| Eli |
...No neviem ci to tu uz bolo ale vidi sa mi ze nie ak ano upozornite ma na to!!!!!!!
TAkze!!!!!:bong: :crazy:
Historicke fakty
Najstaršie údaje o používaní konopy pochádzajú spred siedmich tisíc rokov zo starého Babylonu. Absolutórium za najväčší rozmach v pestovaní i všestrannom využívaní tejto rastliny v dejinách však patrí Číne. Prvé svedectvo o kultúrnom využití konopy pochádza zo starej neolitickej civilizácie, ktorá sa objavila v údolí Žltej rieky pred šesť a pol tisíc rokmi.
Šaty, ktoré ľudia nosili, siete, ktorými lovili ryby i zver, laná, ktoré používali, všetko bolo vyrobené z dlhých, pevných a odolných vlákien konopy. Cenné vlákno sa zo stonky cannabis uvoľňovalo pomerne jednoduchými, postupne sa vyvíjajúcimi technológiami, pri ktorých sa stvol počas máčania rozložil.
Číňania sa však spoliehali na cannabis omnoho častejšie, než iba v prípadoch s využitím vlákna: semená boli spolu s ryžou, jačmeňom, prosom a sójou najstaršou používanou obilninou. V starých hrobkách sa našli obetné nádoby, naplnené okrem iných zŕn tiež konopnými semenami, pre potreby zosnulého v posmrtnom živote. Ako potrava bola konopa používaná až do 1. - 2. storočia p.n.l., kedy bola nahradená chutnejšími a produktívnejšími obilninami.
Číňania sa naučili zo semien lisovať cenný olej technikou, používanou ešte v 20. storočí.
Lisované semená produkujú až 20 % oleja. Ten sa používal na varenie, do lámp na svietenie, do farieb, k výrobe mydla. Odpad po lisovaní má dostatok živín, aby bol výživným krmivom pre domáce zvieratá. Konopné vlákna zo starého šatstva a síetí sa používali pri výrobe papiera, ktorý tak získal zvýšenú trvanlivosť a zachoval sa dodnes v hroboch z obdobia 100 rokov p.n.l. Podobný papier sa momentálne používa na výrobu bankoviek v Kanade, alebo na lepšie vydania Biblie. Aj korene sa využívali - vo forme cesta sa prikladali na rany k zmierneniu bolesti, na zlomeniny a pri operáciách. Ani účinky živicových listov a kvetov cannabis nezostali dlho nepovšimnuté. V Číne, ako aj v ďalších oblastiach, mala konopa spolu s inými halucinogénnymi rastlinami veľmi doležitú pozíciu pri vytváraní náboženstiev a v živote vtedajších komunít vôbec.Starovekí Číňania vlastne spotrebovali každú časť tejto rastliny: korene v medicíne, stonku na textil, povrazy a papier, semená na jedlo a olej.
Zatiaľ, čo Číňania budovali svoju “konopnú" kultúru", “bavlnená" civilizácia v Indii a “vlnená" v Stredomorí začali spoznávať konopu prostredníctvom obchodu a kočovných kmeňov Árijcov, Mongolov a Skýtov, ktoré v neolite s Čínou susedili.
Indoperzské, resp. indoiránske kmene Árijcov, prapredkov jazykovej vetvy indoeurópskej, priniesli cannabis do Indie pred štyri tisíc rokmi. Árijci uctievali duše rastlín a zvierat a konopa hrala v ich rituáloch významnú úlohu. V Indii sa árijské náboženstvo predávalo ústne, kým nebolo spísané do štyroch véd, kompilovaných medzi rokmi 1400 a 1000 p.n.l. V tejto tradícii bola marihuana posvätná. “Dar bohov" znižoval horúčku, posilňoval spánok, liečil úplavicu, ďalej okrem iného povzbudzoval chuť k jedlu, predlžoval život, zbystroval myslenie a úsudok.
Na užívanie marihuany v Afrike mal silný vplyv islam. Každopádne tu bol kult tejto rastliny hlboko zakorenený už v niektorých starých predislamských kultúrach. Kmene v údoliach riek Zambezi a Kongo a v oblasti Viktóriinho jazera fajčili marihuanu pri náboženských rituáloch i pre zábavu. V Kongu je pravdepodobne doteraz dodržiavaný starobylý obrad Riamba. Podľa neho je marihuana božstvo, chrániace pred fyzickou i duševnou ujmou. Na veľa miestach v Afrike je zvykom pečatiť zmluvy a obchodné záležitosti potiahnutím z dlhej fajky.
Do Európy priniesli konopu zo severu 2800 rokov p.n.l. Skýti. Až do moderných čias sa tu nikdy intenzívne marihuana nefajčila, ale konopné vlákno sa stalo na čas hlavnou plodinou v histórii temer každej európskej krajiny.
S rozmachom obchodu sa novými cestami semená dostali do všetkých kútov známeho sveta. Prví osadníci novovznikajúcich amerických kolónií ich so sebou priviezli a konopný priemysel zažil práve v Amerike nebývalý rozmach. V roku 1619 boli zavedené prvé konopné zákony v Jamestown Colony v Americkom štáte Virginia, ktoré prikazovali všetkým farmárom pestovať indickú konopu. Tá bola legálnym platidlom vo veľkej časti Ameriky od roku 1637 až do začiatku 19. storočia, aby sa povzbudili americkí farmári k ešte vačšiemu pestovaniu. Pokiaľ ju dokonca nepestovali v obdobiach nedostatku, mohli byť uväznení. Konopa bola tiež príčinou vojenských konfliktov. Jeden z hlavných dôvodov vojny v roku 1812, v ktorej Amerika bojovala proti Británii a spojenec Ameriky - Napoleon napadol Rusko, bol prístup k ruskej konope. Keď v ďalšom storočí japonská invázia odrezala Američanov od dodávok manilskéj konopy, poskytol štát svojim roľníkom štyristo tisíc libier konopných semien. Farmári potom do roku 1946 vyprodukovali pre vojnové účely 42 000 ton konopných vlákien ročne.
Tisícky rokov bola konopa oceňovaná ako medikament, i pre svoje euforické vlastnosti. Encyklopaedia Britannica v r. 1894 odhaduje počet jej pravidelných užívateľov na tristo miliónov, predovšetkým vo východných krajinách. Ďalšie milióny ju použili legálne na lekársky predpis na liečenie bežných chorôb, ako bol tetanus. Na začiatku 20. storočia sa však lekári odvrátili od tohto medikamentu k aspirínu a iným novým liekom.
Botanika
Konopa je jednoročná rastlina, ktorá sa pestuje temer výlučne zo semien. Bylina dosahuje rôznu výšku - podľa odrody a tiež podľa podmienok k rastu, bežne okolo troch metrov, ale aj podstatne viac. Rastlina je dvojdomá, tzn. že sú rozlíšené samčie a samičie rastliny.
Poznáme tri druhy, a to konopu siatu - Cannabis sativa, konopu indickú - Cannabis indica a konopu plevelnú - Cannabis ruderalis. Tieto tri druhy konopy sa od seba líšia vzrastom, vlastnosťami nažiek a hlavne zásadnými rozdielmi v štruktúre drevitej stonky. Všetky druhy konopy síce obsahujú zlúčeniny cannabinolu, mezi jednotlivými druhmi však možu byť obrovské rozdiely.
Cannabis sativa sa tradične pestovala ako textilná rastlina v najteplejších oblastiach i u nás. Má zanedbateľné omamné účinky, obsah THC v suchej hmote nepresahuje 0,3 %.
Cannabis indica sa pestuje vaščinou kvôli vysokému obsahu THC a je šľachtená prave aby tento obsah bol čo najvyšší, to však nevylučuje možnosť medicínskeho využitia a ďalšieho spracovania.
Cannabis ruderalis je rastlina vyskytujúca sa prevažne ako burina na roznych miestach, obsah THC je podobne ako u Cannabis sativa nízky.
Zloženie a použitie
U nás pestovaná konopa siata prakticky neobsahuje omamnú látku. Pestuje sa hlavne pre vlákno, ktoré je pevné a znacne odolné proti hnilobe. Zhotovujú sa z neho povrazy, plachty, rybárske siete, vrecia, kordy do pneumatík, tkaniny na výrobu odevov, calúnnický materiál, a pod. Opotrebovaná konopná tkanina sa dá ďalej využiť na výrobu vysokokvalitného papiera odolávajúceho aj extrémnym podmienkam.
Konopa má hektárový výnos buničiny štyrikrát väcší ako stromy. Z dlhších vlákien sa vyrába vysokokvalitný papier na knihy, casopisy a kancelárske potreby, zatial co kratšie vlákna slúžia na noviny, toaletné papiere a baliaci materiál. Nízky obsah lignínu v konope umožnuje ekologicky prijatelnejšie bielenie bez použitia silných zlúcenín chlóru, ktoré sa nahrádzajú peroxidom vodíka. Bezdrevnaté papierne môžu na rozdiel od tradicných celulóziek ušetrit populáciu rýb v riecnych tokoch. Konopný papier odoláva rozkladu a casom nežltne ako drevnatý papier. V skutocnosti sa nedávno našiel konopný papier starý 1 500 rokov.
Zo semien sa získava olej, ktorý sa používa pri výrobe lakov, fermeží, mydla, v potravinárstve, kozmetike, môže byt použitý ako prvotriedny dieselový pohonný olej a olej do leteckých motorov a presných strojov. Olej je ďalej kvalitný výživný doplnok podobne ako olej ľanový, pridáva sa do šalátových dresingov a iných receptov namiesto klasického oleja. Konopný olej je najbotahším zdrojom (až 81% ) nenasýtených mastných kyselín. Obsahuje gamma linoleovú kyselinu (GLA), veľmi vzácnu výživnú látku, nachádzajúcu sa v čiernych ríbezliach, prvosienke a materskom mlieku. Tieto základné mastné kyseliny sú potrebné k dobrému stavu pokožky, vlasov, očí a celkovému zdraviu organizmu.
Celé konopné semeno je výživnou potravou a obsahuje 20-25% bielkovín, 20-30% karbohydrátov (polysacharidov), 10-15% vlákniny, rovnako ako množstvo minerálov, napr. vápnik, horcík, fosfor, draslík, síru a vitamín A tak isto ako sója, aj konopné semeno sa dá upravit a spracovat do širokého spektra potravinárskych výrobkov, a je lahšie strávitelné. Semeno sa môže zomliet, namocit alebo rozdrvit na získanie oleja. Po rozdrvení sa zvyšná pokrutina môže zomliet na múku, z ktorej sa pripraví kvalitný chlieb, koláce, cestoviny a zákusky. Konopné semeno a olej neobsahujú žiadne psychoaktívne látky.
Tuhé zvyšky po lisovaní sú kvalitným krmivom s vysokým obsahom bielkovín. Plody konopy siatej sa používajú i na výrobu liecív. Pestovanie konopy sa zaobíde bez pesticídov a pri jej spracovaní nevzniká prakticky žiadny odpad.
Konopná biomasa môže nahradit každý typ fosílneho, palivového, energetického produktu. Biomasová premena pomocou pyrolýzy (aplikácie vysokej teploty na organický materiál za neprítomnosti vzduchu) vytvorí živocíšne (drevné) uhlie, ktoré môže úplne nahradit klasické uhlie. Živocíšne uhlie neobsahuje žiadnu síru, ktorá je hlavnou prícinou kyslých daždov.
V zaciatkoch 20. storocia všetky významné farmaceutické spolocnosti bežne používali konopné extrakty na prípravu velkého množstva liecív. Možno i preto Americká medicínska asociácia v roku 1937 pred Kongresom protestovala proti zákazu konopy. Známou sa stáva skutocnost, že vysoký obsah vitamínov a základných mastných kyselín v konopnom oleji prispieva k samoliecebným schopnostiam tela.
V terapeutickej praxi je možné využit dva druhy konopy: Sativa aj Indica. Medzi ochorenia na ktoré je možné aplikovať liečbu rastlinou cannabis patrí: astma, zelený ocný zákal, nevolnost hlavne po chemoterapii rakoviny(syntetické THC je schváleným prípravkom), nádory, epilepsia, bolesti chrbta a svalové krce(kvoli centrálnemu analgetickému účinku je možné použitie na vačšinu pripadov bolesti), antibiotické a antibakteriálne úcinky, náplaste na kurie oká, artritída a reumatizmus, cistenie plúc a vykašliavanie (cannabis rozširuje bronchy), spánok a relaxácia, stres, migréna, depresia, zvýšenie apetítu, zníženie slinenia.
Nedávny objav nervových receptorov, ktoré sú stimulované pomocou THC, naznačuje, že telo vytvára vlastnú variantu tejto substancie. Receptory sa nachádzajú hlavne v mozgovej kore, ktorá riadi vyššie myslenie, a v hippocampe, ktorý je sídlom pamati. THC naviac pozitívne stimuluje imunitný systém, narozdiel od tabaku.
Konopa psychoaktívna
V konope indickej sa nachádza ako jediná látka s úcinkom omamným a analgetickým delta 9 -tetrahydrokannabinol - THC, a to hlavne v lepkavej, zlatej živici, vylucovanej kvetmi samičích rastlín. Obsah hlavnej psychoaktívnej THC v živici kolíše u rôznych druhov od 0 do 20%. Naviac može byť koncentrácia úcinných látok znacne zvýšená spôsobom podávania a prípravou.
Názor farmakológov na cannabis možnno strucne vyjadriť takto: "Tolerancia sa rozvíja len mierna, rovnako fyzická a psychická závislosť nepredstavujú zvláštny problém. V tomto smere je cannabis bezpecnejší než ethanol ci tabak. Podľa niektorých odborníkov cannabis môže byť odrazovým mostíkom k tvrdým drogám, prechod na tvrdé drogy však nemá farmakologický základ a nikdy nebol dokázaný.
National Institute of Drug Abuse zastrešil štúdiu, vykonanou tímom dr. Eleny Kour z Harvard University, ktorá bola jednou z prvých objektívne hodnotiacich casto zmienovanú závislosť na cannabis. 17 silných fajčiarov marihuany, holdujúcich jej už dlhý čas, bolo porovnávaných so skupinou 20 slabých alebo bývalých užívateľov pomocou pocítacových testov. Počas trvania experimentu 28 dní všetci úcastníci dobrovolne abstinovali. Ukázalo sa, že v prvom týždni abstinencie boli silní fajčiari marihuany viac agresívni, ako kontrolná skupina. Možno teda povedať, že dlhodobá každodenná masívna intoxikácia THC, obsiahnutnom v cannabis, vedie v dobe tesne po vysadení k zvýšeniu agresivity, tieto “abstinencné príznaky” sú však neporovnatelné s abstinenčnými príznakmi v prípade alkoholu alebo ilegálnych drog, bežne oznacovaných ako "tvrdé". Naviac je treba dodať, že prevažná vačšina z 11 miliónov užívateľov fajčí marihuanu skor nepravidelne (podľa údajov z r. 1997 zhruba raz mesacne), naozaj silných fajčiarov je medzi nimi minimum.
Skor než do halucinogénov sa cannabis radí medzi psychodysleptiká, látky pozmeňujúce kvalitu psychickej cinnosti. Cannabis vyvoláva opojenie, mnohokrát nesmierne, nikdy však zdrvujúce. "...je to neškodný jemný presun k bezprostrednejšiemu, pomalšiemu, príležitostne mikroskopicky detailnému uvedomovaniu si vnímaných javov...," píše v eseji The Great Marihuana Hoax (Veľký marihuanový podvod, Votobia 1996) opojený Allen Ginsberg. V porovnaní s narkotikami oficiálne považovanými za prijateľnejšie (tabak, alkohol, lieky) je marihuana efektívnejšia, omnoho lacnejšia a relatívne bezpecná látka. Predávkovať sa ňou je nemožné - clovek by musel skonzumovať sedemsto kilogramov konopy v priebehu patnástich minút, aby ho to usmrtilo. A rocne umierajú státisíce ľudí v dosledku fajčenia tabaku, pitia alkoholu, predávkovania sa legálnymi liekmi a ilegálnymi drogami. Akékoľvek poškodenie pamati alebo mozgu je dnes už vedecky vyvrátené. Cannabinoidy tiež umožnujú používat casť mozgu, ktorá obvykle používaná nie je. Dokazujú to receptory, nedávno objavené v ľudskom mozgu.
Prohibícia
Konopu zacali na starom kontinente potierať krestania, pretože bola spojená s pohanskými náboženstvami. Domovinou modernej prohibície konopy sú Spojené štáty americké. Prícinou boli pravdepodobne obavy novorozvíjajúceho sa "synteticko-chemického" priemyslu pred konkurenciou.
Priemyslová lobby vyvinula tlaky na prijatie zákonov stavajúcich pestovanie konopy mimo zákon pre jej psychotropné úcinky. Pod vedením chemického koncernu DuPont začali noviny Hearstovho koncernu štvavú kampan proti konope ako mimoriadne nebezpecnej droge a zároveň podvodnými klientelistickými cestami presadil Hearst dane z konopy. Napriek tomu, že zaciatkom roku 1937 zistilo americké ministerstvo zdravotníctva, že "...cannabis može byť užívaný počas relatívne dlhého obdobia bez toho, aby privodil sociálne alebo emocionálne otrasy. Marihuana je návyková rovnako ako káva, caj a cukor." , bola prohibičná dan z marihuany v roku 1937 vyhlásená. Štvavá kampaň proti konope, resp. zabijáckej burine z Mexika, vedená predovšetkým podnikateľom W. R. Hearstom a riaditeľom federálneho úradu pre narkotiká H. J. Anslingerom, bola založená na rasistických predsudkoch vtedajšej spoločnoti a dávala do popredia černochov a mexičanov, neúctivo sa správajúcich voči bielym pod vplyvom marihuany, znásilňovanie bielych žien takisto pod vplyvom, dopravné nehody, nesmiernu agresivitu, čiže naskutku vymyslené skutočnosti.O niekoľko rokov neskôr boli udaje o extrémne zvýšenej agresivite spôsobenej fajčením konopy nahradené údajmi o tom, že marihuana spôsobuje mierumilovnosť konzumentov, a že komunisti by ju mohli využit na oslabenie bojaschopnosti americkej armády.
Na základe amerického modelu potom počas medzinárodných konferencií bola konopa zaradená na zoznam zakázaných omamných látok.
Budúcnosť..?
Koncom osemdesiatych rokov minulého storočia napísal Jack Herer knihu o histórii konopy. Prví idealisti sa na to dali do práce a znovu objavili potenciál konopy s pomocou najnovšej techniky a bez omamného THC. Od tej doby dobýva táto rastlina opať celý svet. Postupne vznikol svojrázny priemyselný sektor so všetkým, čo k tomu patrí. Konopu v posledných rokoch objavujú známe odevné a návrhárske spolocnosti (Adidas, Armani, Levis, Calvin Klein), výrobcovia automobilov, papiera, potravín, stavebných materiálov a kozmetiky. Priemyslové využitie konopy je preto dnes už globálnym fenoménom. Od Cíny cez Kanadu, Chile, Austráliu a Južnú Afriku sú zelené rastliny spracovávané do tisícov produktov. Každým rokom rastie v Európe plocha osiata konopou, v Európskej únii vedie čo do osadenej plochy Rakúsko s viac ako dvadsaťdva tisíc hektármi, nasleduje Nemecko (21 tisíc ha), Holandsko (18), Veľká Británia (16) a Španielsko (13). Od nedávna sa opeť pestuje v Taliansku, tradicne poprednej krajiny v konopnom priemysle, a napríklad v Dánsku. Na Ukrajine, v Poľsku, Madarsku, v Kazachstane, a vobec v krajinách bývalého Sovietskeho bloku sa konopa pestuje na stotisíckach hektárov. Vedúcu pozíciu v strojovom spracovaní má dnes Cína, Poľsko, Rumunsko a Madarsko. Dodávatelia rucne tkaných látok sú Thajsko, Nepál, India a Laos.
Tento otvorený list bude verejne prednesený na demonštrácii Million Marihuana March, a aj s podpismi účastníkov bude zaslaný poslancom NR SR.
Thanks All Grower>Eli!!!!!!
:sun: ................:jumper: ..............................:girl:
Co vy na to?????? |
|
|
| jestedman |
| no podle mne to je zajimavy, ale mezi nama historii si muze kazdy najit na netu nebo v knizkach, tezko tady rovijet diskusi nad necim co je historie |
|
|
| Eli |
Ale ved to nieje len o historii?
Je to aj o batanike,buducnosti,zlozenie a vselico? |
|
|
| jestedman |
to jo, ale nazev je historie konopi, je to i o botanice, coz si prectes v kazdym botanickym atlasu, ale budoucnost ?? nikdo nezna, takze je to o mozny budoucnosti.
jinak je to super samozrejme, treba sem si rozsiril obzor u casti pouziti konopi, fakt sem nevedel, ze trava ma nizkej obsah ligninu.
jenom si myslim ze nad temito tematy se da dost tezko diskutovat, takze to neni clanek do diskuzniho fora, ale spis na nejakou informativni stranku. |
|
|
| Eli |
to jestedman
Mozno mas pravdu!Ale urcite s da o tom vela kecat!Podla mna! |
|
|
| luckyBOB |
hele..vetsina lidi co kouri travu tyhle veci vubec nezna a taky je to nezajima..a nas kteri to mame v dusi,pestujem to, uznavame to a chapem to je malo..=)
souhlasim s jestedmanem..to patri trochu jinam
kazdy ma asi doma par knizek o konopi a tam je vse..
ALE JINAK DOBRY..:) |
|
|
| jestedman |
| kecat se da nade vsim |
|
|
| PiosOne |
| eli: parádní počteníčko, díky za něj |
|
|
| Eli |
2 PiosOne:
Dik!Aj ja si myslim ze sa tu da docitat vela new veci o ktorych vela ludi aj tych najlepsich nevie!!!!!! |
|
|
| mydena |
| To Eli:Zajímavé a velmi obsáhlé téma.Tvým příspěvkem jsem zdokonalil své vědomosti.Člověk se učí celý život.Přiznám se, že celé to nedočetl, neboť mě dnes bolí oči-surfuju od včerejška asi od 18:00 hod. a nyní je 03:33.Ale slibuji, že se dostanu i ke zbytku a toto zajímavé téma dokončím:) |
|
|
| hYp3r |
ja si myslim, ze to co Eli postnul je hodne zajimavy...o necem jsem vedel...o necem ne...
diky Eli zase jsem o kousek chytrejsi
myslim si, ze by tyto informace byly vhodne jako argumenty pro podpisovou akci (petici) za dekriminalizaci popr. legalizaci konopi |
|
|
| attaker |
zdar daj si to aj na referaty.sk ak to tam este neni lebo je to dost zaujimave ja tam uz mam O konope [COLOR=limegreen][SIZE=3]
(alebo to mozem dat pod moje meno ak suhlasis, hoci nejaka Eli tam ma prace si to ty?)
|
|
|
| Shadoow |
Konopí sahá na samej začátek lidstva
Jinak by to nešlo:D |
|
|
| Eli |
| to attaker-Ako to myslis???(A mimochodom som ON!!!!!) |
|
|
| attaker |
sorry za to pohlavie
ale malo by sa aj na vysoko navstevovanych strankach akymi su aj referaty pisat O konope hlavne pozitiva... |
|
|
| Eli |
| to attaker-- Chces tym povedat ze to mam dat aj na referaty??????? |
|
|
| Eli |
to attaker: podrobne som si precital tvoje prispevky v tomto threade a jasna vec ze to dostanem na referaty.sk!!!!!!Dobry napad
to PiosOne;Zaujimala by ma jedna vec?Preco mas titul grower primitiv???????Inac dik za K+!!!!! |
|
|
| PiosOne |
robos: díky watsone, teda sherlocku ;)
eli: nz. a vysvětlení podal robos :) |
|
|
| Eli |
| Ahaaaaaaaaaaa!!!!Uz tomu chapem!!!!!! |
|
|
| attaker |
| 2 Eli samozrejme ... |
|
|
| Eli |
| cHALANI co vy nato v tom mojom dlhom prispevku co sa tyka BUDUCNOSTI???????????????? |
|
|
| attaker |
jasne ze konopa ma svetlu buducnost
.... raz ... pride .. zas .. jej .. cas ... |
|
|
| Eli |
| Mna z toho vestkeho najviac zaujalla botanika a co vas??? |
|
|
| Eli |
| to tetrin" jasne ze sa to tu hodi je to velmi zaujimave mozes to tu nechat!!!Nic netreba mazat |
|
|
| rixo |
za komancov hlavne ficali chcemicke latky, varil sa pervitin, a fetoval toluen, marihuanu poznalo strasne malo umelcov a "podivinov" a bolo to tutlane...celkovo narkomani za komnistov neexistovali to az s prichodom kapitalizmu a marihuany zacali ti fetaci prekvitat:-) drogy ako take vobec neboli az od roku 1990 zacali vznikat...
Ide o to ze sme zili 50 rokov v tieni klamstiev taxe 100% drogy, marihuana boli, len sa to tutlalo... |
|
|
| Kristl |
jag už řekl rixo, byla to hlavně chemka, i LSD
ganja spíš ty umělci (kampa), lidi okoli divadla atag
a protože k většině lidem se tohle vůbec nedostalo, nemohli ani cestovat, nic, tag si svou volnost užívali v sexuálním životě
ja sem to teda nezažila :) jen z doslechu a vyprávění známých.... |
|
|
| Dude |
| hehe se u nás určitě pěstovalo - když jsem byl hoodně malej (80. léta), tak u řeky na samotě za vesnicí byl statek, kolem kterýho sem se bál chodit - babička mi řikala, že tam žijou "hašišáci" - pro malýho parchanta ekvivalent fašistickejch kanibalů - ty pěstovali:) |
|
|
|
Drogy tu byly a budou.
Jednou se mi otec snažil vést takovou tu řeč ve smyslu: Ty si myslíš že mě to nikdo nenabízel? Ale jo. A já si radši dal colu s rumem... Byl bych mnohem radši, kdyby si tenkrát zahulil. |
|
|
| sancha |
takže .. pro ty, co je historie nezajímá /čus, ještědmane :D/ ať to neřešej :) pro zbytek:
narazila jsem na docela zajímavou stránku, kde byla historie konopí rozepsaná na data. dávam to sem. plus jsem to ještě doplnila o nějaké maličkosti, které jsem pozbírala zas jinde. mnou doplněná data jsou zeleně; červeně jsou moje poslední úpravy . někdy se stávalo, jak už to bývá, že - různé zdroje - různé letopočty, ale lišilo se to max o rok, tak jsem to neřešila.
Doufam že jsem se všude strefila s umístěním data na správnej řádek; mívám problémy s orientací i s počty :)
moje zdroje jsou biotox.cz,, drogovaporadna.cz, konopa.cz, MEZINÁRODNÍ KONTROLA DROG, ped - pedagogická fakulta a ped - Mezinárodní úmluvy do roku 1938
zdroje autora stejně jako originální text jsou tady. Autor: Mgr. Josef Radimecký, MSc. Poslední úprava: 01.08.2006
6000 př.n.l. – v Číně byla konopná semínka využívána při přípravě stravy.
4000 př.n.l. – archeologické nálezy zbytků tkaniny dokládají, že se konopí v Číně používalo k výrobě textilních látek. Odtud se konopí pravděpodobně šířilo směrem na západ.
2727 př.n.l. – z tohoto roku pocházejí první záznamy o využití konopí pro léčebné účely, pro něž bylo užíváno ve všech částech tehdy známého světa při léčbě řady zdravotních potíží.
2000-1400 př.n.l. – ve svaté knize Hindů Atharva Védě se objevila první písemná zmínka o bhangu (nápoj ze sušeného konopí, mléka, cukru a koření) "Svaté Trávě", jedné z pěti posvátných rostlin Indie. Konopí je užíváno v medicíně a rituálně jako oběť bohu Šivovi.
1500 př.n.l. – v Číně je konopí pěstováno jako zdroj potravy a pro výrobu vláken.
1500 př.n.l. – Skythové /žili na území dnešního jižního Ruska/ pěstují konopí, z něhož tkali oblečení.
1000 př n l. asyřané používali konopí jako kadidlo
700 - 600 př.n.l. – v náboženském textu ze starověké Persie, který sestává z několika stovek svitků a je připisován Zarathustrovi, se objevují zmínky o bhangu jako o Zarathustrově „dobrém narkotiku“ (Vendidad neboli Zákon proti démonům).
7.stol. př.n.l. - Keltové z Massilie (dnešní Marseille) vyváželi konopné provazy a koudele do celého Středomoří. Z četných nálezů dýmek je usuzováno, že Keltové věděli i o využití konopí jako látky měnící vědomí.
700 - 300 př.n.l. – Skythové dávají konopná semínka do královských hrobek jako oběť bohům.
500 př.n.l. – Skythové přinesli konopí do severní Evropy, o čemž svědčí nález urny obsahující konopné listy a semínka z naleziště nedaleko Berlína.
500 - 100 př.n.l. – konopí se šíří napříč severní Evropou.
430 př.n.l. – Herodotus píše o rituálním i rekreačním užívání konopí Skythy.
100 př.n.l. – 0 – psychotropní účinky konopí jsou zmíněny v aktualizované verzi herbáře Pen C'ao Chinga, původně připisovaném císaři, který vládl 2700 př.n.l.
70 n.l. - Dioscorides se zmiňuje o konopí jako o léku užívaném v antickém Římě.
170 n.l. – Římský lékař Galen se zmiňuje o cukroví obsahujícím psychoaktivní semena konopí. /Galénos – 129-199 n.l; uvádí, že podle některých obyčejů se konopí podávalo hostům pro obveselení./
500 - 600 n.l. - židovský Talmud zmiňuje euforizující účinky konopí.
900 - 1000 n.l. – Učenci diskutují o kladech a záporech pojídání hašiše, jehož užívání se šíří napříč arabským světem.
400 – 1000 n.l. - prudký nárůst pěstování konopí v Anglii. /Ve větší míře se začalo v anglii pěstovat až za vlády jindřicha VIII. – poč. 16. st./
1090 – 1256 – z této doby pochází legenda o Hasan ibn al-Sabbahovi, Starém muži z hor, který kolem sebe shromažďoval mladé muže, kteří pro něj pod vlivem hašiše měli zabíjet nepřátele. Legenda je zřejmě prvním příkladem psaných textů, které varují před nestřídmým užívání konopí respektive hašiše.
11.-13. stol. - v arabském světě žije náboženská sekta súfiů, některými autory přirovnávaná k hnutí hippie. V dobovém kontextu ji lze považovat za kontrakulturu v rámci dané společnosti, protože obě skupiny tvořili „odpadlíci“ odmítající dobový hodnotový systém většinové společnosti, neměli zájem o majetek či kariéru, odlišně se oblékali a součástí jejich životního stylu bylo užívání drog. Súfiové nosili prostý vlněný oděv (súf) jako znak pokání, žili asketicky a většinou se rekrutovali z chudých vrstev. Hašiš užívali jako součást své víry. Věřili, že duchovního osvícení lze dosáhnout pouze prostřednictvím změněného stavu vědomí. Dobovými představiteli islámu byli pronásledováni.
Poč. 12. stol. – kouření hašiše je velmi populární mezi nejchudšími vrstvami obyvatelstva Středního Východu.
12. stol. – konopí proniká za vlády dynastie Ayyubid do Egypta, který v té době zaznamenal příval přívrženců okultismu ze Sýrie.
1155 – 1221 – perská legenda vypráví o Súfijském mistrovi šejkovi Haidarrovi z Khorasanu, který objevil konopí a následně je rozšířil do Íráku, Bahrainu, Egypta a Sýrie. Legenda je dalším příkladem raných písemných prací o nestřídmém užívání konopí.
13. stol. – byla napsána první monografie o hašiši „Zahr al-'arish fi tahrim al-hashish“, jejíž text se však do současnosti nedochoval.
13. stol. – Ibn al-Baytar ze Španělska popsal psychoaktivní účinky konopí.
13. stol. – arabští obchodníci dovážejí konopí na pobřeží afrického Mozambiku.
1231 – za vlády kalífa Mustansira se v Íráku rozmohlo užívání hašiše.
1271 - 1295 - Známý cestovatel Marco Polo přivezl z jedné své cesty legendu o Hasan ibn al-Sabbahovi a jeho „zabijácích“ užívajících hašiš. Jedná se patrně o první zprávu o konopí dovezenou do tehdejší „civilizované“ Evropy. /marco polo byl první, kdo v evropě popsal používání hašiše/
1378 n.l. - Ottoman Emír Soudoun Šejchuni vydal jeden z prvních dekretů zakazujících pojídání hašiše. /např. zavedením tvrdých postihů; marně :)/
1484 – evropa - papež Inocenc VII. vydal dekret proti arabské kultuře. Prohlásil v něm konopí za falešnou svátost.
1549 – otroci dovážení z Angoly s sebou přivezli konopí na cukrové plantáže v severovýchodní Brazílii. Ze své vlasti znali psychoaktivní účinky konopí a bylo jim dovoleno pěstovat konopí na polích s cukrovou třtinou a kouřit je v období mezi sklizněmi.
pol. 16. stol. – z tohoto období pochází epická báseň z pera bagdádského básníka Mohammeda Ebn Soleimana Foruli, v níž autor alegoricky pojednává o boji mezi vínem a hašišem (bohatší muslimové dávali přednost vínu, hašiš užívali příslušníci spodiny).
17. stol. – užívání hašiše, alkoholu a opia se šíří mezi obyvatelstvem okupované Konstantinopole (Turecko).
1606-1632 - Francouzi a Britové pěstují konopí jako surovinu na výrobu vláken ve svých koloniích v Port Royal /kanada/ (1606), ve Virginii (1611) a Plymouthu (1632). /pro potřebu námořnictva (?? :D)/ Kolonizátoři dávají přednost užívání svých tradičních drog – alkoholu a tabáku, konopí kouří jejich otroci.
konec 17. stol. – hašiš se stává hlavní obchodní surovinou mezi zeměmi Střední a Jižní Asie.
1753 – rostlina pokřtěna na Cannabis sativa
Kolem 1762 v anglických koliniích v americké virginii dostávali farmáři dotace, pokud konopí pěstovali. Naopak, pokud ne, byli penalizováni. Odhaduje se, že v době americké revoluce byla polovina oděvů utkána z konopí.
1776 – na konopném papíře je sepsána americká Deklarace nezávislosti.
Koncem 18. století produkuje Rusko 80 % konopí používaného na západě. V druhé polovině 18. století kupuje Velká Británie 90 % konopí z Ruska.
V 18. - 19. století v Rusku bylo konopí nejdůležitější technickou plodinou, převážně pro výrobu vybavení velkých námořních lodí. /plachtoví apod./
1800 /1798/ – Napoleon, který okupuje Egypt zjistil, že chudí Egypťané pravidelně užívají hašiš. /v egyptě bylo pití alkoholu zakázáno/ Protože se obával, aby jej nezačali užívat jeho vojáci, kteří jen s obtížemi sháněli alkohol, vyhlásil Napoleon totální prohibici hašiše. Přesto se s ním jeho vojáci po skončeném válečném tažení vrátili zpět do Francie.
1803– zveřejněna chemická analýza hašiše /Francie hádam/
1807 - Napoleon a Ruský car Alexandr podepisují smlouvu, podle které Rusko přestane legálně obchodovat s Anglií. Jedním z hlavních obchodních artiklů bylo právě konopí. /car tuto smlouvu nedodržel a toleroval nelegální obchod rus-VB/
19. stol. – produkce hašiše expanduje z ruské části Turkestánu do jeho čínské části.
1840 - v Americe jsou volně k dostání medicínské přípravky obsahující výtažky z konopí.
1843 – v Paříži vznikl „Le Club des Hachichins“ či spíše Klub pojídačů hašiše, v němž se mj. scházeli umělci Gautier, Baudelaire, Delacroix, Verlain, Rimbaud, Hugo či Balzac. /dál třeba dumas, dr. jacques j. moreau, gérard de nerval/
1856 – Britové uvalili daň na obchod s ganjou a charasem v Indii - jejich kolonii.
1870 - 1880 – objevují se první zprávy o pěstování hašiše a jeho kouření na území Řecka.
1877 n.l. – z této doby pocházejí zprávy o obchodu s ganjou a charasem na území Indie.
1890 – řecké ministerstvo vnitra zakazuje dovoz, pěstování a užívání hašiše.
1890 – z této doby pocházejí první zprávy o ilegální výrobě hašiše v Turecku.
1890 – britské královně Victorii předepsal její osobní lékař Sir Russell Reynolds cannabis proti menstruačním křečím. Reynolds tvrdil, že cannabis „pokud je čistý a podáván s rozvahou, je jedním z nejcennějších léků, které lidstvo má“.
1893 – 1894 – Britskému parlamentu je předložena zpráva Indické komise pro otázky konopí, jež studovala dopady užívání konopí na indické obyvatelstvo. Mj. se v ní konstatuje: "Nejsou důkazy ani náznaky o duševních nebo morálních poškozeních plynoucích z užívání této drogy (cannabis)...... Umírněné užívání nevede k excesům o nic víc, než je tomu v případě užívání alkoholu. Pravidelné, umírněné užívání ganji nebo bhangu má stejné dopady jako umírněné, pravidelné užívání whiskey."
– z Indie je do Střední Asie pravidelně legálně dováženo 70 – 80 tun hašiše.
1906 – v USA je přijat „Zákon o čistých potravinách a drogách“, který zavádí povinnost označovat výrobky obsahující alkohol, opiáty, kokain a cannabis varovnými nálepkami.
1910 /cca/ roste rekreační konzumace konopí v New Orleansu a několika pohraničních městech, kam s sebou marihuanové cigarety přinesli mexičtí dělníci. Ve střední části jižní ameriky a v karibské oblasti byly v té době používány již půl století.
poč. 20. stol. - kouření hašiše je velmi oblíbené mezi chudými vrstvami obyvatelstva na Středním Východu, což s sebou nese nelibost vládnoucích tříd.
1915 - 1937B] – v jednotlivých státech USA (zejména na jihozápadě) je postupně zaváděna prohibice konopí pro nemedicínské účely - Kalifornie (1915), Texas (1919), Louisiana (1924), a New York (1927). V roce 1937 mělo takové zákony 46 ze 48 států USA.
[B]20. léta 20. stol. – Hašiš je z Řecka, Sýrie, Libanonu, Turecka a Střední Asie pašován do Egypta.
1925 – 2. Mezinárodní konference o opiátech – zástupci Egypta informují o vážných problémech souvisejících s užíváním hašiše a žádají o okamžité zavedení jeho mezinárodní kontroly. Účastníci konference hlasovali (zástupce Velké Británie se zdržel, zástupci USA opustili jednání předčasně na protest proti neschválení jejich návrhu na zavedení prohibice heroinu a kokainu) a shodli se, že cannabis je „narkotikum“ a doporučili na ně zavést přísnou mezinárodní kontrolu. /Sedm zemí hlasovalo proti, devět pro/ Pro západní medicínu a farmacii zákaz neplatil, neboť použití pro medicínu a vědu bylo výslovně vyjmuto ze zákazu.
1925 – americká armáda zpracovala tzv. Zprávu ze zóny panamského kanálu (který okupovala), jež se zabývala užíváním cannabisu vojáky amerických ozbrojených sil. Ve zprávě se uvádí, že nebyly nalezeny důkazy o tom, že by byl cannabis návykový nebo škodlivý. Zpráva doporučuje nepodnikat žádné kroky s cílem zabránit prodeji nebo užívání konopí.
1926 – produkce hašiše v Libanonu po 1. světové válce stále narůstá až do prohibice v roce 1926.
1928 – ve Velké Británii byl schválen Zákon o nebezpečných drogách z roku 1925, na jehož základě je užívání konopí pro jiné než medicínské účely zakázáno.
20. –30. léta 20. stol. – na území Turecka blízko hranic s Řeckem je vyráběn velmi kvalitní hašiš.
1930 – z Jarkandské oblasti Číny je legálně vyváženo cca 91 tun hašiše do severozápadní příhraniční oblasti a do regionu Pandžáb v Indii.
30. léta 20. stol. – pokračuje legální a zdaňovaný dovoz hašiše ze Střední Asie do Indie. 1931 – v USA vzniká Federální úřad pro narkotika (předchůdce dnešní Drug Enforcement Agency a obdoba české Národní protidrogové centrály), do jehož čela je jmenován Harry Anslinger, muž, který se prostřednictvím zastrašování obyvatelstva dezinformacemi typu „Marihuana – vrah našich dětí“ a/nebo „Marihuana dělá z lidí vraždící monstra“ významnou měrou zasadil o zavedení prohibice marihuany v USA v roce 1937 (srovnej s rokem 1948). btw prohlásil také marihuanu za jednu z nejnebezpečnějších drog
1934 - 1935 – čínská vláda definitivně zakázala pěstování a vývoz charasu z Jarkandské oblasti. Veškerá výroba hašiše v čínském Turkestánu je od té doby ilegální.
1936 – vznikl propagační film "Marjánkové šílenství“ (Reefer Madness), jehož cílem je vyděsit americkou společnost, zejména mládež, aby neužívala marihuanu.
1937 – v USA byl přijat tzv. Marihuanový daňový zákon, který postavil konopí na federální úrovni mimo zákon.
1938 – nabídka hašiše z čínské části Turkestánu byla téměř úplně potlačena.
1940s – řecká tradice kouření hašiše se pomalu vytrácí.
1941 - Auto Forda je vyrobeno z konopí a jezdí na konopný olej.
1941 - Indická vláda zvažuje zahájit pěstování konopí v Kašmíru, aby vyplnila mezeru vzniklou v důsledku zastavení produkce hašiše v čínském Turkestánu.
1941 – konopí vyřazeno z amerického seznamu léčiv
1941 - 1942 – ručně vyráběný charas z Nepálu je během 2. světové války nejkvalitnějším konopím z Indie.
1942 – USA, které od roku 1937 prakticky vymýtily pěstování konopí i pro průmyslové účely /díky harrymu j. anslingerovi, zarputilému a tvrdému to bojovníkovi proti marihuaně/, přesto vyhlašují program „Konopí pro vítězství“ Hemp for Victory - např. propagační film, který vyzývá farmáře, aby pěstovali konopí pro potřeby armády a vláda je štědře dotuje. Podobný program byl realizován i v nacistickém Německu. Byla vydána brožura o pěstování konopí. Obrat nastal díky válce, kdy americe hrozil nedostatek této suroviny k výrobě plachet, sítí a lan pro armádu. Později usa existenci tohoto dokumentu, jak je jejich dobrým zvykem, popřelo.
1945 – Indie zachovává užívání hašiše jako legální.
1948 – Anslinger, šéf Federálního úřadu pro narkotika USA tentokrát tvrdí, že marihuana dělá z uživatelů mírumilovné bytosti a pacifisty. Proto je třeba proti ní dále bojovat, protože by podle něj mohli komunisté použít marihuany k tomu, aby ochromili vůli Ameriky bojovat proti komunismu.
1945 - 1955 – v Řecku se opět rozmáhá užívání hašiše.
1951 – podle dobových odhadů Organizace spojených národů žije na světě cca 200 miliónů uživatelů marihuany, z nichž většina pochází především z Indie, Egypta, Severní Afriky, Mexika a USA.
- v éře tzv. McCarthismu – tj. americkém „honu na komunisty“ označil americký Senát při vyšetřování narůstajícího užívání drog marihuanu za „vstupní drogu“ k užívání heroinu, který byl prohlášen za součást komunistických plánů na zničení Ameriky.
50. léta 20. stol. – hašiš je stále pašován z čínské Střední Asie do Indie. Marocká vláda mlčky toleruje pěstování kifu v pohoří Rif.
V padesátých letech užívalo na jamajce ganju cca 70% celé populace
60. léta 20. stol. – v západní kultuře mladých lidí dochází k rychlému nárůstu rekreačního užívání konopných drog, které politici a média označují za „sociální infekci“.
1961 – prezident J.F. Kennedy odvolal Anslingera z místa šéfa Federálního úřadu pro narkotika USA. Podle některých pramenů byl Kennedy patrně prvním prezidentem, který v Bílém domě kouřil marihuanu. Údajně byl rozhodnut marihuanu legalizovat, což ale vzhledem ke svému předčasnému úmrtí po atentátu neučinil.
1961 - podepsaná jednotná drogová konvence, kterou podepsalo 60 členských států OSN, které se zavázaly, že během 25 let se u nich přestane konopí užívat.
1962 – objevuje se první hašiš vyrobený v Maroku.
1963 - turecká policie zabavila 2,5 tuny hašiše.
1964 – byl izolován tetra-hydro-cannabinol (THC) nejúčinnější psychoaktivní látka obsažená v konopí.
1965 – objevují se první zprávy o pěstování cannabis afghanica pro výrobu hašiše na území severního Afghánistánu.
1966 - marocká vláda podniká pod nátlakem USA první kroky s cílem vymýtit pěstování kifu v pohoří Rif.
1967 - poprvé se objevuje "smash" - hašišový olej.
1968 – Britská vláda financovala tzv. Wootonovu zprávu, z níž mj. vyplývá, že tvrzení o škodlivých účincích cannabisu jsou přehnaná a bylo doporučeno, aby ve vztahu k držení konopí pro vlastní potřebu nebyl uplatňován trestní postih. Vláda vedená Callahanem tato doporučení ignorovala.
1968 – u amerických jednotek bojujících ve Vietnamu proběhla kampaň proti užívání cannabisu. Výsledkem bylo, že vojáci z něj přesedlali na užívání vysoce kvalitního heroinu, který byl v tamních podmínkách snadno dostupný.
1971 – ve svém veřejném vystoupení označil prezident Nixon drogy za „nepřítele Ameriky č. 1“.
– britský Zákon o užívání drog zařadil cannabis mezi drogy kategorie B (A – velmi, B – středně, C – méně rizikové) a zakázal její využití pro medicínské účely. To i přes doporučení Wootonovy zprávy: „přípravky z cannabisu a jeho derivátů by měly být i nadále dostupné na lékařský předpis pro účely léčby a výzkumu“.
1970 - 1973 – afghánské území je pokryto rozsáhlými poli konopí pro výrobu hašiše. Jde o poslední roky, kdy je na černém trhu dostupný pravý afghánský hašiš.
1972 – tzv. Shaferova komise ustavená americkým prezidentem Nixonem doporučuje legalizovat cannabis, ale prezident její doporučení ignoruje.
1973 – vznikla Drug Enforcement Agency, která nahradila Federální úřad pro narkotika.
poč. 70. let – z Libanonu je vyvážen červený a bílý hašis vysoké kvality. V západní Evropě se objevuje turecký hašiš vysoké kvality z oblasti Gaziantep blízko hranic se Sýrií.
poč. 70. let – v Afghánistánu jsou zahájeny rozsáhlé policejní akce potírající produkci hašiše.
1970 /usa/ byl Anslingerův zákon o "dani z prodeje" prohlášen Nejvyšším soudem za protiústavní. /onen americký snaživec/
1973 - Nepál zakázal obchody s cannabisem a vývoz ručně připravovaného hašiše - charasu.
1973 – afghánská vláda zakázala výrobu a obchodování s hašišem, sklizeň byla velmi malá.
1973 – británie zakázala prodej cannabis v lékárnách
1976 – americký prezident G. Ford zakázal výzkum medicínského využití cannabisu.
1976 – Nizozemsko přijalo politiku tolerance vůči uživatelům cannabisu. v Nizozemsku není vlastnictví, výroba a prodej do 28g marihuany trestným činem a je úřady prakticky tolerováno
1977 – nově zvolený prezident USA J. Carter veřejně zastával názor, že má být cannabis legalizován. Patrně v důsledku skandálu jednoho jeho zaměstnance, který v Bílém domě užíval drogy, od svého záměru upustil.
1978 – Evropané podnikli akci osetí hašiše v Nepálu ze semen divoce rostoucího cannabisu.
konec 70. let 20. stol. - po r. 1989 se jeden bývalý důstojník StB u soudu chlubil, že tažením proti disidentům vyčistil severní Čechy koncem 70. let od marihuany. Mimo jiné prohlásil: "Kde byli chartisti, tam se našla i marihuana".
– vzrůstá produkce „nového“ afghánského hašiše, který je pěstován ze semen převezených z Afghánistánu do Kašmíru.
80. léta 20. stol. - Maroko se stává jedním z největších, ne-li největším producentem a vývozcem hašiše na světě.
80. léta 20. stol. – během války mezi Sovětským svazem a Afghánistánem je hašiš pěstován v severozápadní části Pákistánu podél afghánských hranic.
poč. 80. let 20. stol. - snižuje se kvalita libanonského hašiše, snižuje se i produkce a dostupnost kvalitního tureckého hašiše.
1986 – soukromým skladům předválečného afghánského hašiše v Amsterodamu a v USA docházejí zásoby.
1988 – po dlouhých slyšeních dospěje soudce americké Drug Enforcement Agency (DEA) Francis Young k závěru, že léčebné účinky marihuany jsou dostatečně prokázány a navrhne její přeřazení do kategorie drog podávaných na předpis. DEA jeho doporučení zamítne.
1992 – americký prezident Bill Clinton přiznává, že během vysokoškolských studií kouřil marihuanu, ale „nešlukoval“. K užívání marihuany se přiznal i jeho viceprezident A. Gore, společně s nímž porazil Clinton předešlého prezidenta Bushe, který vedl neúspěšnou „válku proti drogám“.
1993 – snahy marocké vlády vyvolané nátlakem USA a OSN vymýtit pěstování konopí pokračují.
1993 - Kanada povoluje farmu hempu v provincii Ontario.
1994 – některé vzorky cannabis pěstované v čechách patřily k nejkvalitnějším v evropě /s obsahem thc 0,2 – 69,4 mg/g; normální je 5 – 10 mg/g/.
1995 – v amsterodamských coffee-shopech se objevuje vybavení pro domácí pěstování konopí a hašiš z domácí produkce.
1995 - První konference CHIC(Cannabis Hemp Information Club) v Londýně.
1997 - Opětovné povolení pěstování v EU - Podmínkou je dodržení téměř zanedbatelného podílu (do 0,3 %) omamné látky THC v celkovém objemu jeho hmotnosti.
1999 – v České republice vstoupil od 1. ledna v platnost zákon, podle něhož může být stíhán každý, kdo drží jakoukoli ilegální drogu včetně marihuany, byť pro vlastní potřebu. Tento krok českých politiků, z nichž řada veřejně přiznala, že marihuanu kouřila a šlukovala, jde proti vývoji v zemích Evropské unie, které postupně trestnost držení drog pro vlastní potřebu ruší.
říjen 2001 – ministr vnitra Velké Británie David Blunkett předkládá návrh přeřadit cannabis v rámci třístupňové kategorizace drog (A – velmi, B – středně, C – méně rizikové) z kategorie B do kategorie C mezi ilegální drogy s menší mírou rizika.
2001 - česká vláda vzala na vědomí výsledky Analýzy dopadů nové drogové legislativy (zavedení trestnosti držení drog pro vlastní potřebu), z níž mj. vyplynulo, že změna zákona nenaplnila očekávání zákonodárců ve smyslu snížení nabídky drog a poptávky po nich. Nebyly potvrzeny ani katastrofické předpovědi některých odpůrců novely. Zpráva však poukazovala i na negativní dopady změny zákona. Jedním z nich bylo, že uživatelé marihuany upustili od pěstování pro vlastní potřebu a začali drogu nakupovat u dealerů, kteří jim nabízeli i tzv. tvrdé drogy, heroin a pervitin. V reakci na analýzu definovala vláda 7 opatření s cílem zmírnit nebo odstranit negativní dopady zákona, mezi jiným i legislativně rozdělit drogy do 2 respektive 3 kategorií podle míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti.
červen 2003 - Kanada je první zemí na světě, jež svým občanům nabízí marihuanu jako léčebný prostředek.
2003 – česká obdoba již zmíněného amerického Harryho Anslingera – šéf Národní protidrogové centrály plk. JUDr. Jiří Komorous se pustil do lítého mediálního boje proti vicepremiérovi Marešovi. Ten v té době odpovídal za státní drogovou politiku a na základě úkolu, který pro něj vyplýval z usnesení předešlé vlády z r. 2001 navrhoval změnit trestní zákon tak, aby uživatelům a drobným pěstitelům marihuany hrozila nanejvýš pokuta, ne vězení jako dosud. Médii zveřejněné spekulace, podle nichž se uvažovalo o beztrestnosti držení marihuany v množství umožňujícím výrobu až 250 jointů Komorous demagogicky přirovnal k situaci, kdy by zákon povoloval člověku vypít 250 panáků tvrdého alkoholu a potom usednout za volant automobilu.
2004 – Velká Británie přeřadila cannabis z kategorie B do kategorie C mezi nejméně rizikové ilegální drogy.
únor 2004 - lidovečtí politici Kalousek a Vacek vyhlásili "válku drogám" a iniciovali řadu jednání vládní koalice, na nichž si vynucovali zpřísnění dosavadní drogové politiky a zejména přístupu k marihuaně. S těmito iniciativami, jež vyhlásili krátce před volbami do orgánů kraje, definitivně ustali poté, kdy se Vacek, jehož lidovci prosadili na post náměstka ministra vnitra, zdiskreditoval svými lživými tvrzeními o (ne-)dosaženém vzdělání a byl nucen z postu náměstka odstoupit.
listopad 2005 – Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila návrh rekodifikace Trestního řádu, který mj. rozděluje ilegální drogy do dvou skupin – na látky konopné a ostatní, přičemž rozlišuje postih za jejich výrobu, distribuci a držení pro vlastní potřebu s ohledem na skupinu, do níž drogy patří.
čus zatim.
:mutant: |
|
|
|
