DRASLÍK je přijímán rostlinami jako kationt K+. Při vysokých koncentracích K v půdním roz toku může docházet ke zvýšenému příjmu draslíku, který je nazýván „luxusní konzum” a vede k omezení příjmu jiných kationtů (Na, Mg, Ca). Vlastní příjem K je kromě jeho koncentrace v půdním roztoku ovlivňován výrazně vlhkostí, teplotou a intenzitou slunečního záření Při dostatku K v rostlinách je lepší vyzrávání pletiv a zlepšuje se anatomická stavba pletiv - jsou silnější buněčné stěny, zmnožují se sklerenchymatické buňky a snižuje se nebezpečí poléhání obilovin, je nižší napadení škůdci. NEDOSTATEK DRASLÍKU Se u rostlin může projevit i na stanovištích s jeho relativním dostatkem, jestliže jsou nepříznivé podmínky pro jeho příjem (sucho, chlad apod.). Většinou mírný nedostatek K se promítne do omezené tvorby vysokomolekulárních látek, jako jsou bílkoviny, cukry, škrob, a v rostlinách se hromadí nízkomolekulární organické látky (aminokyseliny, amidy, jednoduché cukry apod.). Výraznější nedostatek K se kromě vyššího negativního ovlivnění biochemických procesů projevuje již zjevnými vizuálními symptomy. Jsou charakteristické tím, že nejprve OKRAJE SPODNÍCH LISTŮ ZAČNOU ZASYCHAT, listové PLETIVO NEKROTISUJE s následným usycháním, případně až OPADEM SPODNÍCH LISTŮ. Je to působeno tím, že draslík není transportován do okrajů listů (přednostně jsou zásobovány meristémy a mladší listy).
Drip System
Drip System je pravděpodobně nejvíce používaný typ hydroponie na světě. Systém je jednoduchý, spínací hodiny ovládají čerpadlo a to tlačí živný roztok do trubek a následovně přes kapiláry přímo k jednotlivým rostlinám.
DUSÍK
patří k nejvýznamnějším živinám, a to nejen pro rostliny, ale pro všechny živé organismy, včetně půdních mikroorganismů. Patří k základním stavebním prvkům, které tvoří nejvýznamnější část živé hmoty - bílkoviny. Rostliny přijímají dusík ve formě iontů, a to kationtu amonného (NH4+) nebo aniontu nitrátového (NO3-). Rostliny přijatý minerální dusík postupně využívají ke tvorbě organických dusíkatých sloučenin (nitrátový dusík musí být nejprve převeden - redukován na amonný dusík). Dusík je také významnou součástí chlorofylu, kde s hořčíkem tvoří centrální část této složité a velmi důležité organické sloučeniny. Poruchy příjmu dusíku rostlinami se projevují narušením metabolismu, omezením růstu, snížením výnosu a většinou i zhoršením kvality produkce. Zjevné jsou i změny v zabarvení rostlin jako důsledek omezené tvorby chlorofylu nebo jeho odbourávání ve starších listech. NEDOSTATEK DUSÍKU od počátku vegetace má za následek omezení tvorby stavebních a funkčních bílkovin, což se projevuje omezením růstu rostlin a tvorby všech podstatných orgánů rostlin (listů, stébel, lodyh, u ovocných stromů letorostů apod.). Při nedostatku N jsou rostliny slabší a nižší, často jsou porosty nevyrovnané a světlejší. Výrazným znakem nedostatku N je světlejší zabarvení rostlin, které je způsobeno sní- ženou tvorbou chlorofylu. Při déle trvajícím nedostatku N rostlina ve snaze o zachování vegetačního vrcholu odbourává N látky, včetně chlorofylu ve starších listech, a takto uvol- něný N transportuje do vegetačního vrcholu. Starší listy postupně žloutnou až usychají.
NADBYTEK DUSÍKU je méně častý a projevuje se většinou latentní formou. Působení nadbytku N je rozdílné podle druhů rostlin a růstové fáze rostlin.
