| Školení úrody, po sklizni. - Klikni zde pro originální téma |
| weeno |
Zajímá mně, jak správně školit marihuanu, jestli fermentováním, nebo vpouštěním CO2 do pytlů se sušinou, a vůbec postřehy ze stadia po sklizni.
Jestli o tom někdo něco víte s vlastní zkušenosti tak mi poraďte !!! |
|
|
| EEfox |
| Co jsem četl můžeš požít Co2 když jsi měl dobrou trávu a ta postupem času ztratila potenci (přesnou definici ti nedám ale při degradaci THC se uvolňuje Co2 a tudíž když reakci otočíš vpouštěnim Co2 tak zas nějaké to THC získáš zpět) chce to však dlouhodobější kůru tak 8 dní výhradně pod Co2. Co se školení týká vyzkoušel jsem jen školení za pomoci obyčejné vody, rozdrtiš travku ohřeješ vodu tak na 60 stupňů a necháš hoďku louhovat a občas promícháš, následně zcedíš a ještě vymačkáš zbylou vodu, celý postup opakuješ tak 3*, tím máčením vyluhuješ cukry, bílkovyny, chlorofil a bůh ví co ještě takže musíš počítat s tím že se sníží objenově i váhove množství a ještě o něco prijdeš při cezení. Já osobně to používám jen na listy ze samic nebo samce, přijde mi že vylepšovat sílu palic (alespoň těch mích) by bylo jen zbytečné mrhání. Jsou samozřejmě i další metody, ale ty jsou již složitější a nemám je vyzkoušené. |
|
|
| HIGH |
Myslím, že školení je na nic. Velmi podobně jsem louhoval cukry, chlorofyl atd. ve vodě a dost se mi snížila kvalita marihuany. Je pravda, že líp chutnala....
Jediné, co funguje dobře, je cca 3-5 dnů sušit sklizenou trávu v igelitovym pytlu. Cílem je nechat lehounce zapařit, nikoli zplesnivět.
Ale řekl bych, že jedná pouze o chuťovou libůstku. Myslím, že na kvalitu to nemá vliv. |
|
|
| carlos |
to je přesně to, co bych s ganjou nikdy neudělal. Trošku mi to připomíná tenhle thread. Myslím, že už je dostatečně zkušenostmi prověřené, že samotné sušení trávy by mělo probíhat co nejpomaleji a co nejrovnoměrněji. Probíhají při něm totiž důležité procesy, které samy o sobě upravují THC do psychoaktivní podoby. Navíc se hulení zbaví nepříjemné chuti chlorofylu. Zkuste jednu várku vysušit co nejpomaleji - nebudete litovat. Vychutnáte si prvotřídní chuť i potenci ala Amsterdam.
:pimp: |
|
|
| Bruce |
Každý ma pravdy trochu . High tohle je maximální sebevražda materiálu - fermentovat je ideální při částečném vysušení ,listy jsou suché ale ještě se nelámou při pomnutí v ruce.
Fermentace je proces, který čím pomaleji a hlavně kontrolovaně probíhá tím je výchozí materiál jemnější.
Carlosi tvrdit že školení nepomůže je podle mě osobně zcestné.
Tvůj názor že matroš by se měl dlouho sušit a nechat odstát je zcela O.K. Mám stejné zkušenosti . Rostlinka zavěšená na půdě v ideálních podmínkách po půl roce má eňo ňúňo chuť . Ale pokud ji pak ještě necháš jemně zfermentovat a ke konci celého cyklu dochutíš esencemi nebo kořením ( takto upravuju už 4 roky dle svých receptů a do teďka kámoši kterým jsem zpracoval úrodu mi líbaj ruce) ala kokos, vanilka , skořice atd.. Jediná nevýhoda je že po fermentaci ztrácí materiál malilinko na síle ( při dobrém zfermentování max.2-5% potence) což oproti zjemnění chutí , moje modely nekopou ani omylem . A úplně jiné chuťové nuanci je zanedbatelné. No a nakonec zaVaxovat a šup s ní do mražáku.
pokud má někdo jiný názor nebo třba zkušenosti sem s nima. |
|
|
| Ignácius |
| Tak ty svoje recepty na fermentaci tady popiš, určitě to bude zajímat dost lidí ! |
|
|
| AmOc |
Ahojky lidičky předem všechny zdravim a chtěl bych se zeptat jste vlasníky knihy od libora dupala jestli ne tak doporučuju si opatřit a najdete v ní i hafo vychytávek jako s tou vaší fermentací vínatek z teto knihy:
FERMENTACE
Fermentace (kvašení) je proces, při němž mikroorganismy a rostlinné enzymy rozkládají komplex složitých látek, jako jsou škroby a cukry, na nižší, jednoduché složky - alkohol, kyseliny apod. Při tomto procesu je rovněž rozkládán chlorofyl, čímž materiál dostává 'vyzrálejší' vzhled. Je-li fermentace přerušena v raném stadiu, má marihuana sladkou chuť, vzhledem k obsahu jednoduchých cukrů, které vznikly štěpením škrobů a samy nestačily dále konvertovat.
K fermentaci dochází při vlhkosti asi 75% a teplotě nad 15 °C. Proces je tím rychlejší, čím více je materiál napěchovaný (probíhá za nepřístupu vzduchu). Průběh je závislý na dalších souvislostech (obsah dusíku ve tkáni), proto je každou várku nutno sledovat samostatně. Proces je složitý - proběhne-li příliš rychle, může pěstitel vyhodit trávu rovnou na kompost. Je proto nutno vývoj pečlivě sledovat a v okamžiku dosažení optimální barvy a vůně se fermentace přeruší a ukončí rychlým dosušením.
Někdy se během fermentace přidávají některé vonné složky, které marihuaně dodávají kořenné aroma. Používají se skořice, hřebíček, zázvor, muškátový květ, šalvěj nebo vanilka tak, že se vkládají mezi fermentovaný materiál. Rovněž se může takto marihuana ovonět kůrou z pomeranče či citronu. Koření se vkládá v plátěných sáčcích, kůra se volně vloží. Jsou dva způsoby fermentace - samovolná a iniciovaná. Fermentace se používá s úspěchem hlavně na listy či nezralé rostliny.
Samovolná fermentace se může rozběhnout pouze, je-li objem napěchovaného materiálu dostatečně velký, jinak probíhá jen pomalu, bez náležité účinnosti. Rostlinný materiál se umístí do dostatečně velké nádoby nebo jen na hromadu, která se překryje nepromokavou plachtou. Je-li materiál příliš suchý, je třeba ho mírně zvlhčit sprejovým zvlhčovačem. Po několik dní se materiál ponechá 'pracovat', což se projevuje jeho stoupající teplotou. Poté se fermentace ukončí. Kdyby pokračovala příliš dlouho, dojde k rozložení tkání a vznikne kompost.
Iniciovaná fermentace se používá pro menší objemy trávy. Vyžaduje uzavíratelný prostor s kontrolovatelnou teplotou a vlhkostí. Teplota prostoru se zvýší na 55 °C, vlhkost se udržuje na 75%. Pravidelně se kontroluje průběh. Fermentace je ukončena zhruba za týden. Při takto prováděné fermentaci se může projevit uvolnění dusíkatých látek ne zrovna příjemným odérem, ale po ukončení fermentace a po dosušení je tráva ve vůni a chuti sladká, jemná, harmonická.
Je to dlouhý co ale zato dobrý a odzkousení zvlást s tím napěchování ale nemusí toho být hodně stačí sklenice podle libosti a tu narvat polosuchýma palicema a zavřít a pak už jen každý den je otevírat aby se uvolnia přebytečná vlhkost a takhle to kontrolovat až do uplného seschnutí a kdyby se vám to chytlo plísní je nejlepší to hned dosušit na sluníčku i když sem měl možnost hulit i tu plísnovku a taky to nebylo špatný až brutální. |
|
|
| EEfox |
| Nazdárek AmOc to zní zajímavě měl jsem jedno dost dobré čtení co se pěstění, sušení, skladovaní, následné výroby hašíku či hašišového oleje týká, ale zmyzelo někde v propadlišti mého totálního domácího chaosu. Pokud mohu prosit a pokud i ty máš tu možnost nemohl bys mi to tvé čtení někde oscanovat a poslat na mejlíka. P.S.: Za to přepisování si karmu a možná i bojler zasloužíš.: o )´) P.S.: II Jo a bacha na hulení plesnivý gandži (hlavně že druhejm radim a sám to dělám) je to dost záludný nezmašťuje tě pak THC ale ta plíseň a plíseň je občas svině jedovatá. |
|
|
| Levaps |
Dobrej večír,
já osobně budu sušit pěkně pomalu, ale zajímalo by mě
jestli bude mít na paličky nějakej vliv (třeba na vzhled),
když budou po celou dobu sušení ve tmě a nebo je
jim to šumafuk.
|
|
|
| EEfox |
| Jojo přesně tak pěkně ve tmě a pomalu, jinak bude kytka připomínat barvou víc seno než dobrý hulení. |
|
|
| Bidloo |
| No ja bych rek,ze na barve nezalezi,ale rozhodne ve tme,protoze slunecni svetlo ti zhorsuje kvalitu hulca |
|
|
| carlos |
Bruci, nemám nic proti "školení" nebo "fermentaci", pouze proti jakkoliv zplesnivělému nebo zkompostovanému materiálu. Rád bych kdybys uveřejnil ty své "recepty". Nehledě nato, že to co AmOc popisuje jako fermentaci (a autor to používá na nezralé palice a listí :)) přesně odpovídá tomu, jak suším.
To znamená zhruba na týden pověsit do tmy a sucha a potom dlouhodobá (měsíc a déle) fáze ve vzduchově uzavřených lahvích. Vždy nechat palice vypotit, otevřít a nechat vyvětrat a zase zavřít. Tento cyklus opakovat ze začátku častěji (po několika hodinách), potom každý den a na konci kontrolovat na týdenní bázi (především kvůli plísni). Takto dochází k popisovanému rozkladu škrobů, cukrů a chlorofylu. Nepoužívám ani koření ani pomerančovou kůru, protože chci rozeznat jednotlivé modely mezi sebou podle vůně.
Rád bych slyšel i názory dalších, toto téma bych chtěl vidět uzavřené: jak moc materiál pěchujete a ve které fázi přesouváte hulení do sklenic (nebo k "fermentaci")? |
|
|
|
|
