Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
drediku rozhodně nebude na škodu, když ty šmejdy vybiješ. Zkus aplikovat lepy aby se vedelo co Ti tam vlastne všechno lita za potvory a co na ně případně použít.
Takže v příspěku č26 nejsou na fotkách žádné mouchy ale jsou to asi Komáři, v článku na groweru je jejich fotka a je hodně podobná , příznaky taky souhlasí . Tady je překlad EUROTRANEM - TAK SE NESMĚJTE překladu , dá se to pochopit.
Komáři houby
Komáři houby rád se živí kořeny rostlin a organickými látkami. Dospělí a larvy žijí ve vlhkých, stinných oblastech. Dospělí leželi tam vejce na půdě, se blížit k základu stopky a trvá asi 4 dny k palubnímu jícnu. Larvy budou začínat tím, že jí vlasy kořenu rostliny pak vyvolat jejich cestu rostlina, komáři houby rádi jedí organickou látku tak oni se odplíží živiny z vašich rostlin, tak jeho nejlépe zbavit se jich úplně.
Jestliže rostliny jsou venku, kontrolovat půdu rostlin předtím, než vrátí je indoors pro dospělé komáry nebo jejich larvy.
Předejít vnitřnímu počtu komárů tím, že se ujistí tam je žádná otevřená okna otevírají se bez obrazovek na. Aug je špatný čas pro ně jako oni jsou nejhorší ta doba roku.
Dané zádrhelové pasti na půdě se vynoří chytit komáry
Daný brambor krájí na povrchu půdy. Larvy jako to a bude kreslený k tomu.. Poté co o 4 k 5 dnům, odstranit bramborové plátky s larvami. Zbavit se nich vy můžete dělat mnoho věcí jako jedno použití žádný pás škůdce, neem olej nebo vzít si písek povrch půdy bude dusit vejce a zbavit se jich také. Džus tabáku zabíjí je, a pracuje dobře pro re-occurrences!
Oni mohou být v nebo na půdě a moci letět s. Aby zbavil se nich vy můžete používat neem olej, písek na povrchu znovu zabíjí je, a žádné pásy škůdce chytí ones ta moucha. Produkt chemikálie označil zónu za práce velmi dobře a je velmi silný a práce pramení v hydro!
Ad smutnice: Su to naozaj smutnice, odporni skodcovia, ktori mi znicili uz X rastlin. Najcitlivejsie su vysevy. Pri oxrane sa mi najviac osvedcili zlte lepive stitky - trojuholnikove, alebo velke dskove na zavesenie. Tu na SK to predava fy Biotomal, alôe urcite aj v CZ sa nieco najde. Treba ix dat aspon takyx 10 a co najskor, inak sa tie smutnice rozmnozia, a napadaju dalsi substrat larvami. Tiez pomaha znizenie zalievky, lebo tie larvy maju rady vlhko.
Desek tam mám plno , a stříkam místnost a vnitřek skříne , už prakticky nelítají ale v hlíně je jich mnoho , potřebuju něco na tu hlínu, čím to zalít????????????
Někdo o tom tady psal , já mám 3% z lékárny a na prolití potřebuji tak 5 litrů vody tak kolik toho dát , prozatím mi už nelítají , ale hlínu musím nějak ošetřit , do sklizně je tak 5 týdnu a vše je ještě celkem v pohodě , tak bych nerad něco zkazil nevyzkoušeným postupem , po sklizni bude totální očista a hlína do trouby , ale při tom množství to bude fuška .
přesně tak - predátoři sou neavailabilní - z doslechu by měl fungovat Dursban - je to bruti chemka - takže max do doby než začnou hnědnout paldy - udělat vostrej roztok (nejsilnější doporučovaná koncentrace z tabulky) a prolejt to - to samý opakovat ob den min. 3x aby se stačily vylíhnout všechny nakladený vajíčka
No z popisu a mizernejch fotek to vypadá na plíseň (nikde žádný brebery a kyti hyne). Zkus aplikovat nějaký přípravek proti plísním a pěkně ji vosol Pokud by to plíseň nebyla tak kytce neublížíš a máš aplikovaný preventivní postřik proti plísni.
Není to moc poznat , ale sám to můžeš posoudit podle fotek v tom odkaze ,ve spodní části článku je něco podobného na listech , že tam něco lezlo mohla být náhoda . Odkaz http://www.overgrow.com/edge/showthread.php?t=502075
Třásněnky
Třásněnka je velmi malý, okřídlený hmyz (1 mm). Nejdůležitější druhy, které se mohou vyskytnout, jsou tabáková třásněnka, kalifornská třásněnka a třásněnka růžová. Jejich barva závisí na druhu a látkách, které požívají, ale když dospějí, mají většinou žlutohnědou barvu. Jsou pověstné především tím, že napadají velmi mladé rostliny. První třásněnky odhalíš zejména na teplých místech.
Jako u většiny hmyzu závisí doba, po kterou se vyvíjejí, na teplotě. Čím vyšší teplota, tím kratší doba vývoje. Nejrychleji se vyvíjejí při cca 30°C, při více než 35°C však zase vývoj ustává. Při 18°C trvá vývin přibližně dvakrát déle než při 25°C.
Škody, které páchají, jsou způsobené tím, že třásněnky se nabodnou do rostlinných buněk a vysají je. Tkáň pak okolo odumře, čímž vznikají stříbřitě šedé fleky, na nichž lze pozorovat černé tečky (exkrementy třásněnek). Kromě toho díky ztrátě zeleně na listech stagnuje aktivita rostliny. Při těžkém napadení usychají listy a mohou být napadeny i květy.
Jako přírodní nepřátelé (predátoři) mohou být nasazeni draví roztoči Phytoseiulus persimilis, raubwanze a thripsparaziten. Plíseň verticillium lecanii může fungovat pouze ve spojení s nasazenými dravými roztoči Phytoseiulus persimilis a raubwanzen.
Úspěch thripsraubmilben závisí na jejich hladu a na velikosti požíraných larev. Velké larvy třásněnek se mohou totiž bránit tím, že dravé roztoče Phytoseiulus persimilis postříkají vlhkou látkou, což má za následek, že roztoč se musí nejprve očistit a teprve potom může myslet na potravu.
Třásněnky (Thrips sp.) - Třásněnky jsou nebezpeční škůdci všech květin hlavně proto, že přenášejí virové choroby svým sáním mohou rostlinu zcela zničit. Mají velmi drobné čárkovité tělo dlouhé 1–2 mm, dospělci jsou tmaví, larvy mají světlé zbarvení. Největší škody způsobují sáním na květech listech. Na listech se objevují stříbřité plošky spolu s drobnými černými kupičkami trusu. Třásněnky mohou škodit také sáním na skladovaných cibulích. Ochrana je použití insekticidů (Actellic 50 EC – účinná látka pirimiphos- methyl). Postřik je nutné provést minimálně dvakrát.
Amblyseius cucumeris- dravý roztoč na třásněnky
Účinnou biologickou ochranou proti třásněnkám je aplikace dravého roztoče Amblyseius cucumeris. Dravý roztoč je asi 0,5 mm velký, mléčné barvy. Napadá a vysává jak larvy třásněnek, tak i svilušky. Je schopen vyvýjet se i na pylu. Vývoj z vajíčka do dospělce trvá v závislosti na potravě 6 až 10 dnů. Za jeden den vysaje roztoč asi 3 larvy třásněnek. Nasazení tohoto druhu je vhodné na začátku sezóny v období krátkého zimního dne, kdy se třásněnky ještě neobjevují masově a dravý roztoč kolonizuje rostliny i bez jejich přítomnosti. Tím se vytvoří optimální populace roztoče, která chrání rostliny v průběhu celé sezóny. Tento roztoč je velmi citlivý vůči některým chemickým přípravkům. Je dodáván v substrátu obsahujícím obilné klíčky a moučné roztoče, jimiž se během transportu živí. Tito mouční roztoči nenapadají rostliny. Vysazuje se preventivně ve sklenících, zimních zahradách i bytech. Dobrá účinnost je podmíněna teplotami nad 18°C a vzdušnou vlhkostí nad 65. Podle kultury a množství třásněnek je na 1m2 potřeba 25 až 100 kusů
Třásněnky jsou jedněmi z nejvážnějších škůdců skleníkových kultur a pokojových květin. Napadají okurky, rajčata, papriky a řadu druhů květin. Na rostlinách škodí nejen sáním, ale i přenosem karanténních virových chorob. Dospělí jedinci vypadají jako malé drobné mušky, vyskytující se nejčastěji na pupenech a poupatech rostlin. Jejich křídla jsou zakončena dlouhými jemnými chloupky, díky kterým dostaly třásněnky své jméno. Barva těla se liší podle druhů, nejčastěji se vyskytující tásněnka skleníková má tmavohnědé válcové tělo a na spodní části má žluté tečky. Třásněnka může mít až 15 generací do roka a při teplotě 25 °C trvá vývoj jedné generace 18 dní. Třásněnky ve všech vývojových stádiích jsou schopné přezimovat v zemině a množí se bez ohledu na roční období. Jejich přítomnost zjistíme poté, kdy se na listech rostlin začnou objevovat malé stříbřité skvrnky, způsobené vzduchem, který do listových tkání vtlačují sající škůdci. Třásněnka je odolná vůči většině chemických insekticidů.
Chemické přípravky:
Proti třásněnkám lze aplikovat modré lepové desky. Používají se do bytu, skleníku a ven na signalizaci a odchyt nenápadného, ale nebezpečného škůdce. Jsou vhodné k signalizaci a částečné přímé ochraně proti třásněnkám. Dále lze použít postřik Vertimec, Biotan a Biool.
Biologická ochrana:
Účinnou biologickou ochranou je aplikace dravého roztoče Amblyseius cucumeris. Dravý roztoč je 0,5 mm velký, mléčně bílé barvy. Napadá a vysává jak larvy třásněnek, tak svilušky. Je ale schopen vyvíjet se i na pylu. Vývoj z vajíčka do dospělce trvá v závislosti na potravě 6 – 10 dnů. Za jeden den roztoč vysaje asi 3 larvy třásněnek. Nasazení druhu Amblyseius cucumeris je vhodný na začátku sezony v období krátkého zimního dne, kdy se třásněnky ještě neobjevují masově a Amblyseius cucumeris kolonizuje rostliny i bez přítomnosti třásněnek. Tento roztoč je citlivý vůči některým chemickým přípravkům. Je dodáván v substrátu obsahujícím obilné klíčky a moučné roztoče, jimiž se během transportu živí. Tito mouční roztoči nenapadají rostliny. Vysazuje se preventivně ve sklenících, zimních zahradách i bytech na základě signalizace prvního výskytu třásněnek na modrých lepových deskách. Dobrá účinnost je podmíněna teplotami nad 18°C a vzdušnou vlhkostí nad 65%. Podle kultury a množství třásněnek je na 1 m2 potřeba 25 až 100 kusů.
Pokud se rozhodneme použít chemický posřik proti škůdcům, musíme si nejříve pozorně přečíst příbalový leták a poté se přesně držet instrukcí. Důležitá je správná koncentrace a vhodné vnější podmínky. Například použijeme-li biool, rostliny ošetřujeme v podvečer nebo za oblačného počasí. Nikdy ne pod přímým světlem! Dalším velmi důležitým údajem je ochranná lhůta. Některé přípravky jsou jen založené na přírodní bázi, proto nikterak neškodí a mají ochranou lhůtu 0 dnů. Mezi ně patří například biool, bioton a bioan. Pokud není ochranná lhůta nulová, je třeba postřik použít maximálně tolik dnů před sklizní, kolik ochranná lhůta udává. Tato doba se liší u jednotlivých přípravků podle druhu rostliny, na který ho budeme používat. Řada chemických postřiků dráždí oči, sliznice a jsou jedovaté, proto s nimi manipulujeme velmi opatrně.
Boj se škůdci je většinou velmi zdlouhavý a málokdy 100% účinný. Chemické přípravky navíc negativně působí na rostliny a zhoršují životní prostředí. Proto je lepší se pokusit výskytu škůdců předcházet a případně zakročit co možná nejdříve. Přeju hodně úspěchu v boji proti škodlivému hmyzu, ale i jiným škůdcům a chorobám.
20-11-2005 v 12:36 PM
a ušetříš si práci a kačky za plyn 
Pokud by to plíseň nebyla tak kytce neublížíš a máš aplikovaný preventivní postřik proti plísni. 
