Abyste se vyhli zklamání a nepřišli o peníze, nakupujte pouze u prodejců, kteří mají pozitivní hodnocení na Greenmanově stránce (v angličtině): Seedbank Update.

Mě se nejvíce osvědčilo zasazení semínek přímo do hlíny (v případě že se nechystáte na hydro), klíčivost se nezměnila a navíc se tím eliminuje možnost poškození velmi jemného kořínku při přesazování. Ideální je, zasadit semínka do rašelinových květináčků, ty je potom možno celé přesunout do většího květináče.

Předpěstování a příprava na vysazení outdoor


Verze 1.05, upraveno podle vhodných přípomínek uživatele Majkla + přidány nové poznatky; změny oproti minulé verzi označeny kurzívou.





Ve většině bodů je postup podobný jako u pěstování rostlin indoor.


Přípravu pěstitel začíná 7. až 21. dubna - dolní hranice je pohyblivá - pokud se nebude nijak zvlášť odchylovat, nezáleží na stáří předpěstované rostliny. U horní hranice je to horší - nesmíme začít pozdě, protože kytičky si musí venkovním teplotám zvyknout a odrůst alespoň 10 cm - výšku zámerně neuvádím v patrech. A to z několika důvodů: a) není přesně dané, od kterého patra se počítá (zda-li je to již od prvního oválného děložního nebo až od typicky zubatých lístků), b) hojnost větvení záleží na pěstebních podmínkách jako světlo, kvalita půda aj., c) finálně také může záležet na modelu a poměru sativa/indica.





Vraťme se ale zpět. Takže na stůl vysypeme semínka (mně se osvědčilo pod ně dát ještě arch bílého papíru nebo ubrousek - aby nám semínka nesplývala s ubrusem a také se potom snáze zbylá semínka sypou zpět do pytlíčku (nebo v čem to máte :-)). Vybíráme semena velká, tmavá a pokud možno s voskově matným povlakem - ale pozor na plíseň (k té se ještě dostaneme). Kdesi jsem na Internetu četl, že dobrým znakem je hnědé až černé žíhání - nesmysl. Nehledejte žádné specifické flíčky, je to zbytečné.





Takže máme vybráno. Připravíme si ten menší talířek (na dezerty) a odstátou vodu při pokojové teplotě. Vodu nalijeme na talířek tak, aby semínka, do lázně vložená, se netopila a alespoň kouskem povrchu vyčnívala nad hladinu. Na výskyt plísně to má vliv minimální - po čase se obejví Ať máte semínka pod vodou nebo ne. Talířek dáme na nějaké teplotně stabilní místo - hodně pěstitelů včetně mě dávala naivně semínka pod lampu nebo na sluníčko - je to k ničemu. Nejen, že to semínkům ničemu nepomůže, ale většina světelných zdrojů hodně topí a ohřívá vodu. A to nehceme - musí stále zůstat na pokojové teplotě.





Než bude vyklíčeno, připravíme se květináčky a půdu. Proti kelímkům nic nemám, ale vesměs jsou malé. Použijeme radši typické květináče na pokojové rostliny s výškou 7-12 cm a průměrem horní části (obvod soklu) 9-10 cm. Rozměry jsou přibližné a objemější samozřejmě nevadí, ale zbytečně překáží. Na dně nejdříve nějakým způsobem přikryjeme drénážní dírky tak, aby je půda neucpala a přebytečná voda mohla odtékat. Možností je mnoho - velkým skelným střepem počínaje a hrubým štěrkem konče. Následně je plníme 1 cm pod okraj směsí půdy pro pokojové rostliny - bývá jemná bez klacků a kůry (cenově 20-30 Kč za 10 l pytel) a písku. Mícháme od oka - tak aby byla půda lehká a vzdušná. Průběžně můžem ostřikovat vodou z rozprašovače (MÍRNĚ - žádné bláto) - nakoupená půda bývá často velmi suchá a pro okamžitou sedbu nepoužitelná (zalévání nepomáhá, voda zůstává na povrchu - všichni známe). Na závěr květináček dáme na talířek (já je nemám a přebytečná voda teče z parapetu na topení) a umístíme na místo, kde chceme pěstovat - buď skříň s nízkowattážní výbojkou (raději zářivku pro pěstování s patřičným spektrem) nebo, jak já dělám, na okno (touto dobou už krásně svítí sluníčko a přisvicování není třeba).





Další den se jdeme na semínka podívat. Některá už možná pukla, možná také pukly všechny anebo taky žádné - nebojte se. Kvalita semínek nemá na rychlost klíčení vliv. Rozhodně nedoporučuji sázet semínka čerstvě puklá. V lázni je necháme ještě minimálně dalších 24 hodin. Co je dobré, vyměnit vodu - vyvarujeme se tak plísně, která je velmi zrádná a pronásleduje všechna vlhká prostředí. Když je klíčky tak asi 7 mm - 1 cm (neberte to vážně - pouze orientační) velké, opatrně je vyndáme a provizorně někde odložíme. Vodu můžeme použít později pro zalévání. Vezmeme tužku a do připravených květináčků vyhloubíme menší dírky. Do každého květináče asi 3 - dostatečně od sebe vzdálené. Co následuje asi každý ví - semínka by měla ze země mírně vyčuhovat, takže žádné 1-3 cm pod zem - to je nesmysl, semínko bude potřebovat světlo a pod zemí by splesnivělo. Mírně zem navlhčíme a nakonec celý květináč pro udržení vlhkosti zakryjeme zavařovačkou. Jako spíše kosmetický a upřesňující doplněk je vhodné květináče opatřit cedulkami se jménem odrůdy a datem klíčení/zasazení pro určení sklizně.





V průběhu dalších dnů semínka zaléváme asi 1x za tři dny - každý den nepotřebují - vlhkost je v přítomnosti kytiček udržována zavařovačkou. Kytičky porostou a někdy po 10 dnech sklenici odstraníme - citlivost opadla a kytkám stačí voda, kterou zaléváme. Pokud se potáhnou moc do výšky, je to známka toho, že mají málo světla. Snadná rada - stonek zahrabeme hlouběji pod zem a dodáme, pokud to lze, více světla. Odhadnout některé hodnoty je někdy hodně těžké, ale myslím si, že klíčem k úspěchu je kromě světla správná vlhkost - ani moc ani málo. Oba extrémy vedou rostliny do záhuby.





Po dobu, co máme kytičky doma je v žádném případě nehnojíme a zastřihávání je relativně zbytečné (samozřejmě pokud pěstujete nějakou indicu á la Bonsai, tak zastřihávat můžete dříve, ale moc bych to nepřeháněl). U mladých kytek způsobí zbytečné zpomalení růstu. Když je ten správný čas - začátek května - bal na místě sázení vyklepneme (pokud to děláte doma, tak doporučuji noviny, protože byste si mohli zahnojit stůl drenážním médiem a hlínou) a do vykutané díry, která je asi o 4 cm hlubší než je výška balu, rostlinu zasadíme. Samozřejmě udržujeme jednotné odstupy (1/2-1 m).


Druhá možnost spočívá ještě v tom, že vykopeme hlubší jámu (tak 1 m hlubokou), kterou vydeme jako korytem a to následně zasypeme půdou pro pelargonie, která obsahuje relativně mnoho přírodního hnojiva - tím oddálíme první aplikování syntetických hnojiv - pokračujeme u klasickým způsobem. Tato metoda se hodí spíše na vysočiny a všude tam, kde je nekvalitní moc hutná podzolová zemina.





Doufám, že jsem Vám alespoň v něčem pomohl. Pokud s něčím nesouhlasíte nebo děláte něco jinak, napište. Nicméně hodně sluníčka a vivat outdoor!





Dodatky: Jedna u návrhů uživatele Majkla byla zavrhnuta - hnojení v prvních tří týdnech pěstování - je to zbytečné a první potřebné živiny dodá půda.