breeder
Grower Team
Registrován: Feb 2001
Příspěvků: 1611 
|
 monitoring médií k 16.03.2004 |
Příspěvek č. 1 |
Praha 7 nechce happening za legalizaci drog, ale nemůže nic dělat
Zpravodajství ČTK | 15.3.2004 | 14:57 | rubrika: Politika - Praha, Středočes. kraj, ČR | autor: HAN
PRAHA 15. března (ČTK) - Rada Prahy 7 jednoznačně nesouhlasí s konáním happeningu Million Marijuana March - Praha 2004, který uspořádá 1. května na Letenské pláni Občanské sdružení za legální konopí. Zamítavé stanovisko městské části ale nemůže akci zabránit. Organizátoři splnili povinnost a pořádání happeningu včas nahlásili. Letenská pláň je navíc majetkem hlavního města.
Starostka Prahy 7 Ivana Kučerová se alespoň pokusí jednat se státní i městskou policií o tom, že by na průběh akce dohlíželo více hlídek, informovala dnes ČTK mluvčí Prahy 7 Helena Šmídová.
Anketa na webových stránkách sedmé městské části dokládá, že happening se nelíbí ani mnoha obyvatelům. Pro pořádání akce hlasovalo 29 procent a proti 41 procent. Zhruba 27 procent se přihlásilo k odpovědi "nevím, protože nevím, o co jde".
"Happening je aktivita, která není shodná s programovým prohlášením rady městské části, s národní strategií protidrogové politiky na období 2001 až 2004 a se strategií protidrogové politiky hlavního města. Navíc jsme úřad, a jako takový musíme dodržovat dané zákony a předpisy," uvedla protidrogová koordinátorka Radka Bartošová.
Pořádání či podpora podobných akcí se podle ní neslučuje ani se snahou Prahy 7 snižovat počet uživatelů drog, a to hlavně mezi mladistvými. Během loňského happeningu se po Letné potulovaly stovky mladých lidí pod vlivem alkoholu a jiných drog a lze předpokládat, že podobné to bude i letos, dodala.
Volání po legalizaci konopí, nesouhlas se současným přístupem státu k drogám a klidný průběh spojovaly happeningy, které se loni počátkem května uskutečnily na několika místech republiky. Zdaleka nejvíc lidí se shromáždilo v Praze na Letné.
han kar
________________________________________________________________________
Kuřáci marihuany míří na Letnou
Mladá fronta DNES | 16.3.2004 | rubrika: Praha | strana: 1 | autor: (ČTK)
Letná - Letos by se měl opět konat happening za legalizaci marihuany. Pod názvem Million Marijuana March - Praha 2004 ji chce prvního května na Letenské pláni pořádat Občanské sdružení za legální konopí.
Radnice sedmé městské části s akcí jednoznačně nesouhlasí, její zamítavé stanovisko však nemůže happeningu zabránit. Organizátoři splnili povinnost a pořádání akce včas nahlásili. Letenská pláň je navíc majetkem hlavního města.
Starostka Prahy 7 Ivana Kučerová se alespoň pokusí jednat se státní i městskou policií o tom, že by na průběh akce dohlíželo více hlídek, informovala mluvčí zdejší radnice Helena Šmídová.
Pořádání či podpora podobných akcí se podle protidrogové koordinátorky Radky Bartošové neslučuje se snahou Prahy 7 snižovat počet uživatelů drog, a to hlavně mezi mladistvými.
"Během loňského happeningu se po Letné potulovaly stovky mladých lidí pod vlivem alkoholu a jiných drog a lze předpokládat, že podobné to bude i letos," dodala Bartošová.
Podle dosavadních výsledků ankety na webových stránkách sedmé městské části vyplývá, že se happening nelíbí ani mnoha obyvatelům.
________________________________________________________________________
Gymnazisté mají rádi lehké drogy
Frekvence 1 | 15.3.2004 | 07:00 | pořad: Zprávy
František TLAPÁK, moderátor
--------------------
Každý druhý gymnazista u nás pije alkohol a kouří tabák a marihuanu. Naopak s tvrdými drogami experimentovat gymnazisté odmítají. Ukazuje to celorepublikový průzkum Mladé fronty DNES. Tři čtvrtiny gymnazistů si myslí, že by se užívání hašiše a marihuany nemělo trestat.
________________________________________________________________________
Drogy se šíří z velkých měst už také na venkov
Mladá fronta DNES | 16.3.2004 | rubrika: Střední Morava | strana: 1 | autor: (šot)
Téma
Střední Morava - Doby, kdy drogy byly téměř výhradně problémem velkých měst, jsou pryč. V regionu se mezi místy s největším počtem narkomanů objevují vedle Olomouce nebo Přerova i Hranice, Kojetín, Litovel nebo Uničov.
Protidrogoví koordinátoři už znají případy i odlehlých vesnic, kde je počet narkomanů procentuálně vyšší než v kterémkoli městě. „Většinou tam drogy někdo vyrábí a distribuuje,“ tvrdí Bohuslav Rybníček z hranického Kontaktního a krizového centra Kappa.
I mladí lidé, kteří drogy neberou, tvrdí, že by je bez potíží dokázali sehnat. „Snižuje se i hranice prvního užití tvrdé drogy, a to mnohdy i pod patnáct let,“ říká Rybníček. „Občas to bývá z nudy, ale nejčastěji je to způsobeno výchovou,“ dodává.
Lidí, kteří pravidelně užívají drogy včetně takzvaných tvrdých narkotik, v Olomouckém kraji přibývá. Nejvíce se mezi nimi šíří pervitin, marihuana a heroin. K novinkám patří opium a bez „taneční drogy“ extáze se zase neobejde žádná technoparty.
________________________________________________________________________
Hranice - jedna z bašt narkomanů
Mladá fronta DNES | 16.3.2004 | rubrika: Střední Morava | strana: 3 | autor: ROMAN HELCL
Téma
Hranice - Dvacetitisícové město Hranice je jedním z těch, které v kraji citelně tíží drogy. Uživatelů pervitinu přibývá, klesá i věk prvního užití drogy. Podle vedoucího hranické pobočky Kontaktního a krizového centra Kappa Bohuslava Rybníčka jde často o děti, kterým ještě nebylo patnáct let.
* Je to v Hranicích opravdu tak vážné, jak se říká?
Nelze kategoricky říct, které město je na tom nejhůř. Nárůst uživatelů, především pervitinu, zaznamenáváme na celém Přerovsku, kde máme kontakt asi se šesti stovkami uživatelů. Z toho dvě stovky jsou v Hranicích. Domníváme se, že je to asi 25 procent všech narkomanů.
* Jaké drogy jsou zde nejrozšířenější?
U mladší generace je to určitě marihuana. Z tvrdých drog pervitin. Sezonně pak přírodní drogy.
* Kolik let je průměrnému narkomanovi?
Průměrná hranice se drží kolem dvaceti let, přichází však stále více mladších.
* Co nejčastěji radíte rodičům?
Záleží na tom, proč a jak dlouho dítě drogy bere. S někým stačí promluvit, případně nabídnout jiné trávení volného času. Někdy je užívání drog vzdorem, který má vyprovokovat v rodičích pozornost. Každá rodina je ale jedinečná.
* Mnoho lidí tvrdí, že výměna stříkaček je jen podporování feťáků...
Je to především ochrana společnosti a v druhé řadě i ochrana uživatele. Je dobré, když použité stříkačky jsou bezpečně zlikvidovány a nikoho neohrožují. Je skvělé, když člověk, který chce přestat brát drogy, není smrtelně nemocný a nemá před sebou posledních pár let života. To motivaci ke změně stylu života snižuje.
* Někteří narkomani tvrdí, že začali brát drogy proto, že v Hranicích neměli co jiného dělat...
Tento názor je v Hranicích rozšířený, může však platit pro téměř všechny vesnice v regionu. Je pravda, že nuda je pro mladé lidi často důvod, proč začnou zkoušet drogy. Ale to, že v Hranicích něco chybí, neznamená, že se nedá zajet do Přerova či Olomouce a spojit to třeba s výletem.
________________________________________________________________________
Sehnat drogy je v kraji hračka
Mladá fronta DNES | 16.3.2004 | rubrika: Střední Morava | strana: 3 | autor: JAKUB ŠTOS
Téma
Když jednoho dealera zatknou, přijdou na jeho místo dva jiní, tvrdí bývalý narkoman
Střední Morava - Kdo chce drogy, tak je bez potíží sežene. Nejvíc je mezi místními narkomany rozšířený pervitin, marihuana a heroin. Koupit se dá ale prakticky cokoliv.
"Každý narkoman zná třeba i desítky dealerů. Drogu jsem mohl sehnat za deset minut, stačil jeden telefonát," vzpomíná na pervitinové období bývalý narkoman z Olomouce, který si nechává říkat Michal. "Extázi seženeš v každém olomouckém klubu. Jediná technoparty se bez ní neobejde. Stačí přijít a někoho se zeptat. Maximálně na třetí pokus trefíš na někoho, kdo dealera zná, a ten už tě pošle," vypráví mladík. "Koupit se dá všechno, ale sehnat třeba kokain už je o něco složitější," dodává.
Podle hygieničky Hany Landecké z Krajské hygienické stanice v Olomouci je mezi narkomany v kraji nejrozšířenější pervitin a marihuana. "Na třetí místo se dostal heroin a stále častěji se objevuje i surové opium, které v minulosti nebylo běžně k dostání," uvádí hygienička.
V průzkumu, který provedla MF DNES mezi studenty tří gymnázií v Olomouckém kraji, mladí lidé nejčastěji uváděli, že zkušenosti s nejtvrdšími drogami nemají, ale na druhou stranu jich velká část odpověděla, že by drogy zřejmě dokázala bez problémů sehnat. "Dostat se k drogám není vůbec problém. Většinou to jde po kamarádské linii," potvrzuje vedoucí hranické pobočky Kontaktního a krizového centra Kappa Bohuslav Rybníček.
"Podle poznatků příslušníků skupiny zaměřené na potírání drog nepůsobí v našem regionu rozsáhlé organizované skupiny. Nejrozšířenější drogu pervitin většinou vyrábějí přímo lidé, kteří ji pak prodávají, a jde až na výjimky o jednotlivce.
Například extáze se však většinou dováží odjinud," řekla mluvčí olomoucké policie Marta Vlachová.
Odborníci i mladí lidé, kteří odpovídali v průzkumu, se shodují, že drog je na "trhu" dostatek. Podle policie to však v nejbližší době nebude platit například na Přerovsku, kde se detektivům nedávno podařilo rozprášit několik skupin výrobců a distributorů drog. Policie zlikvidovala tři pervitinové varny a zatkla několik lidí. Bývalý narkoman Michal ale tvrdí, že tohle vakuum na drogovém trhu obvykle nevydrží dlouho. "Vždycky, když policie jednoho chytila, na jeho místě byli okamžitě dva další. Jedou v tom obrovské peníze. Těch, kdo se k prodávání nechají zlákat, jsou spousty," dodává Michal.
Drogy lákají nezaměstnané
Dealeři i narkomani mají podle expertů jedno společné - všichni jsou až na naprosté výjimky nezaměstnaní. Z dealerů zatčených a odsouzených v regionu za několik posledních let nepracoval ani jeden. A není se co divit. Například dealer nedávno odsouzený olomouckým soudem vydělával prodejem pervitinu desetitisíce korun. Bez práce však byli až na naprosté výjimky i jeho zákazníci. Mladí narkomani, kteří se mimo jiné před soudem do posledního zapřísahali, že už v drogách "nejedou", si pervitin kupovali i několikrát týdně. Za kapesné od rodičů a podporu v nezaměstnanosti. Právě mezi drogami a nezaměstnaností existuje určitá spojitost. "Je to určitě jeden z faktorů, který ke zvyšovaní počtu narkomanů přispívá. Ale musíme si uvědomit, že uživatelů drog přibývá i mezi dětmi do patnácti let a ty mezi nezaměstnané nemůžeme počítat, i když se tím na dráhu nezaměstnaného dopředu připravují," říká odborník na protidrogovou prevenci Bohuslav Rybníček.
Ceny drog
pervitin 600 - 1300
extáze 150 - 500
hašiš 200 - 500
heroin 800 - 1500
kokain 1500 - 3000
LSD 70 - 300
marihuana 30 - 300
"scunk" 200 - 300
metamfetamin 500 - 2000
(ceny jsou v Kč/gram)
Zdroj: Národní protidrogová centrála
________________________________________________________________________
Drogy a romantický svět lidovců
Mladá fronta DNES | 16.3.2004 | rubrika: Názory | strana: 8 | autor: TOMÁŠ ZÁBRANSKÝ, Autor je lékař a epidemiolog
Hyde Park
Jak vidí boj proti drogám...
Tomáš Zábranský
O drogách si lidovci píší, co jim slina na jazyk přinese. Nekvalifikovaně.
V české vládní koalici to prý vře. Lidovci vyhlásili "válku drogám" - a vicepremiér Mareš údajně "zareagoval návrhem na změkčení trestů pro kuřáky a samozásobitele marihuany". Ve skutečnosti je všechno - jako obvykle - jinak.
Svět kovbojů
Nejde o střet dvou názorů - ve skutečnosti jsme pozorovateli míjení se dvou světů, které se střetnout nemohou; neprotínají se totiž ani v jediném bodě. Jeden svět je plný barvotiskové kovbojské romantiky, ten druhý je všední jako pondělí. Není pochyb o tom, ve kterém z těch dvou světů se žije lépe. Lidovecký romantický svět je zalidněn ostrými hochy, kteří nejdříve střílejí a až pak se ptají. V reálném - odpovědném - světě se naopak musíte ptát po příčinách a následcích pořád. Takovou změkčilostí však ostří hoši opovrhují.
V romantickém světě píšete, co vám slina na jazyk přinese. Třeba: "Stoupá pouliční drogová kriminalita stejně jako drogová kriminalita na školách." Zní to tak dramaticky... Máte to čím doložit? Kampak na nás, holenku, v lidoveckém světě jsou otázky zakázány. V reálném světě se ví, že pouliční drogová kriminalita klesá a "drogová kriminalita na školách" neexistuje - a neexistují o ní ani žádná data. Nuda. V lidoveckém světě v náhlém záchvatu vyvrhnete na papír tvrzení: "Počet drogově závislých stoupá." Co že je zdrojem takové závažné informace? Ech - kdopak jsi, že se ptáš?
V reálném světě dojdete nudnou a pracnou analýzou vědeckých dat z nezávislých zdrojů k závěru, že v České republice počet drogově závislých na ulici i v léčbě výrazně klesá, že se zvýšil počet těch, kteří jednorázově vyzkoušeli marihuanu, u níž v drtivé většině případů závislost
nevzniká. Jenže kampak s takhle jemnými rozdíly na lidovce. Kdo v jejich světě se zlem zaexperimentoval, propadl katovi hrdlem.
A kdyby to ani v romantickém světě nestačilo, zkusíte něco okopírovat od amerických kolegů. Třeba: "Kdo se ptá, podporuje drogy a s nimi světový terorismus."
Ve všedním světě mají americké obavy kořeny v realitě: čistý heroin či kokain je desetkrát až stokrát dražší než stejná hmotnost ryzího zlata, a tak se jejich pašování stalo bezpečným zdrojem peněz pro muslimské fanatiky z Afghánistánu i levicové bojůvky v Andách.
V reálném Česku se spotřeba heroinu díky léčbě a prevenci snižuje a kokain se vůbec neužívá. Jenže podle lidovců čeští vařiči pervitinu zřejmě nakupují efedrin od Al-Kajdy - nikoliv od lékárníků a "hlídačů" továrny v Roztokách u Prahy.
V romantickém světě lidovců dokonce lze jedním dechem říci "rizika dealerů a překupníků jsou u nás minimální" (protože na ně policie neumí dosáhnout) a dodat, "a proto žádáme tvrdé zpřísnění trestů" (namísto "zlepšení práce policie při odhalování
trestné činnosti"). Snadné.
Ve všedním světě je odborná práce v drogové problematice podmíněna mnohaletým studiem, osvojováním vědomostí a analytických schopností - a následným obhajováním výsledků v prostředí nechutně kritické vědecké komunity.
Experti na narkotika
To v romantickém světě lidovců k pasování na "drogového experta" stačí stavbařská maturita a dlouholetá závislost na heroinu - chápat netřeba, stačí zápal. Není pochyb o tom, který z těch dvou světů je přitažlivější. Romantický svět válečníků je okouzlující natolik, že se mu možná podaří vygumovat z vědomí veřejnosti i novinářů nudný fakt, že vicepremiér Mareš spolu s ministrem spravedlnosti nereagují na lidovecké fantazmagorie, ale plní usnesení vlády ČR č. 1177 z roku 2001, jímž jim bylo uloženo "legislativně rozdělit drogy do dvou, resp. tří skupin podle jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti".
________________________________________________________________________
DOPISY REDAKCI
Lidové noviny | 16.3.2004 | rubrika: Horizont | strana: 10
Větší než velká medializace marihuany
Ad LN 4. 3.: Patafyzická diskuse o Kotli a diagnóza syndromu intelektuál "Mnohem zásadnější než lupy bývá při propuknutí syndomu intelektuál úporná a dlouhotrvající orientace na irelevantní pseudoproblém, který je opakovaně ventilován před publikem a v médiích," píše Jiří X. Doležal. Pokud je jeho diagnóza správná, je on sám jejím učebnicovým příkladem. Média totiž úporně a dlouhodobě zahlcuje články o sázení marihuany, zalévání marihuany, okopávání marihuany, sklízení marihuany, kouření marihuany, perzekuci marihuany... Nic proti Doležalovu čistě soukromému hobby, ale pro 99,09 procenta čtenářů je problematika jeho oblíbené byliny irelevantním pseudoproblémem. Jsem poslední, kdo by mu chtěl marihuanu zakazovat. Děsí mě jen patafyzická představa, že by se v českých médiích objevil nějaký jiný, stejně monotematický intelektuál, který by byl zároveň zapáleným sběratelem pivních tácků, pěstitelem skalniček či milovníkem chemlonových deček.
Ivan Brezina, Praha
________________________________________________________________________
Hra byla léčbou šokem
Deník Litoměřicka | 16.3.2004 | rubrika: Litoměřicko | strana: 17 | autor: ALEXANDR KUNDRÁT
Kromě drog a rasismu došlo v litoměřickém divadle i na sex.
Litoměřice - Drogy, silná slova, lechtivé scény, rap - tím vším okořenili herci ústeckého činoherního studia své osobité představení, které měli včera možnost zhlédnout žáci osmých a devátých tříd z Litoměřic.
Hra Bareder papežis Leoše Nohy a Jana Lepšíka si za zdroj své inspirace vzala četbu americké literatury a život v Ústí nad Labem. Žákům základních škol se proto na podiu představili i rómští amaterští herci, kteří hře dodali na autentičnosti. Přestože představení mělo sloužit jako podpora protidrogové prevence, hra v žádném případě nesklouzla k lacinému moralizování, nad nímž by dospívající diváci znuděně ohrnovali nos. Právě naopak. Více než hodinu a půl dlouhé představení sledovali s nelíčeným zaujetím, když drželi palce sympatickému Spikeovi, který se protloukal drsným světem newyorské spodiny a gangů.
Mladý herec Jiří Černý, který si Spikea zahrál, si diváky zcela podmanil. Mnozí se vžili do jeho osudu, protože ho považovali za svého vrstevníka. Když se potom v besedě po představení ukázalo, že představiteli Spikea je "už" 22 let, zvlᚎ dívčí osazenstvo neskrývalo údiv i rozpaky.
Po představení mohli žáci klást hercům i amatérům otázky, které se nesly v podobně otevřeném duchu jako celé představení. Proto se řeč s naprostou samozřejmostí točila kolem tak ožehavých témat, která ne každý rodič dokáže bez předsudků se svými dospívajícími dětmi probírat. Kromě drog a rasismu došlo i na sex.
"Zajímalo by nás, co prožíváte v milostných scénách, jaké se vyskytly i na dnešním představení?" ptali se školáci."Nezapomínejte, že je to přece jenom divadlo," připomněl mladým divákům režisér Leoš Noha.
Když se potom žáci ptali, jestli má někdo z herců s drogami zkušenost, nikdo nezapíral. Přiznal se i režisér Leoš Noha a jak doplnil, právě proto nechce paušalizovat, že všechny drogy jsou špatné. Sám by například byl pro legalizaci marihuany.
Na to navázala moderátorka diskuse Dana Fryčová ze základní školy Lingua Universal a zeptala se romského amatérského herce Martina Čonky, který se vyznal z obliby k marihuaně, jestli by se dokázal své kuřácké náruživosti vzdát. "Kdybych se zamiloval, určitě ano," odpověděl s vážnou tváří Čonka a svou otevřeností zaskočil i samotnou moderátorku.
V diskusi zazněl i dotaz, jestli představení nebylo přece jen příliš drsné, a jestli by pro školáky nebyla vhodnější pohádka. "To snad ne," ozývaly se hlasy okolo dotazujícího se školáka. "Jestli to pro tebe bylo silný kafe, dívej se na večerníčky," vykřikl kdosi, až musel režisér Leoš Noha nabádat publikum k toleranci.
"Život není žádné peříčko. Svět je drsný," odpověděl režisér na vyřčenou otázku, přičemž v jeho hlase zazněla zkušenost, k níž měli i věčně pochybovační dospívající školáci důvěru.
"Pro mnohé děti to určitě byla léčba šokem, ale v případě drog je to potřeba," zhodnotila akci ředitelka litoměřické základní školy Lingua Universal Blanka Ježková.
________________________________________________________________________
Akci za legální marihuanu radnice na Letné nechce
Metro | 16.3.2004 | rubrika: Praha | strana: 4 | autor: Ivan Kuptík
Rada Prahy 7 nesouhlasí s happeningem Million Marijuana March, který proběhne na Letné 1. května.
Happening pořádaný Občanským sdružením za legální konopí má podpořit rozdělení drog do kategorií, jak
ukládá usnesení vlády, a ukázat na rozdílné přístupy k droze v Evropě. "Akce se neshoduje s programem rady," řekla protidrogová koordinátorka Radka Bartošová.
Stanovisko Prahy 7 není rozhodující, neboť povinnost nahlásit pořádání happeningu organizátoři splnili. Přes-
to starostka Prahy 7 Ivana Kučerová projedná možnost zvýšení počtu policejních hlídek dohlížejících na průběh celého happeningu.
________________________________________________________________________
Ještě dvakrát k drogám
Literární noviny | 15.3.2004 | rubrika: Občanské noviny | strana: 2
Spor v minulém čísle ON byl věnován problematice změn v protidrogové legislativě (slovo dostali Jiří Vacek z KDU- -ČSL, Ivan Douda z Drop in Praha a Patrik Nacher, tiskový mluvčí Petra Mareše). Po uzávěrce jsme obdrželi příspěvek Jiřího Komorouse a jako protiváhu dnes otiskujeme ještě názor Marka Jehličky, představitele Občanského sdružení za legální konopí OSLÍK (www.legalizace.cz).
Liberální přístup k drogám je chyba!
Přestože je Národní protidrogová centrála (NPC) jako součást Policie ČR represivní složkou, a mezi její hlavní úkoly tedy nepatří preventivní aktivity, již od roku 1995 jasně deklarovala svůj postoj k prevenci zřízením skupiny metodiky a prevence. Pracovníci této skupiny se dnes věnují kromě vzdělávání policistů, pedagogů a preventistů i besedám na středních školách a projektům primární prevence. Garantujeme např. velmi úspěšný projekt - "Malá policejní akademie" - v Českých Budějovicích. Jedná se o komplexní program prevence sociálně patologických jevů zaměřený na žáky 6.-9. tříd základní školy, kterým za čtyři roky projde 3600 dětí. V rámci vzdělávacích a preventivních aktivit zajistila skupina metodiky a prevence za poslední dva roky kromě jiného i přes 300 přednášek pro více než 10 000 posluchačů. Je to snad málo?! Od roku 1995 je NPC vydavatelem Bulletinu, jednoho z mála odborných časopisů, který se věnuje drogové problematice a od roku 1997 je zpřístupněn široké odborné veřejnosti. To, že jako ředitel NPC komentuji politická rozhodnutí týkající se drogové politiky v naší republice, není nic divného. Mým cílem totiž není vměšovat se do politiky jako takové, ale vyjádřit se odborně k oblasti, která se týká celé společnosti a ve které pracuji. Jedná se oblast, která významně ovlivňuje nejen práci lidí na NPC, ale i celou drogovou scénu. Nezodpovídám se sice svým voličům, ale zodpovídám se zákonům České republiky, které musím dodržovat a jejich dodržování hájit. Zvyšující se počet uživatelů marihuany a XTC a vzrůstající tolerance mladých lidí k těmto drogám v posledních letech v ČR neukazuje zrovna na výhody liberálního přístupu k drogové problematice. Nedostatečná motivace uživatelů marihuany a XTC a jejich konfrontace s realitou díky servisu v podobě testování XTC nebo přirovnávání marihuany k pivu rozhodně nepovede ke snížení poptávky. Je pravdou, že mladí lidé ve věku kolem osmnácti let dnes podle sociologických výzkumů nejsou politicky vyhraněnou skupinou občanů. Ale není vůbec problém to změnit pečlivě tendenčními návrhy a populistickou politikou např. v přístupu k tak často zmiňované marihuaně. Nikdo také nezpochybňuje důležitost terciální prevence, do které spadá i oblast omezování rizik spjatých s užíváním drog. Zavedený program výměny stříkaček, pokud je prováděn skutečně zodpovědně, je jistě prospěšný a nižší procento infikovaných narkomanů zneužívajících drogu injekční aplikací je nepochybně velmi potěšující. Nesmíme však zapomínat na prevenci primární, která je v současné době chudou a opomíjenou příbuznou. Domnívám se, že i pro stát je výhodnější zaměřit svoji pozornost ve zvýšené míře na to, aby k problémům vůbec nedošlo, než se snažit omezovat rizika v případě, že problémy již nastaly. Vážím si tedy velmi lidí, kteří se věnují oblasti primární prevence ze skutečného přesvědčení, neboť je to práce nikdy nekončící, velmi obtížně změřitelná a stále nedostatečně oceněná. Nevím, jestli je "vzorová" protidrogová politika ve státě, který je kritizován za svůj liberální přístup k marihuaně, za dělení drog na tvrdé a měkké a za zavádění testování XTC zprávou INCB a touto komisí upozorňován na porušování mezinárodních dohod!
Plk. JUDr. JIŘÍ KOMOROUS, ředitel PČR NPC SKPV
Zákon musí odrážet realitu
Že zaměstnanec represivní složky státu zastává represivní postupy, není žádným překvapením. Bylo by naopak divné, kdyby tomu bylo jinak. Ředitel Národní protidrogové centrály plukovník Jiří Komorous je policista. Jeho posláním je honit a zavírat do vězení ty, které společnost označí jako "špatné". Plukovník není lékařem a není odborníkem na drogy a už vůbec není tím, kdo by měl ze své pozice soudit, kdo je dobrý a kdo špatný. Od toho jsou zde zákony a soudy. A zde je ten problém. Zákony ani soudy neumějí v této chvíli drogy nijak rozlišovat. Zákon (a tedy i soudci) pohlíží na marihuanu stejně jako na heroin, pervitin, kokain... Na dvacetiletého kluka, který si s kamarády vypěstuje na zahradě pět kytek trávy, se zákon dívá stejně jako na toho, kdo doma vaří pervitin - zákon tomu říká "nedovolená výroba a distribuce omamných a psychotropních látek a jedů". Na institut "Konopného ombudsmana" se již obrátily desítky lidí, jejichž osudy byly plné justičních křivd a nespravedlností. Lidí, kteří se kvůli "klukovině" ocitli před soudem a byli označeni za zločince. Neschopnost zákona a soudců rozlišit mezi marihuanou a heroinem nenávratně ovlivnila jejich životy. Ať jde o mladou ženu, jejíž děti skončily kvůli represivnímu postupu policie v dětském domově za velmi dramatických okolností; ať jde o patnáctiletého kluka, kterého policisté při výslechu tloukli kvůli jednomu jointu; ať jde o mladého muže Michala B., který strávil zhruba rok ve vězení za to, že si vypěstoval 6 - slovy šest - rostlin konopí, a další a další. A to nemluvím o případech, kdy si lidé pěstovali konopí jen proto, aby si ulevili od bolesti či záchvatů způsobených roztroušenou sklerózou, Parkinsonovou chorobou či jinou zrádnou nemocí, na kterou konopí spolehlivě zabírá (zmírňuje příznaky a ulevuje od bolesti). Ani zde zákon neuměl rozlišit mezi tvrdou a měkkou drogou, natož aby připustil, že jedna z položek seznamu zakázaných látek má léčivé účinky a lidé ji mohou vyrábět a konzumovat i za jiným účelem, než je "fetování". A tak šedesátileté ženy byly svědky nekompromisních policejních razií na svých zahrádkách, byly vláčeny na výslechy a obviňovány z výroby drog. Jestli plukovník Komorous považuje takovouto politiku státu za "liberální", pak mě jímá hrůza z toho, jak si on a s ním názorově spříznění lidovci ve sněmovně představují politiku "represivní". Pohlédnu-li do budoucnosti tímto směrem, vidím babičky nemocné Parkinsonem, osmnáctileté gymnazistky, začínající lékaře, mladé podnikatele a další (zhruba polovinu mladé populace) pozavírané ve věznicích, u policejních výslechů, s popsanými trestními rejstříky a zničenými životy. To všechno kvůli tomu, že zákon háže do jednoho pytle drogy, které se svými účinky, mírou závislosti a zdravotními dopady liší jako oheň a voda. Pohlédnu-li ještě dál, vidím, jak trh s drogami ovládají zahraniční mafie, které se s nikým nemazlí. Vidím skutečné dealery drog, u kterých je možné koupit marihuanu i heroin v jednom pytlíku a kteří se své ovečky snaží na ten heroin rychle naučit - jelikož zákazník se pak stane pravidelným klientem a to vynese víc. Vidím také státní kasu, která se vyprazdňuje výdaji na represivní protidrogovou politiku státu, a vidím zoufalství a bezmoc v očích politiků, když se snaží drtivý nárůst mrtvých heroinistů a snižující se věk závislých narkomanů vysvětlit slovy: "No, ale my jsme na protidrogovou politiku letos vynaložili o půl miliardy více než v loňském roce." Pokud o takovou budoucnost nestojíme, je naprosto nutné legislativně rozdělit drogy podle reálné míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti. Vládní usnesení (č. 1177/2001), které s tímto krokem počítá, bylo vzneseno na základě odborné analýzy reálné situace ve státě. Tuto analýzu provedli lidé, kteří se v drogové oblasti orientují a pracují v ní desítky let. Rozhodnutí takové váhy a důsledků, jakým volba protidrogové politiky státu je, by mělo názory odborníků reflektovat. Pokud ne, nastanou problémy. O tom, jak vážné mohou být, o tom, jaké výsledky ta která protidrogová politika přináší, se můžete přesvědčit v připojené tabulce.
MAREK JEHLIČKA, Konopný ombudsman, tiskový mluvčí Občanského sdružení za legální konopí
________________________________________________________________________
Mladík utratil za osm let za drogy přes milion
Moravskoslezský deník - Opavský a Hlučínský Region | 16.3.2004 | rubrika: Ostrava | strana: 9 | autor: (čtk)
příběh
Ostrava * Pětadvacetiletý Jirka z Ostravy prožil osm let ve společnosti drog. Z toho čtyři roky, které označuje za nejtěžší svého dosavadního života, strávil závislý na heroinu. Za narkotika utratil více než milion korun. O léčbu se pokoušel celkem šestkrát. Teprve poslední pobyt v psychiatrické léčebně byl úspěšný.
"Předtím jsem si nechtěl přiznat, že jsem jen obyčejný feťák. Bouřil jsem se a nespolupracoval," svěřil se. Nyní podle svých slov žije více než rok bez drog.
S omamnými látkami začal experimentovat v 15 letech. Nejdříve kouřil marihuanu, později přešel na pervitin a nakonec skončil u heroinu. Sovu roli sehrály i peníze. "Byl to jeden ze spouštěcích mechanismů. Když jsem pracoval v Praze, vydělával jsem dost. Nevěděl jsem, co s nimi. Utratit je za drogy mi nevadilo. Mohl jsem si to dovolit," vysvětlil.
Zbytečně prohýřených peněz dnes lituje. Mnohem víc jej ale bolí ztráta přítelkyně a řady kamarádů. Drogy mu navíc vážně pošramotily vztah s rodiči. "Když jsem se začal léčit, byl v troskách. Dnes to je mnohem lepší. Už nikdy to ale nebude jako dříve," dodal bývalý narkoman, který od loňského podzimu žil v chráněném bytě ostravského Renarkonu. Ten před několika dny opustil a přestěhoval se do podnájmu. "Nyní mám k drogám naprosto negativní vztah," řekl.
Podle oficiálních statistik ministerstva zdravotnictví v České republice žije více než milion lidí, kteří nejméně jednou v životě okusili nějaká narkotika. Téměř 40 tisíc z nich potkal stejný osud jako Jirku a jsou na drogách závislí. Podle odborníků jde jen o špičku ledovce a skutečný počet může být mnohem vyšší. Jen v Ostravě podle policistů drogy užívá až 10 tisíc lidí. Ostravská protidrogová koordinátorka Taťána Niklová řekla, že drogová scéna se ve městě za poslední dva roky stabilizovala. "Nepřibývá nám problémových uživatelů, ale spíše těch rekreačních," řekla. Dodala, že financování protidrogových aktivit z rozpočtů krajů, které navrhují lidovci, je nevyhnutelné. "Ještě ale nenastal vhodný čas.Kraje nejprve musejí získat přehled o zařízeních, která na jejich území působí," uvedla.
Nejčastěji užívanou tvrdou drogou je v Ostravě pervitin. Objevuje se i heroin, jehož distribuci zcela kontroluje vietnamská komunita. Ostravský krajský soud právě řeší případ 12 Vietnamců, kteří ve městě prodali heroin za téměř dva miliony korun.
Jirka tvrdí, že i když mu drogy daly řadu příjemných pocitů, které by jinak neprožil, život s nimi nestál za to. "Ze začátku to bylo úžasné. Na heroinu jsem přemýšlel o věcech, které by mě jinak nenapadly," svěřil se. Pak ale přišla závislost a pád na dno. Všem lidem, kteří jsou na začátku této cesty, vzkazuje: "Můžete ztratit mnohem více, než získáte, a uvědomíte si to, až bude příliš pozdě." Podle jeho zkušeností je spousta krásných věcí, kterými se zážitky s drogami dají kompenzovat.
________________________________________________________________________
Obchodníky s pervitinem potrestal soud šesti a pěti lety vězení
Zpravodajství ČTK | 15.3.2004 | 12:10 | rubrika: Právo a krimi - Praha, Středočes. kraj, ČR | autor: RNF
PRAHA 15. března (ČTK) - Prodej stovek dávek pervitinu vynesl Gabriele Šebestové a jejímu příteli Petru Michalcovi šest a pět let vězení. S konečnou platností tak dnes rozhodl pražský vrchní soud. V odvolacím jednání zmírnil desetiletý a osmiletý trest odnětí svobody, který jim loni v srpnu vyměřil Krajský soud v Liberci. Podle něj prodali nebo rozdali pervitin za zhruba 750.000 korun.
Obžalovaní obchodování s drogami od počátku vyšetřování popírali. Podle obžaloby ale Šebestová s Michalcem od podzimu 2000 do dubna 2002 nakoupili a prodali či rozdali více než 700 dávek pervitinu. Policistům se podařilo odhalit 12 odběratelů drogy, o dalších 13 se dozvěděli při odposlechu telefonu Šebestové. Jejich jména však nezjistili. Při domovní prohlídce navíc našli několik dávek pervitinu a váhy se stopami po droze.
Proti dnešnímu verdiktu se již nelze odvolat, možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu.
pokr. rnf mal
Obžalovaným ke zmírnění trestů pomohlo hlavně to, že odvolací senát dal za pravdu jejich obhájcům, podle kterých nebylo prokázáno obohacení dvojice o 750.000 korun. Advokáti poukazovali především na to, že od této předpokládané částky nebyla odečtena suma, za kterou devětadvacetiletá Šebestová a její o 14 let starší druh pervitin nakoupili.
Do škody je nutné promítnout náklady na pořízení drogy, konstatoval předseda odvolacího senátu Lubomír Klimáček. Podle něj obžalovaní nezískali značný, ale jen větší prospěch. V takovém případě jsou ohroženi sazbou dva roky až deset let vězení. Na svobodě stíhaná Šebestová tak nakonec vyvázla s šestiletým trestem odnětí svobody. Oproti původnímu verdiktu si jej neodpyká ve věznici s ostrahou, ale s dozorem. Ačkoli byla vůdčí osobností obchodu s pervitinem, odvolací soud přihlédl k tomu, že jde o mladou ženu se dvěma dětmi.
Trest u Šebestové zahrnuje i odsouzení za poškozování cizí věci. V květnu 2002 totiž podle rozsudku ve vzteku rozbila kladivem okna automobilu jednoho z kupců pervitinu. Vazebně stíhaný Michalec byl kromě distribuce drog potrestán také za neplacení alimentů na dva syny a dceru. Oba obžalovaní byli již v minulosti soudně trestáni za majetkovou kriminalitu.
Obhájci obou obžalovaných u soudu kritizovali skutečnost, že policie nikdy nevypátrala zdroj, u kterého jejich klienti drogy obstarávali. Podle advokátů totiž Šebestová s Michalcem pouze využili existující poptávky po droze.
"Nevytvořili ani jediného nově závislého narkomana," prohlásil obhájce Milan Honzej. Podle něj měli být nalezeni a tvrdě potrestáni hlavně výrobci drog. Připomněl, že dvojice nedávala pervitin dětem ani mladistvým. Podle rozsudku drogy dávali za peníze, rozdávali zdarma nebo za šperky a oblečení. Někdy si za pervitin nechali naštípat dříví, posekat trávu nebo hlídat děti. Získané peníze použili na úhradu potřeb jejich společné domácnosti.
________________________________________________________________________
Před soudem stanula devítičlenná skupina kvůli pašování pervitinu
Zpravodajství ČTK | 15.3.2004 | 13:56 | rubrika: Právo a krimi - Plzeňský kraj | autor: MFI
(ČTK vydá k této zprávě foto)
PLZEŇ 15. března (ČTK) - Před plzeňským krajským soudem dnes stanulo devět lidí obžalovaných z rozsáhlého pašování pervitinu do Německa. Hlavou gangu je podle žalobce šestatřicetiletý Roman Čabrada, který byl loni odsouzen za loupežnou vraždu německého starosty v Chebu. Pervitin vozili podle spisu za hranice i jeho rodiče, manželka a další manželský pár. Před soudem stojí také údajní dodavatelé pervitinu. Většině obžalovaných hrozí až 15 let vězení.
Podle spisu se obžalovaní v letech 2000 a 2001 různou měrou podíleli na dodávkách nejméně šesti kilogramů pervitinu do Německa. Podle žalobkyně Roman Čabrada drogu obstarával od Jana Čaradiho, Vladimíra Horvátha a Daniela Suchého ze severních Čech. Německým odběratelům pak drogu vozil Čabrada sám, nebo členové jeho rodiny a známí. Čabradova otce, Václava Čabradu, zadrželi celníci 3. ledna 2001 na hranicích i s pervitinem. Kromě Čabradových rodinných příslušníků stojí před soudem i jejich známí Ladislava a František Maškovi. Jejich syn měl údajně poměr s Čabradovou manželkou Janou.
Helena Čabradová, matka Romana, se přiznala před soudem k tomu, že pervitin převážela. Jezdila prý do Německa se svou snachou. Drogu měla přivázanou v sáčcích na břiše. Dělala to ale prý jen proto, že ji k tomu syn donutil. Měla z něho strach, protože celou rodinu údajně terorizoval. "Kdo to nezažil, ten to nikdy nepochopí. Když se rozzuřil, tak po člověku něčím šlehnul. Obě dvě jsme se tomu bránily. Z Romana měli strach všichni," vypovídala devětapadesátiletá žena. Chvílemi nebyla schopna kvůli slzám vůbec promluvit. Její slova potvrzoval i její o tři roky starší manžel. Řekl, že se všichni Romana báli a že neměli sílu ani odvahu to zarazit.
Roman Čabrada si má odpykat ve vězení celkem 24 let. K 18 rokům vězení ho za surovou loupežnou vraždu německého starosty odsoudil loni v červnu plzeňský krajský soud. Rozsudek v říjnu potvrdil vrchní soud. K trestu se Čabradovi připočetlo dalších šest let, k nimž byl odsouzen již dříve za přepadení pošty v Německu.
Marie Fialová snm
________________________________________________________________________
Ústecký soud pokračuje v objasňování prodeje 40 kilogramů drog
Zpravodajství ČTK | 15.3.2004 | 15:17 | rubrika: Právo a krimi - Ústecký kraj | autor: ELI
ÚSTÍ NAD LABEM 15. března (ČTK) - Výslechem svědků, z nichž jeden byl utajený, dnes pokračoval ústecký krajský soud v projednávání případu prodeje více než 40 kilogramů drog zejména německým zákazníkům. Podezřelými z těchto obchodů jsou Josef Holdy z Mostu, Pavel Vlček z Ústí nad Labem a Petr Kelemen z Chlumce na Ústecku. Muži svou vinu popírají.
Nejvíce drog, přes 35 kilogramů pervitinu, prodal podle obžaloby sedmatřicetiletý Holdy. Osmačtyřicetiletý Vlček údajně prodal 1,6 kilogramu drogy. Vlček se pak podílel se sedmatřicetiletým Kelemenem i na distribuci pěti kilogramů heroinu, uvádí se v obžalobě.
Soud se začal případem zabývat loni v listopadu, kdy vyslechl obžalované i řadu svědků, včetně utajeného, který v případu vystupuje jako Pavel Novák. Podle jeho tvrzení získal od Kelemena a Vlčka za dva měsíce 350.000 korun jako odměnu za prodej heroinu podle jejich pokynů. Protože podobných pomocníků prý měli obžalovaní více, nevědí, kdo proti nim nyní svědčí.
Dnes vypovídal další utajený svědek se smyšleným jménem Pavel Kratochvíl. To se ale nelíbilo obhájcům, protože prý nemohou zjistit, zda je svědek věrohodný. Kratochvíl soudu řekl, že se letos sám přihlásil policii, protože drogy by se neměly prodávat. On prý slyšel, že Kelemen, kterého zná od vidění, drogy prodával. Sám vezl jednoho muže dvakrát do Prahy s balíčkem, v němž mohly drogy být. Jednou viděl, že balíček muži dával právě Kelemen. Na otázku obhájců, proč chtěl vypovídat v utajení, řekl, že se bojí o život. Důvody svého strachu ale neuměl uvést.
V úterý bude soud pokračovat výslechem svědků. Ve středu bude číst listinné důkazy. Poté soud hlavní líčení odročí na 21. dubna, řekla dnes ČTK předsedkyně senátu Jana Kurešová.
Policii se nepodařilo zjistit, odkud měli obžalovaní drogy získávat. V obžalobě se pouze uvádí, že v letech 2000 až 2001 nakupovali gram pervitinu za 20 až 22 tehdejších německých marek a prodávali toto množství svým německým odběratelům za 30 marek. Z prodeje heroinu měli získat podle obžaloby "přesně nezjištěnou částku ve výši nejméně milion korun".
Eliška Cesarová mol
________________________________________________________________________
Chemie sexuální rozkoše
Právo | 16.3.2004 | rubrika: Zdravé rady | strana: 3 | autor: Radim Uzel
Vědci přišli nedávno se zajímavou teorií motivace lidského jednání. Podle nich je pro nás určující snaha dosáhnout požitku a rozkoše. Pokaždé, když se rozhodujeme, jako kdybychom vážili. Na jednu misku vah klademe investice a na druhou pak zisky v podobě dosaženého blaha. Toto porovnávání příjemného a nepříjemného stojí pravděpodobně na počátku vzniku samotného lidského vědomí. Při každé činnosti se při tom snažíme svou rozkoš znásobit.
Pocit spokojenosti, který se dostavuje například po nákupu našich oblíbených lahůdek, pak ještě násobí požitek při konzumaci. Tyto pocity vyvolávají mozkové opioidy: endorfiny a enkefaliny. Stejné látky nám působí rozkoš, když jíme čokoládu. Ale také tehdy, když vyhrajeme sportovní utkání, absolvujeme obtížné zkoušky, posloucháme oblíbenou hudbu, požíváme drogy, nebo se věnujeme sexu. Ne náhodou je orgasmus přirovnáván k náhlému účinku tvrdé drogy.
Ani sexuální rozkoš však nemůže mít neomezeně dlouhé trvání. Jestliže je totiž účelem každé rozkoše to, aby nás motivovala k určitým rozhodnutím, pak by příjemné prožitky, které by trvaly příliš dlouho, tuto motivaci otupily.
Ale nejen to. Každý živočich, který by se nechal příliš dlouhou dobu unášet požitkem z dobrého jídla, by se dříve nebo později stal sám potravou jiného zvířete.
Proto je přirozené, že příjemný požitek z hlavní výhry v loterii zanedlouho pomine. Nejkrásnější melodie se omrzí. A vybraných lahůdek se člověk přesytí. Zdroje naší rozkoše jsou omezené a brzy se vyčerpají. Trvalá blaženost je pouhý mýtus nadpozemského štěstí.
Jako naprostá utopie se jeví také chemická látka, která by nám zajistila trvalý požitek ze sexu. Po každých sexuálních radovánkách přichází vystřízlivění. Celá naše psychika je uzpůsobena k tomu, abychom si uvědomili, že naše přežití stojí určité úsilí, které je nutné k překonávání překážek a životních úskalí. Chvíle orgasmu je pouze jakýsi okamžikový bonus. Odměna za úsilí, za vynalézavost a za stres při získávání partnera.
Je proto logické, že sexuální rozkoš znásobí předcházející pohlavní abstinence. Stejně tak si ledové pivo nebo sprchu vychutnáme nejvíc tehdy, když je nám před tím pořádně horko. Na tomto principu spočívá i příjemný prožitek z adrenalinových sportů. Pocit nebezpečí ovšem musí být také jenom krátkodobý, abychom tím spíš vychutnali rozkoš z přežití.
Stres a potěšení jsou dvěma stranami téže mince. Stejně jako námluvy a sexuální aktivita. Člověk se mezi nimi pohybuje jako kyvadlo. Jedno střídá druhé, prakticky vzápětí.
Sexualita má však proti požitkům z jídla, peněžních výher nebo konzumace drog přece jenom jednu nespornou výhodu. Nelze upadnout do chorobné závislosti na ní kvůli tomu, že budeme neustále posunovat hranice opakované rozkoše až nad únosnou míru.
Taková závislost je pouhým mýtem. Na prosté předávkování sexem ještě nikdo nikdy nezemřel. A nezemře. Dokonale totiž u něj funguje jakási sebezáchovná automatická brzda. Tedy fakt, že příliš dlouhé příjemné prožitky otupí naši touhu a tedy i naši motivaci.
________________________________________________________________________
Penzista »jel« v drogách
Blesk | 16.3.2004 | rubrika: Morava | strana: 4 | autor: (tch)
ORLOVÁ - Málokdy uvízne v policejních sítích drogový dealer, který si takto přivydělává ke starobnímu důchodu. To je bohužel případ J. M. (63) z Orlové-Poruby na Karvinsku. Ve svém bytě ve Slezské ulici minimálně od loňského října kšeftoval s pervitinem. Policie zadokumentovala šestatřicet předávek drogy klientům.
Některým ještě nebylo osmnáct. Penzista je stíhán za drogové delikty a ohrožování mravní výchovy mládeže.
 |
člověk si musí postavit skříň, aby mu slunce vycházelo a zacházelo každý den, kdy on chce
buď sám sebou bohem › postav si skříň a pořiď si lampu
|
16-03-2004 v 09:24 AM
) zadrželi 44letého muže a 58letou ženu, kteří údajně vypěstovanou drogu prodávali. 
