Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
kelso: já jsem nikdy problémy se srdcem neměl (taky jsem ještě pořád mladý statný jinoch :-) ), ale někdy se mi po hulení stane, že si ho začnu uvědomovat a bát se o něj....-) ale je to čistě psychická záležitost...nedávno jsem četl nějakej abstrakt, kde se izotopově značený húlo sledovalo v těle a v mozku se hromadilo pouze v jeho částech, které nemají vliv na základní vegetatitivní funkce (srdce, dýchání)...takže snad by to neměl být problém spíš bych se bál, že by z toho mohla dostat nějakou schýzu a to by pak byly nepříjemný hodiny :-(
Původní příspěvek od CoRRaN Travicka Spise snizuje krevni tlak(srdce bije pomalej nez je normalni),kdezto kava ho zase zvysuje(srdce bije rychlej nez je normalni)...
Nemyslim ze by stim meli byt nejaky problemy,ale odprisahnout ti to nemuzu....
tak ty si to peken pomotal,tlak a pulz je sto a jedno.inac vacsinou to byva tak,ze ked ti klesa tlak,tak ti stupa pulz
inac tu mas nieco o farmakologii kanabisu:
A consistent, prominent, and sudden effect of marijuana is a 20 to 100 percent increase in heart rate lasting up to 2 to 3 hours (Hollister 1986a, 1988a; Jones 1985). After higher smoked or oral doses postural hypotension and associated faintness or dizziness can occur upon standing up from a supine or prone position. Tolerance to these effects appears after only a few days of two to three times per day dosing (Benowitz and Jones 1981; Jones 1985). Typical is a modest increase in supine blood pressure. Cardiac output can increase 30 percent when supine. Peripheral vascular resistance decreases with the greatest drop in resistance in skeletal muscles. Skin temperature drops are large; 4 to 6 degrees centigrade, even after a modest smoked dose and roughly parallel to plasma norepinephrine increases. With a few days of repeated exposure to frequent doses of oral THC or marijuana extract, supine blood pressure falls, the sometimes marked initial orthostatic hypotension disappears, blood volume increases, and heart rate slows (Benowitz and Jones 1981). Thus like other system effects, the intensity and character of many hemodynamic effects of single smoked doses in humans are a function of recent marijuana exposure, dose, and even body position.
o veciach o ktorych nic nevies,hlavne ked sa tykaju zdravia,by si nemal nic pisat.
Původní příspěvek od CAESAR
o veciach o ktorych nic nevies,hlavne ked sa tykaju zdravia,by si nemal nic pisat.
Trochu jsem to poplet jen co je pravda....
Vzpomnel jsem si na fyziku a proudeni tekutin v trubici a poplet jsem to,jelikoz uz je to nejaky ten patek co jsem chodil do skoly.
Takze se hluboce omlouvam a uvadim to na spravnou miru-
Cim vetsi rychlosti prodi krev,tim mensi je tlak a opacne.....
Dekuju panu Cesarovi,ze tak rychle zareagoval uved to na spravnou miru.
Původní příspěvek od Bin chcel by som sa opitat mozem hulit ak mam selest na srdci ?
Radši se zeptej někoho povolaného...
Včera jsme se brutalne zkourili a kamos vytahl meric krevniho tlaku a v docela velke zhulenosti jsem mel 130/80 a tep asi 120...
Původní příspěvek od Bin ked uz by sa hulit nemohlo zo selstou co tak mleko alebo cakes alebo cokolada
Tady vůbec nejde o to v jaké podobě bys to chtěl užívat, tady jde o to, jak působí THC a stav jím vyvolaný na srdce respektive na tvoje srdce s vadou šelesti. Je zkoro jedno jak to užíváš, ve výsledku sež stejně zhulenej, maximálně to nabíhá pomaleji nebo rychleji...
aha no tak ja sa radsej spitam doktora pred uzitim ci mi to moze nejako poskodit teraz hulim tak dutniki a nic nepocitujem este pokial viem pri selsti sa nesmie behat alebo tak a ja mozem robit vsetko naplno niekolko rokov som hral aj hokej naplno venujem sa adrenalinovym sportom cize teoreticky by som si mohol zapalit brko ?
Zdravim
Chcem sa len spytat ze ci fakt na travu este nikto neumrel ? Uz som dlhsiu dobu nehulil a chcel by som s kamaratom nieco zapalit len dnes akosi pocitujem obcas ako keby mi silenjsie sabilo srdce a trochu sa toho obavam .....nemoze sa mi nic stat ?
Podfuk s cholesterolem
Přejmenovala bych to : Mýty a fakta lidské populace
(uvozovky nenacházím ))
23. Září 2009 - 9:23 - IM
Opět jedna teorie plná děr se vyklubala za rozšířenou vírou, že tzv. "špatný cholesterol" (cholesterol LDL) je hlavní příčinou srdečních chorob a že léky snižující jeho hladinu mohou chránit proti osudným infarktům. V historii humánní medicíny neexistují častěji předepisované léky než tzv. "statiny" (inhibitory syntézy kyseliny mevalonové a tím i cholesterolu; používají se jako léčiva pro snižování hladiny cholesterolu a krevních lipoproteinů). V roce 2007 činil celosvětový obrat z jejich prodeje 33 miliard dolarů. Obzvlášť populární jsou v USA, kde je bere na 18 milionů Američanů. Vskutku gigantický kšeft...
Když firma Merck/Schering Plough konečně zveřejnila deprimující výsledky klinických zkoušek s lékem Zetia, cholesterol snižující drogou předepsanou zhruba miliónu lidí, nevycházel lékařský svět z údivu. Primář kardiologického oddělení na Clevelandské klinice Dr. Steven E. Nissen diplomaticky označil zveřejněné výsledky za "šokující". Ukázalo se totiž, že přestože lék snižuje hladinu cholesterolu, studie nevykázala žádné znatelné léčebné výsledky. Toto oznámeni způsobilo, že se někteří lékaři a některé sdělovací prostředky (nezávislé na příjmech z farmaceutické reklamy) konečně pustili do zkoumáni původu všeobecně přijatého názoru, který tvrdí, že "špatný cholesterol" je hlavní příčinou srdečních chorob. V titulním článku Business Week se objevila do té doby naprosto nepřístojná otázka: "Jsou léky proti cholesterolu vůbec k něčemu dobré?"
Předávkovaná Amerika
"Je to tak," říká Dr. Jon Abramson, klinický lektor na Harvardské lékařské fakultě a autor knihy Overdosed America, "statiny sice vykázaly zřetelný prospěch pro skupinu lidí pod 65 let, kteří už prodělali infarkt, nebo ty, kteří trpí cukrovkou, ale nemáme k dispozici žádné studie dokládající, že tyto léky ochrání i pacienty nad 65 let, nebo mladší, kteří zatím cukrovkou nebo zjištěnou srdeční chorobu před fatálním infarktem netrpí. Přesto osm nebo devět miliónů pacientů patřících do této kategorie pravidelně bere tyto léky. To ovšem znamená, že jsou zbytečně vystaveni riziku, které s užíváním statinů souvisí, riziku, jež může zahrnovat prudké bolesti svalů, ztrátu paměti a sexuální dysfunkci." Nakonec, a to je přímo omračující, se ukazuje, že nemáme žádný jednoznačný důkaz toho, že statiny snižováním hladin cholesterolu vůbec nějak pomáhají první skupině. Je sice pravdou, že se jim daří snížit cholesterol, ale mnozí výzkumníci už vůbec nejsou přesvědčeni, že by to pacientům pomáhalo vyhnout se dalšímu infarktu. Nyní se jeví jako pravděpodobnější, že statiny pouze redukují záněty. Jinými slovy, tyto velmi drahé léky, jak se zdá, účinkují jako prostý aspirin.
Pod diktátem vědy
Někteří lékaři mnohokrát zpochybnili souvislost mezi vysokým cholesterolem a onemocněním srdce už v minulosti. Konec konců, jak řekl Dr. Ronald M. Krauss, vedoucí výzkumu aterosklerózy no Oakland Research Instítute: "Když se díváte na pacienty se srdeční chorobou, jejích cholesterolové hladiny nejsou zase tak o moc vyšší než u lidí bez srdečních chorob... Porovnejme si například některé země. Španělé mají hladiny LDL podobné jako Američané, ale méně než polovinu případů srdečních chorob. Švýcaři mají hladiny cholesterolu v průměru dokonce vyšší, ale i tam je srdečních chorob méně. Naproti tomu australští domorodci, kteří mají nízký cholesterol, srdečními chorobami velmi trpí." Proč jsme tedy všichni tak přesvědčeni, že LDL cholesterol vede k fatálním infarktům? Pravdou je, že si tím vůbec nejsme až tak "naprosto" jistí. V lékařské profesi, zejména v Británii, byli vždy skeptici. Zato všichni velcí guru kardiologie v USA, soustředění kolem American Heart Association a College of Cardiologist, s historkou o cholesterolu od počátku souhlasili a trvali na ní jako na faktu tak dlouho, až se z ní nakonec stalo dogma.
Věda nebo byznys?
Jak nedávno špičkoval spisovatel Gary Taubes v New York Times: "Představa, že cholesterol hraje klíčovou roli u srdečních chorob, je do myšlení moderních lékařů tak zažraná, že už se nepovažuje za diskutovatelnou." Taubes, jehož práce se objevila v American Science Writing, Magazínu Science a New York Times Magazine, to vysvětluje takto: "lékařské autority k cholesterolové hypotéze vždy přistupovaly jako k otázce veřejného zdraví, a ne jako k vědeckému problému. Opakovaně trvaly na tom, že by neměla být zpochybňována. Že infarkty každoročně zabíjejí stovky tisíc Američanů a statinová terapie může zachránit životy, a že by skepticizmus mohl být chápán jako důvod ke zpožděné léčbě. Proto věřte našim předpokladům, necháme lidi změnit stravu a vsadíme ty s vysokým rizikem na statiny a další cholesterol omezující drogy." Taubes poukazuje na to, že věci měly podle vědeckých měřítek běžet úplně jinak "Věda doporučuje odlišný přístup: rigorózní test hypotézy a zjistit, zda vydrží. Ale když se podíváme na cholesterolovou teorii, zjistíme, že to se nikdy nestalo." Kampak s vědou na byznysmeny...
Framinghamova studie
Pohlédneme-li zpátky do roku 1950, pochopíme, jak k tomu všemu došlo. Na počátku druhé poloviny dvacátého století byli zdravotničtí experti vyvedeni z míry prudkým přírůstkem infarktů. Záznamy z přelomu století ukazují, že srdeční choroby se na všech úmrtích nepodílely více než deseti procenty - mnohem více lidí umíralo na zápal plic, nebo tuberkulózu. Avšak od roku 1950 se čelnou příčinou úmrtnosti staly koronární srdeční choroby (CHD), které se ve Spojených státech podílely na všech úmrtích více než třiceti procenty. Selský rozum prý říká, že kvůli dokonalejšímu zdravotnictví a novým lékům podléhalo méně lidí infekčním onemocněním. Ti předtím prostě nežili dost dlouho, aby nakonec mohli zemřít na infarkt. Toto vysvětlení se však mnohým kupodivu nezdálo dostatečné. A tak v roce 1949 předložil National Heart Institute výzkumný protokol pro Framinghamovu studii. Výzkum započatý v roce 1960 se zabývá faktory vedoucími ke kardiovaskulárním chorobám (CYD) a začal s těmito hypotézami:
• CVD přibývá s věkem. Vyskytují se dříve a častěji u mužů
• U osob se zvýšeným krevním tlakem se CYD objevují ve větší míře než u těch, které nejsou hypertenzní
• Se zvýšeným rizikem CVD je spojená vyšší hladina krevního cholesterolu
• Kouření tabáku má spojitost se zvýšeným výskytem CVD
• Návyk no alkohol má souvislost se zvýšeným výskytem CYD
• Zvýšená fyZická aktivita souvisí s omezením vývoje CVD
• Zvýšená činnost štítné žlázy má spojitost se snížením výskytu CVD
• Vysoká hladina krevního hemoglobinu nebo hematokritu souvisí s přírůstkem CYD
• Nárůst tělesné váhy činí náchylným k CVD
• Lidé s cukrovkou mají zvýšené riziko vývoje CVD
• Vyšší výskyt CYD je u lidí trpících dnou.
Překvapivé výsledky
K tomuto seznamu později přibyly další faktory, včetně HDL a LDL frakcí lipidů. Framinghomova studie nakonec dospěla k závěru, že vyšší celkové hladiny cholesterolu významněji souvisí se zvýšeným rizikem úmrtí na koronární srdeční chorobu pouze u sledovaných jedinců přes 60 let. Přesto se dnes exponovaní lidé mnohem nižšího věku pravidelně preparuji statiny, samozřejmě s laskavým přispěním prodavačů v bílých pláštích, protože drogy na této bázi jsou jen na předpis. Nehledě na to, že léčba vedlejších účinků, jež statiny způsobují, také není kšeft k zahození... Dokument "Historie jiných drogových válek", prezentovaný na zdravotnické konferenci ve Vancouveru v roce 1999 zdůrazňuje:
"Framinghamova studie ve skutečnosti zjistila spojitost mezí krevním cholesterolem a koronárními srdečními chorobami jen u mladých mužů a mužů středního věku. U žen či lidí pokročilejšího věku nebyla nalezena žádná spojitost, i když se většina případů srdečního onemocnění vyskytuje u posledně zmíněné skupiny."
Dobrý zákazník se denně vrací
Jak poznamenává kanadská zpráva "Evidence for Caution" z roku 2007: "Ačkoli se mnohé další faktory zkoumané Framinghamovou studií - včetně nedostatku fyzické aktivity, obezity, stresu, kouření a alkoholizmu, ukázaly jako velmi důležité, přesto se těžiště z různých důvodů přesunulo na cholesterol, který se tak stal nejvýznamnějším a nejobávanějším rizikovým faktorem pro ženy i muže - možná proto, že je nejsnadněji přizpůsobitelný. Naproti tomu, žádné pilulky pro účinky znečišťování ovzduší, jež reprezentují podstatně vyšší riziko srdečních chorob zejména pro ženy, neexistují." Tak začalo to, co zpráva nazývá „cholesterizací" kardiovaskulárních chorob, to znamená důraz přenesený na jediný a zjevně méně Významný rizikový faktor. Firmy a instituce tvrdící, že jim jde o zdraví veřejnosti mají totiž v první řadě na mysli své vlastní finanční zdraví. Ostatně, proč by se ve společnosti zaměřené na zisk a hospodářský růst někdo staral o naše zdraví, kdyby mu to nevynášelo?
Svět moderního zdravotnictví není doménou lékařů, nucených žebrat o poplatky. Je to svět výrobců o tisíce procent předražených drog, svět manipulátorů tendencí vedoucích k jejich nevázanému prodeji a svět "nemocenských pokladen", které v roli pijavic pod ochranou tendenčních zákonů nemilosrdně vysávají celé národy. A chtějí stále víc; miliardy a miliardy. Neléčí, jen udržují stav, podobně jako síť benzínových pump, jejíž majitelé dobře vědí, že dobrý zákazník je ten, který se denně vrací pro své kapky.
Slovo "pacient“ ve skutečnosti znamená „trpělivý“. Jak dlouho ještě budeme "pacient", než pro tento zdravotní systém opět začneme být svéprávnými, byť i nemocnými lidmi?
Zdroj: Podle WM magazínu (05/2008)
zdarec..
Chválím tě země má, tvůj žár i mráz, tvá tráva zelená, dál vábí nás
Původní příspěvek od Divoženka Nevím kam s tím, ale ráda bych s tím někam,...
Podfuk s cholesterolem
Přejmenovala bych to : Mýty a fakta lidské populace
(uvozovky nenacházím ))
23. Září 2009 - 9:23 - IM
Opět jedna teorie plná děr se vyklubala za rozšířenou vírou, že tzv. "špatný cholesterol" (cholesterol LDL) je hlavní příčinou srdečních chorob a že léky snižující jeho hladinu mohou chránit proti osudným infarktům. V historii humánní medicíny neexistují častěji předepisované léky než tzv. "statiny" (inhibitory syntézy kyseliny mevalonové a tím i cholesterolu; používají se jako léčiva pro snižování hladiny cholesterolu a krevních lipoproteinů). V roce 2007 činil celosvětový obrat z jejich prodeje 33 miliard dolarů. Obzvlášť populární jsou v USA, kde je bere na 18 milionů Američanů. Vskutku gigantický kšeft...
Když firma Merck/Schering Plough konečně zveřejnila deprimující výsledky klinických zkoušek s lékem Zetia, cholesterol snižující drogou předepsanou zhruba miliónu lidí, nevycházel lékařský svět z údivu. Primář kardiologického oddělení na Clevelandské klinice Dr. Steven E. Nissen diplomaticky označil zveřejněné výsledky za "šokující". Ukázalo se totiž, že přestože lék snižuje hladinu cholesterolu, studie nevykázala žádné znatelné léčebné výsledky. Toto oznámeni způsobilo, že se někteří lékaři a některé sdělovací prostředky (nezávislé na příjmech z farmaceutické reklamy) konečně pustili do zkoumáni původu všeobecně přijatého názoru, který tvrdí, že "špatný cholesterol" je hlavní příčinou srdečních chorob. V titulním článku Business Week se objevila do té doby naprosto nepřístojná otázka: "Jsou léky proti cholesterolu vůbec k něčemu dobré?"
Předávkovaná Amerika
"Je to tak," říká Dr. Jon Abramson, klinický lektor na Harvardské lékařské fakultě a autor knihy Overdosed America, "statiny sice vykázaly zřetelný prospěch pro skupinu lidí pod 65 let, kteří už prodělali infarkt, nebo ty, kteří trpí cukrovkou, ale nemáme k dispozici žádné studie dokládající, že tyto léky ochrání i pacienty nad 65 let, nebo mladší, kteří zatím cukrovkou nebo zjištěnou srdeční chorobu před fatálním infarktem netrpí. Přesto osm nebo devět miliónů pacientů patřících do této kategorie pravidelně bere tyto léky. To ovšem znamená, že jsou zbytečně vystaveni riziku, které s užíváním statinů souvisí, riziku, jež může zahrnovat prudké bolesti svalů, ztrátu paměti a sexuální dysfunkci." Nakonec, a to je přímo omračující, se ukazuje, že nemáme žádný jednoznačný důkaz toho, že statiny snižováním hladin cholesterolu vůbec nějak pomáhají první skupině. Je sice pravdou, že se jim daří snížit cholesterol, ale mnozí výzkumníci už vůbec nejsou přesvědčeni, že by to pacientům pomáhalo vyhnout se dalšímu infarktu. Nyní se jeví jako pravděpodobnější, že statiny pouze redukují záněty. Jinými slovy, tyto velmi drahé léky, jak se zdá, účinkují jako prostý aspirin.
Pod diktátem vědy
Někteří lékaři mnohokrát zpochybnili souvislost mezi vysokým cholesterolem a onemocněním srdce už v minulosti. Konec konců, jak řekl Dr. Ronald M. Krauss, vedoucí výzkumu aterosklerózy no Oakland Research Instítute: "Když se díváte na pacienty se srdeční chorobou, jejích cholesterolové hladiny nejsou zase tak o moc vyšší než u lidí bez srdečních chorob... Porovnejme si například některé země. Španělé mají hladiny LDL podobné jako Američané, ale méně než polovinu případů srdečních chorob. Švýcaři mají hladiny cholesterolu v průměru dokonce vyšší, ale i tam je srdečních chorob méně. Naproti tomu australští domorodci, kteří mají nízký cholesterol, srdečními chorobami velmi trpí." Proč jsme tedy všichni tak přesvědčeni, že LDL cholesterol vede k fatálním infarktům? Pravdou je, že si tím vůbec nejsme až tak "naprosto" jistí. V lékařské profesi, zejména v Británii, byli vždy skeptici. Zato všichni velcí guru kardiologie v USA, soustředění kolem American Heart Association a College of Cardiologist, s historkou o cholesterolu od počátku souhlasili a trvali na ní jako na faktu tak dlouho, až se z ní nakonec stalo dogma.
Věda nebo byznys?
Jak nedávno špičkoval spisovatel Gary Taubes v New York Times: "Představa, že cholesterol hraje klíčovou roli u srdečních chorob, je do myšlení moderních lékařů tak zažraná, že už se nepovažuje za diskutovatelnou." Taubes, jehož práce se objevila v American Science Writing, Magazínu Science a New York Times Magazine, to vysvětluje takto: "lékařské autority k cholesterolové hypotéze vždy přistupovaly jako k otázce veřejného zdraví, a ne jako k vědeckému problému. Opakovaně trvaly na tom, že by neměla být zpochybňována. Že infarkty každoročně zabíjejí stovky tisíc Američanů a statinová terapie může zachránit životy, a že by skepticizmus mohl být chápán jako důvod ke zpožděné léčbě. Proto věřte našim předpokladům, necháme lidi změnit stravu a vsadíme ty s vysokým rizikem na statiny a další cholesterol omezující drogy." Taubes poukazuje na to, že věci měly podle vědeckých měřítek běžet úplně jinak "Věda doporučuje odlišný přístup: rigorózní test hypotézy a zjistit, zda vydrží. Ale když se podíváme na cholesterolovou teorii, zjistíme, že to se nikdy nestalo." Kampak s vědou na byznysmeny...
Framinghamova studie
Pohlédneme-li zpátky do roku 1950, pochopíme, jak k tomu všemu došlo. Na počátku druhé poloviny dvacátého století byli zdravotničtí experti vyvedeni z míry prudkým přírůstkem infarktů. Záznamy z přelomu století ukazují, že srdeční choroby se na všech úmrtích nepodílely více než deseti procenty - mnohem více lidí umíralo na zápal plic, nebo tuberkulózu. Avšak od roku 1950 se čelnou příčinou úmrtnosti staly koronární srdeční choroby (CHD), které se ve Spojených státech podílely na všech úmrtích více než třiceti procenty. Selský rozum prý říká, že kvůli dokonalejšímu zdravotnictví a novým lékům podléhalo méně lidí infekčním onemocněním. Ti předtím prostě nežili dost dlouho, aby nakonec mohli zemřít na infarkt. Toto vysvětlení se však mnohým kupodivu nezdálo dostatečné. A tak v roce 1949 předložil National Heart Institute výzkumný protokol pro Framinghamovu studii. Výzkum započatý v roce 1960 se zabývá faktory vedoucími ke kardiovaskulárním chorobám (CYD) a začal s těmito hypotézami:
• CVD přibývá s věkem. Vyskytují se dříve a častěji u mužů
• U osob se zvýšeným krevním tlakem se CYD objevují ve větší míře než u těch, které nejsou hypertenzní
• Se zvýšeným rizikem CVD je spojená vyšší hladina krevního cholesterolu
• Kouření tabáku má spojitost se zvýšeným výskytem CVD
• Návyk no alkohol má souvislost se zvýšeným výskytem CYD
• Zvýšená fyZická aktivita souvisí s omezením vývoje CVD
• Zvýšená činnost štítné žlázy má spojitost se snížením výskytu CVD
• Vysoká hladina krevního hemoglobinu nebo hematokritu souvisí s přírůstkem CYD
• Nárůst tělesné váhy činí náchylným k CVD
• Lidé s cukrovkou mají zvýšené riziko vývoje CVD
• Vyšší výskyt CYD je u lidí trpících dnou.
Překvapivé výsledky
K tomuto seznamu později přibyly další faktory, včetně HDL a LDL frakcí lipidů. Framinghomova studie nakonec dospěla k závěru, že vyšší celkové hladiny cholesterolu významněji souvisí se zvýšeným rizikem úmrtí na koronární srdeční chorobu pouze u sledovaných jedinců přes 60 let. Přesto se dnes exponovaní lidé mnohem nižšího věku pravidelně preparuji statiny, samozřejmě s laskavým přispěním prodavačů v bílých pláštích, protože drogy na této bázi jsou jen na předpis. Nehledě na to, že léčba vedlejších účinků, jež statiny způsobují, také není kšeft k zahození... Dokument "Historie jiných drogových válek", prezentovaný na zdravotnické konferenci ve Vancouveru v roce 1999 zdůrazňuje:
"Framinghamova studie ve skutečnosti zjistila spojitost mezí krevním cholesterolem a koronárními srdečními chorobami jen u mladých mužů a mužů středního věku. U žen či lidí pokročilejšího věku nebyla nalezena žádná spojitost, i když se většina případů srdečního onemocnění vyskytuje u posledně zmíněné skupiny."
Dobrý zákazník se denně vrací
Jak poznamenává kanadská zpráva "Evidence for Caution" z roku 2007: "Ačkoli se mnohé další faktory zkoumané Framinghamovou studií - včetně nedostatku fyzické aktivity, obezity, stresu, kouření a alkoholizmu, ukázaly jako velmi důležité, přesto se těžiště z různých důvodů přesunulo na cholesterol, který se tak stal nejvýznamnějším a nejobávanějším rizikovým faktorem pro ženy i muže - možná proto, že je nejsnadněji přizpůsobitelný. Naproti tomu, žádné pilulky pro účinky znečišťování ovzduší, jež reprezentují podstatně vyšší riziko srdečních chorob zejména pro ženy, neexistují." Tak začalo to, co zpráva nazývá „cholesterizací" kardiovaskulárních chorob, to znamená důraz přenesený na jediný a zjevně méně Významný rizikový faktor. Firmy a instituce tvrdící, že jim jde o zdraví veřejnosti mají totiž v první řadě na mysli své vlastní finanční zdraví. Ostatně, proč by se ve společnosti zaměřené na zisk a hospodářský růst někdo staral o naše zdraví, kdyby mu to nevynášelo?
Svět moderního zdravotnictví není doménou lékařů, nucených žebrat o poplatky. Je to svět výrobců o tisíce procent předražených drog, svět manipulátorů tendencí vedoucích k jejich nevázanému prodeji a svět "nemocenských pokladen", které v roli pijavic pod ochranou tendenčních zákonů nemilosrdně vysávají celé národy. A chtějí stále víc; miliardy a miliardy. Neléčí, jen udržují stav, podobně jako síť benzínových pump, jejíž majitelé dobře vědí, že dobrý zákazník je ten, který se denně vrací pro své kapky.
Slovo "pacient“ ve skutečnosti znamená „trpělivý“. Jak dlouho ještě budeme "pacient", než pro tento zdravotní systém opět začneme být svéprávnými, byť i nemocnými lidmi?
Zdroj: Podle WM magazínu (05/2008)
zdarec..
De oto ze sam cholesterol nemuze zvusobyt kardiovaskularni nemoci, de o to ze LDL frakce je mnohem oxidacne labilnejsi nez HDL a prave tyhle oxidovane LDL frakce jsou reaktivni a v cevach zusobuji zanety a pak imunitni system rychle krevni desticky a pak se to ucpe a zdarec...to znamena muzes zrad dene kybl sadla s mrkvi a si v klidu ale pokud si das kybl sadla a sezeres grilovanou mrkvu tak mas 1000* vetsi sanci ze ten chlesterol z oxiduje..a pak vetsi riziku. pokusim se najit schema
Zdravím mám úplně stejné potíže,hulil jsem asi 4rokydocela pecky a všechno bylo v pohodě až najednou rok zpátky jsem po zahulení dostal fakt mastný srdeční záchvat,jel jsem do nemocnice a tam mi naměřily tlak 180/120 což je maras,dali mi práškya poslali mě domů(asi po hodině co se to uklidnilo)no ale od té doby mám rychlejší puls ikdyž si nezahulím ,někdy tak co 2 dny mě to přepadne.beru už asi rok EGILOG,který zpomaluje srdeční činnost takže se to dá,mám srdce vyšetřené na všechny možné věci a doktoři říkají že je zdravé.Mám hrozně rád hulení a proto se nemůžu smířit s tm že musím přestat protože po zahulení se mi to srdce rozjede jak sviňa,jak si dá ten egilog tak to po půl hodce přestane,ale to už je stav skoro pryč takže z toho nemám nic.Vždycky to začíná rím že cítím že mám tělo v tlaku jak cip,že se ani nemůžu ohnout k zemi. Nezažívá někdo náhodou to samé,že by mi poradil co s tím dělat?
Původní příspěvek od Lump Zdravím mám úplně stejné potíže,hulil jsem asi 4rokydocela pecky a všechno bylo v pohodě až najednou rok zpátky jsem po zahulení dostal fakt mastný srdeční záchvat,jel jsem do nemocnice a tam mi naměřily tlak 180/120 což je maras,dali mi práškya poslali mě domů(asi po hodině co se to uklidnilo)no ale od té doby mám rychlejší puls ikdyž si nezahulím ,někdy tak co 2 dny mě to přepadne.beru už asi rok EGILOG,který zpomaluje srdeční činnost takže se to dá,mám srdce vyšetřené na všechny možné věci a doktoři říkají že je zdravé.Mám hrozně rád hulení a proto se nemůžu smířit s tm že musím přestat protože po zahulení se mi to srdce rozjede jak sviňa,jak si dá ten egilog tak to po půl hodce přestane,ale to už je stav skoro pryč takže z toho nemám nic.Vždycky to začíná rím že cítím že mám tělo v tlaku jak cip,že se ani nemůžu ohnout k zemi. Nezažívá někdo náhodou to samé,že by mi poradil co s tím dělat?
Ahoj,
možná bych hledal problém v samotném kouření. Když píšeš, že 4 roky klid a zničeho nic se objevily problémy. Může na to mít vliv i psychika. I vrozená vada, která se projeví až časem nebo lépe ten problém musí něco vyvolat a zřejmě to bylo ono osudné hulení. Je těžký takhle něco stanovit.
Známej měl obdobný problém, nic mu ovšem nenašli. Nasadili mu prášky na snížení tlaku. On je ale nebral. Když se stav nelepšil poslali ho díky privilégiím vejš, na kompletní vyšetření (po roce) Kde mu našli vrozenou vadu na srdci, jedna malá žilka navíc. Odoperovali a byl klid. Kdyby bral prášky, nesmí s nima přestat a užívat celý život.
Něco málo k výtažku z konopí. Po jeho požití se může projevit tachykardie, vyšší tepová frekvence. Po třech dnech pravidelného uživání se uklidní do normálu.
Závěrem: Máš zřejmě nějakou "vrozenou" vadu, kterou nastartovalo kouření konopí. Radil bych vysadit na pár měsíců hulení ze svýho jídelníčku...
08-07-2006 v 21:22 PM
lol 
