|
Řekl jsem si, že se s Vámi podělím z dalšíma zkušenostma ohledně výroby masti...
Za prvé se zmíním s vhodným použitím surovin... dříve jsem už zmiňoval nevhodnost určitých bylinek (např. třezalka tečkovaná).
Nejlépe je z jara zavítat do mokřad a bažin, kde najdeme krásný mladý menší kopřivy, které natrháme (nejlépe holou rukou, babičky nám říkavali, že je to proti revmatickým problémům). Trháme dokud nám síly a popálený ruce stačí fungovat  Čím více, tím lépe... Na 4 kg masti počítáme asi 1 igelitovou tašku kopřiv i se stony (bez kořenu, ty pokud možno necháme v zemi!).
K této kombinaci se hodí další řada bylinek jako např. Jitrocel kopinatý, ze své řady jako jeden z nejlepších druhů pro farmaceutické účely, sbírají se ovšem i další dva druhy a to Jitrocel prostřední a větší... My se budeme zabývat pouze Jitrocelem kopinatým... Kdyby náhodou někdo netušil jak přesně vypadá, přikládám fotografií... Jitrocele nasbíráme dle potřeby, na takové množství vazelíny je vhodné mít alespoň čtvrt tašky mokrého... jsou to pouze orientační míry, ale myslím, že když dáte víc listí z marihuany a nebo o trochu víc kopřivy nic tak zlého se nestane. Rozhodně bych nešetřil... jen pro upozornění, nepřenášejte nebo nenechávejte bylinky delší dobu v igelitových taškách či nepřodišných nádobách, hrozí jejich zapaření a znehodnocení...
Pro sušení použiváme vždy dobře větraná a nejlepé stinná místa. Občas obracíme a kontrolujeme jejich vzhled i vůni. Pokud se rostlina láme je suchá. Přendáme do nádob a zamezíme slunečnímu záření a případné vlhkosti, která by bylinu znehodnotila...
K vlastní výrobě bych se už vracel jen zřídka. Jelikož by mělo být vše jasné a celkem jednoduché. K fotografiím pouze dodávám jednu věc, jak se to dělat nemá!!! Rozehřejte vazelínu pouze na plotně, ale potom už "pečte" v troubě. Hrozí vám přepálení a připálení, tím pádem veškeré vaše snažení bude vniveč!
Teď už jen dodávám pár podkladů, které by mohly pár lidí zajímat. Složení marihuanové masti je: List a stonek a samičí květenství marihuany, Kopřiva dvoudommá, Jitrocel kopinatý, včelý vosk a propolis a sazmořejmě žlutou lékařskou vazelínu.
______________________________________________________
Kopřiva dvoudomá / Urtica dioica L.
Sbírají se nejčastějí listy sdrháváním z lodyh a někdy také nať, jejíž olistěné a nezdřevnatělé části v délce maximálně 50 cm se sežínají z mladých a zdravých rostlin srpem. Suší se ve slabších vrstvách buď na stinných a vzdušných místech nebo uměle, přičemž teplota nesmí překročit 60 °C. Je důležité sušit materiál rychle, aby si droga zachovala původní zelenou barvu. Je bez pachu a má poněkud nahořklou, slabě trpkou chuť. Kvalitu listové drogy snižují zčernalé a rozdrobené listy, případně zbytky natě.
Listy obsahují velmi mnoho chlorofylu, který se z nich také průmyslově izoluje. Dalšími účinnými látkami jsou kyselina křemičitá, které lze připsat močopudný účinek, dále třísloviny s protikrvácivým účinkem, fyziologicky účinné látky patřící mezi aminy – acetylcholin, histamin, serotonin, karotenoidy, vitamín B1, kyselina pantothenová (B6), glukokininy, snižující hladinu krevního cukru, kyselina mravenčí, v mladých listech poměrně vysoký obsah vitamínu C, fytocidní látky a v žahavých chlupech pryskyřičný sekret. Značně vysoký je i obsah minerálních látek. Dnes má kopřiva největší význam jako důležitý zdroj chlorofylu pro průmyslovou výrobu. Chlorofyl má protizánětlivé a dezodorační účinky, působí velice příznivě také při hojení ran, urychluje epitelizaci a granulaci pokožky. Olejový roztok chlorofylu ve formě spreje se používá k léčbě bércových vředů, popálenin, proleženin, trhlin prsních bradavek apod. Z chlorofylu se dále získává diterpenický alkohol fytol, sloužící k výrobě vitamínu K a léčebných kosmetických přípravků, odstraňujících nepříjemné pachy a pocení.
Kopřivová nať je složkou čajoviny Pulmoran, která se používá jako pomocný lék při chorobách dýchacích cest, a urologického čaje Species urologicae Planta s močopudným a antiseptickým účinkem.
Kopřiva je velice oblíbená i v lidovém léčitelství. Používá se jako močopudný, protikrvácivý, protirevmatický a protizánětlivý prostředek, ale i při chudokrevnosti a jako prostředek pro zvýšení tvorby mléka. Lze použít i jako podpůrný lék při cukrovce. Podporuje také celkovou látkovou výměnu a trávení, takže je téměř vždy jednou z hlavních součástí čajů používaných k jarním bylinným kúrám.
Sbíraná část: List a nať
Období sběru: V - IX
Jak sušit: rychle ve stínu nebo umělým teplem do 50 °C aby neztmavla
Poměr seschnutí: 5:1
Forma použití: zápar, zevně i vnitřně
Jitrocel kopinatý / Plantago lanoceolata L.
Sbírají se listy, které poskytují drogu Folium plantaginis, a to od května nebo června do konce srpna. Květní stvoly je nutno ihned odstranit, neboť je velice náročný na správné sušení. Pomačkané za vlhka sbírané nebo zapařené listy rychle černají a jako droga jsou bezcenné. Suší se v tenkých vrstvách do 5 cm, nejprve je možno listy opatrně předsušit na slunci, pak se dosouší ve stínu na vzdušném místě. Při úmělém sušení nemá teplota překročit 40 °C. Správně usušené listy jsou lámavé, olivově až hnědě zelené. Jsou téměř bez pachu a mají mírně hořkou až svíravou chuť. Kvalitu drogy snižuje příměs zhnědlých listů a květních stvolů. Nesmí také obsahovat listy ostatních druhů jistrocele. Je nutno mít na paměti, že jitrocel patří mezi nechoulostivější drogy vůbec: při manipulaci nebo nevhodném skladování se snadno drobí (je proto nutno sušit bez obracení!), snadno vlhne, plesniví a černá, což je provázeno hydrolytickým rozkladem glykosidu aukubinu.
Droga obsahuje až 2 % již zmíněného glykosidu aukubinu, který má tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu, dále množství slizu, enzymy, třísloviny, vitamín C, hořčiny a z anorganických látek zejména kyselinu křemičitou a draselné soli.
Jitrocel patří stále mezi nejznámější léčivé byliny. Používali jej již antičtí lékaři, zejména proti kašli, na rány a pozdějí i v řadě dalších případů. Droga je u nás oficinální a je složkou prsního čaje Species pectorales Planta a extrakt je mimo jiné např. v sirupu proti kašli Thymomel.V lidovém léčitelství je jitrocel oblíben především jako prostředek usnadňující odkašlávání při chronických zánětech průdušek, astmatu a dalších chorobách dýchacích cest, někdy i při trávících poruchách spojených se zácpou. Pro tento účel se připravuje zápar z jedné polévkové lžíce drogy na sklenici vody, v níž se nechá droga 5 minut vyluhovat. Zápar se pije teplý a lze v něm kombinovat další drogy. Při zácpě jsou účinná i semena obsahující větší množství slizu.
Zevně se v lidové praxi používá někdy na obklady při ekzémech, spáleninách, zanícených a špatně se hojících ránách i ve formě čerstvě vymačkáné šťávy.
Latinský název rodu Plantago je odvozen z latinského planta (= chodidlo) a má pravděpodobně souvislost s používáním listů jako obkladů na odřené nohy. Druhové jméno je doslovně přeloženo v českém názvu druhu.
Jako farmaceutická surovina je u nás přípustný pouze jitrocel kopinatý. V poslední době se pro vysoký obsah slizu v semenech (až 10 %) pěstuje i jednoletý jistrocel blešník (Psyllium afra, Mirbel) s rozvětveným stonkem a vstřícnými čárkovitými listy, který pochází ze Středozemí.
V lidové praxi se často používají i další dva u nás běžné druhy, jitrocel větší (P. Major) a jitrocel prostřední (P. Media). Jitrocel větší je běžný plevel na rumištích, vyšlapaných trávnících a cestách. Má široce vejčité, žřetelně řapíkaté listy a řídký klas květů, který je často delší než stvol. Jitrocel prostřední má eliptické, zřetelně řapíkaté listy na rozdíl od jitrocele kopinatého má bílé koruny květů s fialovými prašníky. Oba tyto druhy mají nižší obsah účinných látek, a proto se nevykupují.
Sbíraná část: List
Období sběru: VI - VIII
Jak sušit: na slunci, dosušit ve stínu nebo umělým teplem do 40 °C
Poměr seschnutí: 5:1
Forma použití: zápar, zevně i vnitřně, sirup
Naposledy upravil 16-08-2007 v 19:20 PM |
30-06-2007 v 23:05 PM
