Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Sviluška
Přezimující samičky jsou oranžové, ostatní pohybliví jedinci žlutozelení, se dvěma tmavými skvrnami na bocích těla.Kladou průsvitná bělavá vajíčka o průměru 0,1 mm. Samečci jsou štíhlejší a kratší než samičky.
Samičky přezimují v různých úkrytech, pod kůrou stromů, pod kameny, v půdě apod. Vyvíjejí se na bylinách. Ovocné dřeviny napadají koncem července, na zelenině řádí od jara. Sají převážně na spodní straně listů a předou jemnou pavučinku. Za vhodných podmínek se vývoj jedné generace dovrší za 15 i méně dní. Do roka se vyvine několik generací. Sviluška chmelová napadá především zeleninu. Je obávaným likvidátorem okurkových porostů jak ve sklenících, tak ve venkovních porostech. Sviluška ve všech svých druzích miluje a ke svému životu nutně potřebuje suché prostředí a teplo. Z tohoto by měli vycházet ti pěstitelé, kteří se chtějí vyvarovat používání chemických ochranných prostředků a ochrana přirozenými škůdci je pro ně příliš drahá, nebo se v menších porostech nevyplatí. Sviluška poškozuje rostlinu vysáváním listů, většinou odspodu. Její přítomnost zjistíme, když podrobných prohlížením listu objevíme jemné pavučinky a skoro nezřetelné dospělce světlé barvy s dvěma fleky na hřbetní části. Na vrchní části listů lze pozorovat světlé skvrny, způsobené vysáváním rostlin. Právě toto vysávání rostlin má za následek ztrátu okurek v době, kdy se nám zdá, že úroda je na dosah ruky. Opak je bohužel pravdou. Svilušky se namnoží běhež dvou týdnů a statisíce malýchpredátorů spolehlivě zničí úrodu. Proto je nutné jara kontrolovat mladé rostliny, spodní stranu především.Zde se obvykle zabydlí první vetřelci a vytvoří si základnu potravy. Na mladých výhoncích byste při bedlivějším pohledu lupou zjistili svilušky, hledající nová teritoria, neboť množení těchto roztočů probíhá velmi rychle. Spodní zažloutlé napadené listy tedy odstraníme i s vajíčky a zbytek rostliny ošetříme. V této době je nejvhodnější osvědčený akaricid OMITE 30W / propargite / v koncentraci 0,2%. Postřik lze provádět kdykoliv za suchého počasí, podle návodu výrobce. Jako další přípravky lze uvést VERTIMEC 1,8 EC / abamectin / v koncentraci 0,04% nebo další vysoce účinný ORTUS 5 SC. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit OMITE 30W
Lícové strany listů napadených rostlin postupně získávají světlejší až žluté zbarvení, přičemž žilnatina (nervatura) zůstává zelená. Spodní strany listů jsou pokryty jemnou pavučinkou, ve které se pohybují velmi drobní (0,5 mm) nazelenalí nebo žlutí "pavoučci" s červenýma očima, kteří zde sají. Tím dochází ke zvýšenému odpařování a k poruchám růstu rostlin v důsledku vylučování toxických slin. Silněji napadené listy hnědnou a předčasně zasychají. Napadené rostliny mají oslabený růst, zpomalenou tvorbu plodů a často i předčasně hynou. Sviluška chmelová napadá mnoho druhů rostlin.
Svilušky vyžadují sucho a teplo. Čím je vyšší teplota, tím je jejich vývoj rychlejší. Optimální teplota je nad 20 °C a vlhkost vzduchu nižší než 70 %. Nepříznivé podmínky přežívají v půdě nebo v různých jiných úkrytech (např. v konstrukcích skleníků a fóliovníků) bez přijímání potravy.
Dravý roztoč - Amblyseius cucumeris
Dravý roztoč je 0,5 mm velký, mléčně bílé barvy. Napadá a vysává jak larvy třásněnek, tak svilušky. Je ale schopen vyvíjet se i na pylu. Vývoj z vajíčka do dospělce trvá v závislosti na potravě 6 – 10 dnů. Za jeden den roztoč vysaje asi 3 larvy třásněnek. Nasazení druhu Amblyseius cucumeris je vhodný na začátku sezony v období krátkého zimního dne, kdy se třásněnky ještě neobjevují masově a Amblyseius cucumeris kolonizuje rostliny i bez přítomnosti třásněnek. Je možno jej aplikovat současně s ostatními predátory používaných ve sklenících k ochraně rostlin.
Dravý roztoč je citlivý vůči některým chemickým přípravkům na ochranu rostl
Zdravím, mám takový problém na řízkách a matkách se mi objevují tyto fleky... Myslel sem že to bude plíseň a vyzkoušel sem vše co doma mám... Previcur,Polyversum,Dithane,Champion a Kuprikol a nic nezabralo ješte sem zkusil OMITE páč sem se domníval že to můžou být svilušky a taky nezbralo... Na jednom řízku sem objevil dokonce malé hnědé broučky tak 1-2mm velké , ale pouze na tom jednom... Tak nevím co by to mohlo být prosím poraďtě... Moc díky...
tak co bych wam rekl na uwod snad jen ze sem hledal a nic podobneho tady neni (faq sem widel ale to neni to co si predstawuji)
ha ted by asi chtelo rict jak si to asi predstawuji cili:
w predmetu prispewku nazew skudce pokud mozno cesky at dyz bude problem a dojdu do zahradnictwi ze chcu neco na neco tak na me necumi jak na japonce po plastice
::dale jak se skudce projewuje(priznaky napadeni)
::skromny popis
::gde se wyskituji (w hline na listech etc)
::cim na ne(pesticidy ale i predatori)
::nebylo by uplne spatny na uploadowat sem fotky skudcu ke kazdemu prispewku
a w neposledni rade uwest zdroj informaci kery nejsou z wasi hlawy
na zawer jen par zadosti a sic nechte me pls chwili psat prispewky at je to pohromade nepiste sem zadny komentare typu "fakt husty dlouho sem to hledal" to se da napsat ke komentari ke karme jinak uwitam konstruktiwni nawrhy nebo rad wyswetlim konstrukci treadu co je jak a proc udelany
Mšice
Mšice vysává ze svých hostitelů šťávu a rostlině se nedostává sil a živin. Většinou si za vše ale mohou právě pěstitelé, kteří opominou pravidelnou prohlídku spodní strany listů a tak umožní vetřelcům základní namnožení.
V prvních fázích napadenou rostlinu můžeme omytím zbavit nežádoucích návštěvníků. Stejně tak mšice odpuzující saturajka, vysazená vedle chráněných rostlin omezí výskyt škůdce. Přítomnost mravenců jenežádoucí, podporující výskyt škůdců. Pokud likvidujeme namnožené mšice chemicky, použijeme nějaký z mnoha druhů insekticidů na trhu, např. Mospilan. Velmi účinný je rovněž Pirimor. Mšice broskvoňová způsobuje vážné onemocnění broskvoní.Vyskytne-li se ve větším množství, škodí sáním na listech, mladé větvičky zpomalují růst a toto způsobuje menší výnos ovoce. Poškozené listy žloutnou, kadeří se a opadají. Kromě toho přenáší mšice broskvoňová i virové choroby. Abychom usmrtili mřezimující vajíčka, provádíme zimní postřiky. Při výskytu prvních mšic na jaře stříkáme stromy Fosfotionem E 50. Mšice chmelová škodí spolu s mšicí švestkovou a mšicí slívovou na švestkových stromech. Způsobují zavinování listů, ale vytvářejí i lepkavý povlak, na kterém se pak daří černím. Ochrana je opět zimním postřikem a v době vegetace postřik Metationem E 50. Mšice listová napadá především černý rybíz, kde způsobuje velké škody síním na listech. Poznáme ji tak, že se brzy na jaře vytvoří na rubu listů jakési puchýřovité výdutě. Po mšicích se objevují známé černě. Ochrana opět zimním postřikem a v době vegetace insekticidy.
S m u t n i c e
Dospělé smutnice jsou 2 – 4 mm dlouhé mušky podobné komárům. Charakteristická jsou dlouhá křídla, černošedá barva těla průhledná křídla lehce kouřově zbarvená. Jejich 5 – 7 mm dlouhé larvy a jsou schopny poškozovat nejmladší kořínky zakořeňujících řízků a mladých rostlin. Bývají tak jednou z příčin odumírání řízků a mladých rostlin množených ve sklenících. Účinnou biologickou ochranou je použití parazitických hlístic. Parazitické hlístice napadají larvy různých druhů hmyzu žijící v půdě. Hlístice se v půdě nebo v zahradním substrátu aktivně pohybují a čichem vyhledávají hostitele. Napadené larvy smutnic během několika dnů hynou. V uhynulých larvách smutnic se hlístice dále množí. Ve třetím larválním stádiu opouštějí mrtvou larvu smutnice a vyhledávají nové hostitele. Tak je zajištěna dlouhodobější ochrana přes tímto hmyzem. Pokud nejsou v substrátu přítomny další larvy smutnic či jiného vhodného hmyzu, populace hlístic odumírá. Chemická ochrana je účinná jen zčásti, mušky se rychle množí. Zvýšený výskyt těchto mušek jsem zaznamenal v roce 2002 při použití koupeného substrátu, ze kterého se mušky líhly velmi rychle a zamořily mi celý byt. Problémy se smutnicemi má velmi mnoho lidí, jak je patrné z nepřeberného množství dotazů a stížností na různých diskuzních fórech zahradnických serverů. Pokud mohu doporučit ochranu v bytě zamořeném těmito muškami, použil jsem opakovaně spray Biolit, kterým jsem mušky opakovaně hubil. Při použití jiných přípravků varuji před použitím v bytě bez toho, abychom si ověřili, zda je přípravek pro tyto prostory povolen.
chvostoskok
Chvostoskoci jsou většinou jen několik milimetrů veliký a bezkřídlý půdní hmyz. V zemědělsky intenzivně využívaných půdách lze najít až 250 000 chvostoskoků na m2 z přibližně 50 druhů. Hlavní oblast života chvostoskoků a veškeré půdní fauny se nachází ve svrchních deseti centimetrech půdy. Populační hustota a druhové spektrum jsou určeny typem a druhem půdy, půdní vlhkostí, utužením a ostatními fyzikálními parametry stejně tak, jako hodnotou pH a pěstovanou plodinou.Škodlivé působení chvostoskoků je neustále stavěno do popředí a uváděno jako důvod pro jejich omezování.
Chvostoskoci jsou vždy považováni za škůdce tehdy, když požírají organický materiál z ještě žijících rostlin. Na klíčních rostlinkách řepy se stále občas objevují požerky. Mohou mít za následek odumírání řepy a tím působit ztrátu. Takové škody se ale vyskytují ve zvýšené míře tam, kde je cukrová řepa pěstována konvenčním způsobem. Orba naprosto zničí hloubkové rozvrstvení jednotlivých druhů chvostoskoků v půdě. Následkem toho se zřetelně sníží hustota populace. Ve svrchních vrstvách půdy se téměř nenalézá organická hmota, protože je zasypána na dně brázdy. Vznikne tak potravní deficit. Tehdy představují klíční rostliny řepy na čistých řádcích, které jsou téměř bez jakýchkoliv doprovodných rostlin, jediný zdroj potravy. Je ovšem lepší, když se před řepou po obilné předplodině pěstuje nějaká meziplodina, jako např. ředkev olejná, která půdním živočichům dodá potravu. Také výsev mulčovací plodiny mikroorganismy podpoří. Tento způsob pěstování řepy má vedle nižší eroze také tu přednost, že se sníží škody působené chvostoskoky i tehdy, když se jejich počet díky dobré dostupnosti potravy na podzim silně zvýší. Podobná doporučení platí i pro ostatní polní plodiny, u kterých dochází k uzavření řádek a tím i k zastínění půdy výrazně později.
Jedním ze zdrojů potravy jsou půdní bakterie. Mnozí chvostoskoci okusují mrtvá rostlinná pletiva, například odumřelé listy nebo klíčky. Odumřelé kořeny jsou chvostoskoky využívány sukcesivně, nejdříve jako potrava a poté jako obytný prostor. Někteří zástupci jsou dokonce masožravci, kteří požírají ostatní menší druhy, vajíčka, kukly a larvy hmyzu nebo především nematod. Podpora chvostoskoků by mohla napomoci zvládnutí problému půd zamořených nematody. Většina druhů chvostoskoků není ale přísně vázána najeden zdroj potravy, ale může fakultativně přijímat alternativní potravu. Většina chvostoskoků se živí půdními houbami. Mezi řadou hub selektivně volí s pomocí čichu. Rozlišují, jestli je listový materiál ještě čerstvý nebo již infikovaný houbami, a poté upřednostňují infikovaný materiál.
Molice
Jedná se o jednoho z nejobtížnějších škůdců, vyskytujících se především ve sklenících a i v bytech. Na jaře se zcela nenápadně objeví tu a tam bílá podlouhlá muška, asi 2 mm dlouhá. Je velmi dobře rozeznatelná díky své bílé barvě. Molice napadá prakticky všechny skleníkové rostliny.
U napadených rostlin se objeví nejdříve tu a tam několik velmi dobře zřetelných bílých mušek klínovitého tvaru, které při klepnutí na rostlinu třepotavě vzlétají, takže je lze za letu zabít. Později se na spodních částech listů objeví bělavá místa, jakoby bílý prášek. To jsou vajíčka, která jsou odolná proti postřikům. Brzy se rodí stovky mladých molic. Mušky vysávají rostlinné tkanivo a oslabená rostlina není schopna vyživovat své plody, což má za následek např. u okurek prakticky zástavu růstu plodů a ochabnutí listů při slunečním osvitu během několika málo dnů. Molice se namnoží do tisícových rojů a výsledkem jsou povadlé rostliny, na jejichž listech jsou viditelné černé skvrny v místech sladkých výměšků molic, na kterých parazitují houby, způsobující čerň. Při pohybu rostlinou nebo poklepnutí na ni se ze spodní strany listů zvedají bílé roje mušek, které vzápětí usedají na okolní rostliny. Molice nejvíce ohrožují okurkové kultury, neboť znemožní potřebně rychlý a mohutný nárůst nasazených plodů. U rajčat, která mají plody nasazeny a stejně tak u paprik molice nezlikvidují nasazené plody, ale zamezí vzniku a řádnému vývinu dalších. Pokud se molice vyskytnou v bytě, doporučuji zasaženou rostlinu omýt mýdlovou vodou a snažit se očistit všechna místa, kde je viditelný bílý poprašek s násadou vajíček.
Ochrana: při zjištění prvních jedinců důkladná prohlídka rostlin a nasazení isekticidů, např. Mospilan. Ochrana je možná pouze v prvopočátku, ihned po zjištění bílých vetřelců a postřik se musí opakovat, neboť přípravek zabírá pouze na živé jedince, kteří mají třídenní dobu líhnutí. Vajíčka se totiž postřiky nezničí a nové generace molic se rychle mění. Přezimují na zelených rostlinách ve vytápěných sklenících a dnes již proti mrazu odolné generace přezimují dokonce ve volné přírodě na hluchavkách. Přesto jedinou odzkoušenou a účinnou ochranou skleníku je nechat jej v přes zimní období vymrznout. Další možnou ochranou, velmi účinnou je vysazení vábničky - např. fuchsie, nebo tabáku, na které se molice slétají a tuto rostlinu sají. Když je jejich populace dostatečně početná, rostlina se vyhodí i s muškami v igelitovém pytli. Biologickou ochranou lze molice zlikvidovat také.
molice skleníková
Přímé škody molice způsobují sáním na rostlinách. Následkem toho dochází k odbarvování, deformování a opadávání listů. Napadené rostliny zakrňují, chřadnou a nezřídka i hynou. Škodí i znečišťováním výpěstků medovicí a černěmi a přenosem některých virových chorob. Molice vylučují lepkavou sladkou medovici, která ulpívá na listech, kde je porůstána houbovými černěmi. Kromě molice skleníkové se u nás rozšiřuje i příbuzná molice bavlníková (Bemisia tabaci).
Molice skleníková je původně tropický a subtropický druh, který není schopen v našich podmínkách přezimovat v nevytápěných prostorách. Při vyšších teplotách je rozvoj a množení molice velmi rychlý. Dospělé molice jsou voskově ojíněné o velikosti kolem 1 až 1,5 milimetru. Larvy jsou šedožluté, elipsovitého tvaru. Všechna vývojová stádia se přednostně zdržují na spodní straně listů.
K ochraně je možné použít přípravky Admiral 10 EC, Mospilan 20 SP nebo Talstar 10 EC.
Při aplikaci přípravků je třeba důkladně ošetřit celé rostliny, zejména pak spodní strany listů.
molice vlašťovičníková
Dospělé molice jsou voskově ojíněné (proto též "bílé mušky") o velikosti kolem 1 až 1,5 mm. Larvy jsou šedožluté, elipsovitého tvaru. Všechna vývojová stádia se přednostně zdržují na spodní straně listů. Přímé škody molice způsobují sáním na rostlinách. Následkem toho dochází k odbarvování, deformování až k opadávání listů. Kromě toho molice vylučují lepkavou sladkou medovici, která ulpívá na listech, kde je porůstána houbovými černěmi, které snižují asimilační efekt rostlin a znečišťují výpěstky. V neposlední míře jsou molice i přenašeči některých virových chorob. Největší škody způsobují larvy.
Oproti molici skleníkové nebo molici bavlníkové, které jsou tropického a subtropického původu a v našich podmínkách nejsou schopny přezimovat v nevytápěných prostorách, je molice vlašťovičníková u nás původní hmyz, který se v posledních letech z některých volně rostoucích rostlin rozšířil především na všechny brukvovité druhy zeleniny, zejména pak na růžičkovou kapustu, květák a brokolici. Při vyšších teplotách a za suchého počasí je rozvoj a množení molice velmi rychlý a proto může mít molice za vegetaci řadu generací. Každá oplodněná samice klade až 100 vajíček. Tato molice přezimuje především na jahodníku, na mléčích nebo na přezimujících druzích brukvovitých rostlin.
První ošetření se doporučuje v době prvních výskytů molic na rostlinách a většinou je třeba je opakovat.
K ochraně je možné použít přípravek Actellic 50 EC.
Při aplikaci přípravků je třeba důkladně ošetřit celé rostliny, zejména pak spodní strany listů.
Červci
Červci jsou stejnokřídlý hmyz, který se velmi intenzivně rozmnožuje. Samičky červců jsou bezkřídlé, samečci jsou okřídlení. Napadají nejrůznější bylinné rostliny a dřeviny, v našich podmínkách poškozují především skleníkové nebo pokojové rostliny. Dospělci i larvy červců vysávají pletiva z listů, větví a stonků a tím se napadené rostliny deformují, zaostávají v růstu a při přemnožení často hynou. Většina červců vylučuje medovici, na které rostou černě houbového původu. Někteří červci (především vlnatí) žijí i na kořenech rostlin. Červce rozdělujeme na červce vlnaté (mají na povrchu těla voskové výpotky ve formě poprašků, vláken nebo chomáčků - např. červec paprsčitý a č. citroníkový, kteří škodí na orchidejích, palmách, citrusech a jiných hrnkových rostlinách), puklice (jejich těla jsou pokryty vyklenutým a většinou okrouhlým štítkem, který je v dospělosti pevný - např. p. polokulovitá a p. kaktusová, které škodí na pokojových a skleníkových rostlinách, nebo p. lísková a p. březová, které škodí na venkovních okrasných dřevinách a na štítenky (jsou pokryty štítky různé velikosti a tvaru - např. š. kaktusová, která škodí na kaktusech, š. břečťanová a š. skleníková, které škodí především na hrnkových rostlinách).
Asi 1mm velký, oválný hmyz se zdržuje na chráněných částexch rostliny, jako je např. kořenový krček, paždí listů apod. Snadno jej rozpoznáte, protože má své tělo potažené bílými voskovitými výměšky.
Výskyt: podporován vyššími teplotami a nižší vlhkostí vzduchu se vyskytuje převážně u klívií, marant,vánočních hvězd, orchidejí, krotonů a kaktusů.
Likvidace: postřik preparáty na bázi parafinového oleje nebo potírání lihovými roztoky či mýdla, které narušuje voskovitou ochranu těla červců.
priznaky napadeni:
:: hnede tecky na listech, prisedle pawucinky, postupne wadnuti cele rostliny a usichani celych listu-posledni tri sou au pri wecim napadeni
jejich wzhled:
:: malynkati zeleni a hnedi pawoucci snasejici kulata bila wajicka (welice male)
misto wyskytu:
:: ze spodu na listech
cim na ne na swine:
:: omite, biool(ten se mi neoswedcil ale spousta lidi s nim nema zadnej problem)
co se obrazku tyce tak je oprawdu este zelena warianta ale tu sem nigde nenasel
zdroj obrazku: http://www.biocont.cz/parkytpyri.html
priznaky napadeni:
:: na listech pod napadenymi listy se objewuje naka lepiwa sracka kterou udajne wylucujou
jejich zjew:
:: takowy bily musky dlouhy do 2mm plus este kulate chlupate walicka o prumeru asi 1mm
wyskyt:
:: ze spodu na listech
cim na ne:
:: mospilan a o5 biool
zdroj obrazku: http://www.pelargonie.cz/117.html
priznaky:
:: celkowe chradnuti rostliny priznaky podobne wysuseni hliny celkowa zwadlost
popis:
:: neco malo pod 3mm dlouhy bili cerwici
wyskyt:
:: w pude
cim na ne:
:: tak to este zjistim a cesem dodam ale myslim si ze peroxid wodiku by jim rozhodne neprospel
2 chell: jo ted sem to widel se omlouwam ale ty tam treba zase namas uwedeny zdroje odrazku
Na svilušky a mšice se mi osvědčil přípravek BioOL:
Je to kontaktní přípravek, tzn veškerá havěť se musí důkladně smočit
Založený na bázi řepkového oleje
Ochranná lhůta 0 dní (žádný toxický svinstvo!!)
Podle návodu účinné také na molice, třásněnky, puklice, houbové choroby
Původcem choroby jsou dvě botanicky odlišné houby, avšak příznaky poškození jsou u obou zcela shodné. Na listech a často i na stoncích se objevují zprvu drobné, později rozrůstající se skvrny s typickým bělavým moučnatým povlakem hub. Skvrny jsou nejdříve na vrchní straně listů, kde postupně pokrývají celou jejich plochu, později jsou i na straně rubové. Napadené listy zaostávají v růstu a zasychají. V některých případech se na bílém vzdušném povlaku houby objevují i velmi drobné černé plodničky.
Původci padlí přetrvávají na napadených zbytcích rostlin, které jsou také hlavním zdrojem šíření choroby. Dalšími zdroji infekce mohou být i některé plevelné rostliny nebo i výtrusy původců padlí přetrvávající v konstrukcích skleníků a fóliovníků. Rozvoj a šíření choroby podporuje suché a teplé počasí při současné vyšší vzdušné vlhkosti. Výskyt vody na povrchu listů však není podmínkou a ovlhčení listů dokonce výskyt padlí omezuje.
Houba přezimuje především ve formě podhoubí v pupenech, které jsou citlivé k zimním mrazům nebo ve formě plodniček, které jsou však mrazům odolné. Na jaře se mycelium rozrůstá a vytváří se na něm výtrusy, kterými se houba šíří za vegetace. Rozvoj choroby podporuje vyšší nebo střídavá vzdušná vlhkost, teploty 24 až 30 °C, nadbytek dusíku, nedostatek draslíku a přehoustlé výsadby.
U porostů s pravidelným výskytem padlí je třeba začít s ochranou již ve fázi 5 až 6 listů a do květu provést dvě ošetření. U středně náchylných porostů se doporučuje těsně před květem jeden postřik.
Slimáci, slimáčci, plzáci a hlemýždi okusují nadzemní a často i podzemní části (zdužnatělé kořeny a hlízy) mnoha druhů rostlin. Typickým příznakem je výskyt zaschlého stříbřitého slizu. Listy okusují od okrajů nebo vytvářejí "okénka", přičemž silnější nervy bývají nepoškozené. Při silnějším výskytu, především ve vlhčím období, mohou způsobit i totální zničení porostů. Větší škody jsou i na těžkých a hrudovitých půdách a na zastíněných lokalitách. Především slimák největší působí značné škody i na skladovaném ovoci, bramborách i zelenině.
Plži si libují ve stinném a vlhkém prostředí a teplotách 13 až 18 °C. K přemnožení dochází v dubnu až květnu a zejména pak za teplého podzimu, samozřejmě především na zastíněných lokalitách a na těžších půdách. Aktivní jsou převážně v noci, přes den jen za vlhkého počasí. Kulatá sklovitá vajíčka kladou po celou dobu vegetace do děr v zemi nebo pod kameny a hroudy. Za příznivých podmínek může mít každý plž během jedné vegetační doby teoreticky až 10 000 potomků.
Návnadový přípravek Mesurol Schneckencorn se klade na cestičky, kolem záhonů, mezi rostliny nebo do skládek rostlinných produktů.
Dobrou účinnost má i dusíkaté vápno Perlka aplikované v dávce 30 g na 1 m2 na místa, kde se slimáci nejvíce zdržují.
Žádný z uvedených přípravků nesmí přijít do styku s rostlinami nebo skladovanými produkty.
jinak plži se budto posolej ale je to dost blee nebo dej nadobku s pivem oni do ni vlezou a utopej se
a pac se me wcera uz nechtelo pokracowat w psani tak pokracuju neska a sici trochu rozsirime obzory o pesticidy a wase zkusenosti a postrehy s nimi spojenymi jejih popis by mel byt wedeny jak napsano tady at tady newedu neco stejnyho jako co ma uz chell tak wesele piste a uploadujte fotky
urceni na ziwocichy: swilusky, wlnownici, halciwci
obsah ucinnych latek: propagrit 570g/l
obsah rizikowych prwku: tak to bude asi to stejny jako wyse rozhodne bych to nezral
forma: emulze typu olej:woda (heh podle krabicky) ale je pekne husta (podle me)
barwa: sedo bila
doba pouzitelnosti: 2 roky od data wyroby
obsah: 2*5ml we hnedejch sklenenejch flastickach ale delaji se i mensi baleni
cena: tusim neco kolem pul sta ale cenowku sem sloupl a zahodil asi moc daleko
sehnatelnost: koupeno w normalnim mym oblibenym zahradnictwi kery nutno podotknout je dobre zasobeny
urceni na ziwocichy: molice, msice, wlnatka
obsah ucinnych latek: acetamipirid 20%
obsah rizikowych prwku: tak to bude asi to stejny jako wyse rozhodne bych to nezral nefajcil nesnupal etc
forma: prasek
barwa: me zatim neznama az otewru sacek tak poreferuju
doba pouzitelnosti: 2 roky od data wyroby
obsah: 1g w sacicku ale tusim egzistujou i weci baleni ale na ty seru pac minule sem koupil hodne omite a mam ho asi az do konce ziwota
cena: 24 korun nestihl sem ztratit cenowku
sehnatelnost: koupeno w normalnim mym oblibenym zahradnictwi kery nutno podotknout je dobre zasobeny
Bohužel nevim jak se tato housenka jmenuje,ale měl jsem jí na outdooru.Housenky jsem musel mechanicky odstranovat,protože mi požíraly neskutečnou rychlostí listy na kytkách.Mám takovej pocit že se znich klubaly motýli Běláskové(NEJSEM SI 100%JISTEJ)
Bylo jich stovky a šli špatně rozeznat mezi kytkami,mají identickou zelenou.
proc sem nepsal o biu-pac s tim nemam zkusenosti jinak su pro bio az na biool kerej mi moc nepomohl minulou sezonu ale je to jen subjektiwni thanx to link
17-10-2004 v 11:38 AM
Prosím Poradte ! Plíseň???
prosím poraďtě... Moc díky...
skudci a skudco wrazdici
jinak uwitam konstruktiwni nawrhy nebo rad wyswetlim konstrukci treadu co je jak a proc udelany
HOUSENKA
