Grower Fórum: Homepage Grower Fórum: Homepage Diskuzní fóra Grower.cz

Grower.cz - Grower.cz » Návody na pěstování » Hydroponie

Stáhni si kompletního průvodce Jak pěstovat marihuanu:
FAQ ve verzi pro tisk - [ http://prirucka.grower.cz ]

Kde koupit vybavení pro pěstování? - [ http://grower.cz/rozcestník ]


Zpět na Kategorie FAQ | Slovník Pojmů
Otázky v kategorii Hydroponie Poslední Aktualizace
  • Carlosův základní přehled hydrosystémů [7/10]
  • 16-02-2003 v 00:12 AM
  • Dávkování hnojiv, stimulátorů a postřiků [10/10]
  • 05-07-2005 v 17:09 PM
  • Jak připravit rockwool ke kultivaci? [6/10]
  • 15-03-2005 v 12:59 PM
  • Jak postavit bubbler? [6/10]
  • 18-04-2012 v 22:52 PM
  • Jak postavit drip-systém? - PE truhlík + rohože [8/10]
  • 10-12-2011 v 21:19 PM
  • Jaké mít pH na drip-systém? [1/10]
  • 05-06-2001 v 21:01 PM
  • Jak nastavit DRIP systém [8/10]
  • 27-11-2003 v 08:15 AM
  • Kolik je potreba vzduchu do bubleru ? [10/10]
  • 09-10-2008 v 02:55 AM
  • Jak uchladit bubler ? [10/10]
  • 12-09-2011 v 17:14 PM
  • Hydroponické systémy zavlažování .od člena 4fun [10/10]
  • 11-10-2009 v 02:34 AM
  • Historie Hydroponie [10/10]
  • 20-10-2010 v 01:05 AM
    Veškerá data jsou evropského formátu; časy jsou GMT +01:00 (CZ).

    Carlosův základní přehled hydrosystémů
    Pasivní hydroponie


    Dvojité nádoby - prodávají se v různých velikostech. Hlavním médiem ve vnitřní nádobě je keramzit, ve kterém je kytka zasazena. Vnější květník slouží jako nádoba na hydroponický roztok. Rychlost růstu není až tak závratná, naštěstí se v kapsách mezi granulemi drží dostatek potřebného vzduchu.





    Wick (Knot) - používá se především v truhlících ("samozavlažovací" truhlíky se dají běžně koupit v zahradnictví). Voda se nalévá do spodní části truhlíku (nádržky) a prostřednictvím knotu protaženého do horní části si médium a kytky sají potřebnou vlhkost. Podle tloušťky a délky knotu se reguluje množství vlhkosti. Díry v horní části musí být dostatečně malé, aby jimi kořeny nemohly prorůst.





    Drip systém "odkapávání"


    Principem je čerpání hydro-roztoku z rezervoáru, rozvádění potrubím (kolem 2cm v průměru) do kapilár, které ústí u stonku kytky. Obvykle je třeba nastavit časování čerpadla tak, aby každá kytka byla dostatečně zavlažena. Do nádrže se nalévá hydro-roztok s upraveným pH a EC. Největším problémem těchto systémů je ucpávání kapilár. Obecně jsou dva typy drip-systému:





    Singl květináč s vlastním rezervoárem (jako médium se používá RW nebo kokos v kombinaci s keramzitem). Roztok obvykle prokapává tenkými dirkami v hadici skrz keramzit (tím se zároveň okysličuje) a odtéká do spodní nádoby. Pumpa na dně žene roztok opět nahoru do kruhové hadice. V komerční verzi se dodává např. AquaSystem od Advanced Hydroponics a AquaFarm od General Hydroponics.





    Truhlíky s externí nádrží. Hlavním médiem je rockwool, resp. speciální "rohože" přesné velikosti. Roztok nasákne do RW a přebytečná voda vyteče potrubím do kýble. Většinou se nerecykluje, ale vylévá.





    Ebb & Flow stůl "napouštění a vypouštění"


    Obvykle plastový lehce šikmo položený stůl. Horní deska má asi 10cm "zahrádku". Stůl je vždy v určitých cyklech naplněn vodou z nádrže. Po ukončení čerpání voda vytéká dírou ve stole zpět do rezervoáru pod stolem. Na desce jsou buď kostky rockwoolu, nebo síťované květináčky s keramzitem nebo kokosovým substrátem. Médium drží dostatek vlhkosti mezi jednotlivými cykly zalévání. E&F stůl je vhodný především na Sea of Green.





    Bubbler





    NFT (Nutrient Film Technique)


    Kytky jsou umístěné v šikmo položených trubkách, kterými rychle protéká roztok obohacený o O2 (v rezervoáru je vzduchová pumpa). Díky zemské přitažlivosti protéká zpět do nádrže, odkud je čerpadlem čerpán na začátek trubky. Dodává např. American Hydroponics.





    Aeroponie


    Pěstování bez použítí pěstebního média - kořeny visí volně ve vzduchu. Funguje na bázi rozprašovačů, které vytvářejí v trubkovém systému prostředí se 100 procentní vlhkostí, ve kterém se kořenům perfektně daří. Aeroponie se vyskytuje témeř výlučně v amerických komerčních systémech jako Aeroflo a Aeroflo2 od GH.


    Rainforest je mašinka od General Hydroponics na klonování. Pracuje na stejném principu - otočný rozprašovač vytváří mlhu - ideální prostředí pro řízky.

    Náčrtky systémů naleznete v tomto tématu.
    Pro více informací doporučuju stránky výrobců:




    http://www.advancedhydro.com/


    http://www.genhydro.com/


    Dávkování hnojiv, stimulátorů a postřiků












    Pics by SCRAT, do FAQ umistil Krychle


    Jak připravit rockwool ke kultivaci?
    Nejdříve si řekneme něco o tom co to vůbec rockwool je. Rockwool je mimochodem nesprávné avšak vžité označení pro kamennou-bazaltovou vatu. Firma Rockwool byla jedním z prvních zpracovávatelů a proto se její jméno zažilo i jako označení produktu - kamenné vaty obecně. Ta se vyrábí tavbou čediče a vyčesáváním vláken z taveniny (podobným způsobem jako cukrová vata) - dále je RW skládán různými způsoby (B´cuzz mixed fibre), fixován pryskyřicemi a řezán.
    V dnešní době už existují v podstatě veškeré možné potřebné RW produkty.
    - Sadbovací kostičky 25x25 mm - 35x35 mmvčetně i bez sadbovačů/s připravenými dírami i bez nich
    - Sadbovací kostičky 40x40 mm obalené plastovou folií i bez ní
    - Pěstební kostky 75x75 - 100x100 - 150x150 s dírami pro malé i velké kostičky
    - Pěstební rohože 1000x150x100/75 nebo ve variantě 1300 mm délky
    - Sypané kostičky
    - Drcený rockwool - čistý nebo míchaný s perlitem/polyuretanem atd atd
    Tyto produkty vyrábí řada firem např. B´cuzz, Grodan, Cultilene atd.
    Připravte si materiál který budete chtít upravovat - veškeré produkty balené ve fólii očistěte a vydezinfikujte (hadr s roztokem manganistanu draselného nebo SAVO). Připravte si odstátou vodu (alespoň 24 hodin) a upravte hodnotu pH na 5,1 - 5,6 (hodnoty se liší podle specifických individuálních vlastností vody - vodovodní, studniční apod. a dále podle individuálních vlastností RW). Upozorňuji že příliš nízké pH namáčecího roztoku může narušit strukturu a vazbu rockwoolu. Doporučuji přidat vhodný přípravek pro namáčení RW (např. Noburn od BioNovy) podle návodu. Počkejte alespoň 15 minut než se hodnota pH ustálí. Optimální je zároveň upravit i teplotu vody na cca 24 stupňů Celsia (předpokládám že substrát bude přímo používán k výsadbě). Pro úpravu hodnot pH NEDOPORUČUJI používat pomůcky pro akvaristy vzhledem ke specifickým vlastnostem vyplývajícím z požadavků uživatelů. V nejhorším případě můžete používat pro snižování hodnoty pH chemickou kyselinu dusičnou - samozřejmě zředěnou na cca 20 - 40 %. Optimální je použít přípravky na snižování pH pro růst (Canna pH minus grow nebo BioNova pH minus). Abyste udrželi co nejnižší koncentraci rozpuštěných látek ve vodě (hodnota EC) pokud snížíte pH na příliš nízkou hodnotu - je lepší místo dolévání přípravků pH plus dolít čistou vodu která mívá hodnoty pH od 6,8 - 8,0 (podle regionu). Nyní máme 24 hodin odstátou, 24 stupňů teplou vodu s pH 5,1 - 5,6 a EC do 0,8 (voda s vyšším EC není optimální pro namáčení RW) - do takto upravené vody namočíme rockwool[9] na 24 hodin.


    Po namočení rozhodně rockwool nevymačkávat! Porušili byste vlákna a tím jeho schopnost dýchat. Kostky je lepší naskládat na sebe a nechat vodu odtéct. Rohože je optimální vybírat z vody rovnou do Libra truhlíků.
    Výběr nádob pro namáčení přízpůsobíme velikosti a množství namáčených produktů. Rohože je nejpohodlnější namáčet ve vaně - pokud to velikost vany a počet rohoží umožňují.
    UPOZORNĚNÍ: NIKDY NEPOUŽÍVEJTE K PĚSTEBNÍM ÚČELŮM STAVEBNÍ ROCKWOOL
    Kamenná vata pro stavební účely je impregnována proti ohni, vodě, plísním apod. obsahuje látky pro rostliny nepříznivé a její vlastnosti (retenční i chemické) nejsou vhodné pro pěstování rostlin.


    Jak postavit bubbler?
    Veškeré informace jsou v článku od Carlose v groweru #1:

    http://grower.cz/bubbler.html

    A nově sem udělal téma i zde , http://grower.cz/forum/showthread....&threadid=59681 , Hlava

    Jak postavit drip-systém? - PE truhlík + rohože
    Drip system


    A. truhlíky + rohože 



    potřebný materiál:
    - PE nádrž na roztok + víko



    - PE pěstební truhlíky + přepadová kolínka


    - pěstební substrát - rockwoolové nebo kokosové rohože


    - rockwoolové kostky


    - PE trubka DN 20 (dále jen PE20)
    - PE trubka DN 16
    - PPR fitinky DN 16,DN 20 - kolínka, t-kus, záslepka


    + zpětná klapka(nemusí být, ale doporučuju)


    - PE kapilára - cca.0,5-1 m na kytku (dle dispozice)


    - odkapová jehla


    - fontánkové čerpadlo + digitální spínací hodiny



    - vzduchovač (akvarijní) + hadičky, rozbočky a vzduchovací kameny


    - ohřívač roztoku - ponorný nebo rohož



    -lať
    nebo lišta
    - lepící páska
    - odpadová nádoba (např. plastové vědro)
    - konstrukce pro truhlíky (ocelová, dřevěná)

    potřebné nářadí:
    - nůž
    - děrovací kleště (nejlepší jsou originál, ale jde to i s těmito)

    - metr
    - lepidlo -chemoprén
    - gumová lepící páska

    postup montážních prací:

    01.
    postavíme konstrukci pro položení truhlíků - tak, aby se nám pod ní
    vešla nádoba s roztokem, ušetříme tak místo v pěstírně

    doporučovaná minimální výška od země je 30cm, ale jde
    to dělat jen tam, kde je dostatečná výška místnosti

    rozmístíme truhlíky - tak, aby byly ve spádu s rozdílem cca 2-5 cm,
    přiděláme přepadová kolínka (nejlepší je, je přilepit
    chemoprenem, jinak kapou),
    dáme rohože s přilepenými rockwoolovými kostkami
    a zapícháme jehly, cca.8 cm hluboko



    02.
    dle rozmístění kytek navrhneme rozvod tak, aby hlavní trubka byla nejlépe
    ve středu pěstební plochy,

    nařezanou trubku PE20 spojíme PPR tvarovkami (pro lepší montáž konce trubek seřízneme)

    a protože je většinou zkroucená, je pro lepší manipulaci dobré přidělat jí k lati nebo liště
    stačí izolační páskou



    (detail seříznutí trubky)
    (detail připevnění trubky PE20 k liště)


    03.
    odměříme vzdálenost od odkapové jehely k hlavního rozvodu u kytky,
    která je nejdále od tohoto rozvodu a připočítáme cca. 10-15cm

    04.
    příprava kapilár - pro všechny rostliny připravíme kapiláry stejně dlouhé
    jeden konec seřízneme kolmě, druhý diagonálně (šikmě)


    05.
    zhotovíme díry v hlavní trubce pro osazení kapilár, k tomu použijeme děrovací kleště

    06.
    zasuneme kapiláry diagonálně seříznutou stranou proti směru přítoku do hlavní trubky
      



    V současné době se využívá k napojení silné kapiláry na hlavní trubku PE-CNL spojů, viz. obrázek.
    Odpadá tak riziko protékání živného roztoku a následné silikonování.



    07.
    zasuneme kapiláry kolmo seříznutou stranou do odkapové jehly

    08.
    nařežeme trubku DN 16, spojíme fitinkama, napojíme na přepadová kolínka,

    připravíme odpadovou nádobu



    (detaily spojů na odtokové části)


    (celkový pohled na odtokovou část)

    09.
    připojení fontánkového čerpadla
    - napojíme čerpadlo na trubku s kapilárama, k tomu použijeme
    plastové fitinky, můžeme použít i zpětnou klapku


    (pohled na rozvod s čerpadlem v nádobě)


    (pohled na celkový rozvod)

    10.
    připojení topícího článku a vzduchovadla

    (pohled na již rozjetý drip system)

    bree

    Jaké mít pH na drip-systém?
    Na začátku pěstování když jsou kytičky ještě miminka udržuju PH kolem 5,6.

    Od třetího týdne růstu trochu zvyšuju na 5.8

    Mezi čtvrtým a pátým týdnem,kdy už bych doporučil všem co pěstují hydro,aby měly
    přepnutý režim na kvetení udržuju PH stále kolem 5.9

    V druhým týdnu po přepnutí,kdy už se (možná díky nízkému PH)zažínají objevovat
    první kvítky,zažínám PH trochu zvyšovat.

    Držím se kolem 6.2-6.4.

    Stejné PH pak udržuji až do posledního dne.

    Jak nastavit DRIP systém
    Když už máte kompletně zbudovaný systém,
    připojeny kapiláry na odkapové jehly,
    které jsou zapíchány k jednotlivým rostlinkám,
    připojené čerpadlo a namíchán živný roztok,
    musíte přistoupit nastavení automatické zálivky.
    doporučené výkony čerpadla: výtlačný výška slespoň 1,5m
    (nezalekněte se výkonu nad 1000L/h - odpor kapilár to zredukuje)

    K tomu je potřeba několika kroků:


    1. zjištění vydatnosti kapiláry

    - vezmeme jednu kapiláru, kterou odpojíme od
    odkapové jehly a ve stejné výšce jako je napojení
    na jehlu, jí dáme do připravené odměrné nádobky,
    - poté pustíme čerpadlo na jednu až dvě minuty,
    - odkapané množství roztoku změříme v mililitrech
    a vydělíme sledovaným časem v minutách,
    - tím zjistíme kolik mililitrů živného roztoku nám nakape
    ke každé jednotlivé kytce za jednu minutu.


    2. nastavení času na digitálním časovači

    - když už víme kolik mililitrů nakape za minutu,
    můžeme si vypočítat kolik minut musí být spuštěné
    čerpání, aby se nám rostlina dostatečně zavlažila


    např:
    kytka stáří 2 měsíce, zálivka 250 ml roztoku na den
    světlo: růst- 6:00 - 24:00 hod
    vydatnost kapiláry: 25ml/min

    čas zálivky = zálivka na kytku a den / vydatnost kapiláry
    čas zálivky = 250/25
    čas zálivky = 10 minut

    doporučení: na jednu zálivku počítejte s minimálně 50 ml roztoku

    .................kdy.....kolik
    1.zálivka....6:00...2 min..... 2 x 25ml= 50 ml
    2.zálivka..11:00...3 min..... 3 x 25ml= 75 ml
    3.zálivka..17:00...2 min..... 2 x 25ml= 50 ml
    4.zálivka..22:00...3 min..... 3 x 25ml= 75 ml
    celkem 10 min 250 ml

    kontrolu a nastavení provádíme 1-2 týdně podle aktuální potřeby
    každé kytky a postupně přidáváme po 1 minutě

    breeder

    Kolik je potreba vzduchu do bubleru ?
    Na OG FAQ bylo ze je optimalni , na 1galon 500-600c.c. , jeden galon je cca
    4litry , kdyz to prevedu = na 1litr vody potrebujes 15litru vzduchu za hodinu, takze jak psali , optimalni na 20litrovej bubler je Elite 802 kterej ma 150l/hod x2 ...ja osobne sem mel jednoho Elita 802 na 25litrovym , coz je tak akorat ...

    Jeste jednu vec , je dulezite aby pokud je mozno byl k jednomu bublaku jeden vzduchovac , proc ? pokud mam vice bubleru na jeden zdroj vzduchu stava se ze v kazdem bubleru je jina hladina vody , tedy kdyz jsou hadice propojene , tam kde je mene vody kaminek bubla vice a kde je vice vody tak kaminek bublat ani nemusi.

    Diskuze je tady http://grower.cz/forum/showthread.php?threadid=32154

    Jak uchladit bubler ?
    V horkych letnich mesicich se stava ze hodne growerum se prehrejva roztok v bubleru , jednou z metod jak uchladit roztok v bubleru na optimalni teplotu , coz je podle me mezi 18-24°C , je ze si do mrazaku date PET lahve naplnene vodou , ne uplne plne aby nepraskli ale tak na 90% , potom co zmrznou je hodite do roztoku bubleru u ktereho to podstatne srazi teplotu dolu , radil sem to nekolika clenum zde na G a vzdy spokojenost , Hlava


    Podle starého FAQ na OG je to takto :


    Optimální teplota pro hydroponické systémy je 24°C/75f. .

    I když zvýšení teploty zvyšuje rychlost fotosyntézy, je potřeba se vyhnout překročení maximální teploty - 25°C/78f.

    Při vyšších teplotách, jsou některé prvky více k dispozici, ale zvyšuje se pravděpodobnost onemocnění kořene.

    http://www.icmag.com/ic/showpost.php?p=3638070&postcount=5

    Hydroponické systémy zavlažování .od člena 4fun
    Hydroponické systémy zavlažování

    AEROPONIE – Dnešní trend hydroponie
    Jestli vás některé hydroponické systémy překvapily rychlostí, jakou v něm rostliny rostou, aeroponie vám přímo vyrazí dech. V dnešní době není známa žádná jiná rychlejší metoda pěstování. Není se čemu divit. Aero systémy vytváří ideální podmínky pro tvorbu kořenů, což je základem pro rychlý a zdravý růst rostlin.

    EBB FLOW - Hydroponie pro náročné
    EBB FLOW je velmi efektivní technika, která umožňuje maximální kontrolu nad kořenovým systémem. Pomocí této techniky můžete snadno upravovat a kontrolovat zavlažování (zásobování rostlin živinami). EBB Flow je vhodná i pro pěstování okrasných rostlin, které mohou být takto pěstovány bez přesazení i řadu let.

    NFT
    NFT - Nutrient Film Technique. Jedinečná a přitom jednoduchá technika.
    Pomocí této techniky můžeme dosáhnou skvělých výsledků.

    BUBBLER
    Bubbler je v podstatě jednoduchý cirkulační systém, složený ze dvou do sebe vsazených kbelíků.


    EDIT: No bubler muze byt i jednoduchy pouze jako jeden kbelik s roztokem v kteremje okyslyčovaci kámen. Hlava

    AEROPONIE
    Na trhu se můžete setkat s různými aeroponickými systémy, které byly vyvinuty pro pěstování ve sklenících nebo indoor. Jsou vyráběny v rozličných velikostech a uspořádáních. Liší se i způsobem, jakým je živný roztok dopravován a rozprašován kolem kořenů. Základní princip metody však zůstává stejný u všech typů aero systémů.

    Princip:
    Jako u NFT systémů, základem úspěchu je dostatečný přísun vzduchu ke kořenům. U aeroponie potřebujete minimální množství substrátu. Rostlina je uchycena pomocí flexibilního kroužku nebo je umístěna v děrovaném kbelíku. Její kořeny visí volně dolů. Živný roztok je rozprašován do kořenového prostoru, kde vzniká ideální rovnováha mezi vlhkostí a kyslíkem. Vzhledem k tomu, že v pěstební nádobě není žádný substrát, ale pouze mlha tvořená vzduchem a živným roztokem, kořeny mají dostatek místa pro svůj růst. Rychlost růstu rostlin nejvíce závisí na absorpční schopnosti jejich kořenů. Aeroponie vám zajistí zdravé a silné kořeny s maximálně možným absorpčním povrchem pro vstřebávání živin a kyslíku. Proto rostliny pěstované v těchto moderních systémech porostou neuvěřitelně rychle.

    Vliv substrátu:
    Velký vliv na absorpční schopnosti kořenů má i pH živného roztoku. Většina pěstebních substrátů má tu vlastnost, že mění pH zálivky. Jak v hlíně tak i v umělých substrátech může navíc docházet k vysrážení živin. Rostliny nejsou schopné ve vysrážené formě živiny vstřebávat a trpí nedostatkem. Někdy naopak dochází k hromadění živin na jednom místě a tedy k lokálnímu přehnojení.

    Díky aeroponii (pěstování bez substrátu) máte zaručené konstantní pH v celém systému, rovnoměrnou zálivku a odpadají i problémy se srážením nebo hromaděním živin.

    Kyslík:
    Ve srovnání s ostatními hydroponickými systémy, vysoká hladina rozpuštěného atmosférického kyslíku je jedna z největších výhod aeroponie. K rostlinám se dostane tolik kyslíku, kolik potřebují a nikdy netrpí nedostatkem (rostliny jsou schopné přijímat kyslík pouze v jeho rozpustné formě). U klasických metod pěstování, jako je například pěstování v hlíně, patří hladina rozpuštěného kyslíku k limitujícím faktorům růstu rostlin. K rozpouštění kyslíku dochází pouze na povrchu roztoku. U aeroponie se zálivka dostává ke kořenům ve formě mikrokapiček, čímž je zajištěna dostatečná plocha pro rozpouštění kyslíku.

    Nedostatek kyslíku bývá často doprovázen různými chorobami kořenů rostlin. Mikroby a plísně si velmi libují v anaerobním prostředí (málo kyslíku), kde je navíc vysoká vlhkost a teplota. Dostatek kyslíku chrání kořeny před napadením nežádoucích chorob.

    Teď něco o systému:
    Kvalitní aeroponické systémy jsou snadné na ovládání i údržbu. I přes to aeroponie patří mezi náročnější metody pěstování, proto není vhodná pro úplné začátečníky. Vzhledem k tomu, že není zapotřebí žádného pěstebního média, jedná se o velmi čistou metodu pěstování. Odpadá zdlouhavé čištění systému a odstraňování substrátu mezi jednotlivými výsadbami. Rostliny nejsou vystavovány šoku během přesazování. Kořeny je možné ponechat v klidu během celého růstového stádia rostlin. Na začátku je zapotřebí pouze zvolit vhodnou velikost systému.

    Komponenty:
    Sestavení celého systému nezabere více jak 5 minut. Správný aeroponický systém by měl obsahovat toto:

    * Rezervoár na vodu umístěný ve spodní části
    * Vrchní tác s víkem a otvory pro rostliny
    * Rozprašovač a rozvody
    * Flexibilní kroužky na uchycení jednotlivých rostlin
    * Vzduchovací kámen a kompresor
    Ponorné čerpadlo s dostatečným výtlakem

    Spodní rezervoár se naplní čerstvým živným roztokem. Je velmi důležité, aby byla zachována sterilita roztoku po celou dobu, kdy je systém v chodu. Do zálivky se může přidávat peroxid vodíku, který udrží čisté prostředí (peroxid ničí bakterie, houby i plísně) a navíc podporuje okysličení roztoku. Doporučená dávka je 0,5 ml / 1 litr vody.

    Doporučení: Před prvním použitím systému i před každou novou výsadbou je dobré systém nechat běžet po dobu 24 hodin pouze s čistou vodou a přídavkem peroxidu. Tímto systém dokonale pročistíte a připravíte pro další pěstování.

    Pravidelně doplňujte vodu do rezervoáru. Ve větších objemech živného roztoku snáze udržíte konstantní teplotu, stejně tak pH i koncentrace živin. Živným roztokem se nesnažte šetřit. Čím více ho použijete v přepočtu na jednu rostlinu, tím lépe udržíte optimální podmínky v kořenovém prostoru – nebude kolísat teplota, koncentrace rozpuštěného kyslíku, ani pH a koncentrace živin. Dále udržujte nepřetržité rozprašování, tedy neustálou cirkulaci zálivky. Pokud zvolíte způsob jednotlivých cyklů mezi rozprašováním, hrozí vám, že tolik potřebné kořenové vlásenky postupně budou zasychat. Rostliny porostou výrazně pomaleji.

    Příklad: Doporučené množství živného roztoku na jednu rostlinu rajčete je zhruba 4 litry.

    K vypěstování rostlin ze semínek slouží aeroponické propagátory. Mladé rostlinky mohou být přesazeny do větších aeroponických systémů, kde mohou růst až do sklizně. Aeroponie je perfektní metodou pro řízkování – první kořínky by se měly objevit u většiny řízků během prvních 7 dnů.

    NFT
    NFT technika je nejjednodušší ze všech hydroponických technik. Zároveň je i velmi účinná. Principem je mělký film živného roztoku ( voda + živiny), který konstantně cirkuluje kolem kořenů rostlin. Živný roztok je čerpán ze zásobníku na začátek pěstebního kanálu. Potom je rovnoměrně rozváděn kolem kořenů a nakonec stéká zpět do zásobníku.

    Pěstování rostlin ze semen:
    Nejdříve se ujistíme, zda máme vhodné prostředí pro pěstování daného druhu. Pokud ne, použijeme propagátor.

    Máme tři možnosti - použít zahradnický, kokosový nebo umělý substrát.

    * Zahradnický substrát: Pro hydroponické pěstování rostlin je nejméně vhodný. Semena vyséváme do speciálního výsevného substrátu. Pokud jsou sazeničky dostatečně velké, přesadíme je do vhodných plastových květináčů s drenážními otvory ( jejich velikost se liší pro dané druhy). Pokud máme substrát s živinami, zaléváme pouze čistou vodou. Jinak musíme do vody přidávat hnojivo pro hydroponii v poloviční koncentraci.
    * Umělý substrát: GRODAN rockwoolové výrobky patří mezi nejkvalitnější. Rockwool je speciálně upravená čedičová hmota. Vyrábí se sadbovací kostičky, pěstební kostky v několika velikostech i rohože. Rockwool je ideální pro předpěstování sazenic rostlin. Absorbuje vlhkost, aniž by v sobě zadržoval živiny. I v případě, že je plně nasycen vodou, zachovává 20% provzdušnění. Před použitím musíme Grodan kostku namočit přes noc do roztoku o pH 5,5 (snížíme tím její zásaditost) a poté necháme odkapat. Abychom dosáhli dostatečného odvodnění, kostku stlačíme. Nejdříve použijeme Grodan kostku sadbovací. Semínko uložíme do středu kostky a zatlačíme pomocí tupého předmětu. Jakmile se nám objeví první zelený lístek, začneme šetrně zalévat vodou s obsahem polovičních koncentrací příslušných hydroponických hnojiv. Ve chvíli, kdy začnou kořínky prorůstat skrz kostku, můžeme sazeničku přesadit do větší Grodan kostky. Novou kostku je opět třeba před použitím nechat přes noc namočenou v roztoku o pH 5,5. Po přesazení zalijeme sazeničky zálivkou s poloviční koncentrací příslušných hnojiv.
    * Kokosový substrát: Kokosový substrát je zcela organického původu, přesto má vlastnosti anorganických substrátů využívaných v hydroponii. Má vyšší schopnost zadržovat vodu než rockwool. Obsahuje látky podporující kořenění. Při hydroponickém závlahovém systému dochází k vymývání částí vláken a biologickému rozkladu hmoty.
    Pokud máme volný kokosový substrát, postupujeme jako při použití zahradnického substrátu. Pokud máme lisovaný, postup je stejný jako u umělého substrátu.

    Vždy zkontrolujeme teplotu a pH zálivky a případně upravíme na potřebnou hodnotu.

    Příprava NFT systému:
    Před vlastním přesazením se přesvědčíme, že pěstební sestava je řádně utěsněná a nikde nám nevytéká voda. Na dno pěstebního kanálu umístíme NFT textilii. Zajišťuje nám rovnoměrné rozmístění živin podél celého kanálu. Použijeme jednovrstvou kvalitní NFT netkanou textilii. V místě, kde živný roztok odtéká zpět do zásobníku, necháme textilii trochu přesahovat. Tím vytvoříme cestu pro odtékající roztok. Rychlost průtoku by se měla pohybovat v rozmezí 400-1500ml za minutu na kanál. Pěstební kanál musí být dostatečně nakloněn, aby nám na plátu nevznikaly bazénky (sklon min. 1:50). NFT kanály bychom měli zakrýt, aby se v živném roztoku nedařilo řasám. Světlo navíc neprospívá kořenům. Kořenový systém rozhodně nekontrolujeme na přímém světle a odkrýváme ho jen na krátkou dobu.

    Přesazení do NFT systému:
    Je zapotřebí silných a zdravých sazenic. Rostliny máme připraveny k přesazení do NFT systému, pokud po odstranění květináče zůstane substrát neporušen a to díky dostatečně vyvinuté soustavě kořínků. Jinak nám hrozí, že substrát bude zadržovat velké množství vody, což zabrání dostatečnému přísunu kyslíku a kořínky začnou odumírat. Pokud používáme umělý nebo lisovaný kokosový substrát, musíme nechat kostku důkladně prorůst kořenovým systémem. Vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami se řídí podle pěstovaného druhu. Při úspěšném přesazení kořeny velmi rychle prorůstají ze substrátu do zavlažovacího kanálu. Kořeny za optimálních podmínek rostou až několik cm denně. Známky úspěšného přesazení můžeme pozorovat už po dvou dnech. Do té doby nehnojíme. Používáme k zálivce čistou vodu. S hnojením můžeme začít, až po objevení prvních kořínků - tedy po dvou dnech.

    Úprava pH živného roztoku:
    Vyhýbáme se výkyvům hodnoty pH. U vetších systémů je vhodné použít automatická zařízení na udržování konstantní hodnoty pH. Doporučené hodnoty pH jsou v rozmezí 5,8 - 6,5. Potřebujeme-li snížit hodnotu pH, přidáme kys. dusičnou (růst) nebo kys. fosforečnou (květ), případně citronový rozkok (květ i růst). pH snížíme na hodnotu okolo 7,0. Přidáme do vody hnojiva a řádně promícháme. Asi po hodině znovu změříme pH a upravíme na požadovanou hodnotu (5,8 - 6,5). Jestliže je pH roztoku nižší, přidáme potřebné množství hydroxidu draselného.

    Při manipulaci s kyselinami a hydroxidem dbáme zvýšené opatrnosti. Řídíme se návodem. Nikdy nelijeme vodu do kyseliny, ale naopak vléváme kyselinu do vody! Pokud je třeba roztok ohřát, nejprve upravíme pH, až poté roztok ohřejeme. Kyselinu i hydroxid přidáváme jen v malém množství. Velmi snadno se nám může stát, že použijeme větší množství chemikálií, než je třeba.

    Výhody NFT:
    NFT je jednoduchá technika zajišťující bohatou úrodu. To je způsobené celou řadou faktorů:

    * Živiny jsou přístupné rostlinám v dostatečném množství
    * Omezení výskytu kořenových chorob a žádné problémy s plevelem
    * Konstantní cirkulace živinového filmu zabraňuje vyschnutí i přelití
    * Neomezený přístup kyslíku ke kořenům
    * Nemusíme mít velké zkušenosti s pěstováním, abychom mohli začít s NFT technologií - zvládne to i úplný začátečník.

    EBB FLOW
    EBB FLOW
    Během pěstování pomocí EBB Flow (Flood and Drain) je pěstební médium periodicky zaplavováno (zavodňováno). Používají se dva základní systémy, které můžete vidět na obrázku pod článkem. Během zavodnění substrátu se rozpustí zbytky živin, které zde zůstaly po poslední zálivce. Díky tomu se v médiu neobjevují usazeniny a nehrozí přehnojení způsobené vyšší koncentrací živného roztoku. Objem zálivky, který převyšuje zádržnou kapacitu zvoleného substrátu, okamžitě odtéká otvory zpět do zásobníku. Pokud je správně zvolen cyklus zalévání, díky EBB Flow prakticky nemůže dojít k převodnění a kořeny mají neustále dostatek živin i kyslíku.

    Předpokladem úspěšného pěstování pomocí EBB Flow je správná volba kdy a jak zalévat:
    K načerpání potřebné zálivky poslouží ponorné čerpadlo a jednotlivé cykly zavlažování jsou řízeny pomocí spínacích hodin. Většina EBB Flow systémů je konstruována tak, že zásobník na živný roztok je umístěn pod květníky nebo pod pěstebními pláty se substrátem a rostlinami. Voda je čerpána zhruba do 2/3 nebo 3/4 výšky pěstebního média (u mladších rostlin výše, protože jejich kořínky nezasahují ještě příliš hluboko). Když je roztok během zavlažovacího cyklu načerpán do požadované výšky, čerpadlo přestane čerpat. Přebytečný živný roztok se vrací zpět do zásobníku.

    Faktory ovlivňující četnost zálivky:
    Délka intervalu mezi jednotlivými zavlažovacími cykly závisí hlavně na velikosti a hloubce systému. Mladé rostlinky potřebují méně vody než starší (samozřejmě je i rozdíl mezi jednotlivými druhy rostlin - suchomilné x vlhkomilné). Většinou se doporučuje zalévat během nejteplejší části dne. V chladnějším období rostliny potřebují méně zálivky než je tomu v létě. Pokud potřebujete zalévat vydatněji, neprodlužujte dobu, během které zavlažujete, ale zkraťte interval mezi jednotlivými zálivkami. Pokud jsou rostliny napadeny škůdci, doporučuje se zalévat méně často (při vážných potížích dokonce jen jednou denně nebo každý druhý den).

    Substráty:
    Jako substrát se nejvíce uplatňuje perlit, rockwool nebo jiná minerální média využívané v hydroponii. Důležité je, aby zvolený substrát měl dostatečnou zádržnost vody a zároveň působil jako kvalitní drenáž. Keramzit potřebuje vydatnější zálivku než rockwool - četnost zálivky se řídí schopností substrátu zadržovat vodu. Substrát by měl sahat maximálně 1cm po okraj pěstební nádoby.

    Doporučená četnost zálivky:
    Pokud se rozhodnete použít keramzit, je dobré zpočátku zalévat 2-3 krát denně. Protože rockwool má lepší zádržnost vody, postačí, když budete zalévat jednou za den. Když rostliny povyrostou a kořeny prorostou pěstebním substrátem, je zapotřebí zalévat častěji. Neexistuje žádný univerzální návod, jak často a jak dlouho zalévat. Každá rostlina má jiné nároky a pěstitel musí zpočátku často kontrolovat, zda nedochází k přelití nebo rostliny naopak nezasychají. Před novou zálivkou by měl substrát nepatrně proschnout. Pokud se vám podaří najít správný zavlažovací režim, máte vyhráno. K nalezení optimálního počtu zálivek vám pomůže, pokud si každý den zaznamenáte, kolik vody ubylo v zásobníku (voda v zásobníku by nikdy neměla dosahovat až po dno květináče nebo pěstebního plátu).

    Poslední zálivka by měla být nejpozději jednu hodinu před koncem dne.
    Klasické EBB Flow systémy jsou dost mělké – výška přibližně 5 až 10 cm. V dnešní době se na trhu můžete setkat se systémy, jejich výška (hloubka) je až 50 cm. Původní mělké systémy potřebují méně času k dosažení požadovaného zavodnění. Na druhou stranu vyžadují kratší interval mezi jednotlivými zavlažovacími cykly (více cyklů během dne).

    Největší výhoda hlubších systémů je, že využívají větší objem živného roztoku a kořenový systém má více prostoru. Pokaždé, když je nový roztok čerpán a substrát je zavlažen, dochází k vytlačení starého vzduchu z kořenového prostoru. Zatímco se přebytečná voda vrací zpět do zásobníku, ke kořenům se dostává nový čerstvý vzduch. U hlubších systémů trvá déle, než začne substrát vysychat a je zapotřebí nového zaplavení - prodlužuje se doba, kdy mají kořeny přístup ke kyslíku, čímž se výrazně zlepšuje jejich provzdušnění. Dostatek kyslíku patří k nejvýznamnějším faktorům, které ovlivňují zdraví rostlin - kořeny jsou silnější, rychleji rostou, snáze přijímají vodu a absorbují živiny.

    Bubler viz prvni přispevek

    Vložil Hlava

    Historie Hydroponie
    Zdravím Hydrogrowers :bath:

    ..I když s hydroponií teprve začínám a učím se, nikde jsem tu nenašel něco o její historii a začátcích v epoše lidstva. Je tu o hydru opravdu moc krásných témat, tak mě napadlo, dát sem něco o prvopočátku. A komu za dané informace o této dokonalé technice pěstování vděčíme. Věřím, že to někoho z Vás zaujme jako mě a nebude vadit, že to sem dám. Kdyžtak prosím o správné zařazení, spojení, či smáznutí. Děkuji.. :wink:

    Vycházím z knihy Pěstování rostlin bez půdy od E. H. SALZERA z r.1968

    POHLED DO MINULOSTI

    Před mnoha tisíciletími, když se naši praotcové stali z volně se potulujících lovců a nomádů usedlými pěstiteli rostlin a dobytka, utvořili si snad již první představy o výživě rostlin. Podnětem k tomu byla drobná pozorování, např. to, že z trouchnivějící mrtvoly odumřelé rostliny vypučí nejbujnější život. Pravděpodobně si již nějaký tehdejší mudrlant lámal hlavu otázkou: „Jak a z čeho žijí rostlin?" Nic neprozrazuje postup přijímání výživy. Přesto rostliny žijí, rostou, kvetou a plodí.
    První písemně zachycené myšlenky tohoto druhu pocházejí od řeckého filosofa Aristotela (384-322 př. n.l.), jehož učení vyjadřuje přesvědčeni, že problém výživy rostlin byl již vyřešen. Aristoteles hlásal, že rostliny — uvažováno z hlediska fyziologie výživy — jsou naprosto nečinné, že totiž přijímají své živné látky z půdy již v konečné, hotové (tedy organické) formě; rostliny se podle jeho názoru musely starat pouze o dopravu živných látek.
    Následující století nepřinášela v tomto oboru dlouho žádný pokrok. Četné herbáře, které byly napsány během velké kulturní epochy renesance, měly význam pouze pro vybudování, respektive zlepšení systematiky (roz¬dělení) rostlin. Teprve holandský polyhistor Jan Baptist van Helmont (1577-1617), zvaný „Faust XVII. století," dal první popud k dalšímu rozvíjení učení o výživě rostlin. Skeptický vědec prováděl pokusy, které sloužily výzkumu výživy rostlin. Tak například napinil kbelík přesně 200 librami pečlivě usušené zeminy. Potom zasadil do kbelíku větev vrby, která vážila asi 5 liber. V následujících měsících a letech pečoval o to, aby se na půdu ve kbelíku nedostalo ani trochu prachu, a zaléval pouze dešťovou vodou. Když potom po 5 letech trvání pokusu zjistil, že se váha vrbové větve zvětšila o 164 libry, kdežto váha půdy se zmenšila pouze o 2 unce (=62,5 g), byl nejprve značně udiven. Potom ze svého alchymistického hlediska usoudil, že to byla samotná voda, která dodala vrbové větvi látky nezbytné k růstu. Podceňoval tehdy význam 2 uncí půdy, ani ještě neznal význam vzduchu jako dodavatele kysličníku uhličitého.
    Zcela podobně jako van Helmontovi se vedlo také anglickému badateli Josefu Priestleyovi (1733-1804), který jednoho dne udělal zajímavé pozorování. Pouze si je neuměl správně vyložit.
    Jak známo, nemůže svíčka dlouho hořet pod vzduchotěsně uzavřenou nádobou. Jakmile je ve vzduchu spotřebován kyslík, který podporuje hoření, svíčka začne blikat a ihned zcela zhasne. Pristley položil zároveň s hořící svíčkou pod skleněný zvon i zelenou větvičku a s údivem zjistil, že svíčka nyní hořela měřitelně delší časové období. Zelené části rostliny musely podle toho nějak ovlivnit vzduch. O jaký postup přitom šlo, o tom Pristley neměl ani ponětí, protože o asimilaci kysličníku uhličitého ten¬krát ještě nikdo nic nevěděl.
    Kritika učení Aristotelova, kterou počal již van Helmont, pokračovala pracemi italského učence Marcella Malpighiho (1628-94) a jeho francouzského vrstevníka Edne Mariotteho (1620-84). Oba zjistili, že látky přijímané rostlinami jako výživa z půdy podléhají asi che¬mickým změnám, dříve než je rostliny použijí pro tvorbu svých tkání. Z četných pokusů Štefana Halese (1677-1761) vyplynulo, že při tvorbě organické rostlinné hmoty připadá velký význam vzduchu.
    Tím byl učiněn důležitý a rozhodující krok na cestě k učení o výživě rostlin založený na skutečnostech. Může nás překvapit, že první pokus pěstovat rostliny ve vodních roztocích bez půdy byl pravděpodobně proveden již před 250 lety. John Woodward (1661-1728), profesor lékařství na Grashamově koleji v Londýně, referoval v roce 1699 o vlastních pokusech tohoto druhu. Pěstoval zahradní mátu nejprve v dešťové vodě, potom ve vodě z Temže a konečně v kalné vodě z nějakého kanálu z Hyde parku, kterou ještě předtím promíchal prstí. Stanovil váhu pokusných rostlin při zasazení a potom znova při vyjmutí z pokusných nádob. Na základě pozorování a výsledků měření usoudil: „Rostlinná hmota se netvoří z vody, nýbrž z určitých látek obsažených v půdě". Dokazovala to zřetelně skutečnost, že největší přírůstek rostlinné hmoty byl ve třetí pokusné nádobě (s největším množstvím nečistot). Tím Woodward vyvrátil názor van Helmontův, podle něhož se tělo rostliny tvoří z vody. Avšak ještě ani on nemohl zcela domyslet souvislosti z toho vyplývající.
    Jan Ingehouzs (1730-99) nás seznámil se základy asimilace kysličníku uhličitého a dýchání rostlin. Théo¬doru de Saussureovi (1767-1845) a jeho vrstevníku Renému Joachimu Henrimu Dutrochetovi (1776-1847) se již tenkrát podařilo přiblížit se k dnešnímu platnému pojetí tvorby organické rostlinné hmoty. Potom však nastal náhlý obrat.
    Naznačená cesta zůstala bohužel nepovšimnuta. Opět se objevila tzv. „stará humusová teorie", která — krátce řečeno — hlásala: Nejdůležitější zdroj výživy rostlin ne¬tvoří minerální sloučeniny, nýbrž organické součásti, především humus. Toto mylné pojetí se podařilo vyvrátit teprve před 150 lety. Justus von Liebig (1803-73), velký německý zemědělsky chemik, jasně stanovil v roce 1840 ve svém díle „Aplikace chemie v zemědělství a fyziologii" toto: „Rostlinné organismy, tedy organické sloučeniny, poskytují lidem a zvířatům prostředky k výživě a udržování života, kdežto zdroje výživy rostlin dodává výlučně anorganická příroda".
    Liebig dokázal, že se množství humusu v půdě růstem rostlin nezmenšuje, nýbrž se spíše zvětšuje. Rovněž ukázal, že rostliny vůbec nemohou přijímat humus ne¬rozpustný ve vodě, není-li „předem stráven" půdními organismy, tj. není-li rozložen až na anorganické sloučeniny (mineralizován).
    Tyto poznatky vytvořily základnu dnešní moderní ze¬mědělské chemie. Pro její další vývoj bylo směrodatné von Liebigovo zjištění, že v dnešní době, kdy jsou známy podmínky úrodnosti půdy a její schopnosti udržovat život rostlin, nikdo by nemohl popírat, že pouze od chemie lze očekávat další pokroky v zemědělství. Von Liebig se při své badatelské činnosti mohl opřít o pracovní výsledky různých jiných vědců, tak například také o práce Jean Baptiste Boussingaulta (180-87), který znovu oživil Woodwardovo „pěstování rostlin ve vodním roztoku" v pozměněné formě jako takzvané „pěstování v písku". Francouzský učenec prováděl na svém statku Bechelbronn v Alsasku pokusy, jež přinesly důkaz, že plno¬hodnotná rostlinná kultura je možná i v půdě, která je zcela prosta humusu. Wiegmann (1771-1853) a Polstorff ukázali v roce 1838, když zodpovídali otázku o cenu Akademie věd v Göttingenu ve svém spise „O anorga¬nických součástech rostlin", že určité anorganické látky jsou pro vývoj rostlin nepostradatelné. Na to však již poukázal velmi zřetelně také Sprengel (1788-1859) ve své knize „Nauka o hnojivu".
    Vidíme tedy, že se falešné představy o výživě rostlin podařilo odstranit teprve počátkem 19. století, a to především díky pracím von Liebiga.
    Když se v základních rysech objasnily skutečné procesy výživy rostlin, následovaly další objevy v rychlém sledu. Historie těchto objevů je současně také historií pěstování rostlin bez půdy. Mnozí znamenití badatelé a vědci se během posledních 100 let snažili vypátrat další podrobnosti o výživě rostlin, zejména pak otázku, které anor¬ganické sloučeniny rostliny potřebují jako svou výživu. Na objasnění této otázky a mnoha s tím souvisících problémů se stále ještě pracuje.
    Tzv. „pěstování rostlin bez přírodní půdy" se vlastně poprvé uskutečnilo v roce 1860. V tomto roce profesoři Wilhelm Knop (1817-1901, profesor zemědělské chemie a vedoucí zemědělské pokusné stanice v Lipsku — Möckernu) a Julius Sachs (1832-97, profesor botaniky v Bonnu — Poppelsdorfu) poprvé připravili roztoky solí, které umožnily pěstovat zelené rostliny nezávisle na půdě. První úspěchy povzbudily k dalšímu vývoji takových pokusných zařízení.
    Od té doby jsou „nádoby s vodním roztokem" samozřejmou pomůckou ve výzkumných laboratořích zemědělských ústavů.
    Nejprve se věřilo, že pěstování rostlin bez půdy je vhodné pouze jako vědecká výzkumná a pokusná metoda. Dnes nás tato skutečnost udivuje, uvážíme-li, že věda již na konci minulého století mohla poskytnout předpoklady pro pěstování rostlin bez půdy v širším měřítku, a to jak na výdělek, tak i jako amatérskou zálibu.
    Spojení otázky pěstováni rostlin ve vodním roztoku s komplexem otázek produkce potravin je úzce spjato se jménem amerického rostlin¬ného fyziologa prof. dr. Williama F. Gericka, který jako docent univer¬sity v Berkeley v Kalifornii prováděl rozsáhlé pokusy v přírodě a podal o tom poprvé zprávu v roce 1929. Uveřejnil teorii „hydroponie" (jako paralelní pojem ke „geoponii", řeckému slovu pro pěstování v půdě) a vyslovil tvrzeni, že rostliny bez půdy je možné pěstovat i ve velkém rozsahu a že toto pěstováni má svůj význam. Jeho pokusy ukázaly, že se v nádobách napiněných živným roz¬tokem může pěstovat velké množství různých užitkových rostlin. Tento způsob pěstování rostlin byl v praxi vyzkoušen během poslední světové války, kdy bylo třeba zásobovat čerstvou zeleninou jednotlivé americké oddíly, sloužící na naprosto neúrodných skalnatých ostrovech světových moří. Na těchto ostrovech byly třaskavinami vyhloubeny v holých skalách hydroponické bazény, kde vyrůstalo až nadbytečné množství po všech stránkách vyhovující zeleniny.
    V tiskových zprávách po druhé světové válce se jako o průkopníku razicím cestu pěstování rostlin bez půdy mluvilo většinou pouze o prof. Gerickovi. Nesmíme však zapomenout, že se v době, kdy prof. Gericke pokračoval ve svých pokusech, používal již tento způsob pěstování rostlin i na mnohých místech v Evropě. Nejvýznamnější pokusy byly založeny v Sovětském svazu z podnětu D. N. Prjanišnikova pod vedením bioložky V. L. Pjatakovové. Výsledky tohoto významného pokusu prakticky využila ruská polární expedice v roce 1937.
    Pěstování rostlin bez půdy bylo zavedeno také v Madarsku v Karpatech (pod vedením prof. Paula Röszlera) a v Polsku jižně od Lvova (pod vedením prof. W. Pio¬trowszkiho), a to téměř současně během let 1932/33. V obou zařízeních, založených ve výše položených oblastech, se přednostně pěstovaly rané zeleniny a okrasné rostliny. Tato zařízení jsou méně známa, protože to byly soukromé výdělečné podniky
    V Německu bylo nejstarší zařízení pro pěstování rostlin bez půdy zřízeno v obci Steinheim (ve Westfálsku.) Založil je v roce 1938 F. Horning a od té doby dosahuje pozoruhodných úspěchů. Tak například u příležitosti zahradnické výstavy ve Stuttgartu v roce 1950 byla cenou za vynikající kvalitu vyznamenána Anthuria, vypěstovaná bez půdy ve Steinheimu.
    Přes diskusi, zda je vhodné pěstovat rostliny bez půdy nebo není, která ještě v dnešní době probíhá, byly během posledních dvaceti let zjednodušeny pracovní metody a sníženy provozní náklady. Různé způsoby pěstování, které se během doby vyvinuly, jsou dnes rozšířeny po celé zeměkouli.
    Výdělečná velkozařízení nalezneme hlavně v zámořských oblastech, především v USA, potom v holandských državách při mexickém zálivu, v Britské Guayaně, na jiho¬mořských ostrovech a v Japonsku. Ve Spojených státech severoamerických známe kromě četných drobných podni¬ků asi 40 velkopodniků, které mají vždy asi 800 — 1200 hydroponických záhonů, přičemž jeden záhon je velký průměrně 30 m2. Japonská zařízeni, která jsou v blízkosti Tokia a Kjóta (velikosti 32 ha), zřídily původně americké okupační úřady; sloužila k zásobování amerických vojen¬ských oddílů. Japonci se pak seznámili s pracovním postupem, takže, když jim Američané tato zařízení předali, mohli již další provoz převzít sami.
    V Evropě jsou zahradnické podniky zařízené pro pěstování rostlin bez půdy například ve Švýcarsku, Francii, Dánsku, Norsku, Holandsku, Belgii, Anglii, Švédsku, Madarsku, Polsku a v Sovětském svazu. Podle novějších zpráv chtějí Ital ové přebudovat výrobu rýžové sadby na způsob pěstování bez půdy. Po příslušných pokusech se totiž zjistilo, že se zavedením tohoto způsobu uspoří práce a provozní plochy.
    V Německu kromě již zmíněného podniku ve Stein¬heimu, který zahájil činnost v roce 1938, pěstuje rostliny bez půdy také podnik v Lemgo. V tomto zařízení se pěstovaly ve vodním roztoku již v letech 1936-39 kara¬fiáty, bylo přitom dosaženo pozoruhodného výnosu, o 30% vyššího, než jsou běžné výnosy. Tímto způsobem pěsto¬vání rostlin v menším nebo větším rozsahu se v Německu zabývají ještě četné další zahradnické podniky a ústavy a dosahují pozoruhodných výsledků. Tento způsob se však v Německu nemohl dosud plně prosadit, a proto zůstal omezen na relativně malé množství zahradnictví. Není to překvapující, přihlédneme-li k tomu, že většina pěstitelů nemá dnes ještě potřebné znalosti. Také nevěcné, přehnané zpravodajství denního tisku v poválečné době (např. nadpis jednoho článku byl: „Stonásobné žně bez těžké práce!") přispělo k tomu, že tento způsob pěstování rostlin příliš mnoho lidí zavrhlo jako novinářskou kachnu.

    ..Toť vše. Takže Vám přeji mnoho úspěchů v pěstování v živném roztoku !!..:wink:

    Původni téma zde , http://grower.cz/forum/showthread.php?threadid=50067 , od člena Tibeth , diky , vložil Hlava


    Grower.cz | Veškerý obsah (c)2000 - 2003 Grower Team | Kontaktujte nás
    Powered by: vBulletin - Copyright ©MM - MMII Jelsoft Enterprises Limited.

    Design, Custom Scripts & DB Optimization by carlos
    Page generated in 0.5350470 seconds with 13 queries.
    Magazín - Growshop Rozcestník - Suvenýry - Sponzoring - Archív