Grower.cz je největší autorita v oblasti pěstování konopí na českém i slovenském internetu. Veškeré sekce jsou přístupné pro anonymní čtení. Pokud se nespokojíš s pouhou návštěvou a chceš se aktivně zapojit do diskusí ve fóru a na chatu, odpovídat na inzeráty a šifrovaně komunikovat s tisíci dalších pěstitelů soukromými vzkazy anebo se pochlubit svou fotogalerií - Registruj se! - Získáš inspiraci i cenné rady!
Již delší dobu zkouším pěstovat v nádobě (květníku), kde je hlavním médiem zemina
a pod ní keramzit (vel. 8-16mm). Tato spodní vrstva keramzitu pokrývá vzduchovací kámen(y), který je pevně přichycen na dně nádoby (viz obr. 1). Kámen samozřejmě musí být poháněn odpovídajícím vzduchovacím motorkem. Vrstva keramzitu se zaplavuje vodou, dle potřeby po celou dobu vegetace. Během času jsem vyzkoušel několik vlastnoručně vyrobených prototypů a zjistil jsem, že se tak dá dosáhnout velmi zajímavých výsledků. K sérii těchto pokusů mě vedla dlouhodobá spokojenost s keramzitem, dále potřeba nějak vyzkoušet vzduchování přímo ke kořenům i do pevných médií, jako je např. zemina, a také dobré zkušenosti s nádobami typu "bubbler". Postupně tak vznikala jakási kombinovaná nádoba.
Nedávno mě však naprosto zaujal zavlažovací truhlík z obch. řetězce Lidl a rozhodl jsem se ho jednoduše vylepšit. Jedná se o pevnou plastovou nádobu 40x40x28cm (cca 45 L), vybavenou přepážkou, která odděluje prostor asi 10cm nade dnem (obr. 2). Komplet dále obsahuje zapouzdřený ukazatel vodní hladiny (obr. 3).
Přepážka má čtyři o dno se opírající "nohy", ty je však nutno odstranit (obr. 4), neboť by bránily volnému položení přepážky na vrstvu keramzitu. Prostor od přepážky nahoru vyplňuji upravenou zeminou (viz složení substrátu). Celá plocha oddělovací přepážky je rovnoměrně poseta sadou otvorů (obr. 5), je tedy plně prostupná pro kořeny.
Výšku hladiny vody v nádobě poznáme podle již zmiňovaného ukazatele, navíc je bezpečná hladina roztoku zajištěna dvěma přepady u dna nádoby (obr. 6 a 7). K utlumení vibrace je dobré použít nalepovací filc (obr. 7).
Na obr. 8 je vidět celkový pohled na zkompletovanou nádobu, připravenou na připojení ke vzduchovacímu motorku.
Takto fungující nádobu jde vyrobit i doma "na koleně", aniž bychom ji museli kupovat, ale cena 149 kč/kus se mi zdála jako přiměřená.
Další velmi důležitou věcí je samotný substrát, jehož složení musí zaručovat vzdušnost. Ideální je, zahradnický substrát nejprve přepasírovat přes síto (vel. oka cca 1 cm), aby se rozpadly hroudy, pak rozbít keramzit na kousky velikosti 0,1-1,5 cm a celou drť
včetně nadrceného prachu přidat do substrátu. Směs dobře zamíchat, pak přidat písek a nakonec znovu vše velmi pečlivě promíchat. Musí vzniknout co možná nejvíce homogenní směs, do které se již nic nepřidává, ani perlit.
Poslední úpravou je 2-3cm vrstva keramzitu (obr. 9 a 10.), tentokrát na povrchu hlíny, která vždy zabezpečí rovnoměrné prolití substrátu a podstatně sníží vypařování vody. Díky aktivnímu vzduchování v médiu, rostliny netrpí přelitím, i když zaléváme tzv. více, ale méně často. Nezbytné pak je tuto vrstvu odstranit alespoň na posledních 14 dní, kdy je pravidelné vysychání kořenového balu naprosto nezbytné ke zdárnému dozrání našeho produktu.
Jak jsem již předeslal, rostliny na toto "dvojí" prostředí reagují výborně. Během růstové fáze se zalévá jak shora, tak zdola, po dobu květu je dobré zalévat většinou dolů do keramzitu, a naopak pokud necháme poslední týden před sklizní, spodní vrstvu keramzitu, která je v této fázi naprosto prostoupena velkým množstvím kořenů, tzv. žíznit a nezaléváme ji, rostliny reagují opravdu viditelnou produkcí pryskyřic.
Věřím, že by se tento systém dal všelijak vylepšit a zdokonalit, zkombinovat jiná média atd., koneckonců kdo chce může to vyzkoušet. Osobně jsem přesvědčen, že obsah vzduchu u kořenové soustavy sehrává při pěstování této byliny naprosto zásadní roli, proto se i do budoucna budu zabývat dalšími aspekty tohoto pěstování. Nakonec doufám, že mi odpustíte tu tragickou kvalitu ilustračních fotek :-) .... díky nejen za pozornost.
Podařilo se Ti mimo jiné spojit všechny nevýhody hlíny a bubláku do jednoho systému bez zásadního zdůraznění výhod byť jednoho z nich
Takže s tím nebude nikdy tak ''čistá práce'' jako s hydrem, neporoste to tak rychle jako v hydru, přidáním hlíny tam začnou figurovat paraziti a proměnný definovaný hlínou a nikdy to nebude tak PH stabilní jako hydro, což jsi ještě korunoval nadrcenýho keramzitu do hlíny.
Pochopil bych kokos, písek a perlit, ale drcenej keramzit?
DAFUQ?
Navíc to ztrácí jednoduchost, manipulační potenciál květináče, nutnost nějakýho unkeepu v podobě kompresoru, šutrů, kolonie smutnic, co vyrostou v tý hlíně si na těch kořenech v hydru strašlivě polahoděj...
Kompfasujete všichni co jste stáli za dveřmi vy mrdky.
Růst je rychlejší než v samotné hlíně. Fotku balu, myslím není třeba posílat, protože jak je vidět uživatel Stoned-r41d3r už celou věc vyzkoušel a jak píše, není o co stát. Jistě tak rád zodpoví i vaše další dotazy, pošle fota, neboť já zřejmě poslední 4 roky těžce halucinuji.
No ja nwm.... ale co se stability týče , tak jsem měl tu čest odzkoušet cocos , rw drť , bubler (bubler ejn pro šlavěj) a hlínu a v tý hlíně se to ph drželo nejlíp.... Takže věta : " nikdy to nebude tak PH stabilní jako hydro" mi přijde trochu zvláštní....
Ale to jen takové rýpnutí...
Lidi prosím vás , buť ty seriály dodělejte do konce a nebo požádejte admina o smazání !
Původní příspěvek od Hullto Růst je rychlejší než v samotné hlíně. Fotku balu, myslím není třeba posílat, protože jak je vidět uživatel Stoned-r41d3r už celou věc vyzkoušel a jak píše, není o co stát. Jistě tak rád zodpoví i vaše další dotazy, pošle fota, neboť já zřejmě poslední 4 roky těžce halucinuji.
Ježiš, hluboká omluva. Nechápu, jak se to mohlo stát. Nějak se mi podařilo zformulovat vlastní názor, kterej měl rozvinout debatu, která by měla moji teorii s přehledem vyvrátit prostou praxí a omylem to neprošlo autocenzurou a dostalo se mi to skrz prsty na klávesnici.
Měl jsem na mysli MÁŠ TO MOC HEZKÝ!!!! K+.
Předchozí text považuj za bezpředmětný.
PS: Máš pravdu, těch X let co jedu DWC jsem prostě nikdy nedisponoval intelektuální kapabitilou která by mi umožnila propojit DWC s hlínou. Přijde mi to nezvyklý, protože jsem hloupej pitomec.
BTW: Ano, stabilní byl v kontextu Ph a hydra zavádějící pojem. Nahraď jej kontrolovatelný.
Kompfasujete všichni co jste stáli za dveřmi vy mrdky.
Dost ironie... šlo o to, že napsat příspěvek plný "jistých" tvrzení bez jakékoli polemiky, či dotazu, je docela unfér.... Chodim sem už nějakej pátek, neposílám sem žádný nesmysly a ani tohle není offtopic.
Toto je pečlivě odzkoušená věc po několik let... to není žádná hurá akce...
Hlína je samozřejmě nejstabilnější (a tedy i nejsnáze kontrolovatelné) médium. Půda s dostatkem organické hmoty a jílem (minerální koloidy) má velkou sorpční kapacitu (na rozdíl od hydra).
Mít v truhlících keramzitovou drenážní vrstvu je vyzkoušená a naprosto běžná věc.
O škůdcích se nemá cenu přít, těch je všude dost.
Hullto: Proč drtíš keramzit? Proč nepoužiješ perlit?
Myslím že drcený keramzit jakožto jíl může mít sice velkou sorpční kapacitu ale na provzdušnění to moc nebude.
Osobně bych nepoužíval ani písek (vyplní velké póry), chce to větší frakci (perlit, vermikulit).
Mezi Perlitem a Keramzitem je velký rozdíl. Perlit v substrátu zadržuje vodu, proto je jeho struktura taková jaká je (mikrokapilární). Aby perlit kořenovému balu zajistil stejný objem vzduchu jako drcený keramzit, muselo by ho tam být tolik, že bude substrát vždy příliš mokrý (nasáklý), nebude pravidelně vysychat, což je absolutně na.... Používám proto keramzitovou drť, protože podle vnitřní struktury keramzitu je jasně vidět, že dokáže poskytnout mnohem větší objem vzduchu pro kořenový bal, přitom vodu odvádí naprosto přirozeně gravitačním spádem a zbytečně ji nezadržuje jako perlit. Drť proto v tomto systému funguje jako dokonalá frakce.
Zavlažovací truhlík se vzduchováním
15-05-2013 v 20:33 PM
Rychlost a síla hydra, chuť a vůně hlíny ....
, buť ty seriály dodělejte do konce a nebo požádejte admina o smazání !
