Tarrnaa
Stálý Člen
Registrován: Mar 2006
Příspěvků: 412 
|
 Salvia divinorum unofficial guide by Tarrnaa |
Příspěvek č. 1 |
Tak po delším pěstování této magické kytičky se s váma podělím o moje zkušenosti a uveřejním můj výtvor  Je to v podstatě shrnutí mojeho prvního fóra o šalvěji. Po pořízení šalvějky jsem postupoval metodou pokus-omyl, protože informace na netu nejsou tak přesné a i každý jednotlivě to pěstuje trochu jinak. Proto se můj návod zaměřuje z poloviny na to, co rostlinka potřebuje a z poloviny na to co nejlíp funguje u mně. Třeba to někomu, kdo si zrovna pořídil šalvěj, pomůže.
Historie
Šalvěj divotvorná patří do jedné z podčeledí hluchavkovitých zahrnující asi 500 druhů. Její domovinou je oblast Oaxaca v Mexiku. V místě původu je známa pod lidovými názvy jako „pastýřovy listy“ , „věštecká šalvěj“ nebo u nás jako šalvěj aztécká či mexická. Mazatéčtí šamani ji používali při rituálech v době nedostatku halucinogenních hub a zřejmě se jedná o stejnou rostlinu, kterou Aztékové nazývali pipilzintzintli. Rostlina je údajně opylována kolibříky a jen okolo 1% semen vyklíčí.Hlavním způsobem rozmnožování v přírodě je tedy vegetativní množení. I proto se předpokládá, že tato šalvěj je hybridem dvou neznámých druhů a vlastně kultivarem vypěstovaným Aztéky. (opsáno z Enspyra)
Úvod
Rostlinky šalvěje jsou ideální jako pokojové rostliny nebo do foliovníku. Volně venku v půdě jim to moc nesvědčí. Bez ochrany foliovníku jsou choulostivější na letní vedra a poškozuje je vítr. Netvrdím ale, že by to nešlo někde ve stínu pod stromy, kde je stále vlhko a nefouká tam. Osobně jsem to nezkoušel.
Půda
Rostlina potřebuje dobrou drenáž a tedy lehkou vzdušnou půdu. Velice dobře roste v lesní hrabance, rašelině nebo kompostu s příměsí písku. Písku by měla být 1/4 až 1/3 . Ve foliovníku či skleníku ji vyhovuje jakákoliv dobře zrytá hlína. I tady je dobré přidat kompost a hlavně ze začátku mulčovací kůru kvůli konkurenci plevele. Kůra taky drží vlhkost. Taky je dobré ve foliovníku zakopat koňský hnůj.
Voda
Záleží na množství světla a teplotě. Rostlině by neměly stát kořeny ve vodě, ale měla by mít dost vlhko. Občas nechat půdu proschnout a pak zalít. Šalvěj si sama řekne pokleslými listy, kdy je moc horko nebo kdy potřebuje vodu(jakmile to udělá, tak nepanikařit a zalít nebo přesunout do většího stínu v případě, že má vody dost). Řízky potřebují pro zakořenění přiklopit sklenicí nebo plastikovou krabičkou aby měly 100% vlhkost. Po zakořenění si zvykají i několik dní na sušší vzduch, ale ty schopnější si zvyknou hned. V bytě ji přes léto rosím ráno a večer (když na ni nesvítí slunce). V zimě je málo světla, tak raději nerosím (zvýšený výskyt plísní v zimním období)
Ve foliovníku je dobré zalívat ráno nebo večer, tak aby se zalívalo co dva dny. Taky by měly být ve foliovníku, který má větrací okénka na obou stranách, aby bylo možné v extrémních vedrech snížit teplotu zálivkou a odvětráním.
Světlo
Šalvěj vyžaduje docela hodně světla, aby rostla, ale příliš dlouhá doba vystavení přímým slunečním paprskům(celý den) ji nedělá dobře. V bytě je ideální takové místo, kde svítí celý den přes hustou záclonu nebo parapet kam svítí asi jen 3 – 6 hodin denně. Kořenící řízky vyžadují stín a později asi hodinu přímého svitu nebo „probleskující“ světlo(například přes mírně sklopené žaluzie). Pokud je rostlina vystavena příliš silnému slunci nebo je v bytě teplota nad 28C upozorní na to pokleslými listy. Opět nepanikařte - je to vratný proces a po posunutí květináče do méně prosvětleného místa a porosení se klidně vzpamatuje i do dvou hodin.
Pokud pěstujeme ve foliovníku je dobré mít foliovník napůl zastíněný stromem nebo mít kolem foliovníku vysazené rajčata a okurky, aby dělaly polostín. Taky potrhaná vojenská maskovačka je řešení, když nemáte na velkém pozemku ani jeden strom. Ve foliovníku díky zvýšené vlhkosti rostliny vydrží větší teplo i sluneční svit… ale nic se nemá přehánět.
Pokud má rostlina dlouhodobě světla příliš, poznáte to tím, že listy žloutnou a řídne jim pletivo v listech (viz foto)
Teplota
Optimum růstu mého klonu je asi 20-25°C. Ale i rozmezí 18-27°C rostlinu nestresuje. Do foliovníku sázím na konci dubna. Teplota venku 12 – 15°C přes den není problém. V noci by neměla teplota klesnout moc hluboko pod 10°C(třeba až pod nulu  ). Tak jako u vody a světla rostlina upozorní na přílišné horko poklesem listů. Dá se to řešit dočasným přesunutím do stínu a porosením. Ve foliovníku snížíme teplotu zálivkou a větráním.
Hnojení
Zakopáním koňského hnoje do půdy ve foliovníku se rozhodně nedá nic zkazit.V bytě se mi osvědčilo hnojit střídavě Kristalonem start a OBM podle přibaleného návodu. Musí se však u mladých rostlinek dávkovat méně než uvádí návod a aplikovat jednou za 14 dní nebo pokud rostlině světlají listy (nedostatek minerálů,P nebo jiných stopových prvků v půdě díky časté zálivce). Ve foliovníku se mi velice osvědčila zálivka z kuřinců. Připravuje se tak, že se naplní do poloviny kyblík slepičím trusem a zbytek se doplní vodou. Kyblík se nechá týden stát někde v rohu zahrady a občas se zamíchá klackem. Výsledný „produkt“ se po zamíchání naředí vodou v poměru 1:15. Tedy na 1L takto nakvašených kuřinců se dolije 15L vody. Koncem léta taky můžete udělat na svých rostlinkách pokus a dát jim větší dávku hnojiva na květ. Mě osobně se to nepovedlo, ale někomu už vykvetly. Květy jsou však většinou sterilní a jen pro okrasu.
„Škodná“
Nejlépe se dá vyhnout škůdcům prevencí. Půdu můžeme tepelně upravit v troubě (v zavařovacích sklenicích na hlubokém plechu s vodou) hlavně kvůli konkurenčním rostlinám a houbám. Venku všechno zahubíme na podzim neselektivním herbicidem(třeba Dominator) Šalvěj mohou napadnout roztoči, kteří jsou okem nerozpoznatelní… může jít o hálčivce, vlnovníky, červce, svilušky. Poznáme je až podle bílých teček na povrchu listů (cca 0,25-0,5mm) , zastaveného růstu, žlutých kazů na listech a vadnutí rostliny. Je jedno o jaký druh se jedná všechno spolehlivě zahubí přípravek Svilustop, který ztrácí toxicitu asi po 1 měsíci (a je pak možné sklízet). Jedna složka zabijí roztoče a druhá složka způsobuje sterilitu těch několika, kteří přežijou.
Další věc co Vás může trošku potrápit je plíseň v zimě, kdy je málo světla a rostlinky jsou slabší. Klasická bílá plíseň na hlíně v květináči nevadí. Tu stačí rozhrabat prstem vždy, když se objeví. Problém je, když se objevují na listech hnědé kulaté skvrnky. I proto bychom v zimě měli naši šalvěj zalívat méně a nerosit na listy. Pokud se plíseň objeví je třeba odstranit všechny napadené listy(nebojte se kytku dost otrhat) a použít Kuprikol, který částečně pomůže. Další věc, kterou plísně nemají rády je sluníčko, takže v zimě ji najděte místo, kde svítí pokud možno celý den – třeba jižní okno nebo growbox  Pomůže taky přesazení do nového, čistého květináče.
Zaštipování a FIM
Dvě metody slouží k většímu „zalistění“ a nutí rostlinu více větvit. Zaštípnutí jednoduše provedeme tak, že ulomíme nebo alkoholem očištěnou, suchou žiletkou uřízneme asi centimetrové vrcholové lístky (viz obrázek). Výsledkem jsou dvě větve. Zaštípnutí stačí provést dvakrát. FIM se provádí u asi 4mm velkého vrcholku, který je ještě částečně schovaný mezi, v té době asi 1,5 cm velkými, vrcholovými lístky. Je třeba je seříznout žiletkou proti čtvrtce papíru asi v polovině nebo jim odstřihnout horní polovinu malými nůžkami na nehty. Výsledkem jsou 3 – 4 větvičky na původním jednom stonku, z nichž jedna nebo dvě jsou silnější a stanou se hlavními vrcholky. Růst nových vrcholků trvá u jednoduchého zaštípnutí asi týden a u FIMu 10- 14 dní. Druhá metoda je praktičtější (1 fim = 2 zaštípnutí), ale vyžaduje větší zručnost a ne vždy se povede.
Množení
Šalvěj má velice dobrou regenerační schopnost. Nejúčinnější a nejbezpečnější je řízek zasadit přímo do hlíny s pískem nebo do písku. Je bezpodmínečně nutné půdu na řízkování péct 1/2 hodiny až hodinu v troubě, aby se minimalizoval výskyt plísně a hnilob. Žiletku, kterou provádíme řez omyjeme lihem a necháme usušit na čistém papírovém kapesníku. Potom uřízneme řízek s minimálním rizikem infekce. Větvička, kterou vybíráme by měla mít 2-5 pater s tím, že ponecháme jen 4 vrcholové lístky. Nedotýkáme se vrcholku a malých lístků, aby později nečernaly. Po zasazení do průhledné uzavíratelné plastikové krabičky nepřemisťujeme pokud to není nutné. Nejlépe je dát zasazený řízek na místo kde je přes den dost světla, ale slunce tam nezasvítí(třeba ke zdi naproti okna nebo na skříňku hned vedle okna a podobně….). Na přímém slunci vadne i v uzavřené nádobce. Taky je třeba co 2 až 3 dny na chvíli odvětrat vlhkost z krabičky, aby to nezačalo hnít. Po několika dnech můžeme rostlinky v krabičce přemístit i na místo, kde trochu svítí slunce – například za záclonu na nějaký stůl přímo před oknem nebo před částečně sklopené žaluzie. Za týden až 14 dní by měly být rostlinky zakořeněné. Jakmile zjistíme, že mají kořínky*, otevřeme večer krabičku a čekáme 2 hodiny. Pokud některé uvadnou přesadíme jinam ty co nezvadly a ještě krabičku na pár dní zavřeme než si opozdilci vytvoří dostačující kořínky. Zbytek, pokud vydrží svěží přes noc, můžeme už pěstovat v normálních podmínkách a dokonce po pár dnech i hnojit.
*
1. Můžeme za řízek jemně zatáhnout. Pokud se drží v půdě pravděpodobně má kořínky.
2. Můžeme ho jemně vytáhnout příborovým nožem i s kouskem hlíny a podívat se.
3. Zakořeněný řízek většinou ve „skleníčku“ mírně povyroste a získá svěží zelenou barvu.
 |
PUBERŤÁCKÝ_MICROGROW
400W_COCOS
OUT2008
OUT2014
LOW_COST_BIO_GROW2015
OUT2016
SELEKCE- probíhá 4 kolo...
ŠALVĚJ
Naposledy upravil Tarrnaa 29-07-2008 v 20:50 PM
|
09-07-2007 v 21:34 PM
