Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
neříkám aby to nedělal. at to zkusí určitě. jen bych nečekal nějaký prokazatelně lepší výsledky jen kuli tomu...JÁ OSOBNĚ bych se na to vysral zatim .)
Nedávno jsem listoval knihou Vše o zahradě a objevil jsem tam vysvětlení mezi čaji, hnojůvky a vývary.
To, co označuješ za čaj, je v zahradnický mluvě nazýváno hnojůvka, a je vylepšená o vzduchování.
Vývary, hnojůvky a čaje se od sebe liší především způsobem přípravy. Nádoby, v nichž se veškeré tyto výtažky připravují, mají být ze dřeva, plastu šetrného k prostředí nebo z kameniny. Nevhodné jsou naopak kovové nádoby.
Hnojůvka:
Části rostlin rozdělte nůžkami nebo nožem na malé kousky, volně je vložte do dřevěné, plastové nebo kameninové nádoby a zalijte je vodou.
Aby se zmenšil zápach, můžete do ní nakonec nasypat hrst jílové zeminy nebo horninové moučky. Vše dobře promíchejte. Nádoba se pak zakryje něčím, co propouští vzduch. Aby mohl kyslík dobře cirkulovat, jednou až dvakrát denně obsah pořádně promíchejte. Nejpozději po dvou, třech dnech začne kvasný proces, obsah nádoby začne pěnit.
Je-li zápach příliš silný, pomůže další hrst kamenné moučky. Proces zrání je obvykle ukončen za 10 až 20 dní. Při chladném počasí to trvá trochu déle. Hotová hnojůvka je tmavá, již nepění a tak silně nepáchne. Po procezení se hnojůvka používá zředěná vodou v poměru 1:20, nejlépe brzy ráno nebo večer při zatažené obloze. Abyste zabránili popálení rostlin, nepolévejtecelé rostliny, ale jen okolí kořenů.
Chcete-li hnojůvku použít k hnojení na list, tedy k postřikování určitých rostlin, zřeďte ji více. Zbytky rostliné hmoty, které zůstaly po přecezení, dejte na kompost nebo je použijte k mulčování.
Některé zajímavé hnojůvkové recepty:
Cibule, (čerstvá-400g/10l vody), postřikovat dle potřeby
účel: houbové choroby, roztoči
Kostival-nať (1kg čerstvé nebo 150g suché/10litrů vody)
!!!výsledný rozok je nutné ještě ředit 100ml/1litr vody !!!, postřikovat nebo zalévat jednou za 14dní
učel:hnojení draslíkem, celkové posílení
Vývar:
Vývar si zhotovíte rychleji než hnojůvku. Rozmělněné čerstvé nebo sušené bylinky zalijte na jeden den studenou vodou. Pak to vše asi půl hodiny povařte a zakryté nechte vychladnout. Po přecezení zřeďte vývar vodou v poměru 1:10 a postřikujte jím jak rostliny, tak i půdu.
Vývary jsou mírnější než hnojůvky a jsou vhodné k hnojení na list. Chrání rostliny proti chorobám a lze je doporučit i k boji proti škůdcům.
Doporučuje se připravovat najednou vždy jen malé množství, protože rychle začnou kvasit a pak by se s nimi muselo dále zacházet jako s hnojůvkami.
Některé zajímavé vývarové recepty:
Mýdlový roztok(čisté, mazlavé mýdlo bez parfému)-rozpustit v teplé vodě, lze přidat 30ml/litr lihu, rozok zamíchat,!!!výsledný rozok je nutné ještě ředit 20ml/litr vody!!!
postřikovat napadené rostliny
účel: listové mšice, molice, vlnatky, svilušky
Čaje:
Čaje se připravují z horké vody a používají se ihned po vychladnutí. Suché nebo čerstvé bylinky se zalijí horkou vodou a nechají se půl hodiny až hodinu vylouhovat. Pak se čaj procedí, nechá se vychladnout a použije se během následujících 24 hodin.
Některé zajímavé čajové recepty:
Heřmánek-květy-50g/10l vody (čerstvé nebo sušené),
postřikovat v létě
účel: celkové posílení rostlin
Máta peprná-listy-30g sušené nebo 300g čerstvé/10l vody
postřikovat a zalévat do mravenišť
účel: mravenci
Začlo to pokusem, skončilo závislostí na pěstování. Rostlina je duch. Rostlina nemá duši. Duch je vyrovnanost. Rostlina je tedy také vyrovnanost. Nemá strach, za ničím se nehoní. Žije teď a tady. Rostlina dává jen to, co člověk potřebuje. Příroda potřeby lidí zná. Dělá to přirozeně a prostě, neboť ji nepřekáží rozum. Rostliny nám umožňují, abychom pochopili svůj vlastní život.
K ochraně rostlin se obvykle používají stejné byliny jako k léčbě lidí. Připravují se z nich odvary, čaje, výluhy a zákvasy. K přípravě jsou nejvhodnější kameninové, plastové nebo skleněné nádoby (nikdy ne kovové). Po scezení se zbytky rostlin dají použít do kompostu.
Odvary je nutno připravit těsně před aplikací, jinak ztrácí účinnost. Připravují se nejčastěji z čerstvých rostlin, ale mohou se použít i rostliny sušené. Nejdříve se nasekají na menší kousky a máčejí 24 hodin ve vodě. Pak se v této vodě ještě přibližně 30 minut povaří. Po vychladnutí se přecedí a jsou připraveny k okamžitému použití.
Čaje se připravují podobně jako odvary, ale rostlinný materiál se nemáčí ani nevaří, pouze se spaří vařící vodou a nechá se asi 30 min. louhovat. Po vychladnutí je připraven k použití.
Výluhy (extrakty, výtažky) se získávají louhováním sušených nebo čerstvých rostlin ve studené vodě (nejlépe měkké) po dobu dvou až tří dnů. Po scezení se výluh podle potřeby ředí vodou. Nádoba s výluhem se umístí na chladném místě, aby nezačal kvasit. Výluh, stejně jako odvar, se musí spotřebovat co nejdříve.
Zákvasy (jíchy) se připravují podobně jako výluhy, ale nádobu umístíme naopak na teplé místo a denně promícháváme, aby rostliny lépe vykvasily. Aby zákvas během kvašení nezapáchal, přidáme do něho několik kapek výtažku z kozlíku lékařského. Zákvas je hotov asi za 14 dní. Poznáme to podle toho, že tekutina po promíchání nepění. Zákvasy lze po krátkou dobu uchovávat ve skleněné nádobě v místech se stálou nízkou teplotou.
Pro všeobecné posílení růstu rostlin je dobrý odvar z květů heřmánku. Jeho roztokem se stříkají celé rostliny. Také je možné do odvaru namočit osivo asi na 15 minut před výsevem. Zvýší se tím jejich klíčivost a semena se dezinfikují.
K posílení a k celkové odolnosti rostlin slouží také jícha z mladých kopřiv. Obsahuje potřebné živiny, železo, vápník, kyselinu křemičitou, vitamíny a stopové prvky. Zákvas se připravuje ze 100g kopřiv a jednoho litru vody. Před použitím se ředí 1:10 v zálivce nebo 1:10 k postřiku. Aplikuje se každých 14 dnů od rašení pupenů až po vývoj plodů jako prevence proti sviluškám, obaleči jablečnému, molovce jablečné a vrtuli třešňové. Tento postřik se doporučuje jako prevence proti nádorovitosti maliníku. Zálivka zeleniny představuje celkovou preventivní ochranu proti chorobám a škůdcům.
Neředěný výluh z kopřiv pomáhá proti mšici listové či mravencům (pokud se jím opakovaně prolévají jejich cestičky).
Kopřivový zákvas lze kombinovat také se zákvasem z kořenů a listů kostivalu lékařského. Ten posiluje rostliny, obsahuje mimo jiné taká draslík a kyselinu křemičitou. Můžete ho použít také samostatně.
Proti padlí a plísním pomáhá odvar z přesličky. A nedokvašená jícha z této rostliny ředěná asi 1:5 účinkuje proti mšicím a svilušce snovací. Pokud přidáme ještě mazlavé mýdlo (asi 1%), účinek se ještě zvýší.
Výluh z česnekové drti se používá k moření semen. Hubí totiž bakterie a houbové choroby. Semena ponecháme 36 až 48 hodin namočená v drti zředěné vodou v poměru 1:25.
Zákvas z česneku nebo cibule, ale i z póru a pažitky se používá k prevenci houbových chorob (např. plísně šedé u jahodníku). V jednom litru vody se nechá zkvasit 50g rozdrcených cibulovin. Před použitím se zákvas ředí v poměru 1:10. Roztokem se rostliny buď opakovaně postřikují nebo zalévají. Zákvas se dá použít i k dezinfekci zeminy na pařeništi nebo na výsevném záho
nechápu proč se to už dávno nepoužívá growerama tady (včetně mě kterej sice sestavil text ale zatim se nedokopal ke koupi hardwaru ...ale vysvětlení je jednoduchý - dá se dělat od jara podobný věci i když ne tak účinný způsobama viz předchozí můj post) s takovejma výhodama a cenama
Původní příspěvek od RespectFlowers nechápu proč se to už dávno nepoužívá growerama tady
Proč? Protože většině lidí pro ten účel vypěstovat kytku stačí kupovaný hnojiva nebo klasika-slepičince/kopřiva. Prevenci proti chorobám nikdo moc neřeší včetně mě-i z normálních přídavků jako jsou třeba žížalí bo kravský trusy nebo jakýkoliv hnojivo by mělo mít teoreticky funkci zvýšení odolnosti (vůči něčemu). A taky některý bylinky nejsou zrovna po ruce a třebas dozrávaj až na podzim, kdežto člověk je nejvíc potřebuje v létě a na jaře.
Mám ve sklenicích už asi rok a půl šišky divokýho chmele a nať přesličky a ještě jsem se nedokopal s tim něco vymyslet...hehe
Začlo to pokusem, skončilo závislostí na pěstování. Rostlina je duch. Rostlina nemá duši. Duch je vyrovnanost. Rostlina je tedy také vyrovnanost. Nemá strach, za ničím se nehoní. Žije teď a tady. Rostlina dává jen to, co člověk potřebuje. Příroda potřeby lidí zná. Dělá to přirozeně a prostě, neboť ji nepřekáží rozum. Rostliny nám umožňují, abychom pochopili svůj vlastní život.
jo ta vrba...válí se mi tu dva měsíce už a každej den přemejšlim že to uvařim ale nechce se mi bejt dvě hodky u toho
důležitý co se týče sběru - únor/březen když neni nakvetlá - to má "svůj čas" a taky nejvíc látek . podobně malý a za růstu se má sbírat i hodně bylin ptž jsou účinější
...
podrobnější návod - nemá se to vařit ! ale jen do 80st. po dobu dvou hodin , což neni lehký udržet ale jde to. vařením se některý látky zničí právě
"
zálivku si vyrobíme tak, že nasekáme asi hrst mladých vrbových výhonků na menší kousky (čím menší, tím lépe se uvolňují obsažené látky)
hodíme do hrnce, zalijeme vodou a necháme na mírném plameni asi dvě hodiny (voda by měla být horká, ale neměla by vřít)
následně necháme do rána odstát, zcedíme a můžeme použít dvěma způsoby
1) na zakořeňování řezů a moření semen, zde používáme neředěný odvar, do kterého buď postavíme řezy nebo na 24 hodin ponoříme semena
2) podpora růstu kořenů u semenáčků i vzrostlých rostlin, zde přidáváme odvar do zálivky v poměru asi 1:10, kytička bude snáze pouštět nové kořínky a bude celkově vitálnější
"
skladovat jde v mrazáku ale lepší je udělat si čerstvou podle potřeby
Tak mě tak napadlo... všechny tyhle recepty jsou z čerstvejch, většinou jarních bylin před květem a tak... Co třeba něco podobnýho na podzim nebo v zimě pro indoor? Napadá mě třeba použít klasickej kopřivovej (nebo jinej bylinkovej) čaj, co se dá koupit pytlíkovanej v normální sámošce nebo lékárně. Někdo nějaký zkušenosti?
tak kopřivu v růstu si můžeš natrhat v růstu během celý sezony, dokonce i tedka. sušený byliny nejsou problém , kupovat z lékárny - tady to sbíraj babky na místech kde chčijou psi a jezdí hodně aut a lékárny to odkupujou..
Kopřivu si samozřejmě natrhat můžu, ale ve spoustě "receptů" na netu je, že se má používat dříve než vyprodukuje semena. Bohužel nikde není uvedeno proč. Proto se ptám, jestli někdo ví, případně má zkušenosti
Asi proto aby ti ta kopřiva neoprcala těma semenama tu rostlinu
O bylinách je známo,že během květu mají největší sílu a v době plodu nejmenší.
Ta síla jde už potom do toho plodu
fananek - o bylinách je známo že největší sílu mají v květu? moc to zobecňuješ, ale kopřiva se sbírá před květem prostě . myslim že by bylo rovnou lepší koupit si od Agro kopřiva plus v zahrádkářství, tedka byliny fakt neřešte
13-01-2010 v 17:41 PM
...ale vysvětlení je jednoduchý - dá se dělat od jara podobný věci i když ne tak účinný způsobama viz předchozí můj post) s takovejma výhodama a cenama
