| Moja teória bez vedeckého základu,prečo je HPS na kvet najlepšia(asi) - Klikni zde pro originální téma |
| expiry_date1 |
Stále dokola sa tu rieši problém HPS vs. „Ostatné lampy“. Podľa pozorovania niektorých členov, ktorí pestujú aj pod inými typmi svetiel(aj ja) mi to stále nedáva spať. Som tiež nadšený všelijakými grafmi, potrebným spektrom pre fotosyntézu a podobnými teóriami, len mi tu niečo nesedí. Podľa všetkého to pod HPS kvitne lepšie, palice sú tvrdšie a živice (pryskyřice) viac. Pospájal som si niektoré veci a vyšlo mi, že správne spektrum (modré a červené) nemusí byť pri tvorbe kvetov(palíc) jediný potrebný parameter. Spomenul som si na pokusy metalsodíka s oceanic colour, kde písal, že palice kvitli ale vyzerali, že nejako nechcú dozrievať.
Aby som to nenaťahoval, keď chceme donútiť kytky kvitnúť, tak zmeníme svetelnú periódu a kytka „vie“, že sa blíži koniec a začne kvitnúť. Ale stále má parádne svetelné spektrum ako v strede leta, takže kvitne dlho, má čas.
Podľa mňa na tvorbu kvetov vplýva aj chromatičnosť svetla. Sodíkové výbojky majú chromatičnosť asi 2200K, čo zodpovedá slnečnému žiareniu niekedy ráno pri východe. Myslím, že na jeseň slnečné lúče dopadajú na zem(v našom pásme) šikmejšie, čo sa asi blíži chromatičnosti pri východe slnka v strede leta.
Možno MJ má zakódované, že začne kvitnúť pri zmene periódy, ale takisto má zakódované, že chromatičnosť sa na jeseň mení tiež.
My sa vlastne pri indoor pestovaní snažíme priblížiť podmienkami prírode(rastová fáza, kvitnúca fáza). Pri oceanikoch, LED diódach majú listy krásnu farbu, sú zdravé, proste sa to javí ako ideálne riešenie. A na kvet to zrazu nefunguje podľa očakávaní.
HPS majú v podstate veľkú väčšinu spektra teoreticky úplne mimo, ale prakticky je pre kvitnutie MJ najvhodnejšie. Tak si nemyslím, že IBA spektrum musí byť to jediné na čo pri získavaní kvalitného materiálu treba prihliadať.Aj toto je len teória a nemám to podložené žiadnymi vedeckými poznatkami, proste som si len pospájal to, čo viem a čo som odpozoroval od iných. Mám tendenciu sa zamýšľať nad tým, prečo sa čo deje a preto ma napadlo toto. Budú tam určite nejaké chyby, toto je len z mojej hlavy, tak možno na jeseň sa chromatičnosť vôbec nemení a celé to je na prd. Ale to si nemyslím, prax ukázala, že ak chcete mať pekné, zelené, zdravé rastlinky, špeciálky sú super, ale ak chcete tvrdé, kvalitné palice, tak HPS zatiaľ konkurenciu nemá.
Tak, kameňujte:D:D:D |
|
|
| Cabal |
Dost zajímavá připomínka,která stojí minimálně za zamyšlení.
Něco na tom bude |
|
|
| expiry_date1 |
Díky,časom možno zistím viac,len neviem,či sú nejaké inštitúcie,ktoré sa podmienkami kvitnutia MJ nejako hlbšie zaujímajú.Proste som si pospájal to,čo som odpozoroval,čítal a tak.
Myslím,že je rozdiel,či napr. orchidea vytvorí pekné okvetné lístky,alebo MJ vypustí kopec živice:D |
|
|
| Sinuhet |
| Ale o tom se vi. V podrobnejsich priruckach pestovani se prece uvadi ze modre svetlo podporuje rust a cervene kvet. A byva tam i zduvodneni ze to muze souviset s barvou svetla v ruznych rocnich obdobich, atd... Ano mas pravdu. |
|
|
| expiry_date1 |
| Sinuhet díky.Všetky moje poznatky vlastne pramenia len z groweru,zatiaľ som sa o to hlbšie nezaujímal,teda myslel som si,že tu je vlastne všetko,čo potrebujem vedieť:),aby som si vypestoval nejaký ten pohúl,ale časom ma určite bude zaujímať aj viac,šľachtenie,kríženie a podobné veci.Asi každý,kto pestuje a koho to baví,príde do štádia,kedy mu len vypestovať čo najväčšie palice a vyhúliť nebude stačiť. |
|
|
| expiry_date1 |
| citace: |
Původní příspěvek od Deckardph
Presne tak tohle uz se davno vi a je to i tady na G napsany ale to je jenom tim jak si to lidi snazej ulehcit a hledaj nesmyslny zpusoby a prekombinovavaj to a pritom to o cem premejslej uz je davno na svete :D |
Som tu síce ešte krátko,ale zato som tu toho prečítal hodne,ale na to som nenarazil.A prečo si nikto,kto o tom vedel,nemohol dať tú námahu a aspoň jedným príspevkom,odkazom na to nemohol upozorniť tých,ktorí do toho dali námahu a peniaze?Odpovede typu"sodík je najlepší" bez zdôvodnenia sa mi nezdajú veľmi prínosné.Ale aj tak dík všetkým:smoker:
btw,len tak pre zaujímavosť,nemohli by ste sem teda niekto dať link,kde to je vysvetlené? |
|
|
| expiry_date1 |
Jasné,to chápem,tiež som na to myslel,len možno keby to bolo nejako vysvetlené(aspoň odkaz vo faq),tak možno pár z nich by to proste vzalo na vedomie.Ja som sa tiež namotal na všelijaké blbosti,ale keby som takéto vysvetlenie niekde našiel,tak nemám dôvod tomu neveriť.A kto by aj potom,ako by to prečítal robil ďalej nejaké pokusy,tak je to už jeho problém.Ale sme tu dospelí ľudia(aspoň by sme mali byť),tak sa asi nebudeme vodiť za ručičku:) ,v tom máš pravdu.
Len ma prekvapilo,že sa tu radí ohľadne oveľa jasnejších vecí a o tomto nič.Možno v starších threadoch.Keď budem mať rýchlejší net,tak si toho tu prejdem ešte viac.A verte mi,že som tu strávil stovky hodín a to doslova.A takých ľudí ako opisuješ je tu fakt hodne:) Ani sa nedivím,že starší členovia už moc ani neprispievajú:) |
|
|
| Jahudka! |
Nemyslim si,ze by ti co to zkouseli byly kokoti.Zkousej to pro nas aby jsme uverili ze to tak opravdu je.Jen at zkousej.Navic svetelnejch zdroju uz existuje takovy mnozstvi,ze lze jen tezko rict,ze nejlepsi je zrovna sodik a nebrat v potaz dasli mozny zdroje svetla.Navic kdyz budeme vedet proc je lepsi cerveny svetlo tak uz muzeme dale delat "zbytecny" pokusy uz jenom s cervenym svetlem a dostat se v pestovani zase o kousek dal.Kdyz by lidi nezkousely,tak dneska zadny indoory nejsou..Jinak rad tady lidi dvaj plno.Jsou to dost casto vycteny a preupraveny rady.Nelze rozlisit mezi tim jestli to ma dotycnej vyzkouseny nebo vycteny a siri mezi nas nejakou blbost.Aby jsme odfiltrovaly takovej spam jsou prave dobry tyhle zdokumentovany pokusy.Tem snad uz musi verit kazdej.
Ohledne toho svetla si myslim,ze mas pravdu a uz jsem nad tim taky premyslel.Mozna by stalo za to zkusit kytce poustet jenom cervenou a sledovat co by to udelalo.. |
|
|
| Sinuhet |
| Navic sodik nebude nejlepsi na veky. A stejne svetelne spektrum se da prece udelat i jinymi zdroji. Neni to tak ze jedine sodik ma to spravne spektrum. Ale sodik ho ma zatim ve velkem vykonu za prijatelnou cenu. O tom asi jsou ty rady pouzij sodik. Ale tvrdit sodik je nejlepsi bych si treba ja netroufnul. Sodik je pro me proste dostatecne dobry. |
|
|
| Deckardph |
| Panove pokud nekdo z vas narazel na moji odpoved k tematu tak nic jako NEJLEPSI sem nenapsal psal sem nejidealnejsi a rikam si proc typum co davaj G/W a pouzivaj k tomu sodik neverit kdyz ten sodik doporucujou . |
|
|
| expiry_date1 |
V tomto súhlasím so Sinuhetom a vlastne s Vami všetkými,pomer cena a výkon u HPS momentálne samozrejme vedie.Videl som aj nejakú lampu(tuším nejaká plazmová) akurát že vyšla na nejakých 50.000 Sk a to je sakra moc.Bolo to v nejakom zahraničnom growshope.
To s tými ľuďmi,čo sa snažia nájsť aj iné riešenie....,ja som vďačný Metalsodíkovi(a samozrejme aj ostatným),vynikajúci pokus,priame porovnanie HPS-oceanic colour,má to hodnotu,aj keď to možno pred ním urobilo pár ľudí,ale tu v takom rozsahu nie.Ja som tiež skúšal úsporky,uspokojilo ma to,ale teraz idem do HPS a k úsporkám sa už asi nevrátim(aspoň nie k tým klasickým).Myslím,že som dosť zvedavý človek,takže nie som uzavretý pred novými vecami,uvidíme,čo nám budúcnosť prinesie. |
|
|
| hogi |
No taky si nemyslim, že lidi co zkoušej nový věci jsou "kokůtci". To bych se musel považovat taky za kokůtka a Jahůdka asi taky, podle pana chytrého Deackardpha, kterej převzal způsob pěstování od lidí o kterejch si ostatní taky mysleli že jsou blázni, když dávali do skříně sodík s úmyslem nahradit slunce...
Jinak k těm zdrojům světla. Rozhodující je na 100% spektrum lampy a schopnost kytky absorbovat určitý spektrum. Sodík to spektrum zas tak špatný nemá (kromě dost zelenýho-který je na nic a málo modrýho), ale největší problém je u něj, že vyzáří hodně IR (tepla). Vono taky pojem lm/W je pro pěstování hodně zavádějící, když každej kdo vystudoval SŠ ví, že lumeny se počítaj na lidský oko a to je nejcitlivější na dýlku 555nm a ostatní dýlky jsou znevýhodněný určitym koeficientem (hlavně modrá a červená). Tim taky sodík nažene hodně lm/W, vono taky nízkotlakej sodík, kterej má skoro monochromatický žluto-oranžový světlo má sice 200lm/W ale pro naše účely je úplně k ničemu.
Lampy, který jsou prodávaný jako pěstební, nebyly pro pěstování vynalezeny (myslíte, že někdo vynalézal zářivku nebo sodík, kvůli tomu, aby si doma svítil na kytičky a ty mu pěkně rostly?). Ovšem někdo přišel s tim, že to pod tim roste a pak se upravovalo spektrum, podle možností, změnou luminoforu, aby to bylo blíže spektru vhodnému pro kytky. Takže pěstební lampy jsou jen mírně pozměněné lampy pro normální použití. Škoda že nejsou lampy jako je nízkotlakej sodík, ale v červený a modrý barvě, ale podle mě to vyrobit ani nejde...
Ještě k tomu sodíku. Nejvíc vyzařuje mezi 700 a 900nm (IR). Modrýho spektra (420 až 470nm) má minimum a na něj reaguje chlorofyl B, ale chlorofyl B reaguje docela slušně (ale asi s 30% intenzitou) i na spektrum mezi 630 až 650nm kterýho má sodík relativně dost, takže se to zas tak přehnaně netáhne a roste to. Chlorofyl A je aktivní od 400 do 450nm (sodík obsahuje minimálně) a slabě od 590 do 640nm a od 650 do 700 silně (cca 5x víc). Spektrum 590 až 630 je zastoupeno u sodíku docela silně, takže kvůli tomu je aktivní i chlorofyl A a nad 630 taky něco málo záření je. Ale další hlavní složka jsou karoteny a ty jsou aktivní od 450 do 520nm a právě kolem 500nm má sodík jednu špičku, takže tohle pokrývá taky. Žádný jiný pigmenty v zelenejch rostlinách nejsou (to už sem si zjišťoval), takže nic jinýho tam nereaguje. Ty karoteny maj jednu asi veledůležitou vlastnost... Tvoří se na podzim a to znamená, že je stimuluje podzimní světlo to znamená, že u sodíku (nebo u jinýho zdroje kterej vyzáří relativně hodně světla v tomhle rozmezí) kytka pozná, že je ten pravej podzim a měla by uzrát.
Toť zatim vše. Teď jdu počítat vyzářenou energii v různejch vlnoejch délkách a dám to do excelu a pak vám o tom napíšu elaborát. Dále můžete očekávat elaborát ohledně led diod a dostanu se i k zářivkám a snad objasnim jejich neúspěchy. Bohužel nemám k dispozici přesnej absorpční graf konopí, ale podle mě by se to zas tak lišit nemělo oproti ostatním kytkám. |
|
|
| metalsodik |
Já jsem přesvědčen , že pod 600W metalhalidem se vypěstuje to samé jako pod 400 sodíkem , to je zhruba ten rozdíl v Lumenech mezi sod a MH. Nevím jak se projeví odlišnost spektra , proto letos jednu úrodu udělám pod MH , abych to mohl porovnat. - int3cti jel právě pod MH a říkal že palice byly akorát trochu menší , za to ale kompaktnějí, to je ten vliv spektra asi , nebo rozdílu ve svítivosti mezi MH A SOdíkem při stejné Wattáži , bylo by docela zájímavé kolik by byl výnos na stopu , kdyby byla nasvícena stejnýma lumenama ale Mh a sod.
Jinak Zářivek se tu zastával jen ZEUS a tvrdili něco o výkonu ve farech , ale je to asi jinak.
Kdyby totiž to bylo vše teoreticky správně jak psal , tak by to muselo fungovat ,jenže to bude složitější , nejen s tím že sodík to více prosvítí , ale třeba tráva i to blbé sodíkové světlo umí využít.:rocket:
ještě k těm zářivkám , možná že to zeusovi opravdu dobře rostlo , ale květ je něco jiného , navíc tráva je docela hustá rostlinka oproti jeho okrasným květinám , které mají být navíc krásně zelené ,a nikdo u nich neočekává , že v určitou dobu mají ukončit život a zežloutnou a nabobtnat po Final S.:flick: |
|
|
| expiry_date1 |
Trošku OT - SCI FI:
Predstavte si lampu,ktorá by mala zariadenie,ktoré by plynule dokázalo meniť chromatičnosť a to ešte aj podľa ročných období.Takže by ste si na nej navolili dátum a ona by začala svietiť tak,ako slnko v tom dni a ešte aj rovnaký čas.Plynule by sa menilo,ako sa mení slnečné spektrum v priebehu dňa a nakoniec by "zapadlo".Na druhý deň by zase začalo svietiť ako ráno ďalšieho dňa.A upgrade-rôzne pásma.Takže by ste kytkám navolili napr. presne rovnaké letné dni ako na Jamajke.Trvalo by to síce o dosť dlhšie,ale ak by nebol aj mesačný svit:),tak by to mohlo dozrieť skôr.A pestovali by sa doma venkofky:D:D:D
Aj také maroko by ste si mohli vypestovať doma:D:D:D
btw,samozrejme aj UV-čka by bolo rovnako ako v skutočnosti,možno by sa mohli vyrábať aj s ozónovými dierami:D:D:D-zvýšený podiel UV žiarenia:D:D:D
A špeciálne vetráčky so zmenou intenzity fúkania ....a občas ich poriadne preliať,ako pri poriadnom daždi.....a už dosť,asi mi hrabe:D:D:D:D:D:D |
|
|
| hogi |
Takže pokračování. Vzal sem si spektrální graf sodíku, hodil sem přes něj rastr a vyjádřil sem si hodnoty od 400nm do 700nm. Součet těch hodnot sem udělal jako 100% a ty hodnoty vyzářenýho spektra (po 5nm) sem vyjádřil procentuálně vůči celkovýmu vezářenýmu spektru (viz obrázek). U sodíku je 10% vyzářenýho spektra mezi 400 a 700nm, takže u 400W je to 40W a pak ty % znamenaj výkon vyzářenej v danym spektru z těch 40W...
Pokračování příště...
Teď se pracuje na grafu reakce chlorofylů a karotenu na vlnovou délku a pak se to překreje a sečte... |
|
|
| Deckardph |
| Kokutci sou prehnany to je jasny za to se omlouvam nektery vase pokusy sou urcite z urcityho pohledu prinosny zvlast pokud by novy metody prinesli treba lepsi ucet za elektriku a nebo nejake velke pozitivum proste aby to znamenalo aspon nejaky posun a ne mozna jeste cestu zpatky i kdyz kazda skusenost vede k sebezdokonaleni a ta spatna zvlast PEACE :) |
|
|
| Sinuhet |
| citace: |
Původní příspěvek od hogi
Teď se pracuje na grafu reakce chlorofylů a karotenu na vlnovou délku a pak se to překreje a sečte... |
Graf je sice v galerii necitelny, ale pokracuj. Zajima me to. |
|
|
| metalsodik |
Původní příspěvek od ZEUSE : Náhodou jsem objevil toto doupě a zaregistroval vaše polemiky kolem osvětlení rostlin při indor pěstování. Je tady dost názorů, ale myslím, že dost špatných. Tak co se týká sodíkových výbojek, používají se hlavně ve sklenících jako přídavné osvětlení a hlavně kvůli jejich malým rozměrům. Proto moc nestíní přirozené světlo. Uvědomte si, že výbojka vyzařuje jenom 20% světla ve FAR. To je světlo využívané rostlinami. To znamená, že 400W výbojka vyzáří jen 90W FAR světla. Když si vezmete 3 zářivky pro rostliny, FLORA, COLOR LIGHT a pod., které mají výkon 36W ale přímo ve FAR, jednoduše zjistíte, že tyto 3 zářivky vydají stejný výkon FAR jako jedna 400W výbojka. A spotřebujete jenom 100W energie. Takže když dám 6 zářivek s tímto spektrem, mám takový účinek světla jako se dvěma 400W výbojkami, ale při poloviční spotřebě. Samozřejmě vám luxmetr ukáže malé osvětlení, protože snímá jiné vlnové délky, než mají uvedené zářivky a než potřebují rostliny. Věnuji se této problematice přes 10 let a mám to vyzkoušené praxí. Ve sklenících se nemohou zářivky používat právě pro velké rozměry svítidel a proto by docházelo ke stínění rostlin přirozeným světlem. Pokud někdo bude chtít, poradím. Vzhledem k tomu, že jsem podnikal a měl dost prostředků na vyzkoušení všech možných lamp, dospěl jsem přes všechny pokusy zpět na začátek k zářivkám.
TOLIK ZEUS ,tasy je ten odkaz , pro ty co to náhodou nečetli.
http://grower.cz/forum/showthread....&threadid=18930
Proto jsem to začal zkoušet, abych to potvrdil nebo vyvrátil , a né proto jak tu píše jeden teoretik , že jsou tu lidé kteří nevěří něčemu co jiní dělají již 10 let a je to ověřeno praxi. Já to měl praxi taky ověřeno , protože mám sodík i MH , už jsem to tu ale psal , nemyslel jsem že to tu bude nějaký idiot tak brát. Navíc jsem chtěl do klonárny a na počáteční růst nějaké další zářivky a ty Oceaniky nejsou za 200 oproti 965 za 130 tak drahé , toť vše a je mi jedno co si tu kdo o tom pokusu myslí. Pro někoho kdo nechce , nebo nemůže mít sodík by to mohla být alternativa osvětlení.
Jinak spět - Hogi obdivuji že si tu s tím děláš takovou práci , ale je to pořád ta samá teorie ,kterou tvrdí Zeus a více lidí , prostě v Praxi u pěstování trávy se to nepotvrdilo , je to asi ještě v něčem jiném , v čem???
To prozatím asi nikdo neví , jinak by se technika osvětlení změnila . Taky není prokázáno , že všechny rostliny mají stejné požadavky na spektrum potřebné pro optimální růst , je tu o tom taky článek :
http://grower.cz/forum/showthread.php?threadid=1731
Proto jak už jsem řekl , vypěstuji jednu sklizeň s MH, které je podle teorie na růst a porovnám výnos kvalitu, tvrdost a hlavně chuť oproti sodíku , opět co je už 1000* vyzkoušeno , ale hlavně chci vyzkoušet něco , co teda není ještě dostatečně prověřené , jak a čím a v jaké wattáži svítit po přepnutí na květ , jestli nechat ještš MH neba už hned sodík , nebo kombinaci obojího , bude to chtít hodně sklizní ve stejných podmínkách se stejnou odrůdou , to mě nejvíc štve, já chci mít na zkoušku hodně odrůd, abych si už mohl najít tu svou , pro mě nejlepší.:jumper: :jumper: :jumper: |
|
|
| hogi |
Sinuhet: Když na ten graf klikneš, tak to čitelný je, akorát nejsou popsaný osy... na X je vlnová dýlka a na Y je kolik % v daný vlnový dýlce sodík vyzáří (bral sem SON-T 600W). Nejdůležitějšíé je, že sem to převedl procentuálně do excelu a teď na to budu namodulovávat další data.
Metlasodik: No včera sem si s tim hrál 4 hodiny, ale co bych pro to neudělal... Třeba tyhle teoretický poznatky něco dalšího objasněj a až zpracuju křivku zářivky tak se to může jasně porovnat a určitě vyjdou jiný poměry působení na kytky... Teorie se většinou od praxe liší, ale je t alespoň takový vodítko (kdybych namoduloval spektrální graf obyčejný žárovky na absorbční graf pigmentů fotosyntézy, tak bude z toho jasně vidět, jak je žárovka nevhodná, ale nechce se mi 2 hodiny přepisovat data z obrázku do excelu).
Jinak kdyby někoho zajímalo, jak sem to dělal, tak sem vzal graf, hodil sem si přes něj rastr po 5nm na x a po 0,2 od 0 do 10. Vždycky sem odečetl z určitý vlnový délky hodnotu na Y, hodnoty sem pak posčítal aby mi vyšla suma hodnot a pak sem jednotlivý hodnoty na určitý vlnový délce vyjádřil procentuálně vůči sumě hodnot. Takže z toho například vychází, že sodík vyzáří kolem 550nm kolem 10% viditelnýho světla... |
|
|
| hogi |
| Takže sem namoduloval spektrum sodíku na absorbční graf a vyšel mi tenhle graf. Na Y jsou % spektra z celého světelného výkonu. Součtem mi vyšlo že z celého výkonu vyzářeného mezi 400nm až 700nm se pro chlorofyl A využije 11% pro chlorofyl B se využije taky 11% a pro karoten se využije 4,5%. Ale nevim jestli se dájí tyhle čísla sčítat, ještli jo, tak z celkovýho vyzářenýho světla se využije něco kolem 26% výkonu. Když Zeus tvrdil že 400W sodík vyzáři 90W ve viditelnym spektru, tak z těch 90W se využije 23W pro kytky. |
|
|
| expiry_date1 |
No,som rád,že je tu toľko ľudí,ktorí sa o to zaujímajú,ja samozrejme tiež,pokračujte ďalej,akurát,že tu sa mi nejedná o ZELENÚ MASU,ale o KVETY a PRYSKYŘICI.To,pod čím to lepšie rastie je myslím už jasné.Skôr mi išlo o to,čo je najlepšie na kvitnutie.Je mi jasné,že to spolu úzko súvisí,bez listov by neprebiehala fotosyntéza a tým pádom by ani rastlinka nemohla kvitnúť,to mi je jasné.
Ale prečo potom pod sodíkom kvitne tak krásne,lepšie ako pod inými zdrojmi svetla,keď využiteľné svetlo z HPS je možno nejakých 10-20% a z oceanicov 90% (FAR).Teória super,len tá prax nejako pokulháva. |
|
|
| inf3cti |
| citace: |
Původní příspěvek od metalsodik
Já jsem přesvědčen , že pod 600W metalhalidem se vypěstuje to samé jako pod 400 sodíkem , to je zhruba ten rozdíl v Lumenech mezi sod a MH. Nevím jak se projeví odlišnost spektra , proto letos jednu úrodu udělám pod MH , abych to mohl porovnat. - int3cti jel právě pod MH a říkal že palice byly akorát trochu menší , za to ale kompaktnějí, to je ten vliv spektra asi , nebo rozdílu ve svítivosti mezi MH A SOdíkem při stejné Wattáži , bylo by docela zájímavé kolik by byl výnos na stopu , kdyby byla nasvícena stejnýma lumenama ale Mh a sod. |
k tomu by som este podotkol, ze to boli moje prve dva growy, takze nemam velmi s cim porovnavat. Jeden grow som siel bol pod MH a druhy hned pod sodikom, Pruser je v tom, ze vybojka nebolo jedine, v com sa tieto dva growy lisili: figuruje tam UV svetlo, mnozstvo rastlin na rovnakej ploche a pod :( Strain, skrina, hnojky, vetranie, pestovacie medium bolo rovnake. Kedtak detaily a fotky pre porovnanie v mojom threade (v podpise). |
|
|
| hogi |
| No zjistil sem, že ty oceaniky maj nějakej divnej graf... Zatímco u toho sodíku to byl absolutní vyzářenej výkon ve W, tak u těch oceaniků je to relativní výkon v %, ale ty čísla vycházej nějak divně... No naházel sem to teda do excelu a vyšel mi graf absorbce světla... poměry jsou skoro stejný jako u sodíku, ale hodnoty jou 2x větší, takže u CH-A je to 18% CH-B je 18% a K je 12%... No ale je taky otázka kolik vyzáří zářivka ve spektru mezi 400 až 700nm watů z celkovýho příkonu... Jinak závěrem bych řekl, že tahle problematika je extrémě složitá a tady nemáme jinou možnost než dělat pokusy, protože na objektivní posouzení vhodnosti spektra a poměru spektra pro travku by byl potřeba celej vědeckej tým... Holt těžko říct, proč je sodík na květ lepší, než ta zářivka, která přitom má podle těchto výpočtů lepší spektrum, ovšem jestli to spektrum zářivky neni jen marketingovej trik a kdyby se to měřilo stejnym způsobej jako sodí, tak je skutečnost někde jinde... |
|
|
| Deckardph |
| Grafu muzte videt treba XXXXXX ale vic me presvedci kdyz uvidim 10 threadu kde lidi pouzivaj sodik a maj s nim super vysledky :D |
|
|
| hogi |
| No hele s tvym přístupem bysme bydleli ještě v jeskyních. Možná z těch grafů vyplývá, že kytka se má proste ještě moc dobře, protože má dostatek energie na další růst a nechce se jí nahodit palice a chcípnout. Tohle potvrdil metalsodik v praxi ve svym pokusu... Takže když bys dal pod sodík a pod zářivky třeba salát, tak bude odost hezčí a lepší pod zářivkama, protože selát nemá zakódovaný že dozrává na podzim (nebo lépe řečeno on na podzim dozrává a to produkuje květy se semenama, který jsou pro konzumaci nežádoucí). Takže z těhle grafů asi vyplývá, že zářivky jsou výborný na růst, ale kytky maj geneticky zakódovaný, že dozrajou a chcípnou až když to bude opravdu nutný... Co myslíte, jak by asi rostla travka na rovníku? To by mě docela zajímalo... |
|
|
| Deckardph |
| A z toho co tu predvadite vy by sme dopadli jeste hur :D |
|
|
| hogi |
Dělej si co chceš. Nemám náladu na chronickýho odmítače. Z těch grafů vyplývá, že má kytka pod oceanikama dobrý spektrum, ale jak už naznačil expiry_date1 a dokázal metalsodik, tak problém bude asi ještě někde jinde a to asi v tom, že kytka má právě to dobrý spektrum a daří se jí velmi dobře, takže pořád roste a neche uzrát.
Metalsodik: Teď mě napadla jedna věc, co kdybys u těch zářivek snížil periodu na 8hodin (možná i míň) kytka by asi určitě pochopila, že je konec a musí uzrát... Na OG sem někde viděl, že dělali pokusy právě s světelnou periodou a při těch 8 hodinách kvetly rychlejc... |
|
|
| ReeJack |
| Jo tohle je dobrá idea ja osobně jsem měl taknej plan že to tak udělám a nic vám neřeknu ale když už je to venku a dva - 3 dny před sklizní budou uplně ve tmě :p ( možna ne uplně ...1-2 hod světla) |
|
|
| hogi |
| No nevim, jestli by měla úplná tma takovej efekt, ale kdyby se zkrátila světelná perioda třeba po 4 týdnech z 12:12 na 8:16 tak by to asi určitě vliv mělo a kytku by to muselo nakopnout. v ideálním případě by se rozhodla, že všechnu energii vrazí do palic a vykašle se na další růst... |
|
|
| metalsodik |
Já už teď momentálně nic nepěstuju a pod zářivkama jsem skončil a mám usušeno a jen oberu a zvážím. Jestli bude dnes čas tak něco prubnu jaké to bude , travka nebyla ještě 100% zralá , spíš tak pro ty co mají raději když se to sklízí na začátku zralosti. Mléčné ale byly , né že bych to sklízel nezralé.
Deckardph - když se ti to tu nelíbí tak to ani nečti a už vůbec tady nic nepříspívej, já osobně když mi nic některé témata neříkají tak se tam neseru a neprudím , já se divím že ztrácíš drahocený čas , čtením blbostí, nech to tu lidem které to zajímá a přispívej jinam , já byh se raději od tebe něco přiučil, uřčitě máš zkušenosti na rozdávání tak něco založ a já rád počtu , opravdu to myslím vážně a nedělám si prdel ,tak čekám na něco zajímavého, ptoto tu snad na G jsme , abychom si vyměnili zkušenosti. :bong: :baby: |
|
|
| hogi |
Metalsodik: Šokada, že nyvyzkoušíš teorii zkrácení periody, bylo by to dobrý porovnání vůči tvejm současnejm kytkám, ale třeba by to nemělo vliv a palice by byly ještě menší... Těžko říct, když se to nevyzkouší. Až budu pod ledkama kvést, tak to nejdřív vyzkoušim 12:12 a pak vyzkoušim třeba těch 8:16, jestli to bude mít vliv.
Těch 12:12 je sice prověřenejch a nejvíc používanejch, ale ověřovalo se to na HID lampách, takže pro jiný světelný zdroje je možná třeba vyzkoušet jiný poměry...
Já teď tady 9 dní nebudu, protože jedu na hory, tak se tady moc nehádejte a doufám, že budete mít konstruktivní připomínky. Beru si s sebou studijní materiály z ČZU a MUNI o procesech v rostlinách, který se zabejvaj fotosyntézou, vegetativnim růstem, kvetenim, zránim a jinejma fiziologickejma pochodama, takže příští neděli budu možná vědět o něco víc. |
|
|
| expiry_date1 |
| hogi,tak si tie hory uži,a nezlám sa,ak sa ideš lyžovať:D a študuj:D.Už sa teším,s čím prídeš. |
|
|
| expiry_date1 |
| Ešte ma napadlo to s tou zmenou periódy.Potrebuje rastlinka bezprostredne na tvorbu živice fotosyntézu,alebo ju tvorí aj v tme?Samozrejme,že rastlinka potrebuje svetlo aby prežila,takže sa nedá pestovať len potme,koľko ale potrebuje svetla,aby normálne žila?Samozrejme by som ich netýral,ani kvôli vyššiemu obsahu THC. |
|
|
| inf3cti |
neviem ako je to so zivicou, ale s THC je to takto: http://www.weedfarmer.com/cannabis/thc_guide.php
a podla mna je tym do velkej miery urcena kvalita (resp. mnozstvo cannabinoidov) rastliny
ak niekto viete o niecom lepsom, tiez by ste mohli postnut |
|
|
| expiry_date1 |
| Sakriš,to je anglicky,to mi bude trvať.Poprosím frajerku,či by to nemohla prečítať. |
|
|
| hogi |
Tak sem se vrátil z hor a mám nový poznatky ohledně kvetení... ale byl sem 13h v autobuse, takže si teď trochu odpočinu a pak poreferuju...
Takže sem s tim. Kvetení rostlin určujou Fytochromy, jsou to vlastně fotorecepotry (něco jako chuťový buňky na světlo), které se dělí do dvou skupin (Pr a Pfr). Pr abasorbuje nejvíc světlo o délce 660nm a absorbcí světla se přeměňuje na Pfr. Pfr absorbuje nejvíce na 730nm a absorbcí se zpátky mění na Pr (viz graf). Pfr se mění zpět na Pr i za tmy.
A teď to nejdůležitější: poměr mezi Pr a Pfr určuje v jakym ročním období se kytka nachází a kdy má kvést (geneticky zakódovaný). Pro krátkodenní kytky, jako je canabis, je potřeba, aby bylo více Pr než Pfr (takže méně světla a více tmy=více Pr=květ, více světla a méně tmy=Pfr=růst).
A teď k tomu důležitýmu, protože sodík neni při 660nm dostatečně silnej a vyzáří i nějaký spektrum přes 700nm, tak se nevytvoří tolik Pfr a tim pádem se nemusí tak dlouho rozkládat zpátky na Pr a k dobrýmu květu stačí kritickej cyklus 12:12, ale pro ostatní světelný zdroje (který například optimalizovaný zářivky nebo ledky) je lepší, aby byl pomě den noc menší než 12:12 (těžko říct kolik přesně, ale bude to chtít vyzkoušet).
Toť zatim vše, případný dotazy vysvětlim a kdyby bylo něco nesrozumitelnýho, tak použiju ještě edit... celou noc sem pořádně nespal, takže taky to tak vypadá, ale snad to je docela pochopitelně vysvětlený.
Doporučuju pročíst tohle pdfko http://www.sci.muni.cz/~fyzrost/part_03.pdf ze kterýho sem čerpal já. |
|
|
| expiry_date1 |
| Tak to vyzerá fakt zaujímavo(ten odkaz som ešte nečítal).Takže toto by mohlo byť fakt vysvetlenie,prečo pod tými oceánikmi to tak dlho kvitlo a vyzeralo,že sa im nejako nechce dozrieť:) |
|
|
| hogi |
Podle mě to tak je určitě, protože kytka měla moc Pfr ku Pr a tim pádem si myslela že ještě neni úplnej podzim. To žloutnutí listů pod sodíkem je způsobený podzimnim efektem kdy kytka podle poměru Pr ku Pfr usoudí že je podzim a připravuje se na svoji smrt.
Takže řešení podle mě je, že první 3 tejdny květu bych jel klidně 12:12, pak bych přepnul 2 tejdny na 10:14 a zbytek bych dojel na 8:16. Podle těchhle studií by to mělo kytku na 100% přesvědčit o tom, že je podzim a měla by uzrát a mělo by to nahradit podzimní sodíkový podmínky. (možná by se tim trochu snížil výnos (oproti předpokladům), protože by fotosyntéza neprobíhala takovou dobu, ale zas na druhou stranu by klesla spotřeba elektriky, takže by se to nákladově vyrovnalo) |
|
|
|
|
