Registrován: Feb 2001
Příspěvků: 1611  

monitoring médií k 13.10.2003

Příspěvek č. 1

Pěstování konopí se zřejmě nevyplatí
Hradecké noviny | 10.10.2003 | rubrika: Královéhradecký kraj/Pardubický kraj | strana: 5 | autor: msk

Hradec Králové - Pro nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů policie stíhá 29letého muže z Královéhradecka. Podle obvinění letos na zahradě domu, kde bydlí, vypěstoval více než dvě desítky rostlin konopí setého k výrobě marihuany. Při prokázání viny mu hrozí odnětí svobody až na pět let. (msk)
________________________________________________________________________

Najít osoby, které sázejí marihuanu, je problém
Českokrumlovské listy | 10.10.2003 | rubrika: Mutace - posláno z Českých Budějovic | strana: 17 | autor: JAN LAŠTOVIČKA

Kaplice/Dolní Dvořiště - Kriminalisté vypátrali dva muže, kteří na zahradě nezávisle na sobě pěstovali konopí. Podezřelý z trestného činu výroby a držení omamných a psychotropních látek je dvacetiletý mladík z Kaplice, který marihuanu pěstoval v osadě Strádov. Vyrostly mu rostliny o celkové hmotnosti 235,4 gramu. "Poté konopí vysušil na drť o hmotnosti 141,8 gramu s obsahem 2,5 procenta účinné látky," sdělila českokrumlovská policejní mluvčí Jaroslava Samková. Drť chtěl použít pro vlastní potřebu, policisté ji ale zabavili a zaslali na odbornou expertizu. "Dnes jsme případ předali Skupině kriminální policie a vyšetřování v Českém Krumlově," podotkl zástupce vedoucího Obvodního oddělení Kaplice Jaroslav Anděl. Druhý mladík ve věku 25 let už je ze stejného činu obviněn. Pět rostlin, které obsahovaly 447,8 gramu využitelné suché drti s obsahem 0,9 procent účinné látky vypěstoval na zahradě domu v Dolním Dvořišti. Oběma "zahrádkářům" nyní hrozí až pětiletý trest odnětí svobody. Jen na Kaplicku řešili letos policisté dva případy výroby a držení omamných látek. "Políček jsme našli víc, ale nemáme toho, kdo to zasadil," uzavřel Jaroslav Anděl.
________________________________________________________________________

Kryštof, Fantine - a co bude dál?
Haló noviny | 13.10.2003 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: (haš)

PRAHA - V pátek 10. října vyděsil ministr vnitra mnoho novinářů. Svolal totiž mimořádnou tiskovou konferenci téměř o půlnoci. Důvodem však nebyl teroristický útok na některý z pečlivě chráněných objektů v ČR, ale v pořadí již druhá masová akce české policie.

Byla pojmenována Fantine a jejím úkolem bylo zmapovat kuplířství, nucenou prostituci a obchod s lidmi. » U nás jsme zatím neměli potřebnou databázi, která by umožňovala čelit nejrůznějším nařčením a interpelacím a hodnocením komisařů EU, souvisejícím se vstupem České republiky do společenství evropských zemí,« řekl Gross, který uvedl, že nevládní organizace Karo v Německu tvrdí, že u nás poskytuje sexuální služby až 20 tisíc dětí. Podle něho akce Fantine » nám pomůže takovou databázi vytvořit«.
(Pokračování na str. 3)

(Dokončení ze str. 1)
Dosud největší policejní akce, zaměřená na obchod se ženami, byla spuštěna v pátek těsně před půlnocí a podle tvrzení policejního ředitele nikdo z celkem 4500 policistů a 450 hasičů, kteří se jí zúčastnili, nevěděl předem, co se bude dít. V průběhu noci pak policie provedla hloubkové kontroly v celkem 435 předem vytipovaných nočních podnicích v 53 okresech republiky. Hasiči pak měli za úkol provést důkladnou protipožární kontrolu nočních podniků. Během razie bylo prověřeno 4062 osob, z nich 1391 byli cizinci. Na policejní stanici bylo během akce, která skončila v sobotu v 6 hodin ráno, předvedeno celkem 96 osob, z nich 39 cizinců. Celkem bylo obviněno 21 osob, z toho je sedm cizinců. Sedmnáct osob bylo obviněno z kuplířství, z obchodu s lidmi bylo vzneseno obvinění v 16 případech. Někteří zadržení byli obviněni z obou trestných činů. Policisté zajistili sedm hledaných osob a na blokových pokutách vybrali 43 tisíc korun. Při prohlídkách budov byly zajištěny 3 krátké střelné zbraně, 1 malorážka, 1 hlaveň, 1 zásobník, 19 nábojů, slzný plyn, 12 balíčků s drogou, pravděpodobně pervitinem, neurčené množství marihuany, padělané bankovky euro, padělek cestovního pasu a pirátská cédečka. Policie nezjistila, že by ženy v nočních podnicích byly vystaveny brutálnímu jednání a nepodařilo se odhalit ani dětskou prostituci. Česká policie na operaci Fantine spolupracovala s českou a bulharskou policií. Slovenští kolegové na svém území zatkli tři pachatele, kteří do českých nočních podniků dodávali ženy. »Charakter možné nucené prostituce v několika případech potvrzuje fakt, že tři ze zadržených žen požádaly o možnost z tohoto prostředí se vymanit a vrátit se domů, do svých zemí,« sdělil Gross, který odmítl upřesnit, ze kterých zemí prostitutky pocházejí. Někteří majitelé nočních klubů si dokonce akci Fantine pochvalovali, protože prý se prý při ní policie » chovala korektně «. Přítomnost hasičů, kteří se zajímali o protipožární opatření jim navíc přišla vhod, protože prý mají »podnik zadarmo zkontrolovaný a teď vědí, co si mají nechat opravit«. » Nemám nic proti takovéto akci, protože všechno, co se děje ve prospěch potlačení nezákonných praktik, jako je kuplířství, obchod s lidmi a dětská prostituce, není zbytečné. Spíše mi vadí, že podobných akcí je málo a celý rok se pak nic neděje, « řekl Haló novinám poslanec KSČM, člen sněmovního bezpečnostně branného výboru Pavel Hojda. »Takovéto velké akce mají jeden nedostatek ,« řekl poslanec, který kandidoval v kraji, kde je prostituce jedním z největších problémů. » Nejde jen o noční podniky, ale o prostituci na krajích silnic, kde se dobrovolné i nedobrovolné prostitutky vyskytují v mnohem větším počtu než v podnicích. Pasáci tam mají volné pole působnosti, pokud jde o nucení k prostituci. Navíc, jsou-li policejní akce jen jednorázové jednou za čas, provozovatelé podniků mohou spekulovat, že mají zase na čas pokoj, « dodal Pavel Hojda.
________________________________________________________________________

Kuplíře překvapila razie
Večerník Praha | 13.10.2003 | rubrika: Krimi | strana: 6 | autor: LUBOŠ KAVKA

Při akci s krycím názvem Fantine policie zkontrolovala přes čtyři tisíce lidí

V sobotu úderem 23. hodiny vstoupily tisíce policistů do nočních podniků v celé republice. Cílem akce byl zásah proti obchodníkům s lidmi, kteří sexuálně vykořisťují ženy od nás i ze zahraničí. Sedmnáct předvedených vyslechlo obvinění z kuplířství a 16 z obchodování s lidmi. Dvanáct skončilo v celách s návrhem na vazbu.

Praha - Nečekaný zásah překvapil obchodníky s bílým masem při rozsáhlé bezpečnostní akci s krycím názvem Fantine. Byla velmi dobře utajena. Ani policisté do poslední chvíle nevěděli, do čeho jdou. V sobotu přesně ve třiadvacet hodin vstoupilo 4500 policistů všech složek a 450 hasičů do 435 nočních podniků v 53 okresech. Jenom v Praze zásah překvapil majitele 66 nočních klubů. Skupiny vedli detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, kteří místa předem zmapovali.
"Akce Fantine je zaměřena na oblast obchodu s lidmi, nucenou prostituci a organizovaný zločin s tímto spojený," řekl v sobotu v noci ministr vnitra Stanislav Gross. Přitom přiznal, že existuje určitý tlak ze zahraničí, které kritizuje, že je obchod se ženami u nás více méně tolerován. Výsledky akce, která skončila v neděli v šest hodin ráno, ale tak katastrofický scénář nepotvrdily.
"Policisté nezjistili, že by byly v nočních podnicích ženy vystaveny nejbrutálnějším metodám, a stejně tak nebyly odhaleny ani formy dětské prostituce,"vyhodnotil policejní prezident Jiří Kolář. Přesto se podle něj výsledky dostavily. Policisté zkontrolovali 4062 osob, mezi nimiž bylo 1391 cizinců. Na policejních služebnách skončilo 96 předvedených včetně 39 cizinců. Policisté obvinili 17 osob z kuplířství a dalších 16 z obchodování s lidmi. Na 12 zadržených podali návrh na vazbu. Hasiči v podnicích zjistili 130 případů porušení bezpečnostních předpisů, mezi něž patřily například zatarasené nouzové východy.
Při kontrolách a domovních prohlídkách policisté zajistili i tři nelegálně držené krátké zbraně, jednu malorážku, hlaveň, zásobník a devatenáct nábojů. Objevili i slzný plyn, dvanáct balíčků s drogou a marihuanu. Do rukou se jim dostaly i padělané bankovky eura, padělaný pas, větší množství peněz a několik pirátských hudebních CD. "Policie při akci spolupracovala i s bulharskou a slovenskou policií. Slovenská strana zatkla na svém území tři muže, kteří dodávali do českých nočních klubů ženy," dodal Kolář. Podle něj nebyla akce zaměřena na trestní postih samotných žen, které většinou pocházejí z balkánských států, Ukrajiny nebo Moldávie. Tři z nich zatím požádaly o návrat do vlasti. Policisté hodlají v nejbližší době zaměřit pozornost i na pouliční prostituci.
________________________________________________________________________

Britney na odstřel
Deník INPULS | 11.10.2003 | rubrika: Prominenti | strana: 10 | autor: Jiří Hrabě

Děvku Spearsovou je třeba odprásknout

ANNAPOLIS, MARYLAND Zlobivá Britney Spearsová (21) by se měla bát o život! Manželka marylandského guvernéra Kendel Ehrlichová totiž prohlásila, že by popovou princeznu nejdradši odprásla. »Měla by být potrestána za to, že vypadá jako děvka,« prohlásila o Britney, která o sobě ještě před časem prohlašovala že sex před svatbou je pro ni tabu. Jenže od té doby prošla její postelí hezká řádka chlapů, líbala se na pódiu se sexsymbolem Madonnou, a aby toho nebylo málo, nechala se vyfotit do amerického pánského magazínu nahoře bez.
Navíc začala kouřit, a sem tam skončí v marihuanovém rauši. »Je to jen součást mého dospívání,« omlouvá své výstřelky Spearsová. »Řekla to v žertu. Jako matka čtyřletého syna vnímá velmi citlivě škodlivý vliv šoubyznysu na mládež,« uklidnil Spearsovou mluvčí guvernérovy ženy. Střílet se tedy nebude. Alespoň prozatím.

Foto: ČTK
________________________________________________________________________

Vidět, jak matka pláče
Respekt | 13.10.2003 | rubrika: Kultura | strana: 22 | autor: Karolína Ryvolová

Švédský snímek Grofo pomáhá Romům skončit s drogami

V řadě zemí hledají po staletí decimované etnické minority svou novou identitu pomocí filmu. Původní obyvatelé Severní Ameriky a Austrálie si na plátně v syrových snímcích běžně vyřizují účty s bývalými kolonizátory nebo se v romantizujících filmech pokoušejí oživit duchovní stránky předkoloniálních společenství. O Česku to ale zatím neplatí. Netočí se o Romech ani pro Romy a netočí ani sami Romové. Od dob Růžových snů Dušana Hanáka (1976) zde vznikly vlastně jen dva filmy obsazené romskými protagonisty - Marian Petra Václava (1996) a Smradi Zdeňka Tyce (2002). Ani v jednom z nich však nezazní romština, již jinak slýcháme ve filmech Emira Kusturici nebo francouzského Roma Tonyho Gatliffa. Romsky se mluví také ve švédském filmu Grofo (1998), který se u nás objevil letos. Toto dílo má ale zcela specifické poslání. Nejde totiž o lahůdku pro klubové biografy, ale o protidrogovou prevenci.

Past na drsňáka

Romská komunita ve Švédském království čítá jen asi tři tisíce lidí, a právě proto si její olašský předák Marian Wydow v polovině devadesátých let uvědomil, že musí řešit opravdu naléhavý problém: prakticky neminul den, aby v ulicích Stockholmu nebo Malmö nezemřel romský narkoman. Wydow oslovil sociálně orientovaného filmového dokumentaristu Jana Linella a nabídl mu, zda by nechtěl natočit snímek, který by Romy od drog odradil. Linell výzvu přijal a vznikl hraný film Grofo. Odehrává se celý v romštině, o hlavní role se podělili olašští neherci z Malmö a scénář vychází z několika autentických osudů romských narkomanů. Rodina ústředního hrdiny - chlapce jménem Grofo - přijíždí do Švédska z bývalého Československa na pozvání dobře situovaných prarodičů a rychle se jí daří integrovat se do místní olašské komunity. Počáteční idyla ale záhy dostává trhliny - zjevně vykořeněný otec propadá alkoholu a matka se marně snaží mírnit konflikty mezi ním a nejstarším synem Grofem. Nedostatečné zázemí Grofa vrhá do nástrah velkoměstského života a divák sleduje klasickou spirálu začínající drobnými krádežemi přes pokoutní kouření marihuany až k užívání heroinu. Rodinné vztahy se rozkližují, hrdina bojuje s nepochopením na všech stranách a končí předávkováním po smrti milované matky. Pro ostřílené filmové diváky může tato synopse znít jako stokrát omleté klišé, ale nesmíme zapomínat, že společenský význam je u tohoto filmu důležitější než jeho umělecká role. A Grofo brnká přesně na ty struny bolavé romské duše, které i přes balast agresivního velkoměstského života obvykle zůstávají citlivé. Achillovou patou romského drsňáka totiž bývá láska k matce, ochranitelský pud staršího sourozence, nevyrovnaný vztah k dominantnímu otci a úcta ke stařešinům rodu. Pro řadu Romů je rodinný život stále alfou a omegou sociálních vztahů, a není proto divu, že byli šokováni scénami, které otrlého příslušníka majority nechávají chladným. Například pohled na romskou matku, symbol domova a bezpečí, jak klečí v záři svící před domácím oltáříčkem a modlí se za syna, který si mezitím ve vybydleném bytě rve jehlu do žíly, by v průměrném středoevropském ateistovi možná vyvolal pousmání. Většinu Romů však jejich vnitřní pudová religiozita nutí scénu intenzivně prožívat.

Něco vám pustím

Podle slov švédského předáka Mariana Wydowa série projekcí filmu Grofo spolu s debatami kolem něj skutečně na čas pozastavila úmrtnost romských narkomanů - v tak malé komunitě šlo konkrétní dopad projektu dobře vysledovat. Bylo to však pouze přechodné období, protože snímek se promítal jen mládeži nad 15 let, a mladší Romové tak nebyli podchyceni. V roce 1999 se během své pracovní návštěvy Švédska s Marianem Wydowem setkala koordinátorka Prahy 3 pro romské záležitosti Margita Lakatošová a rozhodla se film dovézt i k nám. Jak je na tom zdejší minorita s drogovou závislostí není lehké zmapovat, protože Romové nemají důvěru v institucionální léčbu a rodina narkomana většinou nevyhodí, ale poskytne mu zázemí, takže údaje kontaktních center pro narkomany o realitě nevypovídají. Jisté je, že romský drogový problém existuje a navíc má svá neradostná specifika: zatímco ve Švédsku opiátům podléhají jen -náctiletí, u nás je to třígenerační záležitost. Za pomoci UNHCR, švédského ministerstva zahraničí a švédské ambasády k nám byl Grofo nakonec letos dovezen a opatřen českými titulky. Pro Romy má ale zásadní význam spíše romština, které z plátna rozumějí. "Obdobné snímky z gádžovského prostředí jim nic neříkají. Aby se s hrdiny mohli identifikovat, musí herci být Romové a musí mluvit romsky," vysvětluje Margita Lakatošová. Film nepoběží v biografech, ale podle švédského vzoru bude sociálním kurátorům pomáhat v boji proti drogám přímo v terénu. Letos na jaře absolvovali romští koordinátoři z celé republiky příslušné školení a od podzimu vyrážejí vyzbrojeni kopií filmu do akce. Sami si mohou vybrat, zda chtějí promítat ve škole nebo v rodinách. "Jejich úkolem je předávat štafetu," shrnuje Lakatošová. "Starší generace nerozpozná závislost, nemá dostatek informací a skoncování s drogou bere jako záležitost vůle. Nevědí, že takový člověk je nemocný, a jeho selhání považují za osobní zradu. Proto je nutné, aby ten film koloval a aby se o něm mluvilo."

Autorka je romistka.
________________________________________________________________________

Italská policie zadržela při celostátní operaci téměř 2000 osob
Zpravodajství ČTK | 10.10.2003 | 16:28 | rubrika: Právo a krimi - Evropa, ES, NATO | autor: CAS

ŘÍM 10. října (ČTK) - Dnešní celostátní operace italské policie proti kriminálním živlům, kterou vyvrcholila několikatýdenní série akcí, vedla k zadržení téměř dvou tisíc osob, oznámil v Římě premiér Silvio Berlusconi.

Policisté rovněž zadrželi 614 kilogramů kokainu, heroinu a tzv. měkkých drog. Zabavili také zhruba tři stovky pilulek "taneční drogy" extáze a navíc i přes 30.000 padělků kompaktních disků a značkového oblečení.

Většina zatčených osob se bude zpovídat z obchodování s drogami, z pašování ilegálních imigrantů do země a z podporování prostituce.

Mezi zadrženými je 1100 přistěhovalců, jejichž národnost Berlusconi nesdělil. Upřesnil však, že zpět do Nigérie, Rumunska a Pákistánu už bylo odesláno asi 420 osob.

Kromě toho úřady propustily po zadržení dalších 2250 lidí na svobodu, ovšem až poté, co jim soudy sdělily obvinění; jejich případy se budou řešit později.

Celý soubor policejních operací, který dnes vyvrcholil, probíhal pod krycím názvem Volné ulice a jeho cílem bylo očistit italská města od pouličního zločinu, zejména prostituce, prodeje drog a padělaného zboží.

Angažovanost Berlusconiho v této věci vyplývá ze skutečnosti, že jeho pravicová koalice se dostala k moci v květnu 2001 také právě díky slibu, že skoncuje s pouliční kriminalitou a s ilegální imigrací.

čas šeb
________________________________________________________________________

Pašerák pervitinu půjde na 7,5 roku do vězení
Zpravodajství ČTK | 10.10.2003 | 14:04 | rubrika: Právo a krimi - Plzeňský kraj | autor: MFI

PLZEŇ 10. října (ČTK) - Plzeňský krajský soud dnes poslal na 7,5 roku do vězení pětatřicetiletého Milana Čisara za to, že zorganizoval převoz téměř dvou kilogramů pervitinu do Německa. Spoluobžalované Viktora Lacka a Zdeňka Ivanova pro nedostatek důkazů osvobodil.

Rozsudek není pravomocný, protože se Čisar odvolal. Státní zástupkyně si v jeho případě ponechala lhůtu na rozmyšlenou. V případě Lacka a Ivanova se odvolání vzdala.

Žalobce muže vinil z toho, že se všichni tři podíleli v lednu 1999 na převozu 1,9 kilogramu pervitinu do Německa. Ivanova zadrželi celníci 25. ledna na hraničním přechodu Pomezí na Chebsku. Drogu měl ukrytou v rezervní pneumatice ve voze Audi 80. Ivanov tvrdil, že o pervitinu nevěděl.

pokr. mfi snm

"Soud považuje za prokázané, že Čisar opatřil v Bílině od jistého muže zvaného Frank pervitin. Drogu pak uložil do kufru Ivanova automobilu v rezervní pneumatice. Kurýra sledoval ve svém voze až na hranici," uvedl předseda senátu Zdeněk Minařík. Soudu se ale nepodařilo zjistit, kdo je vlastně Frank.

Ivanov vypověděl, že vozil na zakázku pro Čisara i pro jiné Romy do Německa prostitutky. Prý se dohodl s Čisarem, že pro prostitutky zajede i 25. ledna. Původně měl jet mercedesem Čisarova bratra. Pak se ale rozhodl, že přece jen pojede svým vlastním vozem. Čisar údajně nahlédl do otevřeného zavazadlového prostoru jeho Audi 80 a řekl mu, že má rezervní pneumatiku ojetou. Pak mu ji prý vyměnil za tu, kterou měl v mercedesu. Ivanov prý neměl tušení, že je v ní droga.

Hlavní líčení začalo loni v listopadu. Čisar krátce poté onemocněl, a proto bylo jednání odročeno. Mezitím ale stačil provézt další drogy do Německa, kde byl zadržen. Německý soud mu za pašování drog uložil pět let vězení. Plzeňský soud čekal na jeho vydání. Čisara soudí kvůli obchodování se ženami také Okresní soud v Teplicích.

Příbuzní Čisara se v soudní síni pokaždé postarali o rozruch. Naposledy sestra a matka využily toho, že seděl na lavici obžalovaných těsně před nimi, a na uvítanou ho políbily. Rozezlilo to vězeňskou stráž i předsedu senátu tak, že je chtěl nechat vyvést. Aby se nic takového neopakovalo, držela dnes stráž příbuzné v uctivé vzdálenosti.

Marie Fialová snm
________________________________________________________________________

Chyby badatelů: řítí se věda z kopce?
Lidové noviny | 11.10.2003 | rubrika: Věda | strana: 24 | autor: Jaroslav Petr

Odborníci ověřovali účinky taneční drogy extáze na mozek, omylem ale zkoumali jinou chemickou látku

Nesprávná nálepka na lahvích s chemikáliemi znehodnotila výzkum účinků drogy extáze na mozek. Badatelé chybují a mýlí se. Jde to s vědou z kopce?

Jiráskovy Psohlavce zřejmě americký neurolog George Ricaurte z Johns Hopkins University nikdy nečetl. Pokud by českého klasika znal, musel by se mu letos na podzim vybavit u nás často citovaný Kozinův výrok: "Do roka a do dne."

Extáze ničí mozek

V září 2002 informoval Ricaurte v prestižním vědeckém týdeníku Science o účincích drogy extáze na mozek. Jak k výsledkům dospěl? Při pokusech podával opicím látku se složitým názvem methylendioxymethamfetamin. Tato chemikálie se zkratkou MDMA je hlavní složkou extáze. Opice dostávaly látku v dávce odpovídající tzv. rekreační konzumaci drogy na diskotékách. Ricaurte přistihl MDMA při věcech, které podle dosavadních znalostí taneční droga dělat neměla. Extázi se připisovaly především neblahé účinky na buňky mozku vylučující serotonin, což je jeden z desítek molekulárních poslíčků přenášejících signály mezi neurony. I to bylo na pováženou, protože serotonin kontroluje v lidském mozku například spánek, ukládání informací do paměti, vnímání bolesti či hladu. Řídí také pohlavní funkce. Významně ovlivňuje náladu člověka, takže náruživým vyznavačům extáze hrozí hluboké deprese. Ricaurte k tomu všemu navíc zjistil, že MDMA děsivě poškozuje buňky vysílající dopamin, tedy dalšího nosiče signálů v mozku. Neopomenul přitom zdůraznit fakt, že tyto buňky hynou také při Parkinsonově chorobě, jež se projevuje třesem končetin, vážnými poruchami koordinace pohybu a dalšími obtížemi. Sdělovací prostředky přinesly zprávu o Ricaurteově objevu pod titulky: "Kdo bere extázi, riskuje Parkinsonovu chorobu!"

Chybná nálepka znehodnotila roky práce

Řada vědců se netajila vůči Ricaurteově studii vážnými výhradami. Namítali, že extázi bere velké množství lidí už od osmdesátých let, a přesto mezi nimi nestoupá výskyt nervových poruch připomínajících Parkinsonovu chorobu. Pozastavovali se i nad tím, že čtyři z deseti pokusných opic po podání drogy uhynuly. Extáze ale mívá fatální účinky jen výjimečně. "Ať už si myslíte o škodlivosti této drogy cokoli, rozhodně neumře 40 procent všech lidí, kteří ji každý víkend berou," vztekal se přední britský fyziolog Colin Blakemore z Oxford University. Ani on však netušil, na jak vratkých nohách senzační vědecká práce stojí. Téměř přesně "do roka a do dne", tedy v září letošního roku, Ricaurte v časopisu Science svůj výzkum dementoval. Důvod? Omylem použil pro pokusy jinou látku. Místo MDMA dostávaly pokusné opice mnohem větší "dryák" - methamfetamin, známý pod názvem pervitin. Převratný objev se přes noc změnil v bezcenný brak. O zničujícím vlivu methamfetaminu na neurony produkující dopamin se ví už delší dobu. Ricaurte vysvětlil záměnu chemikálií osudovým omylem při označování lahví v laboratoři. Jeho kritici se rázem ocitli na koni. "Je to skandál! Jde o další příklad toho, že někteří vědci zkoumají účinky ilegálních drog jen proto, aby potvrdili, co chce slyšet vláda, která jejich výzkum financuje," hřímá britský farmakolog Leslie Iversen z Oxford University. Poukazuje na skutečnost, že Ricaurteova studie vyšla v Science těsně předtím, než americký Kongres začal projednávat zákon zpřísňující postih za užívání a šíření "mejdanových" drog, mezi než patří také extáze. Ricaurteovi nebylo nic platné, že svůj omyl sám odhalil a veřejně se k němu přiznal. Je mu souzeno dopít kalich hořkosti až do dna. Nedávno dementoval další studii, při které rovněž zaměnil extázi za pervitin. "Důvěra veřejnosti ve výsledky výzkumu je podlomena," tvrdí Colin Blakemore. "Obávám se, že to vyvolá nebezpečné důsledky. Mladí lidé už nebudou věřit dalším výzkumům dokazujícím škodlivost drog a začnou ignorovat naše doporučení." Podobné skandály posilují u veřejnosti představy, že vědci jsou roztržití, krajně nespolehliví lidé, zapomínající deštníky a ztrácející brýle, komické figurky jako vystřižené z "vědeckých románů" Julesa Verna.

Řehole pro oponenty

Neměli bychom však zapomínat, že v případě Ricaurteových popletených lahví odhalil badatel svůj omyl sám. Dokazuje to, že systém vědecké práce zahrnuje kontrolní mechanismy, které zaručují, aby podobné excesy nikomu jen tak neprošly. Každý vědec se řídí zásadou "nedůvěřuj a prověřuj - a sebe sama ze všech nejvíc". Než vědec "uvěří" svým výsledkům, podrobí je těm nejdůkladnějším prověrkám, jaké zná. Tím však zkouška ohněm nekončí. Výsledky práce musí být zveřejněny v některém z vědeckých časopisů. Před otištěním prochází text důkladnou kontrolou. Anonymní oponenti autorovi vědecké stati nic nedarují. Činnost hodnotitele nespočívá jen v nezávazném "ohrnování nosu" nad cizím bádáním. Je to tvrdá a zodpovědná řehole. Své by mohli vyprávět oponenti práce matematika Thomase Halese z University of Pittsburgh. Hales chtěl ověřit čtyři století starou domněnku Jana Keplera. Ten tvrdil, že při skladování kulových předmětů zabere nejméně prostoru pyramida. Přesně taková, do jaké vyrovnávají zelináři pomeranče nebo dříve kanonýři dělové koule. Britský matematik při prověrce pravdivosti Keplerovy domněnky nejprve vybral z nekonečného počtu prostorových konfigurací "pouhých" 5000 variant a pak pomocí speciálního počítačového programu porovnával jejich "hustotu". Deset let trvalo, než se počítače prokousaly dlouhou řadou matematických nerovnic. Oponenti už strávili prověřováním Halesových výpočtů čtyři roky a jsou prý natolik vyčerpáni, že zřejmě nebudou s to dotáhnout kontrolu do konce. Halesův článek by měl vyjít v roce 2004 v prestižním časopise Annals of Mathematics s krajně nezvyklou douškou: správnost části této práce se nepodařilo ověřit. Také oponenti jsou jen lidé - chybují a nedokážou zázraky. A proto je nedílnou součástí prověření každého nového objevu i jeho potvrzení dalšími odborníky z branže. Zkoušky ze strany vědeckých konkurentů přinášejí často velmi zajímavá odhalení.
________________________________________________________________________

Feťáky odhalí pitva
Večerník Praha | 13.10.2003 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: SAŠA VETKOVSKÁ

Na řidiče, kteří jedou omámeni drogou a ohrožují ostatní, je policie krátká

Za časovanou bombu považují policisté novou generaci pirátů silnic. Jízdou pod vlivem omamných látek ohrožují životy ostatních účastníků, přitom policie je na ně krátká. To, že řidič byl zfetovaný, vyjde často najevo až při pitvě, pokud nehodu nepřežije. V lepších případech, když vyvázne, je-li ochoten podstoupit rozbor krve nebo moči.

Praha - Pervitinem se posílila na cestu za volantem dvaadvacetiletá dívka. Ve fordu se řítila po Jižní spojce. V zatáčce před benzinovým čerpadlem narazila do auta, pak do svodidel a pokračovala dál. Zastavila až u benzinky. Vůbec nevěděla co se děje. Policistům pak přiznala, že si před jízdou píchla pervitin. Její zálibu prozrazovaly i vpichy na předloktích.
Řidič feťák není na rozdíl od opilce nebezpečný jen pod vlivem omamné látky, ale i později, kdy usedne za volant "čistý", ale s abstinenčními příznaky a v depresi. Jak narkomani havarují?

"Policie většinou zjistí, že se řidič nevěnoval řízení tak, jak měl, nebo že jeho reakce nebyla adekvátní vzniklé situaci. Řidič si obvykle po nehodě neuvědomuje dosah svého jednání. Bývá dezorientován v prostoru a čase. Třeba neví, že sedí v autě, že ho řídil, že narazil do stromu, do člověka… Ujíždí z místa nehody, cestou způsobí další kolize," míní vedoucí oddělní dopravních nehod pražské policie Václav Valenta.
Někteří omámení řidiči bývají v euforii sdílní a drogu přiznají. Pokud se ale rozhodnou nespolupracovat, vzniká problém. Policisté je vyzvou k dechové zkoušce. Ta ovšem drogu neprokáže. V jiných zemích mají policisté oprávnění na místě řidiče, který se chová abnormálně, odvézt na služebnu a provést s ním různá cvičení, z nichž lze dovodit, že je ovlivněn drogou. Mohou ho podrobit například zkoušce zornic. Naši muži zákona mohou jediné: Zdvořile piráta požádat, aby dal lékaři k dispozici krev nebo moč k dalšímu rozboru. "Někdy jsou příznaky patrné na první pohled. Řidič nedokáže jít rovně, vrávorá, nekomunikuje, nevybavuje si hbitě veškeré osobní údaje atd. I když tyto indicie máme, jsou to všechno jen nepřímé důkazy. Procesním důkazem je pouze pozitivní zjištění drogy ve vzorku krve," objasnil Valenta. Vyhráno není ani v případě, že se dotyčný pod vlivem drog pomočí nebo utrpí zranění, při kterém ztratí krev. "Když se zraní nebo mu je odebrána krev pouze pro lékařské účely a není předtím vyzván k odběru za účelem zjištění drogy, je to důkaz získaný nezákonně a soud by mu nedal váhu,"uvedl Valenta.
Navzdory tomu není policie zcela bezzubá. Zákon ukládá řidiči povinnost podrobit se na výzvu policejního orgánu odběru krve. "Za odmítnutí je stejná sankce, jako kdyby bylo dotyčnému prokázáno větší množství alkoholu nebo drogy v těle,"řekl Valenta. Policii v boji s narkomany za volantem ale svazuje do jisté míry i legislativa. Existují totiž v zahraničí už používané detektory na zjištění drogy ze slin. S jejich pomocí lze odhalit omamnou látku v těle řidiče při běžné silniční kontrole. Na našich komunikacích je ale policisté používat nemohou. "Naše legislativa připouští na silnicích jen orientační dechovou zkoušku,"potvrdil Valenta.
Problém zdrogovaných řidičů se týká zejména mladé generace, neboť otcové dávají přednost alkoholu. Pohled na statistiku nabádá k mylnému optimismu. Podle ní totiž například v prvním pololetí letošního roku byla droga při nehodách zjištěna jen v osmnácti případech v republice a v pěti v hlavním městě. Je to ale špička ledovce. Odborníci totiž předpokládají, že tak jako platí, že zhruba pětina mladé populace má větší či menší zkušenost s drogou, lze předpokládat, že stejný poměr je i mezi mladými řidiči. Co dělat? "Do budoucna by pomohlo, kdyby už nyní museli uchazeči o řidičské oprávnění předložit na vlastní náklady výsledky rozboru vzorku moči, zda nejsou uživateli omamných látek. Takové síto by vyřadilo alespoň závažnější případy. Pokud na to nebude včas státní správa reagovat, budeme na tom v budoucnu velmi špatně. Přišli na to už v Anglii, Spojených státech a v Německu,"míní Valenta.

Drogy jsou i v lécích

Z krabiček léků, které způsobují ospalost, útlum, snižují bdělost, se ztratil onen známý trojúhelníček. Tyto informace jsou pouze v příbalovém letáku. "Lidé, kteří trvale užívají léky s tlumicím účinkem, vědí, že nemají sedat za volat auta,"říká mluvčí České lékárnické komory Jan Horáček. Podle jeho slov je na lékařích a lékárnicích, aby tuto informaci pacientovi dali. Jsou to především alergici, astmatici, lidé s poruchou psychiky. "Mnohem větší problém vidím v užívání léků na uvolnění svalů, kterým se říká myorelaxancia," dodává Horáček. Tyto léky se užívají jako doplněk k běžným analgetikům a způsobují útlum. Berou se jen občas, takže pacient nemusí vědět o jejich tlumicích účincích. Existuje obecná rada řidiči vždy, když dostanou nějaký nový lék, by se měli informovat na jeho účinnost. Podle Jiřího Kozáka z Centra pro léčbu a výzkum bolestivých stavů FN Motol je obtížné zjistit, zda řidič užil třeba i opiát na utišení bolesti. "Nejsou zatím u nás na to žádné dostupné metody,"dodal Kozák.

Droga v krvi může pro řidiče skončit tragicky. Detektor na zjištění omamných látek ze slin ale policisté nesmějí používat.
Ilustrační foto archiv
________________________________________________________________________

Vynálezci nemocí nemocí
Týden | 13.10.2003 | rubrika: Téma | strana: 36 | autor: Kateřina Svobodová, Petr Podaný

V honbě za stále většími zisky si farmaceutické firmy vymýšlejí nemoci, které ve skutečnosti neexistují. Kvůli prolínajícím se zájmům lékařů a průmyslníků se v hledáčku vynálezců chorob může ocitnout každý. V honbě za stále většími zisky si farmaceutické firmy vymýšlejí nemoci, které ve skutečnosti neexistují. Kvůli prolínajícím se zájmům lékařů a průmyslníků se v hledáčku vynálezců chorob může ocitnout každý.

Skoro půl milionu Čechů trpí migrénou! Poruchy spánku sužují dvě pětiny populace! Devět z deseti mužů s poruchami erekce se neléčí! Více než osmdesát procent lidí bolí záda! Denně na osteoporózu nebo na její následky umírá deset pacientů! Každou třetí ženu stíhá sexuální dysfunkce! Repertoár nemocí, které ve stále se zhušťujících intervalech lidem překládají vědci a lékaři, je nepřeberný. Vybrat si může každý: koho netrápí sex, možná na sobě pozoru je příznaky závislosti na nakupování. Kdo nemá potíže ani s jedním, ani s druhým, hrozí se přechodu. Jiné ovládá strach z nedostatku vitaminů nebo z protivných nálad a bolestí hlavy před začátkem menstruace. To všechno jsou příklady nemocí, které je podle expertů potřeba léčit. Mezi malou, ale nikoli nevýznamnou částí odborné veřejnosti se však stále častěji ozývají hlasy, že s údaji o zdraví a chorobách lidí něco není v pořádku. Dobře to vystihl Fred Nadjarian, obchodní ředitel farmaceutické společnosti Roche, který v rozhovoru s prestižním lékařským časopisem British Medical Journal připustil: "Kdybychom sečetli dohromady všechny statistiky, tak by každý musel mít přibližně dvacet chorob."

Pilulky na život

Rozšíření počtu diagnóz v průmyslově vyspělých zemích dosahuje až groteskních rozměrů. Lékaři jich u Homo sapiens stanovují na třicet tisíc a na skoro každou nemoc existuje nějaká pilulka. Stále častěji to však platí obráceně: na každou pilulku existuje nová nemoc. V angličtině už fenomén získal označení "disease mongering", tedy kšeftování s nemocemi, a mezi kritiky tohoto trendu se běžně hovoří o "medikalizaci každodenního života". Jinak řečeno: vynálezci nemocí vydělávají peníze na zdravých lidech, kterým namluví, že jsou choří. Tam, kde selhává fantazie, se alespoň přikrášlují oficiálně uznané choroby do katastrofičtějších rozměrů. Na lidi, jimž nic nechybí, se zaměřuje farmaceutický průmysl z jednoduchého důvodu. Vytváří si pro produkty nová odbytiště, a tak zatímco neúměrně stoupající náklady přetěžují zdravotnické systémy většiny zemí, obchody farmaceutického průmyslu jen kvetou. Roku 2001 vzrostl zisk největších koncernů na světě o 18 procent a loni o dalších 13 procent, kdy ve více než osmdesáti zemích světa dosáhl trh s léky objemu 430 miliard dolarů. Touhu po zisku koncernům nelze nijak vyčítat, metody, jež k dosažení cíle volí, jsou přinejmenším diskutabilní. Více než sporné je zejména propojení farmaceutů s vědci a lékaři. Následkem toho je nám na počátku nového století kázána medicína, která už nezná zdravého člověka. Jak taková provázanost funguje? Bez finančních podpor ze strany farmaceutických firem by se jen těžko pořádaly například velkorysé lékařské kongresy, mnozí lékaři vystupují skrytě jako mluvčí farmaceutických firem a za odborná vystoupení například na tiskových konferencích účtují honoráře, které v Německu činí až čtyři tisíce eur. Často je ale podjatost lékařů ještě mnohem přímočařejší: za předepisování konkrétních léků dostávají pozvánky na semináře v luxusních přímořských letoviscích či v alpských lyžařských střediscích, provize nebo třeba nabídku na nejmodernější vybavení ordinace. Lékař je zkrátka dostatečně motivován k tomu, aby léků pacientovi předepsal co nejvíce. Pražský rehabilitační lékař Jan Hnízdil, který jako jeden z mála v Česku proti tomuto trendu veřejně vystupuje, říká, že každý by měl důkladně zvážit, zda jeho zdravotní potíže skutečně vyžadují návštěvu lékaře. "Může se velmi snadno stát, že zbytečné vyšetřování a užívání léků pacienta poškodí více než problém, pro nějž lékaře vyhledal. "Lékařů napojených přímo na farmaceutické firmy je sice menšina, všichni ale musejí poskytovat péči v systému, který má blíže k průmyslově-obchodnímu odvětví než ke skutečné medicíně."

Návnada zadarmo

Ve Spojených státech má jeden zástupce farmaceutické společnosti na starosti zhruba jedenáct lékařů, jimž například rozdává "vzorky zdarma", aby je mohli dávat svým pacientům. Vytvářejí u nich dojem, že dostávají něco lepšího a napříště budou tentýž lék požadovat znovu. Ovšem již za úhradu. Úměrně s tím, jaká je věnována péče lékařům a propagaci, rovněž obrovsky narůstají výdaje na cestu léků od výrobce ke spotřebiteli. Jen v USA přicházejí na 15,7 miliardy dolarů ročně; reklama v časopisech sto jí skoro půl miliardy, informace pro nemocnice 770 milionů, informace poskytované lékařům čtyři miliardy, informace spotřebitelům přímo 2,5 miliardy a cena rozdaných vzorků zdarma je osm miliard dolarů. Také u nás vzrostly finance vložené do reklamy léčiv na dvojnásobek oproti polovině devadesátých let minulého století. Na přelomu tisíciletí činily 420 milionů korun. Stejný vývoj lze pozorovat také v síti lékáren, kterých bylo v Česku v roce 1994 zhruba třináct set, k roku 2000 přibylo sedm set dalších. Dobře je to vidět například na pražském Karlově náměstí, kde je možné napočítat sedm prosperujících apatyk.

Báječný syndrom: Stáří

Významným odvětvím byznysu s léky se stal hlavně pokročilejší věk. Lidí, jejichž údajné zdravotní problémy pramení z toho, že se nedokážou vyrovnat s naprosto normálním procesem stárnutí, stále přibývá. Tento trend farmaceutický průmysl přiživuje v nebývalé míře. Všichni musíme být krásní, zdraví, flexibilní, dynamičtí, k čemuž mohou dopomoci nejrůznější preparáty. Starý nemohoucí člověk je oproti tomuto ideálu moderní doby jakoby obtížný a nežádoucí. Firmy Jenapharm a Dr.Kade/Besins Pharma se například v posledních letech snaží v Německu propagovat chorobu, která údajně trápí miliony mužů v nejlepších letech: Aging-Male-Syndrom. Má to být jakási mužská menopauza, charakteristická "plíživým úbytkem produkce mužských hormonů". Podle farmaceutického průmyslu trpí příznaky nedostatku testosteronu pětina mužů starších šedesáti let. Po tisíciletí starší pánové brali ubývající mužnou sílu jako přirozený proces, který ke stárnutí patří. Dnes by však měli začít užívat hormony. Podnětem k rozsáhlé reklamní kampani na téma Aging-Male-Syndromu přitom bylo zahájení distribuce dvou hormonálních preparátů z laboratoří zmíněných firem. Doposud se farmaceutickému průmyslu daří v oblasti péče o zdraví žen. Obrovské výdělky přineslo zavedení hormonální substituční terapie, která má odstraňovat nepříjemné průvodní jevy menopauzy. Po necelém půlstoletí podávání hormonů ženám v přechodu se ukazuje, že zázračné pilulky sice na jednu stranu pomáhají, ale také mohou škodit, protože zvyšují riziko rakoviny prsu. Na světě už přitom polykají pilulky miliony žen, Američanky v roce 2001 za preparáty prodlužující "kvalitu života" vydaly 2,75 miliardy dolarů, Češky zaplatily v roce 2001 v lékárnách za stejný požitek přes 300 milionů korun. Na konci září před hormonálními preparáty varovala dokonce německá ministryně zdravotnictví Ulla Schmidtová: "Rizika by neměla být bagatelizována." Lékaři a farmaceuti, kteří patří mezi zastánce terapie, si berou na pomoc zejména argument, že léky pomáhají pro ti řídnutí kostí, takzvané osteoporóze. U nás údajně postihuje jednu desetinu obyvatel a stala se všeobecným strašákem. Lidé do sebe ochotně ládují vápník a nejrůznější vitaminy ve formě tablet. Odborníci ze společnosti Prameny zdraví přitom upozorňují, že osteoporóza je mnohdy nemocí nezdravého životního stylu. Rudolf Poledne z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) nedávno prohlásil, že lidi, kteří nezmění špatné návyky, neuchrání ani polykání pilulek s obsahem vápníku. Odvápnění kostí nepochybně existuje, ale jeho nejčastější příčinou je nedostatek pohybu, špatná životospráva a stres. Lidé v poradně pro osteoporózu však dostanou hormony, minerály, analgetika nebo wobenzym.

Vymývání mozků

Obdobně komerčně úspěšnou diagnózou jsou degenerativní změny kloubů, artróza, jež postihuje starší ročníky. "Z té vytvořila současná medicína past na obrovskou část populace. U drtivé většiny pacientů přitom jde o přirozený projev stárnutí kloubů, s nímž je nutné se naučit žít. Nejlepším lékem je přiměřený a pravidelný pohyb, dobrá kondice a odpovídající váha," tvrdí Hnízdil. Přesto lidé utrácejí obrovské sumy za zázračné všeléčící enzymy, "kloubní výživu" či žraločí chrupavky. Jednu ze zvláštních kapitol tvoří cholesterol. Například v Německu byly jeho mezní hodnoty definovány tak, že lidé s "normální" hladinou cholesterolu v krvi se ocitli v menšině a z většiny Němců se v podstatě stali rizikoví pacienti. Tyto hodnoty přitom roku 1990 prosadilo jedno zájmové sdružení lékařů, jehož členové měli vazby na farmaceutický průmysl, jenž na boji s cholesterolem vydělává miliardy. Problematiku už léta provázejí rozsáhlé reklamní kampaně. O sk u tečné roli cholesterolu v lidském organismu, například zda se jeho zvýšenou hladinou také zvyšuje riziko infarktu, se přitom v odborných kruzích vedou už léta spory. Profesor Paul Rosch z New York Medical College komentuje hysterii kolem cholesterolu slovy: "Vymývání mozků veřejnosti fungovalo tak dobře, že mnoho lidí věří, že čím nižší je hladina cholesterolu, tím jsou zdravější. Není to ale pravda." Největší fantazii při vymýšlení nových chorob a strastí vykazuje psychiatrie. Farmaceutický průmysl se zaměřuje hlavně na mírné duševní poruchy a problémy, které by mohly zasáhnout co nejširší okruh osob, jako je třeba premenstruální syndrom. Jde o nepříjemné stavy, které ženy pociťují před začátkem menstruace: bolí je hlava a "jsou protivné". Do spektra potenciálních pacientek lze zahrnout prakticky každou menstruující ženu, protože drtivá většina se s příznaky "syndromu" někdy setkala.

Když děti zlobí

Průmysl si nad rostoucími zisky mne ruce. Přitom právě v oblasti psychiatrie je často spojitost mezi koncerny a odbornými lékaři očividná. Třeba německou společnost pro psychiatrii a psychoterapii DGPPN "podporu jí" firmy jako Astra Zeneca, Aventis Pharma Deutschland, Lilly, Novartis či Pharma und Organon. Mnohé z "nových strádání duše", jak jim říká basilejský psychiatr Erasmus Finzen, nejsou přitom podle jeho názoru nic jiného než přirozené změny a projevy běžného života. Nejrůznější psychofarmaka zažívají boom a stala se módními drogami. Lidé je polykají za všech možných situací: při smutku, depresích, panice či naopak proto, aby si zvýšili sebevědomí. Všechny zmíněné stavy, pakliže už jsou jednou uznány za vhodné léčení, farmaceutický průmysl dále důkladně rozpracovává. Jenom proti různým formám strachu existuje několik desítek medikamentů. Nedávno se objevila zbrusu nová závislost: na nakupování. Spolu s diagnózou, která byla popsána už na konci devatenáctého století, ale znovuobjevena až nyní, se pochopitelně vyrojily první léčivé přípravky. Stiženy jí jsou prý stamiliony lidí, což už je hezky velká armáda potenciálních pacientů. Psychiatři se také už delší dobu zabývají výzkumem vzdorovitosti dětí a hyperaktivitou nejmladší generace. Například v osmdesátých letech minulého století se mezi dětmi, respektive jejich rodiči, obrovsky rozmohlo podávání léku s názvem Ritalin, snižujícího nadměrnou aktivitu. V USA lékaři předepisovali tento lék každému třetímu školou povinnému dítěti: na žádost rodičů, kteří měli pocit, že je jejich potomek trochu živější, a přestávali se zajímat o to, zda jde o skutečnou hyperaktivitu nebo jestli Pepíček (tedy spíše Johnny) jednoduše zlobí. Ritalin, jehož odpůrci upozorňovali, že jde o lék devastující osobnost, byl podáván i naprosto zdravým dětem. V Německu hesenská zemská vláda zpracovala studii, v níž se říká, že každé deváté dítě základní školy polyká prášky na mentální vývoj a každé čtvrté dítě prvního stupně bere denně léky pro zvýšení výkonu. Nejideálnější chorobou, již farmaceutický průmysl podle Hnízdila přímo zbožňuje, je však chronický únavový syndrom. "Jde o tak všeobjímající diagnózu, že se do ní vejde každý, kdo se cítí unavený. U naprosté většiny lidí jde o dlouhotrvající únavu, která však obvykle pramení z nějaké životní krize." Na únavu se naváže spousta dalších tělesných projevů: snížená imunita, infekce, bolesti hlavy i zad, zažívací a sexuální potíže, gynekologické problémy, což skýtá obrovské možnosti prakticky všem lékařským odbornostem. Pacientům je možné předepsat celé spektrum léků od analgetik přes wobenzym, hormony, antidepresiva či imunostimulační preparáty. Nikdo s nimi ovšem nerozebere situaci, která únavu zapříčiňuje. Léčí se následky, ale neodstraňuje příčina. Postižený člověk pak dostává nálepku nemocného pacienta a choroba se stane součástí jeho života a posléze i životním stylem.

Přistiženi při lži

Farmaceutické firmy už několikrát tvrdě narazily a v odborných kruzích se formují jakési "odbojové skupiny", které se snaží na nešvary moderní medicíny alespoň poukazovat. Trpělivost došla například Mezinárodnímu výboru vydavatelů lékařských časopisů, který rozhodl o omezení možnosti publikovat klinické studie, protože jsou v mnoha případech manipulovány farmaceutickými firmami, jež výzkumy financují. "Existují případy přehánění předností léků nebo zamlčování nepříznivých účinků," prohlásil vydavatel časopisu Lancet John Horton. Neslavně v devadesátých letech například skončila snaha o "výrobu" takzvaného Sissisyndromu. Poprvé se objevil roku 1988 v reklamě farmaceutického obra SmithKline Beecham (dnes GlaxoSmithKline). Lidé postižení kvazisyndromem mají prý sice deprese, ale předstírají zvláštní aktivitu a radost ze živo ta. V případě potřeby je jim možno pomoci psychofarmaky. Syndrom je pojmenován podle proslulé rakouské císařovny Alžběty, nazývané Sissi. Média a psychiatři v Německu syndrom mohutně propagovali a počet lidí jím trpících se tu odhadoval na tři miliony. Odborníci univerzitní kliniky v Münsteru nemoc nedávno demaskovali jako vynález průmyslu, který není nijak vědecky podložen. Za vším stála PR agentura Wedopress z Oberurselu, kterou firma SmithKline Beecham pověřila reklamní kampaní pro jednu ze svých nových pilulek. Další příklad choroby, která "vznikla u psacího stolu", poskytla koncem devadesátých let firma Roche, která chtěla ve velkém stylu uvést v A ustrálii na trh antidepresivum Au rorix. Německý publicista Jörg Blech v knize o vymyšlených nemocech uvádí, že lék měl pomáhat proti údajně chorobné formě ostýchavosti, jíž podle tvrzení Roche trpěl více než milion Australanů. Firmě se nakonec ale nepodařilo ani sehnat dostatek osob pro klinické studie nového léku. Ona sociální fobie byla totiž velice vzácná.

Vzhůru ke katastrofě

Stejně farmaceuti pohořeli při pokusu o léčení takzvané ženské sexuální dysfunkce. Snahy o zavedení nové diagnózy se objevily nedlouho poté, co se začaly problémy s mužskou erekcí řešit lékem Viagra, který jen v roce 2001 zaznamenal odbyt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů. Později se ukázalo, že tvrzení o počtu žen, které mají problémy (43 pro cent), pochází z úst lékařů napojených na farmaceutické firmy. Časopis British Medical Journal poukázal na skutečnost, že číslo je značně nadsazené a že do vzork u byly zahrnuty také ženy, které mají normální potíže v partnerském vztahu. Z moderní medicíny se stal supermarket s léky a chorobami. Potvrzují to nejen vymyšlené nebo přikrášlené choroby, ale i signály přímo z ordinací. V USA na mnohých klinikách například upouštějí od termínů lékař a pacient a zdravotnická zařízení se zamilovávají do řeči byznysu. Pacient je nahrazován slovy klient či zákazník a doktor se stává "poskytovatelem zdravotní péče". Než Britové nové termíny převzali, zeptali se nemocných, kterým z těchto pojmů by dali přednost. Třem čtvrtinám se líbí slovo pacient, pouze 23 procent by chtělo být klienty. Vydatná "masáž" přináší farmaceutickým firmám ovoce. Odhaduje se, že čtyři z pěti osob starších 75 let berou nejméně jeden předepsaný lék denně, čtvrtina Američanů užívá pět různých léků týdně. Méně už se však hovoří o tom, že drtivá většina léčiv má nežádoucí vedlejší účinky, které mohou v některých případech končit až smrtí. Jen v USA umírá na následky nadměrného užívání ibuprofenu a aspirinu sedmnáct tisíc lidí ročně. British Medical Journal k tomu napsal: "Vedlejší účinky obou léků jsou dávno známé, ale jejich masové rozšíření ukazuje, že vyvolávají skrytou epidemii." Přesné statistiky neexistují, ale podle odborného zdravotnického tisk u skončí v nemocnici kvůli nežádoucím účinkům medikamentů až 19 procent lidí, další se na lůžku ocitnou kvůli lékovým interakcím nebo předávkování. K tragédii se nyní schyluje v oblasti antibiotik. Tlak na jejich expedici v minulém století vedl k tomu, že se lékaři naučili dávat je na každé banální nastydnutí. "Dostali jsme se do naprosto kritické situace a koledujeme si o další a další problémy v celé medicíně. Léky přestávají být účinné," dodává Hnízdil. Řada studií ukázala, že v 50-80 procentech případů jsou antibiotika podávána zcela zbytečně, což znamená obrovské riziko pro zdraví populace. Farmaceutickým firmám to však vyhovuje: prodej antibiotik je stále třetím největším na světovém trhu s léky, představuje přes 45 miliard dolarů ročně. Přes katastrofické zprávy se farmaceutický průmysl nevzdává a produkuje nové a nové léky. Na světě je nyní třeba takzvaná polypilulka, což je první univerzální prášek, který obsahuje statin, tři substance snižující krevní tlak, kyselinu listovou a acetylsalicylovou. Místo tří prášků postačí polknout jen jeden: "Vše v jednom". Ve světle zpráv o geniálních léčivech by nebylo úplně od věci, kdyby farmaceutický průmysl vymyslel rovněž nějaký preparát na chorobné vynalézání nejrůznějších diagnóz. Možná by to nemocné medicíně 21. století pomohlo.

TOP 10 volně prodejných léků v ČR

Ibalgin - na tišení bolesti
Bromhexin - sirup na kašel
Celaskon - vitamin C
Cilkanol - na otoky, bolest, svědění dolních končetin, chronická žilní onemocnění
Condro 400 - přípravek na klouby s protizánětlivým účinkem
Mucosolvan - na choroby dýchacích cest
Olynth - na rýmu, zlepšuje dýchání nosem
Paralen - snižuje teplotu, působí proti bolesti
Pharmaton Geriavit - multivitamin pro seniory
Wobenzym - enzymoterapie, vliv na záněty, imunitu atd.

Kolik nových léků proti duševním poruchámje ve vývoji

Typ poruchy počet léků ve vývoji

chorobné úzkostné stavy 13
poruchy pozornosti (hyperaktivita) 10
demence 24
deprese 26
poruchy příjmu potravy 5
premenstruační potíže 3
schizofrenie 16
sexuální poruchy 3
další poruchy 2

Zdroj:PhRMA

Asi tři procenta obyvatel civilizovaných západních zemí jsou prý patologicky neschopna trávit volný čas, k výrobě nových léků není daleko. * Eleanora a Hollis Haltomovi jako první v USA zažalovali firmu Bayer, protože užívali její lék Baycol, který jim způsobil zdravotní potíže. Medikament mezitím firma stáhla z trhu. * Christian Domenech trpěl hyperaktivitou kvůli nedostatku pozornosti okolí; škola do níž chodil, nutila rodiče, aby mu podávali ritalin. * Údajně každý pátý otec rodiny trpí syndromem "tygra v kleci". Pomoci prý mohou psychofarmaka a extrakt z meruzalky. * Byznys dorazil do ordinací: namísto pacintů chodí klienti a z lékařů se stali "poskytovatelé zdravotní péče". * Více než tři miliony Němců údajně sužuje syndrom chronického vyčerpání. * Psychologové se dožadují moderního léku na syndrom smyslově obranné poruchy, kterým prý trpí až 15 procent populace. Tito lidé přehnaně reagují třeba na světlo nebo zvuk. * Žluté pilulky k snídani, zelené k obědu, červené k večeři a ještě jednu na noc. Možná už brzy ani nebudeme potřebovat k životu jídlo. * Důchodci žijící na stará kolena na Mallorce údajně trpí depresemi z ráje. Mnozí by takovou nemoc určitě přivítali! * Za volně prodejné léky a potravinové doplňky jsou lidé ochotni utratit tisíce korun.
Foto: 1 (koláž), 3, 11 Tomáš Železný, 2, 4, 5 AP, 6 PROFIMEDIA.CZ/CORBIS, 7, 8 ARCHIV, 9, 10, 12 - 14 ISIFA, 15 Jan Zatorsky
________________________________________________________________________

O pohozenou injekční jehlu se popíchalo šest prvňáků
Českobudějovické listy | 10.10.2003 | rubrika: Mutace - posláno z Českých Budějovic | strana: 17 | autor: MICHAELA TOMANOVÁ

Policie žádá rodiče, aby poučili své děti, že odhozené injekční stříkačky nesmějí brát do rukou. Zaznamenali totiž nedávno ojedinělý případ, kdy se skupinka prvňáčků zranila při hraní nalezenou injekční jehlou.
České Budějovice - Šest malých dětí je momentálně pod lékařským dohledem kvůli vyloučení podezření, zda se nenakazily nějakou infekční chorobou. Našly totiž na ulici pohozenou jehlu, kterou se posléze zranily. "Prvňáčci si s předmětem začali hrát na lékaře a bohužel se jím popíchali," naznačila českobudějovická policejní mluvčí Lucie Ptáčková. Marcela Fryšová z krajské hygienické stanice potvrdila, že dětem byl ihned vyřízen lékařský dohled a byly očkovány proti virové hepatitidě typu A a B. Kromě žloutenky typu A a B jim ale může hrozit ještě hepatitida typu C. "Všichni by měli vědět, že pokud by se někdy stalo něco podobného, musí ihned navštívit lékaře," upozornila. V souvislosti s tímto případem policie prosí rodiče, aby svým dětem vysvětlili, že odhozené stříkačky a zejména jehly nejsou na hraní. "Pokud by náhodou někdy takovou věc našly, ať vědí, že to musí ohlásit dospělým. Ti zavolají strážníky městské policie na linku 156," apeluje zástupce ředitele pro městskou policii Libor Pytel. Městská policie je vybavena speciálními kontejnery a ochrannými pomůckami. "Vyškolení strážníci použité jehly a stříkačky sesbírají a zajistí jejich odbornou likvidci," řekl Pytel. Aby českobudějovická policie výše popsané situaci zabránila, připravila pro žáky ve spolupráci s národní protidrogovou centrálou obrázkovou básničku. V ní děti upozorňují na tuto problematiku (obrázek na stránce).

"Dostanou ji ve svých třídách od policistů," uzavřela Ptáčková.
________________________________________________________________________

Máme zdevastovanou společnost...
Večerník Praha | 13.10.2003 | rubrika: Máte slovo | strana: 23 | autor: F. Svoboda

názor

Za deset roků bylo u nás ukradeno 106 tisíc automobilů, uskutečněno na deset tisíc vloupání do kostelů a ukradeno tam 50 tisíc předmětů. Objasněno bylo 790. Sanovali jsme devět krachujících bank 400 miliardami, další můžeme ještě čekat. To jsou právě ty miliardy, které nám dnes chybějí k naplnění rozpočtu.
Poslanci deset roků řeší otázku prostituce, ale ta probíhá dál. S ní roste i trestná činnost, mafiánství a pohlavní nemoci. Léčení jednoho případu HIV ročně stojí 840 tisíc. K nim se připojil ještě drogový mor. Obojí je vážným problémem po naši mládež. Nedivme se, když nás turisté hodnotí jako zemi podvodníků, zlodějů a sexuálních deviantů.
Nemohu vynechat ani soudnictví, které má spoluvinu. Procesy se táhnou léta, svědci se nedostavují k řízení, ztrácejí paměť, případy se zamlžují a tresty jsou takové, že od trestné činnosti neodrazují. Přesto si ale soudci vynutili 13. a 14. platy.
Myslím, že máme totálně zdevastovanou společnost. To, co se dnes děje kolem reformy státních financí, je důsledkem bohorovné činnosti všech našich zástupců za deset let. Ztratí-li občané zájem o kontrolu a vliv na státní moc, bude to konec demokracie!
________________________________________________________________________

Past na řidiče
Deník INPULS | 11.10.2003 | rubrika: Události | strana: 4 | autor: TEREZA ČAPKOVÁ

Policisté získají větší pravomoci. Hrozí ale, že je zneužijí.

S ožraly za volantem je třeba zatočit. Návrh, který má vrátit policistům dřívější pravomoci, však bude snadno zneužitelný. Mohou na něj doplatit i slušní motoristé. Policista jim znehybní vůz pod záminkou, že jsou nafetovaní či opilí.

PRAHA Policisté se brzy dočkají větších pravomocí. Ministr dopravy předloží vládě koncem října návrh novely silničního zákona, která jim umožní například odebrat řidičák hned po přestupku. »Řada řidičů jezdí do hospody autem, je to národní sport,« řekl Deníku Impuls policejní ředitel okresu Tábor Jiří Vrabec.

Jenže novela obsahuje i riziko, že policisté budou nové pravomoci zneužívat. A doplatí na to slušní řidiči. Když se motorista policistovi znelíbí - bude se mu například zdát, že je moc drzý prohlásí o něm, že je nafetovaný či opilý a vyzve jej k odběru krve. Odmítne-li řidič, nasadí mu policista na auto botičku, nebo mu nechá vůz odtáhnout. Dopravní psychologové sice volají po rozšíření pravomocí dopraváků, i oni ale připouštějí, že je policisté mohou občas zneužít.
Ministerstvo dopravy odmítá, že by se novela dala zneužít k policejní »buzeraci«. »Nehodlám se k tomu vyjadřovat. Policista auto nemůže odstavit jen tak, řidič musí spáchat závažný přestupek,« uvedla mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová.
Přesněji stanovená pravidla hry požaduje stínový ministr dopravy Petr Bendl (ODS). »Jen při podezření na drogy či alkohol s odtahem auta zásadně nesouhlasím, je to prostor pro korupci a šikanu,« řekl Deníku Impuls. Odstavení auta považuje za oprávněné jen v případě, že se prokáže, že řidič alkohol pil nebo drogu požil. »Nikdo nemůže být trestán kvůli podezření. To už je za hranicí demokracie,« prohlásil hejtman Středočeského kraje.
Dnešní postihy pro opilce a narkomany za volantem:
Policista vyzve řidiče, aby se podrobil vyšetření krve. Ten to může odmítnout. Za odmítnutí následuje na radnici jen napomenutí, nebo dostane ve správním řízení patnáctitisícovou pokutu. Nejvyšším možným trestem je zákaz řízení na dva roky.

Navrhované postihy:

Je-li řidič opilý nebo pod vlivem drog, může ho policista potrestat sedmi trestnými body. Maximum je dvanáct bodů, poté přijde o řidičský průkaz a nebude smět rok řídit. Pak jej čekají znovu řidičské zkoušky.

Foto: Richard Čermák
________________________________________________________________________

Děti mladší patnácti let velmi často zneužívají své nedotknutelnosti
Vysočina | 10.10.2003 | rubrika: Zprávy z Vysočiny | strana: 3 | autor: Roman Martínek

Nejčastější trestná činnost páchaná dětmi a mladistvými je majetkového charakteru. Následuje sprejerství, šíření poplašné zprávy a toxikomanie.
Za loňský rok bylo do konce srpna na Jihlavsku spácháno dvanáct trestných činů dětmi do patnácti let. Ve srovnatelném období letošního roku se počet zdvojnásobil. Mezi čtyřiadvaceti případy se kromě majetkové trestné činnosti objevilo i pohlavní zneužívání nebo neoprávněné držení platební karty. Oproti tomu ubylo deliktů ze strany mladistvých (od 15 do 18 let), kteří do srpna loňského roku spáchali 67 trestných činů. "Do konce srpna letošního roku spáchali mladiství pouze 42 případů. Co se týká dětí, tak ty jsou pouze vyšetřovány. Mladiství jsou stíháni, ale tresty jsou vzhledem k jejich věku pouze poloviční," říká jihlavská policejní mluvčí Jaroslava Slavíková.
Procentuálně se děti i mladiství podílejí na kriminalitě v kraji mezi čtyřmi až šesti procenty z celkového počtu spáchaných trestných činů. Na Žďársku měli děti i mladiství na svědomí za celý loňský rok 161 trestných činů. Do konce letošních prázdnin to bylo již 104 případů. "U těchto věkových skupin se nám hodně objevuje šíření toxikomanie a pěstování konopí.
Dále výtržnictví a výjimkou nejsou ani četná vloupání do automobilů zaparkovaných na sídlištích," říká Václav Kučera ze žďárské policie.
V havlíčkobrodském regionu bylo loni vyšetřováno celkem 20 dětí a 25 mladistvých. Do konce srpna letošního roku to bylo 28 dětí a 13 mladistvých.
Dětská kriminalita je závažným problémem, který se snažilo omezit již několikrát navrhované snížení věkové hranice z patnácti na čtrnáct let. "Děti jsou v dnešní době mnohem vyspělejší a svého věku zneužívají k páchání trestné činnosti, přičemž si jsou vědomy své nedotknutelnosti. Snížení věkové hranice by bylo v současné době každopádně na místě," prohlásil před časem Ladislav Kubík, policejní rada žďárské policie.

»Děti jsou v dnešní době mnohem vyspělejší a svého věku zneužívají k páchání trestné činnosti.«
Ladislav Kubík, policejní rada

člověk si musí postavit skříň, aby mu slunce vycházelo a zacházelo každý den, kdy on chce

buď sám sebou bohem › postav si skříň a pořiď si lampu