|
Frisian Dew
[Dutch Passion - z originálních semínek]
Zdravím,
venkovní sezóna je v plném proudu a tak jsem se rozhodl dát dohromady výsledek mého loňského snažení, konkrétně s odrůdou Frisian Dew od Dutch Passion. Tuto odrůdu asi není třeba představovat. Nepochybuji, že jste na ni již narazili v reportech v outdoor galerii, takže se budu snažit, aby tento report nebyl nošením dříví do lesa.
Na úvod si dovolím menší marketingovou masáž - jedná se o poměrně mladý strain, uveden byl v roce 2008. Výsledkem, kterému předcházela tříletá selekce, se stala odrůda se zastoupením sativy a indiky v poměru 50/50, přičemž otcem je Purple od Dutch Passion, matkou pak Super Skunk. Při pohledu na oficiální fotku asi nemůže být překvapením, že Dutch Passion považuje Frisian Dew za nejhezčí venkovní odrůdu. Ostatně již v roce uvedení se Frisian Dew podařilo zabodovat na High Life Cupu 2008, kde vyhrál v kategorii venkovních odrůd. V uplynulé sezóně 2011 se jednalo o 2. nejprodávanější feminizovanou odrůdu od Dutch Passion...
Po fiasku v sezoně 2010, způsobeném určitou formou naivity z mojí strany, jsem se rozhodl po delší době opět sáhnout po kvalitní genetice. Při procházení odrůd vhodných pro outdoor jsem narazil na Frisian Dew. Na jednu stranu po přečtění popisu nebylo moc co řešit, tím spíše, když jej bylo možné koupit za zvýhodněnou cenu. Na druhou stranu v té době nebylo k dispozici tolik reportů, především o výsledcích pěstování v ČR. A ty, co byly dostupné, nevyznívaly až tak přesvědčivě, ale kdo se bojí, nesmí do lesa, co si budeme povídat.
Sezonu jsem zahájil už v polovině března, takže rostliny měly dostatek času “pohlavně vyspět”. Po otevření balení semínka svým chybějícím objemem i kresbou na první pohled nebudila příliš důvěry, klíčení však proběhlo zdárně a během 24 hodin klíčky překonaly vnější obal.
Růst: v růstové fázi se toho moc neudálo. Jak při předpěstování pod umělým osvětlením, tak i následně venku se rostliny jevily velmi vitálně. V kombinaci pravidelného zaštípávání a vyvazování vznikly pěkné, hustě prorostlé keříky. Pokud se budete chtít vyvarovat vysokým rostlinám, tak zaštípávání je nezbytné. Navzdory tomu, že byly rostliny bezmála 8x zaštípnuty, tak při sklizni dosahovala výška jedné rostliny příjemných cca 1.4 metru, ale u druhé se pohybovala výška již kolem 2.2 metru. U první rostliny se podle všho projevil nedostatek prostoru a kvalitní zeminy, protože rostlina byla zasazena ve vykopané jámě uprostřed trávníku do cca 35 l substrátu. Druhá rostlina se nacházela obligátně na kompostu, kde byl pro vývoj dostatek kvalitní zeminy. Je však otázkou, nakolik se projevila variabilita odrůdy - jednalo se o totiž o 2 řezy ze dvou různých rostlin.
Květ: první nasazení na květ bylo možné pozorovat již první týden v srpnu u menší rostliny. Druhá vyšší rostlina nasadila na květ přesně o dva týdny později. Současně s prvními známkami přechodu na květ bylo nasazeno květové hnojivo dle pokynů a dávkování doporučeném výrobcem. S ohledem na krátkou dobu květu 7.5 týdne (cca 50 dnů) vše proběhlo opravdu rychle a první kytka šla pod nůž poslední týden v září, druhá ji následovala o 14 dní později. U menší z rostlin probíhala zklizeň ve dvou fázích. V první fázi přišly na řadu nejdřívě hlavní vrcholky a evidentně zralé spodní části (celkem asi 90% z rostliny), o týden později spodní méně zralé části. U druhé rostliny byly naplánovány také 2 fáze, ale nakonec proběhla pouze první fáze a zbytek byl ponechám za oběť přírodě.
Menší z rostlin měla úměrně menší palice, kdy ty větší měřily kolem 25-30 cm. Na druhou stranu to vyvážilo množství vrcholků, kterých bylo kolem 25. U větší rosltiny dosahovaly ty největší palice na hranici 70 cm a neobešly se tak bez vyvazování, gravitační sílu nelze přelstít  Již v průběhu květu měly palice poměrně hustou strukturu (především menší rostlina), která se s blížící se sklizní zvyšovala. Při sklizni byly palice velmi tvrdé a bohatě obsypané pryskyřicí. Palice z menší rostliny si zachovaly svojí tvrdost i po usušení. Palice z větší rostliny bylo po usušení řidší, především ve vrcholcích (posledních cca 6cm), spodky byly překvapivě hustější a pevnější. Nicméně na venek se i přesto jednalo o slušnou konzistenci
Z pohledu množství listů se jedná o relativně přívětivou odrůdu. I tak bych doporučil příležitostné protrhání listů pro lepší distribuci světla, o prostříhávání slabých výhonků s ohledem na vitalitu rostlin ani nemluvě. Pokud budeme dodržovat výše uvedené, tak závěrečná očista po sklizni nepředstavuje až tak zásadní problém 
Výnos: pro někoho možná zásadní informace, pro někoho naopak méně, je výnos. Konečná hodnota u menší rostliny sice neodpovídala mé představě, nicméně výsledkem bylo přes 200g opravdu kvalitní sušiny s výbornou konzistencí, kde se vzhledem k dosažené výšce asi opravdu nedaly čekat zázraky. Větší rostlina si v tomto ohledu vedla znatelně lépe - výnos se pohyboval kolem 800g očištěného materiálu, venku mohlo zůstat za obět dalších cca 100g.
Odolnost proti plísním: odolnost proti plísni je třeba také zmínit. U menší rostliny se projevila plíseň asi na 3-4 místech, ale jednala o se o “mikroregionální” záležitosti řešitelné odštípnutím problematického místa (zpravidla o velikosti článku prstu). U větší rostliny byla situace podobná co do počtu i rozsahu, nicméně asi 3 místech byla plíseň o něco rozsáhlejší (cca 8 cm z paličky), místy se sápala i na stonky. Při dodatečném zpracování suchého materiálu jsem dodatečně našel více míst zasažených plísní, ale těžko říct, zda tam plíseň byla již před sušením a pouze jsem ji přehlédl, či se jednalo o následek mizerných podmínek během sušení. I přesto s ohledem na hustotu palic a ne úplně ideální počasí si myslím, že se jedná o velmi dobré výsledky a obavy z plísně u této odrůdy nemusejí být na místě. Nelze však generalizovat, záleží hodně na umístění rostliny, takže i navzdory popsané odolnosti bych rozhodně nevynechával pravidelnou kontrolu případného výskytu plísní.
Hnojení: protože ani pěstování venku se neobejde bez použití hnojiv (respektive nejsem zastáncem "total-bio-style" pěstování bez hnojiv), rozhodl jsem se spolehnout převážně na organická hnojiva s tím, že při předpěstování jsem se spoléhal na MAM 8 od Metropu. Po přesazení ven posloužil nejprve zbytek růstového hnojiva od General Hydroponics, které následně bylo vystřídáno poněkud přívětivějším organickým hnojivem Grow od BioBizzu. Poslední měsíc, kdy jsem ještě doznal potřeby použití růstového hnojiva a Grow již došel, tak byl opět nasazen MAM 8.
V květové fázi jsem zůstal věrný BioBizzu a po celou dobu jsem aplikoval Bloom, který byl průběžně jsem kombinován s PK 13-14 od B`Cuzz. Veškeré úsilí bylo završeno aplikací Ripenu od General Hydroponics dva týdny před plánovanou sklizní. Poté následovalo obligátních 14 dní pouze o vodě, aby se rostliny vyčistily od zbytků hnojiv. Veškeré dávkování probíhalo dle pokynů výrobců a hnojilo se dle možností v průměru 1x za týden.
Shrnutí: teď se dostávám asi k té nejproblematičtější části, nejvíce subjektivní a proto se nehodlám se pouštět do hlubších rozborů ohledně chuti a stavu po kouření.
Posledních pár let jsem v podstatě měl jen odrůdy, kde převažoval v chuti ovocný charakter. Frisian Dew po tom všem přišel jako rána palicí do hlavy (a to i doslova). Pro chuť i vůni zažehnutého materiálu mám jediné slovo - houba. Sušina voní poměrně příjemně, ale po zkoušce ohněm jsou obě phena velmi výrazně cítit především po houbách, na pozadí velmi lehce oříšky. Pro někoho, kdo se houbám vyhýbá obloukem, opravdu nepříjemné zjištění... 
Pokud člověk potřebuje nějak smysluplně fungovat, tak se nejedná o nejlepší odrůdu. I kamarádi, kteří normálně ničím nepohrdnou, překvapivě odmítali dary v podobě Frisianu s tím, že to nechtějí vidět. Ale je pravda, že si lze zvyknout a i na kouření Frisianu jsme si časem zvykli. Jen ten houbový odér ne a ne zmizet 
Pokud bych měl shrnout dojmy a zkoušenosti s touto odrůdou, tak mi nezbývá než ji doporučit všemi deseti (dvaceti?). Když už nic, tak alespoň ji zkusit. Do našich klimatických podmínek velmi dobrá odolnost, velmi brzké nasazení na květ a následná krátká doba květu a slušný výnos z ní činí, alespoň z mého pohledu, jednu z nejzajímavějších možností pro outdoor pěstování na trhu.
NOTE #1 - Asi to netřeba psát, ale i přesto: prosím, berte každý report jako jeden dílek mozaiky. To, že jednomu vše odkvete naprosto bez problémů, nemusí ještě znamenat, že tomu tak bude vždy a u všech. Do hry vstupují klimatické podmínky, a to jak v dané lokalitě, tak v daném roce celkově, genetická variabilita odrůd a také v neposlední řadě ovlivnitelné podmínky jako závlaha, substrát, hnojení apod.
NOTE #2 - více fotek najdete u mě v galerii.  |
Belladonna (Paradise seeds) | Jack Herer (Sensi seeds) | Frisian Dew (Dutch Passion)
Naposledy upravil |8| 09-07-2012 v 22:17 PM |
peace
19-01-2012 v 22:33 PM
DCF Purpurea Ticinensis 10´ - OUT 2011
Royal Dane 
L S D
