Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Hojas ,Je opravdu tak velký rozdíl mezi křemíkovím a borosilikátovím sklem ???Na netu se prodávájí cool tube s borosilikátu ale i s křemíkového obyčejného skla ..Tak nevím jestli je nějakej velkej rozdíl.....
rozhodl sem se že nebudu kupovat coltube skrz peníze a mám stínidlo s nerezu s odtahem ale potřebuju koupit tabulu skla abych ho uzavřel ale tabula skla s borosilikátu bude drahá tak tam chcu koupit křemíkovou tabulku 3mm
Cau zas tak velký rozdil to není.Ano určitý rozdil tam je např v propustnosti UV zaření ale obyčejne sklo propustí 90 procen světla
ale kolik UV zařená nevím.Za to Borokřemičite(borosilikátove) propusti 98procent světla a take velke množství UV zařeni.Ale myslím ze dohadováni se otom co a jak propustí je blbost protože na vysledku bude rozdíl minimální.Doppručuju přečíst knihu stavíme skleníky sekci o zasklení tam pisou o propustnosti skel všechno(propustnost atd.)
aha myslím že těch 90 % stačí¨asi tam bude minimální rozdíl ale horší je to uv jestli tam nebude chybět.....ve slunečním zaření je taky nějaké to uv a rostliny to asi potřebují.....nevím jestli sodík vyzařuje taky uv ..... Ten borosilikát asi neseženu v normální prodejně ze sklem a bude hodně drahej ....
Z důvodu prodeje firmy novému vlastníkovi jsou webové stránky v rekonstrukci. Předem se omlouváme za event. vzniklé potíže, předpokládáme dokončení do 31.12.2009. Rádi bychom Vás ujistili, že firma Kavalierglass, a.s. (dříve Sklárny Kavalier, a.s.) pokračuje ve výrobě v plném rozsahu, po dobu rekonstrukce stránek jsme Vám kdykoliv k dispozici na uvedených kontaktních číslech a mailech.
ale z google cache to stejně vypadá, že tam jsou jen kontakty..
tedka sem to zkoušel rozjet jenom ze stínidlem bez skla a mám to 30 cm od rostlin a a naměřil sem nejvýší teplotu 32C-33C na vrškách rostlin......To je asi max co tam může být že ????
no podle mně se klasické sklo vyrábí z křemičitého písku
za odkaz se omlouvám, objednával jsem tam naposled na jaře. aspoň Vám sem hodim obj.č. 632690250005 stavoznak pr.125/3 x 400 mm řez. cena 221,- Kč/ks bez DPH. a zařizovala to Martina Tesaříková
Vitrum Praha s.r.o. tel.: 321 570 326, e-mail : martina.tesarikova@vitrum.cz
Být za debila je opravdu náročné, konkurence je vysoká.
Taky jsem objednával přes Vitrum. Je to už pár let, ale s objednávkou, nařezáním a dodávkou nebyl žádný problém. Za 2 trubky průměru 125, délky 400 a tloušťky 3mm jsem is poštovným platil nějakých 550Kč
You take the blue pill, the story ends, you wake up in your bed and believe whatever you want to believe. You take the red pill, you stay in Wonderland, and I show you how deep the rabbit hole goes.
Původní příspěvek od jestedman no podle mně se klasické sklo vyrábí z křemičitého písku
To máš samozřejmě pravdu, vlastnosti skla ale velmi závisí na jeho obsahu v tavenině - a ten se liší podle toho, k čemu je sklo určeno.
Vem si třeba sklenici a laboratorní zkumavku. Zahřeješ je na vysokou teplotu a hodíš do ledové vody. Sklenice praskne, zkumavce se nic nestane. Přesto jsou téměř ze stejného skla - to na zkumavky má akorát větší obsah křemičitého písku v tavenině (a je dražší).
Takže jsem narazil v jedné knize na nějáké informace:
Křemíkové sklo se správně jmenuje křemenné a je to vlastně čístý oxid křemičitý (přetavený "písek"). Dobře odolává velkým teplotním výkyvům.
Borokřemičité (borosilikátové) sklo je také teplotně odolné, ale je tvrdší než křemenné (používá se hlavně pro zátavy s kovy).
Ohledně propustnosti světla apod. tam ale nic nebylo...
Chemicky nejjednodušší je křemenné sklo, tavený čistý oxid křemičitý SiO2. Propouští ultrafialové záření, má výbornou chemickou tepelnou odolnost a snese prudké ochlazení, aniž popraská. Vysoká tavicí teplota kolem 1 800 °C a s tím spojená cena křemenného skla omezuje jeho praktické využití na výrobu laboratorních potřeb a speciálních žárovek.Propouští ultrafialové záření,