Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Ahoj groweři a growerky,
zima se blíží docela rychle a tak je nyní pravý čas napsat něco o rekuperaci tepla. Mnoho lidí o této možnosti vůbec neví, tak já se to teď pokusím nějak shrnout. Nebudu se tady věnovat konkrétním výpočtům kolik se ušetří peněz na konkrétních číslech ale jen obrazně. Top groweři jako je například Hlava již s tímto zkušenosti mají.
Co to je rekuperace tepla?
Rekuperace tepla = zpětné získávání tepla. Ve zkratce: studený přítah z venku se ohřívá o teplý odtah směrem ven. Vzduch se vyměňuje za čerstvý ale udržuje si částečně svojí původní teplotu.
Jaké má rekuperace tepla výhody?
+ Úspora tepla ve výši 50-90%, šetření peněz
+ jediným nákladem je pořizovací cena a pak výkon dvou motorů pro přítah a odtah.
+ Odvlhčování vzduchu - protože se ve výměníku vlivem rozdílných teplot sráží kondenzát, dochází k celkem dobrému odvlhčení vzduchu.
+ Reverzní chod - funguje stejně jako pro ohřev také pro chlazení
+ Pracuje většinou podtlakově nebo s vyrovnanou tlakovou bilancí
+ Účinnost se žvyšuje pokud vzrůstá rozdíl vstupních a výstupních hodnot (právě díky kondenzaci vodních par)
+ Snižování uhlíkové stopy
+ Nutnost odvádět kondenzát (voda s nízkým EC, využitelné pro závlahu)
Jaké má rekuperace tepla nevýhody?
- vyšší až vysoká pořizovací cena, závislá zejména na účinnosti jednotky.
- nepřenositelnost
- nutnost předehřívání přítahu během velkých mrazů tak, aby nedošlo k námraze výměníku (dá se předejít častějším přerušováním ventilace, jednotky jsou téměř vždy v interiéru)
- nutnost čištění výměníku jednou za půl roku až rok
Kdy se mi tato technologie hodí?
+ Pokud chceš větrat místnost ale neplýtvat přitom energií.
+ Pokud se neúspěšně snažíš snižovat vlhkost vzduchu při aktivní ventilaci.
+ Pokud nemáš místo s ideálními tepelnými a vlhkostními podmínkami pro pěst
+ Pokud teplo čerpáš z okolních místností - stejně ho někde vyrobíš a zaplatíš (popř. tvoje okolí)
+ Pokud jen trochu přemýšlíš a dokážeš si spočítat že se investovaná cena může vrátit během jedné zimy!
Kdy se mi tato technologie nehodí?
- Pokud máš cirkus který neustále stěhuješ, rekuperačky se dělají na kruhové potrubí nebo k montáži do zdi - to se moc dobře netransportuje
- Pokud máš vyhovující podmínky
Modelový příklad použití - viz blokové schéma
V příkladu níže se objeví teplota -15°C, je to dáno standardem běžne používaným při projektování zateplení a výpočtu energetické bilance budovy, samozřejmě že celou zimu není -15, jen je to na tomto příkladu hezky vidět úspora tepla Svojí roli na účinosti takového systému mají také tepelné ztráty objektu - nezanedbatelnou roli hraje zateplení.
a) topení v zimě:
bez použití rekuperační jednotky
venku je -15°C, požadovaná teplota v místnosti je 20°C - rozdíl teplot je 35°C a to je teplota o kterou je nutno vzduch ohřát aby bylo dosaženo 20°C v místnosti a zároveň 500m3h všechno toto teplo vyfouká ven.
s použitím rekuperační jednotky (~70%)
venku je -15°C, požadovaná teplota v místnosti je 20°C - o teplý vzduch který vyfukujeme ohříváme studený který do místnosti nasáváme, tudíž ve výsledku nasajeme čerstvý vzduch který bude mít teplotu 9°C. Naopak vyfoukneme místo 20°C pouze 3, protože teplo jsme poslali dovnitř skrze výměník. Vzniklým rozdílem teplot v dojde ke kondenzaci vodních par a z výnměníku je odveden kondenzát (až několik litrů za den v závislosti na poměru rozílu teplot a velikosti a účinnosti výměníku)
b) chlazení v létě: bez použití rekuperační jednotky
venku je 35°C, uvnitř místnosti běží klimatizace která vzduch ochlazuje na 20°C - klima ochladí vzduch o 15 stupňů ale kvůli aktivnímu odtahu je do místnosti přitahováno stále další a další množství teplého vzduchu.
s použitím rekuperační jednotky (~70%)
venku je 35°C, uvnitř místnosti běží klimatizace která vzduch ochlazuje na 20°C, o studený vyfukovaný vzduch z místnosti se ochladí příchozí vzduch a tak do místnosti dorazí vzduch s teplotou 24°C. Klimatizace tedy nemusí stále vyrovnávat rozdíl 15°C ale pouze 4°C!
Kondenzát z rekuperační jednotky (díky dejaVuCV za připomenutí )
Rekuperační jednotka ze své podstaty vytváří stejně jako klimatizace kondenzát.
Hodnota EC kondenzátu se blíží opravdu destilované vodě, samozřejmě je tedy nevhodná k pití, nicméně pro závlahu je skvělá.
Z jednoho měření jsem získal následující hodnoty: EC: 0.085mS/cm, Ph 5.37!! Pro kyti nádhera!
Pokud ale máte hliníkový výměník, kondenzát na sebe naváže částice těžkých kovů (po korozi), které do sebe kyti potom může navázat a pak je vyčoudíš (pravěpodobně to bude minimum). Naštěstí má dnes spousta rekuperačních jednotek plastový výměník (díky tomu klesá cena). Nejedná se o plast jako z petlahve ale o teplovodivý kompozit, který eliminuje všechny neduhy hliníku (hlavně cenu a hmotnost) a voda z něj vyhcází po chemické stránce obohacena pouze o balast ve vzduchu. Obsah balastu ve vzduchu je potom teoreticky již zanedbatelný.
Modely na trhu, které vybrat?
Stejně jako u ventilace je klíčovou vlastností oběm přenesený za čas - m3h
Pokud máš kumbálek 10m3 tak ti bude bohatě stačit jednotka s výměnou 80m3h řádově za 7000kč
Pokud jsi svému koníčku obětoval/a 100m3, pravděpodobně budeš potřebovat pasovní jednotku s průtokem 1000m3 + 2 ventilátory s cenou cca 10000+cena ventilátorů.
Typy rekuperačních jednotek: Budu vycházet z typů běžně dostupných na našem trhu + s parametry, které jsou pro nás zajímavé - m3h: 1) nástěnné
+ nejlevnější (5-10k)
+ účinnost (70-90%)
+ včetně ventilátorů
+ all-in-one, tiché
- přitah není ohříván, kondenzát na výměníku může namrzat
- menší výkon, cca od 50 do 100 m3h
- drobné stavební úravy
2) pasivní
+ přímo na potrubí
+ cena za výkon je skvělá (1000m3h pasivní výměník za cca 10000kč!)
+ velké otvory umožňující přímé napojení na již existující ventilační systém - 150, 200, 315mm!
- nutnost přidat ventilátory, filtry, jedná se pouze o výměník (pokud existuje ventilátor na odtah tak přidat ventilátor na přítah)
Centrální jednotky jsou povětšinou koncipovány pro pasivní domy, tj malý výkon v m3h ale velmi vysoká účinnost i cena.
Tak snad můj článek někomu zlepší pěstební klima tak jako mě, pěstu zdar!
---
tagy: rekuperační jednotka , rekuperace tepla , obnova tepla , jak ušetřit za teplo , jak ušetřit za vytápění , teplota v pěstírně, nízká teplota v pěstírně, nízká teplota v boxu, mráz
Ahoj.
Díky moc za ucelené informace.
Ještě jedna poznámečka k tomu odvodu kondenzátu. Ten kondenzát musí mít přece úplně skvělou hodnotu EC pro hydro (podle mýho, srovnatelné s osmotickou vodou). pH si netroufnu tipnout. Takže bych to nepokládal za nevýhodu.
Ještě jednou díky, ať se ti daří. Peace, djV.
EDIT: Nenarazil někdo na nějaké DIY řešení? I kdyby byla účinnost jen 50%, tak pořád paráda.
Toto dělám v zimě už dlouho, protáhnu hadici aluflex s ofukem v místnosti jako had a než vyjde vzduch ven, tak je chladný. Na léto aluflex zase zkrátím jako harmoniku a je to.
Bárt: Myslím si že je to je dobré řešení dokud cítíš že to má nějaký efekt.
Pro DIY geeky jsem nakreslil shéma křížového rekuperačního výměníku, který by nemělo být těžké naohýbat například z aluplechu a zapouzdřit s napojením na požadované trubice. Rozměry výměníku se odvíjejí od velikosti potrubí, pokud budu mít potrubí 200mm tak vyrobím výměník s čelem 200x200 + např. 10%.
Ano, právě, že to krásně funguje i s tou hadicí. Kondenzát v ní sice růstává, ale nehromadí se, to by se dala vyrobit sběrná nádoba na kondenzát s napojením na hadici. Hadice odsávání je z hliníku a krásně to odvádí teplo. Hadici odsávání nechávám v délce 10M a když ji mám rozvinutou, tak jednak nevadí, že se snižuje intenzita odvedeného vzduchu, protože v zimě asi každý stahuje otáčky ventilátoru, ale hlavně odvedený vzduch je opravdu už chladný a je to strašně jednoduché. Teplo tak zůstává v místnosti.
Takto udělanou rekuperaci, jak ukazuješ bych určitě využíval pro odvod do baráku, na topení, ale protože spousta lidí jede v garážích a sklepech, tak stačí přihřívat pěstírnu. A dokonce jsem už viděl takovouto podobnou rekuperaci v nabídce od firmy, co dělá ventilační techniku, tak se to normálně používá a vyrábí pro ventilaci.
Původní příspěvek od bobcat Bárt: Myslím si že je to je dobré řešení dokud cítíš že to má nějaký efekt.
Pro DIY geeky jsem nakreslil shéma křížového rekuperačního výměníku, který by nemělo být těžké naohýbat například z aluplechu a zapouzdřit s napojením na požadované trubice. Rozměry výměníku se odvíjejí od velikosti potrubí, pokud budu mít potrubí 200mm tak vyrobím výměník s čelem 200x200 + např. 10%.
Supr jednoduchej nakres. Diky.
Jeste by sly ty plechy naohybat, aby se zvetsila stycna plocha a ucinnost by byla zase vetsi, ale asi by to byla poradna makacka.
Zkusim jeste prostudovat net kvuli technickejm reseni a zkusime vykutit nejakej zakladni prototyp.
A pak takova regulace na vetraky by byla uplne paradni. Jen si to pak stelovat podle potreby.
Jeste jednou diky, djV.
a nemeli by bejt ty komurky treba v prostred nejak jako propojeny?? protoze takhle pude teplej svejma a studenej svejma a to se moc neohreje ne? ale zas je jistota ze dovnitr de jen cerstvej a ven jen starej a este z toho nakresu nechapu kam pridelat zasobnik na tu vodu?? a slo by to s palastu? asi jo ne?
Původní příspěvek od reverend a nemeli by bejt ty komurky treba v prostred nejak jako propojeny?? protoze takhle pude teplej svejma a studenej svejma a to se moc neohreje ne? ale zas je jistota ze dovnitr de jen cerstvej a ven jen starej a este z toho nakresu nechapu kam pridelat zasobnik na tu vodu?? a slo by to s palastu? asi jo ne?
Ahoj, propojit to nejde protože pak by to přestalo fungovat. Musí se zachovat oddělení proudů teplého(vydýchaného) a studeného(čerstvého) vzduchu. Tepelná výměna probíhá pouze za pomocí tepelného výměníku tedy pouze přes kovový/plastový křížový segment. Pokud by jsi to provrtal tak by jsi to ani nemusel vyrábět, nešlo by to.
Ten kondenzát se sráží a pomocí gravitace je odveden směrem dolu. Takže podle budoucí orientace bych se zařídil. Výměník s napojením na ventilaci viz obrázek Výměník DIY vpravo nahoře je kreslen z pohledu nárysu. Pokud bych jej používal takto, spodní část pod zásobníkem by byla třeba z plastu nebo nějakého plechu ve tvaru vany nebo tácu a ústila by do nějaké hadičky nebo zásobníku viz obrázek, nemusí to být vysoké, jde pouze o to odvést kondenzát do jiné nádoby. Osobně bych nezachycoval vodu ihned do nějaké větší vany nebo zásobníku, ale to je věc názoru. To celé nějak zapouzdřit a je to
Původní příspěvek od dejaVuCV
Supr jednoduchej nakres. Diky.
Jeste by sly ty plechy naohybat, aby se zvetsila stycna plocha a ucinnost by byla zase vetsi, ale asi by to byla poradna makacka.
Zkusim jeste prostudovat net kvuli technickejm reseni a zkusime vykutit nejakej zakladni prototyp.
A pak takova regulace na vetraky by byla uplne paradni. Jen si to pak stelovat podle potreby.
Jeste jednou diky, djV.
Ahoj neni problém O styčnou plochu bych se moc nestaral, ta je jen pro upevnění k dalšímu dílu. Rozhodně bych to s její velikostí nepřeháněl. Důležitá pro výměnu tepla je plocha, tj počet cm čtverečních použitelných pro výměnu tepla. Styčnou/retenční plochou výměnnou plochu z části omezujeme, protože v místě spojení je tloušťka materiálu dvojnásobná + izolovaná nějakým silikátem/akrylem který jsme použili při lepení (jde i montovat). Centimetr nevadí ale dělat to všechno dvojitě by asi nemělo smysl
Ahoj neni problém O styčnou plochu bych se moc nestaral, ta je jen pro upevnění k dalšímu dílu. Rozhodně bych to s její velikostí nepřeháněl. Důležitá pro výměnu tepla je plocha, tj počet cm čtverečních použitelných pro výměnu tepla. Styčnou/retenční plochou výměnnou plochu z části omezujeme, protože v místě spojení je tloušťka materiálu dvojnásobná + izolovaná nějakým silikátem/akrylem který jsme použili při lepení (jde i montovat). Centimetr nevadí ale dělat to všechno dvojitě by asi nemělo smysl
Cauky.
Spatne sem se vyjadril. Nejde o stycnou plochu dilu na sebe, ale plechu s proudicim vzduchem.
Sory, poupravil (trochu zprasil ;-) ) sem tvuj obrazek. Je na nem, jak by vypadal jeden ten dil. Spodni a vrchni by zustal rovnej kvuli vnejsimu tvaru a pahodlnejsi montazi.
Ahoj djV.
Původní příspěvek od dejaVuCV
Cauky.
Spatne sem se vyjadril. Nejde o stycnou plochu dilu na sebe, ale plechu s proudicim vzduchem.
Sory, poupravil (trochu zprasil ;-) ) sem tvuj obrazek. Je na nem, jak by vypadal jeden ten dil. Spodni a vrchni by zustal rovnej kvuli vnejsimu tvaru a pahodlnejsi montazi.
Ahoj djV.
Hoj, tak to jsem taky blbě pochopil Teoreticky si to dokážu představit tak, jak to vypadá na obrázku(červená je pootočená o 90°), klidně i vlnky ale nutno proložit plechem. Tímto získáš na stejném prostoru daleko větší výměnnou plochu (to jsi asi myslel). Ale asi to bude superchallenge vyrobit
Co se týče samotného zhotovení, možná by se našel někdo, kdo pracuje ve strojírenství a má přístup k laserové pile, ktará pohodlně řeže kovy. Dílna by také mohla být vybavena CNC ohýbačkou, takže by to za nějakou stovku na pivo mohlo jít vyrobit přesně a bezbolestně. Osobně jsem pro zhotovení jiných projektů zkusil nějaké cnc forum (a klaplo to).
Ahoj panové toto téma mě velice zaujalo jenom bych měl takovou otázečku.Kam se potom napojí pachový filtr????
A Pokud bych měl místnost 5x5x2,5 m. což mi vychází nějakých 62,5m3 ale přeci pro kvalitní odvod vzduchu bych to měl vynásobit 25 a výsledek je 1562,5m.Nebo se pletu?? Tak mám při instalaci počítat s 62,5 nebo 1562,5. Jde mi o to že pokud bych počítal s prvním číslem aby vůbec proudění vzduchu prolétlo pachovým filtrem, nebo se dá pachový filtr zapojit jinam???.Nejsem moc technicky zdatnej tak mějte se mnou trpělivost.A pokud se najde někdo a poradí jak by to mělo být budu jenom rád. dik
Ahoj promiň že odpovídám tak pozdě ale v podstatě by ti stačilo nějak vzduch vevnitř prohánět a párkrát za hodinu ho vyměnit.. tj pokud by jsi měl tento: http://www.ventilace.cz/rekuperacni...EU-10538290.htm tak jeho maximálka je 1000m3h to znamená že by jsi vzduch vevnitř vyměnil 16x za hodinu což je podle mě dostačující. Na této rekuperační jednotce jsou 4 otvory, na jeden se připojí přítah z venku, odtah ven, přítah zevnitř, přítah zvenku viz ta část obrázku nahoře http://grower.cz/forum/image.php?at...53677&size=full
Byl by mi tu někdo prosím schopný poradit se snížení vlhkosti ve skleníku s automatickým zatmíváním po vzoru Espada, ale o ploše cca 9-12m čtverečných?
Při vyřešení vlhkosti v bouřkové sezóně se může jednat o převratný pěstební systém s počáteční investicí do materiálu a výroby, ale poté už skleník může pracovat při hezkém počasí plně zdarma a při deštivém za pár desítek korun denně. Technické zařízení skleníku už mám doma - motor, řídící jednotku, rolety,... jen zbývá dořešit vzduchotechnika. Espado říkal, že krom ofuku to nemám řešit, ale zkušenosti z minulých let při ručním zatmívání foliáče mě přesvědčují o opaku.
Předpokládám polykarbonátový skleník o objemu 20m krychlových, plně zaskládaný rostlinami (kokos zalívanej DRIPem, člověk tam nepotřebuje mít ani cestičky). Blíží se sklizeň, ale je zrovna 14dní škaredě, vlhkost +90%, jakou jednotku-typ-výkon a vytápění do takového skleníku pořídit? Kolikrát denně asi tak počítat s výměnou vzduchu?
abych dostal následující....
Venkovní teplota 18°C - 100%vlhkost.
Předpokládaná vnitřní teplota bez rekuperace: 25°C - 100% (vyhřátí sluncem i za deštivého počasí)
Vnitřní s rekuperací a topením: 25°C - 50-60% vlhkost (vlhkost i menší, ale ekonomicky dosažitelná) a teplota vyhřátí třeba až na 27-28°C topným tělesem.
1) Ty nástěnné jednotky s jedním kanálem a výkonem do 100m3/h, takže fungují cik-cak, chvíli jde vzduch ven a ve vnitř vzniká podtlak a pak chvíli jde vzduch zase do vnitř a podtlak se vyrovnává, mi přijdou blbé, že v tak malém prostoru skleníku se stejně škvírama nasaje studený vzduch, výměník ho pak jen zředí a stejně bych musel přitápět (takže bych mohl jen větrat a ohřívat bez rekuperace skoro stejně).
2) a pak tu bobcat v roce 2011 uváděl nějaké pasivní výměníky o výkonu 1000m3/h s cenou do 10 000Kč, odkazy už konkrétní výrobky nenajdou a já našel nejlevnější obdobu asi za 26 000Kč, díval jsem se prosím Vás na blbé typy a ty správné nenašel nebo se takové co tu uváděl bobcat neprodávají? Byl bych ochotný do vzduchotechniky a topidla investovat do 10 000Kč, ale aby to už určitě fungovalo... Bližší technické informace o konstrukci skleníku bych tu dopsal pokud by mi někdo ochotný poradil s tímto základem.
3) na aukru byla aukce výkon 300m3/h příkon 180W, křížová jednotka se vším všudy, bazarová za 6000Kč - to by bylo myslím dostatečné, aukce skončila než jsem se rozhodl, nikdo ji nekoupil a prodejce nekomunikuje.
Jestli má vůbec cenu pořizovat RJ nebo stačí střídavě vyvětrat-ohřát-vyvětrat-ohřát. Dokázal by prosím někdo +- spočítat kolik bych tak mohl spotřebovat kW/h elektřiny za vytápění 20m3 s vyvětráním několikrát za hodinu?
Tedy při extrémně znázorněném režimu - vyvětrat teplota klesne na 18°C/vlhkost stoupne na 90% - rychle ohřát teplota 28°C/vlhkost klesne na 50% - teplota zůstane 28°C vlhkost pomalu bude stoupat až na 70% - znovu vyvětrat... Hodnoty jsou maximální, šlo by větrat co pár minut se snížením o 1-3°C a udržováním vlhkosti na 50-60%... ale hůře by se znázorňoval vypočítával cyklus.
Předem děkuji za jakékoliv odezvy. Bobcatovi jsem psal PM jako asi nejpověřenější osobně v tomto vlákně, ale nevím, jak se aktivní, proto píši i sem.
Tak jsem konečně našel co jsem hledal opět na aukru, ale nové zboží - pasivní výměníky 150m3/h za 6100Kč,
200m3/h 7400Kč,
300m3/h 7700Kč
600m3/h 11 200Kč
to se ceny oproti uváděným 1000m3/h do 10 000Kč docela liší.
Teď už jen diskuze, jaký výměník a jaký zdroj tepla by byl do plánovaného skleníku dostačující, pro přečkání deštivého období bez plísní?