Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
kázáni pana Karáska v kostele Salvatora, kde sloužil jako farář
poté šel do sněmovny
asi měl pocit, že tam bude sloužit více Bohu?
Salvátor, 5. prosince 2004
Datum: 2004-12-05
Biblické slovo, které se dnes oznamuje „láskám Vašim“, je zapsáno v knize proroctví Micheáše proroka v kapitole 6., ve verši 8.:
„Člověče, bylo ti oznámeno co je dobré, a co od tebe žádá Bůh: nic jiného, než abys činil soud a miloval milosrdenství a pokorně chodil s Bohem svým.“
Jak vítati mám Tebe, ó králi z výsosti? Jak? S kým? Čím? Vítej mě v Duchu, v tom svatém! Amen.
Přátelé v Kristu,
než jsme se nadáli, je tu zase Advent, druhá neděle adventní. Advent to je společný zápas, úporný boj proti vnitřní strnulosti, proti ustrnutí a odumření člověka. Jako každoročně i letos připomenu telegraficky tu dávnou výchozí pozici Adventu.
Před staletími nežili lidé ponejvíce ve městech, ale na statcích a v domcích. Představme si něco jako Richterovy boudy v Krkonoších, ovšem v době, kdy tam nebyl ani jeden lyžař.
Podzimní práce jsou dokončeny, všechno je uděláno, všechno je hotovo. Dřevo je naštípáno, napadne sníh, hodně sněhu. Kromě kuchyně se topí pouze v jedněch kamnech, v sednici, a večer - tma začíná o čtvrté hodině odpolední. Ty dlouhé zimní večery od čtyř hodin - sedí babička, dědeček, rodiče, děti, služebnictvo a někdo z příbuzných v sednici u kamen. V létě a na podzim bylo rušno, ale teď není do čeho píchnout. Široká rodina sedí kolem stolu, ještě není elektřina, není rádio, gramofon ani televize. A všichni to vědí - od čtyř do jedenácti hodin, to je sedm hodin denně, to je směna, to je šichta. A takovýchto večerů čeká tu rodinu asi sto dvacet. Když se říká „duben - ještě tam budem“, rozuměj u kamen, tak to už je nemístné strašení a přehánění. Stačí těch sto dvacet předlouhých večerů o svíčce. Jen si představte Vaši vlastní rodinu jak takto sedí pospolu u svíčky. Já tipuji, že už tak druhý, třetí večer by měl pachuť hororu, že bychom si vjeli do vlasů, že by všichni zúčastnění měli „ponorku“ a toužili by po jediném: „pryč odtud“. Co dělat, když je tolik času. Spíše se ukázalo, co nedělat. Nedoporučuje se: vytahovat se, provokovat, hádat se, nedoporučuje se často chodit do sklepa na panáčka pálenky či na sklenku ovocného vína, nedoporučuje se vyvolávat duchy nedávno zesnulých, nedoporučuje se neadekvátně eroticky harašit, nedoporučuje se stále dokola vyprávět těch pár zážitků co už všichni znají, atd. Ale co se doporučuje: doporučuje se slavit Advent spolu s ostatními lidmi, se všemi co obývají zemi a zažívají tu společnou temnotu, se soustředit k společnému duchovnímu tématu. Jsme lidé, máme kromě těla i duši. Duše přišla v létě a na podzim zkrátka, teď máme čas na ni. Máme vnitřní život, máme víru a naději. Ta hořící svíce, to je přece to světlo co svítí v temnotách a temnosti ho neobsáhly. Ta svíce, to je to světlo Boží, to je Ježíš Kristus, jehož světlo osvicuje každého člověka přicházejícího na svět. Advent je společná domluva, duchovní úmluva, teď budeme zápasit o to, abych já, abys Ty, aby člověk nebyl vyduchlej, aby mu nepovadly oči a neztuhly rasy, aby vnitřně nezastydl, aby neodumřel Bohu.
V této roční době příroda ustrne, i lidé v přírodě pracující a žijící fyzicky ustrnou a Advent přináší trochu pohybu do toho skomírání. Hle, člověče, vše je v pohybu. Ani Bůh nedlí někde v nebeských dálkách, ani on nestagnuje ve svém odloučení, ale přichází, vrací se, už se béře, a my mu v proudu času, každou hodinou, každým dnem jdeme naproti. On přichází a my v čase stále jdeme a plujeme k němu. Jdeme si vstříc, v ústrety a náš konec - smrt - to je setkání. Advent soustřeďuje naši pozornost na přicházejícího Krista, který zas a znovu přichází a nakonec definitivně přijde do svého vlastního, aby tentokrát s vydatnou pomocí Boží, přemohl svět násilí a proměnil ho v místo trvalého pokoje - v království Boží. Přijde, ale už teď přichází v Adventu k nám, do dějin a do světa, do míst, ze kterých byl kdysi lidmi vykázán, do míst, ze kterých nikdy úplně neodešel, v kterých žije a působí v srdci věřících. Žije a působí tam, kde je věřen, tam, kde se jeho slovo stává činem, faktem a tělem. Slavit Advent pak pro pozemšťana znamená naplnit své srdce Božím slovem, vystavovat se frekvenci jeho vysílání, nebo najít jeho ikonu, jeho doménu a server a stát se stálým příjemcem jeho slova a poselství. „Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.“ Vše je pomíjivé, hlavně člověk je pomíjivý. Jen to jediné je věčně živé - Boží poselství srdcem přijaté, přímá účast na tom, co již dnes spoluvytváří tu vítěznou budoucnost Božích pořádků. Advent - to je společné přijímání pomíjivých, přijímání toho, co nikdy nepomine, toho vysílání z Božího zdroje. Letos o druhé neděli adventní se společně otevíráme Božímu slovu z proroka Micheáše. On řeší v tuto chvíli takovou, řekněme, vánoční otázku. Jak vyjádřit svou lásku, svůj vděk, svou víru, jak a čím může podarovat či obšťastnit Boha. „Jak předstoupím před Hospodina, s čím se mám před ním sklonit na výšině?“ Jak a s čím udělat Bohu radost. To je zajímavá starost. My od něj spíše stále něco žádáme, stále něco potřebujeme a příliš si nelámeme hlavu s tím, čím bychom ho rozveselili a potěšili a možná proto nám přijde tak přísný a vážný. Prorok si láme (před Vánoci) hlavu, jak vyjádřit svůj vděk, s čím má předstoupit před Hospodina. Šmahem odmítá obětní praktiky svých předků. Už to ví - copak můžu Bohu udělat radost tím, že zapálím ročního býčka? Jak bych mohl Boha rozradostnit tím, že bych zabil tisíc beránků, jak bych ho mohl potěšit deseti tisíci potoky krve a oleje? Ne, v žádném případě bych ho tím nepotěšil a už vůbec ne, kdybych za svou nevěru Bohu na usmířenou dal svého prvorozeného syna. Takhle ne, to prorok nazírá zcela jasně. Takhle ne, ale jak, tedy? A do toho zazní to Boží vysílání, jasná zpráva: „člověče, bylo ti oznámeno co je dobré a co od Tebe Bůh žádá.“ Člověče, bylo Ti nejen řečeno, ale jasně oznámeno – zvěstováno to, co zůstává v různých podobách neproměnné. Byla Ti oznámena Boží vůle a Ty to víš, Ty ji znáš. Neříkám Ti nic převratného a nového, jen opakuji zvěst Abrahama, Mojžíše, Samuela, Eliáše a dalších. Opakuji to základní a Tobě, člověče, moc dobře známé. Člověk moc dobře ví, co má dělat. Bůh mu to sdělil, řádně oznámil. Micheáš se ptá, jak a čím udělá Bohu radost a Bůh neodpovídá: Micheáši, Ty to moc dobře víš, ale odpovídá: člověče - adáme, tedy nejen prorok, nejen věřící účastník Božího lidu, ale člověk, každý člověk, každý účastník Božího podniku zvaný život, zná Boží vůli. Byla mu oznámena, má ji v srdci, v Bohem vdechnuté duši, ve svědomí, má ji v sobě jako původní originální punc tvůrce samého. „Bylo Ti oznámeno co je dobré a co od Tebe Bůh žádá: nic jiného než abys činil soud, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem.“
Zachovávat právo, činit soud. Dodržovat zákony – ty lidské a ty Boží, to je to základní pro každé společenství. „Jednej právě a neboj se císaře ani krále.“ Bez spravedlnosti se hroutí každá společnost. Demokracie bez ní nemůže existovat. Zachovávej právo, v tom cítím i úctu k lidem ohroženým a vydaným. Zachovávej i jejich právo, mysli na ně, važ si jich. Kraličtí překládají „činit soud“ a to je možná víc než zachovávat právo. Činit něco jako poslední soud, rozlišovat mezi tím, co má budoucnost, co patří již dnes do rejstříku Božího království a co je marnost nad marnost, co je jen dnešní pozlátko, po kterém zítra ani pes neštěkne. Nedat svou duši marnosti ani marnostem, natož pak ji někomu upsat, i to je činit soud, rozlišovat, správně vážit a uvažovat v soudu a úsudcích se pohybovat v té Boží frekvenci, v modlitbě, ve vyšším principu, s nadějí Božího království. Činit soud a milovat milosrdenství. „Milosrdenství chci a ne oběti“. To je Boží refrén, nechci kozly ani býčky, chci, abys mně byl věrný ve všedním dnu, nechci něco, chci Tvé vše, Tvé nitro. Zachovávat právo – to člověk musí, ale zde je i něco, co člověk nemusí a přesto to plně patří k tomu být lidský, být člověk, být Boží dcera či syn, být spolučlověk a bratr. Něco, co není zachyceno v paragrafech zákona a co dotváří lidství. Porozuměním a láskou Boží překračovat normu. Prokazovat přívětivost a službu lidem sužovaným, každému člověku, ať je v jakékoli situaci. Zde není jako u toho prvního, čiň právo, spravedlnost a soud, zde se říká, že máme milovat milosrdenství. Nejen dělat dobro, nejen plnit povinnost dobročinnosti, zde se po nás žádá láska, naše ego se má dát do pohybu, pozvednout se a vydat se směrem k tomu druhému, sdílet se s ním, je to jednání z plného srdce - milovat milosrdenství, a to třetí a poslední je: pokorně chodit se svým Bohem. Do tohoto ranku patří i to, co jsme udělali ve skrytosti, co jsme udělali v tichosti a ne na veřejnosti. To, co se nevystavuje na odiv, zbožnost srdce jako osobní záležitost jednotlivce, v jehož soukromí převládá láska k Bohu. Bůh miluje takovouto pokoru. Jde o vnitřní pravost a ryzost, o víru, která nemá zapotřebí se prsit či vytahovat. Pokora a skromnost je to nejhlubší v člověku. Skutečná vnitřní pokora je podle Písma nad všechny oběti. Činit soud, milovat milosrdenství a pokorně chodit se svým Bohem, to je jakési minimum víry, ale je to zároveň i maximum. Tyto tři body jsou nadějnou bází malého i velkého společenství. Tam, kde se toto Boží slovo daří žít, tam se přibližuje Pokoj, tam už začíná Bůh převládat a začíná pomalu i vládnout.
Prorok si lámal hlavu, jak udělat Bohu radost a dostalo se mu pádné odpovědi: nedělej, že to nevíš. Ty to víš až moc dobře. Já od Tebe nechci žádné dárečky ani býky ani berany, nech si to. Já chci Tvé srdce, lásku a věrnost. Lásku k těm, se kterými žiješ a které potkáš a pokornou, intimní lásku ke mně.
A kdyby se dnes, v roce 2004 po Kristu, před Vá2003nocemi náhodou někdo z nás ptal, jak udělat Bohu radost, co mu dát k Vánocům, jak mu projevit vděčnost a čím se revanžovat za svou nevěrnost, tak se mu dostane stejné odpovědi: hele, moc tady nemachruj, vždyť to moc dobře víš – nechci od Tebe nic než činit soud, milovat milosrdenství, a to vše v pokorné víře. Nechci od Tebe něco, chci Tvé vše, Tvé srdce. Staň se tak. Amen.
Jojo, ODS jedině...jaxte tady už psali, je to určitě menší zlo než třeba sociální demokrati...
Ale z příštích voleb mám docela strach...někdy mě přijde, že českej národ je trochu mimo...dost dobře nechápu, jak můžou ČSSD růst volební preference...to lidi neviděj, co ČSSD(Paroubek-komouš, Rath-snaží se zdiskreditovat nejrůznější členy ODS...nespravedlivě, Zgarba-zkorumpovanej jako prase atd. atd.) dělá, aby se za každou cenu udržela moci! Bojim se toho, aby po volbách nevytvořili socani a komouši koalici...to už by byl úplnej konec...návrat k totalismu!
Drazí unionisté, delegáti republikového shromáždění US-DEU,
2. září jsem poslal všem Unionistům svůj první dopis, ve kterém jsem řekl, že nebudu nečinně přihlížet pomalému rozpadu US a že učiním „poslední pokus“ o oživení naší strany. Nabídl jsem, že za Vámi přijedu na setkání – budu-li pozván. Váš zájem o tato setkání mne nadchnul. Prakticky každodenně jsem po pracovní době jezdil po celé republice a mluvil se stovkami z Vás při neformálních setkáních. Bylo to únavné, ale skutečně podnětné a povzbuzující. Mnoho z Vás mne vyzývalo ke kandidatuře na předsedu US-DEU – a já jsem se rozhodl tuto výzvu přijmout a jít do toho. Nejde mně o nějaké „neukojené ambice“ – vždyť být předsedou skomírající strany – to není žádná sláva – ani žádný med, ale o možná poslední pokus změnit tvář a postavení US-DEU v naší společnosti. Ze 7 krajů a 20 okresů již přišlo na ústředí jejich usnesení , aby příští republikové shromáždění bylo volební, tři kraje se zatím ještě nevyjádřily a čtyři kraje jsou proti tomu. Jsme demokratickou stranou, a proto by měla být brána vůle našich členů vážně a krajská a okresní usnesení by neměla být brána pouze jako cár papíru. Můj program je jednoduchý – původní důrazy držet dál – hesla typu „normální je nelhat (a nekrást)“, „hrát podle pravidel“, a „nemyslet jen na sebe“ – držet a jen se znovu pokusit je naplňovat v naší politické praxi a tím znovu získat ztracenou důvěryhodnost. Pevně věřím, že se nám to s novým vedením může podařit. Jsem přesvědčen, že současná politika je znečištěna korupcí a nalézá se v úpadku, že mnozí občané jsou z politiků znechuceni a stále věřím spolu s mnohými z Vás, že je možné dělat politiku jinak.
3. prosince se koná v Praze Republikové shromáždění naší strany. Já dám svou funkci místopředsedy k dispozici a budu žádat nové volby, po kterých volají stovky členů z celé země. Podle našich stanov je jediná regulérní možnost jak zajistit, aby toto shromáždění bylo volební. Před schválením programu musí být předložena petice žádající odvolání funkcionáře, kterou podepíše nejméně 2/5 přítomných delegátů. Kdo z Vás je přesvědčený, že v současném stavu naší strany je správné pokusit se o nové vykročení, podepište prosím tuto petici a zašlete ji na mou adresu, tak abychom ji měli 3. 12. ráno k dispozici. Je samozřejmé, že na nikoho nečiním žádný nátlak – jde o Vaše svobodné rozhodnutí a plně chápu i ty z Vás, kteří jsou proti tomu.
Závěrem chci říci – rozštěpení strany se nebojím. Možná odejdou někteří, kteří si udělali ze svého členství v Unii výhodný kšeft, ale převážná část naší strany se zaraduje a v případě zlepšení naší pozice se dočká i určité satisfakce za svoji věrnost, kterou členové prokázali – když US-DEU byla a je v nesnázích.
Původní příspěvek od nsk to papaja: No to jsem prave myslel podle nejakyho toho webu, kde jsou zverejneny jmena byvalych StBaku a myslel jsem, ze tam jsou i jmena lidi co byly ve strane a treba se nejak vyznamejs podileli na budovani.
seznam clenu Ksc sai na webu není a je to nase chyba?
O US-DEU se v denním tisku mluví již delší dobu pouze v hrobařské terminologii. Přidal se svým čtenářským dopisem i občan, který píše: „Unie svobody je už jen mrtvola, po které lezou červi“. Mnozí se vyžívají na krizi této malé strany, ale každému je jasné, že větší frajeřina je kopnout si do silného než do slabého. Minulý týden proběhla tiskem zpráva, že předseda pražské organizace US-DEU Petr Bidlo rezignoval na svou funkci. Ve svém abdikačním prohlášení píše, že vedení strany ztratilo o osud US zájem a že členové netáhnou za jeden provaz, což podle jeho názoru povede k rozštěpení strany.
Já jsem místopředseda této strany a rád bych všem hrobařům vzkázal: bacha, abyste nepohřbívali živého. Vždyť právě v pražské organizaci je živo. Jen v posledním roce vzniklo několik spontánních aktivit. Nejprve to byla Syntéza. Na tato setkání zvou unionisté všechny, kteří ještě nerezignovali na politiku, kteří ještě hledají, co a jak v konkrétní politice zlepšit a jak čelit úpadku politiky, ve kterém se nalézáme. Co to konkrétně znamená, dělat politiku jinak, jak zajistit, aby vedení jednotlivých stran mělo stálý kontakt s občany na bázi a řešilo jejich soudobé naléhavosti. Diskutuje se napříč stranami v touze zkvalitnit současný politický styl. Dále vznikla skupina Integrace, která se snaží najít to, co spojuje malé strany s podobným programem a spojit se tak, aby nevznikl nějaký nesmyslný slepenec, ale jakási loď, která by seskupila malé strany na delší politickou plavbu. Dále za poslední rok vznikla v Unii svobody skupina Renesance. Tito členové se snaží o to, aby mezi unionisty a jejich příznivci vládla dobrá atmosféra. Organizují různé akce, na kterých se mohou lidé setkat a pobavit, aby spolu mohli neformálně a v pohodě pobýt.
V posledních měsících jsem po pracovní době navštívil 60 okresních organizací US po celé zemi. Nevynechal jsem ani ty nejvzdálenější jako je Karviná či Horšovský Týn. A jsem opravdu příjemně překvapen. Nic mrtvolného jsem nenalezl, naopak zbytky věrných unionistů vytvářejí jakési živé krystaly, mají svou krásu i cenu. Na mnohých místech už rezignovali na své pány nahoře – na vedení strany a veškeré své síly dávají do komunální politiky, což je více než smysluplné. Na základě mých návštěv vám sděluji – ten pohřeb byl a je předčasný. Unie svobody je zde a žije.
Její zásadní chybou je, že nesplnila to, s čím do české politiky šla, že opustila svůj důraz na etickou politiku a stala se stejně pragmatická jako její velcí konkurenti. Na druhou stranu však v US nebyly žádné stranické finanční skandály – jako u jiných stran, které to s bravurou přešly, US vždy byla proevpropská a měla na mysli občanskou společnost a dělala vše pro její rozvoj. Nepodařilo se jí – stejně jako předtím ODA - obstát na pravici vedle ambiciózní ODS. Vítězství ODS na pravici – to, že vedle sebe nikoho nesnesla, se již brzy ukáže jako vítězství Pyrrhovo. I když vyhrají, s kým asi vytvoří vládní koalici?
Unie svobody žije – vrací se ke svým počátkům, k touze dělat politiku opravdu jinak, ke svým původním tezím, že „normální je nelhat a nekrást“, „hrát podle pravidel“ a „nemyslet jen na sebe“. Hesla to jsou dobrá, jde jen o to je realizovat. Obnova Unie svobody je v plném proudu. Nebojím se rozštěpení strany. Možná odejde 20 – 30 vyžírků, kteří si spletli politickou stranu s výnosným kšeftem. Pro ty ostatní a věrné unionisty znamená obnova strany velkou naději, že nepracovali nadarmo a že se věrnost vyplácí.
Svatopluk Karásek
Držím palce panu Karáskovi! Obávám se však že jestli se US-DEU dostane v roce 2006 do parlamentu bude to opravdu vůle boží. Malé strany jsou dobrou alternativou. Sám jsem v minulých letech volil zelené.
čtk"
Lídři US-DEU chtějí na sjezdu obhajovat své funkce
[PRAHA, 2. prosince] - Sobotní sjezd Unie svobody-DEU v Praze podle všeho nakonec bude volební, i když současnému vedení vyprší řádný mandát až příští rok. Pokud to delegáti odsouhlasí, bude se volit předsednictvo.
Ministr spravedlnosti Pavel NěmecPředseda strany Pavel Němec, její místopředsedové Karel Kühnl, František Pelc a Ivo Ludvík, šéf poslaneckého klubu Vlastimil Ostrý a zástupce strany v Senátu Vladimír Schovánek oznámili, že delegátům navrhnou zařadit do programu mimořádnou volbu členů předsednictva.
"Obnovení mandátu považujeme za východisko ze současné situace různosti názorů v předsednictvu. Jsme připraveni své mandáty obhajovat," uvedli lídři nejmenší vládní strany v prohlášení.
Zbývající člen předsednictva - místopředseda a poslanec Svatopluk Karásek - už dříve avizoval, že chce vystřídat Němce v čele strany. "Vítám to jako džentlmenské gesto mých kolegů. Jinak hrozilo nebezpečí, že se situace vyhrotí, což by v adventní době nebylo vhodné," reagoval Karásek, který vedle politiky stíhá i profesi evangelického duchovního a písničkáře.
Soudí, že ministr spravedlnosti nezvládá řídit stranu a vyvést ji z nynější kritické situace. Delegátům republikového shromáždění chce nabídnout návrat k morálním principům, na nichž Unie svobody na začátku roku 1998 vznikla, lepší komunikaci dovnitř strany i navenek.
Unie svobody se dlouhodobě potýká s odlivem voličů i členů, i když má tři ministry a deset poslanců, její další budoucnost na domácí politické scéně je nejistá. Propadla v loňských evropských, krajských i senátních volbách, průzkumy ji přisuzují kolem jednoho procenta příznivců. Ke vstupu do sněmovny je přitom třeba získat alespoň pětkrát tolik. Unionisté proto jednají s menšími stranami, jako jsou Evropští demokraté, SNK Sdružení nezávislých, Cesta změny, ODA či LiRA, o společném postupu.
Karásek řekl, že vnitřní obroda US-DEU je i předpokladem k tomu, aby rozhovory o liberální kandidátce konečně dospěly ke zdárnému konci. "Takhle s námi ostatní jednali jako se sice bohatou, ale ošklivou nevěstou," řekl Karásek.
V čele Unie svobody se za osm let její existence vystřídala už početná plejáda politiků - Jan Ruml, Karel Kühnl, Hana Marvanová, Ivan Pilip, Petr Mareš - a loni v červnu zvolili unionisté do svého čela Pavla Němce.
[Tiscali/ČTK]
Musím napsat že i já uvažuji o podpoře ODS, protože rudí jsou fakt silní. Ještě se ale budu rozhodovat, protože si myslím že lidi a všechno živé je důležitější než ekonomika a zisk.
Breinwolf: je mylna predstava ze cokoliv co ma v nazvu socialni ci socialisticka se nutne musi starat o lidi. Osm let vlady socanu nasvedcuje opaku. vol ods. lidi hlady neumrou.
The ice age is coming, the sun is zooming in
Engines stop running and the weed is growing thin. -- The Clash
jak znám breinwolfa-tohle chápe moc dobře
vždyť on mne zblbl-z monarcisty jsem se stal republikánem a zastáncem liberální demokracie
Král je mrtev, at žije Česká republika, ale bez mileráda a parubokoprasátka
24-11-2005 v 07:02 AM
!
