Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Dik moc, hreje me to u srdce...
Dneska bych se na strom rad podival, ale bojim, bojim... no k tomu se uz brzo dostaneme... uz mam jen par pribehu a budeme v pritomnosti...
a s tim psanim... nestuduju a neprofituju a nevim nevim.. ja mam pocit, ze pisu porad stejne, ze v tom moc invence neni, i kdyz snaha je...
No, přišel den, kdy jsem se vypravil na další stromovou akci. Nedaleko jsem měl ještě v kopřivách píchlý zbylý sazenice, z nichž přežily v podstatě dvě.. Vytáhlý, slabý, ale živý.. Jenže byly vytáhlý až moc.. cca 110 cm. A s mejma zkušenostma s transportem sazenic nahoru na strom.. no.. ..nějak se mi zdála představa, že jí tyhle vytáhlý holky přežijou, dost nereálná.. Nakonec jsem to vymyslel takhle..
Zajistil jsem v práci dost vysokou krabici, ještě jednu menší, svazek starejch novin a vyrazil jsem na akci do lesa.. Zalezl jsem si do kopřiv, vytáhnul malou lopatku, igelit a začal kolem rostlinky vyrejvat kruhový balík zeminy. Doufal jsem, že snad nemá moc dlouhý kořeny, ale asi to bylo jenom zbožné přání.. Pak jsem se snažil dostat igelit pod onen balík zeminy, neboli zeminu na onen igelit.. Pak jsem zeminu i s kořenama zabalil a zavázal. Když jsem měl obě rostlinky takto připravené, uložil jsem je do krabice a začal celý prostor okolo nich vycpávat zmačkanýma kusama novin. Když byla celá krabice plná, uzavřel jsem jí tou druhou, menší a přelepil izolepou.. Pak jsem se s tím šíleným monstrem vydal na cestu k mejm stromům. Tam jsem si z tý krabice vytvořil jakejsi šílenej megabaťoh, nasadil na záda a rychle šplhal nahoru. Opět se totiž stmívalo.. Když jsem vylezl nahoru strom se povážlivě houpal.. Světla bylo fakt málo, takže jsem spěchal, jak to šlo.. Rychle jsem se vyprostil ze zajetí megabaťohu a začal se do něj dobývat.. Vítr foukal jako svině, strom sebou mrskal tak, že jsem fakt začínal mít strach.. Zjistil jsem, že ten úbytek světla má na svědomí blížící se bouřka. Nebe bylo docela černý. Pocítil jsem první kapky.. Rychle se snažím zbylou hlínu nahrnout na jednu stranu, aby tam vzniknul prostor pro novou příchozí rostlinku.. Po obloze se přibližujou mraky, začíná docela dost (DOST) foukat vítr.. bude pršet..
Začíná pršet...
prší čím dál víc.. Přichází to, čeho jsem se obával.. Vmžiku jsem mokrej. Strom je mokrej. Všechno je mokrý. To ale není to nejhorší..
Začínají se kolem objevovat blesky. První hrom mě málem sundal ze stromu. Shit! Je fakt blízko.. Musím rychle dolů..! Vystresovanej, posranej strachy se snažím co nejrychlejc zasadit holky do kýble a zmizet.
Ta zbylá rostlinka v kýbli z minula ukázala koule.. Samec. Rozsudek smrti..
Další blesk. Blízko. Rána jako svině.. SHIT!!! Šance, že se ten blesk trefí do promoklýho pohyblivýho človíčka na vrcholku promoklýho stromu se čím dál víc zvyšuje... Blesky se míhaj čím dál častějc.. a jsou čím dál blíž.. Prázdnou obrovskou krabici házím dolů. Samozřejmě se zachytí o spodní větve. SHIT!!! Ty vole, co na tom stromě ještě nezažiju..! Můj sestup balancuje mezi opatrností a panikou. Větve jsou kluzký, mokrý.. Ještě musím sundat tu krabici. Je samozřejmě na kraji, takže se k ním hodně blbě dostává.. Nakonec jí sundám a slezu dolů. Ani se nepřevlíkám (na svoje stromový akce si totiž s sebou nosím tzv. pracovní oděv ) a vracím se lesem zpět směrem domů. Vítr, déšt a blesky však dosahujou takové intenzity, že jsem nucen uchýlit se pod ochranu altánku, nacházejícího se podél cesty. Venku visí téměř souvislé sloupce vody. A to jsme v lese..! Naivně jsem si myslel, že stromy mohou poskytovat nějakou ochranu. Teď to tak nevypadá.. Koruny stromů s sebou mlátí jak o život.. To teda asi moje kytičky nahoře končí... V tý panice jsem je ani nijak nezabezpečil, nepřivázal... No nic, posadím se na zem a zapálím si eukalypta. Myslím, že si ho dneska zasloužím..
je fakt f ohode citanie ale preco si tie rastlinky nepestujes doma? a preco si diery do kyblov robil az na mieste??? ono je to dost jednoducha vec. Ja sa bojim vysok takze u mna stromy nehrozia. Inak vela stastia.
Tak...
tohle byly dosavadní nejdůležitější zážitky, co se týče mého stromového pěstitelství...
Dodnes se mi nepodařilo kytičky nějak probudit k většímu růstu, sotva přežívají...
jednou je málo zalejvám, takže div nechcípnou žízní a suchem, podruhé je zase přeliju...
ach jo... jsem zatím fakt fušer...
Proto vás prosím, buďte schovívaví a především -
neberte moje výsledky jako produkt stromového pěstování...
Pokud chcete vidět kvalitní výsledky stromového pěstování, koukněte na kytičky uživatele Krychle, TIME apod.. No a teď přijdou na řadu usvědčující photos mejch zločinů... na bezbrannejch květinkách...
Pohled na ony dvě vytáhlé chudinky, poslední z přeživších sazenic z lesa... po oné bouřce se samozřejmě polámaly, ale jakž takž to zvládly... jsou plný žlutejch skvrn na listech, spodní listy bleskově usychaj a odpadaj... některý listy už usychaj i na krajích... ach jo...
nevim.. může to bejt způsobený např. tím, že jsem špatně umyl kýble od barvy... nebo tím, že jsem ty kyti přivázal ke vzpěrám, vyrobenejch z ulomenejch větviček mateřského stromu - borovice Možná, že ta smůla (krvácející z větvičky..) jim taky moc nesvědčí... možná tak reagujou na zmasakrování jejich kořínků při tý brutální přesazovaní akci.... možná nedostatek živin.. nějakejch prvků... ale myslím, že by to mohlo bejt přelejváním... paradoxně...
Protože jsem měl vždycky strach, že mi tam nahoře vyschnou, nejenom, že jsem je tam chodil zalejvat, ale taky jsem do každýho kýble umístil zavlažovací flašku.... a když jsem tam byl naposled (po docela dlouhý době) a zkoumal, jak na tom jsou, zjistil jsem, že ta hlína uvnitř je mokrá až až... takže jsem je ani moc nezalejval, nechal jsem tam jenom ty flašky... dneska se tam chci podívat, doufám, že aspoň trošku rostou...
Hrozný fotky hroznejch kytek... já vím....
Je to focený strašně starým digitálem, v podstatě si dělá co chce (je to automat) takže je fakt hodně těžký něco z (do) něho vůbec dostat... ale mám v plánu udělat nějaký lepší photos s mým pravěkým (ale co se týče možností tvorby vhodnějším) strojem PRACTICA, tak snad to bude lepší.... a to samý platí i o stavu květinek...
Dovolil jsem si i malý pohled z koruny dolů zkrz větve...
Slibuju, bude to lepší... poslední photo je z druhýho kýblu, kde přežila pouze tahle trpasličí sazenička... já vím, je to k smíchu... taková snaha a takovýhle výsledky...
Myslím, že za to může to moje přesazování a taky to, že jsem byl línej seříznout ten druhej kýbl (když jsem ten první seříznul, zjistil jsem, že se stal dost neforemným a přestal držet tvar - ten vršek byl pevnější a udržoval ten kruhovej tvar...), tudíž tam květinka asi nemá moc světla... Teď se mi už nechce pouštět se do seřezávání na stromě.. to by bylo fakt brutál....
akoze fakt brutalne napinave citanie...neplanujesh to vydat v nejakom vydavatelstve ale nie teraz vazne.
je to dost chvalihodne ze sa takto staras o svoje kytiz...ja by som sa urcite nestveral na stromy, som taky lenivy az to boli...si myslim ze jeto vedlajsi ucinok tohto zeleneho zlata nech sa ti dari a K+
drzim ti palce:-)) pises to tu velmi pekne a nestracaj nadej konope je velmy huzevnata rastlina
kto su ty ludkovia s indianskymi menami?? ci to len na dokreslenie pribehu
TAK PANE!!Klobuk dole.az som sa pri tom citani spotil
Ja sa chystam nabuduci rok tiez na strom a mozno aj daco vypestujem(dufam),ale nikdy to tak pekne nebudem vediet popisat.
davam Ti 1*
Díky, díky, díky...
Ty lidičky jsou víceméně normální.... Jména jsem jim dal jen tak, abych to trošku okořenil... No a co se týče dalšího vývoje rostlin, brzo zpracuju svůj nedávný zážitek, takže budete v obraze, jak vypadá současná situace... a není to moc růžový....
Moje naděje se bohužel začínají upínat spíš až k další pěstitelské sezóně...
A ještě něco: Jelikož bych od půlky října měl být na škole v jižních čechách, potřebuju se zbavit minimálně čtyřech 20l pytlů zeminy, který mi zbyly po mém nevydařeném pokusu o tree-growing... napíšu inzerátík ještě do bazaru, ale kdyby se našel někdo pražskej, kdo by měl zájem, byl bych rád....
50,- za pytel, kupoval jsem je myslím za 70-80,- za pytel....
Vyrazil jsem opět na další zálivku, v těhle vedrech jsem se docela bál, jak kyti budou vypadat. Naposled jsem tam totiž nechal jen poloprázdný zavlažovací flašky, aby ta hlína vůbec mohla trochu proschnout a aby se ty kořínky mohly vzpamatovat. Rozhodl jsem se, že si cestu ke stromům zkrátím a místo obvyklé cesty jsem zamířil do pole. V kraťasech a sandálech. Ječmen, nebo co.. Po několika desítkách metrů jsem měl drobná stébla a pichláčky na ponožkách, v ponožkách, v sandálech.. nohy popíchaný. Strašně jsem nadával. No ale říkám si, že tam nějak dojdu.. Jako bych už s podobnejma zkratkama neměl dost zkušeností..
Samozřejmě to dopadlo tak, že jsem se dost dlouho prodíral pichlavým polem, než jsem se vůbec dostal poblíž místa, kde se nachází moje stromy.. Ukryl jsem se do jedné části lesíku, kde jsem si začal očišťovat ponožky, boty a tak.. Přesněji řečeno, pokusil jsem se. No a jak tam tak stojím na jedné noze, dloubám z ponožky nejrůznější bordel, najednou slyším nějaký šustění a kroky. Zkrz listoví jsem před sebou zahlédl postavu. Strážce lesa..? Asi jo, jsem totiž opět na tom soukromém pozemku. Nehýbu se a pozoruju, co bude dělat. Asi si mě nevšimnul. Chvilku se tam totiž ochomejtá a pak se vypraví směrem ke své chaloupce. Ufff.. Chvíli tam ještě čekám a snažím se zbavit toho píchajícího svinstva a pak se vypravím dál směrem k mejm stromům..
Po pár desítkách metrů se musím opět ponořit do další části pichlavého pole.. Shit!!!
No, konečně se dostávám na známou stezku a postupuju k prvnímu stromu. Rozhodl jsem se, že nahoru nepolezu se svým baťohem, ale že si tam vezmu jenom tu flašku s vodou. A tu si pověsím za takovej lněnej provázek buď na rameno, nebo na krk. Jak jsem si usmyslel, tak jsem i učinil.. Když jsem se vydrápal nahoru, s obavama vyhlížím, jak jsou na tom kyti. Docela dobře.. Normálně stojí, rostou, dokonce se mi zdá, že ty žlutý skvrny ustupujou. Chvilku je ještě zkoumám a najednou se zarazím.. Samec..!!! SHIT!!! A přitom se mi zdálo, že jsou obě samice.. Nechce se mi tomu uvěřit a zkoumám, jestli to aspoň není hermouš..
Ne ne.. SAMEC. Nerad, ale musím. Tak pojď...
To znamená, že v kýbli zůstala pouze jedna sazenice.. Zalévám a lezu dolů.. Dole už to nemůžu vydržet a v půlce cesty k druhému stromu se zastavuju, opřu se o strom a na jedné noze se snažím vydolovat z ponožky to neuvěřitelný množství jehliček a podobnýho sajrajtu. No a jak tam tam stojím... hádejte... Něco za sebou slyším.. Zběžně se otočím a vidím, jak ke mně míří Strážce lesa. Dál se věnuju svojí ponožce.. Když ke mně dojde, normálně ho pozdravím. Na krku mi visí dvoulitrová flaška na provázku, plná vody..
"Co se děje..? Stalo se něco..?", ptá se mně. "Nene, nic.. jenom si tady vyndavám nějaký obilí z ponožky.. ehm.."
"Aha.. já myslel, že jste si vyvrknul kotník..!"
"Nene.. to ne.. hehe.. ehm.."
Strážce vypadá zblízka docela sympaticky. Celej v lesáckým, plnovous, na rameni flintu.. Naštěstí pokračuje dál, já tam ještě chvilku takticky vyčkávám a pak vyrážím ke svému stromu. Seru na něj, říkám si. Ten je už někde pryč.
Není.. Po chvilce pochodu ho spatřím na kraji lesa, jak pozoruje pole před sebou dalekohledem.. Pohoda, rychle si dojdu ke svýmu stromu, vylezu na něj a bude to v klídku, říkám si.. Tak tam dorazím, začnu se drápat nahoru a najednou opět šustění.. Strážce. Přímo podemnou. SHIT!!! SHIT!!! SHIT!!!
"No.. vy tam jako lezete nahoru, nebo co..?!!"
"No jo.. no.."
"Můžete mi odpovědět..?!!"
"Jo.. lezu.."
"A co tam chcete dělat..?!!"
"No víte.. já tam mám takovej pokus.. experiment.."
"Aha... a jakej..?!!"
Od začátku bylo jasný, že taková otázka přijde. Už dřív jsem uvažoval nad různejma variantama, jak někomu vysvětlit, proč se drápu nahoru na takovejhle strom. V tý sekundě jsem si všechny varianty v duchu prolítnul, nakonec jsem se rozhodnul nevytvářet nějaký složitý teorie..
"No víte.. mám tam nahoře kytku..."
"Cože..? A kde..?"
"Tam.. až úplně nahoře..", ukazuju s úsměvem do koruny.
Strážce se nevěřícně zaklání, rukou si cloní oči, marně pátrá v koruně stromu.
"Prosím vás a to jako proč..?!! Co to je za kytku..???"
Místo odpovědi se jenom směju a učiním takové gesto jako
... co vám budu vysvětlovat.. to je snad jasný ...
Pak ale raději dodám:
"Víte, já to mám nahoře proto, že to je takový nepřístupný místo..
Je to tam celkem bezpečný."
"Jo..? No, jenže to taky může bejt někajá cizokrajná rostlina a nebo taky nějaký DROGY!!!"
"Hmm... Jo.. no právě..."
Moje dvojznačná odpověď Strážce lesa docela zaskočila.. Chvíli na mně kouká, já pokrčím rameny a pokračuju ve výstupu. Strážce na mně ještě chvilku kouká a pak někam odchází.. V tu chvíli cítím, jak mi povoluje můj provázek s flaškou. Prasknul. SHIT!!! Plná, dvoulitrová flaška sviští dolů, jako pozdrav Strážci lesa.. SHIT!!! Naštěstí je už trošku dál od stromu, takže ho teda nezasáhne, ale s docela slušným nárazem se zaboří do měkké země jako nějaká nevybuchlá puma. Ono stačí, co to udělá jenom po dopadu..
Strážce lesa díky bohu nějak zvlášť nereaguje, nevrací se.. Co teď..? Dolů se mi moc nechce.. Lezu nahoru, podívat se, jak je na tom ta trpasličí sazenička. Furt stejně. Možná ještě hůř.. Ach jo.. Seru na ní, stejně o ní (a mně) ví Strážce. Kdo ví, co se mu vylíhne v hlavě.. Slejzám dolů, Strážce nikde.. Rychle vyprostím zabořenou láhev ze země a mizím pryč...
Vodka: ja myslim, ze blbost to nebyla a vyvoj nam snad ukaze...
uz aby bylo pokracovani... (to je jako kdybych se tesil na dalsi cislo Mladeho hlasatele, hihi)
Chodec: stejne se ti tvuj pozitivismus, pile a uprimnost BOHATE, BOHATE vrati, ver mi.
a nevim nevim.. ja mam pocit, ze pisu porad stejne, ze v tom moc invence neni, i kdyz snaha je...
28-07-2004 v 15:50 PM
