroje. Pěstitel si zajišťuje cirkulaci vzduchu větrákem. Touto metodou lze usušit materiál za čtyři dny, ale s odpařující se vodou odchází podstatná složka jemných aromových látek. 'Pokojoví' pěstitelé řeší sušení své produkce jejím rozložením na radiátory nebo zavěšením na roury rozvodu topení nebo na tělesa umělého osvětlení atp. Rychle sušená marihuana si udržuje původní zelenou barvu a trávovou příchuť.
Zdroj:Kniha o marihuaně
Libor Dupal
Z vlastní zkušenosti vím, že docela v pohodě je to sušit fénem. Ale to jenom záštipky. Když se suší celá úroda tak určitě normálním způsobem.
|
26-08-2004 v 19:58 PM
Chlast je slast, na hubu mast 
