| Jahudka! |
Zdar groweři.
Protože se tu porad dokola rozebira jestli je mozne aby ve skrini fungoval uzavreny system bez vymeny vzduchu,zalozil jsem tento thread,kde by se mela tato problematika rozebirat blize.
Jde zhruba o to,ze se v pestebnim prostoru nasyti atmosfera CO2 az na koncentraci ktera bude kytickam vyhovovat nejlepe.Pak se vypne veskere odvetravani pestebniho prostoru a jede se dal klasickou cestou akorat bez vymeny vzduchu v pestebnim prostoru..
Nekdo tvrdi,ze tento postup neni mozny a nekdo s nim ma naopak dobre zkusenosti.No a tady konecne zjistime kde je pravda (doufam).
Takze zasveceni do teto problematiky se nejak vyjadrete proc by to slo nebo pro zmenu neslo.. |
|
|
| metalsodik |
| Možná , že než uzavřený , tak bych to viděl na regulovaný prostor s co2 a v noci otevřený. Nevidím důvod aby to bylo 24 hod uzavřené, to je asi opravdu zbytečné, spíš to chce nějaké propočty na konkrétní skříŇ , já mám teď jednu na 250w která se uvolní na pokusy . základna 60*60 a výška 170cm , tak kolik toho třeba spotřebuju???? |
|
|
| Jahudka! |
metalsodik - Logika mi rika,ze uplne uzavrenej system je zbytecnost.Pres den uzavrit,nasytit Co2 a v noci box klasicky vetrat to je urcite vyhodnejsi reseni.
Takze ted by to chtelo odborniky,at nam to nejak vysvetli.
Podle me by to nebylo az tak nerealizovatelny.Vzdyt staci klimatizacni jednotka za par tisic pro snizeni vnitrni teploty a ta by ti zaroven i snizovala vlhkost vzduchu,kterou bys samozrejme zvlhcovackou musel zase zvysovat.Uzavrenej okruh lampy je podle me nutnosti. |
|
|
| hogi |
No tak k tomu uzavřený, neuzavřený: Když to budeš chtít mít přes den uzavřený, tak ti to nebude dělat problémy mít i přes noc uzavřený.. Kimehc spočítal, že abys nasytil atmosféru v 1m3 na 2% tak potřebuješ vypustit 38,5g co2, což je přijatelný množství. Takže když bys nechtěl měřit koncentraci, přes noc větrat a vycházet jen z výpočtů, tak bych to ráno napustil na ty 2%, večer bych to vyfoukal a druhej den ráno začal znova. Když bys to plnil z 6kg svářecí bomby, tak na tvůj prostor 0,6m3 by mělo stačit 23g co2, takže by ti tahle flaška za 150 Kč vydržela na 250 dní. Težko říct na kolik by večer klesla koncentrace (kolik by se reálně spotřebovalo), ale na vytvoření 1g sušiny je 0,7g CO2...
Takže tohle by bylo proveditelný a docela lehce regulovatelný. Větší problém by podle mě byl s vlhkostí a teplotou...
Jinak ta vlhkost by se dala řešit odvlhčovačkou (ale nevim kolik žere a jak je efektivní) a na chlazení výbojky sem zrovna dneska viděl na groweru vodní chlazení. Sice tam byl nějakej prototip, ale nějak sem se tam nedočetl, jestli to skutečně funguje.
Tak to vodní chlazení je tady http://grower.cz/forum/showthread.p...=vodni+chlazeni |
|
|
| metalsodik |
| Kolik by stál nějaký měřák koncentrace?? Nikde jsem nic nenašel .Při té spotřebe bych to mohl třeba každou hodinu provětrat a na sklizeň by ta flaška stačila né? |
|
|
| Jahudka! |
| Pokvad si koupis dobrou klimatizacni jednotku,mela by ti udrzovat jak teplotu,tak vlhkost.Ovsem uz je to celkem draha zalezitost. |
|
|
| expiry_date1 |
Teoreticky bo šlo namiešať hocijakú koncentráciu atmosféry,takže to,že by to nešlo je blbosť.Tu ide o to ako to urobiť v praxi.Keby som mal fľaše s kyslíkom,dusíkom a ak si zo školy dobre pamätám,tak by to malo byť v pomere 78:21:1,kde to jedno percento obsahuje iné plyny,medzi nimi aj práve to CO2,takže pomocou nejakého čidla,by sa dalo regulovať množstvo plynu z každej fľaše zvlášť:) ,zmes plynov,ktorá by sa ochladzovala a vracala do systému,by zase prešla čidlom a obohatila sa o chýbajúce %.Bolo by zaujímavé zistiť,či by v absolútne čistých s úplne presne namišaným vzduchom,bez baktérií vôbec dokázala prežiť:)
edit,aha teraz som si všimol,že to je seriózna diskusia,ale nechám to tu,ako predstava je to celkom haluz.No,po brčku:bong: ... |
|
|
| hogi |
Metalsodik: Co sme si kdysi řikali ve škole, tak se CO2 měří pomocí můstkovýho snímače u kterýho je rozžhavenej platinovej drátek a průtokem vzduchu s víc co2 klesá teplota toho drátku, takže i odpor. Údaje z toho čidla pak jdou buď na nulovej indikátor, kterej ukazuje výchylku nebo do A/D převodníku... Cenu ti neřeknu, ale bude to v řádech tisíců až desetitisíců, bude taky záležet s jakou to chceš přesností.
No kdybys nafoukal, hodinu držel, vyvětral a zase nafoukal, tak by to taky teoreticky mělo fungovat, jenže záleželo by jaký by byly teplotní výkyvy a jak by na to reagovaly kytky.
Jahudka: chtělo by to udělatnějakej vodní chladič jako má kimehc, protože klimoška žere jako kráva.
expiry_date1: no zajímavý by to bylo, ale bylo by to ještě složitější. Spíš to chce vymyslet nějaký univerzální chlazení bez potřeby klimošky nebo vrtu se studenou vodou. |
|
|
| metalsodik |
| Kolik teda musím krom láhve investovat , vše musím koupit a nic nebudu zhánět po zkrachovaných hospodách atd. |
|
|
| expiry_date1 |
A čo takto chladenie zúžením prietoku vzduchu cez viac trysiek.Ale to by zase musel byť pekne silný ventilátor.
Tiež niekedy radi snívate?:D |
|
|
| hogi |
Takže potřebuješ redukčák na snížení tlaku CO2 a za něj dáš el mag ventil, kterej připojíš na spínačky. To je prakticky všechno, ale teď nevim kolik ti proteče CO2 při určitym tlaku za určitou dobu. Pokusim se to zjistit.
Flaška se dá sehnat za 500 až 1000 Kč (plnění pak do 200 kč), redukčák taky okolo 500 a ten ventil nevim.
Expiry: Neni náhodou napsáno v titulku, že je to seriozni diskuse? ;-)
Edit: takže z 1kg kapalnýho CO2 je 540 litrů plynnýho, takže tobě bude stačit vypustit 12,5 litru CO2. Redukčáky jsou cejchovaný i na litry za minutu, takže stačí nastavit správnej průtok a dobu sepnutí ventilu. |
|
|
| Erixon |
| BTW: nešlo by měřit koncentraci něčim na způsob hlásiče požáru? během zejtřka to skusim vygooglovat, pokud to je hovadina tak smažu... |
|
|
| Skřeťák v Sudu |
| Pokud k tomu ma neco ric tak si mylsim ze to mozny je ale ze se to tu nikomu nepovede ze to asi nebude tak jednoduchy jak tu enkdo maluje ale klidne se necham mile prekvapit :P ale stejne jako astatnim my trochu unika smysl proc to vubec zkouset) |
|
|
| hogi |
Skřeťák: povede/nepovede? Uvidíme.
Proč to zkoušet? Protože s většim množství CO2 se ti při dostatku světla a živin urychlí fotosyntéza a to docela značně. Když zvýšíš koncentraci CO2 na dvojnásobek, tak se urychlí o 50% a maximum je okolo 300% při koncentraci 10x vyšší než normálně, ale zas tolik bych to nehrotil... Jako optimum se uvádí 2500ppm, což dělá 0,25% CO2 v atmosféře, takže nevim jestli neni zbytečný to sytit na 2% protože to se při jednodenních cyklech nemůže spotřebovat. Až by byl hotovej nějakej systém, tak by to chtělo vyzkoušet.
Co testovala NASA pěstební systém pro vesmír (uzavřená atmosféra s ledkama), tak používali maximálně trvalou koncentraci 2000ppm, což je 0,2% CO2. |
|
|
| snark |
opět budu mít tu drzost přispět
metalsodík
ad měřák - to je právě bohužel dost drahá věc - řek bych že to startuje kolem 10 - 15 tisíc
ad nafoukání a držení - takhle přesně to funguje - hodina bejvá zhruba maximální doba stoupání procentuálního podílu CO2 v komerčních systémech (když je odtah úplně vypnutej nebo staženej na min.) - pak se generátor vypne až na "věčnej plamínek" (popřípadě úplně u těch drahejch co se zapalujou piezoelektricky) a ventilátor se přepne na standardní výkon (regulovanej podle rozpětí hystereze) - tahle časová smyčka se vesměs nastavuje podle vlhkosti a teploty zdrojovýho vzduchu (u drahejch strojů i automaticky) - tepelný generátory zvyšovánim teploty mírně snižujou relativní vlhkost nicméně to dělá cca 2 - 5 % což je kolikrát prd.
k problematice vlhkosti malý odkaz (dokonce s výpočtem pro Kimehce :D)
http://grower.cz/forum/showthread.p...9290#post349290
tenhle příspěvek dokonce sám Kimehc jako přínosné informace k tématu a karmu jsem opravdu dostal - doufam že si kime stojíš za svym :D:D:D
Jahůdka - mmm no vono se CO2 systémy standardně semtam používaj - s generátorama na zemní plyn
resumé - netvrdil sem nikdy že je uzavřenej systém technicky nemožnej - nicméně je nabíledni že negativa (pořízovací náklady plus náklady na energie za odvlhčovačky, klimatizace atp. ) převyšují řádově pozitiva (který je vlastně jenom jedno - úspora oxidu uhličitýho) další zřejmost spočívá ve faktu že 90% lidí má podstatně důležitější neorané pole v oblasti investic někde úplně jinde než v absenci CO2
good luck
Snark |
|
|
| metalsodik |
Jestli je co2 v koncentraci potřebné pro růst kytek škodlivé pro člověka, tak bych viděl ještě jeden možný přínos , a to že by v takovém prostředí mohl působit aspoň částečně proti smutnicím , ale to fakt nevím od jaké koncentrace co2 by to mohlo být????????
Dále ješte k tomu uzavřenému prostředí , Hogi psal že co2 během tmy kytkám nevadí a je teda zbytečně větrat a stratit CO , ale já určitě aspoň jednou za den ,třeba i po skončení osvitu ,musím do skříně a udělat nějaké práce , tak že ji stejně jednou budu muset otevřít a tak pokud se na to dám, tak jen v době svícení. A jak by to mohlo být s tou škodlivostí pro hmyz ???? |
|
|
| hogi |
Metalsodik: Když zvýšíš koncentraci například na 1% tak jim to v noci vadit nebude, ale právě i kvůli údržbě a tak by bylo dobrý to ráno nafoukat a večer nebo koncem cyklu kytky zastřihnout, zalít a klidně vyvětrat otevřenejma dveřma nebo ventilátorama.
Myslim že by koncentrace 1% CO2 nevadilo ani člověku, prtože CO2 se akorát nedá dejchat, ale když máš dostatek kyslíku, tak je to v pohodě. Jiný by to bylo v případě CO, který se váže na hemohglobin a tim zabraňuje přijímání kyslíku a vlastně se udusíš. Smutnicím by zvýšená koncentrace CO2 podle mě asi nevadila, protože ty svině jsou docela odolný.
Chtělo by to postavit pokusnou skříňku, kde by se vychytalo chlazení, utěsnila by se a dělaly by se pokusy s koncentrací co2. Pro růst by se nemusela řešit ani moc vlhkost, stačila by jen teplota. Kimehc psal, že má v hlavě způsob chlazení, kterej spotřebuje relativně málo vody, tak by bylo dobrý, kdyby to sem hodil. |
|
|
| metalsodik |
| ALe bez měřáku jsou to pokusy jen podle oko a to je ta jediná brzda proč to prozatím nemám. Kdyby to bylo aspoň tak okolo 5000 tak se o tom dá uvažovat , ale co když to pak bude stejně na nic a máš vyhozené peníze . Takovích věcí mám doma už celkem dost , viz kompresor s pistolí za 15000 na stříkání modelů, uvažuji jak ho využít při pěstování. Možná na postřik kořenů při aeroponii nebo jak se ta metoda jmenuje. |
|
|
| hogi |
No jak sem psal, tak měřák nepotřebuješ, když to bude doopravdy hermeticky uzavřený a vypočítáš si kolik musíš dodat CO2 pro nasycení. Když každej den do tý skříně dodáš 40g, tak si nemyslim že se pod 250W zužitkuje celejch 23g aby ti narostlo 33g sušiny za den, takže to znamená že když to přesytíš, tak ta kytka bude mít vlastně celej den stejný podmínky, když to nasytíš tak akorát, tak bude rychlost fotosyntézy klesat, ale nespotřebuje to tolik CO2 aby se vrátila na původní koncentraci v atmosféře.
Všem doporučuju prostudovat tyhle skripta http://www.sci.muni.cz/~fyzrost/index_pr.htm |
|
|
| Skřeťák v Sudu |
| tkale otazka asi nebyla spravne polozena proc to zkouset jasny je co by to znamenalo ale k cemu to bude dobry?:D stejnak se to bezne neda asi vyuzit) |
|
|
| hogi |
| kimehc: Mohl bys ještě napsat, jak přibližně odhaduješ koncentraci CO2 (jak určíš kolik kytky za den spotřebujou a kolik musíš teda dodat)? A ještě mohl bys napsat podrobnosti ke "klimatizaci" něco si psal, že máš návrh na klimošku bez vrtu s vodou.... |
|
|
| Jahudka! |
| kimehc - Bylo by mozny sem dat par fotek jak ti to facha?Ono je to vsechno hezky,ale..Fakt bych to chtel videt jak to v tom tvem systemu roste.Proste me jde o to,jestli se vyplati se s necim takovym zabyvat..Muzes rict jakej je vynos atd? |
|
|
| Jahudka! |
| kimehc - No jasne.Fotky kytek a pokud muzes tak i ty techniky atd..Pokavad bys mohl sem dat fotky kytek ktery rostly v uzavrem systemu s prisunem co2 a bez neho.Proste aby jsme to mohli nejak porovnat.. |
|
|
| expiry_date1 |
No,ja by som o funkčnosti nepochyboval,ja nemám skoro žiadne vetranie(len pár netesností skrinky),len ofuk vo vnútri a kvitne to:) A to tam nepridávam ani CO2 :) .Myslím,že pre život rastliniek je aj tých 20-30 výmen vzduchu trochu nadsadené,ale určite je to good kvôli plesňam.
Pekné kytičky,Ty máš asi dosť estetické cítenie:D vyzerá to ako záhon v mestskom parku:D |
|
|
| metalsodik |
| Pokud není porovnání ve dvou skříních , tak nic pozorovat nejde , aspoň přirustky v cm za den by to chtělo. Záleží taky na odrůdě , ale takové fotky o ničem nevypovídají , ikdyž vypadají zdravě , ale to v růstu tak jedou i bez co2. Mě ale zejímá opravdu odrůda a přírustek a pak bych vypnul co2 a měřil taky aspoň 3 dny. |
|
|
| czechglock |
jak nic pozorovat nejde? Typ to asi nedělá z dlouhý chvíle, když by mohl zbastlit konvenční systém taky za babku a s mnohem menším úsilím-takže já mu věřím, že to roste tak jak říká. Mít doma studnu- taky chladím vodou a to šestikilko uchladím 30W oproti 150W při klasickým systému( NENÍ g/W JAKO g/W :D) a o CO2 ani nemluvím, akorát bych zapřemejšlel o senzoru, abych věděl na čem vlastně sem a mohl naplno využít možností a zašel do čoršopu :D
Cg |
|
|
| Jahudka! |
Prave ze prirustky by zajimaly nas ostatni,aby jsme vedeli jestli to zkouset a jit do toho..Ty jsi mel jinej duvod budouvat tenhle system.Rychlost rustu v tom nebyla.Nas ostatni prave tohle zajima.Proto by nas zajimaly ty prirustky.
Pod 400w son-t agro ti vyrostou kytky ze semene za 20 dni na 30 cm uplne s prehledem..Proto by me zajimalo jak rychle by vyrostly na stejnou velikost s CO2..Neverim tomu,ze by vyrostly na 30cm treba za 3 dny..Pokavad jo,tak by to byla superbomba..Ovsem dost o tom pochybuju..Prave proto me i ostatni zajimaj ty prirustky,aby jsme vedeli jestli se s tim vubec zabyvat.
Jinak ty kytky vypadaj pekne,ale pokavad nevime o kolik narostly a za jak dlouho tak to nema smysl.. |
|
|
| expiry_date1 |
Celkom zaujímavá debata,ale načo to všetko?Teoreticky by mal byť 3 násobný nárast.Nie je jednoduchšie si proste vypestovať viac,alebo byť s čakaním na rast trpezlivejší?Chápem,tiež by som chcel mať čo najkvalitnejšie kytky v rámci možností,ale aby mi rástli 2 týždne miesto 3,má to vôbec cenu?A nárast THC?Myslíte,že týmto spôsobom by bol obsah 30%?Alebo 40%? Proste si dám miesto jedného bonga dve a mám to isté.
Nie som nejaký spiatočník,len si myslím,že toto má význam skôr kvôli dôvodom,ako má kimehc a nie na to,že zasadím a za 20 dní zbieram úrodu:)
Ale asi je toto,čo som napísal blbosť,peace:) |
|
|
| metalsodik |
| Je to asi tak jak píšeš , ale kdyby to rostlo aspoň 2* rychleji , tak komerční pěstitelé , nebo ti co to mají pro vlastní potřebu jak tvrdí a mají 1000W tak hodně ušetří za proud a udělají za rok víc sklizní, nevím jak se to ale projeví při zrání palic , růst bude rychlejší ale zajímalo by mě jestli místo 9 týdnu to uzraje třeba za 5 , nebo budou jen větší palice , to by právě chtělo porovnat , jednu sklizeň s CO2 a druhou bez, tady nejde přece o to jestli někomu věřím , nebo ne , já mu věřím , proč by tu někdo lhal , i když jsou tu takový, ale jde o porovnání. |
|
|
| psilos |
No jasně, jde o to, že většina lidí nemá možnost chladit zadara .Klimoška si vezme minimálně 2kW. Přínos CO2 pro růst a qět je neokecatelnej. Otázka je, jestli se vyplatí zkrátit růst z 12-ti dní na 3 dny. Pro většinu nevyplatí, klimoška toho sežere určitě víc ( neověřeno,nespočítáno) než když bude šetikilo svítit na růst o 9 dní déle. A to neberu v úvahu cenu za pořízení klimošky. Nevěřím tomu, že ve fázi qětu půjde taky všechno 3x rychleji , tím myslím snížení doby qětu, ne zvýšení hmotnosti, tudíž to urychlení se vztahuje jen na růst. Rád bych viděl právě srovnávací výsledky a to cenu za vypěstovanej gram s klimoškou a CO2 a gram bez klimošky a CO2 se stejným modelem ve stejným substrátu a to i ve stejný čas. Takovej pokus je asi ale nepravděpodobnej, kdo by to dělal, že jo?? Včera ve zprávách bylo, že 60% český populace žije v paneláku(tipuju, že to bude alespoň 75% mladý populace), tudíž na chlazení můžou použít právě jen klimošku . sazba cca 3.60 za 1kW.hod Pokud se najde něco energeticky přijatelnýho, neníí pochyb o tom, že uzavřenej CO2 system (přes den) je výborná věc. Co2 bombu mám nějakej měsíc,ale efektivita je s mým průměrným odtahem 400m3/hod téměř nulová. Vypnutí odtahu na půl hodiny a pak zapnutí taky nemá větší efekt. Vodního chladiče na výbojce se tak trochu bojim...elektrikaXvoda...ale kdybych ho měl, stejně by to nemělo větší efekt bez přívodu vychlazenýho media, protože pokojová teplota 24°C - v létě i 30°C prostě nestačí. Nebo jo? Ale nápad Czechloga je výbornej, stálo by to za patent, už jsem to viděl používat na chlazení výbojky pro domácky udělanej projektor z fresnelek a LCD displeye, ale to je o jiných teplotách..
Za prachy jde všechno, jen efektivita se nezvedne..... |
|
|
| hulien |
| zkouseli jste nekdy rozdelit pestirnu na pulku?priklad mate dve lampy v room..tu rozdelite na pul tak aby kazda cast byla samostatna..v jedne room dam kytkam den,v druhe noc 12/12..vymena vzduchu probiha cirkulacnim vetrakem..kytky v jedne room spotrebuji kyslik, ktery vyrobi kytky v druhe room..takhle by mela fungovat i vymena co2..nemam to jeste na 100% odzkousene ale par pokusu jiz probehlo,a vysledky byly ke vsi spokojenosti.. |
|
|
| Co? |
Nadzemní části rostlin jsou obklopeny vzdušným prostředím, ve kterém je koncentrace kyslíku vysoká a stálá (přibližně 21 objemových procent). Ve zcela jiné situaci jsou ale podzemní orgány, neboť koncentrace kyslíku v plynné fázi půdního systému je trvale snížena ve srovnání s volnou atmosférou. Kyslík je totiž nepřetržitě odebírán nejen respiračními procesy kořenů, ale i respirací půdní mikroflóry. V půdě s dostatkem velkých pórů není toto snížení velké (nanejvýš na polovinu koncentrace ve volné atmosféře), díky rychlému doplňování difúzním tokem ze vzduchu nad povrchem půdy. Pokud je ovšem vzdušných pórů málo a navíc jsou úzké, jak tomu bývá u těžkých jílových půd, nebo v důsledku zvýšeného obsahu vody v půdě (zamokření), pak může koncentrace kyslíku v rhizosféře klesnout na hodnoty blízké nule. Tyto hypoxické až anoxické podmínky způsobují vážný stres u těch druhů rostlin, které nemají vhodné adaptace.
Jakmile koncentrace kyslíku v půdním vzduchu v okolí kořenů klesne pod 2 až 4 % (objemová), dochází k inhibici aerobních respiračních procesů, a to jak v buňkách kořenů, tak i u půdních mikroorganismů. V prvé řadě je zpomalena až zastavena funkce elektronového transportního řetězce v mitochondriích a hromadící se NADH inhibuje činnost citrátového cyklu. Glykolýza inhibována není, neboť nevyžaduje kyslík a její hlavní produkt, pyruvát, může být zpracován náhradní anaerobní cestou (fermentací). Při fermentačním metabolismu je spotřebováván NADH vznikající při glykolýze, takže nic nebrání tomu, aby reakce probíhaly tak dlouho, dokud je k dispozici primární substrát.
Přechod na uvedené anaerobní disimilační procesy má pro rostlinu velmi vážné následky. Především trpí nedostatkem energie. Zatímco z jednoho molu glukózy lze získat aerobní cestou až 36 molů ATP, anaerobním rozkladem jen dva. Na pokrytí normálních energetických potřeb musí proto rostlina v prostředí bez kyslíku spotřebovat mnohonásobně větší množství organických látek (zrychlenou glykolýzou), což brzy vede k jejich úplnému vyčerpání. Dalším nebezpečím jsou konečné produkty fermentace, neboť etanol a zejména kyselina mléčná jsou ve vyšší koncentraci toxické sloučeniny.
Kromě přímého negativního působení nedostatku kyslíku na fyziologické procesy dochází i v chemismu půdy k celé řadě změn, které nepřímo ohrožují rostliny. Mnoho druhů půdních
mikroorganismů je dobře adaptováno pro život v anaerobním prostředí. Mají totiž schopnost při svých respiračních procesech využívat místo kyslíku i jiné látky jakožto akceptory elektronů a převádět je do redukovaného stavu. Jednou z možností je redukce nitrátů na molekulový dusík (denitrifikace). Pro rostliny mnohem nebezpečnější je však redukce síranů na sirovodík, a také uvolnění dvoj mocných iontů železa a manganu redukcí oxidovanějších nerozpustných forem. Vzniklé látky jsou ve vyšší koncentraci toxické a navíc Fe2+ váže volné fosfátové ionty do nerozpustné soli. Za nedostatku kyslíku je silně inhibována činnost nitrifikačních bakterií. Většina přijatelného dusíku je proto ve formě amonných iontů, které mohou působit ve vyšší koncentraci na některé druhy rostlin inhibičně až toxicky.
Aklimační reakce na náhlé snížení koncentrace kyslíku (např. při silných deštích či po zaplavení půdy) má značně komplexní charakter. Dochází především ke změnám v koncentraci fytohormonů a k syntéze stresových proteinů. Zvyšuje se syntéza kyseliny abscisové, která zprostředkovává regulaci řady procesů i v nadzemních orgánech (zavírání průduchů, inhibici růstu, aj.). Tvorba cytokininů v kořenech je naopak zpomalena a stejně tak i tvorba etylénu, protože vyžaduje kyslík. Přesto koncentrace etylénu v kořenech vzrůstá, neboť jsou značně omezeny jeho ztráty difúzí do okolního prostředí. Bylo také zjištěno, že hypoxickém prostředí stoupá citlivost buněk na působení etylénu. Etylén je pravděpodobně hlavním signálem ke spuštění celé řady dalších aklimačních reakcí. Jednou z prvních je indukce tvorby enzymů rozkládajících pektinové střední lamely buněčných stěn. Dochází tak k rychlé tvorbě rozsáhlých intercelulár v parenchymatických pletivech kořenů a stonku. Jejich propojením vznikají podélné kanálky, kterými do kořenů difunduje kyslík z nadzemních částí. Nově vytvářené kořeny v hypoxickém prostředí j sou nápadně ztlustlé a velmi málo větvené.
Proteiny indukované sníženou koncentrací kyslíku (anaerobic stress proteins, ASP) můžeme v buňkách dokázat nejen za úplné anoxie, ale už při snížení koncentrace kyslíku ve vzduchu v okolí rostliny asi na 4 %. Jejich indukce je poněkud pomalejší než u předešlých skupin stresových proteinů, nicméně už po pěti hodinách trvání nedostatku kyslíku představuje tvorba ASP přibližně tři čtvrtiny celého objemu proteosyntézy. Je to dáno také tím, že jejich tvorbě předchází útlum syntézy mnoha proteinů vyskytujících se v buňkách za dostatku kyslíku. Početnou skupinu v ASP, kterých celkem známe asi 20, tvoří enzymy nutné pro některé specifické cesty metabolismu sacharidů, ale i pro glykolýzu a fermentační procesy (např. alkoholdehydrogenáza, pyruvátdekarboxyláza a laktátdehydrogenáza, které patří k nejhojnějším).
I přes velmi nepříznivé účinky hypoxického prostředí na rostliny a velmi dramatické změny v buňkách po jeho náhlém navození, známe celou řadu druhů, které úspěšně rostou na trvale zamokřených či zaplavených půdách. Na těchto lokalitách bývají dokonce dosahovány špičkové hodnoty produkce biomasy (např. rákosiny, rýžová pole). Z toho je zřejmé, že adaptační schopnosti některých druhů jsou skutečně dokonalé.
Základem úspěšného přizpůsobení mokřadních rostlin je zajištění rychlého transportu kyslíku do kořenů. Rozsáhlý systém intercelulár, tvořící až 60 % z celkového objemu pletiv ve stoncích a kořenech, patří u nich k trvalým, konstitučním znakům. Transport plynů v intercelulárách neprobíhá pouze difúzí, ale i mnohem rychlejším hromadným tokem (mass-flow). K tlakovému rozdílu jakožto hybné síly hromadného toku dochází jednak kolísáním teploty nadzemních částí v průběhu dne, jednak snadným únikem vydýchaného oxidu uhličitého do vody v okolí kořenů. Kyslík transportovaný do kořenů je využíván nejen k respiračním procesům, ale i k detoxikaci rhizosféry, především k oxidaci Fe2+ a Mn2+ na nerozpustné sloučeniny.
Adaptované rostliny mají kromě výhodných morfologických znaků i řadu trvalých metabolických zvláštností. Patří k nim např. velmi dokonalé řízení rychlosti glykolýzy a tudíž u nich nedochází za nedostatku kyslíku k tak prudkému zrychlení rozkladných procesů, které by vedlo k vyčerpání rezerv. Také konečné produkty fermentace (především etanol) bývají velmi účinně vylučovány z kořenů do vnějšího prostředí. Někdy také mohou převažovat méně toxické produkty, jako např. malát alanin či glycerol (obr. 62). U druhů tolerantních k nedostatku kyslíku dochází také k syntéze stresových proteinů mnohem rychleji než u druhů netolerantních. |
|
|
| WhiTe |
2 Co?: snizeni kysliku ve vzduchu bych se nebal.... kytka ho vyrobi takovy kvantum, ze ho dostatek urcite nebude.
add skudci: co2 pri koncentraci 10000ppm se pouziva k zabijeni skudcu... takze svilusky -> malinko jim nafoukat :D a je po nich ....
add cidlo: na co2 stoji 1500kc viz muj thread (sos.sk - ceska pobocka v brne)
add rust: podle me se rychlost rustu zrychli o 50-100% a rostlina by mela byt "mohutnejsi" (takze i palice a vsechno) minimalne o 35% |
|
|
| Co? |
white: rostlina vyrobi stejne mnozstvi kysliku jako spotřebuje CO2
6 CO2 + 6 H2O (+ energie) ----> C6H12O6 + 6 O2 |
|
|
| WhiTe |
| hmm, fjn, takze tam je toho o2 dost... :D |
|
|
| sandokan |
| chci si koupit co2 slysel jsem ze to je jenom na rust ne na kvet co je na tom pravdyzvetsi se vynos s co2 predem dik za odpoved |
|
|
| Dude |
| sandokan - cetl jsi o tom Céúočku vůbec něco???? nemusíš se ptát v každym threadu...použij hledáníí a mozek trošku...pak smažu oba příspěvky.... |
|
|
| sandokan |
| jsem tu novy a uz tu bloudim dost dlouho a nikdo mi neotpovedel na otazku jsou tu odkazi na tema co2 ale zadna informace co potrebuju vedet jestli ma nekdo skusenosti na moji otazku tak prosim odpovezte cetl jsem tu horsi otazky a byli k tomu odpovedi dik |
|
|
| expiry_date1 |
| citace: |
Původní příspěvek od sandokan
jsem tu novy a uz tu bloudim dost dlouho a nikdo mi neotpovedel na otazku jsou tu odkazi na tema co2 ale zadna informace co potrebuju vedet jestli ma nekdo skusenosti na moji otazku tak prosim odpovezte cetl jsem tu horsi otazky a byli k tomu odpovedi dik |
Ak máš veľa zbytočných peňazí,tak si to "kúp".Ono to nie je len tak,celú konštrukciu skrine k tomu musíš prispôsobiť,aby to malo nejaký zmysel.
Neviem,či len mne tu uchádza nejaký zmysel naháňania výnosu!Ak chceš viac,daj väčší plac,silnejšiu lampu....no,neviem,asi som nejaký oldschool:(
Samozrejme nie som proti pokroku....ale niekto kto o tom ani netuší....naučte sa pestovať,zabezpečte dobré podmienky a videl som aj tu na groweri velice pekné výsledky aj bez takýchto vychytávok.
btw:CO2 nie je to jediné a rozhodujúce,čo rastlina potrebuje:Rozhliadni sa okolo seba,vo vzduchu je ho dosť,aspoň tam,kde bývam ja, je vegetácia celkom bujná aj bez CO2 fľaší:) |
|
|
| WhiTe |
| sandokan: fakt je tady toho fakt dost, a jestli ne tak to google resi... precti si neco o tom jak probiha fotosynteza, neco o fyziologii rostlin... kdyz si koupis co2 a budes mit na howno svetlo, tak ti to je stejne na nic... |
|
|
| sandokan |
| mam 600w.to by mohlo stacit nevim jestli to koupit nebo ne 50procent lidi rika pecka a 50procent zadna velka slava mas stim naky skusenosti |
|
|
| expiry_date1 |
| citace: |
Původní příspěvek od sandokan
mam 600w.to by mohlo stacit nevim jestli to koupit nebo ne 50procent lidi rika pecka a 50procent zadna velka slava mas stim naky skusenosti |
Koľko úrod už máš za sebou?Koľko skúseností so 600W?Ak to máš už dobre vychytané a už sa nudíš,tak sa do toho pusti,ale ešte som nikde nevidel nejaký výsledok,ktorý by aspoň raz ukázal rozdiel s pridávaním CO2 a bez pridávania.Ak tak niekto aj pestuje,väčšinou nemá dve úplne rovnaké skrine na porovnávanie,takže....
Taký malý príklad:Mám doma misty pod 70W HPS a u kamoša misty pod 150W HPS.Podmienky v podstate rovnaké(substrát,všetky rastlinky z klonov z jednej mamky,hnojky...) a ver,či never,pod tou 70W je evidentne lepšia:wink: .Pod 150W majú podľa mňa moc teplo,nejako už nedorastajú nové kvety,akoby už skončili.Podľa toho by som mohol vyhlásiť,že 150W je horšia ako 70W,výsledok pod 70 je určite lepší:bong: |
|
|
| sandokan |
| uz to delam rok a pul v kuse takze nakych 7sklizni ale pokazde jiny flek az ted mam stalou mistnost 130 na 130 550g posledni uroda bez co2 zajimalo by me jestli s co2 by to stalo za hrich |
|
|
| Svahadji |
| sandokan: si měl 550g pod 600W? Nechceš tu ukázat nějaký fotky? Protože to je index výnosu jak sviňa!! |
|
|
| expiry_date1 |
| citace: |
Původní příspěvek od sandokan
uz to delam rok a pul v kuse takze nakych 7sklizni ale pokazde jiny flek az ted mam stalou mistnost 130 na 130 550g posledni uroda bez co2 zajimalo by me jestli s co2 by to stalo za hrich |
Že by megaloman? :D:D:D .Čo chceš viac,človeče?:D
Ale bez srandy,chápem Ťa,človek chce ísť stále ďalej,asi je to v našej prirodzenosti:) .Tiež stále vymýšľam niečo nové,nebaví ma pestovať len kvôli výnosu,aby bolo čo najviac huliť:) .Ale najskôr sa snažím zistiť čo najviac teoretických znalostí a potom usúdim,či mi to za to stojí.Ak do toho chceš ísť,preštuduj si o tom niečo,ináč to podľa mňa nemá moc zmysel. |
|
|
| sandokan |
| ¨poslu rad foto fotil jsem jenom do 8tydne mel jsem puceni fotak jsem tu novy a nevim jak se posilaj foto ted jdu na prehradu az prijedu s kusim poslat foto |
|
|
| Svahadji |
sandokane.... FAQ !!!
dáš odpovědět a zaškrtneš tam "přidat fotky"- submit - najdeš si ji na disku (pozor na velikost-bere to tuším do 500kb - kdyžtak zmenšit) a dáš pokračovat se změnama a JE TO!!!
PS: pošli foto z tý sklizně 550g pod 600 W fakt mě to dost zajímá. |
|
|
| Čára |
| Kytky během tmy dýchají,tak si myslim že je zbytečný pouštět na noc co2 když potřebujou kyslík (dýchaj je to opak fotosyntezy) Nejlepší se mi zamlouvá nápad s průtokáčem na litry za hodinu a elektromagnetikým ventilem. Ten bych napojil na asymetrické relé,vypočítal dobu za jakou by se v litrech naplnila 2 procentama co2 ,nastavil a odskoušel.chystám se postavit takovej system ale prace je ješte tak na měsíc... |
|
|
| JointarGanjar |
Diskuze už sice dávno utichla. Ale pro úplnost by se slušelo zodpovědět otázku z názvu threadu. "Jde to nebo ne?"
Ano jde. Vzduch skříní nemusí cirkulovat permanentně. Což je asi jasný.
Ale jasné není, jak často se musí vzduch měnit.
Na začátku bylo potřeba ozkoušet, jestli se CO2 ve skříni vůbec udrží, i když je ventilace vypnutá. Což jsem zkoušel na systému, který je shématicky popsán na obrázku. Klíčovým je, že pacháč používám i na přítahu vzduchu do skříně, tím je zajištěno to, že když se hlavní ventilátor vypne, zpomaluje to difundaci CO2 ven ze skříně. A další zlepšení je, že přívodní vzduch se nasává nahoře. Vycházel jsem z toho, že když je CO2 těží než kyslík i dusík, bude jeho koncentrace vyšší blíž u země. A tím pádem "nepoleze" tolik routou nahoru a ven ze skříně.
Nicméně to byl pouze odhad. Takže jsem musel systém postavit a odskoušet. Výsledky jsou vidět v grafu a docela mě překvapili. Celý test probýhal v uzavřené skříni, kde se za celou dobou nevětralo ani nesvítilo. Šlo pouze o to otestovat, jak dlouho se plyn v uzavřené skříni dokáže udržet. |
|
|
| JointarGanjar |
V grafu jsou dvě křivky jedna je systém s uplně vypnutou klimatizací. A ve druhé se prohání vzduch cooltubou, která je uvnitř skříně. S tou jsem měl ze začátku problém, protože potrubí ke cooltube dokonale netěsnilo a CO2 ze skříně uteklo mnohem rychleji.
Na ose x je čas v sekundách na y koncentrace CO2 v ppm.
Skříň má rozměry 85x60x165 (š x h x v)
Používal jsem sensor na detekci CO2 figaro CDM4161 ve spojení s arduinem.
Bomba má náplň 5kg CO2,
Hustota plynného CO2 cca 1,98 g/l
Tedy asi 2500 litrů CO2
Skříň jsem napouštěl přes redukční ventil zhruba 10 sekund. Na ventilu byl nastaven průtok 11l/min.
Tedy spotřeba na jedno naplnění 1,8 l.
Takže teoreticky jedna bomba stačí na 1900 naplnění.
Počítáme-li s cyklem 30 dní růst 18/6 a 60 dní květ 12/12
za celou dobu růstu je to 540 hodin, kdy rostliny využijí CO2
a za celou dobu květu 720 hodin.
Což znamená, že při jednom naplnění bomby za grow bychom mohli CO2 dávkovat zhruba každých 40 minut.
Z grafu je vidět, že když se zpočátku skříň napustila CO2 na koncentraci cca 1200ppm, trvalo skoro hodinu a půl, než koncentrace klesla na 1000ppm.
Z pohledu těsnosti skříně je tento limit splněn více než dvojnásobně. Ale v praxi se ještě musí počítat s tím, že rostliny nějaké CO2 spotřebují. Takže by to systém chtělo vyzkoušet s živími rostlinami. |
|
|
| JointarGanjar |
Jako další se musí vyřešit otázka, jak často se ve sříni musí vzduch měnit. Jinými slovy, jak nejdéle vydrží box bez větrání. Pro to aby se dal sytém s CO2 rozumně provozovat by podle předchozího odhadu stačilo, kdyby skříň vydržela alespoň 30 minut bez větrání.
Největšími nepřáteli budou teplota a vlhkost.
Problém teploty: Největším zdrojem tepla ve skříni je nejčastěji výbojka. Možnými možnostmi jejího chlazení jsou:
a) cooltuba- záleží na síle proudění vzduchu cooltubou a jeho teplotě, ale obecně dokáže dostatečně uchladit spíše slabší výbojky. Když jsem měl skříň v místosti s teplotou vzduchu do 15 C dokázala cooltuba udžet v boxu s 250W HPS i přes 3/4 hodiny pod 30 C. Pokud v místnosti bylo 25 byl problém s 30 C a 150 W po půl hodině, ale i přes to už teplota další hodinu nešla pres 32 C.
b) vodní chlazení výbojky (viz czechglockův
thread )
s tímto chalezením se dá teplota udržet i za použití silnějších watáží lamp, problém ale je, že současně žere světlo a určitě víc než obyčejná cootuba. Otázkou by pak bylo, jestli to, co člověk nažene vyšší koncentrací CO2, nezaplatí nižší účinností výbojky. |
|
|
| JointarGanjar |
Přidávám fotky systému z reálu a také graf, kdy jsem systém testoval i se světlem a rostlinkami uvnitř (bohužel jen jahody, které toho asi moc nevydéchají).
Na horním grafu je teplota (černá barva) a také křivky symbolizující spuštění ventilace(růžová barva) a ventilu s CO2 (zelená).
Na dolním koncentrace je CO2.
Na grafech jsou jasně vidět cykly:
->Napuštění CO2(10sec)
-> vypnutí ventilace, růst teploty(cca 1h) [teplota dosáhla 32 C]
-> zapnutí ventilace(do 5 min) [teplota se snížila na 26 C]
->znovu napuštění, atd........ |
|
|
| JointarGanjar |
K zamyšlení je, jestli má cenu pořizovat nákladný a složitý systém na dávkování CO2 do vzduchu, když při jeho použití rostlinám ubereme tak důležitou složku, jako je světlo, použitím přídavných chladicích systémů pro výbojku.
Nejvíc se mi líbí představa, že by dala skříň uchladit bez nich. To znamená výbojku ničím nezastiňovat. A chladit např. kompresorovým chlazením nebo peltierovými články (výhodou takového chlazení by byla jeho naprostá nehlučnost). Nebo pěstovat přímo v lednici :)
takže otázky jsou:
nemáte někdo lednici tak 1m na 1m aspoň 150cm vysokou?
a jaký myslíte, že by lednice musela mít příkon, aby uchadilo teplo pocházející z 400W výbojky?
Jak tak koukám po netu klasické lednice maj příkon kolem 150W a účinnost přes 50 %. Což by asi nestačilo.
To se ale nedá říct s jistotou, dokud se to nevyzkouší :) Popř. trošku kombinovat a zkusit cooltubu+kompresor nebo třeba vyzkoušet vzduch hnaný do cooltuby předchladit. Nejraději bych se vyhnul použití vodního chlazení a to zejména s přihlédnutím na jeho né-zrovna-valnou-bezpečnost a vyšší nároky na údržbu, i když s tím se dá také polemizovat. |
|
|
| hardiron |
JointarGanjar ahoj, konecne nekdo kdo stim trochu pohnul, napadla me jedna vec, blizi se zima a mozna by se to dalo uchladit tim , ze by se system uzavrel a vzduch se hnal pres vymenik ( chladic z auta ), tam by se odebralo teplo a nejaka vlhkost a hnal zpatky do skrine, chladicem by kolovala nemrznouci smes , druhy chladic by se dal ven a foukal by se pres nej ventasem studeny vzduch, udelat uzavreny okruh s cerpadlem, celkove si myslim, by se dalo dostat na el. prikon pod 100w stim , ze chlazeni by bylo dost ucinne pokud by venku bylo dost zima. Taky by nemuselo jet porad, jen kdyz je potreba.
Kdyz uz jsme u toho , nekde bych mel mit program prave na vypocet a ohrivani vzduchu pres chladice, takze tam zkusim zadat zhruba data jestli je to realne. |
|
|
| zaplatil |
| Pre lacnejsiu variantu navrhujem pouzivat TIBI krystaliky. Staci k tomu nadoba, voda, cukor a svetlo. |
|
|
|
