Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Alebo ak mate niake stale miesto pre hulenie tak si tam nanoste sviecky a porozhadzujte zapalky ako mi a vzdy tu sviecku niakou tou zapalkou co najdeme na zemi zapalime
Jo jo – zapalovač a doprava, to mi dělá problémy. Někdy hledám zapík třeba půl hodiny (když už jsem modifikovanej, ale chcu eště, prošacuju se osumkrát ve všech vrstvách, pak předlouho lovím v kapse a nakonec vítězoslavně vytáhnu žvejkačky. Jednou jsem začal uvažovat, že půjdu na psychiatrii (nikoli jako doktor – o tom uvažuju stále) bo se mi stalo tohle:
Tři dny hledám zapalovač, kdepak může mrška být?
Budu muset koupit sirky, abych si moh připálit.
Když cigára vytahuju na zahradní lavičce,
Zapalovač objevuju uschovaný v krabičce.
No a cestování – to je kapitola sama pro sebe. Že občas X*přejedu šalinou, to bych i pominul. Ale jednou… To jsme byli na noční hře (něco mezi orientačním pochodem a IQ testem) a po probdělé noci a 45 km pěší chůze jsem si vylepšil náladu slivovičkou. A jelikož byla sobota a autobusy z Brna do Hodonína jezdily jinak, jel jsem šalinou místo na nádraží na Lékařskou fakultu, abych se podíval na netu na jízdní řád a nečekal jak blbec na nádraží. Zastávku jsem pochopitelně pochrupuje přejel, kamarádi mě však záhy vzbudili a já tam došel pěšky. Usnul jsem pro změnu u počítače. Když jsem se po asi 2 hodinách vzbudil, zjistil jsem, že jeden z mála autobusů jede za okamžik a vyřítil jsem se na Zvonařku. Ale stihnout se to nedalo. Stále ještě pod vlivem jsem furiantsky usoudil, že ňáká Koruna mě nezabije a že pojedu vlakem. Koupil jsem si jízdenku do 2. třídy. (Musí se jet na Břeclav a tam přestoupit na trasu Břeclav-Přerov). Kókám na tu jejich infotabuli a vidí, že mi to jede až asi za 1,5 hodiny. Ale v tom jsem to uviděl. Za pět minut jede na Břeclav Eurocity vlak. Jak už jsem byl nasranej a odhodlanej ke všemu, jen abych už byl doma, tak jsem tam vlez. Nemělo to stavět dřív, jak v Břeclavi. Když se vlak rozjel, připotácel jsem se k tymu chlopovi v mundůru a s pedantskou dikcí, téměř výhružně jsem na něj zaburácel:“Dobrý den, jsem tady správně?“ a vrazil jsem mu do ruky tu jízdenku no normálního vlaku. Chlop na to kók a říká:“Ano, máme hodinu zpoždění, tak je to bez příplatku!“ Nechal jsem si označit jízdenku a vykuleně si sedl. Musím uznat, české dráhy jsou katastrofa, děs, ale tyto tzv. „Vlaky vyšší kvality“ jsou na velice dobré úrovni, za kterou se nemusíme v Evropě stydět. Až na to zpoždění Ale eště že tak, jinak bych platil pokutu Cestu jsem si krátil četbou nějakých německých novin a varování o převozu masa přes hranice. Ta varování tam leželo schválně a ty noviny tam asi někdo zapomněl. V Břeclavi jsem vystoupil. Další spoj měl jet asi za hodinu. Šel jsem se projít (jak kdybych už neměl nachozeno na měsíc dopředu) a v parčíku jsem požil něco málo z faječky.
Kouře si povšimla dvojice cigánů – chlop babous – a přišli ke mně. Prej esi bych jim nedal cigáro. Tuž jsem jim nabídl Startky, baba si hnedle 4 vytáhla a za odměnu že mi zatancujou. Pod paží nesla kazeťák na baterky, tak to pustila a asi půl minuty se vlnila. Z mých asi dvou vět bystré její ucho poznalo, že jsem z Brna (no, sice nésu, ale mluvím všelijak ) A já zas vodkuď voni, a voni že z Maďarska a tak jsem chvíli komunikoval, zatímco oni se mě pokoušeli přesvědčit, že je mám pozvat na pívo. Jelikož mi to záhy jelo a taky nésu žádné ich sponzor, tož jsem s nima nešel. Tak se nasrali a šli pryč. Ještě jsem za nima békl: „Nem tudom Magyarom“ Chlap prej:“Tudoš maďároš?“ Já zase že nemtudom a on na mě – sprosťák – prej „Pičákovolom“ Začal jsem naň hulákat něco o anciášovi a šel jsem na ten vlak. Tak jedu, jedu, pak to cuklo – hledím z okna – venku tma, velký nádraží – ale Hodonín to není. Vyletím z vlaku a ptám se chlapa, co bouchal do koleček:“ Prosím Vás, toto je jaké město?“ A on nato že Staré. Takže jsem asi přejel Hodonín a vystoupil ve Starém Městě u Uherského Hradiště. To mě nemoh průvodčí sakra vzbudit? Jenže když jsem si kupoval jízdenku do snad už konečně toho Hodonína, tak jsem zjistil, že to není Staré Město, ale Otrokovice
To se doma divili, odkud jim telefonuju! A ještě že jsem neusnul v tom Eurocity – ten jel až do Budapešti…
No a ještě mám zážitek s cestou pěšky z Krumvíře do Hodonína, ale to až zase příště
Mno to vam povim nektery pribehy sou fagt vostry
Jinac TO Era > me se stava neco podobnyho kdyz jedem z chajdy nebo ces. trebovy akorat ze ja sem z pardubic a vetsinou to tam konci
i kdyz jednou sme jeli eurocity a taky sme nestihali vystupovat ale nastesti sme jeste nejako vyskocili a bylo to v poho az na ten sok ze kteryho sem se probiral az doma
...když zavolá třeba matka uprostřed nějaký divoký odpolední akce, já úplně a začne mi diktovat co všechno by bylo dobrý nakoupit, já vůbec nestíham a zapamatuju si třeba poslední dvě věci z 20... pak se ptát znova, člověk si připadá jak blbec
zdravím,no tak tohle je skvělý thread káá plus,tý jo já mám na zhulu šílený problém a to že /nevědomky/kradu zapalovače,no ale to se jistě stalo vám všem jenže když jdu někde na pařbu,zahulím tak jednou jsem jich měl v kapse 6,hmm.Taky se mi jednou už je to dávno stalo,že jsem si zahulil po ránu hned jak jsem vstal./hulím většinou večer tak jsem zkoušel co to udělá/ no a když jsem si vzal batoh,a peníze že půjdu do obchodu zjistil jsem na chodně /naštěstí/ že jsem si jaksi pozapoměl vzít kalhoty a že jdu jen v tričku a trenkách,nebo jednou jsem si donesl do postele milku,že si jako dám před tím jsem zahulil,zažral jsem se do bedny a šel spát,a ráno jsem si myslel že jsem se posral,z omylu mě vyvedl až požmoulaný obal od čokolády.Taky jsem se jednou zprasil když jsem musel jít na úřady a vůbec jsem nechápal co to po mě ta dívná ženská chce a čuměl,jsem jako vůl.Nebo jednou jdu na hajzl,a místo toho jsem vlezl do sprchy,a namydlil si hlavu.nebo na vánoce jsem byl u máti na večeři,zahulil jsem a snědl jsem 12 řízků ,pak jsem byl nasraný jelikož máma vytáhla z ledničky pohár,a do mě se už nic nevešlo,hhhuh je toho hodně kucíí jen si vzpomenout,jak na něco zase přiju tak to sem hodím
[Edited by Koblihostrom on 31-07-2002 at 04:00 PM]
ja zase vzdycky neco nekam desne slozite ulozim (treba tasticku s hulenim do baglu, kterej jde fakt tezko otevrit a jeste hur zavrit....) a po 2,5minutach uz to zase vyndavam... pak zase zandam a vyndam... jsem schopnej to obvykle delat az 10x behem huleni, ktery tak 10x znasobim
* ...bojim se, ze z nasi budoucnosti zacinam mit strach...
* chci verit, ze vse zly je tu jen proto, abysme si uvedomili, jak je to ostatni krasny, protoze jen to ma skutecnou vahu!
* Nez zacnes brachu veci menit, zkus pochopit nejdriv, proc tak vlastne fungujou...
* Jeden usmev prosim! ...a s porci nesetrete!
Mne sa zase stava ze trebars zjem jogurt a lizicku odhodim do kosa a kelimok dam do dresu.
Alebo ked kurime cez vodnu takm sa mi asi 2krat stalo ze ked som uz bol poriadne zmasteny ze som sa znej isiel akoby napit miesto toho aby som si potiahol.
...klasika je taky kdyz s klukama sedime v hospe a nekdo neco povida, tak se pak skoro pokazdy tech ostatnich pta, jestli moc nekricel
...ovladace bez komentare (pravidelne si ho pletu s mobilem) a priprava jidla f kuchyni to samy, nekdy bych nejradsi jednou rukou mazal maslo na chleba a druhou michal vajicka...a nakonec je z toho stejne vzdycky oblozenej talir fsim moznym (i tim, co normalne nejim)....
Mě se nedávno ráno po jedný fakt brutal akci stalo,že jsem chtěl jet ráno do práce a za boha jsem nemohl najít auto.Normálně jsem šel na jistotu na místo,kde jsem zaparkoval a auto tam nebylo.Tak tam stoji,čumim jak debil,skoro už propadám panice a asi po třech minutách čumění na to prázdný místo mi dochází,že parkuju úplně jinde.
Jinak ovladače,cíga,žrádlo po celim bytě,prostě klasika.Za tohle parádní téma letí káčko
...byl jsem doma a dal si brko, pak jsem dostal hroznej hlad...tak vařím a zároveň zalejvám terasu, protože jsem to slíbil...najím se a vyrázím za kámošem...venku si říkám to je divný, že od nás kape a nějaká voda stéká po stěně baráku přes otevřený okno sousedů...dyť jsem zalejval asi před dvěma hodinama...řekl jsem si...nakonec jsem se vrátil...a zjistil, že jsem zapoměl vypnout vodu a ta už nestíhala odtékat okapem...
Tak to je nářez, koukám, že ovladače apod. jsou ve stavu notně zhuleném kllasika, ale abych se přiznal já mám největší prekérku s klíčema, jdu si pro toprůtky do ledničky a zjistim, že jich tam je ranec(klíče mám v ruce). H´mmm to se mi do rukou nevejde a klíče bezmyšlenkovitě hodim do lednice a naberu plno jídla co se ve finále k sobě ani nehodí. Pak se jdu najíst. Při odchodu zjistim, že si nemám čim odemknout auto (samo, že až venku). Vracim se koukám do předsíně, pokoje, ale koho by napadla lednice????? Mno atd. Vlezu do tmavý místnosti sundám brejle (na hlavu jako čelenku) Potom prohledám celej byt (i tam, kde jsem ani nebyl), ve finále úplně nasranej je najdu v koupelně při letmém pohledu do zrcadla......ach ta hlava.. Myslim, že takových příkladů by se našlo nespočet. Vo ztátách myšlenek uprostřed věty (když vás někdo přeruší/rozptýlí a někdy ani to nemusí) asi ani mluvit nemusim.
Tak tohle fakt není možný, já myslel, že ovladač je můj problém a ono ejhle, jako kdybyste tady furt mluvili o mě když koukám na televízi. Jó, ovladač je prevít, ten dokáže peklo...
Zrovna předevčírem. Pozdě večer, dohořívá táboráček, pokuřujeme. Tak sem nabil ještě poslední šluknu. Chcu zavřít filmovku vezmu do ruky deklík a nemůžu ju najít. Dobrejch 5 minut šmátrání a lození po zemi a filmovka nikde. Tak si říkám že su asi blázen že tam není tak si chcu připálit. A najednou čučím jak puk. Já tu černou mrchu měl celou tu dobu i se zapalovačem a šluknou v ruce. No prostě síla.
.......get high.......higher than before..........
zdravím,tak jsem šel včera zalít na strom a že to mám od baráku docela ,,kousek,,jdu si takhle asi 20 minutek a najednou se mi zdálo že mám nějak prapodivně lehký batoh,zastavím se a měl jsem v něm 3 prázdné pet flašky,takže jsem se musel vrátit domů namíchat hnojení nalít vodu, a šlapat to celý znova.Když jsem lezl nahoru,tak mi došlo že jsem si nevzal ani rukavice,vlastně jsem nevzal vůbec nic,hmmm nějaký vypatlaný den
30-07-2002 v 18:13 PM
) bo se mi stalo tohle: 
Ale eště že tak, jinak bych platil pokutu 
) A já zas vodkuď voni, a voni že z Maďarska a tak jsem chvíli komunikoval, zatímco oni se mě pokoušeli přesvědčit, že je mám pozvat na pívo. Jelikož mi to záhy jelo a taky nésu žádné ich sponzor, tož jsem s nima nešel. Tak se nasrali a šli pryč. Ještě jsem za nima békl: „Nem tudom Magyarom“ Chlap prej:“Tudoš maďároš?“ Já zase že nemtudom a on na mě – sprosťák – prej „Pičákovolom“ Začal jsem naň hulákat něco o anciášovi a šel jsem na ten vlak. Tak jedu, jedu, pak to cuklo – hledím z okna – venku tma, velký nádraží – ale Hodonín to není. Vyletím z vlaku a ptám se chlapa, co bouchal do koleček:“ Prosím Vás, toto je jaké město?“ A on nato že Staré. Takže jsem asi přejel Hodonín a vystoupil ve Starém Městě u Uherského Hradiště. To mě nemoh průvodčí sakra vzbudit? Jenže když jsem si kupoval jízdenku do snad už konečně toho Hodonína, tak jsem zjistil, že to není Staré Město, ale Otrokovice 
a začne mi diktovat co všechno by bylo dobrý nakoupit, já vůbec nestíham a zapamatuju si třeba poslední dvě věci z 20... pak se ptát znova, člověk si připadá jak blbec
