Grower Fórum: Homepage Grower Fórum: Homepage Diskuzní fóra Grower.cz

Grower.cz - Grower.cz » Návody na pěstování » Vegetace

Stáhni si kompletního průvodce Jak pěstovat marihuanu:
FAQ ve verzi pro tisk - [ http://prirucka.grower.cz ]

Kde koupit vybavení pro pěstování? - [ http://grower.cz/rozcestník ]


Zpět na Kategorie FAQ | Slovník Pojmů
Otázky v kategorii Vegetace Poslední Aktualizace
  • Co je růstová fáze? [6/10]
  • 14-03-2003 v 11:33 AM
  • Kolik svítit v období růstu? [7/10]
  • 11-03-2011 v 11:46 AM
  • Mohu poznat samce ještě před květem? [5/10]
  • 17-04-2005 v 19:18 PM
  • Jak zaštipovat technikou FIM? [5/10]
  • 16-01-2008 v 08:45 AM
  • Je třeba kytky zastřihovat? [3/10]
  • 14-03-2003 v 11:34 AM
  • Jak kytky fungují? - fotosyntéza [6/10]
  • 10-07-2003 v 08:35 AM
    Veškerá data jsou evropského formátu; časy jsou GMT +01:00 (CZ).

    Co je růstová fáze?

    Růstová fáze rostliny nastává hned jak ukončí klíčení. Začne fungovat fotosyntéza, rostlina vyrábí energii a snaží se vyrůst co nejvíce, aby byla připravena na svou sexuální zralost (kvetení). Cannabis může růst prakticky neomezeně dlouho. Např. matky jsou schopny růst až 15 let. Je na nás pěstitelích, kdy necháme květinu vykvést a tím ukončíme vegetační fázi.


    Kolik svítit v období růstu?
    Vegetativní cyklus - tedy růst listů nikoliv květů - může od naklíčení trvat prakticky neomezeně dlouho. Podmínkou je, že rostliny dostávají alespoň 16-18 hodin světla denně. Toho lze využít při kultivaci matek, které (samy pouze ve vegetační fázi) mohou pěstírnu několik let zásobovat čerstvými řízky.


    Jako nejvhodnější cyklus pro vegetační fázi se jeví 18/6 (tj. 18 hodin světla následovaných 6-ti hodinami tmy) . Pak je ješte cyklus 24/0 kdy se svítí nepřetržitě , podle posledních testů se zjistilo že 24/0 je jen plýtvání energii , stačí jen 18/6 na růst , na matky také 18/6 , připadně na matky kmenů které samy nakvétaj se svítí i 20/4.


    Cyklus 18/6 ...

    • je přirozený - nejlépe simuluje volnou přírodu.
    • šetří elektřinu.
    • cyklus tmy pomáhá k ochlazení pěstírny při problémech s větráním.


    Cyklus 24/0 ...

    • může vést ke stresu, není vhodný pro mateční rostliny.
    • je ideální pro reveging. Ale stačí použít jen 5-7dní .

    Jakmile chcete rostlinu přivést ke květu, zkrátíte světelnou periodu na 12/12 (12 hodin světla a 12 hodin tmy).



    Mohu poznat samce ještě před květem?

    Každá kytka ukáže své pohlaví, jakmile dospěje určitého věku. Poznáme ho podle tzv. primordia neboli anglicky pre-flowers. Dobře to ukazuje tento obrázek:



    Mohu také zakrýt na určitou dobu část květiny např. papírovým sáčkem na dobu 6 hodin-zkrácení pro tuto rostinu cyklus 18 na 12 po 2 týdnech by mělo být jasné, jeli to slečna či chlapec.

    Pro více názornych fotek pohlavního dimorfismu navštivte tuto galerii -> www.weedfarmer.com


    Jak zaštipovat technikou FIM?

    Tato metoda vznikla úplnou náhodou, čtenář-pěstitel co ji objevil poslal popis do High Times, kde jí podle něj nazvali "FIM technique". Cílem zastřihávání je maximizace prostoru a zvýšení výnosů. Při klasickém zastřihávání na místě původního stonku vyrostou dvě nové větvičky. Touto speciální technikou můžete takových vrcholů mít až šest (!).


    Postup je jednoduchý a možná jste ho už "nehodou" objevili. Určitě jste si všimli, že když neustřihnete celý vrchní výrustek, ale tak 20% těch zakrnělých lístečků necháte, tak pokračují v růstu. Za cenu určitého prodloužení vegetace může vyrůst až šest výhonků!


    Pro lepší ilustraci tu mám obrázek. Někdo to pěkně přirovnal k ublížení člověku: neutrhnete celou hlavu, ale useknete mu jí těsně pod nosem. Stačí jen trochu experimentovat a můžete z této metody těžit i vy.
    "http://grower.cz/home/potw.php?action=show&photoid=218654"
    Zkopirujte si odkaz a mate foto ..


    Je třeba kytky zastřihovat?
    Kytky se při indoor pěstování určitě vyplatí zastřihnout.Zvětší se tim počet hlavních vrcholků až na 8.Kytka neni pak vytáhlá a nehrozí,že se nám nevejde do skříně.Také si tim pomáháme srovnávat výšku jednotlivých kytiček.Důležité je kytky zastřihávat jen v období růstu!!


    Já upřednostnuji zastřihávání hlavně ve spodní části kytky(to je nad třetím patrem). Po vyjetí 6 sekundárních větviček je hned v prvním patře zastřihnu (tím se mi všechny rozdvojí). Nejspodnější 2 větvičky odstřihnu - jsou slabé.Takže po zaštípnutí čtyř větviček se rozdvojí na 8 větví, které už nechám dále růst. Pak už jen rozhodnout kdy přepnout na květ.


    Jak kytky fungují? - fotosyntéza
    převzato od hruucoona:

    1) adenosintrifosfát (ATP) je : nízkomolekulární látka, která zprostředkovává přenos energie, je tvořen ribózou, adeninem a třemi fosfáty vázanými makroergními vazbami. Tato látka je stejná jako základ uvolňování energie na molekulární bázi pro všechny živé organismy na planetě Zemi. Uvolňování energie probíhá tak, že se ATP štěpí na ADP, ADP se štěpí na AMP ( vysv. ADP - adenosindifosfát resp. AMP - adenosinmonofosfát) - tedy že trifosfát při odštěpení jedné molekulární vazby a vzniku difosfátu uvolní energii. Taky vím, že zároveň ATP působí opačným směrem a to že ukládá energii opačným procesem: AMP váže fosfát a stává se z něj ADP, ADP váže fosfát a stává se z něj ATP.

    2) Dále je možné, popsat přesně fotosyntézu a tím dokázat, že to bez světla (ergo fotonů) nejde...třeba takhle, že jo...

    Fotosyntéza
    Fotosyntéza je anabolický děj probíhající u autotrofních organismů.
    Fotosyntézu vykonávají buňky, které obsahují asimilační pigmenty, tj. chlorofyl (vyšší rostliny obsahují modrozelený chlor. a a žlutozelený chlor. b), karotenoidy (oranžové karoteny a žluté až hnědé xantofyly), fykobiliny (červenofialový fykoerythrin a modrý fykocianin).

    Fotosyntéza je přeměna CO2 a H2O pomocí světelné energie na organické látky. Procesy probíhající při fotosyntéze se dělí na primární a sekundární. Primární jsou závislé na světle, sekundární světlo ke svému průběhu v zásadě nepotřebují (prakticky však bez světla dlouho probíhat nemohou, protože jsou závislé na primárních dějích, které se za nepřítomnosti světla zastaví).

    Fotosyntéza bakteriálního typu: neuvolňuje se kyslík, protože bakterie nevyužívají při fotosyntéze jako zdroj vodíku vodu, ale látky uvolňující kyslík snadněji (např. plynný sulfan), a proto se neuvolňuje kyslík, nýbrž síra nebo jiné látky
    (díle nás nezajímá)


    Kyslíková (oxigenní) fotosyntéza: uskutečňují ji zelené rostliny a sinice

    12H2O + 6CO2 + E (energie fotonů) = C6H12O6 + 6O2 + 6H2O

    Všechny atomy kyslíku v glukóze pocházejí z CO2 a veškerý kyslík uvolňovaný do ovzduší z vody.


    Fotosyntéza probíhá na membráně thylakoidů (což jsou členité měchýřkovité útvary uvnitř chloroplastů rostlin, ohraničené membránami. Vnitřek thylakoidů se nazývá lumen. V thylakoidech jsou zakotveny dva typy fotosystémů a probíhá v nich světelná fáze fotosyntézy. U prokaryotních organismů jsou volné - nejsou vyvinuty chloroplasty)

    Jejím reakčním centrem je chlorofyl a. Ostatní barviva slouží jako barviva doplňková, kolem reakčního centra tvoří spolu s enzymy tzv. světlosběrné antény, které slouží k příjmu světla. Světlo využívané při fotosyntéze tj. viditelná část spektra (vlnová délka 400-700 nm) se označuje jako fotosynteticky aktivní záření.

    Primární (světelná, fotochemická) fáze
    Zahrnuje absorbci světla a využití této energie pro přenos elektronů z elektropozitivní soustavy voda - kyslík na elektronegativní soustavu koenzymu.


    Procesy této fáze se uskutečňují ve dvou na sebe navazujících krocích pomocí fotosystémů. To jsou komplexy molekul bílkovin a fotosyntetických pigmentů, nejdůležitější složkou je chlorofyl (základem je atom hořčíku, který je vázán na dlouhý nepolární řetězec, je to tedy membránový lipid).
    Značí se fotosystém I a fotosystém II, liší se uspořádáním a obsahem chlorofylu a, b a dalších látek, obsahují světlosběrné antény. Jsou zabudovány do membrány thylakoidů. Fotosystém I absorbuje světlo o vlnových délkách kolem 700 nm, přenáší elektron na koenzym; fotosystém II absorbuje světlo o kratších vlnových délkách, rozkládá vodu za vzniku molekulárního kyslíku.

    Průběh
    Chlorofyl a pohltí část světelné energie - foton, tím se excituje (dostává se do energeticky bohatšího stavu) a zpět do základního stavu se dostává uvolněním excitovaného elektronu. Molekula je tedy ve formě kationtu a chybějící elektron ihned doplňuje.
    Excitovaný elektron "putuje" pomocí redoxních reakcí přes redoxní systém (enzymy) a přitom se uvolňuje ATP. Na konci systému vzniká NADP- (NADP = koenzym).
    Při fotolýze vody (Probíhá na fotosystému II, voda se rozkládá na atomární kyslík, proton a elektron. Kyslík se ihned váže s dalším kyslíkem na molekulu.) se na NADP- naváže proton a vzniká NADPH (nikotinamidadenindinukleotidfosfát, je redukčním činidlem v cyklech fixace a redukce CO2).


    Sekundární (temnostní, syntetická) fáze
    Odehrává se ve stromatu, nepotřebuje světlo, ale je závislá na primární fázi, brzo po zatemnění přestane probíhat také.



    Cykly fixace a redukce CO2

    Calvinův a Hatchův-Slackův cyklus, liší se akceptorem CO2 a produktem jeho fixace.

    Hatchův-Slackův cyklus: probíhá u tropických trav (u nás kukuřice). Pro rostliny s tímto cyklem jsou typické pochvy kolem cévních svazků s buňkami obsahujícími chloroplasty. Jeho výkonnost je vyšší než u Calvinova cyklu - tam se fotosyntetické produkty spalují v dýchání.

    Calvinův cyklus: soubor reakcí, kdy pomocí CO2 a H na přenašeči NADPH je syntetizována molekula glukózy. Začíná navázáním CO2 na pentózu. Tuto reakci katalyzuje enzym RubisCO (nejrozšířenější bílkovina). Vzniklá molekula (šestiuhlíkatá) se štěpí na dvě molekuly kyseliny 3-fosfoglycerové (tříuhlíkatá), tato kyselina je redukována na 3-fosfoglyceraldehyd (tato reakce vyžaduje přísun NADPH a ATP). Vzniklá látka je využita k tvorbě glukózy a regeneraci výchozí látky - pentózy.

    Dělení rostlin podle prvního produktu fotosyntézy
    tříuhlíkatý produkt: C3 rostliny, u nás 99,7 % rostlin, součástí fotosyntézy je fotorespirace
    čtřuhlíkatý produkt: C4 rostliny, tropické, rychle rostoucí, velice účině vážou CO2, u nás 0,3 % rostlin (kukuřice, bambus, proso, cukrová třtina), fotorespirace je potlačena

    Tranzitorní škrob: vzniká v době fotosyntézy v chloroplastu, rozloží se na sacharózu a přenáší se cévními svazky a poté se ukládá do zásoby (cukrová třtina, řepa) nebo vzniká zásobní škrob a ukládá se v zásobních orgánech (hlízy, plody, kořeny ...)

    Faktory ovlivňující rychlost fotosyntézy
    Vnitřní
    1. hormony
    2. stav rostliny (pokud je stresovaná fotosyntetizuje pomaleji)
    3. množství chloroplastů (množství CO2 redukovaného na jednotku hmotnosti chlorofylu udává tzv. asimilační číslo; při snížení obsahu chlorofylu může nastat tzv. chlorofylový kompenzační bod, tj. stav rovnováhy mezi fotosyntézou a respirací)
    4. stáří (fotosyntetické dospělosti rostlina dosahuje v době, kdy plocha listu zaujímá 50-80% končné plochy, v této době je rychlost fotosyntézy největší a je přítomno nejvíce hormonů pro růst. Největší rychlost fotos. je v listech ve střední části lodyhy).


    Vnější
    1. teplota: klesání nebo zvýšení teploty nad určité hranice enzymy denaturují a fotos. se zpomaluje, u nás: fotosyntéza neprobíhá při teplotě nižší než -3 °C a rostliny nerostou při teplotěnižší než 5 °C (-3-5 °C: fotosyntéza a ukládání živin), maximální rychlost u rostlin s Calvinovým cyklem je při 25 °C, u rostlin s Hatchovým-Slackovým je při 30-35 °C
    2. světlo: při zvyšující se intenzitě světla se zvyšuje rychlost do určité hranice omezené množstvím chloroplastů, při snížené intenzitě světla může nastat tzv. světelný kompenzační bod, tj. rovnost fotosyntézy a respirace)
    3. minerální látky: Mg, Fe, Cu, Mn - přenaše e- v enzymech, P - ATP
    4. voda: při nedostatku jsou průduchy zavřené - nemohou se vyměňovat plyny
    5. oxid uhličitý: fotosyntéza začíná při obsahu 0,01 % CO2, obsah 0,03 % však není maximum, které rostliny může využívat (dříve bylo CO2 více)



    převzato od konarta:

    Fotosyntéza využívá světelného záření v rozsahu vlnových délek 380 až 760 nm (nanometrů), t.j. od fialové přes modrou, zelenou, žlutou, oranžovou až po červenou část spektra.
    Chlorofyly a některé další pigmenty (např. karoteny - viz obr.) aktivně se podílející na procesu fotosyntézy , mají vzájemně dlišnou "citlivost" na jednotlivé barevné složky záření.
    Jejich obsah i vzájemný poměr v různých rostlinách je odlišný, nelze tedy stanovit všeobecně platnou závislost účinnosti fotosyntézy na vlnové délce (barevné složce) světla pro všechny druhy rostlin.
    Lze však odvodit, že nejvíce se na fotosyntéze podílí část spektra v modrofialové a červené oblasti (přibližně 400 - 500 nm a 600 - 700 nm).



    Grower.cz | Veškerý obsah (c)2000 - 2003 Grower Team | Kontaktujte nás
    Powered by: vBulletin - Copyright ©MM - MMII Jelsoft Enterprises Limited.

    Design, Custom Scripts & DB Optimization by carlos
    Page generated in 0.6437140 seconds with 13 queries.
    Magazín - Growshop Rozcestník - Suvenýry - Sponzoring - Archív