Registrován: Feb 2001
Příspěvků: 1611  

monitoring médií k 29.04.2003

Příspěvek č. 1

Maďarská vláda odmítá legalizaci měkkých drog
Zpravodajství ČTK 28.4.2003, rubrika: Politika - Evropa, ES, NATO| autor: KER

BUDAPEŠŤ 28. dubna (ČTK) - Maďarská vláda premiéra Pétera Medgyessyho nemíní legalizovat takzvané měkké drogy, informoval dnes maďarský rozhlas s odvoláním na prohlášení ministra spravedlnosti Pétera Bárándyho.

Ministr v parlamentu před poslanci řekl, že nepodporuje zákonné povolení spotřeby marihuany, za které se chystají demonstrovat o víkendu některá občanská sdružení. Bárándy současně uvedl, že tuto akci není možné považovat za protizákonnou, protože podle jeho informací nemíní propagovat spotřebu drog, ale změnu příslušného zákona. Na to mají podle ministra právo.

V sobotu 3. května se demonstrace za legalizaci marihuany chystají v řadě zemí světa. V Praze svolali příznivci konopí takovou akci na Letnou.

ker šeb hej
________________________________________________________________________

Za kouření marihuany by mohly ve Francii padat nezvyklé tresty
Zpravodajství ČTK 28.4.2003, rubrika: Právo a krimi - Evropa, ES, NATO| autor: RDM

PAŘÍŽ 28. dubna (zpravodajka ČTK) - Systematické tažení s mírnějšími, ale neobvyklými tresty chystá francouzská vláda proti lidem konzumujícím marihuanu. Za požití byť lehké drogy sice ve Francii už více než 30 let hrozí vězení, ve skutečnosti však justice užívání moderních lehkých drog toleruje. To se však nelíbí ministru vnitra Nicolasi Sarkozymu, který je vážně znepokojen nárůstem počtu konzumentů marihuany mezi mládeží.

Ve Francii platí zákon o konzumaci narkotik z roku 1970, který je podle expertů naprosto zastaralý. Na jeho základě hrozí za byť ojedinělé užití drogy rok vězení a vysoké pokuty. Právní norma, jejímž cílem bylo ve své době potlačit rozmach užívání heroinu a donutit narkomany k léčení, však nerozlišuje mezi jednotlivými druhy drog. Obyčejní kuřáci "trávy" jsou tak tiše tolerováni a v jejich případě nepadají takřka žádné tresty, tvrdí Sarkozy.

Statistiky mu dávají za pravdu. Jestliže ještě v roce 1990 čelilo sankcím 30 procent odhalených poživačů drog, v roce 2001 to bylo již jen osm procent. Soudy pro mladistvé jsou již tak dost zavaleny prací, a proto se nehodlají zatěžovat kdejakým příležitostným kuřákem marihuany. Konzumace této lehké drogy mezi mládeží zároveň vesele stoupá, zkušenosti s ní má polovina šestnáctiletých Francouzů a čtvrtina jí holduje pravidelně.

Sarkozymu však s tímto fenoménem došla trpělivost. "Epidemii" požívání lehkých drog bude podle něj možné zastavit pouze změnou zákona, díky níž budou sice tresty mírnější, ale systematické. A tak namísto vězení se podle něj možná mladí Francouzi dočkají toho, že jim stát za vykouření jointa dočasně zabaví jejich tolik populární skútr. Nebo je soud pošle na veřejně prospěšné práce.

Záměry ministra vnitra, který si za svůj razantní přístup k boji s kriminalitou vysloužil přezdívku "Speedy Sarko" (Rychlý Sarko), však experti komentují spíše rezervovaně. Například podle Maliky Tagounitové, která pomáhá narkomanům na pařížském předměstí Saint-Denis, by byly nové tresty sice vhodnější než stávající legislativa, samy o sobě by však nic nevyřešily. "Lidé, kteří mají s kouřením marihuany velké problémy, většinou čelí různým sociálním, rodinným či psychologickým potížím. Abychom tomu předešli, je nutné začít něco dělat ještě před tím, než vykouří první joint," zdůraznila Tagounitová.

Radka Marková boh mik
________________________________________________________________________

Použité stříkačky hrozí
Blesk 29.4.2003| rubrika: Čechy/Sever| strana: 4| autor: Helena Lacinová

Jehly odhozené na ulici jsou údajně i vizitky po cukrovkářích

MOST - Úrodu použitých injekčních stříkaček odhozených v ulicích, v parku u dětských hřišť v Mostě zaznamenávají místní strážníci. "Tohle je sběr za posledních pár dní," ukazoval schránku naplněnou nebezpečným odpadem strážník, který sbíral další úlovek v ulici Budovatelů.

Luboš Trojna, mluvčí Městské policie v Mostě, míní, že strážníci sesbírají sotva čtvrtinu jehel, které se ve městě povalují. "Lidé by měli zavolat, když něco takového najdou. Při zranění jehlou hrozí nákaza například žloutenkou. Nejohroženější jsou děti," dodal s tím, že o sběr zbytků po narkomanech se v Mostě starají hlavně pracovníci K-centra.
Jeho vedoucí Luboš Šlapka sdělil, že oni sesbírají kolem pěti set jehel ročně. Je přesvědčen, že ne vždy je odhazují narkomané. "Mohou to být i cukrovkáři. Potvrdily to laboratorní testy, které jsme náhodně dělali," uvedl. Narkomané prý k odhazování stříkaček mají pramálo důvodů, protože vědí, že za použitou stříkačku dostanou v K-centru čistou. "Loni jsme nových vydali osmdesát tisíc, použitých jsme převzali daleko více," argumentoval Šlapka. Nepopřel, že ale většinu nalezených stříkaček lze připsat právě na konto drogově závislých.
________________________________________________________________________

Ekonomika v ofsajdu
Haló noviny 29.4.2003| rubrika: Publicistika| strana: 5| autor: Helena SUCHÁ

Lednová míra nezaměstnanosti se poprvé v historii novodobého českého státu přehoupla přes deset procent. Ba co víc, setrvala na stejných hodnotách iv měsíci únoru, kdy už mnohé z nás vzbudil zpěv prvního špačka pod okny, kdy si zedník připravuje své nádobíčko a sedlák obhlíží pole v předtuše jara, zkrátka v době, kdy bychom měli zaznamenat »příznivý vliv« sezonních prací. Já bych chtěla za varující označit blahosklonná mediální vystoupení finančních analytiků, kteří tvrdí, že se nic moc neděje, protože nám koneckonců pořád roste produktivita práce, a tím vstupujeme do Evropy. Při takových tvrzeních si vždycky vzpomenu na jeden příběh z Klabzubovy jedenáctky od Eduarda Basse. To fotbalisté Austrálie plánovali účinnou taktiku proti tatíkovým zázračným klukům. Rozhodli se vyfaulovat Juru, Honzu i dalších devět Klabzubáků. Potom někdo z Australanů najednou zvolal: »Ale pánové, to přece nejde. Když zůstaneme na hřišti sami, budeme vlastně pořád v ofsajdu.« Milé ženy, ofsajd je situace, kdy se vlastně nedá hrát a kdy vaši živitelé jako nezaměstnaní budou nosit domů v lepším případě polovinu původního platu... Zvyšování produktivity pouhým propouštěním, aniž více vytvoříme, více prodáme, více vymyslíme, anebo aniž stejnou práci třeba na zahraničních trzích lépe zhodnotíme, nás vlastně žene do ofsajdové pasti. Na jednu stranu to přináší spokojeným manažerům vyšší zisky. Ale jak dlouho? A dále, páni manažeři, jste ochotni z těchto zisků platit i vyšší daně na příspěvky v nezaměstnanosti, na posilování policie a dalších represivních složek, na protidrogovou prevenci a podobně? Že vám tyto položky nějak nejdou dohromady? Co očekáváte od zlumpenproletarizované vrstvy lidí, které jste vrhli do bídy a kterým jste vzali jakoukoliv perspektivu? Vám, těm štastným, kteří ještě zatím práci máte, bych chtěla zasít do mysli ještě jedno semínko pochybností nad uspokojením, které cítíte, když vám páni manažeři vyprávějí, jak snižují třeba přebujelou administrativu a neproduktivní náklady. Nemáte poslední dobou pocit, že je to na úkor kvality, solidních služeb a dokonce i vaší bezpečnosti? Vzpomeňte si na to například až budete stát v supermarketu u jediné otevřené kasy a budete se divit, proč je deset dalších zavřeno. Vzpomeňte si na to při výpadku elektřiny, až vám vzdálený dispečink oznámí, že poruchu nemůže odstranit hned, protože to montážní četa má přes celý kraj. Já jsem si na to vzpomněla i při nedávné tragické nehodě autobusu na jihu Čech, když jsem se od řidičů autobusů a nákladních automobilů dozvěděla, že jejich plat tvoří téměř zanedbatelný základ a slušného příjmu mohou dosáhnout jenom neúměrným počtem jízd. Na bezpečnost se přitom příliš nedbá. Poučení nakonec? Každý z vás, zaměstnanci i zaměstnavatelé, se tak dříve nebo později ocitnete v ofsajdu. Jinak nelze označit zvyšování produktivity, a tedy pomíjivé ztučnění zisků pouhým propouštěním, bez hledání nových možností odbytu pro vaše výrobky, bez vytváření nových pracovních příležitostí.
________________________________________________________________________

Vrchní soud uložil za obchody s léky na spaní nepodmíněné tresty
Zpravodajství ČTK 28.4.2003, rubrika: Právo a krimi - Praha, Středočes. kraj, ČR| autor: MCP

PRAHA 28. dubna (ČTK) - Lékař Petr Votruba a Štefan Majerník půjdou za nelegální obchody s léky na spaní na šest a sedm let do vězení. Votruba navíc musí zaplatit peněžitý trest ve výši 900.000 korun. V dnešním odvolacím řízení o tom rozhodl pražský Vrchní soud.

Případ spoluobžalované Hany Vagnerové, která se ze zdravotních důvodů nemohla jednání zúčastnit, soud vyloučil k samostatnému projednání a odročil jej na 5. června.

Vrchní soud dnes zopakoval tresty odnětí svobody, které oběma mužům uložil městský soud loni v srpnu; na rozdíl od původního verdiktu však snížil Votrubovi pokutu o 100.000. Votruba i Majerník si mají tresty odpykat ve věznici s dozorem.

Podle rozsudku obchodovali nelegálně s léky rohypnolem a diazepamem. Existovala dokonce domněnka, že léky končili mezi narkomany ve Švédsku. "Nebylo prokázáno, že by obžalovaný Majerník léky vyvezl do skandinávských zemí, i když je silné podezření, že tomu tak bylo," poznamenal předseda odvolacího senátu Jindřich Fastner.

pokr. maj mcp mal

Votruba pracoval jako chirurg v Nemocnici na Homolce. Podle rozsudku odebral bez povolení v letech 1999 a 2000 od majitelky lékárny v pražském Braníku Vagnerové 91.000 balení rohypnolu a přes 17.000 balení diazepamu. Léky pak předal Majerníkovi. Soud nezjistil, co s léky Majerník udělal. Votrubův zisk z obchodů nicméně činil zhruba 900.000 korun. Vrchní soud mu proto stanovil peněžitý trest tak, aby se tento zisk z nelegálních transakcí odčerpal.

Votruba se k trestné činnosti přiznal a spolupracoval s policií. Majerník vinu od počátku popíral. Jeho advokát Filip Matouš upozornil, že kromě Votrubovy výpovědi nestojí proti Majerníkovi žádný přímý usvědčující důkaz. Podle Fastnera však městský soud vinu obou mužů spolehlivě prokázal. "Nepochybně šlo o organizovanou skupinu, v níž každý člen měl svoji roli," shrnul soudce.

V kauze figurovala ještě čtvrtá obžalovaná, pracovnice lékárny Jitka Hulíková. Na přelomu let 1998 a 1999 seznámila Votrubu na jeho vlastní žádost s Vagnerovou, za což dostala celkem 120.000 korun. Hulíková byla již dříve pravomocně odsouzena k dvouletému podmíněnému trestu vězení a k pokutě 200.000 korun.

Proti dnešnímu rozsudku Vrchního soudu se již nelze odvolat, přípustné je jen dovolání k Nejvyššímu soudu. Obhájci obou odsouzených mužů ČTK řekli, že tohoto mimořádného opravného prostředku zřejmě využijí.

Jiří Majer mcp mal mhm
________________________________________________________________________

Dealeři heroinu byli znovu osvobozeni
Právo 29.4.2003| rubrika: Kronika dne| strana: 4| autor: (her)

PLZEŇ - Zprošťujícím verdiktem již podruhé skončil v pondělí u Krajského soudu v Plzni případ Albánců Envera Radonici (33) a Rexhepa Zoniho (34) a Čecha Jana Cikoše (35), kteří podle žalobce v roce 1998 na dvakrát převáželi téměř 11 kg heroinu z ČR do sousedního Německa. Předseda senátu Roman Dočkal osvobozující verdikt odůvodnil tím, že droga zajištěna nikdy nebyla, a všichni zúčastnění svoji účast na převozu popírali.
________________________________________________________________________

Muzeum hrůzy v Moskvě
Blesk 29.4.2003| rubrika: Poslední strana| strana: 24| autor: (INT, alf)

MOSKVA Zmrzačená embrya, lidské zárodky se dvěma obličeji. Mohou se školní děti dívat na něco takového? Moskevská výstava předvádí sbírku, která pochází z doby cara Petra Velikého (1672 1715). Ten zakoupil »kabinet hrůzy« u amsterdamského anatoma a preparátora Frederika Ruysche. Jak je možné, že podobné hrůzy nyní mohou navštěvovat i děti základních škol? "Výstava má dětem a mladým lidem ukázat, co může způsobit kouření, pití alkoholu a braní drog během těhotenství," vysvětluje kurátor.
________________________________________________________________________

Vstup do EU: otázky a odpovědi
Lidové noviny 29.4.2003| rubrika: ČR a Evropská unie| strana: 4

* Kam budou směřovat příjmy z cel po našem vstupu do EU?

Na základě schválené novely zákona o rozpočtových pravidlech se po vstupu ČR do EU stanou příjmy z cel příjmy Evropské unie a Česká republika si bude moci ponechat pouze čtvrtinu celních plateb (jako náhradu nákladů celního projednání). To je logické proto, že clo se vybírá jen ve styku se zeměmi mimo EU a státy ležící při hranicích unie nebo ty, které mají velké přístavy, by měly větší zisk z cel. Příjmy z cel se budou po vstupu ČR do EU vybírat na zvláštní účet. V současnosti cla tvoří příjmy státního rozpočtu. Výše zmíněná novela zákona tak umožní platby ČR do Evropské unie a naopak přijímat platby od EU. Novela je nutná pro harmonizaci právního řádu České republiky s předpisy EU.

* Co přinese ČR vstup do EU z hlediska bezpečnosti?

Nesmíme zapomínat, že jedním z impulsů k zahájení evropské integrace po druhé světové válce byla potřeba předejít vývoji, který během půlstoletí vedl ke dvěma zničujícím válkám - obě přitom začaly v Evropě. Sdílení společných demokratických principů, společného trhu a všestranná těsná spolupráce jsou cestou, jak konfliktům mezi členskými státy spolehlivě zabránit. Formální rámec bezpečnostní politiky tvoří tzv. druhý pilíř - společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP). Ve vztahu k vnějšímu ohrožení (z oblastí mimo EU) mají členské státy téměř vždy blízké postoje: vzájemná spolupráce je mnohostranná a těsná, a proto to, co ohrožuje jeden členský stát, ohrožuje automaticky i ostatní; případný útočník by proto musel počítat s přiměřenou reakcí celé unie. Většina států (rozšířené) EU zároveň je nebo brzy bude členy NATO, kterou ČR pokládá za ústřední organizaci pro zajištění své bezpečnosti. Rozdílné postoje k jednotlivým bezpečnostním otázkám nikdy nepřerůstají ve skutečné napětí, nebo dokonce konflikty mezi členskými státy. Příkladem mohou být aktuální postoje k řešení tzv. irácké krize. Těsná spolupráce v oblasti justice a vnitra také umožňuje účinně koordinovat boj proti mezinárodnímu terorismu. ČR bude vedle Lucemburska teprve druhým státem EU, který nebude mít vnější hranici EU (kromě mezinárodních letišť). To povede ke značným úsporám nákladů na ochranu hranic. Naopak kdyby ČR do EU nevstoupila, bylo by nutno na ochranu hranic vynakládat neúměrné prostředky.

* Stačí k zajištění volného pohybu zboží odstranit celní bariéry?

Zrušit cla nestačí. Ukázalo se to v prvních letech budování společného trhu, kdy se sice přestala vybírat cla, ale volnému vývozu a dovozu do dalších členských zemí bránily vzájemně odlišné předpisy pro bezpečnost výrobků. Proto bylo také nutné sjednotit předpisy o technických požadavcích na výrobky. To odpůrci integrace často označují za přílišnou regulaci, která nutí členské státy přijímat údajně nesmyslné předpisy. Ve skutečnosti je tomu právě naopak: roztříštěné a nesourodé národní předpisy jsou nahrazeny jedinou soustavou, z níž jsou všechny národní předpisy odvozeny. Členské státy se tak mohou spolehnout na zásadu, že co je v souladu s domácími předpisy uvedeno na trh v jednom státě, může být prodáváno i v ostatních, protože ani tam to předpisy neporušuje. Podle smlouvy o Evropské unii také žádný stát nesmí přijímat taková opatření, která by volnému pohybu zboží bránila - nesmí tedy pro pohyb uvnitř společného trhu ani stanovovat vývozní nebo dovozní kvóty.

* V rámci zvýšení bezpečnosti zemí EU se hovoří o schengenské dohodě. Můžete vysvětlit, co dohoda obsahuje?

Jde o mezistátní dohodu, která předpokládá postupné rušení kontrol při přechodu státních hranic mezi jejími signatáři a zároveň společnou ochranu vnějších hranic. Smlouva byla uzavřena vybranými členskými státy v roce 1985. Dodatečná dohoda upravuje postup při projednávání žádostí o azyl a přeshraniční spolupráci policejních úřadů. Původní termín otevření hranic pro přechod osob, stanovený na rok 1990, byl několikrát odložen. Po založení "schengenského informačního systému", který usnadňuje hranice přesahující boj proti zločinnosti, bylo v březnu 1995 rozhodnuto o úplném zrušení hraničních kontrol nejdříve mezi sedmi státy EU - Německem, Francií, Španělskem, Portugalskem, Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem. K dohodě se dále připojily Itálie, Řecko, Rakousko, Dánsko, Švédsko a Finsko. Účastníky dohody nejsou Velká Británie a Irsko, které tak dále provádějí na svých hranicích kontrolu osob. Pro Českou republiku neznamená vstup do EU automatické připojení k schengenským dohodám. Zapojení do schengenského informačního systému vyžaduje poměrně náročnou technickou přípravu, takže ČR se do něj pravděpodobně zapojí teprve několik let po vstupu, až bude systém modernizován.

* Jak je v EU zajištěna bezpečnost občanů?

Vnitřní bezpečnost zůstává v kompetenci každého státu. Jsou však oblasti, kde vzájemná spolupráce mezi státy může omezit páchání trestných činů a účinněji stíhat a trestat jejich pachatele. Proto se rozvíjí těsná mezivládní spolupráce v tzv. třetím pilíři EU, který se týká justice a vnitra. Příslušné dohody umožňují například účinnou spolupráci policejních orgánů členských států při potírání zejména těch druhů kriminality, která překračuje hranice. Je to např. boj proti obchodu s drogami, proti obchodu s lidmi atd. Je také možné pronásledovat zločince i přes hranice, čímž se zvyšuje pravděpodobnost jejich dopadení. Evropský standard dostává také nakládání s osobními údaji zpracovávanými v rámci policie. Schengenský systém ochrany vnějších hranic unie umožňuje čelit přílivu kriminálních živlů na její území a usnadňuje jejich stíhání. Do budoucna se uvažuje například o vzájemném uznávání soudních rozsudků v oblasti trestního práva i o určité harmonizaci trestního práva. To by znamenalo, že by se pachatelé trestných činů nemohli uchylovat do jiných členských států proto, že by jim tam hrozil podstatně menší nebo dokonce žádný trest za stejný čin. Úvahy o "společném justičním prostoru" jsou ovšem teprve ve fázi diskusí - ukazují ovšem, jaké další možnosti spolupráce unie do budoucna má.

* Budou po vstupu ČR do EU platit současné pasy?

Platné pasy občanů ČR budou platit i po našem vstupu do EU. Unijní platnost totiž získají ty dokumenty, které občané už mají. Až po českém vstupu do EU se začnou vydávat pasy se znaky unie. I současné pasy tak od 1. května 2004 zajistí českým občanům právo na konzulární pomoc a ochranu u kterékoli mise unijního státu kdekoli ve světě. Rozhodování o pasech však je národní záležitostí. České úřady se rozhodly, že nynější pasy mohou "dožít" do doby vypršení jejich úředně stanovené platnosti. Ta u řady z nich končí až kolem roku 2010. Nejpozději za rok po našem vstupu do EU se začnou vydávat evropské pasy, které vedle označení "Česká republika" ponesou také nápis "Evropská unie". K překračování hranic členských států však bude stačit občanský průkaz nového typu se strojově čitelnou zónou a česko-anglickou legendou. Tento typ průkazů se již vydává. Stejně snadno to půjde i opačným směrem: občané ostatních členských států budou moci na území ČR vstupovat také jen s dokladem obdobným našemu občanskému průkazu.

* Jaké další změny nastanou na hranicích?

Při překračování hranic odpadne povinnost na požádání prokázat finanční zajištění pobytu. Odpadne také celní kontrola, která na území společného trhu (tedy ve společném celním prostoru) nemá smysl. Žádná množstevní omezení pro dovoz a vývoz nebudou existovat. Namátkou se však možná bude kontrolovat vývoz cigaret a tabákových výrobků do současných členských států, a to po dobu platnosti snížené sazby spotřební daně na tento druh zboží (do r. 2007). Rozdílné zdanění by totiž mohlo svádět k jejich pašování. Na hranicích zmizí dlouhé kolony nákladních aut. Na mezinárodních letištích budou občané ČR odbavováni ve zvláštním koridoru pro občany EU. Každý bude moci bez přihlášení pobývat v jiném členském státě po dobu tří měsíců, teprve pak bude třeba se přihlásit k pobytu, popřípadě prokázat dostatek finančních prostředků. K úplnému odstranění kontrol na hranicích dojde až po několika letech členství - až se začleníme do tzv. schengenského prostoru.

* Jsou členské země EU povinny poskytnout si navzájem ochranu v případě napadení?

Poskytnutí vzájemné ochrany zemí EU v případě napadení řeší kolektivní obrana. Tento pojem je užívaný k označení obranné účasti Evropy v rámci bruselské smlouvy a washingtonské smlouvy, které stanoví, že signatářské státy jsou povinny v případě agrese poskytnout pomoc k znovunastolení míru.

člověk si musí postavit skříň, aby mu slunce vycházelo a zacházelo každý den, kdy on chce

buď sám sebou bohem › postav si skříň a pořiď si lampu