Co? |
Tak zase jedna šílenost:
někde na www.rexresearch.com jsem nasel navod, jak usnadnit kytkam zivot:
funguje to na principu elektrolyzy...a to...pod koreny se umisti medena deska, ktera se pripoji na zaporny pol, na zelenou cast se umisti taktez medeny drat a pripoji se to na 60V 50mA "baterku/zdroj"
melo by to mit za nasledek 3 deje:
1. zvysi se vynos, uvadi jako u CO2, t. 3x (no uvidim)
2. zvysi se obsah pudnich bakterii (to uvadi oni)
3. odpuzuje to veskery hmyzi previty
------------------------
vy si udelejte nazor, a muj?
mozna by to mohlo fungovat, elektrolyzu zname vsichni (:)), zpusob predavani vyzivovych iontu (napr. NO2- aniont cestuje od korenu nahoru...a proc mu to neusnadnit)
----------------------
+obr.mych dvou indoor variaci |
|
|
Erixon |
Tak to je drsný, ale dej si pozor - měď vytváří jedovaté oxidy! |
|
|
inVALIDa |
tam muže být cokoli ..... třeba hliník nebo zlato....
MEGA TEST K+ |
|
|
Co? |
a taky se pouziva v řadě insekticidů.....možná budou stačit elektrody....
=================
|
|
|
metalsodik |
Musí být nejaká určitá plocha vodivého materiálu v poměru ke květináči ??? |
|
|
Co? |
to neuvádí (je to nejakej americkej patent a u toho abstrakt) ....ale určitě se to dá změřit....a testnout....o víkendu to provedu a zkusmo to zkusim....a nafotíím |
|
|
DrevoLaminát |
to Co?: 60V 50mA "baterku/zdroj" ___ co to znamena v praxi? nejsom zrovna technicky typ a taketo udaje ma dost odradzaju... |
|
|
Erixon |
Co?:
Jak chceš dosáhnout toho aby tam šlo 50mA? Podle ohmova zákona záleží při konstantním napětí(60V) protékající proud na odporu. To budeš měřit odpor kytky? a co když povyroste (odpor zas záleží na materiálu, průřezu, dýlce) a ten "matreriál" zase bude měnit vlastnosti - měrný odpor se změnou EC.
Napadá mě jedině tam dát ňějakej elektronickej omezovač proudu nebo něco na způsob bočníku u měřících přístrojů :)
Snad si s tim poradíš! |
|
|
Jahudka! |
Me se nezda ta med v tom kvetinaci.Jinak to vypada slibne a chtel bych to taky vyzkouset.Vzal bych 4 stejny rizky a 2 napojil na elektriku a 2 ktery by byly vedle nich by rostly obycejne.
Dokazete nekdo poradit jak udelat zdroj aby do kytky lezlo porad jenom tech 60ma? |
|
|
Co? |
ty medi bych se nebal, jak je znamo měděnka oxid měďnatý (tuším), coz je měďnatý kationt a kyslíkový aniont...tudiz pri pruběhu proudu kationt zustane u zápornýho pólu....hih
nebojte se, zbytek meho zdraveho rozumu se taky nad tim občas pozastaví a pak se jen směje...:))
ps. zatim to vypada, ze měděnej plíšek doma dneska nenajdu, proto rozeberu 4GB harddisk a pouziju jeho "stříbrný koláčky", resp. zaznamový disk....
pps. a ještě mě teď napadlo....s tíím zalejváním....a s tou změnou protékajícího proudu.... to mě samozřejme taky napadlo, ale teď mi to příjde jako ideální.....aspoň se nepřehnojej....(snad,hi) |
|
|
DrevoLaminát |
prosim vas co to v praxi znamena 60V 50mA "baterku/zdroj???? ja sa do tychto veci ani trochu nerozumiem---mam to napojit na baterku? vyvedte ma z omylu... |
|
|
Co? |
drevolaminate: napojis na to zdroj, ze ktereho leze 60v stejnosměrného napětí a proud 50mA |
|
|
inVALIDa |
S tim kolisanim U a I.... to by kytkam nevadilo ne ? (nekolisalo by to hodne... zvlast treba u bubleru....)
Taky by odpor šlo vyřešit obmotáním neizolovaneho vodice skoro az k substratu... tim by se odpor mozna dal stabilizovat.... a proud by faral po cele kytce...
Vyhodu vidim hlavne kvuli stale obtezujicim Škůdcům...
nevyhodu.... hehe spotreba ale obcas to zapichnout jako kvuli tem skudcum... zase usetris na insekticidech / predatorech |
|
|
Co? |
jj Valido, mam stejnej nazor nejdriv trasnenky, pak smutnice, pak sviluše.... smrt jim (aspon na mejch kytickach)
spotrebu bych ale neresil....kolik to muze mit..? 20w? |
|
|
Erixon |
Spotřeba
P = U*I
P = 60*0,05
P = 3W |
|
|
inVALIDa |
a co jalový výkon když byse obmotal ten drát kolem stonku....... ( :D ) |
|
|
Erixon |
inVALIDa: jalový výkon je jen u střídavýho proudu u ss se tomu říká joulovo teplo
:sun: |
|
|
Jahudka! |
Zalita kytka vysky cca 20cm ma odpor okolo 3Mohm.Kolisa to podle druhu kytky a vysky od 2Mohm do 1000Mohm.
Takze vi nekdo jak udelat ten zdroj? |
|
|
Erixon |
Jahudka!:
Třeba to je jinak ale podle toho co vim z elektroniky tak to bude docela problém. Budu se držet základního vzorce - ohmova zákona.
I = U/R
I = 60/2000000
I = 0,03mA
Co vim tak by to moha vyřešit věc které se říká "zdroj konstantního proudu" ale ten je řešenej tak, že se konstantní proud dosáhne automatickým zvýšením napětí... no koukám že jsem do toho přinesl spíš bordel :mutant: |
|
|
inVALIDa |
jedno z toho ta kytka vydrzi.... bud vetsi U nebo I .....
ale diky velke narocnosti (financni, casove) tohodle projektu bohužel asi upadne do zapomění...... |
|
|
Co? |
jeste ze se da pouzit i na hydroponii ci na drip...
nejsem moc zdatny v elektru, ale pro ty co jo...co takhle rovnou udelat RC clen...? |
|
|
Co? |
nee myslel jsem to jako zdroj vibrací....(ve smyslu, ze by se k tomu pridal nejaky kondenzator a odpor by byla kytka [ale asi to je blbost])
(uvazoval jsem jeste trochu jinym smerem)
jinak souhlasim s tebou...v jednoduchosti je síla... |
|
|
|
doporučil bych dát dolů kuprexitovou desku. Dá se koupit v GME (obchod s pajkařskýma potřebama) je to vrstva plastu, pokrytá vrstvou mnědi. Naprosto idealní. Cena za A4 45kč.
Doporučuju! |
|
|
Co? |
jj, ten kuprexid je fakt hustej nápad....:) |
|
|
badjoke |
Hm, docela zajimavy, zvlast kdyz mi krasne qetouci slecny likviduji naci roztoci a nevypada to dobre.. Dyz bych na holky jen zkusmo napojil naky klasicky 12v adapter a nechal je chvilku "svitit", mysite ze bych ty bastardy vyhnal??? Hm, otazka je realizace tohoto napadu v Ebb@flow..no jinak po vikendu jedu pro paparazityyy! |
|
|
Co? |
tak schválně...jestli poznáte do které jsem pouštěl elektřinu....
technické věci:
elektroda1: stribrny kolac z pevneho disku (nesmi se poskrabat jinak zrezne)
elektroda2: měděný drátek
kytky: obě na začátku na tom byli stejně....stejnej prostor....stejné nehnojení...viditelný nedostatek N a P
kytky jsou uz pohnojene a pomalinku se u z toho dostavají...jinak je mam za oknem.... |
|
|
Co? |
..jo jeste napajeni? neměl jsem po ruce nic jiného než AT PC zdroj ...tj... +5V a myslim ze tam je okolo 5 amper (kdyztak me opravte)... |
|
|
vlček |
no napadl me este jeden moznej problem a sice esi kytka prijima jen zaporne nabity jonty nebo i nektery kladne nabity to se ale muze projewit az casem
a este neco mash to pusteny furt nebo jen na noc mozna by to stacilo pze jak znamo kytka roste w noci a we dne si wyrabi ziwyny potrebne pro rust kery teda samo wytwari z latek obsazenych w pude tagze nic no |
|
|
Co? |
nápájím kytky 13hodin denně...
...tak já vám napovím:
ta kytka která je hezčí, rychleji se uzdravuje, košatější, větší cca o 7,15cm tak to je tak která "žere" elektřinu...
takže mám tu v boxu 4x romulana pod 250w sodikem + ebb&flow + AH základ + H2O2 + (bohužel bomba CO2 zeje prázdnotou...dobudoucna ale jo)
....a do dvou od zítřka pujde taky elektřína.... :frog: |
|
|
Marshall47 |
To: Co?
Můžu mít dotaz jak jsou kyti starý? Jinak moc pěkný!! a jestě něco, v elektrice se zase tolik nevyznam, ale estli správně chápu tak si vzal zdroj z kompu a pustil to do kyti??
Když na to všechno koukam tak sem zvědavej jak se bude pěstovat za pár let :-) |
|
|
Co? |
kyti jsou cca 1-2 mesic stare, nevim presne
btw..za pár let..viď....cheche |
|
|
drtikol |
hej to si delas prdel :D mas pls fotky ze zacatku testu? skoda ze sou v jednom truhliku... ale i tak;) vypada to, ze si prisel na neco hustyho:D k+ |
|
|
Co? |
to bohuzel nemam, ale byly zastřiženy do stejné výšky....
ale vecer udelam fotky dvou romulanu....skoro stejnych a budu do nich poustet to same...tak to snad budou ještě trochu jasnější výsledky....hi....ď za k...
----
...a víte že...:frog:
* vysoké střídavé napětí naopak inhibuje rust a dřive se použivalo i jednorazově na ošetření-desinfekci půdy...
* stejnosmerny proud prý používali při pokusech o narušení gravitropizmu rostlin v centrifugách
* dokonce se to používalo k moření semen při ochraně před plísněmi |
|
|
Co? |
4 nová fotoa...
foto1: květ za oknem + elektro
foto2: květ za oknem ....bez proudu
......
pokus 2:
foto3: takto vypadaji dnes....od zitra dostanou šoky
foto4: to samé jinak....kvuli porovnaní
bohužel jsou už v květu, tak elektrodu dam na tu zadní....je menší...alespoň to bude lépe vidět... |
|
|
Co? |
ehm...foto3 a foto4 is POKUS č.2 |
|
|
Co? |
...ááá týden skoro pryč.... díky za názory :crazy:
..a jsou tu další fotky....
nejdříve bez elektřiny... |
|
|
Co? |
pak s elektřinou...
ZÁVĚR 1:
stejnosměrný proud stimuluje přechod z rustu na květ (zatím testovano v substratu) |
|
|
Co? |
POKUS 2: ebb&flow, pokračování po 6 dnech:
bohuzel ten romulan uz kvetl, kdyz jsem ho pripojoval k energeticke siti :).
foto1: bez elektriny
foto2: s elektrinou |
|
|
hogi |
Nazdar. Sem zvědavej na testy, kde proběhne srovnání s proudem/bez proudu hned od začátku a pak se spočítá o kolik % byl vyšší výnos. Jinak kolik ti tam teče proud a jak se to líbí všem škůdcům...? |
|
|
Jahudka! |
Co? - Mno me pripada jako dost velkej problem zregulovat napeti/proud kterej poustis do kytek.Uz se o tom diskutovalo na zacatku.
Jak jsi teda vyresil aby jsi do kytek poustel konstantni proud?Taky by me zajimalo kolik proudu ti tam teda doopravdy leze.Mozna to taky vyzkousim,ale zatim se mi to zda nepouzitelny.Chce to dosahnout nejakejch skutecne meritelnejch hodnot a z tech vychazet.Takhle je to spis pokus z kteryho jde jen tezko udelat nejakej zaver aby se to dalo dal pouzit.Ale stejne,je to velice zajimavy.Hod sem nejaky blizsi infa,prece nestaci vzit zdroj z PC prdnout ho na kytku a cekat.To u nekoho pujde u nekoho ne.Zalezi na velikosti a odporu kytky,odporu pudy,atd atd..Proste to chce nejak sesumarizovat a udelat nejaky zavery at se to da dal skutecne vyuzivat..
Jeste me napadlo,ze by bylo zajimavy mit 3 kytky a na jednu dat polaritu normalne a na druhou opacne a na treti nezapojovat proud vubec a pak je vzajemne porovnat.Ta polarita urcite ma velkej vliv a co ty vis?Treba by bylo lepsi to prepolovat he he.. |
|
|
Co? |
Ď za K...
hogi: no vidiš to...na to jsem zapoměl....nějak postrádám smutnice..:)
jahudka!: k tomu, abych to melo cenu merit a zapisovat to jak rikas, jen tehdy, kdyz budou kytky osazeny kazdý zvlast (a bude to mit nejakou vedecku uroven)....to az bude probihat dalsi kolo, ponevadz proste bez slunicka mám omezené prostory...
a polarita? urcitě to má význam. ale kdyz to vezmes ciste hypoteticky, tak v prirode to je presne obracene...zeme=minus...
jinak k vynosu: tu nedopovanou kytku bych normalne vyhodil...je tam jen kvuli porovnani...ale tu dopovanou kytku jiste ochutnam....tam i na par brcek uz je |
|
|
Jahudka! |
Co? - Ja takhle "nevedecky" zkoumal vliv rustu pri prepnuti na kvet pri hnojeni hnojivy na kvet a nebo na rust.Jsem z toho zmatenej,protoze nelze udelat nejakej objektivni zaver prave proto,ze kytky nebyly uplne stejna genetika.Nebo teda byla,ale kazda pokusna kytka je z jiny matky i kdyz stejny genetiky a to je problem.Pro nejaky objektivni srovnani by to chtelo 1 matku atd.No je ti to urcite jasny.Me to elektro cerpani docela zaujalo,ale nejsem schopnej si to nejak sesumarizovat a udelat si nejakej zaver.Rikam si jestli to neni jen nahoda.Urcite jsem zvedavej na vysledky az to budes zklouset dal vic vedecky he:)
Tak at to facha! |
|
|
dalas |
citace: |
Původní příspěvek od Co?
nápájím kytky 13hodin denně... |
Cchau, to poustis pres den? nebo kdyz maji noc? |
|
|
Co? |
dalas: jj pres den
jahudka!: jsem prostě "nevědecký" pseudovědec :frog:
tak pár dnů (teda 6) uplynulo a pokus č.2 pokračuje...
foto1: elektro +
foto2: bez
na foto1 je videt uplně jiný tvar paličky..je krásně pyramidální což to té druhé - válečkové moc říci nelze. Jinak na té druhé - bez elektříny je vidět asi první 3 hnědnoucí blizničky.
Jinak jak jsem psal nekde driv, ten řízek bez elektriny byl o 2 cm větší... skoro bych řekl, že výška bude každou chvili dorovnána...
ps. ted me tak vlastne napadlo, že to skoro není už pokus, ale aplikace...:frog:
|
|
|
Co? |
takhle to roste bez elektriny...3x |
|
|
Co? |
a takhle třikrát s... |
|
|
Co? |
foto1: přívodní měděný drát bohužel (?) někde zarostl...:)
foto2: nějaká společná fotka, ta zadní je elektro+
foto3: viz.foto2 |
|
|
Sinuhet |
Jahudko ja si myslim ze presna velikost proudu neni kriticka. Jde o "ulehceni" transportu zivin. Je jedno zda to ulehceni kolisa, dulezite je ze ulehcuje. Domnivam se ze onen parametr 60V x mA znamena, ze ten zdroj ma davat 60V a byt dimenzovan (schopen dodat) 60 mA proud. |
|
|
Jahudka! |
Co? - sory jestli napisu neco co uz tu je.Nechci to procitat zase cely.Jednak by bylo dobry k jednotlivejm fotkam dat nejaky meritko aby jsme mohli dobre porovnavat.
Pak bych se chtel zeptat jak vis ze ti pres kytku vubec nejakej proud leze?Meril jsi to?Jestli jo tak kolik mA do nich poustis?Lisi se protekajici proud co byl na zacatku a ted?
Premejslim,ze to taky vyzkousim he he:)
Sinuhet - Tohle nevim,ale je jisty,ze cim mensi odpor,tim vic do kytky leze proudu.Pochybuju ze by to bylo tak jedno.Trebas kdyz bys pustil do kytky 60v a 100A tak kytku usmazis,ale to urcite vis.Pokavad neni nejakej zdroj,kterej si hlida a omezuje napeti/proud je to dost o nahode.Vlastne si tam takhle ten proud leze podle zmeny odporu kytky jak se mu zachce.
V kazdym pripade jsem zvedavej na finish:). |
|
|
Sinuhet |
Jenomze odpor kytky se meni v nejakem rozmezi sam jsi tu psal ze jde o megaohmy. Coz dle ohmova zakona da pri 60V maximalne nejakych x mA. |
|
|
Co? |
no...ja taky...(jsem zvedavej na finishhim)
k měření:
řekněte co a jak mam přesně změřit a změřim to...:)
jinak jsem zatim měřil spotřebu....na watmetru...rozdíl činní 8W
že-by...
P=U*I
I=P/U
I=8/5
I=1,6A .... ale nejsem si jistý co ta informace říká...:mutant: |
|
|
Sinuhet |
Jaky rozdil? Mas-li ampermetr rozpoj drat zapoj do mezery ampermetr a zmer proud. |
|
|
Jahudka! |
Co? - Presne jak pise Sinuhet.Odpoj jeden konec od zdroje a misto toho tam pripoj jeden konec mericiho hrotu ampermetru.Ten odpojenej konec od kytek pripoj na ten druhej merici hrot.Pokavad to zmeris presne a vime napeti zdroje muzeme si spocitat odpor kytky a taky samozrejme to,jestli do ni vubec nejakej proud jde.
Jinak ten wattmetr nebude nejspis tak presnej a obzvlast u nizsich merenejch hodnot.Taky ti neco sezere sam zdroj.Chce to zmerit ampermetrem. |
|
|
Co? |
dneska jsem něco upravoval v boxu a koukam z druhé strany, kde je pridelanej ten drát a ty blizny okolo (asi 4ks) byly popaleny...asi od elektriny, takze to snad dneska zmerim, ale kazdopadně tam neco probíhá :) |
|
|
The Farm |
tak o tom uvažuju potřebuje to stejnosměrny nebo střidavy ????
jaky účel maji ty bile tyčky nebo spiš elektrody:sun: :afro: |
|
|
Jahudka! |
The Farm - Stejnosmerny.Stridavej by nemel kyzenej efekt.
Myslite,ze by slo pouzit zdroj 15 a nebo 24V?Mam takovy 2 zdroje a zbytecne me zahalej.Vykon cca 4,5A.
Jeste me napadlo,ze pridelavat tam jen tak ten dratek neni moc spolehlivy.Chtelo by to nejakou elektrovodivou pastu nebo zelatinu jako se pouziva v nemocnicich napriklad pri eeg,elektrosocich atd.Kde by se to dalo sehnat? |
|
|
Co? |
farm: jahudka ti odpovedel, ale kdybys to precetl...tak by jsi se to taky dozvedel....
jahudka:
no ja nevim...zkus to! hihi
jinak v nemocnici, kde se jim nechce pouzivat vodive gely (drazsí) a pak pozivaj fyziologicky roztok (tj. cca 9,12% nevim presne procentni roztok chloridu sodneho) {dle mych pokusu s ekg to stacilo}
jinak probehlo mereni:
nevim teda jestli A-metr je funkci, ale hodnoty se menily od hodnoty 7,1A az 0,11A (mam nekde jeste jeden...asi ho budu muset najit, ponevadz tento je ponekud...jiny)
a jeste jsem meril napeti:
pred pripojenim kytek 5,62V .... po pripojeni 4,62V |
|
|
The Farm |
neno trochu moc 4,5 a když tady pišete 60 mA?? |
|
|
Co? |
farm: no...hele u toho patentu byl uveden akorat fakt jednovětový abstrakt....zbytek je můj "výmysl"
farm: no a jak jsem psal nekde v predchozim prispevku, tak je ta kytka trosku (fakt trosku) ožehlá elektřinou, ale nějak ji to neomezuje
foto1: s měřidlem ....bez elektřiny
foto2: s měřidlem ....s elektřinou
ještě se musím přiznat...měřil jsem délku blizniček....s elektřinou (v obouch mých pokusů)...
rostliny bez elektřiny mají cca o 1/3 kratší blizny a jsou hubenější...
btw. blizny jsou vodivější než cokoli jiného z kytky...
ps.a jestě se objevil problémek http://grower.cz/forum/showthread.php?postid=374290 |
|
|
Co? |
tak problemek vyřešen ... otrháno a neobjevuje se dal... :D
při podrobnějším prozkoumání je vidět, že takovy ty pouzdra, ze kterých koukají blizny jsou na elektrokytce delší a tlustější, na normalní jich těch pouzder vyrůstá většinou víc kusů blizen, ale jsou hubenější, kratší a hlavně rychleji hnědnou... zatím mi přijde, že ta bez elektřiny už moc neporoste...no srovnejte sami :)
foto1: celek, ta zadní levá je elektrokytka, ty vpravo jsou chcípaci
foto2: "elektrokytka"
foto3: "normální kytka"
edit1: k fotu 1..tak jsem se dneska rozhodl, že když to fachá, tak proč nepřipojit ostatní kytku, tak jsem připojil tu levou zadní malinkatou
edit2:
jestě další komenář...
u té gétřinácky:
na fotu to možná není tak poznat, ale mám je doma v květu cca 30 dnů...doba květu je prý okolo 50 dnů...je vidět, že ta kytka bez elektřiny už má převahu hnědých blizen a myslím, že už moc neporoste...naproti ta pod elektřinou ma zatím přebytek "bílejch chlupů" a myslím, že jestě trošku poroste...
chtěl bych to "sejmout okolo 20-25.dubna....:)
a když se vrátím k prvnímu pokusu, který roste za oknem:
no každopadně ta elektro je o dost větší, obalená dlouhýma bliznama, ale nerostou....myslím, že to je vlivem fotoperiody a měly by asi postupně ....něco udělat (rozpučet...uvidime)..:) |
|
|
Co? |
neodpustím si pár foteček...
foto1: celek (obě zadní kytky jsou elektro+,obě přední ne)
foto2: cukříček na elektrokytce....:D
foto3: přípojil jsem tu nejmenší a hup je na listech stejný problém, furt si myslím, že to je nedostatek ve výživě, jinak den po připojení se jí prodloužili blizničky |
|
|
Co? |
a ještě pro porovnání počtu těch blizen..
foto1: elektrokytiz
foto2: normal kytiz...už bude...
ale dle barvy pryskyrice (pod mikroskopem) jsou na tom věkově stejně bílá, zakalená.... |
|
|
Co? |
jo..to by asi taky nebylo marný...já teď podle EC musím měnit roztok cca každých 5-6 dnů protože pak holky maj stres a příznaky....
edit1:
no s tím kdy a jak pouštět elektřinu to docela zvedne počet nutných pokusů a komplikovanost elektrozapojení, nicméně o tom silně popřemýšlím, vymyslím si kombinace....a hurá do toho...
edit2:
100%eradikace hmyzích škůdců se mi taky osvědčila...všude jsem měl smutnice...a světe div se...jsou v čudu....:D
edit3: by void: vodivost....jsem to měřil několikrat...a furt mi to vodi kdekoliv ty elektrody polozim :D |
|
|
Co? |
v americe je podobnej princip patentovanej, ale nevim o tom, ze by se neco podobneho nekde pouzivalo, akorat snad v NASA kdyz delali nejaky pokusy o porušení gravitropizmu kytek...ale ani nahodou nedelam v oboru...takže :mutant:
|
|
|
Co? |
Aktualizace fotek:
Pokus č.1. od začátku blizny jsou větší než na negativní kontrole...ale prostě se s nimi nic nedělo do té doby než jsem omylen na dva dny vyškubl drát...začali hnědnou ...ale moc ne....
foto1: elektro+
foto2: bez elektřiny |
|
|
Co? |
Pokus č.2: "gétřinácka"
Pro porovnání velikosti jsem zařadil pár nekvalitních (bůhvíproč) fotek, ale s metrem....
Na obrázkách je viděl, jak jsou na tom velikostně....obě zadní jsou přpojeny k elektrice, ty levé jsou stejně veliké, u těch vpravo je vidět, že ta elektrokytiz (pokus č.3) předhání tu nepřipojenou
foto1: celý box s metrem....
foto2: elektrošiška
foto3: nepřipojená
edit1:
jestě doplním:
43. den květu
poslední hnojící fáze končí v úterý a chtěl bych ještě na 6 dnů nasadit Ripen.... |
|
|
Mr Proč |
Taky uz jsem o tom neco cetl, ve Vekle Knize o Konopi o tom byl maly odstavec pod nazvem "Elektrokultura", ale nic podrobnejsiho jsem o tom nikde nesehnal, snad jen na nejakych madarskych serverech, kdyz zadate do googlu elektrokultura, tak by vam to melo vylezt. Problem je ale hlavne v tom, ze neumim madarsky (a kdo jo...) takze je taky mozny, ze to jsou stranky o necem uplne jinem. |
|
|
Co? |
mr.proc: no to nevim...totiž taky neumím maďároš...:D
upgrade:
pokus č.2,3 G13:
foto1: elektro
foto2: elektro
foto3: bez elektříny... |
|
|
Co? |
foto1: kořeny vlevo jsou elektro, vpravo nonelektro - ty menší kytiz
foto2: kořeny vlevo elektro, vpravo nonelektro - ty větší
foto3: kořeny celek (řada nahoře elektro, dole neelektro)
komentar:
kořeny bez elektřiny jsou sice mohutnější a fakt divně propletený, ale v (tedy) elektrokultuře nejsou tak tlustý spíše delší a více vlásečnitý...což si osobně myslím, že je lepší než mrkve :D
velikost korenoveho systému odpovídá velikosti kytek 1:1, všechny v době smrti byly bílé, nepotrhané....prostě zdravé...:D
ale zajímavé na klony...co? |
|
|
Co? |
jó ještě k pokusu č.1:
foto1: pokus č.1, vlevo elektrokultura, vpravo bez elektra, hnedka po odpojení začali hnědnout blizny...asssii po 2 měsících květu :D |
|
|
Co? |
A.Pozitiva:
-jednoznačně nechutná to hmyzu (ozkoušeno: svilušky, smutnice), sice je to nezabije avsak jim to nechutná a postupně vymizejí
-zmenšuje je to kořenový systém, ale zvyšuje jeho funkčnost a to rozvojem vlásečnicových kořínků
B. Pseudo:
-střídavý proud kytiz by mel zabit
-pouštět elektrinu v noci asi taky není dobré poněvadž v rostlině probíhá zpracování zásob elergie ke stavbě rostlin a ne k přesunu živin od kořenů nahoru
-ted mě napadlo: kdy se žíví hmyz? přes den nebo v noci? :D
C. PseudoNegativa:
-pouštět elektřinu do kytek furt by mohlo způsobit přehnojení?
-střídavý proud zabije kytku
D. Otázky:
(když jsme tak přemýšleli s voidem...tak nás napadlo tolik možných kombinací, co je potřeba vyzkoušet, že to není v mých silách, proto tu nejaké na které si vzpomenu :D a klidně to sem můžete prsknout ok? :))
1. co pouštět střídavý proud přes den/noc/stále
2. co pouštět stejnosměrný proud přes den/noc/stále
3. co pouštět stejnosměrný proud přes den/noc/stále, obrátit polaritu
4. co mi není jasné:i min./max. proud/napětí (pro mě je nejdostupnější počítačový zdroj s 12/5/0/-5/-12V s docela velkým proudem (A))
5. co ž zajímavé taky může být třeba pouze v růstu / květu / zakořeňování / flushingu / reveelvingu (?)
6. co pouze při startování květu
7. co ještě zkusit na jiných škůdcích (molice,mišice) a nemocech...plíseň...virózy
8. co takhle napájet vscrog?
atd...hi Co?
======
ještě si dovolim formulovat nějaká pravidla, která dodržuji:
1. max.24V, uz kvuli bezpečnosti (rád se cachtám s kořenama:D)
2. ve fázi flushingu jsem kytiz odpojil, potřebuji aby spotřebovali zásoby z listů a ne čerpali další
3. při elektrolýze se používá docela velký proud |
|
|
Co? |
no já to na ten flushing vypnul...tak bude alespon dalsi otazka zodpovězena :) nebo alespon nakousnuta....uz jsem na to zvědav...:)
imho.ponevadz si myslim,že voda tam doteče už sama... a žadny živiny už tam nejsou=>nevodí voda
možná by to mohlo být zajimavější jestě třeba s tím ripenem nebo nejakym dalším ukončovačem.... to zas něco bude ve vodě=zvedne ec=zvedne se průchod proudu |
|
|
TalShiar |
to yavar: Voda nevede...to je zalezitost veci, ktere jsou v ni rozpusteny!...kup destilku a nemela by vest elektriku :bandit: :D
...jinak chci moc podekovat za inspiraci! :punk:...sleduju!!! :satan: |
|
|
Co? |
supportt talshiar...
a propó....jak je to v přírodě?
kořeny jsou zem....bez diskuzí ne?
nadzemní část je logicky (ne elektricky) pozitivni ne?
imho.elektricky kdyby to tak bylo, tak by se kytka musela nějak definovat jako kondenzátor, resp. RC clen:odpor(civka)+kondenzator |
|
|
Protiva |
Trochu OT.
Vyděl jsem dokument o komunikaci rostlin. Travyni se dorozumívali právě elektrickej impulzama :D |
|
|
rastajohn |
2co?: zdar. muzes mi pls poslat odkaz na tuto metodu? Nejak to na to rexresearch nemuzu najit.thx |
|
|
Protiva |
2 yavar: nebylo to zrovna včera, tak to nevim zrovna přesně. Ale ukazovali na tom že když si sekaš na zahradě trávu, ta dává signáli ohrožení impulzama do země. Tak si to asi nějak měřilo, ale asi žádný takovýhle napjetí:D |
|
|
Co? |
yavar: ani ta otazka plus/minus neni tak jednoducha....co třeba blesk? ten je asi + když letí k zemi, že? :D
rastajohn: hele nevim taky kde už to bylo....ale hledej..:D....najdeš 10 řádkový abstrakt patentu...myslim, že tu někde bylo i číslo... |
|
|
Morfee |
mozna je to trochu mimo, lae napadla me jeste jedna vec. Teoreticky jde ziskavat proud jen rozdilem el. potencialu v ruznych vyskach. Mozna by teda slo jen uzemnit zem/substrat/hyrto a do kytky napojit drat vedouci odnekud z vysky (u domu z vyssiho patra apod.) melo by to zajistit dost maly proud (merili jsme to na rozdilu 1 patra a neco tam bylo...). Je to jen takovy napoad a netusim, jestli to bude fungovat, ale asi by si to samo vyresilo polaritu a potrebu to nespalit... ale jak rikam, jen dalsi takovy muj zhuleny napad :) |
|
|
Co? |
morfee: nejsi mimo :D....ba i mas pravdu...viz. treba krystalky (radio bez napajeni)...je to tady sice prezentováno jako stres kytek....ale osobně nad tím váhám....
btw.jsem kdysi v nejakym ARadiu viděl schéma na "odposlouchávání" rostlin (v podstatě to byl nějaký zesilovač biologických jevů) a když se k tomu připojil repráček tak bylo "něco" slyšet :)
imho.no a když se nad tím pořádně zamyslíš...ba i nezhulený...tak přijdeš na to že těch možností je milión.... |
|
|
Morfee |
zkuleny napad jsem vymyslel v nezkulenem stavu :) a myslim myslim... snad by to teda slo. Docela dlouho se zajimam o ziskavani elektriny alternativnimy zpusoby a vyjimecne me v tomhle treadu napadlo i vyuziti te male elktriny ziskane timto zpusobem. otazka je jestli by to vbylo dost a jestli by to melo tu spravnou polaritu (i kdyz tu jak je videt zatim vlastne nevime jaka je sparavna :) vic testu pro elektriku.. mozna taky neco vyzkousime az se poradim se spolupestiteli... |
|
|
Co? |
vlastně elektrinu lze získávat teoreticky z jakéhokoliv živého organismu....hi...matrix co?loaded |
|
|
Morfee |
jo tak to bysme mozna mohli ziskavat elektriku s kytek a vracet jim ji :) |
|
|
Stoned_r41d3r |
A hele, co smoukreport? Vidis subjektivne rozdil mezi elektrifikovanou a neelektrifikovanou palkou :D
Kazdopadne zajimave cteni, to se musi nechat!
A IMHO se klanim k Voidmanove alternative- tj. poustet proud do kytek jen v rustu/(ja bych teda spis v )nakvetu a pak pri flushi.
Myslim si, ze proud by mohl kytku nakopnout kytku k vykvetu, anzto by nahle doslo ke stressu, na ktery neni zvykla. Z te same teze vychazim i pri moznosti napajeni v dokvetu.
Jeste tak pul roku budu cist a pak si postavim neco podobneho... Snad :) |
|
|
Co? |
stoned: to právě nééé....vyber si jednu variantu (tobě nejdostupnější) a tu zkus...:)
a jeste rozdíl? řekl bych, že ta elektro je víc speedovější....ale může to být subjektivní pocit...dneska se na to zaměřím...
/// Poznámka pro mě:
Hybná síla transportu určité látky přes membránu je dána rozdílem jejího chemického potenciálu na opačných stranách membrány. Hodnota chemického potenciálu dané látky v sobě integruje působení koncentrace dané látky, tlaku, kterému je v daném prostředí vystavena, a náboje (pokud ho látka nese) na množství volné energie využitelné k práci, v tomto případě k transportu látky přes membránu. (V případě přenosu látek přes membránu je gravitační složka chemického potenciálu zanedbatelná).
Minerální látky jsou příjmány jako ionty, vliv náboje v jejich případě hraje v hodnotě chemického potenciálu významnou roli a nellze ho zanedbat. Z těchto důvodů se pro ionty častěji užívá názvu potenciál elektrochemický, v němž je význam náboje zdůrazněn. 72
///
ad1. REM ...
rostlina příjmá dusík z půdy jako ionty NH4+ nebo NO3- nebo ve formě aminokyselin. Ve všech případech se jedná o aktivní elektrogenní příjem. Jen amoniak NH3 může fosfolipidovou dvojvrstvou membrány difundovat. Rostlina v případě nedostatku N příjmá přednostně NH4+ (vysoce afinitní příjem NH4+, který rostlina používá při nedostatku N, má vyšší kapacitu neý vysoce afinitní příjem NO3-). V kyselých půdách je obsah NH4+ vyšší, neboť v nich nitrifikace probíhá pomaleji. Pro optimální vývoj rostliny je důležitý příjem N v obou formách.
===================================
Draslík - nejčastější kation v rostlinách. je příjmán z půdy ve formě K+ a v rostlině se NEVÁŽE do stabilních sloučenin ani struktur, tvoří jen slabé komplexy s organickými kyselinami, z nichž se snadno uvolňuje. K+ se významně podílí na UDRŽování ELEKTROneutrality buněk a spolu s doprovodnými anionty (Cl-,malát2-) hraje důležitou úlohu v regulaci osmotických poměrů buňky a slouží k udržování turgoru. V cytosolu a v chloroplastech je koncentrace K+ vysoká (80-200mM) a v těchto kompartmentech je K+ funkčně nezastupitelný jiným kladně jednomocným prvkem (Na+). Ve vakuolách je koncentrace K+ velmi různá, závisí na funkci a stavu buňky, obvykle se uvádí rozmezí 10-200mM. Změny obsahu K+ vedou k reverzibilním změnám objemu buněk při pohybech orgánů (např. pozice listů působená objemem buněk tzv. polštářků, lat.pulvini) a otvírání a zavírání průduchů i k trvalým změnám objemu buňky při jejím růstu. Obsah K+ v kořenu je významný pro příjem vody a vznik kořenového vztlaku. Při zvyšování osmotického potenciálu obsahu vakuoly může být K+ do jisté míry zastoupen jinými kationty (Na+,Mg+,Ca2+) nebo organickými látkami (sacharidy). Draslík ovlivňuje hydrataci a tím i konformaci proteinů, čímž mění aktivitu enzymů. Významný vliv K+ byl prokázán u asi 50 enzymů, např. u škrobsyntázy. V rostlině je draslík velmi pohyblivý, z kořenů do prýtu je K+ transportován xylémem, ze starších částí rostliny do částí mladých floémem. |
|
|
Co? |
:satan: další elektro experiment....no vlastně to už neužívám jako experiment...ale prostě jako.....jako vodu :D osvědčilo se mi to....uvidíme...
http://grower.cz/forum/showthread....2695#post412695
btw. A kde jsou ty trýdy těch lidí co to chtěli zkoušet taký? :D
že by jen voidovo Vr4 |
|
|
valdez |
ta šiška s elektro vypadá jak einstein:) No ale k věci, z principu to fugovat může a funguje, stačí se kouknout v kajech formách sou obsažený živyni v subtrátu a v hnojivejch. Kytka sama o sobě (dužnatá část) má odpor docela minimální (jednou sem přikládal kytku e lektrickýmu ohradníku přes metr biohmoty sem dostal pecku jak kdybych na to šáh rukou) ono je to k obsahu vodY docela logický. Největší problém vidím právě ve zdroji napětí. Za prvé, jak efetkitvně generovat 60V. otázka proudu je jednodušší, odpor drátu se dá zpočítat, odpor kytky se dá změřit a na výstup stači přidělat rezistentní poťák kterým se nastaví oněch X mA. Takže, teď stačí jen ten ydroj napětí.. páč 60V baterku..člověk jen tak hned nesežene:) Leda našupat do série 5 12V auto(moto) baterek, jenže ten proud by pak byl docela megální a odpor kterej by byl potřeba k tomu aby omezil výstup na těch pár mA taktéž. |
|
|
Kaspars |
Zdravim vsechny co skousi lektro, ja osobne do elektriny moc nevidim, ale kazdopadne tet ji chci zkusit, mozna to se uplne tak nepatri ale:
do tydne chci rozjet muj 2nd indoor - hlina, AHčka, elektro, rust 2x27w cool deylight, kvet 250w son t pia plus, 4 kyti
je tady nejaky elektro frajer ktery by mi pommohl se stavbou a slozeni vsech tech komponentu?( jen co se tyka cerpani zivin jinak vse je jiz davno funkcni) Slo by o rady prez PMka a k+ je samozrejmosti... at to tu ctu jak ctu tak porad si rikam ze aby o melo efekt poterbuji rady zkusenejsiho... tak diky a hodte mi PM |
|
|
|
valdez: a co treba obycejne trafo a diody na usmerneni? |
|
|
pozitron |
Moj skromny windoor zacal pred par dnami kvitnut, tak skusiim elektrosoky :) Dneska do kyti tresknem toto, co po usmerneni a vyhladeni kondenzatormi dava na vystupe nejakych 2x (41V @ 1,2A).
Sice netusim ako mam zapojit hornu elektrodu na tu rozvetvenu kytku, ale vsak ja nieco vymaslim :D
Drzte palce
//edit: Tak som zistil ze je dost tazke zohnat Cu kabel ktory neni nalakovany (pripraveny pre navijanie na trafaky) = nevodivy. Pomoze jedine odizolovat kabel (odstranit gumu) ale je s tym strasne vela roboty, a tie kabliky vovnutri su strasne tenke :( |
|
|
Co? |
pozitron:
horní (kladnou) elektrodu můžeš přidělat buď jako já omotat opaleným měděným drátem nebo jako voidman injekční jehlou skrz kytku :satan: :D
...mě zatím přijde "nejvhodnější" omotat 1,5 smyčky okolo kmínku (kmínek roste a 1,5 závitu se přizpůsobuje resp. rozmotává jak kytiz roste)...když jsem to teď naposledy tak mi přišlo, že větší rozdíl mezi kytkama byl právě při použítí tohoto "stylu"....
btw. už se těším na výsledky ;) |
|
|
pozitron |
Co? : diky
Taaaak a vysledky :)
Pre:
Velmi subjektivne sa mi zda, ze male vyhonky pozdlz stonky su vacsie, a najvrchnejsie listy nahodili hustejsie svetle chlpky (nie palice, just chlpky na listoch). Kyti nevyrastla do vysky ani 1cm (vcera bez terapie to boli 2cm/noc).
Proti:
Nieco sa posralo :) V mieste kde bola "obmotana" kladna elektroda su vidiet popaleniny (male cierne pasiky kopirujuce ulozenie dratu) a stonka je tam zoslabnuta. Na 1 vrcholku dokonca tak zoslabla, ze sa zlomila a buduca palicka sa len tak hupala hlavou dole.. Co je zaujimave, tak ostatne "palice" sa nezlomili, ale ohli a rastu do strany. Gravitropizmus?
Bohuzial nemam fotak, ale vsetko som nakreslil :D
Poucenie:
Bud som tam treskol prilis silne napatie (rozdiel oproti 5V PC AT zdroju tam je) alebo bol problem v drate - bol moc hruby (0,8mm) a blbo sa obmotaval okolo stonky -> stycna plocha nebola ani zdaleka dokonala.
No nic, na tento harvest s pokusmi koncim, chcem aby mi z tej kyti aj nieco zostalo :D Ale do buducna na indoor s tym rozhodne pocitam. Hlavne ako prevenciu proti smejdom zivocichom. A pouzijem ine "elektrody" a nejaky slabsi zdroj.
Aloha :crazy: |
|
|
cru_ci_fix |
1,2 A ...sa divis ze sa spalila...???
- supni tam nejaky obmedzovac prudu..napatie je fpohode... ale ten prud stiahni aspon na 500mA ... |
|
|
pozitron |
cru_ci_fix: na 1,2A je dimenzovany zdroj, kytkou netieklo vsetko. Ak vychadzam z merani Jahudky, tak kytkou prechadzalo 0,00002 A. Ale to bude zrejme blbost, lebo nejake mA by toto nespravili. No, nemeral som to; pocas "elektrosokov" som bol prec a aj preto kyti "ohorela" - nedaval som na nu pozor. Do buducna sa urcite polepsim. A ked tuto metodu vychytam bude to fakt bomba :P |
|
|
cru_ci_fix |
..do buducna ti prajem viac zdaru.. d;o) |
|
|
Co? |
pozitron: ....bych spíš zkusíl stáhnout spíš to napětí :D (neptejte se proč :frog: )
.....a jahudka to měřil jo? sem neviděl (popř.pm s odkazem) ..... |
|
|
cru_ci_fix |
..ked obmedzi prud..tak to napatie je OK...ci nie..?? |
|
|
very_hard |
No tuto metodu chcem vyskusat na svojom growe napajat to z toho co napaja vetraciky snad my ich to nezahuby a este otazka ze v akej velkosti by som ich mal napojit ked kvetiny pojdu zo semiacka |
|
|
Storm |
jak pokracujou testy? |
|
|
|