Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Jaká studie o Maihuaně je objektivní ? Toť je otázke na kterou jsem snad už posté narazil při psaní threadu o roztroušené skleróze...
Objevilo se už tolik článků, zpráv o zaručeně odborných a potvrzených studií, odkazů na odbornou literaturu i všelijakých útržkovitých informací a často i blábolů v tisku ... co je ovšem pravda?
Často si tyto informace odporují a přímo se vylučují, často nejsou dostatečně podložená a skoro vždy autor nemá dostatečně široký přehled o této problematice...
Výzkumné tými jsou financovány farmaceutickým průmyslem a hlavním cílem mnoha výzkumů účinků a mechanismu fungování cannab. je na trh vrhnout syntetické preparáty pomáhající na většinu problémů při kterých mariuh. pomáhá a na stonásobek dalších nemocí a problémů, které by se dali jednoduše léčit na základě vyzkoumání biochem. procesů probíhajících v mozku při konzumaci Gaaani..... Prostě zlatej důl a kouzelný lék - jednou jsem viděl i názor léčit uměl. zvýšením hladiny tělu vlastním Canab. v mozku - popř zvýšit jeho inj. do mozku a říkám si ... ty nechtějí vydělat na syntetickým cannab. ale .... chyba lávky....Má přítelkyně se na mě usmála a setřela mě hláškou... Ale
na lécích pro zvýšení hladiny tělu vlast. canab. asi určitě voe .... ?????
Příklad je první trochu fungující a otestovaný lék na bázi synt. Kann. - Dronabinol - sám o sobě 1 lék, nepříliš škodlivý a pomáhající - značka ideál, mohlo by se zdát
Ovšem zase chyba lávky .... kvúli "negativním vedlejším účinkům mariuhany jako stresům, halucinacím a snad i něco strašnějšího" musí pacienti solit naší farmaceutické společnosti za další životně důležité léky, díky kterým z nich budou závislí, slabí a vypatlaní dementi - jedná se hlavně o antidepresiva, nootropika, psychofarmaka, prášky na utlumení halucinací ?? apod... Shit... - toť je podpůrná medikace při léčení dronabinolem...
V gaane je přes 400 psychoaktivních látek a to ještě ani zdaleka nevíme jak funguje lidský mozek .... takže na konkrétní otázky si ještě chvilku počkáme, ale není to ironie, že mozek utupující tráva nakonec tolik přispěje k výzkumu mozku ??? (:
Ale nazpět k původnímu tématu ..... Teď tu postnu pár článků pro inspiraci a zajímají mě vaše postřehy, zkušenosti, znalosti a názory.
co je teda pravda ??? a coje pravda podle vás ....???
SAN DIEGO Marihuana nezpůsobuje škody na mozku a z neurologického hlediska je méně škodlivá než alkohol. Došli k tomu američtí vědci z univerzity v San Diegu. Igor Grant a jeho tým srovnávali patnáct vědeckých experimentů, jichž se zúčastnilo celkem 1188 lidí. Domnívají se, že vliv marihuany na paměť a schopnost učit se je minimální. Mezinárodní Neuropsychologická společnost včera zveřejnila své výsledky v časopise JINS, jehož vydavatelem je britské vydavatelství Cambridge University Press. Prokázalo se také, že i další funkce mozku, jako je pozornost, motorika, řeč a logická argumentace, konzumace marihuany vůbec neovlivňuje. Americký stát Kalifornie, kde se univerzita nachází, povoluje pěstování marihuany pro lékařské účely, zejména pro zmírnění těžkých chronických bolestí.
Teď rádo by objektivní a odborný článek - rozhodně mi ale přijde jako jeden z nejzajímavějších... Jsou tu i za poslední dobu nejzajímavější studie ohledně léč. využití ....dost zkráceně - co máte za názor na objektivitu a možnosti léčeb. využití???
A zase ta škodlivost v porovnání s cígama ...
A o zvýšeném tlaku - o tom sem podrobně psal v threadu v kuřárně, který někdo napsal, páč si myslel,že sebou jeho kámoš seknul po špeku a cole ...(-:
MF DNES, příloha Věda a počítače; 17.3.2000; Josef Tuček
Marihuana léčí, ale dokáže i škodit
V tuzemsku se ochránci práva přou, jestli má puberťák, který prodá několik cigaret marihuany, dostat pár facek od rodičů, anebo jít na léta do vězení. Ve světě zatím pokračuje vědecký výzkum účinků této drogy. V několika zemích ji dnes lékaři dávají, například ve formě pilulek, vážně nemocným lidem. Výsledky z posledních týdnů potvrzují, že marihuana může léčit. Ale že škodí, když se kouří.
Španělští vědci ze dvou univerzit v Madridu zjistili, že látky obsažené v této droze léčí některé mozkové nádory, byť zatím jenom u laboratorních potkanů.
Trubičkou do mozku
Jak napsali ve své zprávě v březnovém čísle časopisu Nature Medicine, potkanům vstříkli injekční stříkačkou do mozku nádorové buňky, z nichž se pak vytvořil nádor. Neléčení potkani na něj zemřeli během osmnácti dnů. Patnáct léčených potkanů dostávalo trubičkou do nádoru roztok s látkou THC, což je hlavní aktivní složka marihuany. U tří zvířat pak nádor zmizel a devět dalších přežilo neléčené potkany až o 17 dnů.
Při dalším pokusu dostávali potkani do nádoru jinou chemikálii z této drogy. V tomto případě zmizel nádor u pěti z patnácti potkanů a čtyři zvířata přežila své neléčené kolegy.
Vědci soudí, že podávané látky neměly přímý léčebný účinek, nýbrž vyvolaly v mozku další reakce, které teprve vedly k potlačení, či dokonce odstranění nádoru.
Nutný je však další výzkum, než bude zřejmé, zda se složky marihuany budou hodit jako lék i pro lidi.
Ulehčení při roztroušené skleróze
Začátkem března zveřejnil britský vědecký tým v časopise Nature zprávu, která poprvé jednoznačně a na základě přesných pozorování dokazuje, že chemické látky obsažené v marihuaně tlumí příznaky roztroušené sklerózy. Samu nemoc však neléčí.
Tým vedený Lornou Laywardovou z britské Společnosti pro roztroušenou sklerózu při pokusech na myších prokázal, že látky obsažené v marihuaně zmírnily chvění těla a nemotornost, jež nemoc provázejí.
Totéž tvrdili i lidé trpící roztroušenou sklerózou, kteří marihuanu používali už dříve a občas se kvůli tomu dostávali do konfliktu se zákonem. Další britský tým, z nemocnice v jihoanglickém Plymouthu, proto v prosinci zahájil přesně sledovaný výzkum, jehož se účastní 660 pacientů s touto chorobou. Za tři roky má být vydána zpráva o tom, zda jim látky z marihuany pomohly.
Roztroušená skleróza poškozuje nervovou soustavu a mimo jiné narušuje fungování smyslových orgánů či koordinaci činnosti svalů. Tato zatím nevyléčitelná porucha imunity zřejmě vzniká poškozením myelinu - tukové vrstvy, která obaluje nervy a funguje obdobně jako elektrická izolace. Podle agentury Reuters nemocí ve světě trpí asi jeden milion lidí.
Pomoc pro těžce nemocné
To, že droga získávaná z konopí může nemocným zmenšit bolesti, odstranit křeče či je třeba zbavit poruch spánku, se ví už celá staletí. Drtivá většina dnešních lékařů však kolem ní chodí po špičkách, aby se vyhnula obvinění z šíření drog.
"Nedivte se jim, že se nehrnou do případného konfliktu se zákonem," poznamenává lékař Jiří Presl z pražského střediska pro léčení drogových závislostí Drop-in. Sám ovšem říká, že kdyby měl pacienta, jemuž by mohl marihuanou pomoci, udělal by to.
Podstatný průlom přišel ve světě začátkem roku 1999, kdy komise renomované americké Národní akademie věd zveřejnila zprávu o důsledcích užívání marihuany těžce nemocnými lidmi. Členové komise konstatovali. že droga ulevuje od žaludečních potíží, bolesti či duševního chřadnutí způsobeného nemocí AIDS. Výzkumníci nenašli přesvědčivý důkaz pro názor, že uživatelé marihuany postupně začnou užívat tvrdší a nebezpečnější drogy.
K podobným závěrům sice došla i vědecká zpráva vypracovaná už koncem roku 1998 pro Sněmovnu lordů v Británii, avšak její doporučení dovolit nemocným užívat marihuanu britská vláda zamítla.
USA reagovaly jinak - několik amerických států povolilo užívání marihuany těžce nemocnými, zejména lidmi trpícími AIDS, rakovinou, bolestivým poraněním páteře a některými nervovými poruchami.
Infarkt pro starší kuřáky
Lékaři, kteří oceňují léčivé účinky marihuany, však obvykle pacientům nedoporučují vyrazit do ulic a drogu si tam nelegálně kupovat, ani jet do zemí, kde se dá kouřit legálně. Účinné složky z marihuany, zejména zmiňovanou látku THC, raději připravují synteticky a používají je k výrobě léků. Například americká firma Roxana Laboratories synteticky vyrábí látku THC pod názvem Marinol pro pacienty trpící AIDS či potížemi po chemické léčbě rakoviny.
Proč není dobré marihuanu kouřit, ukazuje například nový výzkum vědců z Medicínského střediska Beth Israelové z Bostonu. Ti připravili průzkum mezi 3882 muži a ženami, kteří prodělali srdeční infarkt. Výsledky ukázaly, že kouření marihuany zvyšuje riziko infarktu lidem středního a vyššího věku. V první hodině po vykouření marihuanové cigarety se nebezpečí zvýší dokonce pětkrát. Informovali o tom na konferenci v San Diegu začátkem března.
Vedoucí týmu Murray Mittleman nicméně připustil, že si nemůže být jist, zda za větší nebezpečí infarktu může přímo marihuana, anebo některá jiná složka kouření, například oxid uhelnatý. Výzkumnící objevili toto zvýšené riziko ve skupině lidí o průměrném věku 46 let. Předchozí studie, které se zabývaly mladými kuřáky marihuany, vyšší pravděpodobnost infarktu nezjistily.
"Je ovšem potřebné si uvědomit, že dehet, oxid uhelnatý a další zdraví škodlivé látky vznikají v důsledku spalování, a nejsou projevem nějakých zvláštních vlastností marihuany," připomíná lékař Tomáš Zábranský z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se dlouhodobě zabývá výzkumem zneužívání návykových látek.
"O tom, že například dehet poškozuje cévní stěny, a zvyšuje tím riziko infarktu, se ví dávno. Když budete kouřit rákos, dopadnete zrovna tak."
Jako kouření cigaret
Kouření marihuany skutečně přináší obdobná nebezpečí jako kouření cigaret. Vědecký tým z Kalifornské univerzity zveřejnil v prosinci v časopise Journal of Cancer Epidemiology Biomarker and Prevention zprávu o tom, že pravidelní kuřáci marihuany jsou vystaveni vyššímu riziku rakoviny ústní dutiny a hrtanu.
Jiný tým z téže univerzity dokázal už v roce 1998, že marihuana při kouření přímo poškozuje plíce obdobně jako tabák. V témže roce vědci z Texaské univerzity ze vzorků krve a moči těhotných žen, které kouřily marihuanu, a z jejich pupečních šňůr zjistili, že tyto kuřačky marihuany a jejich děti měly třikrát častější mutace DNA (deoxyribonukleové kyseliny, jež přenáší dědičné vlastnosti), než tomu bylo u žen, které se vyhýbaly tabáku i drogám. Vedoucí výzkumu Marinel Ammenheuserová k tomu tehdy poznamenala, že takové změny DNA mohou vytvářet vhodné podmínky pro vznik zhoubných nádorů.
Několik amerických firem proto vyvíjí přístroje, které by měly umožnit inhalování marihuany bez doprovodných nepříznivých následků, jaké vznikají při jejím kouření.
A teď přitvrdíme - de se na závislost ... mimochodem, kdo z vás si ještě furt nemyslí, že na Gaane se dá získat solidní psychická závislost - já sem to už dávno poznal na sobě... ):
A tim sem si naprosto jistej .... dyť droga je vlastně skoro všechno z čeho máš radost a adroš .... tagže to samé, co způsobuje hůlo v mozku pomocí endorfinů ...
ČTK 2.7.2002 (zpravodajství ZDN 4.7.02)
Marihuana není zdaleka tak neškodná, jak se soudí, tvrdí studie
LONDÝN/PRAHA - Konopí a drogy, které se z něj vyrábějí, tedy marihuana a hašiš, jsou mnoha lidmi považovány za neškodné a jejich užívání ve většině rozvinutých zemí roste. Ovšem čím dál tím více vědeckých studií snáší důkazy, podle nichž i obyčejné kouření marihuany může vyvolat závislost a mít řadu vedlejších účinků, zvláště pak u osob s již existujícími psychickými poruchami.
Britský časopis British Medical Journal v loňském roce zveřejnil rozsáhlou srovnávací studii, z níž jsou negativní aspekty konopí zjevné. Následující text je stručným výtahem zmíněné studie.
K hlavním rizikům užívání marihuany patří krátkodobé následky včetně psychotických stavů následujících po vyšší konzumaci drogy a dlouhodobé v podobě závislosti, kterou si mnozí pravidelní uživatelé ani nemusí uvědomit. Zvláště ohroženi jsou lidé s již existujícími duševními chorobami, jako je například schizofrenie, protože konopí v jejich případě obvykle vyvolává recidivu choroby a zhoršuje existující symptomy.
Mezi hlavní negativní psychické reakce organismu na drogu patří panika, strach, deprese a psychózy. Většina těchto reakcí je vázána na množství požité dávky, ovšem všechny vedlejší příznaky mohou být zhoršeny dalšími faktory, včetně mládí uživatele či vrozenými znaky jeho osobnosti.
Psychickým stavem kuřáků marihuany se zabývala například v roce 1996 studie uskutečněná na Novém Zélandu mezi tisícovkou mladých lidí ve věku od 18 do 25 let. Zkušenost s marihuanou přiznalo 38% z nich. Z tohoto počtu téměř čtvrtina zaznamenala záchvaty paniky či úzkostný strach, přičemž ženy byly o polovinu náchylnější k podobným symptomům.
Podobné výsledky měla i další studie v roce 1998, která se zaměřila na 268 kuřáků marihuany, kteří této droze holdovali nejméně deset let a průměrně kouřili dva jointy denně. Mezi jejich nejobvyklejší vedlejší účinky patřily pocity strachu, paranoie či deprese (21%) a únava spojená s nízkou motivací (rovněž 21%).
V méně častých případech užívání marihuany provází řada krátkodobých symptomů jako je pocit odosobnění, ztráta smyslu pro realitu, pocity ztráty kontroly, strach ze smrti, iracionální panika a paranoidní myšlenky. Zaznamenány jsou také případy dezorientace, problémů s pamětí, zmatku, snížené soustředěnosti a neschopnosti přemýšlet. To vše převážně v závislosti na dávce drogy.
Dlouho se věřilo, že užívání marihuany a hašiše nevyvolává závislost a abstinenční příznaky, ovšem od poloviny sedmdesátých let 20. století řada studií prokazuje opak. Zdokumentovány jsou abstinenční příznaky, podle nichž během prvního týdne abstinence začíná být člověk "velmi popudlivý, odmítá spolupracovat a místy je nepřátelský". Objevuje se také nepřirozený hlad a nespavost, anebo naopak odmítání jídla, neklid, strach, svalový třes, pocení či průjem. Podle studie z roku 1996 uvádí 35% konzumentů marihuany, že nemohou s jejím kouřením přestat, i když by si to přáli, dalších 24% pokračuje, přestože jim to působí problémy, a 13%, že nedokáží spotřebu drogy kontrolovat.
A jako poslední, velice zajímavý článek .... mnoho přehledných informací a jenom pár chyb a nepřesností - mimo to se autor asi netrefí s tou pětiletou prognózou ...
Ale jinak to de ....
Zdravotnické noviny; 5. 5. 2000; Tomáš Cikrt
Marihuana nebude do tří let "zakázanou medicínou"
Marihuana není jenom předmětem sporu mezi zastánci liberálnějšího a nekompromisního přístupu v boji proti drogám. Vznášejí se nad ní i medicínské otazníky. Zdá se, že přibývající znalosti o zajímavých vlastnostech konopí a látkách v této rostlině obsažených přibližují den, kdy budou "marihuanu" předepisovat lékaři na recept. Využití v medicíně ovšem nemá podle svých propagátorů nic společného s diskusí o legalizaci marihuany jako drogy. Proto se také často hovoří o výzkumu a vývoji léčiv či prostředků, které nejsou určeny ke kouření ("non-smoked cannabis based medicines"). Paradoxem ovšem je, že některé choroby (roztroušená skleróza, onkologická onemocnění), respektive jejich symptomy, ustupovaly právě díky kouření marihuany.
K názvosloví
Kannabinoidy jsou látky obsažené v extraktech z konopí setého, latinsky Cannabis sativa, var. indica, respektive americana. Extrakty se souhrnně nazývají kannabis.
Marihuana je název pro sušené listy a části květů, které se kouří. Hašiš je název pro pryskyřici, která se žvýká nebo kouří. Dále v textu je pojem marihuana občas používán i v širším smyslu (tedy jako synonymum konopí), tak je ostatně vnímán širokou veřejností.
Marihuana škodlivá
Názor farmakologů na kannabis lze stručně vyjádřit takto: "Tolerance se rozvíjí jen mírná, rovněž fyzická a psychická závislost nepředstavují zvláštní problém. V tomto směru je kannabis bezpečnější než ethanol či tabák. Podle některých odborníků však kannabis může být odrazovým můstkem k tvrdým drogám." (Farmakologický slovník, Maxdorf 1997). Přechod na tvrdé drogy však nemá farmakologický základ a nikdy také nebyl prokázán.
Na druhou stranu existují zprávy o negativním vlivu marihuany na schopnost řídit motorové vozidlo a o snaze některých zemí kontrolovat přítomnost této drogy u řidičů (viz též ZDN č. 43/1999).
Příležitostně se objevují informace o zdravotní škodlivosti marihuany (jiné než psychoaktivní účinky). Například v březnovém vydání časopisu Thorax vyšel článek, ve kterém autoři tvrdí, že vykouření tří cigaret marihuany denně je stejně nebezpečné jako celá krabička běžných cigaret. Pravidelní kuřáci marihuany se vystavují riziku vzniku potenciálně fatálního emfyzému. Kuřák marihuany inhaluje hlouběji a větší objemy kouře. Obsah kouře z marihuanové a běžné cigarety je přitom podobný (odmyslíme-li si THC). Ručně vyrobená marihuanová cigareta obsahuje čtyřikrát více nikotinu, neboť není vybavena filtrem. Vědci z Thoraxu svá pozorování shrnují: "Kouření tří až čtyř marihuanových cigaret denně má histologický dopad na dýchací cesty porovnatelný s vykouřením 20 tabákových cigaret denně."
Jak jsme již uvedli v ZDN (viz č. 15/2000, na titulní straně), lidé středního věku a senioři, kteří vykouří marihuanovou cigaretu, mají v první hodině poté 4,8krát vyšší riziko vzniku srdečního infarktu (podle American Heart Association). Tato souvislost sice nebyla prokázána u mladších lidí, ale očekává se, že se brzy do kritického věku dostanou milióny uživatelů.
První klinická studie
Úsilí o prosazení používání marihuany v medicíně dodala nedávno vážnost vláda Velké Británie. Jak oznámila 6. dubna BBS, získala letos společnost GW Pharmaceutical povolení provést klinické hodnocení přípravku obsahujícího kannabinoidy, a to u pacientů trpících roztroušenou sklerózou, po úrazech páteře a s různými formami těžkých bolestí (dvojitě slepá studie s placebem, 2. fáze klinického hodnocení). Pokračuje tak proces, který již nalezl oporu v soudním rozhodnutí. V březnu totiž uspěl s obhajobou pěstování konopí 51letý Thomas Yates, když přesvědčil britský soud, že drogu používal, aby si ulevil od bolesti (překlad článku BBC o tomto případu najdete v dohledné době v Překladech, jakmile mi ho PG zkontroluje). Pokud bude schválené klinické hodnocení úspěšné, lze očekávat, že přípravky s kannabinoidy budou dostupné ve Velké Británii během tří let, tj. po uplynutí doby, po kterou bude studie probíhat. Vláda totiž naznačila, že by byla ochotna pozměnit zákon o zneužívání léčiv (Misuse of Drug Act z roku 1971) a povolila by preskripci léčiv obsahujících kannabinoidy. V první fázi studie má být zahrnut pouze striktně omezený počet pacientů, očekává se ale, že celkově bude do hodnocení zařazeno na dva tisíce pacientů. Klinické hodnocení by mělo mj. stanovit dávku potřebnou ke zvládání bolesti a optimální cestu podání látky do organismu. Firma, která povolení získala, již provedla několik předběžných studií s malými skupinami pacientů, které měly především určit bezpečné rozmezí dávkování. Zkoušela také různé cesty podání, jako je sublingvální či inhalační podání. Výrobce se zabývá i vlastním pěstováním rostlin konopí a ve svých laboratořích usiluje o standardizaci extraktů a jejich čistotu a stálost.
Historia vitae magistra?
Nejstarší dochovaný text o lékařském využití konopí je pět tisíc let starý. Pochází z Číny a doporučuje použití například u revmatických bolestí, poruch trávení, malárie, zapomnětlivosti, "ženských" problémů a jako analgetikum během operací. Rostlina se dostala obchodní cestou do Indie, kde byla předepisována ke zlepšení paměti, snižování horečky, navozování spánku, léčbě dysenterie, stimulace chuti k jídlu, zlepšování trávení, proti bolestem hlavy a dokonce i k léčbě venerických chorob. V Africe zase Cannabis sativa našla své uplatnění v boji proti malárii, horečce, uštknutí hadem, dysenterii, proti porodním bolestem aj. Každá země, která "objevila" konopí pro léčebné použití, je používala v rozličných indikacích.
V západní Evropě se konopí začalo terapeuticky používat od 17. století, a to například u kožních zánětů, kašle, venerických chorob a inkontinence. Co do šíře spektra účinků bylo často přirovnáváno k opiu. Osobní lékař královny Viktorie sir John Russell Reynolds používal drogu ke zlepšení chuti, u insomnií a bolestí hlavy. Své zkušenosti shrnul ve větě: "Jestliže je čistá a podávána opatrně, je to jedna z nejhodnotnějších medicín, kterou máme k dispozici." Od poloviny 19. století se lékaři s nadšením pustili do vědeckého výzkumu kannabis. Během následujících šedesáti let bylo zveřejněno na 100 článků v odborných časopisech. Připojili se i psychoterapeuti, kteří studovali účinky na "otevření mysli" a léčbu pacientů s emocionálními problémy. Chirurg William B. O´Shaughnessy přispěl k rozšíření zájmu mezi lékaři o výzkum látky. Pracoval v British East India Company a posílal telegrafy do Indie a konopí do Británie. Jakožto velice respektovaný vědec systematicky studoval lékařskou praxi hindů a dospěl k závěru, že je oprávněné používat kannabis v mnoha oblastech. Největších úspěchů dosahoval při léčbě svalových spasmů, které jsou spojeny například s tetanem nebo vzteklinou. Po roce 1890 z konopí začaly vyrábět své přípravky také velké farmaceutické společnosti, jako například Eli Lilly a Parke-Davis.
Úspěch ale netrval dlouho. V prvních letech 20. století farmaceutické firmy vyvinuly nová léčiva, která kannabis předčila, snadněji se zajišťovala jejich čistota a standardizace. Protože kannabis není rozpustná ve vodě, nahrazoval ji při léčbě bolesti morfin, který bylo možné podávat i intravenózně.
Kannabis zůstala v lékopisu Spojených států až do třicátých let. V roce 1937 přijal kongres zákon nazvaný Marijuana Tax Act, který zakazoval lékařům kannabis předepisovat. V roce 1970 kongres přijal nový zákon "Controlled Substances Act", který roztřídil jednotlivé látky podle jejich terapeutické hodnoty a možnosti zneužití jako drogy. Kannabis byla zařazena do tzv. 1. seznamu drog jako "droga, která nemá akceptovatelnou terapeutickou hodnotu, ale vykazuje vysoký potenciál návykovosti." V této třídě zůstala dodnes, a proto ji nemohou lékaři legálně předepsat.
Od sedmdesátých let různé odborné vládní komise v USA, Austrálii, či Velké Británii došly k závěru, že kannabinoidy jsou v medicíně využitelné. Přes jejich doporučení zůstává kannabis na indexu ve většině západních zemí. Trochu v jiném postavení se nacházejí syntetické analogy. V USA lékaři mohou předepisovat dronabinol (Marinol) - syntetický per os podávaný THC.
Kannabinoidy - přírodní i umělé
V extraktu z konopí, tedy v kannabis, se nachází množství chemických látek označovaných jako kannabinoidy. Nejvýznamnější a nejúčinnější z nich je delta9-tetrahydrokannabinol (THC). Terapeutické vlastnosti vykazují však i další kannabinoidy, některé ovlivňují účinnost THC. Kannabinoidy jsou lipofilní. V čerstvých rostlinách mají vlastnosti slabých kyselin, ale po vysušení a zahřívání se přeměňují na látky neutrální. Ve formě kyselin jsou prakticky neúčinné, účinek na psychiku a terapeutické vlastnosti jsou spojeny s neutrální formou.
V Cannabis sativa bylo dosud identifikováno 400 chemických sloučenin, z nichž více než 60 jsou kannabinoidy. Tyto látky nebyly nalezeny v žádném jiném rostlinném druhu. Farmakologické vlastnosti mnoha kannabinoidů nejsou známy, nejvýznamnější psychoaktivní vlastnosti kannabis jsou ale přičítány THC. Jeho vlastnosti jsou prostudovány detailně.
THC působí v lidském organismu cestou dvou různých receptorů. Ty se nacházejí na mozkových buňkách a dalších tkáních, kde jsou aktivovány určitými druhy molekul. CB1 receptor byl lokalizován v mozku (je spojen s inhibicí adenylátcyklázy) a THC jeho prostřednictvím vyvolává psychoaktivní účinky. CB2 receptor se v prvé řadě nachází na buňkách imunitního systému, ale jeho role není přesně známa. Tyto receptory jsou přirozeně aktivovány v těle vznikajícími látkami označovanými jako endokannabinoidy (podobně jako endorfiny). Jejich účinek je obecně podobný, ale slabší než u THC. Nejstudovanějším z endokannabinoidů je anandamid.
Tato látka je velice zajímavá. Vědci z univerzity v Kansasu totiž objevili, že nejvyšší hladiny anandamidu se nacházejí v děloze (jsou dokonce 100krát vyšší než v mozku). Má zde patrně několik důležitých úkolů souvisejících s implantací a vývojem embrya (mohou jej i narušit). Vysoké hladiny anandamidu možná vysvětlují některé typy infertility žen. Ze stejného důvodu by mohla tato látka jednou vést k vývoji nové třídy kontraceptiv.
Další z kannabinoidů, kannabidiol (CBD), nemá vlastní psychoaktivní účinek v mozku, ale zdá se, že ovlivňuje účinek THC. Některé studie naznačují, že by CBD mohl potlačovat euforii navozenou THC, jiné zase, že pouze nástup účinku opožďuje nebo prodlužuje jeho trvání. CBD vědce zajímá jako potenciálně užitečná látka, která není psychoaktivní, působí rychle a je netoxická (použití viz dále.)
Kannabis, jednotlivé kannabinoidy, zejména THC a CBD a jejich syntetické analogy, se staly předmětem intenzivního vědeckého výzkumu. V současnosti je tento výzkum spojován s více než dvaceti různými chorobami, v některých případech pokročil až do stadia klinického hodnocení, jinde pouze k pokusům na zvířatech. Mnohé indikace vycházejí z jednotlivých zpráv, nebo z historických či empirických poznatků.
Roztroušená skleróza
Dosavadní léčba tohoto onemocnění není dostatečně účinná a bývá spojena se závažnými nežádoucími účinky. Ve Velké Británii trpí roztroušenou sklerózou (sclerosis multiplex - SM) 85 tisíc osob. Nejvyšší incidenci na světě vykazuje Skotsko, kde touto chorobou trpí jeden člověk z 500.
V roce 1998 bylo v časopise Drug and Alcohol Review popsáno umístění receptorů pro kannabinoidy v mozku, které naznačovalo, že by tyto látky mohly hrát roli v ovlivňování řízení pohybu. Autoři příslušného článku vyslovili hypotézu, že by kannabinoidy mohly modifikovat autoimunní příčinu choroby. Podle stanoviska výboru pro vědu a technologii Sněmovny lordů ze stejného roku je kannabis schopna mírnit symptomy roztroušené sklerózy. Po zhodnocení dostupných dat prohlásil šéf výboru lord Perry of Walton: "Vidíme dostatek důkazů, které nás přesvědčily, že lékaři by mohli předepisovat kannabis k ulehčení ... symptomů roztroušené sklerózy a že trestní právo nestojí v cestě." Vědci z Institutes of Medicine a National Institutes of Health (NIH) také podpořili již v roce 1997 použití kannabinoidů u SM: "Výsledky hodnocení naznačují, že by mohlo být užitečné zkoumat terapeutickou hodnotu kannabinoidů v potlačování symptomů spojených s SM při použití objektivního měření spasticity." Vědci z NIH dodali, že by kannabis mohla být v budoucnosti používána potenciálně v léčbě spasticity a neuropatických bolestí jako doplňková terapie.
Několik studií provedených na malých počtech pacientů shodně potvrdilo příznivý efekt kannabinoidů na symptomy SH. Například v roce 1988 byly prokázány příznivé účinky THC v dvojitě slepé placebem kontrolované studii J. Ungerliedera u 13 pacientů s SM a spasticitou. Autoři píší: "Od dávky větší než 7,5 mg bylo zaznamenáno signifikantní zlepšení spasticity v porovnání s placebem. V roce 1997 se ve studii s britskými a americkými pacienty s SM zjistilo, že 30 až 97 procentům z nich kannabis ulevila od symptomů v závislosti na tom, o jaký symptom se jednalo.
Vědci z Institute of Neurology na University College London počátkem března letošního roku oznámili, že se jim podařilo při pokusech na myších prokázat, že kannabinoidy mohou předcházet svalovému třesu a spasticitě, spojeným se SM (výsledky publikovali v časopise Nature). Také zjistili, že syntetické analogy mají podobný efekt. To by podle nich mohlo vést k vývoji komerčně dostupných alternativ kannabis. Myším s uměle navozenou SM byl injekčně podán THC a další tři syntetické sloučeniny (jedna z nich - methanandamid - je podobná přirozenému anandamidu.) Všechny látky vykazovaly signifikantní schopnost potlačovat tremor i spasticitu. Syntetická látka označovaná jako WIN55 se ukázala proti třesu jako nejúčinnější, když dokázala zastavit nekontrolované pohyby končetin do jedné minuty. V probíhající klinické studii je sledován účinek kannabis a THC na spasticitu 600 pacientů s roztroušenou sklerózou.
Další oblasti lékařského využití
Nauzea spojená s chemoterapií. V této oblasti bylo provedeno mnoho menších studií. V 31 klinických hodnoceních provedených v letech 1978 až 1986 se ukázal THC lepší než placebo a stejně tak dobrý jako jiná antiemetika při potlačování nevolnosti a zvracení po chemoterapeutické léčbě u některých pacientů. Kannabis se ukázala účinným antiemetikem i ve studiích schválených FDA, většinou se týkaly orálního THC. FDA také nakonec dronabinol, syntetický THC, schválila pro používání v indikaci nauzea spojená s protinádorovou léčbou. Někteří pacienti ovšem tvrdí, že účinek analogu není tak výrazný jako kouření samotné marihuany. Vědci z britského Institute of Medicine (IOM) doporučují marihuanu pouze u určitých pacientů, u nichž škodlivé následky kouření nepřevyšují potenciální přínos, tedy u pacientů, kteří nereagují na jinou antiemetickou léčbu a trpí těžkou emezí.
Protinádorové účinky - zpráv je zatím málo. Kannabinoidy (THC a CBN) v pokusech na plicích myší snižovaly velikost nádoru o 25 až 82 procent v závislosti na dávce a délce léčby, tomu odpovídalo i prodloužení doby přežití. Anandamin podle italských vědců (1998) "selektivně inhibuje proliferaci lidských buněk karcinomu prsu in vitro". Nedávno přišli vědci ze Španělska se zprávou, že THC příznivě působí u gliomu mozku, což je typ nádoru končící smrtelně. Z 30 myší, kterým byl THC vpraven přímo do mozku, se 13 podařilo prodloužit život a u osmi dokonce nádor vymizel.
Bolest - kannabinoidy se obvykle doporučují u somatické, viscerální a neuropatické bolesti. Podle výzkumů provedených na potkanech v roce 1998 na kalifornské univerzitě zasahují kannabinoidy do stejných oblastí mozku jako opidoidy, navíc jejich centrální analgetický účinek vzniká pro vědce novým mechanismem. Americká společnost pro neurovědy po zhodnocení série studií došla v roce 1997 k závěru, že "látky podobné, nebo získané z marihuany ... mohou přinést užitek více než 97 miliónům Američanů, kteří trpí některou z forem bolesti každý rok". V roce 1998 byla provedena také italská studie, která zjistila, že potkani produkují anandamid, jestliže jsou poškozeny buňky jejich těla. Anandamid podaný spolu s další endogenní sloučeninou palmityloethanolamidem snižoval bolest až stonásobně. Vedle výboru Sněmovny lordů se kannabinoidů v této souvislosti zastala i Britská lékařská společnost (British Medical Association), když dospěla k závěru, že "preskripce THC a dalších kannabinoidů by měla být povolena pro pacienty s neustupujícími bolestmi."
Poruchy příjmu potravy a AIDS. Od 70. let se zkoumá vztah mezi inhalací marihuany a zvýšenou chutí k jídlu. Zdá se, že tento vztah je zřejmý. Nicméně u anorexia nervosa dvojitě slepá klinická studie nedopadla nejlépe. U tří z jedenácti pacientů vyvolala kannabis negativní psychologické reakce. Vědci se domnívají, že THC zvýšil chuť k jídlu, čímž duševní rozpor mezi pocitem hladu a odmítáním jídla nabyl na intenzitě. Orální THC Marinol zvyšuje chuť k jídlu u pacientů s AIDS a pomáhá jim udržet tělesnou váhu. Úřad FDA proto schválil v roce 1992 dronabinol Marinol v této indikaci.
Astma postihuje 10 miliónů Američanů, ročně připraví o život 4000 z nich. Kouření marihuany údajně vede k bronchodilataci a působí protizánětlivě, byla ale zaznamenána i iritace bronchů po podání THC v aerosolu. Zatím vědci spíše varují před potenciálním rizikem pro astmatiky.
Artritidy - touto skupinou chorob trpí 31 miliónů Američanů. Kannabis potlačuje bolest a zánět, byl též prokázán protizánětlivý účinek CBD.
Poranění mozku / cévní mozkové příhody. Kannabis vykazuje neuroprotektivní účinky, kannabidiol (CBD) je zkoumán u zvířat jako antioxidační látka. CBD údajně chrání mozkové buňky vystavené toxickým hladinám glutamátu lépe než standardní antioxidanty, jako je vitamín C a E. Izraelská studie u 67 pacientů prokázala u syntetického léčiva podobného CBD, nazvaného dexanabinol, že snižuje mortalitu a ulehčuje intrakraniální tlak u pacientů po těžkém poranění hlavy.
Crohnova choroba a ulcerativní kolitida - neexistuje specifická studie, pouze některé zprávy. Účinek se odvozuje od prokázaných efektů - stimulace chuti k jídlu, ovlivnění nauzey, antispasmatický účinek a potenciálně protizánětlivý. U zvířat byl zkoušen dexanabinol, který signifikantně potlačoval anorexii a střevní zánět.
Deprese a duševní choroby - k dispozici jsou rozporuplná data. Některé studie udávají příznivé účinky, jiné je nepotvrzují. Navíc kannabis může vyvolat paranoiu a jiné dysforie. V roce 1996 bylo u 11 pacientů s Alzheimerovou chorobou popsáno signifikantní zlepšení poruch nálady a anorexie po podání dronabinolu (syntetický THC p. o.).
Ostatní oblasti experimentálního i klinického výzkumu použití marihuany a kannabinoidů: epilepsie, fibromyalgie, schizofrenie, glaukom, hypertenze, migréna, fantomová bolest, úrazy páteře, Tourettův syndrom, třes u Parkinsonovy choroby aj.
ale .... chyba lávky....Má přítelkyně se na mě usmála a setřela mě hláškou... Ale
?????
- toť je podpůrná medikace při léčení dronabinolem...
10-10-2003 v 15:28 PM
