Celller
Stálý Člen
Registrován: Feb 2006
Příspěvků: 726
|
Hulim, protoze hulim dlouho a moc, kdyz nehulim, je mi divne, sem nervni. Snazim se to omezit, kdyz nechci, nedam si.
Kdyz nehulim, piju pivo. Vetsinou oboji. Kdyz nehulim ani nepiju mam radost, ale je mi blbe.
Snazim se omezovat, ale kvuli slabe vuli a znamym to nejde, umim odmitnout, ale kdyz potkam nekolik znamych, nebo se nekdo stavi, tak se huli porad.
A na zaver me to posledni dobou prestava bavit, lahvovy piju jako vodu, hulo me nechutna, hulim sam hasis, a zacinam si uvedomovat, ze ta trava a jeji produkty me pekne zatemnily mysl, kdybych nehulil, asi bych se tolik nenasmal a nezazil spoustu peknych veci, ale taky bych se mel asi lip, a uvedomil si, ze realita je jina, je jednoducha, ale zhulenymu me prijde vsechno hrozne lhostejny, pak tezky a nakonec pomalu neresitelny. Unik od reality na kazdodennim poradku, zadny stres, ale uplna neschopnost resit banalni veci, treba jit do obchodu. Zhulenost je podle prostredi a ucinkujicich jina, hlavne ze vim, ze sem sam a sem jen jak kousek hase na spendliku, co pomalu kouri a klesa ke dnu, ale aspon se snazim a budu omezovat raus, venovat se okoli a uvedomit si, ze si musim vseho co mam vazit, a uzivaz si zivot i bez travy, a brat ji jen jako zpestreni a ne hulit jako spousta znamych, co kouri v hospode nekolik jontu za hodinu a nevedi, jestli sou zhuleny, nebo ne, ani si nepockaji a uz motaji dalsi. To uz je vec kazdyho z nas, jak to vede a bere, pro nekoho zprestreni, uvolneni, nebo kazdodenni vec, zalezi na kazdym, jak si to zaridi.
Naposledy upravil Celller 24-11-2008 v 04:26 AM
|